חזרה לדף הראשי של מכון מעלה אדומים tornar a la pajina prinsipal
del Instituto Maale Adumim
חזרה לדף הראשי של אוצר הלשון הספניולית tornar a la pajina prinsipal del Trezoro de la Lengua Djudeoespanyola
|
אוצר הלשון הספניולית (לאדינו) לדורותיה – המילון המקיף ההיסטורי מילון המובאות: דיגומים מילוניים לפי סדר אלפביתי |
|
Trezoro
de la Lengua Djudeoespanyola (ladino) a traves de las
Epokas - Diksionario amplio istoriko
Diksionario de sitasiones: Enshemplos leksikales Segun el orden alfabetiko |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
494 |
abafir adv. |
בשפע רב, בהגזמה |
|
a la plasa, algunos dias se topa peshe abafir (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
495 |
abajá/abadjá (t.) m. |
צוהר, אשנב, חלון אוורור |
|
avrir una abadja en el techo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
496 |
abajur/abajú/abadjú/abadjur (fr.) m. |
אהיל; תריס; מצחיה |
|
kuando ay mucho sol kale serrar los abadjus (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
497 |
abaldado adj. |
נכה, בעל מום, משותק |
|
kedate abaldado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
498 |
abaldarse v. refl. |
השתתק; נעשה משותק/בעל מום; התבטלה גזירה |
|
se tuyo i s'abaldo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
499 |
abandonado adj. |
נטוש, עזוב |
|
un viejo abandonado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
102 |
abandonar v. |
עזב, נטש, זנח; הזניח, הפקיר; ויתר על; דחה; התפטר, הסתלק |
|
Non mos deshes i non mos abandones (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
511 |
abash- no sale abash (t.) |
לא לצאת ראש עם מישהו |
|
bravo a ti ke salites abash de este fecho (Nehama) |
|
este ombre es muy kavesudo, no se sale abash kon el (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
108 |
abashada f. |
נזלת, הצטננות, התקררות; ירידה, מורד, מדרון, שיפוע, שֵׁפֵל |
|
Esta kon abashada (Moscona) |
|
en la vida ay abashadas i suvidas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
109 |
abashado adj. |
מנוזל, מצונן; שנפל, ירוד |
|
Abashado de los sielos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
515 |
abashamano/d'abashamano |
מתחת לשולחן, בסתר |
|
lavorar d'abashamano (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
110 |
abashar v. |
ירד, פחת; הוריד, הפחית, הנמיך; העמיק (בשאלה/נושא) |
|
Abasho la lana - pujo el gaytan (Moscona) |
|
Ay dizientes ke el presio del pan va abashar (Moscona) |
|
Otra koza no le abasha (Moscona) |
|
abashar la eskalera (Nehama) |
|
no esta abashando porke esta hazino (Nehama) |
|
abasharon las aguas (Nehama) |
|
es la ora ke le abasha la bovedad (Nehama) |
|
el mestro le abasho la mezada (Nehama) |
|
abasha de lo ke devia lo ke ya te pagi i lo ke te di atras (Nehama) |
|
el hazino sudo i le abasho la kayentura, estuvo en repozo i le abasho la tansion (Nehama) |
|
abasharon los presios (Nehama) |
|
abasho la lana i suvio el algodon (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
113 |
abasho adv. |
מטה, למטה |
|
Abasho en el kurtijo (Moscona) |
|
Mirar de arriva abasho (Moscona) |
|
Abasho la gerra! (Moscona) |
|
abashar abasho (Nehama) |
|
favlar de abasho arriva (Nehama) |
|
meter todo de abasho arriva (Nehama) |
|
no me se va el komer para abasho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
500 |
abastado - El Abastado |
שַׁדַּי, אלהים |
|
El Abastado bendisho a Yaakov avinu i amargo a Naomi (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
501 |
abastadrear v. |
קלקל, השחית |
|
la negra kompanyia abastadrea los uzos i las maneras de los fijos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
103 |
abastansa (it.) f. |
כמות מספקת, מספיק |
|
Ya tenemos abastansa (Moscona) |
|
tener abastansa de komanya para el envyerno (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
104 |
abastar v. |
הספיק |
|
La paras no me estan abastando (Moscona) |
|
ya abasta i sovra (Nehama) |
|
ya tomo el dupyo de lo meresido; dize ke no le abasta i kiere mas (Nehama) |
|
no me abastan mis males; tengo por agusto los males de la par entera (Nehama) |
|
el Dio ke diga i abasta (Nehama) |
|
abasta ke kite un biervo de la boka para ke sea ovedesido sin tadria (Nehama) |
|
basta mi nombre ke sea de Abravanel! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
105 |
abasteser v. |
סיפק, כילכל, צייד |
|
Para abasteser la kumanya es menester de penar sus venti unyas (Moscona) |
|
lavora de dia i de noche para abasteser a su famiya (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
509 |
abastesiente adj. & adv. |
מספיק, די הצורך |
|
tener abastesiente para pasar el mez (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
106 |
abasto m. |
הספק; כמות מספקת |
|
Tenemos abasto de arina (Moscona) |
|
Entendi ke no komites a tu abasto (Moscona) |
|
faze sigaros a la mano, i dos d'eyos no le damos abasto para embrujar lo ke kita de la mano, tanto lavora presto (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
529 |
abatanar v. |
בטש, הידק (בד בתעשית הבדים) |
|
los panyeros de Salonik iyan abatanar las lanas, los panyos en las aguas de Verrya (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
116 |
abatido adj. |
מדוכא, מדוכדך, מוכה (גם נפשית), נדכא; קודר, עגום, נוגֶה; מיוגע; המום, נדהם |
|
Abatido al polvo de la tierra (Moscona) |
|
esta abatido despues de un dia muy kanseryozo (Nehama) |
|
pedrio mucha para en su fecho i esta abatido, abatidiko (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
117 |
abatimiento m. |
דכאון, דכדוך, יאוש; תשישות, החלשות, התמוטטות; תדהמה |
|
Abatimiento de korason (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
118 |
abatir v. |
דיכא, השפיל העיק על; פגע ב- הלם, היכה, המם; הפיל, הפיל ארצה, מיגר; התיש; פחת |
|
El frio abate el leon (Moscona) |
|
el frio ya abatio (Nehama) |
|
el kayentor ya abatio (Nehama) |
|
la kayentura ya abatio (Nehama) |
|
la ravia ya abatio (Nehama) |
|
la sekera/la fambre/ la luvia ya abatio (Nehama) |
|
el aire/ el pedrisko ya abatio (Nehama) |
|
la landra/ la holera ya abatio (Nehama) |
|
el espanto ya abatio (Nehama) |
|
la la luvia abate el aire (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
542 |
abediguar v. |
תמך, סעד, סייע, חיזק; החיה |
|
abediguar famiyas, hazinos, guerfanos i bivdas (Nehama) |
|
abediguar a su provre, a su djidio (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
546 |
ablandado adj. |
מרוכך |
|
ya parese mas ablandado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
119 |
ablandar v. |
ריכך |
|
La gayina ya se ablando (Moscona) |
|
No ay ablandar esta kavesa! (Moscona) |
|
Ablandar los guevos (Moscona) |
|
ablandar la karne (Nehama) |
|
ablando el frio/la kalor (Nehama) |
|
el Dio ke le ablande el korason (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
550 |
abogador/abogado m. |
עורך דין, פרקליט, סניגור |
|
tener abogadores (Nehama) |
|
mijores abogadores ke mos apareje el Dio (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
122 |
abokado adj. |
גחון, כפוף |
|
Abokado sovre el livro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
552 |
abokarse v. refl. |
גחן, התכופף, רכן, היטה עצמו, השתחווה; נעתר; נכנע, השפיל עצמו |
|
abokarse para arrekojer una koza de en basho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
553 |
aboltadero m. |
התהפכויות, תזוזות בלתי פוסקות (למשל בשינה) |
|
Esta en la kama kon un mal aboltadero ke no desha dormir a los otros (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
554 |
aboltado adj. |
הפוך, שנהפך ל-; מומר, משומד, כופר, דונמה (חסיד שבתי צבי) |
|
Shabetay Sevi hue un aboltado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
555 |
aboltadura f. |
היפוך |
|
pagar al shastre la aboltadura de un vestido (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
123 |
aboltar v. |
סובב, הקיף; הפך; חזר, שב, הלך בחזרה; החזיר; הפנה; החליף; השתנה |
|
No le aboltes kara! (Moscona) |
|
No aboltesh las palavras (Moscona) |
|
vo ir en kaza i vo aboltar sin tadrar (Nehama) |
|
ya aboltates la kara, ya paso el dia, la semana, el mez (Nehama) |
|
este ninyo era muy malo, ya abolto (Nehama) |
|
el tiempo abolto (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
560 |
aboltarse v. refl. |
התהפך; הסתובב; חזר מנסיעה; שינה טעמו; המיר דתו |
|
s'aboltó la barka i el barkero s'afogó (Nehama) |
|
s'abotió la redoma i se vazió el vino (Nehama) |
|
se abolta por onde le viene el ayre (Nehama) |
|
al aboltar de viaje (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
564 |
abonachear (it.) v. |
נרגע, נחלש (סערה) |
|
el tiempo abonacheó (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
565 |
abonarse v. refl. |
חתם/נעשה מנוי (על כתב עת וכו'); "נתקע"; הפחית, עשה הנחה |
|
abonar los presyos/abonar una fakura. (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
566 |
abordar v. |
נגע ב-, השיק ל-; עגן |
|
la barka abordó al molo (Nehama) |
|
abordar una kuestion sin ir por kalejikas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
568 |
aborreser v. |
שנא, תעב, בחל ב-, מאס |
|
los ensavanados se fazen aborresér (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
125 |
aborresido adj. |
מתועב, שנוא, משוקץ |
|
Aborresido del Dio i de la djente (Moscona) |
|
aborresido del Dio i de la djente (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
126 |
aborresión f. |
שנאה, איבה, טינה, מיאוס |
|
Me entro aborresion por el tutun (Moscona) |
|
me entró aborresion por este lugar, por esta persona (Nehama) |
|
tengo aborresion por este komer (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
127 |
abovado adj. |
מטופש; טיפש |
|
Bovo abovado (Moscona) |
|
lo griti, al lugar de responder me kedo mirando en la kara de un aire abovado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
573 |
abovarse v. refl. |
השתטה |
|
al lado de este mestro, el ninyo se abovo al lugar de agudeserse (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
574 |
abrasada f. |
חיבוק |
|
en tornando de viaje, en una abrasada, el padre apreto su pecho a su mujer i a sus dos fijikos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
575 |
abrasar v. |
חיבק |
|
kierer abrasar mucho, muchas kozas en una (Nehama) |
|
kien mucho abrasa poko apreta (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
128 |
abrasijos m. pl. |
התגפפויות |
|
Manko sea esta manera de abrasijos! (Moscona) |
|
onde ay muchos abrasijos ay mucha falsía (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
129 |
abraso m. |
חיבוק |
|
Ayer se pelearon, agora ya stan bezos i abrasos (Moscona) |
|
arresevir kon bezos i abrasos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
579 |
abrevar v. |
השקה; השקה הצאן |
|
el pasíor abreva su revanyo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1912 |
abrigado adj. |
חוסה, מסתופף |
|
kaza bien avrigada kontra el frío/la luvia (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
130 |
abrigarse v. refl. |
תפס מחסה, חסה בצל,התגונן |
|
Abrigate bien ke el frio esta grande (Moscona) |
|
abrigarse debasho una ala de tejado/débasho un arvol/debasho las alas de uno/debasho las alas del Dio/ las alas de los malahim (Nehama) |
|
abrigarse del ladronisio (Nehama) |
|
abrigarse de la luvia/del viento/del sol (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1916 |
abrigo m. |
מקלט, מחסה |
|
kada padre de famiya deve de asegurar un abrigo para los suyos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
580 |
abrikok m. |
משמש |
|
los kueshkos de abrikok, ke son amargos, se adulsan kuando se deshan unos kuaníos dias kon agua i sal (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
583 |
abudaraho m. |
קוויאר יבש, ביצי דגים מיובשות |
|
el abutargo es muy kyisto en Oriente: se toma komo aperitivo, para avrir la gana, o despues de komer (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
581 |
abufado adj. |
מנופח, נפוח |
|
abufado del esfuenyo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
131 |
abufarse v. refl. |
התנפח; תפח, צבה |
|
Se abufo de yorar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
582 |
abukí adj. |
נטוי, משופע |
|
un tavlado abuki (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
132 |
abuzar v. |
ניצל, ניצל לרעה; הגזים, עבר את הגבול; השתמש באופן לא הוגן; התעלל |
|
No kero abuzar de vuestro tiempo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
584 |
ach (t.) adj. |
משתוקק, רעב מאוד |
|
estar ach por komer (Nehama) |
|
estar ahc por pelear (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
141 |
achakar v. |
תירץ, חיפש תרוצים |
|
No achakeas achakes kon malisia (Moscona) |
|
para eskuzar la tadria, achako ke le tomo la luvia (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
140 |
achake m. |
תירוץ, אמתלה, תואנה; סיבה, גורם |
|
No ay muerte sin achake (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
142 |
achakes conj. |
בגלל, מפני ש-, בשל |
|
No vino achakes ke estuvo muy okupado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
587 |
achakozo adj. |
עדין, שביר, רופף; שבריאותו רופפת, חשוף למחלות; מבקש תרוצים; מועד לגנוב, לעשות מעשים לא ראויים, אינו ראוי לאמון, יש לנהוג בו זהירות |
|
no lo deshesh solo al lado de la kasha: es achakozo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
143 |
achatar (it.) v. |
שיטח, רידד |
|
Achatar komo oja de lata (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
588 |
acherkarse v. refl. |
הבחין, שם לב |
|
dize ke me estuvo faziendo sinyos kon las manos, kon los ojos para meterme en guardia, ma yo no me acherki de nada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
589 |
achetador (it.) m. |
מקבל שטר החוב |
|
el achetador de una kamiala (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
590 |
achetar (it.) v. |
הסכים, נענה, נעתר, קיבל, השלים עם |
|
no kieria entrar en un fecho, le arrogi y acheto (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
144 |
achik (t.) adj. |
בהיר |
|
La ropa esta muy achik (Moscona) |
|
El echo ya sta achik (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
591 |
achikar v. |
הקטין |
|
achikar un tapet (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
146 |
achikyoz (t.) adj. |
פיקח |
|
No seas tan achikyoz! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
592 |
achileado (t.) adj. |
אדם שהשכיל/הרחיב דעתו/התפתח/נעשה משוחרר/שנעשה מודרני |
|
un kazalino achileado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
147 |
achilearse (t.) v. |
נעשה בהיר; נעשה עצמאי, השתחרר; נעשה משוחרר/מודרני, התפתח |
|
El sielo se achileo (Moscona) |
|
Ke se le achileara este mazal! (Moscona) |
|
paresia un tonto, ma de kuando frekuenta kon djente se achileo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
594 |
achunkado adj. |
מתרווח, יושב בנוחות; יושב בכבדות; יושב ישיבת כריעה |
|
nos vino a vijitar para federmos, se kedo dos malas oras achunkado; no le mirimos en la kara (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
149 |
achunkarse (vulg.) v. refl. |
ישב בכבדות - מכוון למי שהתיישב שלא לרצון; התישב בכריעה; נהפך לנכה |
|
Se achuko en la kyushe (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
150 |
achyoz (t.) adj. |
גרגרן, זולל וסובא |
|
Es muy achyoz artasion para el no ay! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
609 |
ad ayom (ebr.) adv. |
עד היום |
|
muchos uzos del tiempo del rey David kedaron ad ayom sin trokamiento (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
596 |
adam (ebr.) m. |
אדם, בן אדם; אף אחד |
|
espartir una suma de moneda a tanto por adam (Nehama) |
|
adam no pasa por esta kaleja (Nehama) |
|
adam no demanda por mi (Nehama) |
|
del tiempo d'Adam arishon (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
605 |
adanearse v. refl. |
עצר עצמו, נמנע, התאפק |
|
se adaneo por la kaye (Nehama) |
|
la karrosa se adaneo delantre de mi kaza (Nehama) |
|
adanearse por urinar (Nehama) |
|
el mestro le diso las del perro i el supo adanearse para no responder (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
610 |
adefla f. |
לענה; כינוי למשהו מר מאוד |
|
estavan bailando i kantando, ensupito se aferraron de manos i se les fizo todo fyel y adefla (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
179 |
adelantado adj. |
מתקדם, מתקדם בדעותיו; מוקדם; כשרוני |
|
Adelantado en los estudios (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
180 |
adelantar v. |
התקדם, השתפר; הקדים, קידם |
|
Nuestros armadas adelantaron de diez kilometros (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
181 |
adelantarse v. refl. |
התקדם; קידם פני הרעה, מנע |
|
Se adelanto de antes kon antes (Moscona) |
|
tenia entision de yamarlo a komer, ma se adelanto i es el ke me envito (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
183 |
adelanto m. |
מקדמה (בריצה, תחרות); עדיפות; שיפור |
|
Ovrar por el adelanto de la sensia (Moscona) |
|
tiene mucho adelanto, no lo puedo aferrar (Nehama) |
|
favlar mal de uno por adelantre i por atras (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
182 |
adelantre adv. |
קדימה, לפנים, הלאה |
|
Kamina adelante! (Moscona) |
|
Kaminavan kon la banda adelantre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
614 |
además adv. |
חוץ מזה, מלבד זאת, לבד מ-, יתר על כן |
|
te akavidaron kontra este ombre; ademas ya lo vites arrovar kon tus ojos i portanto le dates konfiensa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
185 |
adevitar v. |
נטל עליו מחוייבות |
|
Me adeviti de venir en kada'ldia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
595 |
adiar (port.) v. |
דחה ליום אחר |
|
si prometes no adies para mantener palavra (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
624 |
adientro prep. |
ב- |
|
ay ladron adientro la kaza (Nehama) |
|
estar adientro de un fecho (Nehama) |
|
alimpyar una bota por adientro i por ahuera (Nehama) |
|
ninguno save lo ke el otro tiene adientro: (Nehama) |
|
en la borrachez, en la ravia, todo lo ke ay adientro sale ahuera: aborrision, kovdisia, dezeos negros, penserios somenos (Nehama) |
|
o adientro o ahuera (Nehama) |
|
ni adientro ni ahuera (Nehama) |
|
tener el guerko por adientro (Nehama) |
|
adientro de una frangola salio un djidyo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
757 |
adjabá? (t.) interog. |
האמנם? היתכן? |
|
adjabá atornó de viaje i no supimos nada? (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
758 |
adjadisa! interj. |
מגיע לו! |
|
está yevando mal kon su fijo, adjadisa, ke no lo ambizara tanto negro de chiko (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
759 |
adjamí (t.) |
טירון, ירוק, בלתי מנוסה |
|
es ainda adjamí (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
186 |
adjamilik (t.) m. |
חוסר נסיון; שגגה (מחוסר נסיון); עזות פנים |
|
Grande adjamilik de su parte (Moscona) |
|
es adjamilik de meterse en un kuriente kuando s'esta sudando (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
187 |
adjenimol! (t.) interj. |
לעזאזל! |
|
Adjenimol! No kero ni saver! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
761 |
adjidear (t.) v. |
ריחם |
|
es de adjidear al riko ke deskaye mas ke al prove ke nasió prove (Nehama) |
|
no tiene kien lo adjidee (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
188 |
adjidearse (t.) v. refl. |
ריחם, נכמרו רחמיו, התמלא חמלה |
|
Me se adjideo la alma de ver (Moscona) |
|
Djideate de mi! (Moscona) |
|
No adjidees la para! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
191 |
adjilé (t.) f. |
חפזון, פזיזות, מהירות |
|
Ke es la adjilé? (Moscona) |
|
Se metio en la kaye kov grande adjilé (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
193 |
adjizlik (t.) m. |
צער, עצב, עגמה; כעס |
|
El adjizlik se lo kere kitar kon mi! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
194 |
adjuntamiento m. |
חיבור, צירוף, איחוד, היתוך; אסיפה, התכנסות, כינוס; הצטרפות, התחברות, התאחות; ייחוד, הזדווגות |
|
Mejor morar kon leones I kulevros mas ke adjuntamiento de mujer pleitoza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
195 |
adjustar v. |
הוסיף, השלים, הגדיל; סידר; השלים פרטים כדי לעשות את הסיפור אמין |
|
Me se azen demenester otros diez mil levos para adjustar el kontado (Moscona) |
|
Para adjustar el shabat se kere una bolsa sin dip (Moscona) |
|
Yo vo adjustar ke... (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
198 |
adjusto m. |
הסכם; תוספת, השלמה |
|
Mas vale mal adjusto ke buen pleito (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
199 |
adolar v. |
פיסל, גילף, חטב |
|
I adolo dos tavlas de piedra komo las primeras (Moscona) |
|
Adolar en piedra i palo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
201 |
adolmar v. |
התקשה, הקשיח |
|
La mano tengo adolmada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
202 |
adoloriado adj. |
כואב, מלא צער |
|
El pie tengo adoloriado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
204 |
adormeser v. |
הרדים; נמנם |
|
Ni dormir ni adormeser (Moscona) |
|
la kalor huerte adormese (Nehama) |
|
la asperina adormese la dolor (Nehama) |
|
el estar mucho asentado adormese los miembros (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
618 |
adormeserse v. refl. |
הקהה; נרדם |
|
me se adormesieron el pie i la mano (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
205 |
adormesido adj. |
רדום, חסר תחושה |
|
El pie tengo adormesido (Moscona) |
|
tengo la pierna adormesida (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
203 |
adormesimiento m. |
הרדמות, תרדמה, הרדמות יתר; הרדמה |
|
I adormemiento kayo sovre Avraam (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
619 |
adornar v. |
קישט, ייפה, סידר יפה, עיטר |
|
adornar la kaza para resivir vijzita (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
620 |
adornarse v. refl. |
התקשט |
|
se vistio i se adorno para la boda (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
621 |
adotrinar v. |
הורה, חינך |
|
un buen padre save adotrinar a su fijos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
206 |
adovar v. |
תיקן, שיקם, הטליא; השכין שלום, השלים (בין שני בני ריב) |
|
Adovar la kondukta (Moscona) |
|
Danyar es kolay, adovar es fuerte (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
622 |
adovarse v. refl. |
הסתדר |
|
estavan peleados, ya se adovaron (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
207 |
adove m. |
לבֵנה (מיובשת בשמש) |
|
I era a eyos el adove en lugar de piedra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
208 |
adrer /adrir v. |
שרף, הבעיר, הדליק; בער |
|
El gaz esta adriendo de dia I de noche (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
209 |
aduk (ebr.) |
נזיר |
|
Yo le digo ke so aduk, el me demanda kuantos krios tengo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
210 |
adula f. |
שמחה גדולה |
|
Esta unas adulas! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
211 |
adulsar v. |
המתיק, ריכך, הקל; הגיש דברי מתיקה |
|
Adulsar la moleja (Moscona) |
|
Es aedado ma le plaze dar bueltas de manseviko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
213 |
afaká f. |
שעמום |
|
Ya me suvio afaka a la kavesa (Moscona) |
|
Ya me dio afaka de sintir uno i mizmo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
633 |
afalagar v. |
הרגיע, ניחם, ריצה, השקיט; נתן סיפוק |
|
afalagar kon palavras (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
215 |
afalagasión f. |
ניחומים, תנחומים |
|
Para esta piedrita afalgasion no ay! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
216 |
afalsear v. |
זייף |
|
Agora i la manteka la estan afalsando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
217 |
afamado adj. |
מפורסם, ידוע, נודע, בעל שם; רעב, משתוקק ל- |
|
Un doktor muy afamado (Moscona) |
|
un médiko afamado (Nehama) |
|
presto, ke traygan komer, estamos afamados (Nehama) |
|
afamado de gloria (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
637 |
afamar v. |
הפך (מישהו) למפורסם; הרעיב |
|
la mestra mizmiza afama a las servideras (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
218 |
afamarse v. refl. |
התפרסם, נודע, קנה לו שם |
|
El ke tiene la sensia kon eya se afama (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
219 |
afanado adj. |
סובל, מעונה; משלה עצמו |
|
Akorrido i afanado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
638 |
afartado adj. |
שבע |
|
se hue afanado de todo lo bueno de este mundo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
639 |
afartar v. |
השביע |
|
un punyadiko de tyerra afarta solo el ojo del ombre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
640 |
afartarse v. refl. |
שבע |
|
la salud es de komer un bokado manko de lo ke se kiere para afartarse (Nehama) |
|
afartarse de meldar (Nehama) |
|
mis nietos me vinyeron a vjzitar, estuvieron dos puntos i se hueron, no me afarti de verlos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
644 |
afaziendado adj. |
בעל רכוש |
|
riko i afaziendado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
645 |
afaziendarse v. refl. |
התעשר |
|
este mansevo se afaziendo kon la dota ke tomo de su eshuegro (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
646 |
afeado adj. |
מכוער; מוקע, מגונה |
|
afeado del Dio i de todo el mundo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
222 |
afear v. |
כיער; הטיל דופי; נזף קשות |
|
Ma de afear son akeas mujeres ke salen por los kampos i por las karreras yenas de hadras i rizas (Moscona) |
|
este chapeo te afea (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
220 |
afearse v. refl. |
התכער; האשים את עצמו |
|
Komo chika era ermoza, en grande se afeo (Moscona) |
|
El se afeava de la severidad de sus primeros djuzgamientos (Moscona) |
|
al lugar de afermoziguarse se afeo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
649 |
afedeser v. |
הסריח, הצחין |
|
estuvo días sin komer i se le afedesio la boka (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
223 |
afedeserse v. refl. |
התחיל להעלות צחנה |
|
Se afedeesieron or sea: se izieron aboresivles (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
224 |
afeentar v. |
שעמם, היה לטורח, עִייף |
|
Ya afeenteo al kolel (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
225 |
afeentarse v. refl. |
השתעמם, נמאס לו, התעייף |
|
Ya me afeenti de esta vida! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
226 |
afeento m. |
צרה, דאגה |
|
Kada dia un modo de afeento (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
650 |
afeksionado adj. |
מחבב; חביב, אהוד |
|
un amigo afeksyonádo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
697 |
afermoziguar v. |
ייפה, קישט, שיפר |
|
el bienyevar aformozea, el malyevar embrutese (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
651 |
aferrada f. |
אחיזה, תפיסה |
|
en una aferrada se yevo la metad del komer ke avia para todos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
227 |
aferrar v. |
תפס, אחז, החזיק; תפס (שכלית), הבין; הגיע |
|
Ya me aferri la bela (Moscona) |
|
aferró la luvia (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
228 |
aferrarse v. refl. |
נתפס, נאחז; התאהב; התעמת עם; ''תפס'' מחלה |
|
Ya se le afero la mintira (Moscona) |
|
aferrarse de un detalio, de una bava (Nehama) |
|
empesó kon eniegar ma en avlando se aferró el propio kon sus palavras (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
655 |
afeshugar v. |
ליטף, פינק; פיתה, החניף; הטריד, הפריע (סלוניקי ויוגוסלביה), חנק בחיבוקים |
|
este pezgado me viene a ver kada ora i kada punto, me está afesugando (Nehama)) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
656 |
afeshugozo adj. |
מטריד, מפריע, מלאה; (על אוכל:) מבחיל, מעורר בחילה/סלידה |
|
un beveraje mucho dulse es afesugozo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
657 |
afiansado adj. |
שנהנה מאשראי |
|
estar afiansado en las bankas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
229 |
afiansar v. |
בטח ב-; הבטיח; ערב ל-, נתן אשראי |
|
Afiansa por tu kompaniero el karar ke alkansa tu mano (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
658 |
afigurar v. |
צייר, צייר דיוקן; פיסל, עיצב; שיווה בדעתו, שער בנפשו, צייר בדעתו, דמיין |
|
no viene a afigurar a uno ke fizo buenos estudios kon uno ke no save ni meldar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
676 |
afijado adj. |
שיש לו ילדים; ילד מאומץ |
|
esta kazado i afijado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
662 |
afiliarse v. refl. |
התקבל לאירגון/מועדון חברים |
|
afiliarse a una sochetá sekreta (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
659 |
afilú (ebr.) conj. |
אפילו |
|
afilu hazino se va al fecho (Nehama) |
|
una madre kiere bien a su fijo afilu si es un bandido (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
661 |
afilvanar v. |
הכליב |
|
afilvana antes de kuzir (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
663 |
afín de conj. |
כדי ל-, במטרה ל- |
|
esta kurriendo afin de arrivar a tiempo (Nehama) |
|
se echo a arrovar afin de traer pan a su famiya (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
665 |
afinar v. |
עידן, עשה דק; הרעיב; סיים |
|
la madrasta afina, en vezes, a los fijos de la otra madre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
666 |
afinarse v. refl. |
התעדן; כחש, סבל מתת תזונה; הרעיב עצמו - מקמצנות/מתוך רצון לרזות |
|
el kazalino se afina kuando mora en la sivdad (Nehama) |
|
no kome komer de bivos, se está afinando, por eskarsedad (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
668 |
afinkarse v. refl. |
נתקע, ננעץ |
|
me se afinkó el bokado, el komer al estomago (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
669 |
afinko m. |
כאב בטן, עצירות, מזון לא מעוכל שדבק בבטן; אידיאה פיקס, אובססיה; מוסר כליות, יסורי מצפון |
|
se le mitió un afinko en la boka del alma (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
230 |
afirmar v. |
אישר, אימת, קיים, חיזק, חתם, נתן תוקף; טען/הצהיר בתוקף |
|
Afirmar una karta (Moscona) |
|
afirmar las enkomendansas de la ley (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
231 |
afirmarse v. |
התגשם, התממש, יצא לפועל (נדר/איחול/תחזית) |
|
Todo lo ke kito de boka se afirmo (Moscona) |
|
bendision de padre se afirma (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
232 |
afirmativamente adv. |
בחיוב |
|
Me rtespondio afirmativamente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
233 |
afirmativo adj. |
חיובי |
|
Repuesta afirmativa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
234 |
afitar/afitarse v./v. refl. |
קרה (מקרה נדיר, יוצא דופן), התרחש; גרם עצירות |
|
Afito ke me topi en kaza (Moscona) |
|
la muca dulsera afita (Nehama) |
|
le afitó de ganar la lotería (Nehama) |
|
siempre viene a la ora, oy solo le afitó de venir tadre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
675 |
afito m. |
מקרה; קלקול קיבה; עצירות (סלוניקי); צרה, בעיה |
|
kien tiene fijos no muere de afito (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
235 |
afiuziarse v. refl. |
בטח ב-, נתן אמון ב- |
|
El rey se afiuzio en el (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
236 |
aflakamiento m. |
הרזיה; החלשות, ירידה, שקיעה; חולשה |
|
Aflakamiento de korason (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
677 |
aflakar v. |
הרזה (גרם רזון); החליש, ריפה, התיש; העני |
|
mucho lavorar kon komer poko, aflaka (Nehama) |
|
las marrekías, los espantos, los menajos aflakan el korason (Nehama) |
|
los estrasgos de la gerra mondial aflakaron mucho la industria i el (Nehama) |
|
ya m'aflakó kon sus demandas de kada ora i punto (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
237 |
aflakarse v. refl. |
רזה, הרזה, כחש; נחלש, כילה כוחו, תשש, התרופף; התרושש |
|
De la hazinura se aflako (Moscona) |
|
komer poko para aflakárse (Nehama) |
|
los fechos se aflakan kuando la rekolta es prove (Nehama) |
|
travo la metad de su kapital i se le aflakó el fecho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
238 |
afloshar v. |
החליש, ריפה, הרפה, שחרר, התיר; נחלש |
|
El frio ya aflosho un poko (Moscona) |
|
el frío afloshó (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
685 |
aflosharse v. refl. |
התרופף, נחלש, התרפה, נעשה רפוי, דעך; הפיג מתיחותו |
|
la amistad, el amor se afloshan (Nehama) |
|
a la vejes se afloshan las vidas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
239 |
afluir v. |
זרם |
|
Djente afluivan de todas las partes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
699 |
afojaldar v. |
הכין בצק עלים |
|
afojaldár la masa de las pastas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
687 |
afogado adj. |
טבוע, חנוק; מחניק; חנוק מחובות וקשיי מסחר |
|
el tiempo, el aver están afogados (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
688 |
afogar v. |
חנק, הטביע; העיק על |
|
l'echó los dedos al garón i lo afogó (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
689 |
afogarse v. refl. |
טבע, השתנק; השתעמם עד מוות |
|
s'está afogando de la kalor (Nehama) |
|
s'afogára al naser! (Nehama) |
|
se anojó kon el komer, ama ya se afoga ke l'arrogen de pasar a la meza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
692 |
afolgar v. |
הרחיב, ריווח |
|
un vestido afolgado (Nehama) |
|
afolgar una pulsera (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
694 |
afondar v. |
העמיק, חדר; העמיק חקר, שקע בעיון, חקר במופלא ממנו |
|
afondar una foya, un podjo (Nehama) |
|
los savios del Talmud mos ambezan ke mucho afondar trae danyo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
696 |
afondarse v. refl. |
קרס |
|
una fragua ke tyene témeles flakos se afonda (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
240 |
afortunado adj. |
בר מזל, מאושר, עשיר; דואג, חרד |
|
Lo vidi muy afortunado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
241 |
afortunarse v. refl. |
נחרד, נבהל, דאג; התעשר, התמזל |
|
No te vayas afortunando (Moscona) |
|
no te afortunees, todo se va adovar, todo bueno va a akonteser (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
242 |
afrankamiento m. |
שחרור; ביול |
|
El afrankamiento de los negros (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
700 |
afrenta f. |
עלבון; הוצאת שם רע; מבוכה, אי נעימות |
|
no pueder somportar una afrenta (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
701 |
afrentado adj. |
נעלב, שעלבוהו |
|
no se puede ver a si, esta muco afrentado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
702 |
afrentar v. |
העליב; פגע ב-; יצא לקראת, התמודד עם, עימת |
|
no tener myedo de afrentar al mas grande (Nehama) |
|
afrontar la tempesta (Nehama) |
|
afrontar la ravia de uno (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
243 |
afreskar v. |
רענן, קרר; התקרר, נעשה קר; התרענן |
|
El tiempo afresko (Moscona) |
|
al tiempo, para afreskar un melón, una redoma de agua, era uzo de atarlos kon un kuedrel i de echarlos al podjo (Nehama) |
|
el tiempo afreskó (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
705 |
afriido adj. |
מעונה, רדוף; סובל מהעדר דבר מה שהוא משתוקק אליו ביותר |
|
muestros padres fueron afriidos en Ayifto (Nehama) |
|
mientres la okupasion nazi, estavamos afriidos por un pedasiko de pan (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
246 |
afrijaldado adj. |
עשוי מבצק עלים, עשוי מעלים |
|
Boyos afrijaldados (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
244 |
afrisión f. |
מניעה, מחסור; ענות, עינוי, סבל, ייסורים, עוני |
|
Este es el pan de la afriision ke komieron muestros padres en tierra de ayifto (Moscona) |
|
grande hue la afriisión de los djidios en tiempo de Hitler (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
245 |
afrito adj. |
משולל, חסר, מנוע, מקופח; מסכן, נענה, מעונה; מתאווה ל-, רעב ל-, משתוקק; ילד רע |
|
Tiene tres afritos ke ya le kemaron la karne (Moscona) |
|
en los kampos de konsentrasion los prizioneros estavan afritos por un pedasiko de asuka (Nehama) |
|
esta akamado, no ve a ninguno, está afrito de ver djente (Nehama) |
|
estar afrito por un kopo de agua. (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
247 |
aftará (ebr.) f. |
הפטרה |
|
Largo komo la aftara de Teshbeav (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
248 |
afuera adv. |
בחוץ; חו"ל; בהשאלה: בבית הקברות |
|
Afuera en el kurtijo (Moscona) |
|
Ayer estuvimos afuera (Moscona) |
|
Afuera de la kama no espandes los pies (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
251 |
afuerte adv. |
בחוזקה |
|
Avla mas afuerte (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
713 |
afumarse v. refl. |
התפייח, נמלא פיח; קיבל טעם של מזון מעושן |
|
se le afumó la sena (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
714 |
agá de (ebr.) prep. |
אגב, בהזדמנות ש- |
|
agá de la boda de su fija se kortó un vestido (Nehama) |
|
aga de la luvia no salí d'en kaza (Nehama) |
|
aga de ti i otros se komportan negro (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
717 |
agapes (gr.) m. pl. |
גילויי חיבה מופרזים |
|
desfiate de muchos ágapes (Nehama) |
|
ya basta tantos ágapes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
719 |
agaya f. |
דלקת גרון |
|
vino la eskadensia de un bono, le apretí las agayas al devdor: o ke page o ke kreve; (Nehama) |
|
solo kuando se le apretan las agayas se akodra de padre i madre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
253 |
agayas f. pl. |
שקדים (בגרון) |
|
Este zuro largo ya me apreto las agayas! (Moscona) |
|
Kortar las agayas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
255 |
ágila f. |
נשר, עיט |
|
La agila, moskas no apanya, ni de moskas se mantiene! (Moscona) |
|
Me kero bolar kon las agilas! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
721 |
agora adv. |
עכשיו, כעת, עתה |
|
i si no agora, kuando? (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
256 |
agorananyo adj. |
אשתקד, בשנה שעברה |
|
El bereket de agoananyo mo lo tenemos ke akodrar! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
259 |
agradar/se v./v. refl. |
נשא חן, מצא חן |
|
Me agrada lo bueno! (Moscona) |
|
Te agrado la komida? (Moscona) |
|
este komer no me agrada (Nehama) |
|
este peinado, este vestido me agradan (Nehama) |
|
este fehco no m'está agradando (Nehama) |
|
la manera k'está kaminando la hazinura no me está agradando (Nehama) |
|
no m'agrada el komporto de uno ke favla mucho (Nehama) |
|
eskoje a tu agradar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
260 |
agradavle adj. |
נעים; אדיב, נעים הליכות |
|
Una vista agradavle (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
729 |
agradeser v. |
הודה |
|
fazer i no agradeser es amargo komo la fyel. (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
730 |
agradesido adj. |
אסיר תודה; שהתקבל ברצון, שזוכה להכרת תודה |
|
un vizitador muy agradesído (Nehama) |
|
en tiempo de karestía un sesto de fruta es muy agradesido (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
732 |
agradesiente adj. |
מכיר תודה, מודה |
|
te se muy agradesiente por tu buen resivo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
733 |
agráz/agrás |
ענבי בוסר, ענבים חמוצים; אוכל חמוץ; כינוי לאדם ''חמוץ'' |
|
esta savor da, asemeja a la savor del agraz (Nehama) |
|
los padres kumieron agraz i a los fijos se les eskrusheron los dientes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
263 |
agrear/agrearse v./v refl. |
החמיץ; קלקל את היחסים; התרגז |
|
Ni es.huegra ni kunyada ni vizina agreada (Moscona) |
|
Mos agreimos (Moscona) |
|
La kol se agreo (Moscona) |
|
el vino deshado destapado se agrea (Nehama) |
|
estos dos ermanos se agrearon entre eyos (Nehama) |
|
no se puede favlar kon el, al punto se agrea (Nehama) |
|
estuvo kontente en primero del lavoro ke le fizieron, ma se le agreó el estomago kuando sintió lo ke devía de pagar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
264 |
agritando adv. |
בקול רם |
|
Ke diga la amida entera agritante biervo por biervo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
265 |
agrura f. |
דברים חמוצים, ירקות כבושים בתחמיץ; חמיצות, מרירות, עוינות |
|
Esto kon agruras (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
744 |
agua f. |
מים |
|
el agua puede ser klara, truvia, kayente, tivia, fría, yelada, arrenoza, suzia, limpia (Nehama) |
|
en las resepsiones de espozorio, de boda, de berahá, de berí, de hatanúd, las vijitas son arrufiadas en las manos, en las vestimientas kon agua rozada (Nehama) |
|
Agua Dio! la tierra la demanda, k'abashe la farina, ke koman los djidios; agua kyeremos! (Nehama) |
|
bushkar una koza agua Dio/asperar agua Dio (Nehama) |
|
agua ke no as de bever deshala korrer (Nehama) |
|
esta ropa se topa en aguas de una lira el metro (Nehama) |
|
no meter manos en (Nehama) |
|
para ke este médiko tan famozo vaya a vijitar a un hazino se esfrian las aguas (Nehama) |
|
kosta sien groshes i agua, vino a las ocho y agua (Nehama) |
|
no es ni agua, ni vino, ni bozá (Nehama) |
|
el agua de mi vizina es melezina (Nehama) |
|
echa agua kita dinero (Nehama) |
|
apartad la buena djente ke vo a echar agua kayente (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
266 |
aguado adj. |
מימי, נוזלי |
|
Kada koza aguada se embeve en la tierra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
739 |
agudeser v. |
חידד, השחיז, ליטש; החכים |
|
la kompanyia de djente savida agudese (Nehama) |
|
el aire de Barselona agudese (Nehama) |
|
el bien agudese i el mal entontese (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
267 |
agudo adj. |
חד, מחודד, מושחז, מלוטש; שנון, חריף, חד שכל; חד (צליל, כאב), צורם |
|
Esta muy agudo! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
268 |
aguentarse v. refl. |
נרטב, ספג מים |
|
La sal se aguenta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
270 |
aguento adj. |
מימי (מכיל יותר מדי מים); עסיסי |
|
Pera aguenta (Moscona) |
|
La leche sta aguenta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
271 |
aguerio m. |
כמות גדולה של מים |
|
Para lavar es aguerio ke se va! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
742 |
agustada f. |
שמחה גדולה ופורצת |
|
le nasió un ben zahar y está bolado de l'agustada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
743 |
agustarse v. refl. |
שמח שמחה גדולה ומוחצנת |
|
le vino haber ke ganó la rifa i s'agustó entero (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
272 |
ah! interj. |
אהה!, קריאת צער |
|
I ahes munchos echaras kuando de mi te akodraras (Moscona) |
|
Kon este ah me vo murir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
274 |
ahalear v. |
בלע במהירות, זלל |
|
Se lo ahaleo todo en dos kucharadas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
275 |
ahaná (ebr.) f. |
הכנה, התנהגות מעושה |
|
Ahana de meza (Moscona) |
|
Boda chika boda grande, ahana se kere! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
277 |
aharear v. |
הבאיש, העביש, התקלקל |
|
La manteka esta ahareando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
279 |
aharvado (ebr.) adj. |
חבוט, מוכה; מקולקל, רקוב; מוכה כלכלית |
|
Aharvado del pedrisko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
280 |
aharvadura (ebr.) f. |
חבטה; חבלה, חבורה, מכה טריה; נקע |
|
Aharvadura de boka rompe guesos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
281 |
aharvar (ebr.) v. |
היכה, הלקה, חבט, עינה; צלצל, דפק |
|
Me esta aharvando el kalsado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
282 |
aharvarse (ebr.) v. refl. |
היכה עצמו |
|
Los deshi ke se estavan aharvando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
283 |
ahovlasión f. |
תרועת חצוצרה |
|
Retenyederas de ahovlasion (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
284 |
ahtar (t.) m. |
חנווני; סיטונאי מזון, סוחר בכימיקלים; רוקח |
|
Shavon del bakal, pilo del ahtar, todo tomi fiado, ke los paga el mi kunyado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
285 |
aijado adj. |
אב/אם לילדים |
|
Muchacho sos? No, kazado i aijado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
286 |
aína adv. |
בחפזון, מיד |
|
Avlar ke pasa aina i no se detiene (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3646 |
aínda adv. |
עוד, עדיין; בכל זאת |
|
ya le di todo lo ke demanda, inda no esta kontente (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7976 |
aíndamas adv. |
יתירה מזאת |
|
No kreo ke me pueda refuzar indemas ke somos kos'huegros (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
287 |
aírarse v. refl. |
התרגז, התכעס, זעם |
|
Airarse barajando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2122 |
aire m. |
רוח, אוויר, הבל, דברים בטלים; מנגינה, נעימה, לחן; מראה, דמיון |
|
salir a tomar aire/un poko de aire (Nehama) |
|
guádrate de aire de kaleja i de pedo de vieja: (Nehama) |
|
airear la kaza/airear las kamas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2125 |
airegina f. |
רוח בלתי נפסקת, רוח מתמדת |
|
no se puede salir a la kaye de la airegina (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2126 |
airegozo adj. |
מאוורר, מלווה ברוחות (מזג אוויר) |
|
los kazales de montanya son muy airegozos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2127 |
airelear v. |
איוורר, חשף לאוויר החופשי; הטריד, גרם חשש ודאגה |
|
aurelear kolchas/mendeles/savanas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
288 |
aisiano m. |
מצרי |
|
Esklava aisiana I su nombre Agar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
289 |
aizlado adj. |
מבודד, עזוב |
|
En un lugar aizlado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
290 |
ajeno n. & adj. |
זר, נוכרי |
|
Los ajenos no prime ke sepan loke se pasa en kaza (Moscona) |
|
El ajeno apalpa en la mankura mas ke el ke la aze (Moscona) |
|
Me konto lo suyo i lo ajeno (Moscona) |
|
Konose munchas linguas ajenas (Moscona) |
|
estar en kaza ajena (Nehama) |
|
tomar una koza ajena (Nehama) |
|
los ajenos fazen mas ke los serkanos (Nehama) |
|
es un ajeno para mi (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
294 |
ajenú (fr.) adv. |
על הברכיים |
|
El profesor los metio ajenu (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2168 |
ajo m. |
שום |
|
por dezir azo no fiede la boka: (Nehama) |
|
ni ajo dulse, ni tudesko bueno: (Nehama) |
|
el ajo mata al ojo malo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
133 |
akaeser v. |
קרה, התרחש, ארע |
|
Todo puede akaeser (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
134 |
akararse v. refl. |
התעמת, התייצב מול; דיבר פנים אל פנים; הופיע |
|
Es menester de no akararse kon eyas kara kon kara (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
135 |
akarrear v. |
משך, סחב, סחף, גרר; הוביל, הסיע, העביר, הביא, סיפק; גרם, הוליד, יצר, חולל |
|
Mitsva akarrea mitsva (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
136 |
akavar v. |
סיים, כילה, גמר; חפר; הרעיב |
|
Akavo sus dias en provedad (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
137 |
akavidado adj. |
זהיר, מתון |
|
Apartate de tus aboresientes i kon los amigoa ke seas bien akavidado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
138 |
akavidarse v. refl. |
נזהר, נהג זהירות |
|
Ken se akavida en la mansevez, bive kon repozo en la vejez (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
139 |
akavido m. |
זהירות |
|
I tomo sus akavidos por ke nunka kesha se levante kontra el (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
152 |
akedo adv. |
בשקט, בחשאי |
|
El salon estava bien aklarado (Moscona) |
|
Fama mala es dicha akedo i sekretamente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
296 |
akerarse v. refl. |
נכסף ל-, ערג; עינה עצמו, התענה |
|
Ya me se akero la alma de asperar en baldes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
297 |
akerensimiento m. |
אהבה, חיבה |
|
Por akerensimiento de la mitsva (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
301 |
akeyo pron. dem. |
הדבר ההוא; ''מה שמו'' (כאשר חסרה המילה המתאימה) |
|
Akeyo no salio verdad (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
763 |
aki adv. |
כאן, פה |
|
por aki abolti la kara ke (Nehama) |
|
aki me apego mi madre (Nehama) |
|
en kurto, k'es aki? se trata de rezikar sien groshes, kaminando (Nehama) |
|
no viene por aki (Nehama) |
|
ke bueno, ke bushkas por aki (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
768 |
akistar v. |
רכש, השיג, קיבל; זכה; הרוויח |
|
akistar onor/ buena fama/ rikezas/ saviduria (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
302 |
akitarse (fr.) v. refl. |
פרע חוב, מילא חובתו |
|
El fue a kitarse su mision i torno despues de un punto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
151 |
aklarado adj. |
מואר, מובהר; נאור |
|
Persona aklarada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
769 |
aklarar v. |
האיר; הבהיר, הסביר, באר |
|
el Dio ke aklare los korasones (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
153 |
aklararse v. refl. |
התבהר; הסביר את עצמו, הבהיר את דבריו |
|
Ven mos aklararemos (Moscona) |
|
Me se aklaro el korason (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
770 |
aklaro m. |
הסבר, באור, הערה, הבהרה |
|
el savio Rashi dio los mijores aklaros sovre los livros de la Biblia (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
155 |
akodrarse v. refl. |
נזכר, העלה בזכרונו |
|
Se akodro de kagar las oras de kazar (Moscona) |
|
Akodrate si azites mal, alvidate si azites bien! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
771 |
akojedor m. |
מקבץ נדבות |
|
akojedor de sedaka (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
772 |
akojer v. |
אסף, ליקט, קיבץ, אגר |
|
akojer la kolada/el espandido (Nehama) |
|
akojer la rekolta (Nehama) |
|
kien asembra akoje (Nehama) |
|
lo ke se asembra se akoje (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
776 |
akojida f. |
קבלת פנים |
|
fazer una akojida kaloroza/yelada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
777 |
akolchetar v. |
רכס |
|
akolchetar el busto (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
157 |
akometa f. |
הבטחה |
|
Le akometio akometansa grande (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
158 |
akometer v. |
הבטיח |
|
Akometeme ke mas no los vas azer (Moscona) |
|
Le akometieron a Rahel, le dieron a Lea (Moscona) |
|
Me akometieron una ropa ermoza i barata (Moscona) |
|
kien akomete en devda se mete (Nehama) |
|
fulano akomete tanto por su fija(Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
161 |
akometerse v. refl. |
התחייב בפני עצמו; העמיד עצמו לרשות; התארס; הסתכן, הרשה לעצמו |
|
Se akometio por empiegado (Moscona) |
|
akometerse de alevantarse temprano (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
781 |
akometido m. & adj. |
ארוס, מאורס |
|
estar akometido de la chikez (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
782 |
akomodado adj. |
מסודר, מאורגן, מצוייד כהלכה |
|
kaza bien akomodada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
162 |
akomodarse v. refl. |
הסתגל, התאים עצמו, הסתדר |
|
Akomodarse al anbiente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
783 |
akomodijo m. |
התאמה, הכשרה |
|
no ay molde de akomodijo en esta kaza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
784 |
akompanyado adj. |
מלווה; רדוף, מכושף |
|
mas vale solo ke mal akompanyado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
785 |
akompanyamiento m. |
ליווי; לווית המת |
|
tomar parte a un akompanyamiento es un dover para kada buen djidyo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
786 |
akompanyar v. |
ליווה; הגיע לאותה רמה, השתווה בהישג |
|
akompanyar a un muerto (Nehama) |
|
beve sin darse por konsentido, todos no lo pueden akompanya (Nehama) |
|
akompanyi el enkante fin a un sierto punto, avia mucos altereadores,hui ovligado de abandonar (Nehama) |
|
no pueder akompanyar a uno en el gaste, en el kredito, en el apogo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
790 |
akonantar v. |
הקדים, היה בעל הקדימות, היתה לו זכות בכורה; ידו היתה על העליונה |
|
al pasar una puerta, el mas aedado akonanta (Nehama) |
|
kuando ay poko komer, los fijos akonantan (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
163 |
akonanto m. |
קדימות, עדיפות, זכות קדימה |
|
Los chikos tienen akonanto en el komer (Moscona) |
|
el viejo tiene el akonanto sovre el mansevo/ la muzer sovre el ombre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
793 |
akoncharse v. refl. |
סתדר, בא לידי מימוש |
|
faze i faze, no se akonchuga nada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
795 |
akondjurado adj. |
מושבע, מחוייב בשבועה; מחוייב בנדר |
|
el banyo lo tiene akondjurado: lo preto no lo faze blanko (Nehama) |
|
tener akondjurado de no emprestar paras/ livros (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
796 |
akonduchear v. |
השתמש בחסכנות |
|
akonducear l'azeite (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
797 |
akonsejador/dera n. |
יועץ |
|
un padre, una madre son los mejores akonsejadores (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
164 |
akonsejar v. |
ייעץ |
|
Te akonsejo yo de tenerte leshos de este echo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
798 |
akontentar v. |
השביע רצון |
|
me se akontento el alma (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
799 |
akontentarse v. refl. |
הסכים, הגיע להסכמה; הסתפק |
|
bien aventurado el ombre ke se akontenta kon su parte (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
165 |
akonteser v. |
קרה, התרחש |
|
Son kozas ke akontesen (Moscona) |
|
ke le akontesio? lo ke no le tenia ke akonteser (Nehama) |
|
ke akontesyo? (Nehama) |
|
le akontesio una desgrasia (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
803 |
akontesimiento m. |
ארוע, מאורע, מקרה, התרחשות,מעשה; ''בריחה'' במכנסים |
|
komportarse se los akontesimientos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
805 |
akorado adj. |
חרד, קצר רוח |
|
akorada ke le vea el alma komo la akoro a mi (Nehama) |
|
estar el alma akorada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
806 |
akoramiento m. |
חרדה, מועקה; קוצר רוח |
|
akoramiento de alma (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
807 |
akorar v. |
החריד; גרם קוצר רוח |
|
me se akora el alma (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
166 |
akordar v. |
העניק, נתן, חלק ; כיוונן |
|
Me akodraron diez dias de repozo (Moscona) |
|
akordar un piano/akordar las oras (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
167 |
akordo m. |
הסכמה, הסכם, חוזה, התאמה |
|
No vo de akordo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
173 |
akorrido adj. |
נחפז, אץ, רץ |
|
Akorrido I asigido del echo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
176 |
akorruto adv. |
לעתים קרובות, תדיר; באופן אקראי |
|
Deve de pensar en la beraha i no dizirla akorruto lo ke viene a la boka (Moscona) |
|
pasa por aki akorruto (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
168 |
akostar v. |
התקרב, ניגש אל; הגיע אל המזח; היטה |
|
Akosta tu oreja a la sensia i te asaventaras (Moscona) |
|
kijo salir de la barka antes ke akostara i se kayo a la mar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
169 |
akrán (t.) m. |
בן גיל |
|
Yo i el somos akranes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
812 |
akresentar v. |
הגדיל, העצים, הוסיף, האריך |
|
akresentar un kozido/ un triko (Nehama) |
|
a partir de Hanuka los dias akresentan (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
813 |
akrevantado adj. |
שבור (גם נפשית), נואש, מיואש, מדוכא, מותש |
|
estar kon el korason akrevantado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
814 |
akrevantar v. |
שבר (גם נפשית), דיכא, מוטט, הביא מורך בלב, החליש, התיש |
|
la luenga no tiene gueso ma akrevanta gueso (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
815 |
aksadear (t.) v. |
הפריע, הטריד, גרם אי נוחות, נתן מכשול; עצבן, הקניט; גרם נזק |
|
esta pantufla me aksadea al pie (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
170 |
aktirear (t.) |
פיזר, בלבל, יצר בלבול, עשה בלגן |
|
Todo esta aktireado (Moscona) |
|
Ya me se aktriearon las tripas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
172 |
akto m. |
מעשה, פעולה; רישום; מערכה (במחזה) |
|
Una komedia en tres aktos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
816 |
akuantidar v. |
מדד |
|
la mucidumbre era tal ke no era posivle de akuantarla (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
819 |
akudir v. |
עזר ל-, סייע ל-, בא לעזרה, נחלץ לעזרה, חש לעזרה, הציל |
|
akudir a un alma en perikolo (Nehama) |
|
akudir al prove/ al jazin (Nehama) |
|
se kayo a la mar i no uvo kien lo akudiera (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
820 |
akuento m. |
מקדמה, מפרעה |
|
tomar un akuento sovre la mezada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
174 |
akurtar v. |
קיצר, צמצם, תמצת; חתך |
|
De siklet se akurtan los dias (Moscona) |
|
los embrolios akurtan las vidas/los dias (Nehama) |
|
akurtar un diskorso (Nehama) |
|
akurtar un pantalon (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
175 |
akurutamente adv. |
לעתים קרובות, תדירוֹת |
|
Viene akurutamente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
824 |
akuturú (t.) adv. |
בקבלנות; בלי שים לב לכמות |
|
dar un fecho akuturú (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
177 |
akuzar v. |
האשים; אישר קבלה |
|
Akuzar en vano (Moscona) |
|
Kon la prezente akuzo el resivo de tu karta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
303 |
ala f. |
כנף; סנפיר |
|
Alas tiene, bolar no puede (Moscona) |
|
las manziyas de la gerra abaten las alas del korason (Nehama) |
|
la vedrura/llas flores avren las alas del korason (Nehama) |
|
avrigarse debasho las alas del Dio/de un protejador (Nehama) |
|
avrigarse debasho una ala de tejado (Nehama) |
|
la gayina tyene alas, ma no bola (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
304 |
aladjak-veredjek (t.) m. |
משא ומתן כספי, עסקים |
|
Kon esta persona no tengas aladjak-veredjek (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
305 |
alaod m. |
עוּד, לאוטה (כלי נגינה) |
|
Alaod de diez kuerdas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
306 |
alargar v. |
האריך; השהה, משך את הזמן |
|
El repozo alarga los dias (Moscona) |
|
El Dio ke alarge tus dias (Moscona) |
|
el Dio te alarge las vidas (Nehama) |
|
por no tener mas hidush no alargo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
307 |
alargarse v. refl. |
האריך בדיבור; הרחיב עסקיו; נח, התרווח |
|
Alargate un poko (Moscona) |
|
El echo se va alargando de en dia en dia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
310 |
alarovez adv. |
להפך, היפוכו של דבר |
|
No solo ke no tienes razon ma alarovez (Moscona) |
|
Avlar alarovez i al derecho (Moscona) |
|
Esta kaminando alarovez del mundo (Moscona) |
|
Se alevanto kon la kamiza alarovez (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
314 |
alat (t.) m. |
כלי, מכשיר |
|
A kada zanaat su alat (Moscona) |
|
un buen alat eskapa fecho (Nehama) |
|
alat ke no se emplea se ferrojentea (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
317 |
alav ashalom (ebr.) |
המנוח, הנפטר, עליו השלום; דרך אירונית לומר על משהו כי אינו קיים |
|
Mi papu alav ashalom (Moscona) |
|
-fulano es riko -era riko: alav ashalom ya pedrio todo (Nehama) |
|
mi padre/mi nono alav-ashalom (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
315 |
alavadero m. |
התרברבות, התפארות |
|
Tiene mal de alavadero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
316 |
alavado adj. |
מהולל; מפורסם |
|
Un doktor alavado (Moscona) |
|
alavado sea el Dio (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
838 |
alavar v. |
שיבח, הילל, פאר |
|
tanto alavar al muerto no s'arrebiva (Nehama) |
|
vate a alavar ke sos mi ermano/ ke sos mujer, si no iyas a komer buena lenya (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
318 |
alavatinas f. pl. |
שבחים מופרזים |
|
Esta unas alavatinas komo ke no se tiene visto! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
319 |
alay (t.) m. |
קהל; כנופיה; פמליה; חבורה,להקה; גדוד; לעג, קלס; חגיגה |
|
Ayi vidi un alay de kozas muevas (Moscona) |
|
un alay de lokos/de ladrones (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
320 |
albakora (ebr.) f. |
בַּכּוּרָה (תאנים מבכירות) |
|
Primeria de igera o albakora (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
321 |
albonearse (ebr.) v. refl. |
התרגז |
|
No lo agas albonearse a tu sinyor padre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
840 |
alborotado adj. |
מבולבל, נטרד, נסער |
|
es muy alborotado, kale ke arresente (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
322 |
alborotar/alborotear v. |
הקים מהומה, הרעיש, השתולל; יצא משגרה; הרס, השחית |
|
Alborota su kaza el ke es dado a la avarista (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
841 |
albúmina/albumín f. |
חלבון |
|
traer albúmina (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
842 |
alderedor prep. |
סביב, מסביב |
|
alderedor de mi kaza ay yervado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
331 |
aldikera f. |
כיס, ארנק |
|
Tornar kon las aldikeras vazias (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
843 |
alear v. |
נופף בכנפיו, נופף זרועותיו; החליף כח; ''לקח נשימה'' (הפסקה); ''תפס במילה'' |
|
la mestra va asigiyendo a la muchacha, no la desha alear ni un punto (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
844 |
alechadura f. |
הנקה |
|
la alechadura es koza grande, no se paga ni kon bolsas de moneda (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
847 |
alef (ebr.) |
אל''ף (האות הראשונה בא''ב) |
|
para ambezar bueno un ofisio, kale ulvidar lo poko ke se save de pratika y empesar de la ale (Nehama) |
|
dezir la tefila de la ale fin a la taf (Nehama) |
|
el padre le mobleo la kaza i le dio todo de la ale fin a la taf (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
332 |
alegrar v. |
שימח |
|
Keres alegrar alguno, dale aslanlik (Moscona) |
|
Me alegro de verte! (Moscona) |
|
Me alegri komo ke me visti vistido muevo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
849 |
alegrarse v. refl. |
שמח, עָלַז |
|
azer todo lo posivle para ke no se alegren muestros enemigos (Nehama) |
|
me se alegra el alma/ se alegran siete korasones (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
335 |
alegre adj. |
שמח, עליז, תוסס, מאושר |
|
Alegre ke me estas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
336 |
aleshar v. |
הרחיק, דחה |
|
Alesha de ti este negro penserio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
337 |
alesharse v. refl. |
התרחק, נסוג, שמר מרחק מ- |
|
Se alesho del vero kamino (Moscona) |
|
Si te keren forsar por komer, aleshate de la meza (Moscona) |
|
alesharse de echos/de parientes/de amigos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
851 |
aleste/alesta (t.) adj. |
מוכן, מזומן |
|
tengo un moso k'esta siempre alesta (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
852 |
alevantada f. |
הרמה, העלאה, הגבהה; משא שמורם בהרמה אחת; עלילה, האשמת שוא |
|
yevarse todo en una alevantada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
854 |
alevantado adj. |
עומד |
|
alevantado de dormir (Nehama) |
|
pared alevantada delantre de las ventanas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
860 |
alevantar v |
הרים, הקים, העלה, זקף, הגביה, הניף; קומם, המריד; שיקם; העתיק; אסר |
|
se peleo kon mi por una bava i me alevanto la palavra/el saludo/ los buenos dias; kuando me enkontra se aze del ke no me ve (Nehama) |
|
el hazino estava grave, alevantaron al dotor a medianoche para ke lo huera aver (Nehama) |
|
el Dio solo alevanta i arrebaha (Nehama) |
|
alevantar el kuartier kon gritos/alevantar la mala/ la kaza (Nehama) |
|
alevantar un pezgo/un moble (Nehama) |
|
alevantar una moneda de en basho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
339 |
alevantarse v. refl. |
קם, התרומם; קם ממיטתו; מרד, התמרד; הפסיק; (על השמש/היום:) זרח; סמר; יצא לדרך |
|
Alevantarse de madruga (Moscona) |
|
alevantarse de la kama (Nehama) |
|
ke tal t'alevantates? (Nehama) |
|
se alevanto aire/aireziko (Nehama) |
|
de onde se alevanta el sol i asta onde se pone (Nehama) |
|
el sol se alevanta la manyana: 'le so-leil se leve le matin'; (Nehama) |
|
alevantarse en pies delantre de uno (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
340 |
alfinete (port.) m. |
סיכה; דבר פחות ערך; אטב |
|
No ay ande asoltar una alfinete (Moscona) |
|
alfinete a su kazamiento, esta novia no truso ni un alfinete, ni dota ni asugar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
868 |
alfinikado adj. |
מתפורר |
|
una roska alfinikada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
341 |
alforia/alforía/alforiya (port.) f. |
גאולה, שחרור (לעֶבֶד) |
|
I en el seteno saldra a alforia en baldes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
342 |
algo m. |
משהו, דבר מה; מעט |
|
Algo de nuevo? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
343 |
algodón m. |
צמר גפן, כותנה; ריפוד |
|
Unas karnes algodones blankos! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
344 |
alguja f. |
מחט; סיכת קישוט |
|
El kuerpo me se izo algujas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
871 |
algún adj. |
איזשהו |
|
si ay algun prove dale a komer (Nehama) |
|
esto bushkando algun mediko (Nehama) |
|
ay algun duvdo? (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
874 |
alguno pron. |
מישהו |
|
algunos dizen (Nehama) |
|
alguno de estos dos (Nehama) |
|
alguno vino? (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
875 |
alhamorras f. |
גלי חום |
|
estar kon alhamorras. (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
876 |
alhasarear v. |
קלקל, בזבז, עשה ברשלנות |
|
el shastre neglijente alhaserea la ropa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
877 |
alhashé f. |
קרום החזה |
|
la rea i la alhashe ke se vendian en una, eran la karne de los proves (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
878 |
alhenya f. |
חינה, כופר (צבע אדום) |
|
pleito de ermanos, alhenya de manos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
345 |
alhenyar v. |
צבע בחינה |
|
Ya me alhenyaron de novia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
879 |
alhorzar v. |
עשה מכפלת לקיצור הבגד |
|
alhorzar el fostan (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
346 |
aliado adj. |
בעל ברית |
|
Las armadas (Moscona) |
|
Las armadas aliadas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
348 |
aliansa f. |
איחוד, ברית |
|
Tratado de aliansa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
880 |
alidjí (t.) m. |
לקוח, קונה |
|
no ay alidji para esta ropa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
881 |
alika f. |
כנף קטנה |
|
una alika de poyo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
885 |
alikodear/alikudear (t.) v. |
עיכב (הזמין) לארוחת ערב; עיכב, גרם לו לאחור |
|
alikudear la boda (Nehama) |
|
Alikudear a echar a uno (Nehama) |
|
alikudear a komer (Nehama) |
|
desha palavra, no me alikudeyes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
349 |
alilá (ebr.) f. |
עלילה, השמצה, דיבה; הוצאת דיבה, הוצאת שם רע |
|
Se alevanto alila ke (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
886 |
alimarse v. refl. |
התחדד, שוייף; התעדן |
|
kon pasar sesh mezes en buena kompanyia, este kazalino se alimo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
350 |
alimentasión f. |
תזונה, הזנה |
|
La alimentasion tiene muy flaka (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
888 |
alimpiada f. |
ניקוי שטחי |
|
se arrevano el plato en una alimpiada (Nehama) |
|
en dos alimpiadas ya se lambio el varandado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
889 |
alimpiadero m. |
שגעון לנקיון |
|
esta kon un mal alimpiadero, no desha fregon ni handrajo de la mano (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
890 |
alimpiar v. |
ניקה, טיהר, מרק; ''גילח'' ממישהו את כל רכושו |
|
el djgugo/los visios/la espekulasion alimpian al mas poderozo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
351 |
alimpiarse v. refl |
התנקה, ניקה עצמו; הצדיק עצמו; איבד רכושו; השתלט על רכוש; מת, נפטר; באירוניה: נפטרנו ממנו |
|
Alimpiarse las manos (Moscona) |
|
Alimpiarse de los pekados (Moscona) |
|
alimpiarse la para de uno (Nehama) |
|
se alimpio kon el dado/kon las kartas (Nehama) |
|
el es el de los malos echos, ma kuando vino la ora de dar kuentos, supo alimpiarse los mushos (Nehama) |
|
komio, bevio i se alimpio los mushos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
354 |
alish ferish/alish verish (t.) m. |
פעילות מסחרית, עסקית; זרם של קונים |
|
Oy el alish verish estuvo flako (Moscona) |
|
en tiempo de buena rekolta ay alish-ferish en charshi (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
897 |
alishar v. |
החליק (עשה חלק), הקציע, יישר, צחצח, מירק, ליטש |
|
alishar el terreno (Nehama) |
|
alishar una tavla (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
357 |
alishik (t.) adj. |
מורגל |
|
Ya estamos alishik (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
899 |
alishik (t.) m. |
קשר חברתי או מסחרי |
|
no tienen alishik una koza kon otra (Nehama) |
|
es perikolozo de tener alishik kon un ladron (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
355 |
alishterear (t.) v. |
הרגיל, סיגל; תירגל; לימד ידיו לעשות דבר מה |
|
Ansina lo alisheates (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
356 |
alishterearse v. refl. |
התרגל |
|
Ya me alishei kon el echo (Moscona) |
|
alisterearse en una lingua (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1133 |
aliskuridad f. |
חשיכה, חושך |
|
Echa tino de no chinchonearte en la aliskuridad (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
353 |
aliskuro adj. |
חשוך, אפל, כהה |
|
En el katoy es aliskuro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
901 |
alivianamiento m. |
הקלה, הפטרות מאדם בלתי רצוי |
|
dale todo lo ke demanda i ke se vaya, alivianamiento ke ayga (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
903 |
alivianar v. |
הקל, נקט בגישה דתית מקלה |
|
alivianar la kaza/ el servisio de kaza (Nehama) |
|
alivianar un pezgo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
358 |
alivianarse v. refl. |
הוריד מן העומס המוטל עליו, הקל ממשא עבודתו; התפגר |
|
El sako de arina ya se esta alivianado (Moscona) |
|
Ya se le aliviano la gayle (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
360 |
alizamiento m. |
החלקה, צחצוח, מירוק,ליטוש; חנופה |
|
Lavios de alizamiento enaltesen la desonra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
905 |
alkanfor m. |
קמפור; לובן בלא כתם |
|
faz la ropa komo el alkanfor (Nehama) |
|
facha luzia i blanka komo el alkanfor (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
323 |
alkansar v. |
השיג, הגיע ל-; הספיק; הצליח |
|
Alkanso oras de tadre (Moscona) |
|
Alkanso a ser uno de los rikos (Moscona) |
|
Si no korres no alkanses i si bushkas no topas! (Moscona) |
|
Lo ke pensa tu madre ke no te alkanse, lo ke pensa tu mujer ke te alkanse (Moscona) |
|
ni Par'o alkanso esta grandeza (Nehama) |
|
alkansar rikezas/onores/grandezas/titolos (Nehama) |
|
alkansar su dezeo (Nehama) |
|
el mediko no alkanso a echarse ke lo yamaron kon prisa ende un hazino (Nehama) |
|
Moshe Rabenu no alkanso a entrar en Tierra Santa (Nehama) |
|
no me alkansan mis fuersas/mi bolsa/ mi influensa fin ayi (Nehama) |
|
fulano le oro la muerte a sistrano: no alkanse a ver tal dia (Nehama) |
|
maldision de guerfano i de bivda alkansa (Nehama) |
|
mi dezeo/mi bendision t'alkansen (Nehama) |
|
korrer detras de uno i alkansarlo (Nehama) |
|
alkansar fin el medio kamino (Nehama) |
|
no me alkansa la mano fin al tavan (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
918 |
alkansarse v. refl. |
הושג |
|
nada no se alkansa sin sudar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
919 |
alkanso/alkanse m. |
השג, הצלחה |
|
no tenga alkanso el ke agura lo negro para el otro (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
363 |
alkatrán m. |
זפת |
|
Ken alkitran menea la golor le kefa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
327 |
alkavo adj. |
אחרון |
|
Yo estuve alkavo de todos (Moscona) |
|
Alkavo, loke fue? (Moscona) |
|
Alkavo somos amigos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
361 |
alkilar v. |
השכיר; שכר |
|
Alkilar una kamareta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
362 |
alkilarse v. refl. |
השכיר עצמו, נשכר |
|
Se alkilo por vakero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
330 |
alkuza f. |
פך, כד שמן, אסוך; ''שערה'' בעין |
|
En la alkuza no kave mancha (Moscona) |
|
tener alkuza al ojo es sinyo de eskarsedad (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
364 |
Allah (t.) m. |
אלהים |
|
No te despasensies, veras ke todo va pasar Alla versin! (Moscona) |
|
Allah bilir si kita el pan (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
365 |
alma f. |
נשמה, נפש |
|
Kerer en la alma ariento (Moscona) |
|
Ya me vino la alma al garon! (Moscona) |
|
Asta ke va i viene alma tiene(Moscona) |
|
Alma sin pekado(Moscona) |
|
No ay alma biva (Moscona) |
|
el gato no aferra al raton por el alma de su padre, es para komerle la kavesa (Nehama) |
|
alma santa/ alma buena/ alma del Dio/ alma sin pekado (Nehama) |
|
kien alma tiene alma kree (Nehama) |
|
ay perikolo de alma (Nehama) |
|
para suvir sien eskalones se kyere dado el alma al Dio/ tiene el alma a la boka (Nehama) |
|
me salio el alma (Nehama) |
|
kon su alma trae su pan (Nehama) |
|
alma mia!; mi alma! (Nehama) |
|
las ninyas tienen siete almas (Nehama) |
|
va i viene, alma tiene (Nehama) |
|
alma tiene, komer kiere (Nehama) |
|
se angustia el alma (Nehama) |
|
alma estrecha (Nehama) |
|
tener el alma espantada (Nehama) |
|
no pasa alma biva, no se ve un alma por esta kaye (Nehama) |
|
lo kyero komo mi alma (Nehama) |
|
una madre da su alma por un fijo (Nehama) |
|
el ojo ve, el alma dezea (Nehama) |
|
dar el alma por un komer (Nehama) |
|
dar el alma por un kopo d'agua (Nehama) |
|
alegrada ke le vea el alma! (Nehama) |
|
Akontentar/ konsolar el alma (Nehama) |
|
se alegra/se embrenea el alma (Nehama) |
|
el i su alma lo saven (Nehama) |
|
por modre de el entri en este fecho i deshi los guesos, me tomó en el alma (Nehama) |
|
si siete al tiene no la eskapa (Nehama) |
|
un alma tengo onde ke la meta en primero (Nehama) |
|
ya di todo lo ke tenia, alma no puedo dar (Nehama) |
|
adjidearse del alma de uno (Nehama) |
|
adjidéate de alma (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1015 |
almario m. |
ארון; כינוי לטיפש |
|
un almario i el - dos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
370 |
almástiga f. |
מסטיק, שרף |
|
El dulse de deva esta komo almastiga (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
372 |
almenara/almenará f. |
נברשת, מנורה; נר נשמה |
|
Alminara de siete brasos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
371 |
almendra f. |
שקד; טבעת דמוית שקד |
|
Gajo de almendra (Moscona) |
|
el Dio da almendras al ke no tiene muelas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1017 |
almendrada f. |
משקה חלב שקדים ממותק |
|
la almendrada faze abashar la leche (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1018 |
almenos/al menos adv. |
לפחות, לכל הפחות, למצער |
|
uza a venir almenos una vez al día (Nehama) |
|
eskúzate al menos (Nehama) |
|
kédate kon mozotros, almenos ke teasperando en otro lugar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1021 |
almiskle m. |
ניחוח, בושם; מוּשְּׁק (סוג של בושם); מור |
|
esta kaza guele almiskle (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
373 |
almizmara f. |
מזלף בשמים, כלי בשמים |
|
I tomaron kada uno su almizmara i dieron sovre eyas fuego i puzieron sovre eyas saumerio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
374 |
almozna f. |
נדבה, צדקה |
|
la almozna es komo guardia de eskudo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
375 |
alomenos adv. |
לפחות, לכל הפחות, למצער |
|
alomenos ke mi dishera (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
376 |
alondjar (port.) v. |
הרחיק, דחה; האריך |
|
Alondjate de tu uzo aborresido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1022 |
alondjarse v. refl. |
התרחק, ניצב מרחוק; התארך |
|
alongarse de todo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
377 |
alongar v. |
האריך, האריך את הזמן |
|
El ke kome poko kon repozo, alonga sus dias (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
378 |
alsar v. |
העלה, הרים, הניף, נשא |
|
Alsar los ojos al sielo (Moscona) |
|
I also a sus ijos i a sus mujeres sovre los gameos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
380 |
alsasiones f. pl. |
קורבן/קורבנות, עולה/עולות |
|
I also por alsasion en lugar de su ijo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1023 |
altanto adv. |
כמספר הזה, כזאת, באותה מידה |
|
altanto ke das tomas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1024 |
altar m. |
מזבח |
|
kaen altares solevantan muladares (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1025 |
alterear/alterearse v. & v. refl. |
סיגל (לעצמו) הרגלי אי סדר; מרד/התמרד כנגד סדר ומשמעת; העלה את הצעת המחיר במכירה פומבית |
|
esta kriatura se altereó mucho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
381 |
alternar v. |
החליף, התחלף, הפך את הסדר |
|
Alternar el orden alfabetiko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
382 |
alteza f. |
גובה, רום, רוממות, הוד מעלה |
|
Una alteza de serka dos metros (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
383 |
alto adj. |
גבוה, רם, נישא, מרומם, תמיר |
|
Alto de boy ,basho de karakter (Moscona) |
|
Alta, alta es la luna kuando empesa a esklareser (Moscona) |
|
navegar por altas mares (Nehama) |
|
suvir en alto (Nehama) |
|
abashar de en alto (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
385 |
altrafisio m. |
דבר פעוט, דבר חסר ערך; הונאה, תחבולה |
|
la makina tiene mil i un altrafisios (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1029 |
altramente (it.) adv. |
אחרת, באופן אחר |
|
si el tiempo está bueno mos vamos a ir a pasear, altraménte mos kedaremos en kaza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1030 |
altretanto (it.) adv. |
'גם לך'' (בתשובה לאיחולים) |
|
bueno ke tengas altretanto! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1031 |
altronde- d'altronde (it.) adv. |
בנוסף לכך, מאידך, עם זאת |
|
kale ke me vaya, no te kiero fazer pedrer tiempo, d'altronde i yo tengo fecho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
388 |
altustú (t.) adv. |
באי סדר, באנדרלמוסיה |
|
Todo esta altustu! (Moscona) |
|
despues de karreado, la kaza se topa altí-ostú (Nehama) |
|
metió el mundo altí-ostú (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1034 |
alungar v. |
האריך |
|
alungar un pantalón (Nehama) |
|
alungar el kamino (Nehama) |
|
alungar una karta (Nehama) |
|
alungar un diskorso (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1038 |
alvear v. |
הלבין |
|
el sielo se alvea a la madrugada (Nehama) |
|
el aver de la muntanya alvea el kuero (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1040 |
alvearse v. refl. |
הלבין, נעשה לבן; השתפר מראהו |
|
la kolada se alvea kon la leshía (Nehama) |
|
se le alveó la kara (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1042 |
alveo m. |
הלבנה באמצעות כיבוס מאומץ |
|
el alveo de la ropa demanda pulso (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
390 |
alvorada f. |
שחר, עמוד השחר; חגיגה משפחתית של הצגת הנדוניה |
|
Como esklarse el sol en la alvorada ansi la mujer virtuoza en su kaza! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1043 |
alvores m. pl. |
איילת השחר, אור שחרית; מועקת ציפיה |
|
estar kon alvores (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1044 |
alvura f. |
לובן, צחר, צחות |
|
i lavo i no veo alvura (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
391 |
ama/amá (t.) conj. |
אך, אבל, אולם |
|
La amor es dulse ama kon pan (Moscona) |
|
vedrá es ke vino, ama no kedo aki, se hue al punto (Nehama) |
|
Kiere salir, ama está faziendo luvia (Nehama) |
|
dizen k'está echado, ama yo lo vide por la kaye (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
396 |
amaares (ebr.) n. |
עם הארץ, בור, בער |
|
No kazes a tu ija kon amaares i negro de manyas, ke es komo ke la echaras en boka del pero (Moscona) |
|
el amaares no puede ser hasíd (Nehama) |
|
amador amador de múzika (Nehama) |
|
espántate de hahán fijo de amaares i de riko fijo de prove (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1051 |
amahar (arab.) v. |
שיכך, ריפא, הרגיע, השקיט כאב, ריכך; נרגע, נחלש, שכך (הכאב); החליש חריפות הבצל |
|
ya le amaho (Nehama) |
|
la ferida le amahó kon un enguente (Nehama) |
|
aspera ke amahe la luvia para salir a la kaye (Nehama) |
|
no te kites el samarron si no amaha el frío (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1055 |
amán! (t.) interj. |
בקשת חנינה: רחמים!; קריאה חסרת סבלנות: הלוואי! |
|
aman ke se eskape este mal día! (Nehama) |
|
aman, por onde fuir de sus manos (Nehama) |
|
aman, ya me muero por un kopo d'agua/por ver a mi madre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1058 |
amanado adj. & adv. |
זמין, בהשג יד; נוח וקל לשימוש; לבוש בצורה לא צנועה |
|
tener los atuendos de kuzina amanado (Nehama) |
|
mora a pie yano, le viene amanado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
392 |
amaneser m. |
שחר, הנץ החמה |
|
Veremos loke mos va amaneser (Moscona) |
|
alevantarse al amaneser (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1061 |
amaneser v. |
האיר/הנץ השחר; השכים קום |
|
bueno le amanesyó el día (Nehama) |
|
ni por mucho madrugar mas presto amanese (Nehama) |
|
no amanese komo anochese, ni anochese komo amánese (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1064 |
amanet (t.) m. |
פיקדון, משכון; מתנה |
|
este moble no es mío, es un amanet (Nehama) |
|
ya me se inchó la valija de amanetes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
393 |
amanyana/aminyana adv. |
מחר |
|
Oy por mi, amanyana por ti! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
394 |
amanyaneante/amanyeante adj. |
משכים-קום; עובד קשה, מתמיד בעבודתו; קנאי, להוט |
|
La sensia es serkana a sus amanyaneantes i ayuda es a todos rekeryentes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1066 |
amanziado adj. |
חש בצער הזולת, רואה לכאב אחרים; מעורר רחמים |
|
salir amanziado de una vijita a los feridos de una katastrofa (Nehama) |
|
el ser amanziaado en su desgrasya konsola en vezes de las sufriensas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1068 |
amanziar v. |
עורר רחמים; העציב, גרם צער |
|
sus males amanzyan el korasón (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
395 |
amanziarse v. refl. |
ריחם, נכמרו רחמיו, חמל, התמלא חמלה |
|
Me se amanzio la alma de ver tanta dezgrasia (Moscona) |
|
se amanziya el alma (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1070 |
amar v. |
אהב |
|
ama a tu kompanyero kom'a ti mesmo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
397 |
amargado adj. |
נעצב, ממורמר |
|
Esta amargado por la muerte de su ijo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
399 |
amargar v. |
ציער, מרר |
|
I lo tornara a gostar i si vera ke amargujea es kasher (Moscona) |
|
un fijo negro amarga la vida de padre i madre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1072 |
amargito adj. |
מריר מעט |
|
la bira es amargita (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
398 |
amargo adj. |
מר, מריר; עגום; זריז, מוכשר, ערום; כינוי לקפה |
|
El sorfato es amargo (Moscona) |
|
el kinino es amargo (Nehama) |
|
el kavé sin asukar es amargo (Nehama) |
|
dar vidas amargas (Nehama) |
|
tripa amarga embeve y enkalka (Nehama) |
|
kien englute amargo no eskupe dulse (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1078 |
amargo adv. |
במרירות |
|
venir amargo komo la muerte (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1079 |
amargujento/amargojento adj. |
מריר |
|
en vezes las almendras salen amargojentas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
400 |
amariyarse v. refl. |
הצהיב, נעשה צהוב |
|
Se amariyo del sol (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
401 |
amariyo adj. |
צהוב |
|
Ken amariyo vistira, su ermozura amostara! (Moscona) |
|
fazerse la kara amariya (Nehama) |
|
vestirse de amaviyo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
402 |
amariyura f. |
צבע צהוב |
|
Amariyura de kara ke estas! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1082 |
amasado m. |
לישה; בצק |
|
la balabaya kovijava el amasado kon un yambole (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
403 |
amasado adj. |
שנלוש |
|
El pan no esta bien amasado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1083 |
amasar v. |
לש |
|
a kien finye i amasa no le arroves la masa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1084 |
amaskanta(r) (ebr.) m. |
משכנתא |
|
meter paras amaskanta (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1085 |
amatar v. |
כיבה; הרגיע; מחץ בין האצבעות |
|
amatar la lampa/ la lumbre/el fuego/ la luz/el kandil/el parmachet/la flama (Nehama) |
|
Amatar piojo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1087 |
amavdil amavdil (ebr.) adv. |
'להבדיל'' |
|
el hazan del kal asemeja amavdil amavdil al koen gadol (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1088 |
amaynar v. |
האט; הפחית, ריכך, הרגיע |
|
amaynar la korrida de la karosa (Nehama) |
|
amaynar el djiro del karro (Nehama) |
|
amaynar el frio/la hazinura/el terretemblo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
404 |
ambezado adj. |
משכיל, מחונך, מלומד, בעל השכלה; מורגל ב-, מלומד ב-; שנלמד; מורגל |
|
Esta ambazado de alguno (Moscona) |
|
está ambezado a lavorar (Nehama) |
|
esta ambezado a komer a la ora (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1092 |
ambezar v. |
לימד, הורה; למד |
|
ambeza el arte i mételo aparte (Nehama) |
|
el maestro me ambeza la lision (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
405 |
ambezarse v. refl. |
למד |
|
Te ambezates la novedad? (Moscona) |
|
el ombre deve ambezarse a lo bueno i a lo negro (Nehama) |
|
ambezate a favlar! (Nehama) |
|
ambezárse la orasión (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
406 |
ambierto/ambiento adj. |
רעב, מזה רעב |
|
Bedahaim de ambierto s no ay! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
407 |
ambiertura f. |
רעב |
|
Detras de la sekura viene la ambiertura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
408 |
ambos |
שניהם, שתיהן |
|
Sensia kuvierta i tezoro eskondido, ke es el provecho de ambos eyos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
409 |
ambre f. |
רעב, כפן; בולמוס, רעבון |
|
Ken tiene ambre venga i koma! (Moscona) |
|
ambre i asperar azen araviar! (Moscona) |
|
La ambre i el frio traen a la puerta del enemigo (Moscona) |
|
a buena fambre no ay pan duro (Nehama) |
|
kien tiene fambre no mira por guzano (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
412 |
ambrera/ambrerea f. |
רָעָב, כפן, בצורת |
|
Pedrisko i relampago, mortaldad i ambrera son embiados del djuisio del kastigo (Moscona) |
|
en tiempo de ambrera no ay pan malo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1095 |
amechar v. |
לשים פתילה במנורה |
|
amechar el kandil/ amechar la pavolia (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
417 |
amejoramiento/amejoreamiento m. |
שיפור, השבחה, שכלול; הטבה |
|
En la situasion polítika ay amijuramiento (Moscona) |
|
Ay amijuramiento en la hazinura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1096 |
amén! (ebr.) m. |
אמן! |
|
tanto dezir amen fin a ke kaye el talé (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8410 |
amenazo m. |
אִיּוּם |
|
Forsar kon menazos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1097 |
amenguar v. |
הפחית, פיחת, המעיט, הוריד, הנמיך, דילל, החליש, השפיל; פחת, התמעט |
|
amenguar la paga (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
423 |
amezurado (fr.) adj. |
מדוד, מחושב; מוגבל; דחוק (כלכלית); זהיר; מלאכותי; שעבר בדיקה; מיופייף, מגונדר |
|
Al dito lo tenemos amizurado! (Moscona) |
|
tener una entrada amezurada/un pan amezurado (Nehama) |
|
ser amezurado en el komer (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1100 |
amezurar (fr.) v. |
מדד; ניסה |
|
amezurar la eskalera (Nehama) |
|
dos vezes amezure, una vez korta (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
424 |
amezurarse (fr.) v. refl. |
נקרש, קפא, התקשח, נעשה נוקשה; השתטח; התגנדר, התיפייף, התהדר; תקף, התקיף; שקל עצמו |
|
Amizurate por ver si te engodrates (Moscona) |
|
Se amizuro enbasho el boy entero (Moscona) |
|
se arresvalo i se amezuro en basho (Nehama) |
|
la kondokta de este ombre no se arreyeva mas; ya vino la ora ke me amezure kon el. (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
413 |
amigavle adj. |
ידידותי |
|
Un akto amigavle (Moscona) |
|
aresentar la kestion a 1'amigavle (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
415 |
amigo m. |
חבר, רע, עמית, ידיד |
|
El amigo muevo es komo el vino muevo, deshalo enviejeser para ke te tenga savor (Moscona) |
|
Amigo ke no empresta i kuchio ke no korta i ke se piedra no emporta! (Moscona) |
|
amigos i ermanos seremos, en la bolsa no tokemos (Nehama) |
|
amigo de todos, amigo de ninguno (Nehama) |
|
un djesto amigo/una mirada amiga (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
419 |
amilisiada f. |
יולדת תאומים |
|
Ke todas eyas amilisiadas i dezaechada non ay en eyas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
421 |
amistad/amistá f. |
ידידות, רעות, חיבה |
|
Diz la verdad, piedri la amistad (Moscona) |
|
las diferensias de interes yelan la amistad (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1204 |
amistozo adj. |
ידידותי, לבבי; חובב |
|
un resivo amistozo (Nehama) |
|
amistozo de muzika (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
422 |
amistunh |
ידידות מדומה |
|
Esta unas amistunhes kon mi, ke barminam! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
426 |
amo m. |
אדון, בעלים, בעל הבית |
|
No burles con tu amo ke te sale salado (Moscona) |
|
Al kavo de un anyo el moso toma las manyas de su amo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1206 |
amofado adj. |
עבש, שהעלה עובש |
|
pan amofado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1207 |
amofar v. |
גָּרַם עובש |
|
la umidad amofa las komanyas: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1208 |
amofarse v. refl. |
העלה עובש; השתעמם; איבד רעננותו וחיותו |
|
la kaza está syempre serrada i s'esta amofando (Nehama) |
|
la ropa no se le vende, se le esta amofando al raf (Nehama) |
|
no sale nunka, no ve ojo de sol, s'está amofando solo en kaza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1211 |
amojado adj. |
רטוב, לח |
|
aparta lo amojado de lo seko (Nehama) |
|
dubla lo seko i espande lo amojado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1213 |
amojar v. |
הרטיב, ליחלח |
|
amojar la masa (Nehama) |
|
amojar la kolada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
428 |
amokarse v. refl. |
גרף את חטמו |
|
Ainda no se save mokarse ya sta avlando por kazar! (Moscona) |
|
Le disheron ke se amoke, se aranko la nariz! (Moscona) |
|
Amokate novia el moko, ni tanto, ni tan poko! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
432 |
amontar v. |
עלה, הגיע למחיר, הגיע לכמות; צבר כסף |
|
La partida entera va amontar a mil levos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1215 |
amontonar v. |
צבר, ערם, גיבב; אסף, קבץ,קיבץ, אגר; חסך כסף; צבר הון |
|
el eskarso amontona moneda para ke otro se la goze (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
433 |
amor m. (Sal.)/f. (Izm./Ist.) |
אהבה,חיבה; אהוב |
|
El amor es siego (Moscona) |
|
Se van los amores, kedan los dolores (Moscona) |
|
para el amor i la muerte no ay koza fuerte! (Moscona) |
|
amor amistad i ermandad, los tres pilares de la umanidad! (Moscona) |
|
faz por amor del Dio (Nehama) |
|
por amor del Dio, mira onde estas midyendo el pie (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
437 |
amorero m. |
עץ תות |
|
Si no se viste el amorero no se dizviste el samarero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
438 |
amoriskos m. pl. |
אהבים |
|
Ya entro en la edad de los amoriskos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
439 |
amorozamente adv. |
באהבה |
|
Kudio por su amigo amorozamente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1218 |
amosí/amotsí (ebr.) |
ברכת המוציא |
|
fazer amosi (Nehama) |
|
del amosi se ve el buen senar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
440 |
amostrar v. |
הראה; הוכיח |
|
Amostrami ken son tus amigos ti dire ken sos (Moscona) |
|
No le amostres kara (Moscona) |
|
el vendedor amostra la ropa al kliente (Nehama) |
|
amostrar rikeza/grandezas (Nehama) |
|
le agrada amostrar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
441 |
amostrarse v. refl. |
הופיע, הראה עצמו;העמיד פנים |
|
Se amostro a la ventana (Moscona) |
|
Se amostro onesto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1223 |
amudeser v. pej. |
השתיק |
|
el espanto lo amudesió (Nehama) |
|
el moso kiería favlar, kon una ojada, el mestro lo amudesió (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1225 |
amudeserse v. refl. |
השתתק, נאלם |
|
el testigo savia toda la verdad, ma delantre el tribunal se amudesió (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
446 |
amudisión f. |
אלם, השתתקות (בכח או בכח הכסף: ''לא יחרץ'') |
|
Kayo amudision (Moscona) |
|
Amudision en la garganta! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
448 |
amurchado adj. |
כמוש, נבול, קָמֵל |
|
A David lo veo muy amurchado (Moscona) |
|
flores amurchadas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
449 |
amurcharse v. refl. |
כמש, קמל, נבל, בָּלָה |
|
El sefte li se amurcho (Moscona) |
|
El saksi se va amurchando de en dia en dia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
451 |
análogo adj. |
דומה, מקביל, אנלוגי |
|
Un kavzo análogo se obzerva en. . . (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1227 |
anayuré (t.) prep. |
לפי, בהתאמה ל-, בהסתמך על, ביחס ל- |
|
kada uno es pagado anayure a su valor (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
452 |
anchear v. |
הרחיב, הגביר |
|
Mas no me vo anchear sovre esta kestion (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
453 |
anchearse v. refl. |
התרחב, התפשט על מקום רחב; "התנפח", התרברב |
|
En entozandose la agua se anchea (Moscona) |
|
Kuando lo alavan entero se anchea (Moscona) |
|
anchearse en los fechos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
454 |
ancho adj. |
רחב; נח לבריות |
|
Kontar en largo i en ancho (Moscona) |
|
Es muy ancho ! de nada no se dokunea (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
459 |
anchura f. |
רוחב, רחבות; רווחה |
|
El aqmerikano tiene 70 sentimetros de anchura (Moscona) |
|
teshido de dupia anchura (Nehama) |
|
bevir kon anchura (Nehama) |
|
gastar kon anchura (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1232 |
andan sonra (t.) prep. |
לאחר מכן, לאחרונה |
|
lo aferraron kon el rovo en la mano, andan sonra fíate ke es onesto (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1233 |
andante adj. |
רגלי; מאיכות פשוטה; אנדאנטי (מוסיק.) |
|
ropa andante (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1234 |
andar m. (port.) |
קומה בבית, דירה; הליכה |
|
kaza de kuatro andares (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1235 |
andar v. |
הלך, צעד, פסע, התהלך; עשה בלהט |
|
anda a la formiga haragán (Nehama) |
|
andad a endevinar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
460 |
ande/andi adv. |
איפה, היכן? לאן?; אצל |
|
Ande ni gayo kanta ni perro ladra (Moscona) |
|
Ande Avrao estan embodados (Moscona) |
|
de ande salió? (Nehama) |
|
vo a ir ende mi madre (Nehama) |
|
salió d'ende el panadero (Nehama) |
|
está envitado ende un amigo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
462 |
andena f. |
קושי, בעיה, צרה |
|
Toparse en las andenas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1238 |
andjak (t.) adv. |
אבל, לעומת זאת, בכל אופן |
|
muchas grasias ke venites a verme, andjak ya estava de ir a bushkarte (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
463 |
andjélo /ánjel/ándjel/ándjeli/ándjel |
מלאך |
|
Kara de andjelo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
465 |
aneksado adj. |
מסופח, מוסף, נספח, מצורף |
|
A kual dosario esta aneksado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
464 |
aneste pron. |
לזה |
|
Dalde pan aneste povre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
467 |
angajado (fr.) adj. |
עסוק, מעורב ב-; מאורס |
|
El lugar esta angajado (Moscona) |
|
El muchacho ya esta angajado (Moscona) |
|
De las dos a la tres esto angajado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
470 |
angajar/angajear (fr.) v. |
חייב; שכר, קיבל לשרות; רשם; הלך שלוב זרוע |
|
Angajei dos kamas en el vagon (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1239 |
angajé (fr.) adv. |
יד ביד, בשילוב זרועות |
|
tomarse angaje/estar angaje/kaminar angaje (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
471 |
angualarse v. refl. |
בא לידי הסכם, הסכים |
|
Rogo no vos arravies sovre loke avlimos, siguro ya vos akodras ke ansi mos angualimos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1240 |
angustia f. |
תוגה, צער, יגון, עצב, דאבה; מחנק; גועל, דחייה, רצון להקיא; בוז |
|
en la angustia se i ama al Dio (Nehama) |
|
da angustia de verlo/de sentirlo/ da angústya de sentirlo avantarse kon su boka (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1242 |
angustiado adj. |
עצוב, כאוב, נוגה; חרד;דחוי, בזוי, נקלה |
|
no vengas a kontarme las desgrasias de los otros; ya esto angustiado de mis puertas para adientro (Nehama) |
|
angustiada le vea alma! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1244 |
angustiar v. |
צרר, התנכל, לחץ, דיכא, גרם חרדה |
|
kon sus negras fechas este fijo angustió la vida de sus parientes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
472 |
angustiarse v. refl. |
נחרד, הושפל, ספג בוז |
|
Ya me se angustio la alma! (Moscona) |
|
el korasón se angustia kuando pensa a los krematorios de Birkenau (Nehama) |
|
me se angustia el alma kuando este fanfarón se está alavando i suviendose a los sielos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
473 |
aní (ebr.) m. & adj. |
עני, דל, רש, דלפון;רעב ללחם |
|
Ani kon ayin chatlak (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
490 |
aniazme m. |
נזם |
|
Komo la aniazme en la nariz de un puerko, ansi es la mujer ermoza i apartada de razon (Moscona) |
|
aniazme de oro en nariz de puerko (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1248 |
animado adj. |
חי, תוסס; מונפש; מומרץ, מונע |
|
animado de buenos sentimientos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
474 |
animal m. |
חיה; אדם חסר מצפון |
|
Pedaso de animal (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
475 |
animalia f. |
חיה, חית טרף |
|
I diremos alguna animalia mala lo komio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1249 |
animar v. |
החיה, השיב נפש; זרז, עורר, המריץ, ליבה; הנפיש |
|
animar una fiesta (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
476 |
ánimo m. |
עוז, אומץ |
|
Animo se kere (Moscona) |
|
no tyene animo de faviar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1251 |
aninar v. |
עירסל (תינוק), נדנד קלות (תינוק) |
|
anina un poko a la kriatura i al punto se va dormir (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
477 |
aniversario m. |
יום השנה |
|
Oy es el aniversario de la boda (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1252 |
aniyá! (t.) interj. |
הלוואי! לו יהי כן! |
|
dizen ke kada noche viene borracho en kaza; aniya! ke venga mismo barracho, ma no viene del todo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1253 |
aniyiko m. |
טבעונת, טבעת קטנה |
|
se hueron los aniyikos, kedaron los dedikos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
478 |
aniyut/aniyud/aniyú (ebr.) m. |
עוני, דלות, מחסור, עניות |
|
L'aniyut es negra koza (Moscona) |
|
Ken mata gato yeva siete anyos de aniyut (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1254 |
anka f. |
ירך, אגן ירכיים, טורסו |
|
dormir/echarse sovre la anka dereca (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1255 |
anocheser m. |
רדת הלילה |
|
le anochesió en el kamino (Nehama) |
|
ay días, avía deshado un lavoro por en medio i se le pasó de tino; ya le anochesió, i oy se metió kon yugo para eskaparlo (Nehama) |
|
empesar el lavoro al amaneser i eskapar al anoceheser (Nehama) |
|
Ennochesi en el kazal (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
480 |
anojado (port.) adj. |
כעוס, רוגז, כועס, נרגז, זועף; נעלב |
|
Lo tenemos anojado (Moscona) |
|
los dos ermanos están anojados,ven los faremos paz (Nehama) |
|
lo tengo anojado (Nehama) |
|
el anojado kayado, me tenga salú (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
481 |
anojarse (port.) v. refl. |
התרגז, התכעס; נעלב |
|
Ken se anoja kon la komida keda anbierto (Moscona) |
|
el ninyo me se anojo, no kiere komer: tómalo kon buenas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1262 |
ansí adv. |
כך, ככה |
|
ansi va el mundo (Nehama) |
|
komo el sol aklara la tinievla, ansi el estudio aklara a la inyoransa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1264 |
ansia f. |
צער, סבל, ענות; דאגה, חרדה; קמצנות, אהבת בצע |
|
las ansias de la muerte (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
482 |
ansina/ansine/ansín adv. |
כך, ככה |
|
Ansina ke me estes sano, komo es verdad lo ke te digo! (Moscona) |
|
ansina se dize (Nehama) |
|
ansina no te kansas (Nehama) |
|
ansina tupimos el mundo, ansina lo vamos a deshar (Nehama) |
|
ansina nasió (Nehama) |
|
ansina me parese (Nehama) |
|
ansina huera mi mal; ansina ke huera todo! (Nehama) |
|
ansina ke lo melezine el Dio! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1272 |
antanyo/antanyos adv. |
בשנה שעברה; פעם, לפני זמן רב |
|
antanyos ay ke no lo veo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1273 |
antedatar v. |
הקדים תאריך, רשם תאריך מוקדם |
|
antedatar un chek/una kamiala/un kontrato (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1274 |
antes adv. |
קודם, פעם, לפני כן |
|
Djoha, antes de subir al kavayo empesó a manear las pachas (Nehama) |
|
pasarantes de otro (Nehama) |
|
pagar de antes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
483 |
antes prep. |
לפני, קודם |
|
Antes de komer lavaran las manos i diran beraha(Moscona) |
|
Antes de empesar a avlar amizurate la alguenga (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
485 |
anular v. |
ביטל, פסל |
|
El dokumento es falso i por esto deve ser anulado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
486 |
anuvlar v. |
התענן, נעשה מעונן |
|
I sera ke kuando yo anuvlare nuves sovre la tierra se aparesera el arko en la nuve (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
487 |
anyada f. |
תקופת השנה, יום השנה; משכורת שנתית |
|
Anyada buena i klara! (Moscona) |
|
Anyada de maleres (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
489 |
anyadir/anyader v. |
הוסיף, חיבר |
|
Sovre todas las echas del Dio no ay por anyadir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
491 |
anyo m. |
שנה |
|
El chapeo muevo esta pan para mil anyos (Moscona) |
|
Ken en un anyo se kere azer riko, al medio lo enforkan (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
493 |
anyorios m. pl. |
שנים רבות |
|
Ay anyorios ke no te veo! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1277 |
apararse v. refl. |
התייצב, ניצב מול, הופיע, הראה עצמו במקום גבוה, ניצב בחלון, נשען על אדן החלון |
|
apararse al balkon/a la ventana (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1278 |
aparejar /aparijar v. |
הכין, ערך, התקין |
|
aparejar la meza (Nehama) |
|
aparejar gerra (Nehama) |
|
todo bueno mos aparejaran de los sielos (Nehama) |
|
el Dio aparejará! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1282 |
aparejo m. |
הכנה, סידור |
|
los aparejos de la boda (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1283 |
apareser m. |
זריחת כוכב; הופעה (כתב עת) |
|
el sol aparese (Nehama) |
|
djornal ke aparese kada día (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1290 |
apartadijo m. |
קיטון, חדר נפרד מהאולם המרכזי, מחיצה; הפרדה; דיבור הצידה |
|
en esta kaza no ay apartadijo entre mestros i mosos, todos komen el mizmo komer en la mizma meza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1291 |
apartado adj. |
נבדל, נפרד, מופרד, מופרש, מובדל, מבודד; רחוק, מנותק; שמורבצד; נסיך, משוח |
|
apartado de la djente/del mundo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1292 |
apartamento m. |
דירה |
|
arkilar un apartamento (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1293 |
apartar v. |
הפריש, הבדיל, שמר בצד, הקדיש; הפריד, הבחין; ניתק, הרחיק; גישש באפילה; חסך |
|
apartad la buena djente ke vo a echar agua kayente (Nehama) |
|
tenía mil embrolyos, me apartó todos para asistir a la boda de su amigo (Nehama) |
|
apartar lo de kezo de lo de karne/lo paskual de lo hames (apartar la losa (Nehama) |
|
apartar lo roto de lo sano/lo fecho de lo vedre/lo enshuto de lo amojado, de lo umidento (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1297 |
apartarse v. refl. |
הבדיל עצמו, התפלג, נפרד, נבדל; התבדל; התגרש |
|
no kiere ver a ninguno, no se puede ver a si, se apartó de todos (Nehama) |
|
apartarse a un lado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1299 |
apartasión f. |
הפרדה, ניתוק, הבחנה, היפרדות |
|
apartasión entre sabá i en semana/entre paskual i hames (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1300 |
aparte adv. |
לחוד, בנבדל, בנפרד |
|
de kuando se kazó bivía kon sus parientes; agora se salió aparte (Nehama) |
|
metió aparte una diezena de platos (Nehama) |
|
aparte ke es borrachón, es también ladrón (Nehama) |
|
aparte ke no me dio nada ma[...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1303 |
apasentar v. |
רעה |
|
las ovejas apasentan en el kampo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1304 |
apaziguar v. |
השקיט, הרגיע; השלים בין,השכין שלום |
|
ya se apaziguaron (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1305 |
apegadozo adj. |
דביק; מידבק (מחלה); מדביק (צחוק וכו') |
|
la goma es apegadoza (Nehama) |
|
el Dio mos guadre de las hazinuras apegadozas (Nehama) |
|
la moda es apegadoza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1308 |
apegar v. |
הדביק, איחה; הדביק במחלה; סטר |
|
apegar timbros (Nehama) |
|
apegar la tapesería a la paré (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1310 |
apegarse v. refl. |
נדבק; דבק ב-, נקשר ל-; נדבק (שאריות אוכל לסיר) |
|
Rut se apegó kon su eshuegra Naomi (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1311 |
apena/apenas adv. |
בקושי, כמעט שלא, זה אך |
|
apena si tiene diez anyos (Nehama) |
|
se metió al lavoro apenas vino (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1313 |
apenado adj. |
קשה, מצער, רב טורח; ענוש, נענש; מתייסר; מוטרד; קשה |
|
los djidios iyenen vidas apenadas en los paezes arabos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1314 |
apenar v. |
העניש; גרם סבל, גרם עצב |
|
la Ley apena el rovo (Nehama) |
|
el Dio lo apene: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1316 |
aperkantarse v. refl. |
הופתע, נדהם |
|
Ali Baba se aperkanto delantre la mucidumbre de djoyas ke vido en la kaverna de los ladrones (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1317 |
aperreado adj. |
דחוי, מבוזה ע''י הכל; נרדף ע''י נושים |
|
aperreado por kayes i por plasas/aperreado por todas las kayes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1318 |
apezgar v. |
הכביד, החמיר; הנהיג חומרה דתית; הלאה |
|
los hahamin se esparten en dos kategorías: ay los ke apezgan i ay los ke alivianan (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1319 |
apiadador m. & adj. |
רחום |
|
el Dio será apiadadór (Nehama) |
|
el Dio sea apiadadór! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1321 |
apiadar v. |
נחלץ לעזרה, סייע ל-, עזר ל- |
|
apiadar al prove (Nehama) |
|
el Dio ke apiade! (Nehama) |
|
el Dio apiadará (Nehama) |
|
el Dio ke te apiade! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1325 |
apiadarse v. refl. |
חמל, ריחם |
|
el Dio ke se apiade! (Nehama) |
|
apiádate de tu alma, keda de bever/de arrovar/de esbivlar la Ley del Dio (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1327 |
apiyolear v. |
התאונן, נאנח, התאנח |
|
eskápame de este om-bre, dale lo ke demanda i ke no me apiyolee mas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1328 |
aplaynada (port.) f. |
הקצעה; נסיון לשכנע אדם עקשן |
|
no abasta una aplaynad, se kieren dos i tres (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1329 |
aplegar v. |
קיפל, הצליב |
|
kedar kon manos aplegadas (Nehama) |
|
aplegando manos todos! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1331 |
apoderarse v. refl. |
השתלט, כבש, רכש, הפקיע |
|
apoderarse una fortuna (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1332 |
apokar v. |
המעיט, הפחית, הקטין; מיעט, צמצם; הקהה; פחת, התמעט; העליב |
|
la negra pasadía apoka los dias (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1333 |
apokarse v. refl. |
פחת, התמעט |
|
ya se apokó el tiempo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1334 |
apokentarse v. refl. |
התמעט, קטן, הצטמצם |
|
ya apokentaron las aguas a la oría de la mar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1335 |
aporey adv. |
לשווא, באופן מבוזבז |
|
en este grupo no ay ni uno de eskojer, todo es de partir y echar aporey (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1336 |
aporfijar/se v./ v. refl. |
אימץ ילד |
|
se aporfijó una kriatura (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1337 |
apostar v. |
שילם, נטל עליו משימה; הימר |
|
me apostí de kopiar diez fojas; no me vo a alevantar antes de eskaparlas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1338 |
apozar v. |
שם, קבע, הציב, הניח; נח, קבע מקומו, ישב, התישב; עצר, עיכב; עצר את ההתקדמות; שאב, שאב מים מהבור |
|
apozar la redoma enriva la meza (Nehama) |
|
apozar el pie en tavla rezia (Nehama) |
|
apozar un karro k'está arrodeando (Nehama) |
|
una luviezika apoza el aire (Nehama) |
|
el tramvay apoza djusto delantre de mi kaza (Nehama) |
|
apozar de kuzir (Nehama) |
|
no apoza de favlar/no le apoza la boka (Nehama) |
|
apozar de korrer (Nehama) |
|
el kavayo/la karrosa/la makina/la penina/la aguja apozan (Nehama) |
|
el aire/la luvia/la nieve apoza (Nehama) |
|
la ravya apoza: (Nehama) |
|
aynará ke no le apoze ni mi ojo le faga mal (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1350 |
apozarse v. refl. |
נח, התיצב; לן במקום כלשהו, עבר את הלילה |
|
el pásharo se apoza en una rama de arvol (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1351 |
apozentado adj. |
ששקע (יצר משקע) |
|
barrer la polvorina apozentada sovre el tavlado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1352 |
apozentar v. |
יצר משקע/שכבה; איכסן, אירח |
|
este vino apozenta madre (Nehama) |
|
kon el tiempo ya apozentó un palmo de tierra sovre los mobles (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1354 |
aprekantado adj. |
מכושף, שלחשו עליו; מוקסם, מופתע, נדהם |
|
estava seguro ke su ermano se avia muerto a Birkenau; ensupeto lo vido lo vido sano i bivo delantre de el i kedó aperkantado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1355 |
aprendear v. |
מישכן, נתן במשכון |
|
aprendeár una kaza/una djoya (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1356 |
apresiado adj. |
מוערך, נישום |
|
un komer apresiado: (Nehama) |
|
un mediko apresiado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1358 |
apresio m. |
הערכה, הוקרה |
|
resivir un regalo kon apresio (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1359 |
aprestar v. |
הועיל, היה לתועלת |
|
para bueno le apreste! (Nehama) |
|
para ke apresta (Nehama) |
|
no apresta para nada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1362 |
aprestarse v. refl. |
השתמש ב-, הפיק תועלת, ניצל; הושיט עזרה, הציע עזרתו |
|
es un buen ombre, se apresta sin ke le arrogen, a todas las ovras de bien (Nehama) |
|
para bien no puede, para mal se apresta (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1364 |
apretamiento m. |
לחץ, הידוק, לחיצה; ענות, עינוי, מצוקה, לחץ, דיכוי, ייסורים |
|
apretamiento de alma (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1365 |
apretar v. |
הידק, לחץ, דחק; בלם; הכביד על, העיק; הפעיל לחץ, הכריח, כפה; איית; לחץ, עינה, נגש, דיכא, הכניע; הטריד; גרר, החזיק בכח |
|
el frío/la kalor/la karestía/el mal/la dolor/la kayentura/ la provedad/la negregura apretan (Nehama) |
|
apreta bueno el mango para ke se avra la puerta (Nehama) |
|
apreta el algodón para ke tome manko lugar (Nehama) |
|
l'están apretando las kondurias: (Nehama) |
|
el patrón m'está apretando porke kiere la kaza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1370 |
apretarse v. refl. |
נלחץ, כפה על עצמו מחסור והנזרות; התנסה בלחץ ומצוקה |
|
kuando se akodra el tiempo de la okupasion militar alemana, se apreta el korason (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1371 |
apretente adv. |
בלחץ, באופן לחוץ |
|
ten la redoma apretente para ke no te kayga (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1372 |
apreto m. |
לחץ, מועקה; עינוי, ענות, מצוקה, רעב, דוחק, ייסורים |
|
toparse en apreto (Nehama) |
|
kitar/salir de apreto (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1374 |
aprevar v. |
העמיד בנסיון; ניסה |
|
a los buenos apreva el Dio (Nehama) |
|
el Dio ke no mos apreve! (Nehama) |
|
el Dio lo izo aprevar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1377 |
aprofondar v. |
העמיק |
|
aprofondar una foya (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1378 |
aprofondir (fr.) v. |
העמיק, בדק לעומק |
|
aprofondir la kabala (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1379 |
aprometido m. |
מאורש |
|
dos aprometidos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1380 |
aprontar v. |
הכין, עיבד; ערך (שולחן), סידר, ארגן; ערך/סידר משהו במהירות |
|
aprontar la meza: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1381 |
aprontarse v. refl. |
התכונן, הכין עצמו,היה מוכן ל- |
|
aprentarse para viaje (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1382 |
apronto m. |
הכנה, הכשרה |
|
aprontos de fiesta/de boda (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1383 |
apropiado adj. |
מתאים, הולם; מיועד |
|
aparejar un komer apropiado para uno: (Nehama) |
|
poltrona apropiada para el prezidente: (Nehama) |
|
para kada difikultad kale emplear los mezos apropiados (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1386 |
apropiado adv. |
בכוונה, במתכוון |
|
venir apropiado para enkontrar a uno (Nehama) |
|
meter entrompiesos apropiado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1388 |
apropiar v. |
תאם, התאים, סיגל; הכין בכוונה; החליט |
|
este regalo lo apropyimos para la novia: (Nehama) |
|
apropiar un diskorso para una sirkonstansia triste (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1465 |
aprovado f. |
אישור (תקציב/חוק) |
|
es ladrón, es mentirozo i aprovado (Nehama) |
|
este vestido ya está aprovado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1467 |
aprovar v. |
ניסה, בדק, בחן, מדד (בגד); טעם; העמיד בנסיון; הוכיח; אישר; השתדל; צער |
|
aprovar una kamiza (Nehama) |
|
aprovar un moso (Nehama) |
|
aprovar un alat (Nehama) |
|
para aprovar a la servidera deshí el djustan avierto enriva el boro (Nehama) |
|
aprovar un vino/una likor (Nehama) |
|
lo digo i lo aprovo (Nehama) |
|
aprovar un kontrato (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1474 |
aprovechar v. |
הפיק תועלת, ניצל; הועיל, היה לתועלת, סייע |
|
melezina de buen dotor aprovecha (Nehama) |
|
aprovechar a su serkano (Nehama) |
|
aprovechar a los proves (Nehama) |
|
ke no me aproveche este pan si favlo mentiras (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1478 |
aprovecharse v. refl. |
הפיק תועלת; הרוויח, זכה ב-; נהנה מ-, ניצל, השתמש ב- |
|
entre los sefaradis los rejidores del puevlo lo tenían a pekado de aprovecharse de sus kargos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1479 |
aprovizionarse v. refl. |
הצטייד |
|
aprovizionarse para el invierno (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1480 |
apudó (gr.) m. |
אדם זניח, חסר אישיות |
|
es un apudó (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1481 |
apuntado adj. |
נעוץ; מוקע; שהעליבוהו; שמראים עליו באצבע מאשימה; מסומן |
|
ser apuntado kon el dedo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1482 |
apuntar v. |
הצביע; כיוון (רובה וכו'); הדגיש; ניקד; עקב אחר הקריאה בעזרת ''יד''; הפנה תשומת לב ל-; קבע, הצמיד, נעץ בסיכה; רמז; הופיע, הנץ; תיקן |
|
kien apunta las estreyas le salen barrugas (Nehama) |
|
de onde apunta el sol (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1484 |
apuntarse v. refl. |
התנפח (התנהג בצורה מנופחת); נעלב על לא דבר; שקע עמוק |
|
bueno bueno estovamos favlando, ensupeto se apuntó (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1485 |
apunto adv. |
מייד; זה אך, לפני רגע; בדיוק; בזמן, ברגע ש- |
|
apunto vino (Nehama) |
|
pagar una fatura por apunto (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1487 |
apurar v. |
טיהר; ריכז בהרטבה או אידוי; דחס, צמצם, צימק; גרם ענות, לחץ |
|
apurar el kaldo a la lumbre (Nehama) |
|
apurar el gaste (Nehama) |
|
apurar d número de los envitados (Nehama) |
|
el asperar apura el alma (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1491 |
apurarse v. refl. |
התרכז; התאדה; נחלש; דאג; נעצב; הראה חוסר סבלנות; הצטמק |
|
se está apurandose i rayendose por los otros (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1492 |
arabá (t.) f. |
עגלה, מרכבה; תכולת עגלה |
|
un araba d'arena/de kal/de tierra (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1493 |
arabí m. |
ערבית (השפה) |
|
el arabí es, komo el ebreo, una lingua semítika (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1494 |
aradabul (t.) m. |
ארץ להד''ם, מקום דמיוני |
|
kyando demandas: onde nasió, onde bivió Djojá? te responden: en Aradabúl (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1495 |
aradera f. |
מחרשה |
|
kuando la umanidad la va entender, las espadas se van a fazer kuchiyos de araderas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1496 |
arado adj. |
שנהגו בו בגסות; מלא חובות |
|
endevdado i arado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1497 |
arado m. |
חריש; אדמה חרושה |
|
arrastar el arado i el ensembrado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1498 |
aralik (t.) m. |
מרווח, מרווח זמן; סדק, בקע |
|
meter la mano en el aralik de dos tavlas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1499 |
aranya f. |
עכביש; רשת קורי עכביש; בהשאלה: מיזם חסר יסוד, אמצעי זניח, כלי בלתי מתאים, קיבעון (אובססיה) |
|
la aranya teshe su tela en los kantones poko aklarados (Nehama) |
|
la kaza ke keda serrada por tiempos se incha d'aranyas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1501 |
arasladear (t.) v. |
פגש בדרך מקרה |
|
no veo a fulano ke muy raramente; arasladeó ke me vino a ver djusto kuando lo tenía de menester (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1502 |
ardje (t.) m. |
דבר מה מבוקש, שמחפשים אחריו, דבר אהוב, דבר מה אפנתי, פופולרי |
|
la múzika es mi ardje (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1503 |
ardor m. |
להט, התלהבות, להיטות, דבקות; התפרצות |
|
meterse kon ardor al lavoro (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1504 |
arena f. |
חול; אבן בכליות; זירה |
|
komo la arena de la mar (Nehama) |
|
tener arenas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1506 |
arenal m. |
חוף, קרקע חולית; החול שנגרף בידי הנהר |
|
el rio pasa, el arenal keda (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3405 |
arina f. |
קמח |
|
ke se fizo la farina? makarrones i tayarines (Nehama) |
|
onde no ay arinya, ay mofina (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1507 |
arka f. |
תיבה, ארון (הברית) |
|
la arka de Noah (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1508 |
arká (t.) f. |
אחוריים, עגבות; תמיכה, סיוע; מטען גב |
|
págale al ammal kuando deskarga la arká (Nehama) |
|
al tiempo de las kapitulasiones, el ke era de kónsolo tenía arká (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1510 |
arko/arkol m. |
קשת (בענן), קשת (נשק), קשת (כינור); קימור, ארקדה; קולב |
|
kuando el Dio esta arraviado, el desvaina su espada ke es el árkol (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1511 |
arlí (t.) adj. |
מריר - חש מרירות (בשל כשלון, אכזבה) |
|
mijor es de no favlarle en esta ora, esta mucho arli (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1512 |
arnasio m. |
דור |
|
kada arnasio tiene sus uzos i kostumbres (Nehama) |
|
en kada arnasio el djidyo tiene su martirio (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1514 |
arraigado adj. |
מושרש, משריש |
|
visio del djugo arraigado (Nehama) |
|
malisya arraigada en el korasón (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1516 |
arraigar v. |
היכה שורש |
|
arraigar manyas buenas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1517 |
arrankar v. |
עקר, עקר מן השורש; קטף, תלש בכח, קרע, שבר |
|
arrankar un arvol (Nehama) |
|
arrankar a uno de la taverna (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1519 |
arrankarse v. refl. |
נעקר, נקרע מעל; נכסף, השתוקק; נעצב |
|
arrankarse los kaveyos/los vestidos (Nehama) |
|
me s'arranka el koraso (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1521 |
arrapada f. |
תספורת חפוזה, תגלחת חפוזה |
|
estava mucho adjilé, en dos arrapadas me fize la barva (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1522 |
arraparse v. refl. |
הסתפר, התגלח, הסתרק |
|
mora onde se arrapa el guerko (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1523 |
arrasgar v. |
קרע |
|
arrasgar un papel/un kontrato: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1524 |
arraskar v. |
גירד |
|
kada uno se arraska onde le kome (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1525 |
arraskatina f. |
גרדת (מחלה), גירוד כרוני |
|
para arraskatina, para salpuyido, para todo vale (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1526 |
arrastada (port.) f. |
משיכה בכוח |
|
arrempusar un almario en una arrastada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1527 |
arrastando adv. |
בבטלה, ללא תעסוקה |
|
kedar/deshar arrastando (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1528 |
arrastar (port.) v. |
גרר, סחב, סחף, משך אחריו; נשרך, נהג בעצלתים; החריב, הרס |
|
esta ropa se topa arrastando al charshi (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1529 |
arravdonozo adj. |
הרסני |
|
un río arravdonózo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1530 |
arraviado adj. |
כועס, כעוס, נרגז; נדהם |
|
parese un arraviado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1531 |
arraviar v. |
הכעיס, הרגיז; לא עמד בדבריו; סירב לשלם חובו אחרי הפסד במשחק |
|
vamos a djugar, ama no ay arraviar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1532 |
arraviarse v. refl. |
התרגז; לא עמד בדיבורו; העמיד פני כועס כדי להשתמט מחובה; נדהם מכל דבר; ייסר, הוכיח;היהמסוכסך עם |
|
siénteme sin arravyarte (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1533 |
arrazonarse v. refl. |
הצדיק עצמו, הסביר עצמו |
|
me afeó primero por mi kondota, ma kuando me razoni kon el, atorgó ke se avía yerrado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1534 |
arrebashado adj. |
מושפל, מדוכא |
|
toparse arrebasado (Nehama) |
|
este manseviko se siente arrebashado porke no puede gastar komo sus kompanyeros (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1536 |
arrebashar v. |
השפיל, זילזל, העליב, השמיץ, הוציא לעז, לעג ל-, ביזה, הנמיך |
|
padre, si kieres bien a tu fijo, no lo grites delantre la djente, no lo arrebashes a ojos del mundo (Nehama) |
|
arrebashar a uno/a una ropa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1538 |
arrebivir v. |
החיה, החזיר לתחיה, עורר מחדש; רענן, אושש, דירבן, המריץ |
|
arrebivir la lumbre: (Nehama) |
|
la mueva rekolta arrebivió la plasa (Nehama) |
|
la luvia arrebive las plantas (Nehama) |
|
se arrebivió el frío/la kalor (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1542 |
arrebivirse v. refl. |
קם לתחיה; שמח; התגבר על ביישנותו |
|
tanto alavar al muerto no se arrebiva (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1543 |
arreboltear v. |
התסיס, הגעיש, ריגש; הפךאת הסדרים, בלבל את הסדר; נעשה גס |
|
esta kriatura, kuando viene, arreboltea la kaza, ke no manke (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1544 |
arreboltearse v. refl. |
יצא מן השגרה/מןההרגלים/משלוותו |
|
no tróko de kaza por no arreboltearme (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1635 |
arredondear v. |
עיגל; פישט |
|
arredondear una suma (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1636 |
arrefolgar v. |
נח, התרווח; נהנה אחר סילוק מטרד |
|
en una buena kama se arrefolga (Nehama) |
|
la servidera está lazdrando de la madrugada fine media noche i no arresfolga (Nehama) |
|
el sabá es día para arrefolgar: (Nehama) |
|
la yaká me estava sekando, la anchí i arresfolgí (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1641 |
arrefreskar v. |
ריענן, קרר; התקרר, נעשה קר; התרענן |
|
arrefreskar el agua/el vino (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1642 |
arregada f. |
זילוף, טפטוף; השקאה קלה |
|
fazer una arregada antes de barrer para ke no se alevante polvorina (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1643 |
arregadika f. |
הזלפה, זילוף, התזה; גשם קל, זרזיף |
|
una arregadíka de azeite: (Nehama) |
|
una arregadíka abate la kalor (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1645 |
arregado adj. |
מושקה; מפריז במתן אשראי; מרושל, לא מסודר |
|
el merkader mucho arregado korre grande ríziko en tiempo de gerra (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1646 |
arregalar v. |
פינק, הנעים, גרם הנאה, ליטף; גילה חיבה לבן משפחה; נתן מתנה |
|
arregalar un vestido (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1647 |
arregalarse v. refl. |
התפנק, חיפש פינוקים, התפנק במיטה, נהנה, התענג; התחנחן כדי לבקש טובה |
|
arregalarse kon los suyos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1648 |
arreglado adj. |
מסודר, ערוך; מתון; בעל הרגלי סדר וחסכון; מסורגל |
|
es un ombre muy arreglado (Nehama) |
|
un papel arreglado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1764 |
arrejistado adj. |
בוש, נכלם, מבויש |
|
se prezentó ende el mestro muy arrezistádo porke no se avia ambezado la lision (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1650 |
arrekavdar v. |
גבה, גבה מיסים, גבה חוב;קיבל בחזרה |
|
arrekavdar una devda (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1651 |
arrekavdarse v. refl. |
קיבל כסף בחזרה, קיבל בחזרה את מה שאיבד |
|
mucho mal yevo fin agora, de agora endelantre se lo va arreekavdar todo kon su demazia (Nehama) |
|
avia piedrido mucha para ma kontinuo a djugar i se arrekavdó todo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1653 |
arrekayentar v. |
חימם, הרתיח; חימם שוב |
|
arrekayentar la supa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1654 |
arrekojer v. |
אסף, כינס, ריכז, קיבץ, קבץ, צבר, ליקט; הקהיל; הלביש, כיסה; מיזגאוויר החדר; נתקף התכווצויות בפה |
|
arrekojer el grano/el revanyo/la kolada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1655 |
arrekuzir v. |
תפר שוב, תפר מחדש, הטליא |
|
arrekuzir la ropa/la kolada/las kalsas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1656 |
arrelumbrado adj. |
מואר, מובהר, מאוייר; זוהר מאושר |
|
arrelumbrada ke le vea el alma/la vista! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1657 |
arrelumbrar/se v./v.refl. |
האיר, הבהיר, זהר, קרן; שפך אור; הואר; שימח |
|
arrelumbrar las kayes (Nehama) |
|
todo lo ke arrelumbra no es oro (Nehama) |
|
en este kandil ke mos arrelumbre! (Nehama) |
|
la anyada ke mos arrelumbre/me arrelumbre la anyada! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1661 |
arrelustrear v. |
ציחצח, הבריק |
|
arrelustrear las kundurias/el kovre/el tavlado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1662 |
arremanear v. |
נענע, זעזע; החזיר/העלהלזכרון |
|
arremanear yagas pasadas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1663 |
arremangada f. |
הפשלת שרוולים לצורךעבודה; מאמץ קצר ומרוכז בעבודה |
|
en dos arremangadas una buena servidera se lambe la kaza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1664 |
arremangar v. |
הפשיל שרוולים |
|
arremangar las mangas/el pantalón (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1665 |
arremansevar v. |
הִצְעִיר, חידש נעורים, נתן מראה צעיר יותר |
|
este vestido lo arremanseva (Nehama) |
|
kon el aire de la muntanya se arremansevó (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1667 |
arrematado adj. |
כלה/הושמד בידי שמים; שסולק ממקומו |
|
arrematado lo vea! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1668 |
arrematasión (port.) f. |
השמדה, כליה, אבדן; השתחררות ממישהו מטריד |
|
no es djusto ke le de ni el kuarto de lo ke demanda kon gritos, ma no kyero pelear; arrematasión! dale lo ke demanda i ke se kede kayado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1669 |
arremediar v. |
תיקן, ריפא, הסדיר; סייע, עזר, סעד |
|
arremediar a un danyo (Nehama) |
|
arremediar al hazino/al prove es un dover (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1671 |
arremediarse v. refl. |
הסתדר, ניצל, מצא תקנה, מצא פתרון; עשה שימוש ב-, הסתדר במה שיש (בהעדר כלים) |
|
arremédiate kon lo ke tyenes i no demandes de ninguno (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1672 |
arremeterse v. refl. |
החלים, חזר לאיתנו, שיקם את מעמדו; שיקם הונו |
|
el tiempo se arremetió (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1673 |
arremetido adj. |
שהחלים, שהבריא; שהשתקם כלכלית; משוקם |
|
estava muy flako, agora ya está mas arremetido: (Nehama) |
|
despues de ave kedado sin un devente, parese mas arremetido (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1675 |
arremirante adj. |
דומה |
|
dos mobles arremirantes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1677 |
arremojar v. |
הרטיב, הטביל, לחלח, ריכך במים |
|
arremojar masá (Nehama) |
|
en verano se tiene menester de arremojar el garón kon bevidas freskas (Nehama) |
|
arremojar flores/la tierra (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1676 |
arremoshkar v. |
בדק, חיפש בדקדקנות, חיטט |
|
me kansi a aremishkar en todos los burakos, no pude topar lo ke buskava (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1680 |
arrempushadika f. |
דחיפה קלה; עידוד קל, דרבון קל |
|
ya se muere por asentarse al piano, la arrempusadika kiere (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1681 |
arrempushar v. |
דחף בכוח, הדף; דירבן; דחה; דחה (דבר לא רצוי); הסיט/הזיז דבר מה ממקומו בדחיפה; בלע (דמעות צחוק) |
|
tomar una likor/un kavé para arrempushar el komer (Nehama) |
|
kale arrempushar al haragan para ke lavare (Nehama) |
|
arrempushar las lágrimas/las rizas (Nehama) |
|
arrempushar la boda (Nehama) |
|
arrempushar las eskadensias de los pagamientos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1686 |
arrenovar v. |
חידש, רענן, העלה מחדש לזכרון; חזר (על); עדכן |
|
arrenovar los órdenes/las enkomendansas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1687 |
arrepensar v. |
העמיק לחשוב, חשב פעמיים, חשב פעם נוספת; היסס |
|
pensa i arrepensa antes de kazarte (Nehama) |
|
me están proponiendo de entrar en un fecho muevo; lo penso i lo arrepenso antes de dechidirme (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1689 |
arrepozado adj. |
שקט, רגוע, רוגע |
|
luvia arrepozada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1690 |
arrepudiar v. |
ביזה, לעג בפומבי; גרש (את אשתו), נתן ספר כריתות/גט |
|
el maestro deve guadrarse de arrepudiar al elevo delantre sus kompanyeros (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1691 |
arresekado adj. |
מיובש, מצומק, מקומט |
|
viejo i arresekádo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1692 |
arresekarse v. refl. |
התייבש, הצטמק |
|
kuando las luvias tadran las plantas se arresekan (Nehama) |
|
al no bever nada se arreseka el garón (Nehama) |
|
el no komer frutos ni zarzavá arreseka los entestinos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1695 |
arresentado adj. |
מסודר, ערוך, מאורגן; מיושב, שקול, מתון; מסודר היטב במקצוע, שחייו יציבים מסודרים; דייקן; ללא רבב |
|
una vida arresentada (Nehama) |
|
un fecho arresentádo (Nehama) |
|
una luvia arresentada: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1698 |
arresentar v. |
סידר, ארגן, ערך, עבר לחיים מסודרים; הביא מישהו לחיים מסודרים; השקיע את הפסולת; יישב; חיבר, כתב |
|
arresentar la kaza/arresentar los rafes/arresentar la butika/arresentár un kashón (Nehama) |
|
arresentar un diskorso (Nehama) |
|
arresentár un fecho (Nehama) |
|
estava atavanado, ya arresentó: (Nehama) |
|
el vino, el vinagre, el azeite arresentan (Nehama) |
|
el kavé/el bikarbonato de soda arresentan (Nehama) |
|
arresentó el tiempo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10113 |
arresgatar v. |
שחרר, חילץ, גאל, פדה |
|
rezgata tu nasion oprimida, prendida en poder de tiranos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1714 |
arresivir v. |
קיבל, קיבל פני, השיג |
|
arresevir keshas/arresevir ensultos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1715 |
arreskaldada f. |
רמץ, שארית הבערה מתחת האפר |
|
meter el komer a kayentar en la arreskaldáda (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1716 |
arreskovdado adj. |
שרוע אפרקדן, שרוע ברפיון אברים; חסר דאגה; מסב (''כולנו מסובין'') |
|
komer arreskovdado (Nehama) |
|
no tiene mas penserios, ya puede estar arreskovdádo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
935 |
arreskovdarse v. refl. |
נרגע, הפיג מתיחותו, התרגע, נח, הסב, נשען על מרפקו |
|
arreskovdarse a la meza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1718 |
arreskunyado adj. |
שרוט; מעודן |
|
un komeriko arreskunyádo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1719 |
arresponder v. |
ענה, השיב; הגיב; קיים התחייבות, עמד בהתחייבות |
|
no arresponde kuando le favlan (Nehama) |
|
di dos bueltas kon la yave, la yevadura no arresponde (Nehama) |
|
mi fijo tiene mucho gaste i no gana, fin aki, le pude arresponder, mas no puedo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1722 |
arrestar v. |
עצר, אסר, חבש בבית סוהר;עצר את הפעילות/ההליכה; עצר לביקורת |
|
arrestar a un ladrón (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1723 |
arresumido adj. |
מבושל היטב (אחר שכל הנוזלים התאדו) |
|
albóndigas arresumidas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1724 |
arresumir v. |
זב; דלף, פלט נוזלים; לבשל אוכל עד איוד כל הנוזלים |
|
la karne kruda arresume (Nehama) |
|
arresumir el peshe (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1726 |
arresvalada f. |
החלקה, גלישה |
|
se dio una arresvaláda i se le rompió el braso (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1727 |
arresvaladera f. |
משטח החלקה; מקום חלקלק |
|
despues de la nieve, ay muchas arresvaladeras en las kayes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1728 |
arresvaladura f. |
החלקה, גלישה; כשלון חרוץ; מוות |
|
pedrió toda la para en una arresvaladura (Nehama) |
|
ke le akontesió? la arresvaladura? (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10114 |
arresvalamiento m. |
החלקה, גלישה; כשלון מתמשך |
|
sea su kamino eskuridad i rezvalamiento i el anjel de adonay los persiga (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1730 |
arresvalar v. |
החליק, גלש; אכל בבולמוס |
|
arresvala bueno (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1731 |
arresvalo m. |
החלקה |
|
ay mucho yelo en basho: aki un arresvalo kosta una pierna (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1732 |
arretornarse v. refl. |
חזר להכרה; לחוש בטוב מחדש |
|
le tomó un desmayo i se estruyó el mundo para ke se arretornara (Nehama) |
|
ay mucho frío, akí se arretornan los guesos del kayentor (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1734 |
arretorser v. |
פיתל, עיוות, כיווץ |
|
arretuerser el filo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1735 |
arretorserse v. refl. |
התפתל |
|
kien no siente a su muzerika se arretuerse la orejika (Nehama) |
|
arretuersérse el mostacho: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1737 |
arrevanso m. |
חסכון |
|
el moso se merkó un vestido kon sus arrevansos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1738 |
arrevatado adj. |
חטוף, שדוד, שנטרף; שנבלע; שבושל בחפזון; צעקני (צבע) |
|
un komer arrevatádo (Nehama) |
|
el pan salió arrevatádo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1740 |
arrevatar v. |
חטף, שדד, גזל, לקח בכח; טרף; חטף אות (בדיבור); חטף כמו לחמניות טריות |
|
echarse a arrevatar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1741 |
arreventar v. |
פוצץ, ניפץ; זלל בבולמוס, טָרַף |
|
arreventar los pechos (Nehama) |
|
arreventar de reir (Nehama) |
|
ke se arrevénte!: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1744 |
arreventarse v. refl. |
נפטר, מת; התפוצץ, התנפץ, התפרץ; רתח בחוזקה, התפקע, עלה על גדותיו (ברתיחה) |
|
arreventarse del yoro/de los yoros (Nehama) |
|
arreventarse de komer (Nehama) |
|
la fuente esta arreventandose (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1746 |
arreverter v. |
עלה על גדותיו, גלש |
|
no deshes arreverter el kaldo, kita la oya de la lumbre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1747 |
arreverterse v. refl. |
עלה על גדותיו, גלש; שפך את ליבו |
|
el kavé/el kaldo se arrevierte (Nehama) |
|
se arrevertio la djepya/el lavador (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1749 |
arrevertido adj. |
מלא עד גדותיו |
|
tener la kaza/el kaniyé arrevertidos (Nehama) |
|
sala arrevertida de djente (Nehama) |
|
estar arrevertido de liras (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1752 |
arrevertiendo adj. |
מלא מדי, גולש |
|
un kopo/un chini/una bolsa arrevertiendo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1753 |
arrevés adv. |
בהיפוך, באופן הפוך |
|
me se hue el bokado arreves (Nehama) |
|
kuando se mete la kamiza arreves, por yerro es ke va a aver alguna boda (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1755 |
arrevesar v. |
הקיא |
|
arrevesó todo lo ke komió (Nehama) |
|
lo arrevesó la mar (Nehama) |
|
ganas de arrevesar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1758 |
arreyevar v. |
סבל, עבר סבל; השלים עם; הכיל |
|
esta fragua arreyeva otros dos pyanos (Nehama) |
|
vino ke arreyeva agua: (Nehama) |
|
no me lo arreyeva el alma (Nehama) |
|
arreyevar la dolor (Nehama) |
|
no puedo arreyevár esta gaava (Nehama) |
|
no se puede mas arreyevár: fin aki jue (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1765 |
arriftar v. |
העמיד מחדש, זקף; תיקן טעות (דיבור, כתיבה), תיקן את הקורא בתורה |
|
el mestro arrifta al elevo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1766 |
arrihado adj. |
מקומט, מצומק |
|
tener las karas arrihadas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1767 |
arrimar v. |
נשען, נסמך על; השעין, סמך; הניח לזמן מוגבל; נתן מחסה; ערם (ערימה) |
|
vo a arrimar este forsel a la puerta tuya, de akí un poko vo a pasar a tomarlo (Nehama) |
|
arrimar un espejo a la pared: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1769 |
arrimarse v. refl. |
נשען; חסה, מצא מחסה/מקלט זמני; הכין עצמו למנוחה קצרה |
|
arrimarse en buena espaldera/en buen lugar (Nehama) |
|
kien en buen arvol s'arrima buena solombra lo kovija (Nehama) |
|
tener onde arrimarse (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1772 |
arriva adv. |
למעלה |
|
favlar de arriva abasho (Nehama) |
|
meter todo de arriva abasho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1774 |
arrivar v. |
הגיע; עגן; הצליח; קרה |
|
arrivar a su eskopo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1775 |
arrivo m. |
הגעה |
|
el arrivo del treno/del vapor/de la talika (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1776 |
arrodeada f. |
הקפה, תנועה הקפית; חקירה מקיפה |
|
kon dos arrodeadas le fize eskudiar todo lo ke me estava eskondiendo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1777 |
arrodeadero m. |
סחרור מעצבן |
|
ya me dates ganas de gamitar kon este mal arrodeadero (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1778 |
arrodeado adj. |
מוקף |
|
estar arrodeado de flores/arrodeado de amigos/de enemigos/de perros/de espiones (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1779 |
arrodeamiento m. |
חיפושים ממושכים (אחר מה שאבד); סחרחורת |
|
arrodeamiénto de kavesa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1780 |
arrodear v. |
סובב, הקיף, סבב, חג, גלגל; תעה, שוטט ללא מטרה; חיפש בכל מקום |
|
la tierra arrodea al torno del sol (Nehama) |
|
arrodear una muntanya (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1782 |
arrodearse v. refl. |
הסתובב, התגלגל, הסתחרר; הקיף עצמו ב-; חיפש משהו שלא נמצא במקומו; הִתְיַפָּה |
|
arrodéate por ende mi (Nehama) |
|
s'está arrodeando la ravia/el pleito (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1784 |
arrodiyarse v. refl. |
כרע ברך |
|
al tiempo, en envierno, la famiya entera se arrodiyava alderedor del fogarero (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1785 |
arrogar v. |
הפציר, התחנן, הפגיע, ביקש, התפלל |
|
arrogar por las vidas/por los días de uno (Nehama) |
|
se está fazyendo del ke no kiere, ma si no le dan, va a venir a arrogar (Nehama) |
|
no tengo menester de apregonar la ropa, me vienen a arrogar para ke venda (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1810 |
arrojado adj. |
מושלך, זרוק; גולה, מגורש, מורחק, מסולק, מוחרם, מנודה; זנוח, דחוי |
|
piedra i palavra arrojadas no atornan atrás (Nehama) |
|
el borrachón, el aboltado son arrojados i apedreados (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1812 |
arrojar v. |
גרש, סילק; הדף, זרק, יידה, השליך, הטיל, דחה; פלט; גרש; שתה בלי להשתכר; פיטר |
|
ay oras de arrojar piedras i oras de arrekojer piedras (Nehama) |
|
arroja la piedra i eskonde la mano (Nehama) |
|
arrojar la pará (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1815 |
arrojarse v. refl. |
השליך עצמו; הסתכן; הזדמן (הופיע במקום כלשהו לעתים רחוקות); השליך נפשו מנגד |
|
en vezes se arroja por akí (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1788 |
arrovar v. |
גנב, חטף, הונה, רימה, גזל |
|
echarse a arrovar (Nehama) |
|
toma fama buena y echate a arrovar (Nehama) |
|
el ke arrova peka una vez, el ke sospecha tres i kuatro (Nehama) |
|
el ke se se arriva un mishkita se apareja el kilif (Nehama) |
|
a kien finye i amasa no le arroves la masa (Nehama) |
|
el ke se atrive a arrovar, se atrive a djurar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6733 |
arroyo m. |
נחל, פלג, יובל, זרם |
|
i seran trastornados sus arroyos por pez i su polvo por ashufre (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1816 |
arroz m. |
אורז |
|
arroz kon leche (Nehama) |
|
todo este kaldo i este arroz son por vos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1818 |
arrufiar v. |
היזה, הזליף, התיז, ריסס, השקה, שפך |
|
ser arrufiado por la luiya (Nehama) |
|
en lo ke está favlando me está arrufiando entero (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1820 |
arrufiarse v. refl. |
התבשם, התיז על עצמו בושם |
|
arrufiar se kon kolonya/kon lavanda (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1821 |
arte m. |
אמנות; נכל, הונאה; ערמה |
|
de lunes a martes pokos son los artes: (Nehama) |
|
no tener ni arte ni parte en un fecho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1823 |
artíkolo m. |
מאמר; פריט; סחורה; סעיף; פרט; (בדקדוק:) תווית |
|
vender todo modo de artikolo de komanya/de teshidos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3407 |
arto adj. |
שָּׁבֵעַ |
|
estar arto i kontente: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3408 |
artura f. |
שׂובע, רוויה |
|
dar fartura a las mangas de un vestido (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1824 |
árvol m. |
עץ, אילן |
|
kien en buen arvol se arrima, buena solombra lo kovija (Nehama) |
|
tal arvol, tal fruto (Nehama) |
|
arvoles pekan, ramales la yoran (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1827 |
arzoal/arzuhal (t.) m. |
עצומה |
|
se kiere ecado arzoal para favlarle (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1828 |
asaetado adj. |
'דקור מהרבה חיצים'' - זכה לביקורת קטלנית ולועגת |
|
estar asaetado de todas las partes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1829 |
asaná bukata- dar asaná bukata (t.) |
להכות מישהו מכות נאמנות |
|
dar asaná bukáta (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1830 |
asaro (ebr.) m. |
חרדה; דאגה, חשש |
|
en tiempo de gerra/de bombardeo/de terretemblo, los asaros son de kada ora, de kada punto (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1831 |
asarse v. refl. |
חש חום חזק; איבד ממון רב |
|
se está asando de la kayenturara (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1832 |
asaventarse v. refl. |
התעניין ב-, ביקש מידע אודות; החכים |
|
me proponen a fulano por yerno; me vo asaventar sovre el (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1833 |
asegir v. |
רדף, דלק אחרי; הטריד, הציק בליהרף, לחץ מישהו לעבודת יתר |
|
asegiyir al ladrón (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1834 |
asegitina f. |
הטרדה, בריחה מהירה (של נרדף); מתח, מתיחות |
|
el viernes, la balabaya estava en una asegitina para aprontar todos los aparejos del sabá (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1835 |
asegún prep. |
לפי, כמו, בדיוק כמו, בו ברגע ש- |
|
asegun vino se hue: (Nehama) |
|
asegun entró se asentó a komer (Nehama) |
|
asegun dizen, vamos a tener buena rekolta (Nehama) |
|
asegún fazes te farán: (Nehama) |
|
asegun va el djidió lo ayuda el Dio (Nehama) |
|
asegun la nariz el panarís (Nehama) |
|
asegun da el aire abolta la vela (Nehama) |
|
asegun le dio entre mushos i kara lo puedía siegar (Nehama) |
|
asegun asembras akojes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1844 |
asegundear v. |
שנה, חזר ואמר; אכל שנית |
|
le agradó el komer i asegundeó (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1845 |
aseladar v. |
צפה, ארב, טמן פח, טמן מלכודת, עקב אחרי, ריגל; רימה, הונה |
|
el kachador aselada al pasharo (Nehama) |
|
en la eskurina de la nochada, el bolsero aselada al pasante (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1847 |
asembrado adj. |
זָרוּעַ; מזדקר, נגלה פתאום; בודד, גלמוד באין איש מסביבו |
|
una kaza asembrada en medio el kampo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1848 |
asembrar v. |
זָרַע; פיזר דברים על כל עבר, זרע מהומה |
|
unos asembran, otros akojen (Nehama) |
|
lo ke asembras akojes (Nehama) |
|
komo l'asembras l'akojes (Nehama) |
|
asembrar toda la ropa en medio (Nehama) |
|
kien asembra akoje (Nehama) |
|
onde no lo asembran lo akojen (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1854 |
asembrarse v. refl. |
הזדקר, הופיע לפתע לפני מישהו |
|
ensupeto mos se asembró (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1855 |
asemejado adj. |
דומה, מושווה, מוצב לשם השוואה; בר השוואה |
|
la kriansa umana es asemejada a el tiesto roto, a la solombra ke pasa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1856 |
asemejansa f. |
דמיון, קירבה, אנלוגיה |
|
ándjel/guerko en asemejansa de ombre (Nehama) |
|
maestro de maderos tendio linia asenyalalo kon la almagra azelo kon las aplanaderas i kon el kompas lo asenyala i azelo komo asemejansa de varon (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1857 |
asemejar v. |
דמה ל-; השווה; הופיע |
|
no asemeja una koza kon otra: (Nehama) |
|
dos personas ke se asemejan komo dos medios (Nehama) |
|
me se asemejó: 'il m'a semblé (á tort), je me suis fait illusion'. (Nehama) |
|
no asemeja una koza kon otra (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1860 |
asementar v. |
יָסַד, יִסֵּד, בנה, חיזק; הרה רעיון שתוצאותיו שליליות |
|
maldicho sea el día ke se asementó este fecho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1861 |
asender (port.) v. |
הדליק; בהשאלה: נתן השראה, הלהיב |
|
asender la lumbre/un sigaro/la lampa/el fenel (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1862 |
asendiendo adj. |
דולק, דלוק |
|
la karraya keda asendiendo fina ke s'eskapa l'azeite (Nehama) |
|
la noche, kuando viene la ora de ir a echar, no se desha las luzes asendiendo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1864 |
asentada f. |
זמן ישיבה; ישיבה; משל, סיפור דמיוני שנועד לרמות או לשעשע |
|
se kome un pan en una asentada (Nehama) |
|
buena estava la asentada de los fijos de Yaakov kuando amostraron a su padre la kamiza de Yosef de seda manchada de sangre para fazerle kreer ke el desgrasiado ninyo avía sido la prea de una alimanya mala mientres ke lo avían vendido komo esklavo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1866 |
asentado adj. |
יושב, ישוב, מיושב, עומד יציב במקומו; מסודר במקצועו |
|
al teatro, kuando ay resiento, todos los asistientes están asentados (Nehama) |
|
fragua bien asentada sovre sus fondamientos (Nehama) |
|
estar asentado en un fecho: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1869 |
asentar v. |
הושיב, יישב; ארגן; חיבר (שיר, סיפור); הותיר משקע |
|
asentar una karta/una kantiga/una konseja (Nehama) |
|
esta bluza asenta bueno (Nehama) |
|
el kavé/la azeite/el vino/el vinagre asentan (Nehama) |
|
asento la nieve (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1873 |
asentarse v. refl. |
ישב, התיישב; התיישב בכל כובד משקלו; שקע בשל כובד משקלו; נפל על הכסא; פשט רגל |
|
asentarse bina fraguada sovre un terreno fofo se asenta (Nehama) |
|
me deve una suma de ay tiempo i no me paga, me embió una ropa para ke la remeta a su ermano, me asentí enriva (Nehama) |
|
este merkader se asentó (Nehama) |
|
i atristarsean i alimunyarsean sus puertas i sera limpia ala tierra se asentara (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1883 |
asentensiar v. |
הרשיע, גזר דין, חייב בדין;העניק |
|
lo ke el Dio asetensia akeyo es (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1876 |
aser (ebr.) adv. |
פחות, חסר (''שמונה חסר שתים נותן שש''); |
|
aser ocho aser tres kedan sinko (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1877 |
aser ke conj. |
בעוד ש-, בכל זאת, אף על פיכן, למרות ש- |
|
dizen ke es muy riko, aser ke yo se de adientro ke pedrió toda su fortuna al djugo (Nehama) |
|
me kiere venir a vijitar, aser ke yo no puedo kalar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1879 |
aserko m. |
התקרבות, גישה |
|
aserko al aserko de peshj, la balabaya faze la kaza djaspes0 (Nehama) |
|
a los aserkos de la boda (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1881 |
asetensiado adj. |
מי שנגזר עליו (מן השמים, מיד הגורל) |
|
se murió malgrado todos los kuidos, ya lo tenía asetensiado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1882 |
asetensiador m. |
גוזר הדין |
|
el Dio es asetensiadór (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1917 |
ashikyaré (pers.) adv. |
בגלוי, בבהירות, בלי לחמוק |
|
no se trava de arrovar asikyaré (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1918 |
ashkiná- a la ashkiná (t.) prep. |
לחיי, לכבוד |
|
bevamos a la ashkina de fulano (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1920 |
ashkulsún/ashkulshún! (t.) interj. |
הידד! בראבו! (באירוניה) |
|
se echo a arrovar, ashkulsun! ... (Nehama) |
|
supo deshar el sigaro, ashkulsun (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1921 |
ashlik (t.) m. |
דמי כיס, מעות; דמי שתיה |
|
a la okazión de las fiestas es uzo de dar ashlik a los fijos/a los servidores (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6736 |
ashorka f. |
צמיד, אצעדה (צמיד לרגל) |
|
las kofias i las ashorkas i las trensas i djoyas de el pecho i los orejales (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1922 |
ashotear v. |
הצליף (ביד או בשוט); דירבן |
|
La mestra esta ashoteando a la servidera sin kedar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1923 |
ashufre m. |
גופרית; צבע גופרית; גפרור |
|
se le fizo la kara ashufre (Nehama) |
|
i seran trastornados sus arroyos por pez i su polvo por ashufre (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1924 |
ashufrearse v. refl. |
קיבל צבע גופרית, החוויר, הצהיבו פניו |
|
a la ropa mal lavada se ashufrea (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1926 |
ashugar m. |
נדן, נדוניה, מערכת לבוש לכלה |
|
ashugar i kontado te puedo dar, la buena ventura vátela a buskar (Nehama) |
|
dar/traer ashugar i kontado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1884 |
así adv. |
כך, ככה |
|
fazme este plazer/esta favor, asi tengas bueno/asi el Dio te de/asi el Dio te akontente (Nehama) |
|
asi no te muera/asi bivas muchos anios/asi el Dio te kite a salvasion/asi te vea kazado (Nehama) |
|
asi biva yo/asi el Dio me kite de apreto/asi me bivan los fijos (Nehama) |
|
asi-bátupadre (asi biva tu padre) (Nehama) |
|
asi-batumadre (asi biva tu madre) (Nehama) |
|
asi-balfijo (asi biva el fizo) (Nehama) |
|
asi-basinyó (asi biva tu sinyor padre) (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1891 |
asigido adj. |
נרדף; נחפז, ממהר, פועל בחפזון; עמוס, עמוס לעייפה, עמוס בעבודה |
|
asigido en sus fechos (Nehama) |
|
akorrido i asigido (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1893 |
asigir v. |
רדף, דלק אחרי; עקב אחרי, הלך בעקבות; היה ערני, היה על המשמר; דירבן, דחק; הציק ל-, הטריד |
|
asigiyir la servidera (Nehama) |
|
asigiyir a uno fin a la muerte (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1928 |
asindá adv. |
בין כה וכה, בכל אופן |
|
no se va mas a la eskola, asindá no estava ambezando nada: (Nehama) |
|
me se manchó el vestido, no emporta; asindá ya no me lo iya a meter mas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1929 |
asívar m. |
אהל, אלווי (סוג של צמח), אסיבר |
|
para destetar a la kriatura la alechadera fregava el pisón de kada pecho kon asivar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1930 |
askeado adj. |
נתעב, גורם גועל |
|
ser askeado en todo modo de lugar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1931 |
askearse v. refl. |
נגעל, מאס ב-, חש גועל ובחילה, דחה בבוז וזלזול |
|
se propuzo para un empyego, kreendo ke lo iyan a tomar komo direktor, se askeoentero kuando sentió ke lo achetavan solo komo kontavle (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1932 |
askier m. |
חייל, איש צבא, לוחם; צבא; המון בלתי נעים |
|
me vino a vijitar i se trusho un askier entero kon si (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1933 |
asko m. |
גועל, בחילה, מיאוס, קבס, גועל נפש, שאט נפש |
|
komer kon asko (Nehama) |
|
trae asko de sentirlo: (Nehama) |
|
asko me fize ke viniera kon mi al teatro; disho no, no (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1936 |
aslahalí/aslahachí/aslahadjí (ebr.) adj. & m. |
בעל מזל, שמביא מזל והצלחה |
|
este fijo tne jue aslajali: 'cet enfant (en nais-sant) m'a porté bonheur'. (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1937 |
asó perutá aharoná (ebr.) |
עד הפרוטה האחרונה, לגמרי |
|
un buen merkader paga sus devdas por apunto, aso peruta aharona (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1938 |
asobreviado adj. |
כועס, רוגז, מרוגז, זועם |
|
lo vide mucho asobreviado i me traví de favlarle (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1939 |
asodeser v. |
קרה, ארע, התרחש; הופיע לפתע |
|
esto asodese una vez en sien anyos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1940 |
asofaifa/asofafia f. |
שיזף |
|
la asofafia es buena para la tose (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1941 |
asoflamar v. |
גרם מעט חום; גירה, הרגיז; גרם (למישהו) להסמיק |
|
suvir la eskaklera muy presto asoflama (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1942 |
asolado adj. |
בודד, מבודד, גלמוד, שומם |
|
kedo solo i asolado: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1943 |
asolapado adj. |
נטוש, שומם, עזוב |
|
da espanto de morar en un lugar asolapado (Nehama) |
|
una kaye/una kaza asolapada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1945 |
asoltado adj. |
משוחרר, מותר; סדוק, פגום, שהתפרק |
|
una mistraba asoltada (Nehama) |
|
un chini asoltado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1947 |
asoltar v. |
שחרר; הפיץ, פלט לחות; החזיר; הניע; הפריד |
|
me aferró la mano, no me la asoltava: (Nehama) |
|
asoltar al prisionero (Nehama) |
|
asoltar ensultos (Nehama) |
|
en la salata el tomat, la alechuga asoltan, la patata embeve: (Nehama) |
|
la gayina godra asolta kaldo/gayina vieja no asolta kaldo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1952 |
asoltarse v. refl. |
השתחרר; התמוסס; נסדק, נפגם; הופיע לפתע; התגרש; נפרד |
|
se asoltó de suyo el tapón de 1a redoma de de shampania: (Nehama) |
|
se asoltaron los perniles (Nehama) |
|
la soldadura de este tubo se asolto (Nehama) |
|
los atuendos de porchjelana se asoltan (Nehama) |
|
no uza a vijitar a su madre, ma algunas vezes se asolta por ende eya (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1957 |
asonadero m. |
נטיה לקינוח מתמיד של האף |
|
esta kon un mal asonadéro ke trae el alma al garón (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1958 |
asonarse v. refl. |
קינח את אפו |
|
asónate, le dizen, se kita la nariz (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1959 |
asoplador m. |
מניפה, מפוח, מאוורר; שפופרת ממתכת לכיבוי נרות ומנורות נפט (בעבר) |
|
asopladór de fierrero (Nehama) |
|
asopladór de lumbre (Nehama) |
|
asopladór para amatar lampas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1962 |
asoplar v. |
נשב, נשף, אוורר |
|
asoplar la pavolia (Nehama) |
|
kien se kema en la chorbá asopla en el yagúr (Nehama) |
|
asoplar el kavé (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1965 |
asote m. |
שוט, מגלב, פרגול; הלקאה, הצלפה |
|
dar asotes (Nehama) |
|
a la havrá, el elevo ke tenía negro komporto, resivia asotes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1967 |
asoteado adj. |
מוכה, מולקה; מואשם, מבוקר |
|
estar asoteado de todas las partes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1968 |
asovrindarse v. refl. |
קיים יחסי משפחה הדדיים; בא בקשרי משפחה עם (בנישואין) |
|
los maranos, en las tierras de Espanya i de Portugal, se asovrindaron kon las mas grandes famiyas katolikas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1969 |
asperar v. |
חיכה, המתין, ציפה; קיווה |
|
vo a saltar por un fecho; aspérame aki una orika i mos iremos en una (Nehama) |
|
mal yevando, bien asperando: (Nehama) |
|
kien del Dio aspera no dezespera: (Nehama) |
|
no asperar de ningunos: (Nehama) |
|
i aspero azer uvas i izo lambrushkos (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1973 |
asperarse v. refl. |
ציפה ל-, חש מראש |
|
asperar se a keshas (Nehama) |
|
asperar se a regrasiamyentos (Nehama) |
|
asperar se a una buena paga: (Nehama) |
|
asperadvos azno a la yerva mueva (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1977 |
aspriko m. |
פרוטה, מטבע פחות ערך (אספרו קטן); נדבה |
|
kien da el aspriko tanye el cufletiko (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1978 |
aspro adj. |
מחוספס, גס, חד, בעל טעם גס |
|
kien no resmira el aspro no mira el dukado (Nehama) |
|
kien resmira el aspro faya el dukado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1980 |
aspur adj. |
הרוס, חרב |
|
fazer todo aspur (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1981 |
asta prep. |
עד, עד ל- |
|
vo a asperarte asta manyana (Nehama) |
|
de Salonik asta Atena ay kinientos kilómetros (Nehama) |
|
asta ke no dizes nada, es ke ya estás de akodro (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1984 |
asufriir v. |
טיגן; עינה |
|
asufriir la karne/el peshe (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1985 |
asukarear v. |
המתיק, פיזר סוכר על; גיבש |
|
kon el tiempo la miel, el dulse se asukarean (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1986 |
asukita f. |
תרופת סבתא (מתוקה או דומה לסוכר) |
|
la dolor destómago le paso kon una asukita ke le dyo la vieja del del vizindado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1987 |
asumar v. |
סיכם (בחשבון) |
|
asumar el gaste (Nehama) |
|
no se asuma lo ke tiene gastado: (Nehama) |
|
las malisias de este ninyo no se suman (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1990 |
asumir v. |
נטל על עצמו |
|
asumir una tareha (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1991 |
atabafado adj. |
מוחנק, חנוק |
|
una boz atabafada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1992 |
atabafar v. |
חנק, החניק, שינק; עמעם רעש (ע''י כסוי); כִּסָּה בבגדים עד מחנק |
|
atabafar la lumbre (Nehama) |
|
atabafar debasho las kolchas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1994 |
atado adj. |
קשור, מחובר, מאוגד, צרור; מחוייב; אדוק |
|
Yo atado, tu dezatado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1995 |
atadreser v. |
העריב (השמש, היום) |
|
me atadresió kuando estava ainda en kamino (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1996 |
atagantozo adj. |
מייגע, מעייף, מלאה; מבחיל, מעורר גועל |
|
guezmo atagentózo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1997 |
atahseado adj. |
שהוקצה לפי סידור עבודה; שנגזר בגזירת גורל |
|
lavoro atahseado: (Nehama) |
|
ya lo tenia atahaseado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1999 |
atahsear v. |
חילק משימה, קבע לכל אחד את חלק העבודה שלו, קבע את המכסה; גזר את גורל .. |
|
el kapo lavoro atahsea el lavoro a kada lavorador (Nehama) |
|
la madre atahsea el komer de los fijos (Nehama) |
|
de los sielos atahsean, en kipur, la suerte de kada ombre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2002 |
atakanar (ebr.) v. |
תיקן, סידר, ערך, ייפה, טיפח, קישט, ערך בתשומת לב והקפדה, הלביש יפה |
|
atakanar la kaza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2003 |
atán (ke) adv. |
גם, באותה מידה, ככל ש-, יותר |
|
es atan negro ke su ermano (Nehama) |
|
atan lo kuido, atan se va aflakando (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6739 |
atristarse v. refl. |
הצטער, נעצב, התעצב אל לבו, נעגם |
|
i atristarsean i alimunyarsean sus puertas i sera limpia ala tierra se asentara (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2005 |
atrivido adj. |
חצוף, חוצפן, חסר בושת; נועז, אמיץ, נחוש, מסכן הכל, החלטי |
|
es mucho atrivído, se tripa a los arvoles/a los penyaskos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2006 |
atrivirse v. refl. |
העז, נאזר עוז; התחצף; הסתכן; החליט, קיבל החלטה; סמך על, בטח ב- |
|
atrivirse a la muerte (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2007 |
atudrido adj. |
מבולבל, מוכה אלם, נדהם, שאיבד את עשתונותיו, מעורפל, מטושטש; קל דעת, פזיז |
|
estar atudrido por la kayentura (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2008 |
atuendo m. |
כלי, כלי מטבח; מי שמהססים להטיל עליו אחריות; סיר לילה |
|
el atuendo es negro! (Nehama) |
|
pedrer tiempo en atuendos (Nehama) |
|
basta tantos atuendos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
722 |
augurarse v. refl. |
איחל לעצמו |
|
en oras de apretó vienen en vezes ganas de agorarse la muerte (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2011 |
aumento m. |
גידול, תוספת, עליה ב-; התייקרות, עליית מחיר |
|
aumento en la komanya (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2012 |
aún conj. |
למרות, בלי להתחשב ב- |
|
venir al lavoro aunke hazino (Nehama) |
|
te vo a fazer la palavra aunke no lo mereskas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2014 |
aunarse v. refl. |
התאחה, התאחד |
|
aunarse kon buenos, kon negros (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2015 |
av (ebr.) m. |
אב (החודש) |
|
los primeros días de av son días de limunyo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1616 |
avagar adv. |
לאט, בנחת, בשקט, במתינות |
|
I todos ke digan kon el devagar (Moscona) |
|
kaminar avagar (Nehama) |
|
favla avagar (Nehama) |
|
avagar, no te kaygas! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2019 |
avagariko adv. |
לאט, בנחת, בשקט, מתון |
|
favla avagariko para ke no te sientan los otros (Nehama) |
|
favla avagariko, ma ten bien en mano una toyaka (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2021 |
avagariko! interj. |
בוא נראה אותך עושה זאת! ... |
|
dizes ke en un ora vas a fazer diez kilómetros a pie, avagariko no los fazas! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2022 |
avagarozo adj. |
איטי, חסר תנועה, לא פעיל, נרפה, עצלן |
|
enfrente del automobíl, el mijor kavayo es avagarozo (Nehama) |
|
moso avagarozo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2023 |
avaliar v. |
הבליט, הדגיש |
|
avaliar el moble (Nehama) |
|
el buen vendedor save avaliar la ropa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2025 |
avansado adj. |
מתקדם; שנחסך, שחסכוהו |
|
estar avansádo en los estudios (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2026 |
avansado m. |
חסכון; חסכונות |
|
se merkó un vestido de su avansado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2027 |
avantarse v. refl. |
השתבח, התפאר |
|
kien se avanta on su boka merese apedreado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2028 |
avayá (t.) adv. |
במקרה, בצורה לא מתוכננת, באופן מקרי |
|
arrojar piedras avaya, onde van ke vayan (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2029 |
ave f. |
עוף; כינוי לאדם חסר יוזמה, כבד ומסורבל |
|
las aves bolan en el sielo (Nehama) |
|
enserrar las aves (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2031 |
avedradear v. |
ברר, חקר כדי לרדת לחקר האמת, וידא |
|
avedradear las kozas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2032 |
avenimiento m. |
השלמה, התפשרות, פיוס, התפייסות |
|
mas vale un negro avenimiento ke un buen proseso (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2033 |
avenir (fr.) m. |
עתיד; חזות, סיכוי |
|
un avenir serkano/longano (Nehama) |
|
un fecho de grande avenir (Nehama) |
|
el ofisio de mano no tiene mas avenir (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2036 |
avenir v. |
סידר, ארגן; קרב; פעל להשגת הסכמה |
|
avenir dos amigos desferensiados (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2037 |
aventador m. |
מניפה |
|
el korason lo tengo un aventador (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2038 |
aver (ebr.) m. |
אוויר, רוח; אווירה, אטמוספירה; אקלים, מזג אוויר, סבר פנים |
|
los averes pasan, las buenas echas kedan (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2039 |
aver m. |
רכוש, נכסים, הון; מו''מ עסקי |
|
pedrer todo su aver (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2040 |
aver v. |
היה (יש), היה לו, הכיל, היה ל-, התקיים, קרה |
|
ay Dio en los sielos (Nehama) |
|
uvo pleito: (Nehama) |
|
buen aver de djente! (Nehama) |
|
aver ay de ver/d'ambezar/de meldar/d'estudiar/de entender (Nehama) |
|
ay ke ver/ke meldar/ k'estudiar/ k'entender: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2046 |
averdadear v. |
אימת, אישר נכונות, בירר נכונות |
|
las previziones de la sensia se averdadean de mas en mas (Nehama) |
|
me kontaron kozas estranyas, vo a buskar de averdadearlas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2047 |
averé adv. |
באלכסון |
|
asentar un moble avere (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2048 |
averguensado adj. |
בוש, נכלם, מבוייש |
|
salir averguensado (Nehama) |
|
averguensado lo vea! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2050 |
averiguar v. |
אימת, חקר, ברר, ניתח |
|
no me fío de lo ke me dizen, lo vo a averiguár (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2051 |
averlí/ía adj. |
מאוורר, בעל כיווני אוויר טובים; נעים, משעשע, נחמד, קל מזג, שובב |
|
kaza muy averlía (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2052 |
avezindarse v. refl. |
בילה בחברת השכנים, חי בקשר טוב עם שכניו |
|
al tiempo, las kazas komunikavan por adientro i las famiyas se avezindavan mucho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
389 |
aviana f. |
אילסר, אגוז קטן |
|
De todo esto no se inche ni una kashka de alviana (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
544 |
avistar v. |
חש, הרגיש, הבחין, ראה |
|
no penes para eskonderte, ya te avisti (Nehama) |
|
onde lo avisto (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3412 |
avlado m. |
הנאמר, המדובר |
|
lo favlado bola, lo eskrito keda (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3413 |
avlar v. |
דיבר, הירצה, שוחח, החל בשיחה |
|
tener kon ken favlar (Nehama) |
|
no keda de favlar ni desha favlar (Nehama) |
|
favlando favlando se durmió (Nehama) |
|
poko favlar, mucho entender (Nehama) |
|
poko favlar poko yerrar (Nehama) |
|
el favlar es de plata, el kayar es de oro (Nehama) |
|
kien mucho favla a si se danya (Nehama) |
|
avla agora a tus siervos aramit ke entendientes nos i non avlesh a nos en djudesmo (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2053 |
avodazara (ebr.) f. |
עבודה זרה |
|
deshar las luzes asendiendo kuando no aprovechan a ninguno es servir avodazára: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2054 |
avridero m. |
נטיה לפתוח בלי הרף דלתות וחלונות |
|
basta este mal avridéro: mos estás entedjando a todos! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2055 |
avridura f. |
פתיחה, גילוי |
|
mientres las orasiones de sabá, i de días de fiesta, la avridura de la alajá es una onor dezeada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2056 |
avril m. |
אפריל |
|
en avril los arvoles ermoyesen (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2061 |
avrir v. |
פתח, פקח, חלץ פקק, נתן סם משלשל |
|
avrir un fecho (Nehama) |
|
avrir el baile/la fiesta/el djugo (Nehama) |
|
avrir una eskola/un teatro (Nehama) |
|
avrir puertas del ehál (Nehama) |
|
avrir una puerta/ una ventana/ un burako/ una redoma/una navaja/ una tijera/ las manos/ los dedos/ un livro/ un kutí/ un aventador/ un solombrero (Nehama) |
|
avrire sovre alturas rios i entre vegas fuentes, porne dezierto por pelago de aguas i tierra sekania por manaderos (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2063 |
avrirse v. refl. |
נפתח; הנץ; פתח עצמו, התוודה, גילה ליבו; קרע, פרם; התגבר על ביישנותו |
|
se avrió boka de madre (Nehama) |
|
tiene fijos, bienes, salud buena, se avren los ojos (Nehama) |
|
las flores se avren a la primavera (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2065 |
avtahá (ebr.) f. |
בטחון; תקווה; ביטוח |
|
meter la avtaha en el Dio (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3595 |
avuelo/a n. |
סב/סבא, סבתא |
|
guela kon bolsa, sesh saltos de alegría (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2066 |
ay! interj. |
איי! (קריאת כאב) |
|
ay ay ay ke mucho ay i nada no mos dan! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2079 |
aya! interj. |
קריאת דרבון לעורר את הילד; קריאת התפארות בפי ילדים - לעורר קנאתו של מישהו |
|
aya, yo tengo vestido muevo, tu no! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2082 |
ayá adv. |
שם, שמה |
|
vate mas ayá (Nehama) |
|
yévalo para ayá (Nehama) |
|
mas para ayá (Nehama) |
|
onde está ayá ke kede! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2086 |
ayaktash (t.) m. |
חבר, עמית, ידיד |
|
irse a pasear kon los ayaktashes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2087 |
ayanar v. |
החליק, שייף, שיטח, יישר |
|
ayanar el terreno (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2088 |
ayar (t.) m. |
מידה לזהב וכסף (קראט), מידת הטוהר; רמה, מידה |
|
djoya de 18 ayar (Nehama) |
|
se dize de una persona, de una koza, ke es de 24 ayar, kuando se kiere dezir ke es ekselente (Nehama) |
|
meter la ora al ayar (Nehama) |
|
este kashón no se serra bueno, se kiere metido al ayar (Nehama) |
|
traer elpuerpo al ayar (Nehama) |
|
meter diversos vinos al mismo ayar (Nehama) |
|
traer al ayar dos kozas ke no kaminan una kon otra (Nehama) |
|
meter dos d'eyos al ayar (Nehama) |
|
no es de mi ayar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3420 |
ayar v. |
מצא |
|
ayar un trezoro (Nehama) |
|
kien guadra faya (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2097 |
ayde!/aydes! (t.) interj. |
ייאללה! קריאת זרוז |
|
ayde no tenemos tiempo (Nehama) |
|
ayde agora; ayde, así bivas tu, no te lo tomes tanto, da de pasada (Nehama) |
|
ayde no morhuneemos, este fecho se kiere eskapado fin a la tadre (Nehama) |
|
ayde, durmete i te va amahar la dolor (Nehama) |
|
ayde, no des importansa a los ensultos de este bovo (Nehama) |
|
ayde, dale lo ke demanda i fuy de pleito! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2103 |
aydeada f. |
דרבון, מכת דחיפה (לבהמה) |
|
una aydeáda kiere este azniko para echarse a korrer (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2104 |
aydear (t.) v. |
זרז, דירבן, נגש, לחץ לעבוד; רכב, נהג |
|
para ke ambeze la lision, este ninyo se kiere aydeado (Nehama) |
|
aydear aznos/kavayos: (Nehama) |
|
la mestra va aydeando al servidor (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2107 |
ayegar v. |
הגיע, התקרב; הגיע להשג, השיג, הצליח; הקריב קרבן; זכה לראות |
|
ayegó la eskadensia (Nehama) |
|
ayegó la ora de dormir/de komer: (Nehama) |
|
ke no ayege ta/día, no ayege a ver tal día!: (Nehama) |
|
ayegó tiempo onde no tenía para komer (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2111 |
ayegarse v. refl. |
התקרב, בא עד, הצטרף |
|
ayégate para la meza (Nehama) |
|
ayégate de los buenos i serás uno de eyos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2113 |
ayer adv. |
אתמול, ביום אחר שעבר |
|
dezear el día negro de ayer (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2114 |
ayí/aí adv. |
שם, שמה |
|
kítame d'aki, méteme mas para ayi (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2115 |
aynará (ebr.) |
עין הרע, עין רעה; השפעת עין הרע |
|
aynara no!; aynara ke no l'apoze ni mi ojo le faga mal (Nehama) |
|
de aynara ke mos guadre el Dio (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2117 |
aynó (ebr.) adv. |
כלומר, דהיינו; כמעט |
|
te demandí mil, me dates dos; ayno nada (Nehama) |
|
es ayno blanko (Nehama) |
|
kierer a uno ayno komo fizo (Nehama) |
|
tenía mucha fambre, kumí solo un pedasiko de pan, ayno nada (Nehama) |
|
vine mucho temprano, de ayno duve asender la luz: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2128 |
ayuda f. |
חוקן; עזרה, סיוע, תמיכה, סעד |
|
venir en ayuda a un amigo (Nehama) |
|
kon ayuda del Dio (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2130 |
ayudar v. |
עזר, סייע, תמך, סעד, הושיט יד |
|
ayudar al prove/a su djente/a su derredor/a su djidió (Nehama) |
|
el Dio ke m'ayude! (Nehama) |
|
el Dio ayuda a los negros! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2133 |
ayudo m. |
תמיכה, סיוע, סעד, עזר; מענק |
|
para el mentirozo un sarnudo es un ayudo (Nehama) |
|
tija-beav es día de ayuno (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2135 |
aza f. |
ידית (של ספל או סירּ); גרזן |
|
la aza de la kyasé (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2136 |
azar m. |
פרח תפוז |
|
kada alhad de manyana, por las kayes djudías apregonavan el agua d'azar, remedio para alivianar los estómagos kargados por los komeres sostansiozos de sabá (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2137 |
azat (t.) adj. & adv. |
חופשי, בלתי מרוסן |
|
este padre desnaturado esta deshando a los fijos azat (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2138 |
azeitada f. |
שמן שנשפך, כתם שמן; שמן לתיבול |
|
al tiempo, una merenda de pan kon una azeitada i un punyadiko de asuka era un buen komer de kindí para las kriaturas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2139 |
azeitado adj. |
משומן |
|
los komeres orientales son mucho azeitados (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2140 |
azeitar v. |
שימן, משח בשמן |
|
azeyta el karro para ke kamine (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2141 |
azeite m. |
שמן |
|
kien tiene azeite no la piedre (Nehama) |
|
kien bendisho al azeite bendizura al viagre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2143 |
azeituna f. |
זית (הפרי) |
|
una azeituna le pares un odre de azeite (Nehama) |
|
azeituna en bivda azeituna en kazada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3422 |
azer v. |
עשה, יצר; עזר, סייע, הושיט עזרה |
|
kien mas faze mas vale (Nehama) |
|
ninguno faze ke la piedre (Nehama) |
|
i aspero azer uvas i izo lambrushkos (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2145 |
azir (t.) adj. |
מוכן, ערוך מראש, שניתן להשתמש בו ללא מאמץ |
|
vestido azir/kundurias azir (Nehama) |
|
al tiempo, el pan se preparava en kaza, oy se merka azir (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2147 |
azlahá (ebr.) f. |
הצלחה, שגשוג, שפע, אושר, מזל |
|
azlaha ke tengas/azlaha ke te meta el Dio (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2148 |
azlanear v. |
שוטט ללא מטרה; דיבר בלי לומר דבר |
|
deshalo azlanear (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2149 |
aznear v. |
פלט שטויות, אמר דברי טפשות; התנהג כשוטה, נהג בחמוריות |
|
está azneando (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2150 |
aznedad f. |
חמוריות, סכלות, התנהגות מטופשת |
|
la aznedad me pasa; para ke kiero el erremo sehel (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2151 |
aznesko m. |
שפת חמורים, שפה גסה והמונית |
|
dize ke save linguas; si, el aznesko save (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2152 |
azniko m. |
עַיִר, חמור קטן |
|
Sinyor haham, oy sabá, un azniko kayó al podjo, se puede kitar? No, por kuento de muestro Dio santo, i pekado grande! Sinyor haham, es el azniko de Su Mersed. Kuryendo presto, kitándolo del podjo, es un zahú grande! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2153 |
azno m. |
חמור |
|
mas vale un azno ke me yeva, ke un kavayo ke me eha (Nehama) |
|
al azno le dan konfites i no le agrada (Nehama) |
|
kon aznos no favló la Ley (Nehama) |
|
suvir a uno al azno i darle la koda en la mano (Nehama) |
|
se echo azno i se alevantó haham (Nehama) |
|
no le arroges mas, kom'al azno va kaer (Nehama) |
|
azno nasió, azno kedó (Nehama) |
|
azerse del azno: (Nehama) |
|
huimos a komer al restorán kon un amigo ke yo envití, al eskapar mi amigo pagó la nota, yo fize del azno (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2162 |
azo m. |
קלף ''אס''; פלצור, לאסו |
|
endagora tyene ke echar por azo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2163 |
azul adj. |
כחול, כחול עז, תכול, אינדיגו |
|
mira este sielo azul maví i no te deskorajes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2171 |
babá f. |
אבא; אווז; אדם המדבר בלי הפסקה בלי לומר מאומה; געגוע; שוטה, פתי |
|
está una baba el tiempo entero (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2172 |
babam! (t.) interj. |
יקירי! קריאת התפעלות |
|
siente lo ke te digo, babam (Nehama) |
|
ansina es babam! (Nehama) |
|
si, babam! (Nehama) |
|
na, babam! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2177 |
babáu (it.) |
רוח רפאים, פנטום |
|
kayadiko, ke ya vyene el babau (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2178 |
babo f. |
איכרה מקדונית קשישה |
|
la babo mos trusho guevos freskos del kazal (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2179 |
babu (it.) m. |
אבא (בעגת תינוקות); בעל הסמכות |
|
se kiere entrado presto en kaza, sino s'arravia el babu (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2180 |
babula f. |
מכשפה, דמות מפחידה (לילדים) |
|
fazer fechos a la babula (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2181 |
bachikón m. |
שלושה קלפים בעלי אותו ערך (במשחק קלפים); שלישיית אנשים בעלי דמיון או תכונה משותפת |
|
un bachikon de mentirozos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2199 |
badjá (t.) f. |
ארובה; צוהר לאוורור |
|
avrir una badjá: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2200 |
badjanak (t.) m. |
גיס (משמש רק לגבי מי שנישאו לשתי אחיות) |
|
semos badjanakes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2184 |
bafiko (port.) m. |
חמימות, רכות (של בית, משפחה) |
|
enserrarse al bafiko (Nehama) |
|
el bafiko ke no manke (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2186 |
bafo (port.) m. |
נשימה, הבל פה, אד,הבל; ריאה |
|
tanto korrio ke se le tomo el bafo/ke kedo sin bafo (Nehama) |
|
se kaye en basho kon un bafo (Nehama) |
|
no ay por onde tomar bafo (Nehama) |
|
kaza chika, kon dos bafos se kayenta (Nehama) |
|
la kalada pasa kon bafos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2191 |
baforada (port.) f. |
משב, רוח תזזית, נחשול, סופה; גל חום הנושא עימו ריח רע |
|
una baforada de vino: (Nehama) |
|
una baforáda de kalor (Nehama) |
|
la baforada del forno/la baforada de la lumbre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2194 |
baganear (t.) v. |
התנשא, התיחס בבוז, קיבל בשאט נפש |
|
no lo baganea ni el perro (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2195 |
baganearse (t.) v. refl. |
נאות ל-, הואיל בטובו |
|
ya se baganeó a venir a ver a su ermana (Nehama) |
|
no se baganea (Nehama) |
|
no se baganea por poko (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2198 |
bagatela f. |
עניין פעוט, דבר של מה בכך, זוטות; פחזות, קלות דעת; סרט קישוט |
|
lavorar por una bagatela (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2201 |
bahtiná- a la bahtiná (t.) |
בחסדי ה', יהיה אשר יהיה |
|
entrar en un fecho a la bahtiná (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2295 |
bailadera f. |
רקדנית; באירוניה: פרוסת לחם דקה |
|
la madrasta kita delantre de si a los fijos de la otra madre kon una bailadéra (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2296 |
bailado- lo bailado m. |
זכרונות נעימים המשמרים את העיתות הנעימות |
|
lo bailado keda (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2297 |
bailador/dera n. |
רקדן/רקדנית |
|
ni al bailador le digas baila ni al kantador le digas kanta (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2299 |
bailar v. |
רקד, חולל |
|
kuando no está el gato, los ratones bailan (Nehama) |
|
este fecho me mitio a bailar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2202 |
bakalum! (t.) interj. |
נראה! (בנימה של ספק, תהיה, פקפוק) |
|
kieres fazer un viaje de akí sehs mezes; es temprano para dechidir, bakalum! (Nehama) |
|
dizes ke el fecho ke tomates es muy ganansiozo, bakalum! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2204 |
bakshish (t.) m. |
דמי שתיה, מתנה עבור טובה, בקשיש |
|
ya merese bakshish (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2205 |
bala f. |
צרור, חבילה, משא סוס; כדור (משחק); קלע, כדור (רובה) |
|
kuando aferrara la bala ke se la yeve al komercho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2206 |
baldar v. |
ביטל; ביטל גזירה; שבר; הפסיק, עצר; עשה לבלתי חוקי, ביטל חוקיות |
|
la sedaká balda la gezerá (Nehama) |
|
baldar una ley/una sentensia/una enkomendansa/un orden (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2208 |
baldes adv. |
בחינם, חינם אין כסף |
|
todo está a de baldes (Nehama) |
|
los frutos están por de baldes (Nehama) |
|
las ropas están a de baldes (Nehama) |
|
lavorar de baldes: (Nehama) |
|
komer de baldes (Nehama) |
|
venir/ir/kaminar/favlar en baldes (Nehama) |
|
es en baldes ke vinimos (Nehama) |
|
en baldes no está vinyendo a la sira por aki (Nehama) |
|
en baldes no se van los anyos. (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2217 |
baldío adj. |
בלי יסוד, בלי בסיס, לא מדוייק, בטל, ריק, חסר ערך |
|
palavras baldías (Nehama) |
|
esforsos baldíos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2219 |
balena f. |
לויתן; עצמות דג/או תחליף מתכת למחוך |
|
las balenas del korsé/del solombrero (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2220 |
baltada (t.) f. |
מכת גרזן |
|
kon una baltada no se rompe un lenyo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2176 |
bambarato/bambaruto m. |
מכשף,דמות מפחידה (לילדים) |
|
kédate arrepozado, mira ke, si no, vo a yamar al babaruto para ke te tome (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2221 |
bámbashka (t.) adj. |
מוזר, בלתי רגיל, נדיר, שונה; בלתי נסבל בשל מוזרותו |
|
un ninyo bambaska, ningún komer le agrada, ningún vestido dize ke le va, no tiene amigos (Nehama) |
|
bambaska de persona, no se save por onde tomarlo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2223 |
banamelololó! (t.) |
מעשיות! עלי לא תעבוד! דברי רמיה! |
|
krees dunke ke me puedes enganyar kon bavazadas; banámelololó! te iluzionas si pensas embelekarme kon palavras vanas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2224 |
banda f. |
חבורה, כנופיה, קבוצה, להקה, כת; רצועה, רצועת בד, רצועת עור לסנדל; רצועת אדמה, חלקה |
|
una banda de ladrones/de brigandes/de kriaturas/de lokos (Nehama) |
|
una banda de lovos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2226 |
bandiera f. |
דגל, נס |
|
bandiera vieia, onor del kapitán (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2227 |
bankada f. |
ספסל עץ גדול וגס |
|
este vagabundo durme enriva de una bankada, onde le viene (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2228 |
banyo m. |
אמבט, אמבטיה, מרחץ; רחצה; חדר אמבטיה; עיר מרחצאות |
|
banyo kayente/eskaldando/tivyo/banyo yelado (Nehama) |
|
kada banyo kon su danyo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2230 |
bar (t.) m. |
ארומה, ניחוח |
|
tiene un bar de roza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2231 |
baraja f. |
סכסוך, קטטה, מריבה; בלבול |
|
se le rumpió el braso en la baraja (Nehama) |
|
dia de vengansa para A' anyo de pagamientos por baraja de Sion (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2232 |
bari (t.) adv. |
לפחות |
|
o tu, mentirozo, una vez bari di la verdad (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2233 |
barí (ebr.) adv. |
ברי, וודאי, שאינו מסופק |
|
va venir, es barí. (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2234 |
barminam/án! (aram.) interj. |
בר מינן!, חס וחלילה! לרוע המזל! לא עלינו! |
|
a fulano le kayó la kaza, barminam (Nehama) |
|
si, barminam, viene holera, la salú es de fuir (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2236 |
barragán n. & adj. |
גיבור, אמיץ; חזק, חסון; גברי; מי שמפגין את שריריו (אירוני), בעל כוח |
|
Shimshom, personaje bíbliko, fue un famozo barragan (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2237 |
barraganería f. |
כוח, עצמה, עוז, שריריות, גבורה, עזות נפש; פילגשות |
|
amostrar su barraganía (Nehama) |
|
tus varones en la espada kayeran i varones de tu barragania enla pelea (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2238 |
barrasta f. |
אבות, יוצאי חלציים, הסביבה המשפחתית (נאמר בנימה שלילית) |
|
al diavlo el i su barrasta entera/i toda su barrasta (Nehama) |
|
lo yami a komer kon media boka: vino i se trusho kon si a la barrasta entera (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2240 |
barredero m. |
נטיה כפייתית לטאטוא |
|
esta bova esta kon un mal barredero i un mal espundjadero ke atagentan: no desha eskova ni fregón de la mano (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2241 |
barrer v. |
טאטא |
|
el día ke no barrí vino kien no pensí (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2242 |
barruga f. |
יבלת |
|
al ke apunta las estreyas kon el dedo, le salen barrugas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2243 |
barva f. |
סנטר; זקן |
|
vites la barva del vezino kemar, mete la tuya a remojar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2244 |
barvikacho m. |
רצועת קסדה/כובע הנלבשת מתחת לסנטר |
|
le duele la muela i va kon barvikacho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2245 |
basamento m. |
יסודות (של בניין) |
|
esta fragua tiene basamento rezio (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2246 |
basar vadam (ebr.) m. |
בשר ודם, אדם |
|
k'es el basar vadam! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2247 |
basbayá (t.) adv. |
ממש, לגמרי |
|
está basbayá sodro (Nehama) |
|
no fize nada de estranyo, me komportí basbayá komo de uzo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2249 |
baseter (ebr.) adv. |
בסתר, במסתרים, בחשאי, בחשאיות, בחשאין |
|
fazer el bien baseter (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2255 |
bash (t.) m. |
ראש; מומחה, ''אלוף'' (במובן שלילי: מוכשר למעשים רעים) |
|
bash ladrón/bash mentirozo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2256 |
bashamano- de bashamano |
בסתר, בחשאי; מאחורי הקלעים |
|
dar un regalo de bashamano (Nehama) |
|
informar a uno de basamano (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2258 |
basheza f. |
שפלות, שפלות רוח, אי מוסריות, נבזות, גסות, המוניות, נבלה |
|
fazer bashezas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2259 |
bashibozuk (t.) m. & adj. |
חייל תורכי שכיר פרוע ופורע חוק; לא ממושמע, אכזר |
|
los bashibozukes hueron la yaga de los moradores de Turkía mientres muchas djenerasiones (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2270 |
basho m. |
אדם שפל |
|
es un basho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2260 |
basho adj. & adv. |
נמוך; שטוח; שפל, בזוי, נבזה, נקלה; מרמה נמוכה, מאיכות ירודה |
|
una siya/una meza/una pared basha (Nehama) |
|
ni alto ni basho ni vidro pizado (Nehama) |
|
kriansa basha/basha kriansa/basho tipo (Nehama) |
|
se dava enbasho saltava en alto (Nehama) |
|
anyo ay ke no meto el pie en basho (Nehama) |
|
esta mosa es brutísima, no s'alevanta d'en basho (Nehama) |
|
ropa ke no se alevanta d'en basho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2271 |
bashura f. |
נמיכות, נמיכות קומה; שפלה |
|
la basura de una kama/de una meza/de una siya (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2272 |
bashustuné! (t.) adv. & interj. |
מתוך רצון! בעונג רב! לשרותך! על ראשי! |
|
kieres venir a darme una mano? Basustene! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2253 |
basta! interj. |
מספיק! די! |
|
el Dio ke diga ya basta! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2250 |
bastante adv. |
מספיק, די, למדי |
|
es bastante riko (Nehama) |
|
está faziendo bastante frío (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2254 |
bastidor m. |
מסגרת רקמה |
|
kuando ke lavre este lindo bastidor? (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2273 |
batakaná (t.) f. |
ביצה, בוץ, טיט, רפש, יוון; עולם תחתון; מאורת מהמרים/גנבים |
|
entrar en una batakaná (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2274 |
batal (ebr.) adj. |
בטל, חסר מעש, בלתי פעיל; חסר תעסוקה, מובטל; בטלן, הולך בטל, מתבטל; פנוי |
|
ombre batal es para mal (Nehama) |
|
una kaza batal/un magazen batal (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2277 |
batalia f. |
מערכה, מלחמה, קרב, מאבק |
|
salir vensedor de la batalia (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2276 |
batalik (ebr.) m. |
בטלה, חוסר מעש; אבטלה |
|
el batalik yeva a la negregura o al dezespero (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2278 |
batán m. |
מכבשה, מכונה לכבישת בד וצמר, מלבדה |
|
los batanes de Verrya eran los mijores de todo el Oriente (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2279 |
baterear (t.) v. |
הטביע (אניה); לגרום פשיטת רגל, להרוס כלכלית |
|
el kapitán batereó la nave (Nehama) |
|
la mujer desfazedera baterea a su famiya (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2281 |
batikorio m. |
מצב רוח עכור, כעס, עצבים, תוקפנות |
|
no se favla kon el, está kon batikorio (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2283 |
batir m. |
כעס, חרדה, מצב רוח עכור, רעידה מרוב כעס/חרדה, אי שקט פנימי |
|
está kon batir/estar kon batir i estremeser (Nehama) |
|
batires da de ver a este maldicho ombre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2282 |
batir v. |
דפק, הלם, הקיש, המם, היכה |
|
el korason bate (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2285 |
batlán (ebr.) m. & adj. |
בטלן (''עשרה בטלנים''); בטל, חסר מעש, חסר תעסוקה, פנוי |
|
azno batlan proveco de la mala (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
936 |
bava f. |
ריר, רוק; בהשאלה: דברי הבל, שטויות |
|
se peleo kon mi por una bava i me alevanto la palavra/el saludo/ los buenos dias; kuando me enkontra se aze del ke no me ve (Nehama) |
|
kae la bava de sentir a este darsan (Nehama) |
|
bavas! todo bavas (Nehama) |
|
kien bavas manda mokos arresive (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2289 |
baveado adj. |
לא טרי, רך ורקוב (נאמר על מזון); מגעיל בליחה ובריר |
|
el karnesero mos embió una karne baveada: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2290 |
bavear v. |
רייר, הזיל ריר, פלט ליחה; פלט דברי הבל; פלט רמז; התבטל |
|
no baveó biervo por sus fechos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2291 |
baveo m. |
הזלת ריר; ריר הנפלט בלי הרף |
|
kuando kita dientes la kriatura está kon baveo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2292 |
bavlí (ebr.) adj. |
בבלי |
|
el Talmud bavli es mucho mas riko ke el Talmud yerusalmi (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2293 |
bayaleado (t.) adj. |
חנוק מחום ועייפות, מעולף |
|
suvió sien eskalones i está bayaleado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2294 |
bayalear (t.) v. |
התעלף מחום, מחוסר אוויר לנשימה |
|
está de bayalear (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2302 |
baza f. |
יסוד, בסיס, אשיה, תשתית, שרשים |
|
para konoser la valor de un fecho no se toma por baza el rezultado de un día solo (Nehama) |
|
fragwar sovre bazas rezias (Nehama) |
|
la baza en todo modo de fecho es el orden (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2303 |
bedahayim/betahayim (ebr.) m. |
בית קברות, בית החיים, בית עלמין |
|
en ke bedajey se hue a morar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2182 |
bedavá (t.) adv. |
בחינם, ללא תמורה, גראטיס; פטור ממס; לשווא, בלי תוצאות |
|
el aver se respira bedava (Nehama) |
|
todos mis esforsos se hueron badiavá (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2305 |
bedjerear (t.) v. |
הצליח, גבר על מכשול, נחלץ בשלום מסכנה |
|
el fecho está muy negro, no lo va pueder bedjerear (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2304 |
begilgul (ebr.) adv. |
בגלגול, בצורת |
|
el falso Mashiah Shabetay Sevi kreia ser, begilgul, Moshe Rabenu (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2308 |
behalom (ebr.) prep. |
בחלום, בשינה |
|
el haragan no se faze riko ni behalom (Nehama) |
|
los profetas arresiven los órdenes divinos behalom (Nehama) |
|
muchas vezes lo ke no se puede alkansar en la vida, en despierto, viene behalom (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2310 |
behayé hol (ebr.) |
לגמרי, לחלוטין (באירוניה) |
|
se echo la redoma d'azeite behaye hol por enriva (Nehama) |
|
le metieron el plato de dulse delantre para ke tomara una kuchara; se lo lambió behaye hol (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2311 |
bekahyá (t.) f. |
אחור בפריעת חוב, בתשלום מסים |
|
la yaga de las komunidades djudias de Oriente era la bekahya de las taksas devidas al governo turko ke iya engrandesiendo de anyo en anyo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2312 |
beklear (t.) v. |
שמר, השגיח, צפה, עמד על המשמר, חיכה |
|
beklear un prizionero/un hazino/un magazen/un sospechozo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2313 |
bel adj. |
יפה (צורה ספרותית ארכאית) |
|
arrovar al bel mediodía (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2314 |
belá (t.) f. |
דאגה, צרה, מזל ביש, נזק, קושי; אחריות גדולה; טורח |
|
belá ke se eskapa kon paras no es belá (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2315 |
belí neder (ebr.) |
בלי נדר |
|
beli neder, al otro anyo vamos a venir akí a pasar la enveranada: (Nehama) |
|
beli neder ve bili sevuá (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2319 |
benadam (ebr.) m. |
בן אדם, אדם, איש,גבר; ''בן אדם'' - אדם בעל יושרה; אף אחד |
|
alguno demandó por mi? benadam! (Nehama) |
|
benadam no es? i komer kiere i su kaza para morar (Nehama) |
|
benadam no pasa por esta kaye (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2321 |
bendezir v. |
ברך, שיבח, הילל |
|
kien bendisho l'azeite bendizerá al vinagre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2322 |
bendicho adj. |
ברוך, מבורך, מקודש |
|
bendicho El ke no es a nombrar (Nehama) |
|
bendihco sea el Dio (Nehama) |
|
Bendicho El ke da pasensia al fijo del ombre! (Nehama) |
|
bendicas tripas ke tal parieron!/bendicha la madre ke tal parió! (Nehama) |
|
bendico el ke da i se olvida, ansí ke el ke resive i se akodre! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2320 |
bené amenu (ebr.) m. pl. |
בני עמנו, בני אותה אמונה |
|
es de los bene amenu (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2327 |
berber (t.) m. |
ספר, גלב, עושה תגלחות; טרדן |
|
a kyen le duele la muela ke vaya ande el berber (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2330 |
bereket/berekiet/berekiat (t.) m. |
שפע, פוריות; יבול; ברכה, ברכת המזון; גשם בעתו המועיל לתבואה |
|
oganyo ay berekye (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2331 |
berí (ebr.) m. |
ברית, טקס הברית, שמחת הברית |
|
fulano, kargado de traerme un sesto de fruto, fizo beri en el kamino (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2332 |
beshem (ebr.) adj. |
כל ... (בלי הפליה ובלי יוצא מן הכלל), כל הנושא שם ... |
|
besem djidio se va kipur a la keilá (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2333 |
betoh ayayim (ebr.) adv. |
כטוב הלב ביין, בחוסר דאגה - כמו אחר שתיית יין |
|
prometa fecha betoh ayayim es sin valor (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2334 |
bevedero m. |
שתיה; צמא; תאוות שתיה בלתי נדלית; שתיה בלי הפוגה |
|
estar kon bevedero de agua (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6745 |
bever v. |
שתה, לגם, גמע; רימה, הערים; נתן אמון ב- |
|
komed kada uno de su vid i kada uno de su igera i beved kada uno de su pozo (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6746 |
beveres m. pl. |
משקאות |
|
i sera viguela i alaod adufle i kantavlena i vino de sus beveres (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2335 |
bevidika f. |
שיקוי קל לבליעה |
|
kon una bevidika ke le dio el dotor le amahó la dolor (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2336 |
bevidiko adj. |
שתוי מעט, מבוסם |
|
no save lo ke está diziendo esta bevidiko (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2337 |
bevivle adj. |
ראוי לשתיה |
|
el vino blanko no es bevivle ke kuando está bien yelado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2338 |
bezar v. |
נישק, נשק; התאים (זה לזה), התחבר היטב |
|
los diversos pedasos de un moble bienfecho bezan los unos kon los (Nehama) |
|
te párese ke no va a achetar lo ke l'estó proponiendo? yerro, acheta i me beza la mano (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2340 |
bezerlik (t.) m. |
עייפות; ייאוש, דכאון; שיעמום גדול; גועל |
|
de bezerlik deshi todo en basho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2341 |
bezo m. |
נשיקה |
|
kien est? para los bezos está para los pedos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2342 |
bichimsiz (t.) m. |
אדם מקורי, יוצא דופן, מוזר, בעל אופי מוקצן |
|
es un bizimsiz: enverano yeva palto i invierno sale kon vestido de tela (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2483 |
bien m. |
רכוש, עושר, הון, ברכה; טוב; יתרון |
|
fazer bien por el alma de su padre (Nehama) |
|
no fagas bien al malo ni mersed ni grado (Nehama) |
|
kyen bien faze, bien faya (Nehama) |
|
no fagas bien para no topar mal (Nehama) |
|
no ay bien kumplido ni mal akavado (Nehama) |
|
para bien no puede para mal s'esforsa (se hadra/se presta (Nehama) |
|
le párese un bien grande (Nehama) |
|
eyos tengan bien i mozotros tambien! |
|
kien muchigua bien, muchigua ansias (Nehama) |
|
el bien i el aver en la kara se ven (Nehama) |
|
el bien va al bien y el erremo sisko a la karvonera (Nehama) |
|
el bien agudese i el mal en |
|
bien tenga kien bien me kiere! (Nehama) |
|
ken tiene el bien ke se lo goze, kien no, ke se lo gorme (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2658 |
bien adv. |
היטב, מאוד, למדי; חוץ מזה |
|
'kieredme bien' por zorla no ay (Nehama) |
|
kien te kiere bien te faze yorar, kien te kiere mal te faze reir (Nehama) |
|
onde ay bien kierer no kave mal meter (Nehama) |
|
bien guadrado i mal bushkado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2067 |
bienaventurado adj. & m. |
אשרי; מאושר, ברוך, בר מזל; תם, באירוניה: טיפש |
|
bienaventurado el ke se akontenta kon su parte (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2363 |
bijú (fr.) m. |
תכשיט, עדי; כינוי לילד אהוב, לאשה אהובה |
|
áyde, a echar, biju! (Nehama) |
|
biju, fizites yerro en la suma (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2343 |
biko (it.) m. |
מקור, חרטום |
|
el biko de la graja/de la penina (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2344 |
bilé (t.) adv. |
בנוסף ל-, אפילו |
|
le di lo ke me demandó y un regalo bile (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2345 |
billul/billur (t.) adj. |
צלול, צח, שקוף |
|
en vezes el agua de la mar está billul (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2328 |
birdén (t.) adv. |
ברגע ש-, פתע, בבת אחת |
|
berden ke lo vido se le echo enriva (Nehama) |
|
berden ke lo vido berden se namora (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2346 |
bislear (t.) v. |
גידל, פיטם; האכיל, כלכל מישהו מתוך אינטרס |
|
bislea la graja para ke te kite el ojo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2347 |
bismilá (t.) adv. |
בשם אללה, בשם אלהים (נאמר לפני עשית פעולה חשובה); בבת אחת |
|
se bivió la redoma de vino bismilá (Nehama) |
|
se kayó a la aguarina i se fizo entero bismilá. (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2349 |
bitún bituné (t.) adv. |
לגמרי, מלמטה עד למעלה |
|
es un echo bitun bitune eskapado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2350 |
bivdo/a n. |
אלמן/אלמנה |
|
no ay bivda sin dolor (Nehama) |
|
azeitunas en bivda azeitunas en kazada (Nehama) |
|
kuando las bivdas yoran, yoran i las bien kazadas (Nehama) |
|
bivéz para el vendedor kiere bivez (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2354 |
bivir v. |
חי, התקיים, גר; ניהל חיי הוללות |
|
bivir bueno/bivir kon largura/kon folgura (Nehama) |
|
esta enserrado en kaza, no save kien bive kien muere (Nehama) |
|
de aki dos anyos, el Dio ke mos déshe bivir, vamos a ir a viajar por plazer (Nehama) |
|
ke bivamos, estamos sinko, i la kaza sesh: marido i mujer i tres fijos (Nehama) |
|
biva el devdor kon el arrekavdador (Nehama) |
|
kien mas bive mas save (Nehama) |
|
no pasa por aki alma biva (Nehama) |
|
Israel está biva i firme (Nehama) |
|
ke se enterre bivo! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2365 |
blankura f. |
לובן, צחר, צחות; פחם (בלשון סגי נהור: ''לובן'') |
|
merkar blankura para el invierno (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2366 |
blu (it.) m. & adj. |
כחול, תכול, תכלת;''כחול'' לכביסה |
|
ropa blu (Nehama) |
|
el sielo esta blu (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2368 |
boda f. |
חתונה; בהשאלה: דבר מה בלתי נעים |
|
ke perro fuye de la boda (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2369 |
bodre m. |
חוף, גדה; שפה, קצה, שוליים, צד |
|
no te aserkes de bodre del podjo, te puedes kaer (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2370 |
boka f. |
פה, לוע |
|
esta yara se avrio komo boka de perro (Nehama) |
|
ke vas bushkando? Na entre los ojos lo tienes, si boka tenia te yamaria (Nehama) |
|
la boka le korre komo el kuliko de la babeka (Nehama) |
|
este vendedor no save kalkolar, demanda el presio ke le sale de la boka (Nehama) |
|
de boka en boka una pulga se faze un gameyo (Nehama) |
|
para ganar un pan seko el alma a la boka (Nehama) |
|
si me echa el mestro vo a kedar kon la boka al aire (Nehama) |
|
es patrón de sien mil liras de oro, ke en la boka kaven (Nehama) |
|
pasó tres anyos en la kama, de boka se dize! (Nehama) |
|
dize la bivda: tengo de dar abasto (a dar djoab) a tres guérfanos, tres bokas sin manos (Nehama) |
|
invitar a uno kon boka yena: (Nehama) |
|
kerido kon boka yena (Nehama) |
|
tapón ke se le meta en la boka del alma! (Nehama) |
|
kien boka tiene a Roma va (Nehama) |
|
kien se alava kon su boka merese apedreado (Nehama) |
|
de boka en boka se va a las orezas del rey (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2386 |
bokadiko m. |
מלוא הפה; נתח; ארוחה קלה, חטיף; שוחד |
|
ven tomarás un bokadíko kon mozotros (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2387 |
bokado m. |
נתח, ביס; שוחד; הצטננות |
|
alevantarse de komer kon el bokado en la boka (Nehama) |
|
la mestra es muy mizmiza; me konta los bokados kuando komo (Nehama) |
|
al des.henado le kae el bokado i dize ke es de ojo malo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2390 |
bokear v. |
דיבר, ביטא, הפטיר, גילה בעקיפין ומתוך היסוס; רייר, הוריד ריר; נחר, חרחר, נשם בכבדות |
|
la kriatura bokea kuando kita dientes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2391 |
bokera f. |
פצע בשפתים/בחלל הפה |
|
al tiempo, para amahar las bokeras las fregavan kon el kuero del kuvo del podjo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2392 |
bol (t.) adj. & m. |
רחב; שופע; מספיק; שפע |
|
kuatro metros de ropa abastan bol bol para un kostum (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2393 |
bolado adj. |
שאיבד את ראשו, נואש; נפעם משמחה |
|
estar bolado del gusto/estar bolado de la gustada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2394 |
bolante adj. |
מעופף, עף; בעל יכולת לדאות ולרחף, נע ונד בקלות |
|
pásharo bolante (Nehama) |
|
mas vale un pasharo en la mano ke dos bolantes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2396 |
bolar v. |
עף, טס, ריחף, עופף, פרח; נמלט במהירות; נפטר (באירוניה) |
|
s'está balando todo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2397 |
boleo- de boleo adv. |
בלי מען קבוע, חסר בית, אדם החי באי וודאות כלכלית |
|
, de boleo mos se kemó la kaza, no mos arresentimos aínda, estamos de boleo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2398 |
bolsa f. |
שק, שקית; ארנק, חריט; תיק, אמתחת; גביע נייר; פגם בבגד, גזרה פגומה |
|
buen pagador, hovardá kon bolsa ajena (Nehama) |
|
si no ay bolsa ke no ayga boka (Nehama) |
|
las mudas los mantos i las tovajas i las bolsas (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2400 |
bolsón m. |
קפל בבגד |
|
el buen sastre ve de vista los bolsones i komo arrekojerlos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2401 |
bonacha f. |
שלווה, מזג אוויר ימי נוח, מזג אוויר נוח |
|
mas vale fortuna en tierra ke bonacha en la mar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2402 |
bono m. |
שטר, שובר קניה |
|
el merkader ke se respekta paga sus bonos a la eskadensia (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2403 |
bonora! interj. |
אלהים ישמרך! נאמר כאשר מישהו סופג מכה, נופל, עובר תאונה; כנגד עין הרע |
|
Bonora me te guadre (Nehama) |
|
el se kae el se dize bonora (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2405 |
boreo m. |
איגוד מקצועי; סינדיקט; קרטל (הגבל עסקי) |
|
al tiempo todos los del mizmo ofisio se aunavan en boreo por kombatir la konkorensia (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2406 |
borneta (t.) f. |
חוטם גדול ומכוער |
|
tiene una nariz una borneta (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2407 |
borraska f. |
סערה עזה וקצרה, סערת ברקים |
|
ya desbrochó la borraska: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2408 |
borrón m. |
טיוטא, ספר השוטף (הנה''ח) |
|
las véndidas, las mérkidas, todas las operasiones del día, se echan primero en borrón i después se pasan al djomal en kuentos kurientes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2409 |
borsa f. |
ארנק; בורסה |
|
djugar a la borsa (Nehama) |
|
las suvidas i abashadas de la borsa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2415 |
boshbogaz (t.) adj. |
פטפטן, שאינו שומר סוד, לא דיסקרטי |
|
el boshbogaz va diziendo lo suyo i lo de la djente (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2411 |
bostán (t.) m. |
בֻּסְתָּן, גן ירק; אבטיח ומלון |
|
kuando sale el bostan el prove kome a afartar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2412 |
bostejar v. |
פיהק |
|
se bosteja kuando se tiene suenyo/kuando se alevanta de dormir (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2413 |
bostejo m. |
פיהוק |
|
bostejo de mi nuera, es de tripas yenas; bostejo de mi suegra, es de tripas vazías (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2414 |
bostizo m. |
פיהוק - נאמר באירוניה על אדם עצלן |
|
la servidera está kon bositzos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2416 |
bota f. |
מגף; גיגית, חבית, תיבת לחם, אגן, אמבט; רחצה באמבט; חנות גדולה |
|
la bota del pan (Nehama) |
|
el dotor le enkomendó botas kayentes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2418 |
bote m. |
צנצנת, כד; מגף, מגף קצר |
|
yevar botes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2419 |
bovedad /bovedá f. |
טפשות, אווילות, טמטום, חוסר דעת; איוולת |
|
te demandó de emprestarle un posón importante i se lo emprestates, bovedad ke no le dates i las yaves de la kasha (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2420 |
boviko m. & adj. |
תם, תמים, טיפש, טיפשון |
|
boviko, s'esta burlando de ti, te kiere yevar la bolsa d'enriva, no te deshes enganyar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2421 |
bovo m. & adj. |
טיפש, אוויל, פתי, תם, חסר דעת, מטומטם, שוטה, רפה שכל |
|
bovo no se, ya me se entiende un poko (Nehama) |
|
bovo kayado por savio es tomado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2423 |
boy (t.) m. |
גובה; מידה, גודל, ממד, שעור, קומה; גיל |
|
lo ke no tiene de boy, tiene de negregura (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2424 |
boz f. |
קול, קול בהצבעה, צליל, טון |
|
no me sale la boz (Nehama) |
|
boz del puerko no suve al Sielo (Nehama) |
|
boz del puevlo boz del Sielo (Nehama) |
|
al sefóh sentiremos las bozes (Nehama) |
|
a ken arrepodiaste i denostastes? sovre ken enaltesiste boz i alsaste a los sielos tus ojos? (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2428 |
bozdeado (t.) adj. |
מקולקל, נשחת, פגום, אכול; שחוק, בלוי; מבוזבז; חולה באופן קל |
|
guevo bozeado/karne bozeada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2429 |
bozdearse (t.) v. refl. |
התקלקל, נשחת, נשבר; התכער, התנוון; נכשל |
|
se bozeó la makina (Nehama) |
|
un fecho/un trato se bozea (Nehama) |
|
esta mujer ke era muy ermoza se bozeó (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2432 |
bozezika f. |
קול קטן וחלש |
|
kantar kon una bozezika de kriatura (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6749 |
bramar v. |
נהם, שאג, געה; צעק, זעק; רטן, מלמל; הביע זעם באיומים ותוקפנות |
|
komo brama el leon i el kadilio sovre arrevatadura komo es apanyado apanamiento de pastores (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2433 |
brasada f. |
משא שתי זרועות; מרחק חתירה בזרוע |
|
una brasada de yervas/de flores (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2434 |
braso m. |
זרוע; ענף, סמוכה |
|
para espondjar los tavlados d'al tiempo se kiería azeite de braso (Nehama) |
|
los brasos me kaen de kansería/de dezespero: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2436 |
bre! (t.) interj. |
הי! הי, אתה שם! קריאה למשיכת תשומת לב, קריאת נזיפה/גערה |
|
bre fijo, ke vas kurriendo? (Nehama) |
|
fulano se murió ensupeto! - bre! ke dizes? (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2438 |
bril m. |
חוט זהב/כסף |
|
el vestido de novia es yeno de briles (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2439 |
brokado m. |
ברוקד, בד משי כבד |
|
vestido kargado de oro i de brokado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2440 |
bruna f. |
בחורה ברונטית; דמדומים, שעת בין ערביים |
|
pasearse a la bruna (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2441 |
bruto adj. |
דוחה, מכוער; גס, גולמי, בלתי מעובד; חורג מנימוס ודרך ארץ; ברוטו (המשקל הכולל, משקל כולל אריזה) |
|
viene bruto fazerse pagar un servisyo entre parientes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2442 |
buchicha (port.) f. |
גרגור; בועה, בלון, שלפוחית (של דג, שלפוחית שתן) |
|
los empesantes enadan kon una buchicha para detenerse enriva el agua (Nehama) |
|
para las agayas enkomendan de fazer buchichas de vinagre kon sal (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2445 |
budjak (t.) m. |
'קצה העולם'', מקום נידח,''חור''; בקתה אפילה |
|
entrarse en un budjak/morar en un budjak (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2462 |
buelta f. |
סיבוב, סיור, הטיה; שינוי, חילוף, היפוך; החלפת דעה; מעקף |
|
una buelta de yave (Nehama) |
|
este korredor no tiene asiento fikso; da dos trés bueltas al día por estas partes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2463 |
bueltezika f. |
'סיבוב'', טיול קטן |
|
dar una bueltezika:. (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2464 |
buen adj. |
טוב (צורה הנאמרת לפני השם) |
|
de buen vezino s'ambeza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2465 |
bueno adj. |
טוב, טוב לב, נדיב לב, רחום, נעים, ישר |
|
su buena paga terna del Dio (Nehama) |
|
todo lo ke es bueno ke mos faga el Dio (Nehama) |
|
todo bueno i kolay ke se le faga! (Nehama) |
|
bueno bueno estava, ensupeto se desmayó (Nehama) |
|
gozar de todo lo bueno d'este mundo (Nehama) |
|
tener lo bueno i no saver gozarlo (Nehama) |
|
el ojo kiere ver bueno (Nehama) |
|
para bueno para la djudería (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2477 |
bueno adv. |
היטב, בסדר |
|
la ora está kaminando bueno (Nehama) |
|
los fechos están kaminando bueno (Nehama) |
|
no ve bueno (Nehama) |
|
mira bueno onde metes el pie (Nehama) |
|
esta melezina le viene bueno (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2473 |
bueno m. |
טוּב, טוּב לב; טובה |
|
no tenerlo a bueno de afirmar un kontrato en día de martes (Nehama) |
|
no lo tiene a bueno de fazer plazer, de dar sedaká (Nehama) |
|
a los buenos apreva el Dio (Nehama) |
|
al bueno se lo yeva el guerko! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2482 |
buey m. |
שור |
|
a buey maldicho el pelo luze (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2444 |
búfano m. |
תאו; שור; אדם רחב כתפיים; אדם גס ובלתי נימוסי |
|
echarse enriva komo un búfano/komo un búfano fuido de la araba (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2446 |
bula (bulg.) f. |
אשה מבוגרת בת העם; גברת, בעלת הבית; גיסה; אחות גדולה; באירוניה: דודה; גברת, מטרוניתה |
|
todo se la dize, es Bula Klara! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2447 |
burakado (port.) adj. |
מנוקב, מחורר |
|
siya burakada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1134 |
burakar (port.) v. |
ניקב, חורר, קדח; חיפש בצורה נוקבת ועקשנית; החריש (החריש אזניים); ציער |
|
Tomalde este chuflet ke ya me burako la kavesa (Moscona) |
|
estuvo burakando i alkansó a saver la pura verdad (Nehama) |
|
ke se burake asegún es! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2450 |
burakito (port.) m. |
נקב קטן, חריר |
|
kien no kuze el burakito, kuze el burakako (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2451 |
burlar v. |
לעג, לגלג, צחק ל-; פלירטט |
|
si me vites, burli, si no, vos enganyí (Nehama) |
|
No te burles del prove (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2453 |
bushkar v. |
חיפש, ביקש |
|
kien bushka faya (Nehama) |
|
bushkar por sielos i por tierra (Nehama) |
|
todos lo bushkan, todos lo yaman (Nehama) |
|
bushkar de konvenser a uno (Nehama) |
|
los meskinos i los dezeozos bushkantes aguas i non, sus luengas kon la sed se seko (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2457 |
buyendo adj. |
רותח |
|
el kavé turko se beve buyendo (Nehama) |
|
servir el komer buyety buyendo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2459 |
buyir v. |
רתח; הרתיח; בהשאלה על מעיים: בעבע (גזים) |
|
kuando aharvan al fijo, a la madre le buye (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2460 |
buyor m. |
רתיחה; נקודת רתיחה; אדי רתיחה, בועות רתיחה; חום |
|
el kave turko kiere dos i mizmo tres buyores (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2461 |
buz (t.) adj. |
קר, קפוא; קריר מבחינה רגשית; ''קריר'' מינית |
|
tengo los pies buz (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2662 |
chadir (t.) m. |
אוהל; מטריה; שמשיה |
|
después de un huerte terretemblo los moradores de la sivdad se van a morar en chadires (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1101 |
chaketón (t.) m. |
מכה, סטירה, מהלומה |
|
Le dio un chakiton entre karas i ojos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1102 |
chakitonear (t.) v. |
היכה, הדף, נתן מהלומה |
|
Lo chakitoneo de mala manera (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1103 |
chaldearse v. refl. |
התקלקל, נרקב |
|
El marmalad se chaldeo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1104 |
chaleado (t.) adj. |
שרוט |
|
Se torno entero chaleado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1105 |
chalgí (t.) m. |
תזמורת מזרחית/תורכית |
|
En la meane en kada noche tanye chalgi (Moscona) |
|
no ay boda sin chalgi (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1106 |
chalgidjilik (t.) |
מקצועו של המוסיקאי |
|
El ermano semantiene de chalgidjilik (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1107 |
chalishear (t.) v. |
התאמץ, עמל, עבד קשה |
|
Esta chalisheando por kitarse el mantenimiento (Moscona) |
|
Esta chalisheando por kurtarearse (Moscona) |
|
chalishear por el pan (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1109 |
chalum (t.) m. |
יהירות, שחצנות, בטחון עצמי, רברבנות; תרופה, פתרון, מוצא |
|
Mira a ver si ay algun chalum de no ir (Moscona) |
|
Tiene grande chalum al avlar (Moscona) |
|
k'es este chalum (Nehama) |
|
ya basta tanto chalum! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1111 |
chamushkado (t.) m. |
ריח בלתי נעים של משהו שלא נשרף כהלכה, ריח חריכה |
|
Esta dando guezmo de chamushkado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2575 |
chamushkado (t.) adj. |
מעלה ריח פיח ועשן; שהוקדח (תבשיל) |
|
un komer chamushkado (Nehama) |
|
una ropa chamushkada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1112 |
chamushkar (t.) v. |
חרך; שרף בצורה לא מוצלחת |
|
No te aserkes muncho a la soba ke te puedes chamushkar el vistido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1113 |
chan (t.) m. |
פעמון, מצילה |
|
El chan ya dio Sulucha no skolo, ke guay de su madre Sulucha ya bolo... (Moscona) |
|
Chan de klisa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2577 |
chanaka (t.) f. |
אגן, קערה שטוחה; קערה, סיר; סיר לילה |
|
el yogur se vende en chanaka (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2578 |
chanakita (t.) f. |
קערונת, קערה קטנה |
|
chanakita de yogur (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1115 |
chanto (t.) m. |
גגון |
|
Bozear un chanto para azer un manto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2579 |
chapeada (fr.) f. |
הסרת כובע (לברכה) |
|
dar una chapeada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1116 |
chapeo/chapeyo (fr.) m. |
מגבעת, כובע; כינוי לאדם אירופאי, בעל נימוסים אירופים |
|
Kon el chapeo ke tengo digo bondjorno! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1117 |
chapeteado adj. |
דלוק, מכוסה אדמומית |
|
Muy chapeteado lo veo, no sea ke esta kon kaentura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2580 |
chardak (t.) m. |
מרפסת, גזוזטרא; סוכת נצרים; פרגולה |
|
al tiempo no avia kaza sin chadrak; al chadrak s'espandia la kolada i se dormía en verano (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1118 |
charé (t.) m. |
תרופה, תקנה |
|
Otro chaare no ay (Moscona) |
|
Kere topar el chaare (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1120 |
charpeado (t.) adj. |
עקום, מעוות; בעל מום; נבוך, מבולבל |
|
De la hazinura kedo komo charpeado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1121 |
charpear (t.) |
הטיל מום ב-, עיוות; גרם הלם, בילבל |
|
Tanto lo karishtireo asta ke lo charpeo (Moscona) |
|
Le echo tres gritos, lo charpeo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1123 |
charpearse (t.) v. refl. |
נעשה בעל מום,התעוות, התקלקל; קיבל הלם, התבלבל |
|
Kon sus manos se charpeo la salud (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1124 |
chaska (bulg.) f. |
גביע, ספל |
|
Chaska de kave (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1125 |
chatal (t.) m. |
מזלג, קלשון; ענף מפוצל; מפשעה |
|
El pantalon m'esta estrecho en el chatal (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1126 |
chatladearse (t.) v. refl. |
נסדק, נבקע, התבקע |
|
El djam se chatleo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2581 |
chatleado (t.) adj. |
סדוק, מבוקע |
|
kopo chatleado/chini chatleado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2582 |
chatra patra (t.) adv. |
פחות או יותר, לא באופן מדוקדק |
|
se desbrolia en sinko linguas, chatra-patra (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1135 |
chavdar (t.) m. |
שיפון, כוסמת |
|
Kave/pan de chavdar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1127 |
chayir m. |
שדה, אחו, כר מרעה |
|
Las ovejas las kitaron al chair (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1136 |
chekil (t.) m. |
מידת משקל תורכית; ערימת עצים/זרדים במשקל רבע טונה |
|
En el invierno uzamos kemar 15 chikis de lenya (Moscona) |
|
un chekil de lenya (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1128 |
chelenk (t.) m. |
גאווה, גובה לב; זר פרחים |
|
Alevantarse kon chelenk (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1129 |
chendola (bulg.) f. |
מסננת |
|
La hase esta una chendola (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1130 |
cheshit (t.) m. |
מבחר, דוגמא |
|
Aki ay tres cheshites, eskojete uno de eyos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2584 |
cheske (t.) adv. |
'חבל, הכל היה אחרת אם ...'', הלוואי! |
|
cheske viajara (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2585 |
chevireada (t.) f. |
חקירת שתי וערב, חקירה מחוכמת להוצאת הודאה |
|
en dos chevireadas ambezi todo lo ke tenia en la tripa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1131 |
cheyne (t.) f. |
לסת |
|
Ya me apreto la cheyne (Moscona) |
|
Le vo kitar las cheynes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1137 |
chibuk (t.) m. |
מקטרת; נרגילה; פומית לסגריה; טבק |
|
Chibukes largos i buenos i los vazos siempre yenos, media ora por lo menos , sea de una el bever!.. (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1138 |
chicharear v. |
צלה, טיגן, חרך |
|
Karnr chichareada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1139 |
chicharo m. |
אפונה, קטניות; כינוי לאדם קטן ורפה; בשר שומני צלוי |
|
Chicharo de pato (Moscona) |
|
Chicharikos de Pesah (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2586 |
chift (t.) m. |
זוג |
|
un chift de bueyes (Nehama) |
|
un chift de guantes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1141 |
chikez f. |
ילדות, קטנות; קוטן |
|
Ke chikez de poyo ke merkates! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1142 |
chikeza f. |
קוטן, קטנות |
|
Las letrasestan de una chikitura ke apenas las puedes apartar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1143 |
chikitiko adj. |
קטנטן |
|
Los chikitikos no entiemden i por esto no apartan de bueno a negro (Moscona) |
|
Chikitika de los ermanos, grande para los mansevos, ya la toman de la mano, se la yevan a bailar .. (Moscona) |
|
no lo mires chikitiko, tiene anyos en kutí (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1145 |
chikito m. |
עולל, תינוק, ילד קטן |
|
De la boka de chikitos i mamantes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1146 |
chikmá (t.) f. |
מוצא, תירוץ; חזיה גברית |
|
Metelde la chikma de atlas enrozado! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1147 |
chiko adj. |
קטן |
|
De chiko ke ya tuvo estos fesates (Moscona) |
|
el chiko de la kaza es el grande de la kolada (Nehama) |
|
chiko hue, grande me fize, tala koza no vido mi ojo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2591 |
chiko m. |
נער, ילד קטן |
|
englenear/dar a komer/echar a los chikos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1148 |
chilek (t.) m. |
פקעת, סליל |
|
Para eskapar el ufisio me se azen de menester otras tres chiles (Moscona) |
|
un chilek de ilo de lana (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1149 |
chimenea f. |
ארובה, מעשנה; קמין, אח; כינוי לאדם מכוער מאוד |
|
La chiminea no sta travando, parese ke esta tikadeada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1150 |
chinchiado adj. |
מוכה פשפשים |
|
Las kamas estan chinchiadas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1151 |
chinchiarse v. refl. |
התמלא פשפשים |
|
Asta el tavan ya se chinchio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1152 |
chinchon m. |
חבּוּרה בראש, תפיחה בראש |
|
Toda la vida esta kon chinchones en la frente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1153 |
chinchonearse v. refl. |
קיבל חבּוּרה בראש |
|
Echa tino de no chinchonearte en la aliskuridad (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1154 |
chingiraklí (t.) adj. |
מצלצל, מהדהד, צלילי |
|
Boz chingirakli (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1155 |
chingo (t.) m. |
אבץ |
|
Tendjere de chingo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1156 |
chiní (t.) m. |
חרסינה, פורצלן; צלחת, טס |
|
Chinis de karne i chinis de kezo (Moscona) |
|
Ni chini ni farfuri! (Moscona) |
|
los komeres delikados no inchen chini (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1158 |
chío m. |
זעקה חדה ונוקבת |
|
Loke son estos chiyos? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1159 |
chipik (rum.) m. |
נעל |
|
Chipikes de lak (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1160 |
chirak (t.) m. |
תלמיד, חניך; שוליה |
|
De la manera ke esta adelantado en el ufisio de chirak , presto se va azer kalfa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2594 |
chirek (t.) m. |
רבע; סרט בד מוסלין ירוק או אפור בחלק הקדמי של שביס נשי |
|
un chirek de lira (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1161 |
chivdriar (t.) v. |
שיגע, הוציא מן הדעת |
|
No me agas chivdriar! (Moscona) |
|
Lo chivdrio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1163 |
chivgín (t.) adj. |
משוגע |
|
Esta chivgin detras de eya (Moscona) |
|
De la solaldad ya vo salir chivgin (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1165 |
chiví (t.) m. |
מסמר גדול, מסמר עץ; מאהב; עסק כושל; אי נעימות |
|
Meter chivi a la puerta (Moscona) |
|
Me se desklavaron los chivis de la penche (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1167 |
chiyar v. |
צעק, זעק, זעק זעקת שבר |
|
Esto no es kantar es chiyar! (Moscona) |
|
Apenas lo tokas ke ya chiya! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1169 |
chizen (t.) m. |
זרזיף, גשם דק וממושך |
|
El chizen moja mas ke una luvia fuerte i sin ke te konsientes (Moscona) |
|
El ke afirma lo ke dize este livro bive sano en este mundo i se va kon chizmezes a ganedem! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1171 |
chokal m. |
סיר לילה |
|
Chukales por espejos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2595 |
chorbá (t.) f. |
מרק, מרק אורז |
|
grande es la chorba ke para todos ay (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1172 |
chorbadjí (t.) m. |
מפקד יחידת יניצ'רים; תואר שניתן לאזרחים לא מוסלמים שחילקו מרק לעניים; מעביד |
|
Tu, chorbadji mio no te agas! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1173 |
chorón m. |
בכיין |
|
No te kreas, es choron! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1174 |
chorrear v. |
זינק (זרם נוזלים), קלח, נבע, התפרץ, זרם; טפטף |
|
Lo trusheron chorreando en la sangre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1175 |
chorro m. |
זרם, שטף, זרם מים; פריצה פתאומית ועזה של נוזלים |
|
La fuente esta chorros (Moscona) |
|
Para esto se kere un chorro de paras (Moscona) |
|
chorro de agua/de sangre/de lágrimas/de rizas/de sudor/de liras (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6751 |
chuchulear v. |
צייץ, צפצף |
|
komo gruya i golondrina ansi chuchuleare, djemire komo la palonba (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1177 |
chuflete/chuflet m. |
משרוקית, צפצפה |
|
Tomalde este chuflet ke ya me burako la kavesa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2597 |
chufliko m. |
רוח פרצים |
|
esta entrando un chufliko ke mos va kalar a todos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1178 |
chuka f. |
כד |
|
Es kadir de beverse una chuka de vino en un suluk (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1179 |
chúnkim (t.) conj. |
כאילו ש- |
|
Chunkim el es mas bueno! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2598 |
chupada f. |
מציצה, לקיקה, ליקוק; לגימה; שאיפת סיגריה |
|
una chupada de vino (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2599 |
chupadero m. |
מציצה מתמשכת; תאוות מציצה; ליקוק, לקיקה |
|
el chiko está kon chupadéro (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1180 |
chupador m. |
לקקן; שתיין עשוי לבלי חת; מוצץ (של תינוק); צלקת מציצה |
|
El avokato ke tomates es un buen chupador (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1181 |
chupar v. |
מצץ, ליקק, לקק; לגם משקה אלכוהולי ברוב חשק; נישק |
|
Esta koza de chupar los dedos (Moscona) |
|
Ya me chupi lo dedos! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1183 |
churudear (t.) v. |
אִכֵּל |
|
La persona de fierro ke sea, se churudea! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1184 |
churuk (t.) adj. |
רקוב, רעוע; נכה, בעל מום, קיטע |
|
Tiene korason churuk! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1185 |
chuval (t.) m. |
שק מבד יוטה |
|
Un chuval de arina (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2600 |
daabeter (t.) adj. |
גרוע יותר |
|
vino kon la entision de pelear, daabeter, kon la entision de matar: (Nehama) |
|
si el padre es negro, el fijo es daabeter (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1390 |
dada f. |
מכה,סטירה, חבטה, דפיקה |
|
Me di negra dada (Moscona) |
|
Dale dos tres dadas (Moscona) |
|
dar dadas enriva la meza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2603 |
dadá f. |
אומנת, מטפלת בתינוקות |
|
la prima koza ke se demanda de una dadá es de kierer bien a las kriaturas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2604 |
dadanearse (t.) v. refl. |
החזיק את עצמו, בלם את עצמו; נעצר, נבלם; נסבל |
|
esta kondokta no se dadanea mas (Nehama) |
|
dadanearse de gritar/de korrer/de respirar/de urinar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2606 |
dadear v. |
התרוצץ בלי תכלית |
|
dadanear un karro (Nehama) |
|
dadanear una pare k'está para kaer (Nehama) |
|
dadaneárse delantre una vitrina (Nehama) |
|
estar dadeando por la kaza la manyanada entera (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2610 |
dádiva f. |
מתנה, שי, מתת, מתן, מתנה לאביונים, נדבה, תרומה, מנחה; מתת שמים |
|
dádivas i buenas razones ablandan los korasones (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2611 |
dado m. |
קובית משחק; מתנה, נדבה; אצבע |
|
mi fijo no djuga a los dados, djuga a los negros mandados (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1392 |
dador/dera n. |
תורם, מעניק, נדיב; מחלק הקלפים במשחק; מחלק |
|
Siempre ke seas de los dadores, para tanyedores (Moscona) |
|
no es de los dadores (Nehama) |
|
biva el dador kon el resividor (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1393 |
dagidear (t.) v. |
פיזר, הפיץ, זרק |
|
No vayas dagidear migas por la kamareta endelantre (Moscona) |
|
Los djidios estan dagideados por el mundo entero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1395 |
dahtanut (ebr.) f. |
פטפטנות; רכילות, לשון הרע |
|
Una dahtanut tiene kon si, ke es koza de murir! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2614 |
dainda (port.) adv. |
עדיין; עוד, עוד יותר |
|
ya se fizo de noche, dainda esta lavorando (Nehama) |
|
ya se le dio todo lo ke demandava, dainda kiere (Nehama) |
|
dainda mas par'ayi (Nehama) |
|
dainda no viene (Nehama) |
|
dainda no (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2619 |
dákaki, dákaka! interj. |
כן יהי רצון! לו יהי כן! |
|
dákaki ke tuviera un poko de tino al fecho, yo lo uviera kitado anado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2620 |
dakí (port.) adv. |
מכאן |
|
daki a mi kaza ay sien pasos (Nehama) |
|
daki tres semanas/daki un año (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1396 |
daleado (t.) adj. |
פזור נפש, שקוע בתוך עצמו |
|
Daleado en su echo, no me atinó (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2622 |
dalearse (t.) v. refl. |
טבל, צלל אל תוך; התמסר ל-, שקע בתוך משהו, השתקע בעצמו, הסיח את הדעת מן הסובב אותו |
|
dalearse en el agua/en el banyo/en l'arena (Nehama) |
|
dalearse en el fecho/en un livro (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1397 |
dalgá (t.) f. |
גל (בים, בנהר) |
|
Las dalgas alkansaron una altura de sinko metros (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1398 |
dalgalí (t.) adj. |
סוער (גם נפשית); שחוח, מי שעל צוארו נטל משפחה ופרנסה |
|
La mar esta dalgalí (Moscona) |
|
Avram esta muy dalgalí ainda (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1400 |
dama f. |
גברת, גבירה; אבן משחק בדמקה; מלכה במשחק שחמט/קלפים |
|
Dama i kavaler (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2624 |
damarli (t.) adj. |
בעל עורקים (עץ, שיש) |
|
mármor/lenyo damarlí (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1401 |
damlá (t.) f. |
טיפה, נטף; צינית (שם של מחלה); שבץ לב, שיתוק |
|
Damlas de valerian (Moscona) |
|
Se emboracho de tres damlas (Moscona) |
|
no kedo damla (Nehama) |
|
una damla d'azeite/una damla de miel (Nehama) |
|
damla ke le kayga! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2628 |
damladear (t.) v. |
נטף, טפטף, דלף |
|
la juente está damladeando (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1403 |
damlear (t.) v. |
הטיף (טפטף) טיפה טיפה; דמע |
|
La fuente esta damleando (Moscona) |
|
Me estan damleando los ojos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2629 |
dandaná (t.) f. |
הדר, פאר ראוותני; המולה, רעש, מהומה; מריבה, ריב, ויכוח |
|
agradar fazer dandana (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1405 |
dandanearse (t.) v. refl. |
נשנה; התחזק/החמיר אחרי שנשנה; התנחל, קינן |
|
Ya se le dandaneó la hazinura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2740 |
dande prep. |
מ-, מאצל |
|
este moble viene dende mi madre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1406 |
dankavelik (ebr.) f. |
'דם כבד'', מטרד, נדנוד, אנטיפטיות |
|
Agora no ampeses los dankavelikes ke uzas tu (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2630 |
danyador m. |
שמביא רעות, עושה צרות; רוח רפאים, מלאך חבלה; כעס, מצב רוח זועם |
|
kon mi le tomó el danyador (Nehama) |
|
estar kon un danyador ke todo suyo i nada de ningunos (Nehama) |
|
ey le dio el danyador: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1407 |
danyar v. |
הזיק, חיבל, גרם נזק ל- , פגע ב-; הפחיד, הטיל אימה |
|
Danyar es kolay, adovar es fuerte (Moscona) |
|
No te vas djugando kon la ora ke la puedes danyar (Moscona) |
|
el kayentor danya la karne (Nehama) |
|
la negra luz danya la vista (Nehama) |
|
la mucha dulsura danya los dientes i rovina el estomago (Nehama) |
|
vino ensupeto, me danyó (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2637 |
danyarse v. refl. |
התקלקל, נשחת; הזיק לעצמו, חבל בעצמו; נבעת, נכנס לפניקה; נהפך לרגזן, עויין, פוגע ומעליב |
|
danyarse del padre/del mestro: 'craindre son patrón'; (Nehama) |
|
bueno bueno estava, duna duna se danyo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1409 |
danyo m. |
נזק, הרס, פגיעה; כעס, רוגז, מצב רוח רע; שגעון חולף, זרות, מוזרות, אקסצנטריות |
|
Esto no aze danyo (Moscona) |
|
Esto me aze danyo (Moscona) |
|
Ay danyos ke se trastornan por provecho (Moscona) |
|
de akavidarse no sale danyo (Nehama) |
|
el lavorar mucho es a danyo de la salú (Nehama) |
|
siempre está; se topa para danyo (Nehama) |
|
sale mas danyo ke provecho (Nehama) |
|
la mestra s'alevantó kon danyo oy demanyana, deshala (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1412 |
danyozo adj. |
מזיק, מועד לפורענות; נוטה להתקלקל |
|
El tutun es danyozo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2679 |
dar m. |
נתינה, הכאה, צלצול (פעולה) |
|
el dar es godrura (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2644 |
dar v. |
נתן, העניק, מסר; תרם, נדב; צלצל; הכה; התרחב (בגד, נעל); (כאשר מופיע שם אחרי הפועל:) גרם, עשה |
|
dale dale avía sien prezentes, manko i no mas (Nehama) |
|
no es tanto viejo asegún parese: dale dale terna sikuenta anyos (Nehama) |
|
en una ora adientro, dale tu dale yo mos mudimos de kaza (Nehama) |
|
dale tu dale yo, entre avrir i serrar el ojo mos lambimos la oya de dulse (Nehama) |
|
un pedrisko komo el Dio no tiene ke dar otro (Nehama) |
|
dar melezina (Nehama) |
|
dar i guadrar no es dar (Nehama) |
|
no uvo ke dezir, ya se disho, ya se fizo; dado i mamado (Nehama) |
|
en el kampo de konsentrasion de Bergen-Belsen se dava el alma por un punyadiko d'asuká (Nehama) |
|
se kijo dado el alma al Dio para suvir sien eskalones (Nehama) |
|
kuando el padre da al fijo, ríe el padre, rie el fijo,- kuando el fijo da al padre, yora el padre, yora el fijo (Nehama) |
|
kien da, el Dio le da (Nehama) |
|
kien da su bien en vida, merese apedreado (Nehama) |
|
kien da i toma le sale la korkova (Nehama) |
|
te dan, toma; t'aharvan, fuy (Nehama) |
|
parese ke ya s'inchó de liras, kuando se mira bueno se ve ke, dale ke dale, kita el pan del día (Nehama) |
|
meterse al fecho dale ke dale (Nehama) |
|
kien da en primero da kon miedo; kien da segundo da kon gusto (Nehama) |
|
kien da a la puerta siente su repuesta (Nehama) |
|
dar grasias al Dio (Nehama) |
|
por azno te lo do (Nehama) |
|
al bovo i al loko asegún les da (Nehama) |
|
no me kiere por amigo, le daré enriva, yo lo kiero manko (Nehama) |
|
diense el Dio ke se averiguen muestros dezeos (Nehama) |
|
kien diense ke estuvieramos en su lugar! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1413 |
darsar (ebr.) v. |
נשא דרשה, דרש, נאם, הרצה; נזף ב- |
|
Oy va darsar el rabino (Moscona) |
|
Ken darsa a su mujer no se yerra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2678 |
darse v. refl. |
התמסר, הקדיש עצמו |
|
darse por riko/por prove/por loko/por bovo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1415 |
dasio m. |
מס, הטל |
|
Pujaron los dasios (Moscona) |
|
al tiempo del turko, los dasios no se puedían alevantar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2681 |
data f. |
תאריך |
|
pagar un bono a su data (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1416 |
datsiz (t.) adj. |
סר טעם, אנטיפט |
|
La kalavasa esta datsiz (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2682 |
davadjí (t.) m. |
תובע, מגיש הקובלנה |
|
guay si el djuzgador el propio es el davadjí, solo el Dio puede ser el yardumdjí (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1417 |
davranearse (t.) v. refl. |
פעל במהירות; התגונן; התייצב; החלים, התחזק, חזר לאיתנו; שיקם מצבו הכלכלי |
|
Se davraneo to tio? (Moscona) |
|
No te estas pudiendo davranear de esta bela? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
600 |
dayanear (t.) v. |
החזיק מעמד, האריך; סבל; תמך, סעד |
|
esta fragua adanea otros dos pianos (Nehama) |
|
el vino muy huerte adanea agua (Nehama) |
|
no se peede mas adanear la kondokta de este ninyo (Nehama) |
|
el vestido ke yevas adanea ainda unos kuantos mezes (Nehama) |
|
una kaza mal fraguada no adanea anyos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1419 |
dayanearse (t.) v. refl. |
נתמך ב-, נסמך על |
|
Me dayanei en la meza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1420 |
dayma (t.) adv. |
תמיד |
|
Dayma uza venir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2683 |
de prep. |
מ-, מן, של, ב-, בנוגע ל-, על |
|
este livro es de mi ermano (Nehama) |
|
chini de barro (Nehama) |
|
muerir de frío (Nehama) |
|
korrer de prisa (Nehama) |
|
kolpo de martío (Nehama) |
|
kon las kriyaturas no kale ser mucho duro, ni mucho blando: d'eyo kon eyo (Nehama) |
|
de bovo lo tomó de loko lo deshó (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1421 |
debaldahón adv. |
בחינם, חינם אין כסף |
|
Me lo dieron debaldes (Moscona) |
|
kuando es debaldahon arrevana kon yugo, kuando es de su para s'amostra fidalgo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2691 |
debaldes adv. |
בחינם, חינם אין כסף |
|
komer debaldes (Nehama) |
|
teatro debaldes (Nehama) |
|
vinagre debaldes es dulse (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1422 |
debasho adv./prep. |
מתחת, תחת |
|
Debasho del dominio turko (Moscona) |
|
entrarse debasho la kolcha (Nehama) |
|
entrarse debasho la meza (Nehama) |
|
no se da debasho de ninguno (Nehama) |
|
kedar debasho el gasterio de la balabaya desfazedera (Nehama) |
|
kien save lo ke ay de debasho (Nehama) |
|
kyen se kema debasho lo yeva (Nehama) |
|
debasho de mi manto al rey mato! (Nehama) |
|
no uvo nunka mas kruel debaso la kapa del sielo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1423 |
dechizarse (it.) v. refl. |
הגיע להחלטה |
|
Dainda no se dechizo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2699 |
dedada f. |
כמות נוזל/לח הנלקחת באצבע |
|
dar dedadas de vino al chiko (Nehama) |
|
deshar dedadas de boya a la paré (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2709 |
dedientro prep. |
בתוך, מתוך |
|
dediéntro de kaza (Nehama) |
|
dedientro de una frangola salió un djidyó (Nehama) |
|
dediéntro de una ora (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1424 |
dedikar v. |
הקדיש, כתב הקדשה |
|
Este livro esta dedikado a toda la djente de buena veluntad (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1425 |
dedikarse v. refl. |
הקדיש עצמו, התמסר ל- |
|
Se dediko a la muzika (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2701 |
dediko m. |
אצבע קטנה |
|
el dediko chiko me dize ke estas favlando mentiras (Nehama) |
|
el dediko chiko me dize de no entrar en el fecho ke me propones (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1426 |
dedo m. |
אצבע; כל דבר בעל צורת אצבע/ממדי אצבע |
|
La mano tiene sinko dedos i uno kon otro no se paresen (Moscona) |
|
Dedo grande/sigundo/alto/kuarteno/chiko (Moscona) |
|
Los dies dedos sirios los azere, torna no so kreido (Moscona) |
|
yo estava kon el dedo en el ojo i mi vezino me vino a echar moabet (Nehama) |
|
kien s'eskonde detras d'un dedo se le ve el puerpo entero (Nehama) |
|
le das un dedo, kiere el puerpo entero (Nehama) |
|
todos los dedos de la mano no son unos (Nehama) |
|
uu dedo de abutargo/de cokolata (Nehama) |
|
un dedo de agua/de vino (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1429 |
deenfrente adv. |
ממול |
|
Todos keremos derecho lo ke al deenfrente toka; i viendo a muestro echo, el pareser mos se troka! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1430 |
defektado adj. |
לקוי, פגום |
|
Ropa defektada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1431 |
defender v. |
הגן על, גונן על; לימד זכות על, סינגר; מנע, אסר |
|
Me defendieron de komer karne (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1432 |
defendido adj. |
אסור, מנוע ; מוגן |
|
Es defendido de pasar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1433 |
defondo m. & adj. |
מנוח, נפטר |
|
El defondo desho de sava (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2712 |
degoyado adj. |
שחוט, שנשחט בידי שוחט, טבוח |
|
mira ke ya viene el ke kome degoyado, estáte arrepozado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2714 |
dehreá (ebr.) f. |
הכרח, צֹרֶך דוחֵק, דחיפות |
|
ke dehrea tenías para salir kon luvia? (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1434 |
deka (3) (gr.) f. |
ערימה, כמות גדולה |
|
Trusho kon si una deka de kozas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1435 |
dekalar v. |
כופף, היטה |
|
Echa tino ke el tendjere se puede dekalar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1436 |
dekán/dekano/dekanio m. |
דיקן, זקן (זקן המשפחה/שבט וכו') |
|
El defondo era dekano de la prensa djudeo-espanyola (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2715 |
deklarado adj. |
גלוי וידוע, ידוע בציבור, מקובל |
|
ladrón/mentirozo deklarado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1437 |
deklarar v. |
הצהיר, גילה דעתו, הודיע, הכריז; הסביר, הבהיר, פירש, שפך אור |
|
Deklarar los diritis de las nasiones (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1438 |
deklararse v. refl. |
הובהר, התפרש; הוכרז, הוצהר |
|
Se deklaro kontrario al sistema de edukasion (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1439 |
deklarasión f. |
גילוי דעת, הצהרה, הכרזה; באור, הבהרה |
|
El minustro salio kon deklarasion (Moscona) |
|
Diksionario de la lingua santa kon la deklarasion de kada biervo en la lingua sefardi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1441 |
deklaro m. |
הסבר, באור, פירוש, הבהרה, הארה; ברור נוסח של טקסט |
|
Topas su deklaro en el pasuk ocho del kapitolo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1442 |
deklinarse v. refl. |
נטה מ-, היטה עצמו מ-, יצא מ-, נרתע מ- |
|
Deklinarse de la regla jeneral (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1443 |
deklino m. |
שקיעה; נטיה מ- |
|
Al deklino del sol (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1444 |
dekolgado adj. |
תלוי, כפוף ל-, תלוי ב-, קשור, מחובר |
|
Esta dekolgada la buena veluntad de su tio (Moscona) |
|
Asperar kon ojos dekolgados (Moscona) |
|
estar dekolgado a la voluntad de otro (Nehama) |
|
estar dekolgado a un evenimiento (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2718 |
dekolgar v. |
היה תלוי ב-; תלה ב- |
|
dekolgár la dechizión de meterse en kamino de lo ke va ser el tiempo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1446 |
dekontino adv. |
בלי הפסק, בהתמדה; תמיד |
|
Roga al Dio dekontino komo la eskuma ke mos suva (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1447 |
dekreser v. |
הקטין, הפחית, קיצר |
|
El dia ampeso a dekreser (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1448 |
dekresimiento m. |
הקטנה, הפחתה |
|
El dekresimiento de las aguas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1449 |
delantre adv. & prep. |
לפני, מול, נוכח, בפני; קדימה, לפנים; בהשוואה ל- |
|
Atorgó delantre de mi (Moscona) |
|
me kitó de delantre kon una bava: (Nehama) |
|
delantre de mi kaza (Nehama) |
|
delantre de mi vino, no vendas vinagre (Nehama) |
|
delantre d'el oro la plata vale poko (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1450 |
delikado adj. |
עדין, ענוג, רגיש, שביר, רופף; אדיב; רזה, כחוש; אנין; טעים; חריף; מצויין |
|
Kestion delikada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1451 |
delito m. |
עבירה, עוון, פשע, הפרת חוק |
|
Fuy del delito komo delantre el kulevro, ke en aserkandolo seras mordido! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1452 |
delivrarse (fr.) v. refl. |
השתחרר |
|
Delivrarse del servisio militar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1453 |
deltodo adv. |
לגמרי |
|
Estas ambierto? –Delentodo! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2723 |
dem (t.) m. |
אזהרה הניתנת באופן דיסקרטי |
|
si un dem tenía de esta diferensia, yo puedría adovar las kozas antes ke se envelinaran (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1454 |
demanda f. |
בקשה, שאלה, משאלה; דרישה, תביעה, הפצרה; ביקוש; עתירה, עצומה |
|
Ay demanda de sereales (Moscona) |
|
ay mucha demanda de teshidos (Nehama) |
|
ay demanda de indjenieres (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2726 |
demandado adj. |
נדרש, מבוקש |
|
es un artikolo muy demandado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1455 |
demandar v. |
שאל, ביקש, דרש, תבע, ביקש במפגיע |
|
Mijor es ke tus ijos demanden de ti i no tu de eyos! (Moscona) |
|
A mi mujer le demando la alma muezes freskas (Moscona) |
|
Ken demanda no se yerra! (Moscona) |
|
no ay ken demande por el (Nehama) |
|
vites al ombre, demanda por el nombre (Nehama) |
|
demandame te responderé (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1458 |
demandarse v. refl. |
שאל את עצמו, תהה, חכך בדעתו |
|
Yo me demando si … (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1459 |
demanyana adv. |
בבוקר, מוקדם בבוקר; בוקר; מחר בבוקר |
|
Alhad la demanyana, sin azer sefte, pudras me demanda (Moscona) |
|
el mundo apartiene a los ke se alevantan demanyana (Nehama) |
|
alevantarse demanyana (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2732 |
demanyanika adv. |
מוקדם מאוד בבוקר |
|
venir al feco demanyanika (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2733 |
demazía f. |
עודף, כמות עודפת, מעל הנדרש, יתרה |
|
ay demazía en el pezo (Nehama) |
|
ya le di lo ke le devia kon su demazía (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2735 |
demaziado adj. |
מוגזם, מופרז, יותר מדי,יתר על המידה, עולה על גדותיו |
|
no me fagas favlar demaziado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2736 |
demenester m. |
צורך |
|
tener demenester de los otros (Nehama) |
|
me se faze demenester un empyegado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1546 |
demoralizado adj. |
מושחת; רפה ידים, מיואש |
|
Un mansevo demoralizado (Moscona) |
|
El enemigo esta enteramente demoralizado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1548 |
demostrarse v. |
הורְאָה, הופגן, הודגם, הוכח |
|
Mas no se demostro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1549 |
demostrasión f. |
גילוי דעת, הצהרה; הפגנה; הוכחה, הדגמה |
|
La demostrasion tuvo lugar en el parko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1550 |
demuazel (fr.) f. |
עלמה; מורה פרטית; אומנת |
|
Las demuazeles de esta sosieta son muy aktivas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1551 |
demudado adj. |
חיוור, חיוור כמת; שהשתנה סבר פניו; כחוש, צנום; משונה, מוזר, יוצא דופן, בעל הליכות מוזרות; קטנוני, נוקדן; בעל טעם בלתי רגיל/יוצא דופן |
|
Muy demudado te veo?! (Moscona) |
|
Kuanto demudada es la noche la esta mas ke todas las noches (Moscona) |
|
mos viene a vijitar oras demudadas; despues de medianoche, por exempyo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2739 |
demudarse v. refl. |
השתנה; החוויר, שינה סבר פניו, נעכר, נדלח; נדהם, התבלבל |
|
se demudó la kara (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1553 |
demuevo adv. |
מחדש |
|
Ya ampeso demuevo kon sus kaprichos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6752 |
denostar v. |
השמיץ, העליב, גידף |
|
a ken arrepodiaste i denostastes? sovre ken enaltesiste boz i alsaste a los sielos tus ojos? (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1554 |
denunsiar v. |
הודיע, גילה; הכריז, פרסם; הלשין, מסר |
|
A' mis lavios avriras i mi boka denonsiara tu loor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1555 |
departamento/departamiento m. |
מחלקה; מחוז, חבל |
|
El departamento de la kultura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1556 |
depedrerse v. refl. |
הלך לאיבוד, איבד דרכו; נעלם; מת, נהרס, אבד; התבולל |
|
Detras del visio del djugar se depedrio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1557 |
depedrido adj. |
אבוד |
|
Un kazal depedrido en la muntanya (Moscona) |
|
Despues de la batalia kedo depedrido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1559 |
depedrisión f. |
אבדן, אבדן דרך, נפילה מוסרית; הרס; מפלה; השמדה |
|
Todo lo ke mos parese depedrision no es ke un troke de forma (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1560 |
deplorar v. |
הצטער על, ביכה |
|
Es de deplorar! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1561 |
deploravle adj. |
מצער, מעציב, אומלל, שיש להצטער עליו |
|
Estado deploravle (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2741 |
depozitar v. |
הפקיד, הפקיד למשמרת, מסר לשמירה; יצר משקע |
|
depozitar paras a la banka (Nehama) |
|
depozitar komanya para la enviernada (Nehama) |
|
l'azeite i el vinagre depozitan madre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1562 |
derecha (la) f. |
ימין, צד ימין; יד ימין |
|
Ni amokarse save a las derechas (Moscona) |
|
mirar a derecha i a estiedra (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1563 |
derechedad f. |
יושר, הגינות, ישרות, כנות, תום לב, צדק, חוקיות; זכות |
|
No tienes la derechedad de avlar (Moscona) |
|
Lavios de derechedad sakan veluntad! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1567 |
derecho adj. |
ישר, צדיק, נקי כפים, הגון, כן, תם לב; ישר, זקוף, ניצב, אנכי; ימני |
|
Toma la ropa por el derecho (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2746 |
derecho adv. |
הישר, בקו ישר, למישרין |
|
kien kamina derecho se da a la paré: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1565 |
derecho m. |
חוק, משפט, חוקה; משפטים (לימודי); מה שצודק והוגן; זכות |
|
Los sivdadinos gozan de diferentes derechos komo de voto, de lavoro, de morada ets. (Moscona) |
|
Pedrio el derevho (Moscona) |
|
estudiar el derecho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1568 |
deredje (t.) m. |
מצב, מעמד |
|
En el deredje ke lo vidi vaya i no venga! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1569 |
derredor m. |
סביבה, הקף; אווירה; משפחה, קרובים |
|
Al derredor de la kaza (Moscona) |
|
En los deredores de la sivdad (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2747 |
derritir v. |
המיס, מוסס, התיך, הפך לנוזל; נמס, התמוסס, הפשיר, ניתך; נתן להמתין עד בוש; בזבז |
|
derritir el oro/el kaláy/l'asuká/la sal (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2748 |
derritirse v. refl. |
נמס, התמוסס, ניתך, הפשיר; כחש; נואש מהמתנה ארוכה |
|
mos derritimos en pies fina ke venites (Nehama) |
|
el sirio/el parmachet/el shavon/la manteka se derrite (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2750 |
derrokado adj. |
חרב, הרוס |
|
sivdad derrokada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2530 |
derrokar v. |
הרס, ניתץ, החריב, השמיד, איבד, השם; דירדר, הפיל; אימלל, גרם אסון |
|
derrokar es kolay, fraguar es yuch! (Moscona) |
|
kuando no ay adovar todo se derroka (Moscona) |
|
derroka una kaza aze una pader! (Moscona) |
|
derrokar los kalés/las murayas del rey (Nehama) |
|
derroka una keilá para tomar un klavo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2531 |
derrokarse v. refl. |
התמוטט, קרס; הטיל עצמו, השליך עצמו |
|
el Dio ke lo derroke por su negregura! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1571 |
dert (t.) m. |
עצב, דאגה |
|
Grande dert mos vino a la kavesa! (Moscona) |
|
Kresen los ijos pujan los dertes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2728 |
deryán (t.) m. |
מקום מרווח ביותר (במובן השלילי: קשה לחממו, לרהט אותו וכו') |
|
esta kaza es un deryan, ay korrientes de todas las partes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2753 |
desavidarse v. refl. |
גילה אדישות כלפי, לא התעניין בשלום |
|
desavidarse enteramente de sus parientes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1631 |
desbarasado adj. |
פנוי (מקום); שפרק את הלחץ והדאגות, רגוע, חופשי מדאגה |
|
Kamareta dezbarasada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1632 |
desbarasarse v. refl. |
נפטר מ-, |
|
Dezbarasarse de sus adversarios (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1573 |
desbaratar v. |
הרס, החריב, פרק |
|
I desbarato el real de los aisianos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2754 |
desbatir v. |
גרע, חיסר, ניכה, הפחית, החסיר, צמצם, קיצץ; ברח, הסתלק |
|
desbatir una suma de otra (Nehama) |
|
desbatir una suma de otra (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2755 |
desbedrer v. |
ביזבז |
|
deshar la kaza al desbedrer (Nehama) |
|
deshar la kaza al desbedrer (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2756 |
desbolverse v. refl. |
חילץ עצמו, נחלץ, הסתדר, מצא מוצא, מצא פיתרון; השתעשע, התבדר |
|
ensupeto le vinieron diez d'eyos a komer; en manko de nada se desbolvió i endjenyó un pranso en derechura (Nehama) |
|
ensupeto le vinieron diez d'eyos a komer; en manko de nada se desbolvió i endjenyó un pranso en derechura (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1633 |
desbotonado adj. |
בלתי מכופתר |
|
No kaminas dezbotonado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2757 |
desbragarse v. refl. |
פשט את תחתוניו, התפשט מבגדיו; גילה בתמימות כל הסודות; גילה נדיבות מוגזמת (מעל ליכולת) כדי להידמות לאחרים |
|
si le asodese de arresivir djente en kaza, se desbraga entero para fazer las onores (Nehama) |
|
si le asodese de arresivir djente en kaza, se desbraga entero para fazer las onores (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1634 |
desbrochar v. |
פרץ (שטפון/מלחמה); שחרר, הוציא, פתח שסתום; התיר כפתורים; התפרק, הוציא את הרגשות, התפרץ, השתחרר (גז, נוזל) |
|
I lo dezbrocho el peshkado a lo seko i eskapo Yona (Moscona) |
|
la gerra/la burraska/la korriente desbrocha (Nehama) |
|
la gerra/la burraska/la korriente desbrocha (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2759 |
desbrocho m. |
התפרצות/שחרור שאיפת רוח לשם התרגעות וחזרה לנשימה תקינה; התפרצות (הר געש/מוגלה וכו'); פריקה; שסתום לחץ; מחסן לחיסול סחורות; התרת כפתורים |
|
el desbrocho del frió/de la kalor (Nehama) |
|
el desbrocho de la materia (Nehama) |
|
el desbrocho del frió/de la kalor (Nehama) |
|
el desbrocho de la materia (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2761 |
desde prep. |
מאז.., למן, מ-, מן |
|
desde oy/desde ayer/desde manyana (Nehama) |
|
desde mi kazadesde el primo fina'ultimo (Nehama) |
|
desde kuando (Nehama) |
|
desde su chikés (Nehama) |
|
desde su nasensia (Nehama) |
|
desde ke vino se metió al lavoro (Nehama) |
|
desde oy/desde ayer/desde manyana (Nehama) |
|
desde mi kazadesde el primo fina'ultimo (Nehama) |
|
desde kuando (Nehama) |
|
desde su chikés (Nehama) |
|
desde su nasensia (Nehama) |
|
desde ke vino se metió al lavoro (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2767 |
desdevanado adj. |
(נאמר על גלגל/גליל:) ששוחרר ממנו חוט/כבל |
|
filo/kordón desdevanado (Nehama) |
|
filo/kordón desdevanado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2768 |
desdichado adj. |
אומלל, חסר מזל, מסכן |
|
desdichado de mi, ke puedo fazer (Nehama) |
|
desdichada la madre ke lo parió (Nehama) |
|
al desdichado no le kamina el kavayo, dize ke es ojo malo (Nehama) |
|
desdichado de mi, ke puedo fazer (Nehama) |
|
desdichada la madre ke lo parió (Nehama) |
|
al desdichado no le kamina el kavayo, dize ke es ojo malo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2771 |
desender/desenderse v. |
ירד; היה צאצא של |
|
según las santas tradisiones el puevlo djidio desiende de Avraam avinu (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1586 |
desendiente m. & f. |
צאצא, שמקורו הוא; יורד |
|
Desendiente de Varna (Moscona) |
|
Desendiente de la famiya de los .. (Moscona) |
|
Toma a Yits.hak tu desendiente i azlo alsasion a mi prezente .. (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1589 |
desfilarse v. refl. |
יצא מקוף המחט (חוט), נפרם; התגעגע, חש געגועים אל |
|
La alguja me se desfilo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1590 |
desfortuna f. |
מזל ביש, מזל רע; אסון; אומללות; התרוששות |
|
Por desfortuna en akel dia akontesio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7295 |
desfriar v. |
קרר, צינן |
|
Deshad ke se esfrien las brazas de fuego [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3259 |
desfriarse v. refl. |
התקרר, הצטנן |
|
s'desfrían las aguas para ke esta madre demande a su fijo regalado de estudiar al lugar de djugar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1591 |
desganarse v. refl. |
איבד את החשק/ הרצון/הלהיטות |
|
Ya me desgani de todo i de todos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7299 |
desgosnarse v. refl. |
נקע (את היד, הרגל) |
|
Tengo el pie esgoznado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1605 |
deshar v. |
עזב, השאיר, נטש, זנח, הזניח; ויתר על, מסר, נכנע, נתן ל-; עזב מקום עבודה, התפטר; הוריש, ציווה, הנחיל |
|
Deshi de fumar (Moscona) |
|
Deshi de eskrivir (Moscona) |
|
Deshad todo, andavos al banyo! (Moscona) |
|
lo bushkó por sielos i por tierra, no deshó burako sano onde no fue (Nehama) |
|
desha estar ke me pasó un fato kuriozo, vos kontaré (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1592 |
des.henarse (ebr.) v. refl. |
העז פנים, התחצף |
|
No te vayas des.henando kon este djoloh! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1593 |
desierto adv. |
באמת, כמובן, בודאי, לבטח |
|
I no avia otro remedio? – Desierto ke no! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1575 |
deskaer/se v./v. refl. |
פג, פקע, הגיע מועד פרעון; ירד מגדולה, שקע, נפל, תשש, נחלש, התערער, בלה, ירד מנכסיו, פחת, התנוון |
|
Antes era riko agora deskayo (Moscona) |
|
este elevo no deskae de los mijores de su klasa (Nehama) |
|
deskalkár una patija (Nehama) |
|
Eramos proves, agora eskaimos (Moscona) |
|
Me se eskayo de los ojos (Moscona) |
|
Negra koza es eskayer despues de tener tanto bueno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1574 |
deskaído adj. |
מי שנפל/שהודח/ שנושל/שירד מנכסיו/מגדולתו, מנוון; שהגיע מועד פרעונו; בלה, עזוב, מוזנח; רעוע, מתמוטט |
|
Avram me se vee muy deskaido (Moscona) |
|
Un riko eskaido sin ufisio keda a pan por puertas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2774 |
deskalsadero m. |
בזבוז זמן על חליצה ונעילה |
|
ya enfastió kon este mal deskalsadero (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2775 |
deskamado adj. |
שהוסרו קשקשיו (דג) |
|
peshe deskamádo i bueno (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2776 |
deskampido/deskampío adj. |
שומם |
|
ir por kampos deskampidos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10307 |
deskamundarse v. refl. |
התקלף |
|
el kuero me se esta skamundando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2777 |
deskanso m. |
מנוחה, מרגוע; הפוגה, הפסקה |
|
lugar de deskanso (Nehama) |
|
kaminar kon deskanso (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2779 |
deskararse v. refl. |
התחצף; גילה עוז בעמידה על זכויותיו |
|
me deskari kon el maestro i le demandi suvir (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1577 |
deskargador m. |
סוור, סבל |
|
Para deskargar el vapor se aran demenester sien deskargadores (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1576 |
deskargar v. |
פרק משא, הקל עול, שחרר, פטר מחובה, ירה |
|
Para deskargar el vapor se aran demenester sien deskargadores (Moscona) |
|
deskargar balas/kashas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1578 |
deskargarse v. refl. |
התפרק, פרק עצמו; נפטר מ- |
|
Me deskargi de la mision de kashero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2781 |
deskarrankar v. |
עקר, שלף בכוח |
|
no ay kien ke lo deskarranke de la meané (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2782 |
deskerensiozo adj. |
עויין |
|
biervos deskerensiozos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7304 |
deskitar v. |
מילא את החסר, השלים את האובדן |
|
En kada nes ke se le aze le eskitan de los zehuyot ke izo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2783 |
deskolgado adj. |
תלוי ב-, כפוף ל- |
|
el merkader de flako kavdal esta deskolgado al kredito ke goza en plasa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1579 |
deskonfiansa f. |
חוסר אמון, אי-אמון |
|
La deskonfiansa de este ombre es proverbial (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1580 |
deskonoser v. |
התכחש ל-, כפר ב-, לא הכיר, הכחיש, התעלם מ- |
|
No se pueden deskonoser sus meritos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1581 |
deskonosido adj. |
בלתי מוכר, אלמוני |
|
Partio en direksion deskonosida (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7268 |
deskorchado adj. |
פשוט עור, שפשטו את עורו; מרומה, שהפשיטוהו מנכסיו |
|
Gato eskorchado! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2784 |
deskorchar v. |
פשט את העור; דרש מחיר מופרז; הפשיט מישהו מנכסיו |
|
deskorchar un kodredo (Nehama) |
|
Ya m'eskorcho! (Moscona) |
|
Eskorchar un karnero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7267 |
deskorcharse v. refl. |
פשט את עורו |
|
Ya m'eskorchi del gasterio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7269 |
deskornar v. |
חתך את הקרנים; נגח, פצע בקרניו |
|
La vaka m'eskorno, a mijor lugar m'echo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2785 |
deskorrer v. |
נזל, זרם, טפטף, איבד נוזלים |
|
la huente/un odre/un atuendo se deskorren (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2786 |
deskuajar v. |
הפשיר, סילק קריש (דם וכו') |
|
la lumbre deskuaja l'azeite yelada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1582 |
deskuvierta f. |
גילוי, תגלית; הסרת כיסוי |
|
La deskuvierta de l'Amerika (Moscona) |
|
ke no salga a la deskuvierta lo ke teta la kriatura (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1583 |
deskuviertura f. |
גילוי, חשיפה, התערטלות; ערווה |
|
Ke no venga a deskuviertura lo ke teta la kriatura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1584 |
deskuvierto adj. & m. |
חשוף, גלוי, מגולה, גלוי ראש; חסר כיסוי (בבנק) |
|
Se echo deskuvierto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1585 |
deskuzirse v. refl. |
נפרם; נכשל (תכנית/קשר) |
|
La manga me se deskuzio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6753 |
desleimiento m. |
התמוססות; מק, רקבון |
|
i sera en lugar de espesia desleimiento (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1594 |
desleirse v. refl. |
נמס, התמוסס |
|
Mi korason se a echo komo de sera desleendose enmedio de mis entranyas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2788 |
desmadeshado adj. |
מותר (פקעת); מבולבל, פרוע; מרושל |
|
kuando kamina se manea entero, le temblan las pachas, los brasos, parese desmadeshado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2789 |
desmembrado adj. |
מבותר, מנותח אברים, מפורק לנתחים; מופרד |
|
una famiya desmembrada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2790 |
desnaturado adj. |
נשחת, נוגד את הרגש הטבעי, בלתי אנושי |
|
un fijo desnaturado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1595 |
desniegarse v. refl. |
התכחש; הכחיש, סתר; הכחיש בתוקף דבר שאותו אמר/עשה |
|
No te desnieges de tus parientes komo ke no fueras de eyos nasido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2791 |
desnudar v. |
הפשיט, עירטל |
|
kien de otro viste en medio la kaye lo desnudan (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1596 |
desolado adj. |
שומם, חרב, נטוש, עזוב |
|
Un lugar desolado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6754 |
desoladura f. |
שממה |
|
i ponerlae desoladura no sera apodada i no sera kavada i kresera kadro i espino (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1597 |
desolar v. |
השם, רוקן מתושבים, החריב; העציב, צער |
|
I todas sus sivdades destruites i las desolates (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2792 |
despajado adj. |
מנופה (שהוצא ממנו התבן); מבורר, ממוין |
|
una siya despajada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1598 |
despareser v. |
הסתיר, החביא, העלים; מת, נפטר; נעלם |
|
La alguja se desparesio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2793 |
desparte adv. |
חוץ מ- |
|
en desparte ke es muy savido, es tambien bueno de korasón (Nehama) |
|
las servideras, en desparte de la mezada, tienen entradas (Nehama) |
|
en desparte ke es siego, es tambien sodro (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2794 |
despartir v. |
הפריד, חילק, פילג; הקצה, הפיץ, שיווק |
|
despartir dos d'eyos que se están aharvando (Nehama) |
|
despartir un fijo de sus parientes (Nehama) |
|
en pleito no se desparten konfítes (Nehama) |
|
despartir las ganansias (Nehama) |
|
kién desparte, del Dio tema, i la mas mucha parte se detiene (Nehama) |
|
kien esparte, del Dio teme i la mar mucha parte se detiene (Nehama) |
|
El ke esparte keda sin parte (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7326 |
despartirse v. refl. |
נפרד, נבדל, הבדיל עצמו, התפלג, התפרק (חברה) |
|
Despues ke se espartieron kada uno kedo a lavorar por su konto (Moscona) |
|
No m'esto podiendo espartirme (Moscona) |
|
Kuando se espartio la grasia estuvo durmiendo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7330 |
despartisión f. |
פרידה, הפרדות; חלוקה, הפצה; התפרקות (חברה מסחרית) |
|
La espartision es negra koza (Moscona) |
|
La espartision de sus karos es komo espartir la unya de la karne (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7340 |
despedasarse v. refl. |
התפרק לנתחיו, שוסע |
|
Ya me espedasi de estar akavidando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1599 |
despedreserse v. refl. |
נעלם, נסתר |
|
I por mankansa de moneda kedo el defus i se despedresieron munchas ojas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6755 |
despiedregar v. |
סיקל |
|
i kavola i despiedrogola i plantola sarmiento i fraguo torre entre eya i tanbien lagar tajo en eya (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1796 |
desplazer m. |
אי נעימות, דחיה, חוסר שביעות רצון, מורת רוח |
|
Es un dezplazer de ver tanta dezregla (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7357 |
desplumar v. |
מרט נוצות; הפשיט עירום ועריה, גזל, עשק, הוריד ממעמדו ורכושו |
|
El esplumar una gaina [...] (Moscona) |
|
Ya m'esplumaron (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7360 |
despojo m. |
גזל, שוד, ביזה, שלל, חמס |
|
I por la tadre espartira espojo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7362 |
despozarse v. refl. |
התארס |
|
espozarse kon kinian (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1600 |
despresio m. |
זלזול, בוז, שאט נפש, ביזוי |
|
Mirar kon despresio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1601 |
después prep. |
אחר כך, אחרי; נוסף ל- |
|
Loke viene despues, no se save! (Moscona) |
|
después de un buen pleito viene una buena paz (Nehama) |
|
después de vendimya embudo (Nehama) |
|
después ke ya se fuyó el kavayo del ahír (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1797 |
desramado adj. |
תלוש, עקור, זנוח |
|
Esta muy kemdo, se ve muy dezramado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1798 |
desreglado adj. |
פרוע, בלתי מסודר, פורע סדר, מקולקל, בלתי סדיר, בלתי מאורגן, חסר סדר, משולל כללי התנהגות; מופקר, מושחת |
|
Yevar una vida dezreglada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1799 |
desrepozado adj. |
מוטרד, לא חש בטוב, לא חש נוח |
|
Mi padre es un poko dezrepozado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1800 |
desrepozo m. |
הפרעה, הטרדה; אי רגיעה, אי נוחות, חוסר מנוחה, מחוש, הרגשה רעה, הרגשה בלתי נוחה |
|
En el viaje tuvi munchos desrepozos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2832 |
destapado adj. |
פתוח, שחולץ ממנו הפקק, שהוסר מכסהו |
|
una redoma destapada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1602 |
destaparse v. refl. |
התפשט, הסיר לבוש |
|
Durmiendo se destapo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1603 |
desterrado adj. |
עקור, שהוצא מן האדמה; שהוצא מן הקבר; גולה, מוגלה |
|
Los desterrados de Selanik (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2833 |
desterrar v. |
הוציא מהאדמה, עקר; הוציא מהקבר; גרש, הגלה |
|
desterrar un muerto (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1604 |
destino m. |
גורל, יעד, גזרת הגורל |
|
El destino lo esta persigiendo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10308 |
destruído adj. |
הרוס, נחרב, רעוע |
|
Bohor esta struido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2834 |
desvachearse (t.) v. refl. |
ויתר; נרגע |
|
desvachearse de una reklamasion/de un echo/de un projeto/de un dezeo/de un amor (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11195 |
desvainar v. |
שלף (חרב, סכין), הוציא מן הנדן; התיר את אמרת הבגד |
|
si dezvainates espada sovre tu kompanyero ainda ay esperansa por enkasharla atras (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1801 |
desvaneser v. |
עייף, הוגיע, פטפט באופן מעייף; הקים רעש |
|
No te vayas dezvanesiendo la kavesa ke es en baldes! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1802 |
desvaneserse v. refl. |
דיבר הבלים, דיבר שטויות; הטיף לבלי שומע; נדהם |
|
Ya me dezvanesi kon este tudro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1803 |
desvaporarse v. refl. |
התאדה |
|
La agua se dezvaporo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11498 |
desvelarse v. refl. |
איבד את הרצון לישון |
|
a media noche me zveli i mas no serri el ojo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1806 |
desvelopado (fr.) adj. |
מפותח; מוצג באופן מלא על כל פרטיו |
|
La kriatura esta bien dezvilupada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1804 |
desverguensozo adj. |
חסר בושה |
|
Ijo desverguensozo repudio de su padre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1805 |
desviar v. |
היטה מהדרך, התעה, הדיח; סטה מהדרך, סטה מ-, פנה, נטה, תעה, נסחף; הלך בדרך לא ישרה; הזניח עבודה באמצע |
|
Topandomi boracho de ansia sin vuno, yo desvii , mis pasos de tu kamino (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1608 |
detadrarse v. refl. |
התעכב, התאחר |
|
El Dio se detadra ma no se olvida (Moscona) |
|
I vido el puevlo ke se detardava Moshe por desender del monte (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1610 |
detalyo (fr.) m. |
פרט, פריט |
|
No me vo detener sovre los detalyos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1611 |
detener v. |
עיכב; החזיק ב-, תפס, ריסן, בלם, חסם, עצר |
|
La polisia lo detuvo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2835 |
detenerse v. refl. |
התעכב, השתהה, נעצר; התאפק, ריסן עצמו, שלט ברוחו; נמנע; בזבז זמנו; החזיק עצמו ל-, נהג בגאווה/יהירות |
|
la karrosa se detiene a la puerta de mi kaza (Nehama) |
|
detenerse de urinar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1612 |
determinado adj. |
קבוע, מוגדר, מוחלט; נחוש בדעתו |
|
A un momento determinado (Moscona) |
|
Esta muy determinado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1614 |
determinarse v. refl. |
החליט, החליט בדעתו, גמר אומר |
|
Por saver si la tierra es buena i determinarsen de odrenar gerra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1615 |
detrás prep. |
אחרי, מאחורי; לפי, כפי, בהתאם ל- |
|
El krio korrio detras de su madre (Moscona) |
|
eskonderse detras de un dedo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2838 |
devda f. |
חוב; חובה |
|
estar en devda kon uno (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2839 |
devdor n. & adj. |
חייב, בעל חוב |
|
el devdor demanda su para (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2513 |
devedar v. |
נמנע, התחמק, חסך |
|
el ke deveda su vara aborrese su ijo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2840 |
devenir/se (fr.) v./v. refl. |
הפך ל-, היה ל-, נעשה |
|
el fijo ya devino mansevo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1617 |
dever/se v. |
היה חייב/מחוייב, חב; היה צריך |
|
Ken deve i paga es komo ke no deviera nada (Moscona) |
|
Esto se deve a su kapachita (Moscona) |
|
paga a kien deves saves lo ke tienes (Nehama) |
|
favlar komo se deve (Nehama) |
|
fazer las kozas komo se deve (Nehama) |
|
es persona komo se deve (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1619 |
devitor adj. |
מחוייב |
|
No so devitor de azer tala koza (Moscona) |
|
Sos devitor de pagar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1621 |
devorar v. |
טרף, בלע |
|
En kurto tiempo fue devorado de las flamas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1622 |
devuado (fr.) adj. |
מסור, נאמן, דבק, אדוק; מחבב, אוהב הזולת |
|
Devuado a la kauza asta la muerte (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1623 |
deyo/deya pron.. |
ממנו/ממנה |
|
Por un deyo se paga dos levos i si es ke merkas sinko deyos pagas mueve levos (Moscona) |
|
kieres kastigar a tu fijo? Fas deyo kon eyo: no seas ni mucho duro ni mucho blando (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
420 |
dezaechada adj. |
שילדה ולד מת |
|
Ke todas eyas amilisiadas i dezaechada non ay en eyas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1624 |
dezaegar v. |
הגעיל |
|
I dare mi morada entre vos i non dezaegara mi alma a vos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1625 |
dezagradar v. |
לא נשא חן בעיני; גרם מורת רוח/אי נעימות |
|
Tanto de dezagradarla esta koza! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1626 |
dezagradavle adj. |
פוגע, מעליב, חסר נימוס, בלתי נעים, חסר חן, דוחה, מצער, מרגיז, בלתי נעים |
|
Un evenimiento dezagradavle (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1627 |
dezagradesido adj. |
כפוי טובה; שהתקבל בסבר לא יפה; בלתי רצוי |
|
Despues ke izo tanto por buena paga kedo dezagradesido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1628 |
dezatar v. |
התיר (קשר), פיתח, שילח רסן;שחרר מהתחייבות |
|
Dezatar un inyudo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1629 |
dezayunar v. |
אכל ארוחת בוקר, סעד |
|
La demanyana uzamos dezayunar kave kon biskocho (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1630 |
dezazer v. |
התיר, הרס, השחית, פרק, פורר,בילה, שחק, המיס |
|
Todas las frenkes se dezazieron (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1705 |
dezear v. |
איחל; חשק, רצה מאוד |
|
Dezeo verte un'ora antes (Moscona) |
|
Dezear a alguno todo bueno (Moscona) |
|
El ojo ve el alma dezea (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2847 |
dezeo m. |
רצון, חפץ, חשק, תשוקה, שאיפה, התאוות; הדבר הנחשק; איחול |
|
dezeo tengo ke me favle (Nehama) |
|
por dezeo de fijos tomó una kukla (Nehama) |
|
ya le pasó el dezeo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6756 |
dezeozo adj. & m. |
רוצה, חומד, חושק, משתוקק, מתאווה, נכסף; אביון |
|
los meskinos i los dezeozos bushkantes aguas i non, sus luengas kon la sed se seko (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2850 |
dezidera- palavra dezidera |
דיבור שאין להבינו באופן מילולי, כפשוטו (למשל: ''החום הזה הורג אותי '') |
|
el moso hue aki al lado para fazer un mandado, un anyo kijo fina ke atorno; palavra dezidera: pedrió ora entera (Nehama) |
|
Esta madre kitó al mundo bula de fijos; palavra dezidera: tiene ocho kriaturas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6757 |
dezierto m. |
מדבר, ציה, שממה, ישימון |
|
boz apregonan enel dezierto eskombrad karrera de A' aderesad en la yanura kalsada a nuestro Dio (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2524 |
dezir v. |
אמר, הגיד, ניסח, הביע, ביטא (בכתב או בעל פה), דיקלם, פקד; היטיב עם |
|
vos digo ke vos estesh kayadis! (Moscona) |
|
es verguensa de dezir todo lo ke le tengo fecho a (Nehama) |
|
avia sien personas, por no dezir mas (Nehama) |
|
iné tiene ke dezir (Nehama) |
|
se disho komer? komió una kanaka entera de yagur! (Nehama) |
|
se disho gritos? ma estempereó! (Nehama) |
|
este vestido le dize (Nehama) |
|
no le dize el vino/el tiempo/el klima (Nehama) |
|
no le disho el dia/la karta (Nehama) |
|
no me dize nada un komer/un pasatiempo (Nehama) |
|
kien le dize al ke tiene por mas intimo amigo es el primo ke lo esta echando al sako (Nehama) |
|
dezir mentiras/dezir la vedra (Nehama) |
|
dize ke, si negra la fecha mas negra la desfecha (Nehama) |
|
Se dize? Kaza es, su gaste demanda (Nehama) |
|
mirar el dediez es dicho para los bienaventurados, no es dicho para un rikon (Nehama) |
|
si se disho el arroz es kon limón (Nehama) |
|
por el komer de la manyana si se disho la manteka es kon la miel (Nehama) |
|
no le digas, no lo kites ni de boka (Nehama) |
|
lo ke disho el Dio akeyo es (Nehama) |
|
kien dize la vedrá piedre l'amistad (Nehama) |
|
si se disho la tinya es para arraskar (Nehama) |
|
el tiempo se le va en ''te dishos i me dishos'' (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1707 |
dezmamparar v. |
נטל את ההגנה/משענת מ-, עשה (אותו) חסר ישע, הביך, בלבל |
|
No me dezmampares i no me deshes, o Dio de mi salvasion (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2803 |
dezmayado adj. |
מעולף, עולפה, תשוש, חיוור, חסר ברק, שאיבד רעננותו |
|
una fiesta dezmayada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1708 |
dezmayar v. |
עילף, ריפה ידיים |
|
Aki sta dezmayar de la kalor (Moscona) |
|
Ya me dezmayo por un portokal (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2804 |
dezmayarse v. refl. |
התעלף, איבד את הכרתו, נחלש; נכסף בלהט |
|
ya me dezmayo por komer (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2805 |
dezmazalado (ebr.) adj. |
חסר מזל, ביש גדא, אומלל, מסכן |
|
dezmazalado de mi! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2806 |
dezmazalar (ebr.) v. |
הביא מזל רע, גרם אובדן מזל, גרם כשלונות רצופים |
|
bueno estava kaminando en su fecho, el trokar de fecho lo dezmazaló (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2807 |
dezmenguar v. |
הפחית, החסיר, המעיט, צמצם, החליש; פחת; הוציא דיבה, השמיץ |
|
dezmenguar a uno. (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1710 |
dezmentir v. |
ניתק, עקר ממקומו, הזיז בכוח; הכחיש, הזים, הפריך |
|
I si me amostro komo inosente, mi kara me dezmiente! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2808 |
dezmichado adj. |
מסכן |
|
dezmichado de mi! (Nehama) |
|
M'estas dando keshas por las maldades de mi fijo. Tienes mil pares de razón. Dezmichado de mi. Ke ke fage? me salió un fijo negro (Nehama) |
|
Al dezmichado no le kamina el kavayo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1711 |
dezmigajar v. |
פורר |
|
El peksemet se dezmigajo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1713 |
dezmodradez f. |
מוזרות |
|
Ke dezmodratina es esto! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1712 |
dezmodrado adj. |
מוזר, משונה, מעוות, זר, תמהוני, שלא במקומו, חריג, יוצא דופן, אקסצנטרי; מגוחך; בלתי שפוי, משוגע |
|
Se metio un fustan dezmodrado ke le esta kitando el nur (Moscona) |
|
un vestido dezmodrádo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1794 |
dezmolado adj. |
מושחז |
|
Kuchiyo dezmolado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7443 |
dezmolar v. |
השחיז |
|
Los kovdos ya se me ezmolaron (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1795 |
dezmoronarse v. refl. |
התפורר |
|
Los boyos se estan dezmoronando (Moscona) |
|
la masadura mal kuvierta se dezmorona (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2873 |
dezraigar v. |
עקר מהשורש, שירש |
|
dezraigar un arvol (Nehama) |
|
dezraigarse de su paez/de un posto/de sus parientes/de un amor (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1807 |
día m. |
יום, יממה |
|
El Dio ke mos de dias para ver maraviyas! (Moscona) |
|
En dia de el bien, pensa por dia malo i en dia de mal espera a el bien (Moscona) |
|
En dia ke no bari vijitadores resivi! (Moscona) |
|
pasar días pretos (Nehama) |
|
venir en días negros (Nehama) |
|
días negros i amargos (Nehama) |
|
el día es grande i la pita chika (Nehama) |
|
el día bueno éntratelo adientro (Nehama) |
|
guadra el aspro para el dia malo (Nehama) |
|
no digas mal del dia si no anochese (Nehama) |
|
los días del Dio no se akavan; no se eskapan (Nehama) |
|
krese el dia, krese el frio, kresen las merendas de los fijos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2884 |
diamante m. |
יהלום; כלי לחיתוך זכוכית |
|
arrelumbrar kom'al diamante (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1895 |
diavlo m. |
שטן, שד, מזיק; אדם ערום/פיקח חסר מצפון |
|
Al diavlo se vaya vistido i kalsado (Moscona) |
|
Arrematalo kon siete paesde diavlos! (Moscona) |
|
Lo vites al diavlo –ni preto ni blanko (Moscona) |
|
Azte a la una kon el diavlo asta ke pasas el kyupri (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1899 |
dibidus (t.) adv. |
לגמרי |
|
Kedimus dibidus sin lenya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2885 |
didiez m. |
מטבע תורכי ישן, פרוטה, דבר מה דל ערך |
|
sinyora mestra la kiero bien, no es aneya, es al didiez (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2932 |
diente m. |
שן |
|
onde tiene los dientes tiene las mientes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2933 |
diez/dies num. |
עשר, עשרה |
|
ni los diez ni los dos dan abasto a los trentaidos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2934 |
Diez/Dies m. |
אלוהים |
|
el Diez del Sielo me Dio rikeza i me dio tristeza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1901 |
diezmar v. |
עישר; הטיל/גבה מעשר |
|
I de todo lo ke me dieres diezmar lo diezmare para ti (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1902 |
diferensia f. |
הבדל, הפרש, שוני, פער; הבדלה, הבחנה; מחלוקת |
|
Ay diferensia en la kolor (Moscona) |
|
Entre las dos partes existen grandes diferensia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1904 |
diferente adj. |
שונה, נבדל, אחר |
|
Diterentes modos de gizado (Moscona) |
|
Esto es koza diferente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2886 |
difeto (it.) m. |
פגם במוצר/בגד וכו' דפקט; ליקוי פיזי, חסר; ליקוי בהתנהגות |
|
difeto de memoria, de imajinasión (Nehama) |
|
la eskarsedad es un difeto (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1906 |
difisil adj. & adv. |
קשה, בלתי נוח; עקשן, קשה עורף |
|
Es difisil de dezuzarse (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2888 |
dignidear (t.) v. |
היה מודע ל-, חזר לתודעה והבחנה אחרי תרדמה |
|
estava medio dormido, entró ladrón i no dignidei (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1907 |
digresión f. |
סטיה, דיגרסיה |
|
Aki ago una digresion aleshandome kon intision del sujeto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2889 |
dikotes m. pl. |
מרפא, תרופת הרגעה |
|
estuvo favla favla, mos rompió los selevros, se kijo tomado dikotes para venir en mozotros (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1900 |
diktar v. |
הכתיב, ציווה, פקד |
|
El profesor dikta i los elevos eskriven (Moscona) |
|
diktar una kondokta (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1908 |
dilindjear (t.) v. |
פשט יד, קיבץ נדבות |
|
Dilindjear por las kazas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1909 |
diluviar v. |
ירד מבול |
|
I diluviaron rios su tierra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2891 |
dimión (ebr.) m. |
דמיון; רמז עמום; חשד חשד קל |
|
este mansevo, en el favlar/en los djestos, tiene un dimion de fulano (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1910 |
din (ebr.) m. |
דין, חוק, צדק; פסק דין; משפט, דין תורה |
|
Todo se deve de azer sigun los dinim (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1911 |
dinastía f. |
שושלת, בית מלוכה |
|
La dinastia de David sea luminoza siempre kon tu proteksion (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2892 |
dinero m. |
כסף, מטבע; הון |
|
echa agua kita dinero (Nehama) |
|
no ay dinero a la bolsa sin ke ayga dolor en boka (Nehama) |
|
de dinero i buendad kitale metad (Nehama) |
|
dinero en bolsa ke no se gusta, no se goza (Nehama) |
|
kon dinero baila el perro (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2068 |
dinguno pron. ind. |
אף אחד |
|
En la kamareta no ay dinguno (Moscona) |
|
Dinguna regla no ay (Moscona) |
|
Dinguno ke no avle! (Moscona) |
|
Dinguno ke no aspere de Dinguno! (Moscona) |
|
Sin Dinguno de korason (Moscona) |
|
Dinguno no fuye de la miel (Moscona) |
|
En la kamareta no ay dinguno (Moscona) |
|
Dinguna regla no ay (Moscona) |
|
Dinguno ke no avle! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2897 |
dinsiz (t.) m. & adj. |
כופר, אתיאיסט; פורע חוק, עוול |
|
para un dinsiz se kiere un imansiz (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2074 |
dinyo adj. |
ראוי, נאות, נכבד; מאופק, רציני |
|
No es dinyo para la onor ke le estan aziendo (Moscona) |
|
No es dinyo para la onor ke le estan aziendo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2567 |
Dio m. |
אלוהים, אל; דבר מה אהוב מאוד ונערץ |
|
kuando Dio esta kontigo no te espantes de tu enemigo! (Moscona) |
|
el Dio ke mos de pan para komer i panyos para vistir (Moscona) |
|
el Dio ke mos de vidas para ver maraviyas (Moscona) |
|
esta yevando loke no demando del Dio (Moscona) |
|
las kozas klaras el Dio las bendize (Nehama) |
|
ni del Dio ni del vezino no se puede eskonder (Nehama) |
|
ninguno muere si el Dio no kiere (Nehama) |
|
el Dio da barva asegún la keshada (Nehama) |
|
el Dio da barva a kien no tiene keshada (Nehama) |
|
el Dio da la yelada asegún la muntanya: (Nehama) |
|
el Dio mos de el bien i la gana de komer (Nehama) |
|
el Dio mos de el bien i lugar onde lo meter (Nehama) |
|
el Dio mos guadre de riko fijo de prove i de hahám fijo de am aares (Nehama) |
|
el Dio mos guadre de médikos i de endevinos (Nehama) |
|
el Dio da el bien asegún el tabiet (Nehama) |
|
el Dio no tiene moneda, tiene modos i maneras (Nehama) |
|
kien al Dio yama no s'enganya (Nehama) |
|
kuando el Dio esta kontigo no t'espantes de tu enemigo (Nehama) |
|
el Dio tiene kuidado de una formiga, no se kiere dicho del fijo del ombre (Nehama) |
|
kien esparte del Dio teme i la mas grande parte se detiene (Nehama) |
|
el Dio lo mate i lo malogre! (Nehama) |
|
e Dio lo arranke del mundo! (Nehama) |
|
el Dio le siege: (Nehama) |
|
este ombre me salvó la vida, para mi es un Dio (Nehama) |
|
el Dio save si avía vente personas (Nehama) |
|
el Dio save si lavori kon mis vente unyas, ma no reushí (Nehama) |
|
ay fruta al bazar?-Mucha, lo ke el Dio emprezentó (Nehama) |
|
el Dio ke no mos de a menester de ninguno/a esperar de otro (Nehama) |
|
ke me mate el Dio si no esto diziendo la vedrá/si no fago lo ke esto prometiendo (Nehama) |
|
el Dio no mos de a kaer en sus manos (Nehama) |
|
el Dio ke mos guadre de aynará/de ojo malo/de bokas de la djgente/de embidya (Nehama) |
|
el Dio manda la yaga kon la melezina (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2075 |
dip (t.) m. |
תחתית, קרקעית, עומק, תהום |
|
Al dip de la kasha (Moscona) |
|
Al dip del kurtijo (Moscona) |
|
Al dip de la mar (Moscona) |
|
De kitar i no meter se vee presto el dip! (Moscona) |
|
Al dip de la kasha (Moscona) |
|
Al dip del kurtijo (Moscona) |
|
Al dip de la mar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2898 |
diplomado adj. |
מוסמך, מדופלם |
|
médiko diplomado/indjenier diplomado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2499 |
diritir v. |
המס, מוסס |
|
No me diritas komo shavon trefa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2498 |
diritirse v. refl. |
נמס, התמוסס |
|
El buz se diritio (Moscona) |
|
mi fuersa se abatio, se diritio mi sevo, apiadate de mi, ke dainda so mansevo! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2501 |
dirito (it.) adv. |
ישר, ישיר, הישר |
|
de aki sales dirito a la kaleja ke estas bushkando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2506 |
disfilozo adj. |
משתוקק מאוד; קצר נשימה |
|
Disfilozo esto de ver una vez las kozas metidas kada una en su lugar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2509 |
dishus i midishus |
התנצחויות |
|
Aklarad las kozas bien para ke no ayga despues dishus i midishus! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2502 |
diskorso m. |
נאום, הרצאה, דרשה |
|
el diskorso del ministro no izo impresion (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2503 |
diskulpa f. |
התנצלות, הצטדקות; סליחה, מחילה |
|
mas negra la diskulpa ke la kulpa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2504 |
diskuviertura f. |
עירום, מערומים |
|
i vido Ham a diskuviertura de su padre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2507 |
disponivle adj. |
פנוי, זמין |
|
kon los remedios disponivles no estamos en grado de ... (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2508 |
disput/disputa m. |
ויכוח, פולמוס, התנצחות |
|
el enmleskarse en munchos echos trae a dishputas, djuzgos i djustisias (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2510 |
dito (it.) adv. & adj. |
באותו אופן, כנ''ל, כאמור; האמור; פלוני |
|
tornar tornare a ti en dita ora (Moscona) |
|
el dito no prime ke sepa (Moscona) |
|
el dito ya son dos vezes ke viene (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2514 |
divirearse (t.) v. refl. |
התהפך |
|
la araba se divireo (Moscona) |
|
Se arrezvalo i se divireo kon el boy entero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2518 |
divizar (fr.) v. |
חילק, הפריד, פרק, פילח, פילג, פיצל |
|
lo divizi entre la munchedumbre (Moscona) |
|
no lo esto podiendo divizar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2520 |
divorsio m. |
גרושין, גט |
|
el divorsio se dio kon la kontentez de las dos partes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2521 |
diz (t.) |
ברך |
|
me di en el diz (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2505 |
dizenyo m. |
ציור, שרטוט, רישום, תרשים; תכנון, עיצוב; מיזם, פרוייקט |
|
Si es ke tiene algun disenyo madruga demanyanika, se alevanta del suenyo, ensiende la lulaika (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2523 |
dizí m. (t.) |
צרור |
|
un dizi de sevoya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3605 |
djamdje (t.) adv. |
אף אחד, בלי נפש חיה |
|
por esta kaye no pasa djamdje (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6772 |
djan-djin (t.) adv. |
בלי נפש חיה |
|
las kayes estan djan-djin (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6773 |
djaspe m. |
ישפה; שיש מנומר |
|
oy muncho penates ma todo lo azitesh djaspi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6774 |
djeb (t.) m. |
כיס; ארנק |
|
kedo sin pará en el djeb (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6788 |
djefane/djebhane (t.) m. |
תחמושת |
|
detras de la armada estavan las arabas kon la djepané (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3606 |
djedjel (t.) m. |
כבד; אבר כלשהו בגוף הסובל בעקבות מאמץ |
|
ay mestras ke kitan el djegel a las servideras (Nehama) |
|
para una persona aidada, suvir una eskalera muy alta, es para salir el djegel (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6775 |
djemido m. |
אנחה |
|
el djemido de los menesterozos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6758 |
djemir v. |
נאנח, התאנח |
|
komo gruya i golondrina ansi chuchuleare, djemire komo la palonba (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6777 |
djenem/djenné/djénneme/djendem (t.) m. |
גהינום, תופת |
|
un djendem de kamino (Moscona) |
|
ken save a ke djendem (t.) se aremató (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6759 |
djeneransio m. |
דור, תקופת חיים ממוצעת של אדם |
|
noche i dia non se amatara para siempre suvira su umo de djerenansio a djerenansio (Biblia, Const. 1743) |
|
djerenansio va i djerenansio viene ma la tierra esta para siempre (Moscona) |
|
ya konosko al djeneransio entero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6780 |
djénero m. |
סוג, סוגה, מין |
|
ke djenero de kozas? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6781 |
djenerozo adj. |
נדיב לב, רחב לב, אציל, אוהב הזולת |
|
es bravo i djenerozo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3608 |
djénnemebudjanína (t.) m. |
מקום שכוח אל |
|
se hue a morar al djennemebudjanina (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3609 |
djente f. |
בריות, בני אדם; קרובים, משפחה רחבה |
|
apartad la buena djente ke vo a echar agua kayente (Nehama) |
|
kien mira a la djente no bive kontente (Nehama) |
|
ninguno no viene a verme, ni primo ni pariente ni nunguno de mi djentedjente (Moscona) |
|
oy la noche vamos a tener djente (Moscona) |
|
entended buena djente! (Moscona) |
|
lo ke van dizir la djente?! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6787 |
djentoria f. |
המון, עם רב, שפעת בריות, שטף אנשים |
|
es djentoria te digo! (Moscona) |
|
esto lo ke uvo de djentoria no es koza ke se puede dar a entender (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6789 |
djesto m. |
מחווה, ז'סטה |
|
un djesto djenerozo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6790 |
djestozo adj. |
מעמיד פנים, מתחזה |
|
no lo tokes ke es djestozo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6791 |
djevez/djeviz (t.) m. |
עץ אגוז (נגרות) |
|
el boron es de djeviz (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6792 |
djibraná (t.) adj. |
חמוץ |
|
el komposto esta djibraná (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3611 |
djidió m. & adj. |
יהודי |
|
esklavo djidio no ay (Nehama) |
|
djidio bovo no ay (Nehama) |
|
según va el djidio lo ayuda el Dio (Nehama) |
|
kuando los djidios vos farés buenos el enverano vo lo faré invierno (Nehama) |
|
tadre, tadrezika le viene el meoyo al djidio (Nehama) |
|
kale sufrir porke semos djidios (Nehama) |
|
el ke se toma kon djidio, negra fin aspera (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6793 |
djidit (t.) adj. |
חדש, מבהיק |
|
un vestido muevo-djidit (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6794 |
djigantesko adj. |
ענקי |
|
esforso djigantesko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3618 |
djigaro m. |
סיגריה |
|
asender un djigaro (Nehama) |
|
fumar un djigaro (Nehama) |
|
amatar un djigaro (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6795 |
djinísaru adj. |
פראי, מחוספס, גולמי |
|
no tengas katilaka, ke barminam es djinísaru (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6796 |
djins (t.) m. |
אופי, טבע, מקור |
|
negro djins! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6797 |
djiradozo adj. |
עושה רוח, שעושה מחוות מוגזמות של מאמץ/עייפות וכו' |
|
deshalo a este djirador, ke de una pulga save azer un gameyo! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3621 |
djirar v. |
חג, סבב, הסתובב; סובב; הפעיל, ניהל; הסב (המחאה, שיק, שטר); קפץ בחבל |
|
djirar un kanabet (Nehama) |
|
ansina ya la va djirar bueno! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6799 |
djivá (t.) f. |
הברקה, מירוק, צחצוח; גולת משחק מזכוכית או עופרת; כספית; כינוי לאדם תזזיתי |
|
djugar a las djivaikas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3622 |
djoab (t.) m. |
יכולת לעמוד במשימה |
|
esta balabaya da djoab a una famiya de diez almas (Nehama) |
|
no so kadir (t.) de dar djoap (Moscona) |
|
kodjá fsamiya, no es shaká, kere dado djoap (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3623 |
Djohá m. |
דמות ידועה בפולקלור המזרחי; כינוי לאדם מרושל /לא חכם במיוחד |
|
Djoha hue a la feria, al lugar de ganar pedrio/fizo los tres dos/fizo la lira de vente frankos (Nehama) |
|
Djoha no kiere a la mala, ni los malelis kieren a Djoha (Nehama) |
|
Djoha, antes de kazar merko la kuna/antes de suvir al kavayo empesa a manear las pachas (Nehama) |
|
Djoha ke no se echava a la kama kon sehora vieja (Nehama) |
|
Djoha ke desha a los kombidados: (Nehama) |
|
el palto está un djoloh! (Moscona) |
|
una vez la bezó Djohá a la novia – la desho sin ojos! (Moscona) |
|
Djohágana kon los de kaza (Moscona) |
|
espartio Djohá para si lo mas! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3628 |
djorno (it.) m. |
יום |
|
estar a djorno kon las eskrituras (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6808 |
djoventud (it.) f. |
נעורים, עלומים; נוער |
|
la djoventud de oy no kere saver de nada! (Moscona) |
|
djoventud en flor (Moscona) |
|
la djoventud de la sivdad (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6855 |
djoviyo/djovío m. |
כדור צמר, פקעת חוטים |
|
djuvío de lana (Moscona) |
|
el djuvío se va endevanando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6760 |
djoya f. |
תכשיט, עדי; אוסף תכשיטי אשה |
|
las kofias i las ashorkas i las trensas i djoyas de el pecho i los orejales (Biblia, Const. 1743) |
|
dar la djoya en prenda (Moscona) |
|
vino kon djoya grande a dizirme ke .. (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3629 |
djudaiko adj. |
יהודי, של יהודים; יהודי שומר מצוות |
|
vestirse a la djudaika (Nehama) |
|
gizar a la djudaika (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6813 |
djudaízmo m. |
יהדות |
|
este no tiene ni haber (t.) de djudaizmo (Moscona) |
|
el djudaizmo de Bulgaria (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6812 |
djudería f. |
שכונת היהודים; יהדות העיר/המדינה/העולם |
|
ayi se avia arrekojida la djudería entera (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3631 |
djudezmo m. |
יהדות, אמונה ומצוות היהדות, דבקות בדת היהודית; ספניולית, איספניולית, לאדינו, לשון יהודית |
|
avlar en djudezmo (Nehama) |
|
avla agora a tus siervos aramit ke entendientes nos i non avlesh a nos en djudesmo (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6814 |
djudía f. |
יהודיה; עוזרת בית בשכר יומי |
|
se kresio kon mosas i djudías (Moscona) |
|
mujeres estos días embian dulses kon djudías a las primas i a las tías, ke ansi es el dover (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6818 |
djudio m. & adj. |
יהודי |
|
salid djudiós ke vo entrar yo! (Moscona) |
|
el kuchiyo del djudió para mal korta (Moscona) |
|
tres djudiós kuatro keilot (ebr.) (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6819 |
djuez m. |
שופט, דיין |
|
kon el djuez no te djuzgas porke en su poder el djuzgo; por ande envelunta lo lo abolta! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6820 |
djugada f. |
משחק; מהלך/מסע במשחק |
|
buena djugada mos se djugo! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3632 |
djugador/dera n. |
שחקן; מהמר, משחק במשחקי מזל |
|
en kaza del djugador poko tura l'alegría (Nehama) |
|
es un djugador ke no ay segundo! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3633 |
djugar v. |
שיחק, השתעשע, התבדר; ניגן על כלי נגינה; הימר, שיחק משחקי מזל; לגלג; נע, זע במקומו (יש לו ''שפיל'') |
|
mi fijo no djuga a los dados, djuga a los malos mandados (Nehama) |
|
me aprometió guertas i verdjeles i a la fin me la djugó (Moscona) |
|
no te djuges del d'enfrente ke te viene a la kavesa! (Moscona) |
|
te estas djugando kon la lumbre! (Moscona) |
|
djugar a la papasiega (Moscona) |
|
djugo toda su fortuna (Moscona) |
|
djugar al top (t.) (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6830 |
djuguete/ueto/uego cf. djugete |
|
|
lo tomó por djuguetiko (Moscona) |
|
esto no es djugueto! (Moscona) |
|
dale el djugueto al krío ke se vaya engleneando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6762 |
djuisio m. |
משפט, דין, פסק דין; דעה, שיפוט, תחושה |
|
i espero por djuisio i ek bostiya, por djustedad i ek esklamasion (Biblia, Const. 1743) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6831 |
djumbush (t.) m. |
בידור, שעשוע; דבר משעשע, בדיחה |
|
aspera te kontaré un djumbush (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3634 |
djumerd/djumert (t.) adj. |
נדיב, חסיד |
|
al eskarso i al djumerd todo le viene uno (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6834 |
djunta f. |
ישיבה, התכנסות, מועצה; קבוצה, חבורה; זוג, צמד; יחסי מין |
|
oy el konsilio komunal tiene djunta (Moscona) |
|
en djunta de sinyores no avles muncho! (Moscona) |
|
djunta de bueyes (Moscona) |
|
djunta de kavayeros (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6836 |
djunto adv. |
ביחד |
|
sinyor David djunto kon su famiya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3635 |
djurar v. |
נשבע |
|
a kien djura malo piedra kae (Nehama) |
|
djurar por la Ley de Moshe (Moscona) |
|
algunos djuran ''por este sielo bindicho'', apuntan kon la mano i se la bezan (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6840 |
djurdjina (roman.) f. |
מהתלה, בדיחה |
|
se izo djurdjina grande (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6842 |
djustedad f. |
דיוק, דייקנות, נכונות; הצדקה, צדק |
|
el ke sembra djustedad tendrá gualardon firme (Moscona) |
|
la djustedad antes de todo! (Moscona) |
|
la djustedad lo rekere (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6844 |
djustifikar v. |
הצדיק, הסביר |
|
djustifikar las malas echas de alguno (Moscona) |
|
para djustifikar su manera de ver, trusho aguas de mil molinos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3636 |
djustisia f. |
צדק, יושר, הגינות |
|
dedo ke se korta kon djustisia no duele (Nehama) |
|
fue entregado en manos de la djustisia (Moscona) |
|
bushko djustisia! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6850 |
djusto adj. |
צודק, חסר פניות, פנים, ישר, צדיק, הוגן, הגון; בעל מידה נכונה |
|
no ay ombre djusto en la tierra ke aga bien i no peke (Moscona) |
|
en okaziones kom'a esta bushka de ser djusto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3637 |
djusto adv. |
בדיוק |
|
pagar por un servisio lo ke es de djusto (Nehama) |
|
el vistido le esta djusto (Moscona) |
|
lo topas de djusto? (Moscona) |
|
djusto en este momento (Moscona) |
|
no es djusto? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3638 |
djusto m. |
צדיק, מי שדבק במוסר ובצדק, בעל מידות טובות |
|
pagan djustos por pekadores (Nehama) |
|
pagan djustos por pekadores! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6857 |
djuzgador/dera n. |
שופט, דיין |
|
el djuzgador no djuzga si no siente de las dos partes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3639 |
djuzgar v. |
שפט, דן; העריך, ביקר; גינה |
|
no djuzges para ke ni te djuzgen (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2525 |
doá (t.) f. |
תפילה, הודיה |
|
as doa ke no se topo tu padre!(Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2538 |
doblado adj. |
כפול; מקופל, מכווץ |
|
el tapio ya esta doblado (Moscona) |
|
se lo vo pagar doblado i trezdoblado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2526 |
doblar v. |
כפל, הכפיל; קיפל, כופף, היטה |
|
bienaventurado es el ombre ke afito mujer buena, sus dias seran doblados (Moscona) |
|
doblar el lavado (Moscona) |
|
doblar el kaparo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2542 |
doblarse v. refl. |
התכופף, התקפל, השתופף |
|
se doblo delantre de la fuersa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2543 |
doble m. |
קפל, קמט |
|
el doble del pantalon (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2899 |
dokunear (t.) v. |
היכה, הלם, הקיש; חבל על ידי לחיצה חזקה; הטריד, גרם נזק; נגע, קירב |
|
dokunear a uno en kaminando (Nehama) |
|
me dokunea la kunduria (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
455 |
dokunearse (t.) v. refl. |
נעלב, נפגע |
|
Es muy ancho ! de nada no se dokunea (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2527 |
dolanear (t.) v. |
עשה סיבובים, סבב, הקיף |
|
un deskonosido muncho se esta dolaneando por aki, adjaba loke bushka? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2901 |
dolash (t.) m. |
שמירה, סיור שומרים; הקפה |
|
estas bushkando a fulano: da dolashes aki i lo vas a enkontrar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2528 |
dolensia f. |
הרגשה רעה; מחלה; נכות; התאנחות |
|
mis malisias las tengo en mi prezensia, por eyas konsiento remorso i dolensia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2713 |
doler v. |
חש כאב; חש יסורי מצפון, חש דאגה |
|
a kien le deguele la muela ke vaya ende el berber (Nehama) |
|
a kien le duele la muela ke vaya ande el berber (Nehama) |
|
mas duele la palavrada del amigo ke la piedrada del enemigo (Nehama) |
|
me deguele la kavesa/el braso/el garon (Nehama) |
|
al fijo aharvan, a la madre le deguele (Nehama) |
|
está gastando pará de otro; a el no le deguele (Nehama) |
|
una madre se deguele por sus fijos (Nehama) |
|
se deuele por todos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2529 |
dolor f. & m. |
כאב, מכאוב, ייסורים; צער |
|
es grande la dolor del padre ke pedrio a su ijo (Moscona) |
|
kaza onde no ayga un dolor de kavesa (Nehama) |
|
avrió el kaniyé i se komió todo lo ke topó; no deshó nada por dolor (Nehama) |
|
de dolor ke va i viene no t'espantes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2912 |
dor (ebr.) m. |
דור, תקופה |
|
en ke dor venimos! en ke dor mos topamos! (Nehama) |
|
guay de akel dor ke Han Sipintí por tanyedor (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2557 |
dormir v. |
ישן, נם |
|
esta durmiendo sovre la mula (Moscona) |
|
kuando se espartio la grasia stuvo durmiendo (Moscona) |
|
kien duerme no alkansa peshe (Nehama) |
|
Djohá se keria muerir para afartarse de dormir (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2559 |
dormisión f. |
הרדמות |
|
dormision no me esta entrando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2916 |
dos num. |
שנים, שתים; שני, שתי |
|
lo vemos por el ojo, viene por akí kada dos por tres (Nehama) |
|
traed kon vos, komed kon dos (Nehama) |
|
dos ideas valen mijor de una (Nehama) |
|
dos kon uno lo kitan del mundo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
466 |
dosario m. |
תיק מסמכים |
|
A kual dosario esta aneksado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2920 |
dota f. |
נדוניה, נדן, מוהר |
|
la fija a la fasha, la dota a la kasha (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2921 |
dotor (port.) m. |
רופא, דוקטור |
|
el dotor dize ke ya veo, ma yo no veo nada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2534 |
dotrinar v. |
נזף, הטיף מוסר, לימד לקח; לימד, אילף, הקנה דעת, חינך ילדים באורח הישר |
|
ke kulpa el, kuando no fue giado i dotrinado? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2922 |
dotrino m. |
חינוך, לימוד, אילוף דעת; הדרכה וחינוך ילדים בדרך הישר; נזיפה, גערה, תוכחה |
|
kien tiene buen vezino ambeza buen dotrino (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2535 |
dover m. |
חובה, מחוייבות, התחייבות; מחוייבות מוסרית, חוק מוסר; תפקיד, משימה; שעורי בית |
|
me ago el dover de avizarvos kualmente ... (Moscona) |
|
el dover de kada padre es de ... (Moscona) |
|
los doveres de padre/de fijo/de sivdadino/de ombre (Nehama) |
|
los doveres verso el Dio (Nehama) |
|
el elevo pasa la tadrada para azer sus doveres (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2926 |
drama (t./gr.) f. |
מידת משקל; כמות קטנה מאוד; דרכמה (מטבע יווני) |
|
no kedó drama de pan (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2537 |
duana (fr.) f. |
מכס; בית מכס |
|
la ropa entro en duana (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2927 |
dubara/dubará (t.) f. |
רעש גדול, מהומה; קנוניה, תככים |
|
estuvimos el día entero en una dobarina kon el karreado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2545 |
dubiar v. |
הטיל ספק ב-, פיקפק |
|
esto me aze dubiar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2546 |
dubiozo adj. |
מסופק, מוטל בספק, מפוקפק, דו משמעי, בלתי סביר; חשוד, בעייתי, בלתי ראוי לאמון |
|
es una persona dubioza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2544 |
dúblito m. |
העתק, עותק; כפל, כפליים |
|
i el dublito de esto ke le dan, no va achetar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2928 |
dueledor m. |
דאגן, שעומד תמיד על המשמר למניעת תקלה/פגיעה בבריאות וכו' |
|
no ay mijor dueledor ke el patrón (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2929 |
duelo m. |
כאב, דאגה; דוקרב |
|
todos los duelos kon komer son buenos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2549 |
duenyo m. |
(משמש רק בפתגמים) בעל, בעל בית; ארוע |
|
el duenyo de la kaza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2547 |
dukado m. |
דוקט - מטבע זהב ישן |
|
si el avlar vale un dukado, el kayar vale dos (Moscona) |
|
ni el dukado ni el prenyado pueden kedar guadrados: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2550 |
dulse adj. & adv. |
מתוק, ערב; רך, טוב, רחום, נעים; תה''פ: ברכות, במתיקות |
|
dulse komo la trandafires sea nuestra anyada! (Moscona) |
|
dos anyos pasi en esta kaza a no komer bokado dulse (Nehama) |
|
entre este empiegado i su mestro es ''kon dulse me vengas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2966 |
dulse m. |
ריבה, קונפיטורה, מרקחת |
|
dulse de mansana/de pertukal (Nehama) |
|
el dulse es tedjo, la marmelada es un poko aguenta, el komposto tiene mucha agua (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2551 |
dulsor m. |
מתיקות, מתק, ערבות, רוך, רכות, נעימות, עדינות, טוב לב, תום, תמימות |
|
si no kitas paras de bolsa, ten almenos dulsor en boka! (Moscona) |
|
el dulsor de l'asuká/de la miel (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2552 |
dulsura f. |
ריבה, מרקחת; ממתקים, דברי מתיקה; מתיקות |
|
una dulsura de krio esta, aynarah ke no le apoze (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2969 |
duna adv. |
לפתע פתאום |
|
anunsiar la muerte de un serkano duna-duna (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2553 |
dunke/dunkuey (it.) conj. |
לפיכך, לכן, אפוא, כתוצאה מכך |
|
dunke devemos ke ... (Moscona) |
|
dunke dishimos ke ... (Moscona) |
|
gana poko, dunke gasta poko (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2555 |
durera f. |
עצירות; קשיות, נוקשות, קושי |
|
mal de durera mal de kagadera (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2971 |
dureza f. |
קשיות, נוקשות, קושי, קשיחות, אי גמישות |
|
la dureza del azero (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2556 |
durmidero m. |
תרדמה; נמנום, נים ולא נים; בולמוס שינה, תאוות שינה |
|
el durmidero lo mata (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2972 |
duro adj. |
קשה, נוקשה, צפיד, קשיח; קפדן, קשוח, נוקשה, אכזרי; מחוספס, קהה רגש;קפוץ יד; אטום ראש, מוגבל |
|
el fierro es duro (Nehama) |
|
el puevlo djidio es duro de servís (Nehama) |
|
para la karne dura dientes rezios (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2560 |
dushman/dushmán (t.) m. |
אויב, מי שמבקש הזדמנות להזיק |
|
esto no le auguro ni a mi dushman (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2561 |
dushmanlik (t.) |
אויבות, יריבות, עוינות |
|
el dushmanlik tiene en el korason! (Moscona) |
|
fin a este kadar de dushmanlik puede ser! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2548 |
duvdar v. |
הטיל ספק ב-, פקפק |
|
los temientes de el Dio nunka duvdan en sus buenas esperansas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2975 |
duyulear (t.) v. |
נוכח לדעת, הבחין, חש |
|
l'entró ladron kuando estava durmiendo, ni menos duyuleó (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2563 |
duz (t.) adj. |
שטוח, חלק, בלי בליטות; מישורי; בלי קישוטים |
|
duz komo la laja (Moscona) |
|
el kamino es duz, no ay ni asuvir ni abashar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2565 |
duzdearse (t.) v. refl. |
הסתדר |
|
se duzdeo bueno en la vida (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2976 |
duzudear (t.) v. |
סידר, ערך; יישר, החליק, ליטש |
|
duzudear los mobles de la kaza: 'disposer les meubles en bon ordre'. 2. 'égaliser, niveler': (Nehama) |
|
duzudeár un kamino: 'niveler une route'. (Nehama) |
|
duzudear los mobles de la kaza (Nehama) |
|
duzudear un kamino (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2566 |
dyuskyun (t.) adj. |
שקוע בהרהורים |
|
porke estas tan dyuskyun? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3424 |
echa f. |
פעולה, מעשה, פֹּעַל, ביצוע; עסק, עניין |
|
si negra la fecha, mas negra la desfecha (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2980 |
echar v. |
זרק, השליך, הטיל; ירה; דחה מ-; השכיב; גרש, גרש אשה; הפעיל |
|
echar la fyel i la miel i las tripas de hormet (Nehama) |
|
bendezir al Dio al echar i al alevantar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2982 |
echarse v. refl. |
שכב, שכב לישון; הטיל עצמו, החל |
|
kien se echa kon kriaturas s'levanta kagado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3425 |
echo m. |
עבודה, עסק, משלח יד, עיסוק, מסחר, התעסקות, עניין, מעשה |
|
fecho empesado es medio eskapado (Nehama) |
|
esta ropa kosta un fecho de sien frankos (Nehama) |
|
ay un fecho de una ora (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6858 |
echura f. |
צורה, תבנית, דמות; עשיה, עיבוד, ייצור; דמי ביצוע/ייצור |
|
diez levos de echura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3428 |
echuría f. |
מרקחת, תרופה, תרופה עממית |
|
no kreer en fechurias (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6863 |
edad f. |
גיל |
|
la edad lo rekiere (Moscona) |
|
de edad de diez anyos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2983 |
edepsiz/a (t.) adj. & n. |
עז פנים, חצוף |
|
para un edepsiz se kiere un imansiz (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6864 |
efekto m. |
תוצאה, השפעה, אפקט |
|
no izo efekto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2984 |
ehrea(h) (ebr.) m. |
הכרח, צורך |
|
me se faze d'ehrea de una sierra (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2985 |
ek prop. |
הינה |
|
ek el ombre del kual avlavamos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6859 |
ekme! interj. |
הנני! |
|
I el Dio prevo a Avraam i disho a el: Avraam i disho ekme (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6860 |
ekonomía f. |
כלכלה, תורת הכלכלה; חסכון |
|
kon ekonomia i falsia mulk en Sofia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6861 |
ekonomizar v. |
חסך, קימץ |
|
ekonomizar lenya i karvon (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7437 |
eksterminar v. |
השמיד, כילה, הכרית |
|
Se eksterminen tus adversarios I tus aboresientes I todos los ke bushkan de azermos mal sin razon (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7438 |
ekstremidad/ekstremitá f. |
קצה; שיא; גפיים |
|
Las ekstremidades se tokan (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2986 |
el pr. pers. |
הוא |
|
siéntame, asi biv'el (Nehama) |
|
el sinyor d'Eliáu (Nehama) |
|
el sinyor mestro (Nehama) |
|
el i eya, karvón i lenya (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2080 |
elayá!/élaya! iterj. |
אבוי! אבוי לנו! |
|
elaya, es siego! (Nehama) |
|
yo, elayá, piedrí a todos los míos en los krematorios de Birkenau (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6868 |
elejir v. |
בחר, ברר |
|
fue elejido por prezidente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2990 |
elguengeziko adj. |
ארוך מדי, מייגע, משעמם |
|
elguengeziko estava el diskorso (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2991 |
elguengo adj. |
ארוך; רחוק |
|
un vestido elguengo (Nehama) |
|
una konseza elguenga (Nehama) |
|
las nochadas de invierno son elguengas (Nehama) |
|
a los elguengos anyos, la fortuna de papa se va a espartir entre los fijos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2995 |
elguengor m. |
אורך; אריכות יתירה |
|
el elguengor de una eskalera/de un varandado/de un diskorso/de un servisio (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6869 |
eliminar v. |
הסיר, סילק; הרחיק; חיסל |
|
elimina mis enimigos i dispareskan todos los ke azen sufrir a mi alma (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6870 |
embabukado adj. |
מפותה, מרומה, מוּלָךְ/הולך שולל |
|
embabukado detras de sus echos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6871 |
embabukar v. |
הונה, רימה, הוליך שולל |
|
si provecho no tengo , ya me vo embabukando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6872 |
embanyarse v. refl. |
התרחץ, טבל |
|
ya me embanyi en la sudor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6874 |
embarasada adj. |
הרה ללדת |
|
parese ke la vizina esta embarasada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2996 |
embarasado adj. |
מסובך, מבולבל; עסוק; עמוס, דחוס |
|
una madesha de filo embarasada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6875 |
embarasar v. |
הטריד, הפריע, גרם מכשולים; העציב, ציער, דיכא |
|
m'embaraso en la alma ariento (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6878 |
embarateser v. |
הוזיל |
|
el embarateser de una koza es siman ke ay muncho bolluk o ke no se esta bushkando (Moscona) |
|
el karpuz no ay embarateser (Moscona) |
|
el kunducho embaratesio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6879 |
embarkarse v. |
הפליג |
|
se embarko para tierras leshanas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6873 |
embarrar (1) v. |
לכלך בבוץ |
|
torno embarrado en el kanyo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2997 |
embarro m. |
מחיקה; כתם דיו, כתם במכתב או דבר דפוס; זכרון מטושטש |
|
tengo komo un embarro en el meoyo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6880 |
embatakado adj. |
מוכתם, מלוכלך, מטונף, מזוהם |
|
despues de la mala echa kedo embatakado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6881 |
embatakar (t.) v. |
טינף, לכלך, זיהם, הכתים |
|
embatakar kon patadas de lodo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6882 |
embatakarse (t.) v. refl. |
עשה במכנסים, ברח לו; התלכלך |
|
embatakarse asta las yakas (Moscona) |
|
no me embatako las manos kon echos semejantes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2998 |
emberrar v. |
נער, נהק; דיבר בגסות, בצורה מעליבה |
|
el azno emberra fina ke se kansa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2999 |
embever v. |
שאב, ספג, בלע, קלט; סבל, חש עלבון, חש עייפות |
|
la esponja embeve el agua (Nehama) |
|
la agua ke kayo se embevio en la tierra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6885 |
embeverse v. refl. |
נספג |
|
en lavando la hase se embeve (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6886 |
embeveserse refl. |
השתעשע, התבדר |
|
se fue a la kavane a embeveserse un poko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6888 |
embiar v. |
שלח, שיגר |
|
embiar munchos saludos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3003 |
embidia f. |
תשוקה, חמדה, חשק; קנאה |
|
guadrados seamos fe embidia i de ojo malo! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3004 |
embidiozo adj. |
מקנא, קנאי; חומד |
|
una mirada embidioza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6887 |
embío m. |
משלוח |
|
ke ermoza embiada ke me embia este krio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3005 |
embirlantar v. |
לכסות ביהלומים; לפאר ולרומם מקום עבודה |
|
mil ke m'embirlantées, este empiégo, no lo puedo achetar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6890 |
embirrar/se (port.) v. |
כעס, זעם; התכעס |
|
antes de embirrarte konta asta sien (Moscona) |
|
no lo agas embirrar a tu padre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3006 |
emblankeser v. |
הלבין, עשה לבן |
|
la kolada se emblankese al sol (Nehama) |
|
el aire de la montanya emblankese (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6892 |
emblankeserse v. refl. |
הלבין, נעשה לבן |
|
el lavado se emblankese de la agua de lishia (Moscona) |
|
los kaveyos se le empesaron a emblankeser (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6893 |
emblanyarse v. refl. |
התרחץ (צורה לעגנית) |
|
kon akeya agua buzuna emblanyada me emblanyi, ke apenas no me hainei (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6894 |
embodado adj. |
שנתון בערב החופה |
|
a la semana ke viene estamos embodados (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3008 |
embolvido adj. |
שקוע ב-, שקוע עמוק (בעבודה); מסובך; מודאג |
|
esta embolvido entre palo i piedra/en bavas/en kriaturerías/en patranyas (Nehama) |
|
ainda no me embolvi en este mazal (Moscona) |
|
los perdes estan embolvidos en el polvo (Moscona) |
|
embolvido en la kal (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6898 |
embotonadura f. |
רכיסה |
|
la embotonadura va ser kon kopchas sekretas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3009 |
embovarse v. |
נותר המום |
|
no son oras de embovarse (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3010 |
emboveserse v. refl. |
הטמטם |
|
s'embovesió al lugar d'esveltarse (Nehama) |
|
ensupeto se embovesió (Nehama) |
|
de dia en dia mas se va embovesiendo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6899 |
embovesido adj. |
מטומטם |
|
tiene el aire de embovesido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3012 |
embrenearse (t.) v. refl. |
נלהב, נקסם, הוקסם |
|
vijitimos una guerta yena de flores i mos s'embreneó el alma (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6902 |
embrinear v. |
הקסים |
|
me embrinei de la ermozura (Moscona) |
|
me embrinei de la limpieza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3013 |
embroliado adj. |
מסובך; מבולבל; מעורפל; נטרד כולו ושקוע בבעיות וטרדות |
|
un echo embroliado (Nehama) |
|
esta mucho embroliado; no tiene tiempo ni de pishar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3015 |
embroliar v. |
בלבל, סיבך, ערבב; בלבל את דעתו של, טרד את שלוות רוחו של |
|
por no ser buen kontavle, este empiegado embrolió todas las eskrituras (Nehama) |
|
vino de París i me disho ke vido a mi fijo penseriozo; esto m'embrolió entero (Nehama) |
|
me embrolyi en el konto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3017 |
embroliarse/embrolarse v. refl. |
התבלבל; שקע ב-, התמסר ל-; התעסק בדברי הבל כאילו היו בעלי חשיבות |
|
embroliarse en los fechos/en las buhskidas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6904 |
embrolio/embrolo m. |
סבך, תסבוכת, בלבול, בלבולת, ערבוביה; הזיה, דמיון שוא; חרדה, דאגה, מבוכה |
|
el ebrolio vino de este ke[...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6905 |
embroncharse (it.) v. refl. |
התכעס |
|
no le puedes dizir ninguna palavra, ke ya se embroncha (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6906 |
embrujarse v. refl. |
התבלבל, התלפף |
|
dainda no me embruji en este mazal (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3018 |
embruneser v. |
השחים, שיזף |
|
el aire de la mar embruniese (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3019 |
embruteser v. |
כיער |
|
ay manera de vestir ke embrutese i manera de vestir ke ahena: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3021 |
embuelto adj. |
עטוף, מעוטף, מלופף; עטוף בגדים חמים |
|
embuelto en la tierra/en el lodo/en la sangre: (Nehama) |
|
embuelto en un palto (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3028 |
embultura f. |
פרצוף, קלסתר, דמות, תואר, חזות, מראה |
|
ay mezes ke no le tenemos visto la emboltura (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6908 |
emburarse v. refl. |
החמיץ פנים, התכעס |
|
lo tenemos emburado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6907 |
embutir v. |
מילא, פיטם, הלעיט, ריווה;החדיר לראש רעיונות מסויימים, טיעונים מסויימים |
|
mos embutimos de komer (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3020 |
embutirse v. refl. |
התמלא, התפטם |
|
embutirse de dulsuras/de vino (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3023 |
emen (t.) adv. |
בקושי, זה אך, מיד |
|
emen emen el komer estara pronto (Nehama) |
|
Hemen lo disho i [...] (Moscona) |
|
Hemen salio de kaza i se kayo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3024 |
empalarse v. refl. |
התקשה, נעשה נוקשה, התעקש; נעשה קר ומנוכר |
|
estavamos ke tu ke yo, ensupeto se empaló (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3025 |
empanyado adj. |
כהה, עמום, מכוסה אדים |
|
un espejo/un kopo/un djam/un kristal empanyado (Nehama) |
|
empanyado de la umidad (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3027 |
empapado adj. |
ספוג נוזלים, נפוח מנוזלים, רטוב מאוד, רווי; מפוטם |
|
empapado de sudor/de sangre/d'azeite (Nehama) |
|
kamiza empapada de sudor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3029 |
empapar v. |
מילא על גדותיו, הספיג במים |
|
empapar la rizá de lagrimas (Nehama) |
|
eya se lo esta empapando a la kayadez (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6911 |
empasadas adv. |
בעבר, לפני זמן |
|
en las empasadas tuvi la okazion de [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6912 |
empatronar v. |
שלט |
|
en akel tiempo empatronava grandes rikezas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6913 |
empatronarse v. refl. |
השתלט, רכש לעצמו, תפס (בלי זכות) |
|
el enimigo se empatrono de la sivdad (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6914 |
empazmado adj. |
נדהם, המום; קפא מקור |
|
de entonses kedo komo empazmado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3030 |
empenyar v. |
משְׁכֵּן, העביט; השתדל, התאמץ |
|
empenyar la kaza: (Nehama) |
|
al tiempo, kuando s'estava en estrechura, empenyavan las maniyas, los orejales, el yadran: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3033 |
empepinado adj. |
מיופיף, מנופח, נוקשה, מעושה; מוגבה, תלול; תקוע באמצע; נעלב |
|
eskalera empepinada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6921 |
empepinarse v. refl. |
התנפח, התפאר, התנהג בצורה מעושה; התקשח בעקבות תחושה שפגעו בכבודו, נעלב |
|
mos se empipino porke le dishimos la verdad en la kara (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3034 |
empériko adj. |
נסיוני, אמפירי; מעשי (שלא רכש השכלה פורמלית) |
|
los médikos de al tiempo eran la mas parte empirikos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
444 |
empesar m. |
התחלה |
|
Por ampesar se beva raki (Moscona) |
|
Ampeso a avlar lo suyo i lo ajeno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3032 |
empesarse v. refl. |
התחיל |
|
si no s'empesa no s'eskapa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6915 |
empesijo m. |
התחלה, ראשית, תחילה |
|
al empesijo todo estava kaminando en regla (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6916 |
empezar v. |
זיפת |
|
i la empezaras por adientro i por afuera kon pez (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6917 |
empidir/empedir cf. impedir |
|
|
me empidio muncho de sintir avlar kontra de mi tio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6918 |
empiedregado adj. |
מאובן, קשה כאבן; רגום באבנים |
|
el pastel esta empiedregado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3050 |
empiegarse (it.) v. refl. |
נכנס לעבודה, החל לעבוד; התעסק ב- |
|
empiegarse para apaziguar dos adversarios (Nehama) |
|
me empiegi por vendedor ande un konosido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6920 |
empiego (it.) m. |
העסקה, מקצוע, עיסוק,משרה |
|
al dia de oy topar un empiego no es kolay (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6923 |
emplantar v. |
הקים, יסד, ייסד; תקע |
|
m'emplanto kon la palavra en boka (Moscona) |
|
m'emplanto en un lugar asolado sin dinguno de korason (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3035 |
emplastar v. |
גיבס, שם בגבס; כפה דבר מה בלתי נעים, הכריח לבלוע מאכל/תרופה, כפה נוכחות של אדם לא רצוי; חבט, תקע מכות |
|
vino presto, presto; m'emplastó tres valijas enriva la meza i atornó una semana después para desbarasarme (Nehama) |
|
kon haltizikos me emplastó komo empiegado a su ermano ke no me vale para nada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3037 |
emplastarse v. refl. |
השתרש, נתקע; כפה עצמו על |
|
s'emplastó a la puerta i no désha pasar a ninguno (Nehama) |
|
s'emplastaron marido i mujer después de komer en muestra kaza i no se deskarrankavan (Nehama) |
|
se emplasto kon mozos i no lo estamos podiendo despegar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6926 |
emplear/eyar v. |
השתמש ב-; העסיק; רכש |
|
tan bien fueron empleadas las dolores, mos nasio un ijo de beyas kolores (Moscona) |
|
las palavras no fueron empleadas en su lugar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3039 |
emposesar v. |
נתן בידי, העמיד לבעלות של |
|
emposesar a uno de una suma de moneda (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6930 |
empostemar (gr.) v. |
גרם ליציאת מורסה; הרגיז ועצבן בנרפות/התנהגות |
|
el braso lo tengo empostemado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6931 |
empoya f. |
בועה, שלפוחית, יבלת |
|
i fue sarna empoyas enfloresien en el ombre i en la kuatropia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6932 |
emprendar v. |
משכן, נתן בעבוט |
|
ya se emprendo asta la kamiza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3040 |
emprender v. |
למד |
|
ay ke emprender en este ombre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3041 |
emprestado adj. |
מולווה, מושאל |
|
toma una boka emprestado i kántale las de sabá (Nehama) |
|
tener una boka emprestada i dizir lo ke te siente el korason (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3042 |
emprestar v. |
הלווה; השאיל |
|
si el emprestar era bueno, emprestava el rey a su mujer (Nehama) |
|
munchos se vidan de emprestar pensando porke piedra mi moneda sin tener kulpa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3043 |
empreteser v. |
השחיר, הקדיר, שיזף; הצביע נגד מישהו על ידי הטלת כדור שחור לקלפי |
|
la provedad empretese mas del sol (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3044 |
emprezentar v. |
הגיש; נתן במתנה; מחל |
|
por esta vez ya t'emprszentí i no sea ke lo fagas mas (Nehama) |
|
no puede ser ke no esté kontento, ya tomó lo ke el Dio emprezentó (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3046 |
emprezentarse v. refl. |
התמסר ל-, הקדיש מאמציו ל- |
|
emprezentarse a una ovra (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7083 |
emprimero adv. |
בתחילה, ראשית כל |
|
Enprimero el Dio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3047 |
emproveser v. |
רושש, העני; התרושש |
|
kien te empovresió? lo barato (Nehama) |
|
kuando el rey emprovesió bushkó tefteres viejos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3049 |
empusho m. |
דחיפה, דחיקה, הדיפה |
|
este ninyo es mucho haragan, es kon empushos ke le alevanto de la kama la manyana (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6936 |
emuná (ebr.) f. |
אמונה, אמון |
|
en este no ay emuna (Moscona) |
|
nozotros kreemos kon emuna kumplida ke el kriador, bindicho su nombre, el es uno i no sigundo, i el solo es muestro Dio; el fue i es i sera (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3139 |
enadado adj. |
רטוב, טובל, מוצף |
|
enadado en los fechos/en las sekaturas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3051 |
enadar v. |
שׂחה |
|
los komeres de la kuzina turka enadan en l'azeite (Nehama) |
|
es bueno de embezarse a enadar de chiko (Nehama) |
|
los komeres turkos están siempre enadando en l'azeite (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6938 |
enáiti (t.) adv. |
סוף סוף |
|
no importa enaiti somos vizinos (Moscona) |
|
despues de asperar semanas enteras, enaiti vino haber (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6940 |
enalteser v. |
העלה, הגביה, הרים, נישא |
|
si te metieron por grande, kuando te asentas endjuntos kon eyos, non te enalteskas i mira de ser komo sus eguales (Moscona) |
|
muncho se enaltesio el ijiko de tu ermana (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6941 |
enalteserse v. refl. |
התנשא, התגאה |
|
se enalteska tu mano kontra tus adversarios (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3052 |
enaltesido adj. |
מורם, נישא, מוגבה |
|
siempre ke sea enaltesido! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6942 |
enamorado adj. & m. |
מאוהב; אוהב, מאהב |
|
el enamorado salio a su enkontro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6945 |
enamorarse v. refl. |
התאהב; העריץ, הוקסם ממישהו |
|
te rogo i te enamoro (Moscona) |
|
me enamori de la limpieza (Moscona) |
|
se enamoro de su ermozura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3053 |
enarkado adj. |
מקושת, קשתי |
|
seja enarkada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6948 |
enbaldes adv. |
חינם, לחינם, לשוא, לבטלה |
|
yazik por la pena, vinimos enbaldes (Moscona) |
|
ande tanto esta ensistiendo enbaldes no es (Moscona) |
|
nuestros esforsos fueron enbaldes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6950 |
enbasho adv. |
למטה, על הארץ, על הרצפה |
|
las peras estan kayendo enbasho (Moscona) |
|
la tijera kayo enbasho (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6951 |
enbevdar v. |
השקה |
|
kuando bien se enbevdo el rey kon el vino [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3054 |
enbonora f. |
ברכת הפרידה |
|
en vezes, las enbonoras turan mas ke la vijita (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6952 |
enbuenoras f. |
ברכת ''בשעה טובה'' |
|
vini a dar las buenoras (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6973 |
enchantado adj. |
אפוי למחצה, לא נאפה דיו; מאובן |
|
el pastel kedo enchantado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6974 |
enchikeserse v. refl. |
קטן, פחת, הצטמצם |
|
los dias enchikesieron (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3055 |
enchorreado adj. |
רטוב עד לשד עצמותיו |
|
enchorreado en el agua/en la sudor/en la sangre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3056 |
endagora adv. |
זה עתה, רק הרגע, עכשיו; מעכשיו, מעתה |
|
endagora estava akí (Nehama) |
|
endagora se tiene ke aparejar para el viaje (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6991 |
endecha f. |
קינה |
|
al muerto se endecha siete dias, al loko todos sus dias (Moscona) |
|
tu tornates por mi mi endecha en baile (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6992 |
endenyar/endenyarse v./v. refl. |
הואיל, נאות, נענה |
|
no s'endenya de avlar kon kada uno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3061 |
enderechar v. |
יישר, תיקן, שיפץ, זקף, העמיד מחדש; הימין, פנה ימינה |
|
enderechar las tuertedades/las indjustisias (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6993 |
enderecharse v. refl. |
התיישר, הזדקף; שיקם את מעמדו; חזר למוטב |
|
ya se enderecho de la hazinura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6994 |
enderecho adv. |
למישרין, היישר |
|
tomando este kamino sales enderecho al charshi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3062 |
endesparte adv. |
מלבד זאת, נוסף לכך, לא רק ש- |
|
endesparte ke no lavora es también gastador (Nehama) |
|
tiene buena paga endesparte los sakshishes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6996 |
endevanar v. |
ליפף, כרך צנף (לפקעת); דיבר בלי להפסיק מבלי לומר דבר טעם |
|
la vida se va endevanando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6997 |
endevdado adj. |
חייב |
|
endevdado komo el pusht Memed (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6998 |
endevdar v. |
השקיע בחוב |
|
no me puedo endevdar en tal de fraguar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7977 |
endevinar v. |
ניחש, הגיד עתידות, התנבא |
|
Indivina lo ke tengo en la mano (Moscona) |
|
Ya vo indivinar ke tuvites ke azer (Moscona) |
|
El indivino el motivo de su truble (Moscona) |
|
El sodro si no siente indivina (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3063 |
endevino m. |
מגיד עתידות |
|
fazme endevino, te faré riko (Nehama) |
|
Lo ke asovra del ladron se va al indivino (Moscona) |
|
Komio medra de indivino (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3068 |
endientar v. |
הוציא שיניים (תינוק) |
|
kuando están endientando los rezin nasidos no kedan de yorar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3432 |
endir v. |
פילח, שיסע, בקע, סדק; הרס |
|
este fijo, kon su negro komporto fendió a sus parientes en la salud i en la fortuna |
|
algunos mamiferos tienen la pisonia endida (Moscona) |
|
Tiene unyas fendidas komo el buey (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7000 |
endjeniador/dera cf. indjeniador/dera |
|
|
el endjenyador de dito livro luzio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7002 |
endjenio cf. indjenio |
|
|
izo mil endjenios para reushir (Moscona) |
|
el mal trae el endjenio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3107 |
endjidear (t.) v. |
פגע ב-, גרם עוול, העליב, גרם אי נוחות, הכאיב |
|
m'endjidea la kunduria (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3108 |
endjoyar v. |
כיסה בתכשיטים; שימח, עינג (לפי האיט.) |
|
le topi un empiego par'al fijo, di ke lo endjoyi (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3064 |
endorar v. |
הזהיב, ציפה זהב; קישט, ייפה; גרם אושר וסיפוק |
|
mizmo si me lo endoran no lo kiero (Nehama) |
|
nasen palos para endorar, nasen palos para aharvar (Nehama) |
|
kieres endorar a una ,madre? fazle las alavasiones de su fijo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7003 |
endormeser v. |
הצפיד, כיווץ, הקשה(אבר בגוף); הרגיע; הסיט תשומת הלב של מישהו/להרדים חושיו (כדי לרמותו) |
|
antes de la operasion le endormesieron (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3067 |
endureserse v. refl. |
התקשה, התחזק, התקשח, נעשה נוקשה |
|
se le enduresió el korasón (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3069 |
enemigo m. |
אויב |
|
en kaer tu enemigo no te alegres (Nehama) |
|
si tu enemigo te kiere matar, madruga i mátalo (Nehama) |
|
al enemigo fáztelo amigo (Nehama) |
|
kuando el Dio está kontigo no t'espantes de tu enemigo (Nehama) |
|
Este kadar de sufriensas - ni al enemigo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7011 |
enfashar v. |
חיתל; חיתל ספר תורה |
|
va ke te enfashe tu madre (Moscona) |
|
ya lo enfashimos (Moscona) |
|
al suvrino no l'enfashimos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3073 |
enfasiar (port.) v. |
הטריד, ייגע, עייף, הציק, שיעמם |
|
este komer ya m'enfastió (Nehama) |
|
ya enfasio al kolel (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7008 |
enfasiarse (port.) v. refl. |
השתעמם, התעייף, התייגע |
|
de no enfasiarse de ir i venir tantas vezes (Moscona) |
|
ya m'enfasyi d'asperar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7009 |
enfasio (port.) m. |
טרדה, טרחה, אי נעימות; שעמום |
|
no kero dar enfasio a la djente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3074 |
enfeuziarse v. refl. |
היה בעל אמונה מוחלטת בתמיכת/בהגנת, נתן מבטחו ב- |
|
enfeuziarse en el Dio i no en fijo de ombre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7016 |
enfigusiarse v. refl. |
נשען, שם מבטחו ב- |
|
Enfiuzarse sovre suenyos es komo apanyarsede la solombra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3075 |
enfilar v. |
השחיל |
|
kon los ojos me kiere enfilar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7013 |
enfinkar v. |
נעץ, סימרר |
|
El kuchio me kedo enfinkado en la spalda (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7015 |
enfinkarse v. refl. |
נתקע |
|
Komo el sol ke esklarese demanyana i se enfinka en la tadre (Moscona) |
|
Un punchon me se enfinko en la planta del pie (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7017 |
enflamar v. |
הבעיר, הדליק, הצית אש, חתה (גחלים); הלהיב, שילהב; גרם דלקת, גירה את העור |
|
Estas palavras fueron bastantes para enflamar al puevlo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7018 |
enflamasión f. |
תבערה |
|
El braso lo tengo korolado-pandjar de la enflamasion (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7021 |
enforkado adj. |
תלוי, מוקע |
|
En kaza de enforkado no se avla de kuedra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3076 |
enfornado m. |
פעולת ההכנסה לתוך התנור; מכלול המאפה הנמצא בתנור |
|
se le kemó el enfornado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3077 |
enforno m. |
אפיה; תנור |
|
en el pir d'el enverano el enforno era geinam para la balabaya (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3078 |
enforteser v. |
חיזק, גיבש, ביסס |
|
enforteser las serraduras (Nehama) |
|
la luvia/el aire/el huego enfortesieron (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3080 |
enfrankeado adj. |
שהפך למערבי/צרפתי(אירוני) |
|
en favlando le agrada emplear palavras enfrankeadas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3081 |
enfrente adv. |
ממול, מול, נוכח; נגד |
|
enfrente de mi kaza (Nehama) |
|
amóstrate siempre dulse kon el d'enfrente (Nehama) |
|
enfrente de mi vino, no vendas vinagre (Nehama) |
|
lo ke no kieres para ti no lo kieras par'al denfrente: (Nehama) |
|
enfrente del oro la plata vale poko (Nehama) |
|
Kon primos i parientes, komer i bever de enfrente (Moscona) |
|
Enfrente de mi kaza (Moscona) |
|
Si sos kapache sal enfrente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7026 |
enfroniar (port.) v. |
הכניס את הכר לציפה |
|
Loke te vas enfronyando tanto en esta kalor (Moscona) |
|
Ande mozos la regla es de enfronyar los kushines kada semana (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7031 |
enfushkar (port.) v. |
העלה אבעבועות (ע''י כוויה, מזון מפולפל) |
|
La mano la tengo enfushkada de la kemadura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7028 |
enfuchido adj. |
דחוס |
|
Enfuchido en la pudra (Moscona) |
|
Enfuchido de paras (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7029 |
enfuchirse v. refl. |
נדחס |
|
Ya s'enfucho de star tomando de uno i de otro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7030 |
enfuerteser v. |
חיזק |
|
La karestia se esta enfuertesiendo de dia en dia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7033 |
enganchar v. |
תלה (על וו/אנקול); עיקל,נתן צורה מעוקלת |
|
Los dedos los tengo komo enganchadoes (Moscona) |
|
Se le engancho la boka (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3086 |
enganyar v. |
הטעה, רימה, הונה, הוליך שולל; סחט (הוציא כסף במרמה) |
|
no te kiero enganyar (Nehama) |
|
Kedo enganyado en sus esperansas (Moscona) |
|
Ya me vo enganyando de mi para mi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3087 |
enganyarse v. refl. |
רימה עצמו, השלה עצמו |
|
kien kome la manyana no se enganya (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7038 |
enganyo m. |
מרמה, רמאות, רמיה, תרמית, הונאה, גניבת דעת; בדותה, תחבולה, תכסיס |
|
Esto es un enganyo (Moscona) |
|
Lo trusheron kon enganyo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7036 |
enganyería f. |
רמאות, רמיה, הולכת שולל |
|
Kon moldes de enganyeria i falsia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7040 |
englendjelik (t.) m. |
התבדרות |
|
Merki pepitas para englendjelik (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3089 |
englenearse (t.) v. refl. |
התבדר,השתעשע, נהנה, העסיק עצמו בדברים המשכיחים דאגה/מכאוב; התעכב, עצר בדרך, התבטל, טייל להנאתו |
|
las nochadas de envierno mos engleneamos en sentiendo kontar kozas del tiempo viejo/konsejas (Nehama) |
|
tadri de venir porke me engleneí en el kamino kon un amigo (Nehama) |
|
Va engleneate un poko kon las kriaturas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3088 |
englobar v. |
כלל, הקיף, הכיל |
|
englobar dos anyadas en un bilanso (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3091 |
englutir v. |
בלע, גמא, גמע |
|
apenas si tuve tiempo de englutir un bokado (Nehama) |
|
en los elguengos anyos ke sirvió en esta kaza, esta muchacha no englutió un día bokado dulse (Nehama) |
|
kien englute amargo no eskupe dulse (Nehama) |
|
la soba englute lenya (Nehama) |
|
este fecho ya englutió fortunas (Nehama) |
|
Esto no lo esto podiendo englutir (Moscona) |
|
Engluten los priadores su aver (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3096 |
englutirse v. refl. |
בלע, אכל בחפזון |
|
el djugo/los visios/las mujeres/el bever se englutieron a este desmeoyado (Nehama) |
|
Es kadir de englutirse una kaza entera (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7044 |
engodrar v. |
פיטם |
|
A los ke sufren de korason no les dize engodrar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7045 |
engomado adj. |
צמיג, כמו גומי |
|
La sereza esta bien engomada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3097 |
engormarse v. refl. |
נשא ייסורים, סבל מרירות ורוגז |
|
engormarse en un empiego (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7047 |
engozar/engozarse v./v. refl. |
שבע, אכל לשובע |
|
Ya m'engozi de yevar mal (Moscona) |
|
Ya me engozi de komer uva (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3098 |
engrandeser v. |
גדל, שגשג, צמח; גידל(ילד); הגדיל, הרחיב, הרבה, העצים, הפריז, הגזים; גרם שגשוג |
|
engrandesimos i enmalesimos (Nehama) |
|
el Dio engrandeska |
|
Lo pario, lo krio i lo engrandesio (Moscona) |
|
Engrandese la ora, engrandese el frio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3100 |
engrandeserse v. refl. |
התרחב, התפשט; גדל (עברו עליו שנות ילדותו ב-) |
|
kien se engrandese sin tener valor, presto kae (Nehama) |
|
engrandeserse entre buena djente (Nehama) |
|
se engrandesio al kazal (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3103 |
engrandesido adj. |
שגדל, שגודל, שטופח, מפותח, שבגר; שקודם, שהועלה בדרגה, ששופר מעמדו |
|
nasido i engrandesido en buena kaza/en kaza de reyes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3104 |
engrasiado adj. |
מחונן, שחונן/זכה לחסד מיד אלוהים/מידי הטבע |
|
engrasiado de el Dio i de la djente (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7050 |
engrasiar v. |
נטה חסד ל-, העניק חן |
|
Si el Dio te engrasio kon ijos, dales buen kastigerio i purfia de kazarlos en sus mosedad (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3105 |
engrasiarse v. refl. |
נעשה חביב (נאמר גם באירוניה על המפריז ברצון להתחבב) |
|
la mosa (la novia) por s'engrasiar se suvió al musandara (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3106 |
engresho m. |
טינופת שמנונית; ריב, מחלוקת (בין חברים קרובים) |
|
los engreshos komplikan la vida (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7060 |
engriar v. |
פלירטט, התעסק עם |
|
No se engrie kon ombres ke los aze pekar en penserios negros (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7059 |
engriamiento m. |
שמחה; אהבהבים |
|
I tanto fue su alegria ke lo yamo engriamento (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7051 |
engrishar v. |
פרע, סתר (שער) |
|
Kaveyos engrishados (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7053 |
enguyo/enguyos (port.) m. |
בחילה, קבס, גועל נפש |
|
Me da enuyos de sintir ke [...] (Moscona) |
|
Enguyos de gumitar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7054 |
enhaminado (ebr.) adj. |
של חמין |
|
El muestro esta enhaminado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7055 |
enhaminar (ebr.) v. |
שלק ביצה עדהשחמה (בחמין); בהשאלה: הרג |
|
Ya m'enhamini de la kalor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7057 |
enhazinarse/enhazinearse v. refl. |
חלה, נחלה |
|
Si le aze ambre le manka el pan i kuando kome por artarse , del mal se enhazina (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7056 |
enharemado (ebr.) adj. |
מוחרם, מנודה |
|
No te entremetas kon este enharemado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6954 |
enkachar v. |
כרך (ספר) |
|
por enkachar se paga mas ke el koste del livro (Moscona) |
|
di los livros a enkachar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3111 |
enkalkado adj. |
מלא, מפוטם; אדוק, מאמין בצורה קנאית; קיצוני, מוגזם |
|
djidió enkalkado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6955 |
enkalmada f. |
רגיעה |
|
buena enkalmada se enkakmo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6956 |
enkampada f. |
פח, פחת |
|
en negra enkapada me enkampi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6957 |
enkampador m. |
צייד טומן פחים |
|
eskapate komo el korso de la mano del kasador i komo pasharo de la mano del enkampador (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6959 |
enkamparse v. refl. |
נפל בפח; נכשל (נתקל במשהו ונפל) |
|
ya mos enkampimos en la bela (Moscona) |
|
se enkampo kon una negra de mujer ke no lo desha sosegar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3112 |
enkandelear v. |
זגג בסוכר גבישי, הכין פירות מסוכרים |
|
almendras/kastanyas/frutas enkandeleadas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3113 |
enkandjarse v. refl. |
נלכד, נשאב אל, הסתבך |
|
s'enkandjó en un embrolio ke no le desha ni tiempo de komer (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3114 |
enkantado adj. |
מוקסם, מכושף; נדהם, המום; משותק מרוב הפתעה |
|
kedó enkantádo de ver ensupeto a su ermano ke lo kreia muerto (Nehama) |
|
kedo enkantado de la lindura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3115 |
enkantarse v. refl. |
נדהם, התבלבל, איבד ראשו |
|
no te enkantes, no son oras de enkantar (Nehama) |
|
s'enkantó Hanino en medio el kamino (Nehama) |
|
tan grande es el echo , ke ya se enkanto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6962 |
enkantonado adj. |
מסתגר, מובדל, מופרש |
|
dinguno no lo bushka, ayi esta enkantonado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6963 |
enkantonarse v. refl. |
התבודד, התבדל, הסתגר |
|
una muchacha no deve enkantonarse, kale ke salga entre la djente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7062 |
enkanyar v. |
טינף, לכלך, זיהם, הטיל רפש |
|
Ande no se lo komio, es ke no le enkanyo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6965 |
enkargado adj. |
טעון, עמוס; נושא משרה/שליחות |
|
enkargado komo la mula (Moscona) |
|
esta enkargado kon una mision muy emportante (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6966 |
enkargar v. |
הטעין, העמיס (על אוניה, כלי רכב); הטיל עול/שליחות/משימה |
|
esto enkargado de parte del komite (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6968 |
enkashar v. |
הכניס, החדיר, תחב, תקע, נעץ, טמן; המוני: הונה, ''זיין'', ''הכניס לו'' |
|
enkashar la mano en el fuego (Moscona) |
|
enkasha dos lenyos en la sosa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6970 |
enkasharse v. refl. |
נכנס, הכניס/השקיע עצמו, השתקע, נטמן, נדחק, תקע עצמו למקום שאינו רצוי בו; התכווץ, השתוחח; חדר, הסתנן |
|
ya me la enkasho (Moscona) |
|
tu no t'enkashes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6971 |
enkashatina f. |
גניבה, חטיפה, תרמית, הונאה; סחורה שאינה שווה דבר |
|
ke pekado de pagar tanta para por esta enkashatina (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6972 |
enkativar v. |
שבה |
|
no tengo otro remedio agora ya m'enkativi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3109 |
enkaza adv. |
אצלו, בביתו |
|
komer d'enkaza es ekonomiozo i saludozo (Nehama) |
|
los kuentos d'enkaza no valen a la plasa: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7061 |
enkí |
טינה, משטמה |
|
Me tiene enki (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3130 |
enkojer v. |
הצר, כיווץ, צימצם, צימק, קימט |
|
enkojer un vestido (Nehama) |
|
en lavandola la kamiza se enkojo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3117 |
enkolado adj. |
מעומלן |
|
kamiza enkolada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3118 |
enkolgar v. |
תלה, הוקיע |
|
ropa/guantes para enkolgar en la oreja (Nehama) |
|
los vizinos dizen ke s'enkolgo (Moscona) |
|
koza te esta enkolgando por detras (Moscona) |
|
enkolga este kadro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3119 |
enkomendado adj. |
מצוּוה, מוזמן |
|
antes de salir, la patrona deshó enkomendádo a los servidores de meter todo en regla (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3120 |
enkomendansa f. |
הוראה, פקודה, צו, מצווה; המלצה |
|
las enkomendansas de la Ley (Nehama) |
|
porke kandela es la enkomendansa i luz la ley (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3121 |
enkomendar v. |
ציווה, פקד, הורה; יעץ, המליץ; הזמין (בגד, נעלים לפי הזמנה) |
|
enkomendár teshidos/un pantalón/un par de kundurias (Nehama) |
|
me lo enkomendo mil vezes (Moscona) |
|
enkomendame un kave (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3122 |
enkonado adj. |
טמא, מחולל; מלוכלך, מטונף, מזוהם; טמא, מחולל, טבו |
|
no se dio netilás la manyana, está enkonado i le kae todo de la mano (Nehama) |
|
después de fazer sus menesteres i mismo de urinar kale lavarse las manos para no kedar enkonado (Nehama) |
|
la mujer es enkonada mientres que tiene las reglas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3125 |
enkonar v. |
טינף, לכלך, זיהם; חילל, טימא |
|
el enkonado enkona todo lo ke toka (Nehama) |
|
no se le enkona la mano ... por poko (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3127 |
enkonozo adj. |
מטמא |
|
un djesto/un akto/enkonózo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6982 |
enkontrar v. |
פגש; ספג, נחשף ל- |
|
oy lo enkontri en la kaye (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3128 |
enkontro m. |
פגישה, מפגש, צירוף, התחברות |
|
enkontros buenos ke mos aparejen de los Sielos (Nehama) |
|
salio a su enkontro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6984 |
enkoronar v. |
הכתיר; גרם סיפוק עמוק |
|
enkoronar la ovra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3129 |
enkosharse v. refl. |
הפך לצולע/פיסח; איבד להיטותו לבצע את המשימה; הפך פתאום לחסר יכולת/כשרון/מיומנות; התנהל באופן ''צולע'' |
|
los fechos s'enkosharon (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6987 |
enkovrado adj. |
מצופה נחושת; שציפויו נפגם |
|
no gizes en este tendjere porke esta enkovrado (Moscona) |
|
el tipsi esta enkovrado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6986 |
enkovrarse v. refl. |
קיבל טעם פגום (בשל הסיר שנפגם ציפויו) |
|
la komida esta enkovrando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3133 |
enkuadrado adj. |
ממוסגר, נתון במסגרת |
|
un diploma enkuadrado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3131 |
enkuvierta f |
דבר סתר, נסתרות; מחבוא |
|
el Dio solo save las enkuviertas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3132 |
enkuvrir v. |
החביא, הסתיר, הצפין, שמר בסוד |
|
enkuvrir la verdad/los fatos (Nehama) |
|
kuvierta de oro kon ke enkuvrieron los idolos su enmedio siendo de maredo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6989 |
enkuvrirse v. refl. |
התכסה; התחבא; נגעל |
|
no te enkuvras en oras komo estas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7064 |
enlishearse (t.) v. refl. |
נתקע, נתפס |
|
No me enlishees te rogo (Moscona) |
|
Ande te enlisheates el pantalon (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3134 |
enlodarse v. refl. |
התלכלך, התרפש, התכסה בוץ; הוכפש, הכפיש את שמו |
|
no te enlodes en estos fechos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7065 |
enlokeser v. |
שיגע |
|
No abasta ke el es loko, enlokese i a los otros (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3135 |
enlusar v. |
פאר, קישט, הדר |
|
enlusar la kaza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3136 |
enmaleser v. |
עשה רע, גרם לרוע, הרע |
|
la floshura de los parientes enmalese a los fijos (Nehama) |
|
a tenor ke va engrandesiendo va enmalesiendo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7067 |
enmelado adj. |
דביק, מרוח בדבש; כינוי לאדם מתרפס ודביק |
|
Es muy enmelado (Moscona) |
|
Tengo los dedos enmelados (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7070 |
enmelarse v. refl. |
הכתים אצבעותיו/לבושו בדבש; הסתבך בעסק או בתגרה |
|
Ya s'enmelo kon mi ermano (Moscona) |
|
Se enmelo de la mizma hazinura (Moscona) |
|
Toki miel i m'enmeli (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7071 |
enmelatina f. |
הידבקות |
|
Enmelatina de persona (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7076 |
enmeleskatina f. |
ערבוב; תקיעת אף |
|
Enmleskatina preta ke tiene en kada koza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3138 |
enmentar v. |
ביטא, הזכיר, איזכר, נקב בשם |
|
apenas enmentas un djugete delantre esta kriatura ke kon gritos lo demanda (Nehama) |
|
I si komo no se puede saver todo lo enmentado en los livros de nuestros hahamim [,,,] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7075 |
enmleskar v. |
ערבב |
|
No t'emleshkes en mis echos (Moscona) |
|
No enmleshkes karne kon kezo (Moscona) |
|
En enmleskando dulse kon agrio sale mayhosh (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
431 |
enmofeserse v. refl. |
התעפש, רקב |
|
Ya me amofesi de asperar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7004 |
ennegreser v. |
השחיר, הכהה; עשה לרע/למרושע, השחית, השחית את המידות, סאב |
|
la ija del djudio krese i enegrese (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3142 |
ennegreserse v. refl. |
השחיר (מלכלוך), השחים, כהה; נשחת, נפגם, הורע; התפנק כילד כדי לקבל ליטוף |
|
esta ropa se ennegresió por ser siempre mal lavada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7005 |
ennegresido adj. |
שהשחיר, איבד אתלבנוניתו (לבנים, סדינים); שהשחית דרכו; נשחת; שהתפנק כילד כדי לזכות בליטוף |
|
el lavado kedo enegresido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3143 |
ennovleser/bleser v. |
האציל, הגדיל כבודו ואצילתו; העניק תואר אצילות |
|
el ser dezenteresado, el ser siempre djusto, el ser korajozo ennovlesen (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3144 |
ennuvlarse v. refl. |
התענן, התכסה בעננים |
|
el tiempo/el sielo s'ennuvló (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7078 |
enojo m. |
כעס, זעם, מורת רוח |
|
No me des enojo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7079 |
enorio m. |
צבי |
|
Asemeja mi kerido a korso o a enorio de los siervos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7081 |
enos (t.) adv. |
בקושי, זה אך |
|
Enos me lo disheron (Moscona) |
|
Enos vinites i ya te keres ir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7082 |
enpiés adj. |
בעמידה, על הרגלים |
|
Si komo no ay siyas vas a estar enpies (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3145 |
enraigado adj. |
מושרש |
|
el mal está enraigado i no se deskarranka (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3146 |
enraigar v. |
השריש |
|
no deshes enraigar una hazinura akudéte presto, va ende el dotor (Nehama) |
|
enraigar manyas buenas/negras (Nehama) |
|
En esta kaza la amor era enraigada komo los enzinos en la tierra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7084 |
enraiziar v. |
השריש |
|
La malisia se enraizio en el (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3148 |
enrareser v. |
דילל, הקליש, עשה נדיר |
|
las hazinuras apegadozas van enraresiendo en los paezes sivilizados (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3149 |
enrasmado adj. |
צרוד |
|
tener el garón enrasmado/la boz enrasmada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3150 |
enreinar v. |
מלך, עלה על כס המלוכה, עלה לשלטון |
|
ya lo enreinates (Nehama) |
|
Mirate bien ke no se te enreine el mal (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7087 |
enrikeserse v. refl. |
התעשר |
|
Kuando s'enrikese un djudio la mujer se le vee fea i la kaza estrecha (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7200 |
enrisar v. |
סימר שער |
|
Erizar kere dizir ponerse tiesos los kaveyos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3151 |
enriva prep. |
מעל, על גבי |
|
tomar una kriatura enriva los ombros/enriva la espalda (Nehama) |
|
echarse el komer por enriva (Nehama) |
|
tu, patrón, kieres ke se salga de la kaza antes del tiempo, ven, te daré enriva, te daré paras enriva (Nehama) |
|
tomó enriva de si de adovar dos amigos (Nehama) |
|
m'arresives a komer a tu kaza?-enriva de mi kavesa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3156 |
enrokeserse v. refl. |
נצרד, הצטרד |
|
ya s'enrokesió de tanto favlar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3157 |
ensalsar v. |
שימר ברוטב |
|
ensalsar peshe (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3158 |
ensanyar v. |
הכעיס |
|
duro por ensanyar i lijero por afalagar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7088 |
ensanyarse v. refl. |
התרגז |
|
No me agas ensanyarme (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3159 |
ensavanado adj. |
צבוע, ערמומי, חנפן, מדבר חלקות |
|
espántate de los ensavanados (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7089 |
enselar v. |
קינא |
|
Chikitika no te kazes ke tu mama se va enselar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7090 |
enselarse v. refl. |
התקנא |
|
M'enselo de la djente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7092 |
ensender v. |
הדליק, הצית |
|
Todo el ke ensiende pleyto se inche de lepra (Moscona) |
|
Fuego de kontino sera ensendido sovre la ara (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3160 |
enserado adj. |
מכוסה שעווה |
|
no se manea, no faze djestos, párese un enserado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7095 |
enserrar v. |
סגר, הטיל הסגר, סיגר, אסר, כלא, עצר; הכניס להסגר, נעל, סתם, חתם; הכניס לייחוד (זוג שנישא) |
|
Esta noche se va enserrarbuen frio (Moscona) |
|
M'enserri entre kuatro paderes, no sto viendo ojo de bivo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3161 |
enserrarse v. refl. |
נסגר, הסתגר, התבודד |
|
enserrarse en kaza (Nehama) |
|
El sol konse el lugar de enserrarse (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7096 |
ensevar v. |
לחוש את השומן באוכל |
|
El pastel esta ensevando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7099 |
enshaguada f. |
שטיפה |
|
Dale una enshaguada a este chini (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3166 |
enshaguar v. |
שטף, הדיח |
|
enshaguar la ropa/los chinís (Nehama) |
|
enshaguar la boka (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3168 |
enshemplado adj. |
נמשל ל-, דומה ל- |
|
el ombre es enshempládo a un tiesto roto (Nehama) |
|
Ya es enshemplado por su negrigura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7102 |
enshemplar v. |
המשיל, דימה ל- |
|
La ley se enshempla a espesias de vida (Moscona) |
|
Enshemplar por la plasa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3169 |
enshugadura f. |
כלי מרחץ (מגבות וכו') |
|
yevar la enshugadura al banyo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3170 |
enshug(u)ar v. |
ייבש, ניגב, קינח, מחה |
|
ensugar la kolada (Nehama) |
|
ensugar la sudor (Nehama) |
|
Tovaja para enshugar las manos (Moscona) |
|
Enshugar las lagrimas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7106 |
enshugarse v. refl. |
התייבש, התייבש מאי אכילה |
|
Detras de esta erma de dieta ya m'enshugi (Moscona) |
|
El lavado ya se enshugo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10309 |
enshundia f. |
לשד עצמות; שומן עוף |
|
beraha i salu, todo ke te se aga shundias i godrura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3172 |
enshundiar v. |
פיטם, הלעיט |
|
enshundiar patos (Nehama) |
|
enshundiar indianas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7108 |
enshuto adj. |
יבש, מיובש |
|
Kedar al enshuto (Moscona) |
|
Pasa por aki ke esta enshuto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3162 |
ensima adv. |
למעלה, על גבי, מעל |
|
ensima el almario (Nehama) |
|
pasar el fregón por ensima el moble (Nehama) |
|
kieres ser byen servido? da alguna kozika ensima di la tarifa (Nehama) |
|
pasar por ensima (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3165 |
ensúpito adv. |
פתאום, לפתע |
|
el moso demanda ke le dupyen la mezada; ensupito (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7098 |
ensuziar v. |
הכתים, טינף, לכלך, זיהם, אילח |
|
La kamiza ya se ensuzio (Moscona) |
|
Apenas eskapimos de alimpiar, no ampeses a ensuziar demuevo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7112 |
entafuyar v. |
הסתיר, לא גילה את קלפיו |
|
El baston kedo entafuyado (Moscona) |
|
Ande s'entafuyo? (Moscona) |
|
Para entafuyar las kozas es piri (Moscona) |
|
Ande la entafuyates la skova? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7114 |
ental conj. |
למען, במטרה ל- |
|
Es kapache de kitar sus dos ojos ental de kitar uno del d'enfrente (Moscona) |
|
Se struyo ental de alkansarla (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7115 |
entamalado adj. |
קפוא מקור |
|
De la kaye vino entamalado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7117 |
entamalar v. |
הקפיא |
|
Aki esta d;entamalar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7116 |
entamalarse v. refl. |
קפא מקור |
|
Ya m'entamali (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3174 |
entendedor/dera n. |
מומחה, מבין עניין |
|
a buen entendedor, un biervo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7119 |
entendensia f. |
הבנה, ידע |
|
Entre los amigos falta la entendensia (Moscona) |
|
En supiensa i entendensia, alavar al Dio keriensia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3175 |
entender v. |
הבין, תפס (שכלית) |
|
entender una lingua/un problema (Nehama) |
|
kome kon kien komes i favla kon kien t'entiende (Nehama) |
|
poko favlar i mucho entender (Nehama) |
|
darse a entender kon djente de meoyo/kon lokos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7121 |
entender m. |
דעה, סברה |
|
Loke se entiende de esto? (Moscona) |
|
Dar a entender kon la sal i la pimienta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3179 |
entenderse v. refl. |
הגיעו לידי הבנה, הסתדרו ביניהם היטב, חיו בהרמוניה; התמחה/היה מומחה (בתחום כלשהו); הובן, הסתבר |
|
ya s'entendieron entre eyos (Nehama) |
|
entenderse en djoyas/en mulkyes/en vinos/en beverajes: (Nehama) |
|
Ya mos entendimos, no? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3181 |
entendido adj. |
מומחה; חכם, נבון; מובן |
|
médiko savio i entendido (Nehama) |
|
Es muy entendido en la ley (Moscona) |
|
Es un ombre entendido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3182 |
entenyir v. |
צבע, הספיג בצבע; גער, הוכיח קשות |
|
s'esta komportando muy negro, ya es ora ke lo entinia de mala manera (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3183 |
entenyirse v. refl. |
הצטבע; השתכר |
|
s'entinyó bueno (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3188 |
entero adv. |
לגמרי |
|
amojarse entero (Nehama) |
|
siente i arránkate entero: (Nehama) |
|
dezir la tefilá por entero (Nehama) |
|
Partio por entero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3186 |
entero adj. |
שלם, בלי פגם, מלא, כולל, כולו |
|
un pan entero (Nehama) |
|
un día entero (Nehama) |
|
Se mojo entero (Moscona) |
|
Se komio un pan entero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3191 |
enterramiento m. |
קבורה, לוויה; התנהגות שפלה שראוי להקבר בעטיה באדמה |
|
asistir a un enterramiento (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7126 |
enterrar v. |
קבר, טמן, הטמין |
|
Enterrar las paras (Moscona) |
|
Lo enterraron kon grande pompa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3192 |
enterrarse v. |
הסתגר, קבר עצמו |
|
s'enterró en kaza, no sale mas entre gente (Nehama) |
|
Ya me se enterro la kara (Moscona) |
|
Ya m'enterro la kara en el lodo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7132 |
entesar v. |
מתח, משך |
|
Entesar el arko para asaetar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3193 |
enteshé m. |
פיליגרן, רקמת זהב או כסף |
|
maniyas de enteshé (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7133 |
entezada f. |
קור גדול, קפיאה |
|
Afuera dio la entezada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7134 |
entezarse v. refl. |
קפא, נקרש |
|
El rio s'entezo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7135 |
entiesarse v. refl. |
התעבה, התקשה |
|
En lavandolo s'entieso (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7136 |
entikiyarse v. refl. |
רזה מאוד, השתחף, חלה בשחפת; סבל בלי הרף |
|
Ya m'entikei d'asperar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7138 |
entinyir v. |
השחיר; הכתים, הכפיש; קלקל, השחית |
|
Entinyir las paras (Moscona) |
|
I entinyeron a la tonga en la sangre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7139 |
entinyirse v. refl. |
חלה, קלקל בריאותו |
|
S'entinyo la salud (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7140 |
entirisiarse v. refl. |
קפא, רעד מקור |
|
Kon este paltiko delgado ya se entirisio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7141 |
entitulado adj. |
וכתר בשם |
|
Un livro entitulado [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3194 |
entiviar v. |
עשה פושר |
|
entiviár un agua k'está mucho kayente (Nehama) |
|
Desha la komida ke se entivie (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7143 |
entiznar v. |
פייח, לכלך בפיח; גרם סבל נפשי/יאוש; נזף ב-, גער ב-, הוכיח |
|
Todo s'entizno de los burus ke alimpimos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7144 |
entonar v. |
פצח בשיר; חלק מחמאות (פצחבשיר הלל) |
|
Entonar kantes de alegria (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7145 |
entonses adv. |
אזי, אם כך; לפנים, מקודם |
|
Entonsez seria olgansa a mi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3195 |
entonteser v. |
טמטם, המם, הדהים, הביך,הטפיש |
|
el mal entontese i el bien agudese (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7148 |
entorcharse v. refl. |
התפעל |
|
Ya m'entorchi de las echas tuyas (Moscona) |
|
M'entorchi de ver la buena regla (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3196 |
entornado adj. |
מוקף, אפוף; פתוח למחצה |
|
entornado de amigos/de enemigos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7149 |
entornar v. |
הקיף, סבב, סובב, אפף; פתח למחצה |
|
Las muchachas entornaron a sus madre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7151 |
entorno m. |
הקף; סביבה; פמליה, בני לוויה |
|
En los entornos de las sivdad (Moscona) |
|
Al entorno de la meza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7152 |
entosegado adj. |
מורעל; מלא מרירות, קודר; שנהפך לעוין |
|
Mi marido esta entosegado de la afronta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7153 |
entosegar v. |
הרעיל; מילא מרירות; עורר טינה וחשד |
|
Poko tosego no entosega (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7155 |
entosegarse v. refl. |
הרעיל עצמו;התמלא מרירות; התמלא חשד וטינה; חש סבל ועגמה |
|
Aki te puedes entosegar del umo (Moscona) |
|
S'entosego de lo ke komio enkovrado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3197 |
entoteser v. |
גרם זמנית לאבדן התחושה ויכולת התנועה |
|
de tanto eskrivir me se entotesió la mano (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3198 |
entrada f. |
כניסה, פרוזדור, חדר כניסה; מוצא; הכנסה; ערך מילוני |
|
d'entrada ya empesó kon gritos (Nehama) |
|
No le puedes entender ni la entrada ni la salida (Moscona) |
|
Sigun los livros la entrada amonta a [...] (Moscona) |
|
La entrada de la lotaria (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7159 |
entradura f. |
כניסה; צורת הכניסה |
|
Entradura de mez (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7160 |
entrafikado adj. |
מסובך, מבולבל; סתוּר |
|
Eskritura entrafikada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7162 |
entranyas f. pl. |
קרביים, מעיים; הדברים ההכרחיים ביותר; המקום העמוק שבו שוכנת האהבה האמיתית |
|
Kuando ampesa a skarvar es fin las entranyas (Moscona) |
|
Mojarse asta las entranyas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3199 |
entrar v. |
נכנס, חדר; התכווץ |
|
esta persona entra i sale por aki (Nehama) |
|
entró ladrón/ratón/guzano en esta kaza (Nehama) |
|
por onde entró el puntiko dedientro la mem (Nehama) |
|
entrar kon boka chika i salir kon boka grande (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7163 |
entravarse v. refl. |
התכווץ, הצטמק; התבייש |
|
M'entravi de entrar en konversasion kon una tal ilustre persona (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3203 |
entre prep. |
בין; במשך |
|
entre una kaza i la otra (Nehama) |
|
entre martes i mierkoles (Nehama) |
|
me demandí, me dishe entre mi (Nehama) |
|
entre lo karo i la barato, lo karo muchos vezes conviene mijor (Nehama) |
|
entre ermanos no kave pleito (Nehama) |
|
dar un punyo entre mushos i kara (Nehama) |
|
entre la suegra i la nuera keda la kaza sin barrer (Nehama) |
|
menazas, prometas fechas entr'el vino/entre la ravia no kontan (Nehama) |
|
Entre dos males se eskoje el mas chiko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3211 |
entregar v |
מסר, הפקיד בידי; הלשין |
|
entregar una ropa kontra resevida (Nehama) |
|
entregar a uno una suma de moneda para ke la djire (Nehama) |
|
entregar a uno una kaza para ke l'arkile i la kuide (Nehama) |
|
al tiempo de la inkizisión el fijo entregava al padre (Nehama) |
|
es verguensa para un elevo de entregar a su kompanyero (Nehama) |
|
Fue entregado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3216 |
entregarse v. refl. |
התמסר לאויב, מסר עצמו לאויב, נכנע, הסגיר עצמו, התמסר |
|
entregarse a la polisía (Nehama) |
|
S'entrego de komer serezas (Moscona) |
|
Entregarse a la vida (Moscona) |
|
Entregarse al inimigo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3217 |
entrekeser v. |
הדהה, הכהה, הכתים |
|
la sudor entrekese la ropa: (Nehama) |
|
la mala vida entrekese (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3219 |
entrelasar (fr.) v. |
שזר, קלע, שילב |
|
entrelasar filos/paja/kanyas/ramas de arvol (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7170 |
entremeter/se v. /v. refl. |
התערב; תיווך; קיים יחסי מין, התייחד |
|
El dia entero s'esta entremetiendo kon bavajadas (Moscona) |
|
Kon kualo t'estas entremetiendo? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3220 |
entremetido adj. |
שקוע ב-, מעורב ב- |
|
entremetido en fechos/en bavajada/en kriaturerias (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7176 |
entremientes (port.) prep. |
בינתיים |
|
Entrimentes afitaron munchas kozas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7171 |
entrensar v. |
קלע צמות |
|
El djuvio se entrenso (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3221 |
entretanto adv. |
בתוך כך, במשך הזמן הזה |
|
mos veremos de oy en kinze, entretanto vo a ir en Atena i vo atornar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3222 |
entretener v. |
קיים, החזיק, העסיק, תחזק, טיפח, פרנס; עיכב, השהה; שוחח, ניהל שיחה, החליף דעה |
|
entretener a uno de una kuestión (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7172 |
entretenerse v. refl. |
שוחח, דיבר עם; התפרנס, קיים עצמו, הזין עצמו |
|
Se entretuvo unas kuantas oras kon [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7173 |
entretién m. |
פגישה, ראיון |
|
El entretien se eskapo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7174 |
entrevista f. |
ראיון; שידוך |
|
Tengo entrevista kon [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3223 |
entrezorar v. |
השביע רצון, גרם סיפוק, שימח |
|
ya entrezorates a este autor en favlándole de sus eskritos, en alavándoselos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7175 |
entrikeser v. |
בילה |
|
La yaka de la kamiza esta entrikesida, ya la podras lavar mil vezes, esto es (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3224 |
entrompesar v. |
התנגד ל-, הפריע, הכשיל, המעיד |
|
la yaká/la kunduria me entrompesa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3225 |
entrompesarse v. refl. |
נתקל ב-, נכשל, מעד, כשל |
|
entrompesarse a un moble (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3226 |
entrompieso m. |
מכשול, מעצור, עיכוב, מגבלה; פח, מלכודת, מוקש |
|
no ay entrompiéso (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7177 |
entruviar v. |
קילקל, הכתים, העכיר |
|
el vistido no se entruvio afilu ke lo yeva dia de kada dia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7178 |
entufar v. |
הבאיש |
|
La sarsicha esta entufando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3227 |
entumeserse v. refl. |
נרדם (אבר בגוף), קיבל עוית והתכווצויות |
|
me se entumesió la pierna de tanto estar asentado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7429 |
enuko m. |
סריס |
|
I Paro s'ensanyo kontra sus dos eunukos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7182 |
envaniko adv. |
לאט, באיטיות; |
|
Las puertas eran muevas i eskrushiran - avrildas envaniko non se sintira (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7181 |
envano adv. |
לשוא |
|
Envano, envano me se vino alado (Moscona) |
|
Envano ke no se vazie (Moscona) |
|
Todos mis esforsos fueron envano (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3228 |
enveche de (it.) prep. |
בִּמְקוֹם |
|
Lavan le dio a Yaakov a Lea enveche de Rahel: (Nehama) |
|
fijo mió, enveche de djugar ambézate la lisión (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7193 |
envejeser v. |
הזקין, הזקין את גילו (הצהיר על גיל גבוה יותר); בילה (מרוב שימוש) |
|
Los penserios azen enviejezerantes de su tiempo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3230 |
envelinarse v. refl. |
התאלח, הזדהם; נהפך לעוין |
|
este grano se envelinó (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3231 |
enveluntar v. |
רצה, חפץ, התאווה; העניק (אלוהים) לה יכולת ללדת |
|
m'envelunta el alma un paseo/un buen peshe/de ver a mi fijo (Nehama) |
|
lo ke m'envelunta el Dio, akeyo es (Nehama) |
|
el Dio te de lo ke envelunta tu korasón! (Nehama) |
|
el Dio enveluntó a Hanná ke era manyera i parió a Shemuel ke hue grande profeta en Israel (Nehama) |
|
Este kadar se le envelunto del alma (Moscona) |
|
Non enveluntes la dadiva del eskarso, porke su ojo es por kovrarse siete tantos (Moscona) |
|
Se le envelunto de ir a Vidin (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3235 |
envenimarse (fr.) v. refl. |
הזדהם, התאלח, הורעל |
|
la yará se envenimó (Nehama) |
|
entre yevar i traer se envenimaron los raportos entre dos buenos amigos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7187 |
enventar v. |
המציא; דמיין, בדה מליבו; נתן רעיון, עורר חשק; ארגן דבר מה שלילי |
|
La luz elektrika fue enventada por Edison (Moscona) |
|
Te rogo ke no enventes kozas ke no ay (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3240 |
enveranada f. |
תקופת הקיץ |
|
pasar la enveranada a la kampanya (Nehama) |
|
Enverso de mi (Moscona) |
|
Enveranada buena i klara! (Moscona) |
|
La enveranada entera paso en luvias (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3241 |
enverano m. |
קיץ |
|
kuando los djidios se farán buenos, el enverano se les va fazer invierno (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7191 |
envidia f. |
קנאה |
|
Sentimientos inspirados por la envidia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7192 |
envidiar v. |
קינא |
|
El eskaso a todo envidia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3242 |
envisiarse v. refl. |
נהנה מן החיים, עשה חיים; בלשון סגי נהור: סבל מבעיות וצרות |
|
pasó dos mezes en una kaza de kampanya komo en un paradizo sin penserios, kon un derredor muy agredavle i se envisió (Nehama) |
|
S'envisio, se izo espasio de ver (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7196 |
envisio m. |
מתיקות; זללנות |
|
Se fue detras de envisios de este mundo (Moscona) |
|
Ke le den a komer i a bever envisios de rey (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7198 |
erbap (t.) adj. |
אדם מוכשר, כשיר, מומחה |
|
Si sos erbap sal enmedio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7199 |
eredad f. |
ירושה, נחלה |
|
Eredad i ventura azen rikeza, empero kontentes de korason es mijor ke todas dos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7983 |
ereser v. |
התמלא זעם, התכעס |
|
I no iriska tu folor en tu siervo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3245 |
erijir v. |
הקים, בנה, העלה, הגביה, הרים |
|
erijir un monumento (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7201 |
ermandá m. |
"אח" (באירוניה) |
|
El ermanda ke tiene ke ser, es kanyo kon lodo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7202 |
ermanim! interj. |
אחים! צרה גדולה באה עלינו! |
|
Ermanim, grande mal mos vino a la kavesa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3246 |
ermano m. |
אח |
|
ya vino, ermano del Dio! ya se metió a gritar (Nehama) |
|
al malo tómalo por ermano (Nehama) |
|
ermanos i amigos seremos, en la bolsa no tokemos (Nehama) |
|
el ganar i el pedrer son ermanos (Nehama) |
|
me demandas ke le de a fulano una suma importante para kitarlo de apretó, de pedrer días por fulano, k'es fulano para mi? ermano de mi padre? ermano de mi madre? (Nehama) |
|
vo a vijitar a ermana Sara, a ermano Moshon - están hazinos (Nehama) |
|
Sin ermanos es komo sin pies ni manos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7204 |
ermení/erminí (t.) m. |
ארמני |
|
Es muy ermeni (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7205 |
ermo! (port.) interj. |
דפוק! מחורבן! |
|
El ermo de uzo ke tiene de [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7206 |
ermoyo m. |
נבט, ניצן, זרע, לבלוב |
|
En pastos de ermoyo me aze yazer, djunto a aguas de repozo me gia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3252 |
ermozo adj. |
יפה, נאה, הדור, אסטטי |
|
un ermozo ombre (Nehama) |
|
fulano me akonseja de no fumar, lo ermozo es ke el está fumando de kuando se alevanta la manyana fina kuando se echa la noche (Nehama) |
|
ermozo no es lo ke es ermozo, ermozo es lo ke plaze a la persona (Nehama) |
|
Es ermozo de kara (Moscona) |
|
No es ermozo avlar mintiras (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7209 |
ermozura f. |
יופי, חן, נוי, תפארת |
|
Tiene ojos por ermozura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3255 |
érremo (gr.) adj. |
עגום, אומלל; בעל כוונה רעה; מזיק, קטלני, - מלה הבאה לפני שם/תואר ומעניקה לו משמעות שלילית |
|
un érremo uzo/este érremo vestido/esta érrema para (Nehama) |
|
ermozo dizes, no estás en ti, ke érremo ermozo (Nehama) |
|
me dates este beveraje komo una koza dulse; ke éremo dulse! Es amargo komo la fyel! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7211 |
esbafar v. |
שיחרר את לחץ האדים; השתפך |
|
Vino para esbafar un poko (Moscona) |
|
El arroz esta esbafado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3258 |
esbivlar (la ley) v. |
חילל, הפר (מצווה), עבר על (חוק); להגות לשוא את שם השם; להשתמש בחפצי קודש לצרכי חולין |
|
esbivlar el sabá/esbivlar la Ley/el nombre del Dio (Nehama) |
|
Echar ojas de ley al sierko es esbivlar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7293 |
esforsarse v. refl. |
התאמץ, השתדל, התחזק; התאפק |
|
Me esto esforsando a konvenserlo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7294 |
esforso (port.) m. |
מאמץ, התאמצות |
|
Vo azer todos mis esforsos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7298 |
esgarrarse v. refl. |
הצטרד |
|
Ya m'esgari de avlar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3260 |
esglatarse v. refl. |
החליק; התפגר פתאום |
|
kijo abashar la eskalera kuatro a kuatro, s'esglató i se rumpió la pierna (Nehama) |
|
era un puerko, ya s'esglató, derecho a geinam ke se vaya! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7300 |
esgrimarse v. refl. |
נגעל |
|
Oy vidi una kulevra m'esgrimi entero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7427 |
esh (t.) m. |
בן זוג (גרב, נעל) |
|
El esh de esta kalsa no lo veo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3387 |
eshek (t.) m. |
חמור |
|
lo yamimos a komer kon mozotros; disho no, i s'anojó; viendo ke ninguno le hue arrogar, eshek yebi s'asentó a la meza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3262 |
es.huegra f. |
חמות, חותנת |
|
es.huégra ni de barro buena (Nehama) |
|
entre la es.huegra i la nuera deshan la kaza sin barrer (Nehama) |
|
Esfuegra ni de barro es buena (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5672 |
es.huela f. |
סוליה |
|
es.huela del sapato; es.huela del estivaleto (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7297 |
es.huenyo m. |
שינה; חלום |
|
Lo ke la vieja keria en su esfuenyo se lo via (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10310 |
esierkol m. |
שפה, פסולת, זבל |
|
m'esta sierko en los ojos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7214 |
eskabuirse v. |
נחלץ, השתחרר, נשמט, נעלם |
|
Me se eskabuyo de las manos (Moscona) |
|
El arroz se eskabuyo, no sta por enmedio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3264 |
eskadensia (it.) f. |
מועד פרעון |
|
todo merkader ke se respeta paga sus bonos a la eskadensia (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7219 |
eskalavrado adj. |
פצוע ראש, פצוע במצח |
|
Dado, mamado i eskalavrado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7220 |
eskalavrarse v. refl. |
נפצע בראשו; שבר את הראש, עשה מאמצים לפתרון בעיה |
|
La kaza la tenemos vazia, si un raton se kae - se eskalavra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10311 |
eskaldado adj. |
חלוט, שחלטוהו; שסובל מגרוי בעור; שספג מכות קשות; שאיבד ממוןרב (במשחק/בבורסה); שהונוהו במחיר |
|
tengo los pies skaldados (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3265 |
eskaldar |
הרתיח, חלט, הגעיל; גרם גירוי בעור המרפק/ברך; הכה מכות נאמנות; הונה במחיר; גרם אבדן ממון |
|
el kavé turko, se beve eskaldando (Nehama) |
|
los pies los tengo eskaldados (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3266 |
eskalera f. |
סולם, מדרגות |
|
eskalera kómoda (Nehama) |
|
Eskaleras de dos pachas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7223 |
eskalón m. |
מדרגה, שלב (בסולם), דרגה |
|
Tres eskalones mas arriva (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7224 |
eskama f. |
קשקשת (של דג) |
|
Las eskamas de la maya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7225 |
eskapadura f. |
סוף, סיום, קץ, גמר, השלמה |
|
Eskapadura liviana ke tengas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3267 |
eskapar v. |
גמר, סיים, השלים, כילה; חמק, השתמט; הציל, הושיע |
|
eskapar un fecho (Nehama) |
|
no eskapa de favlar (Nehama) |
|
kuando s'eskapa el mundo? kuando se muere la persona (Nehama) |
|
belá ke se eskapa kon paras no es belá (Nehama) |
|
dale lo ke demanda i eskapa de el (Nehama) |
|
bendicho El ke mos eskapó! (Nehama) |
|
se kemó la kaza, eskapimos de las chinchas (Nehama) |
|
Eskapo los echos (Moscona) |
|
Eskapai ven (Moscona) |
|
Ya eskapi de eskrivir (Moscona) |
|
Mi vida esta en tu mano, si keres la eskapas kon una palavra de amor, de la muerte la arrankas (Moscona) |
|
Eskapo la vida (Moscona) |
|
Ya eskapo de yevar mal (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7233 |
eskaparse v. refl. |
נמלט, ברח, התחמק; ניצל, נושע; נגמר |
|
Lo ke parese es ke ya se eskapo el mundo (Moscona) |
|
Se le eskapo la azeite de bivir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7234 |
eskapasión f. |
יום, גמר; הצלה |
|
Eskapasion de todos los males, ishala (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7235 |
eskarado adj. |
חצוף, ציניקן, עובר על גדרי הצניעות |
|
Porke a kavza de la mujer eskarada, viene el ombre asta un pedaso de pan (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3274 |
eskarar v. |
החציף, נתן לו את הסיבות להתחצף; זנה |
|
no eskares al fijo, favlale sin gritos i malidisiones (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3275 |
eskaravajeado adj. |
'מרוח'', עשוי ברשלנות |
|
un kuzidó eskavarajeado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7236 |
eskarinyarse v. refl. |
התגעגע, נאכל געגועים |
|
Ya m'eskarinyi de mi ermana, vo ir a verla (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7239 |
eskarinyo m. |
געגוע |
|
El eskarinyo es huerte mas ke la muerte (Moscona) |
|
El Dio guadre de kamino i de eskarinyo (Moscona) |
|
Ya me muero de eskarinyo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7428 |
eskarpin m. |
נעל נמוכה, נעל שטוחה |
|
Este anyo salieron eshkarpas de goma (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7240 |
eskarsedad/eskarsidad f. |
קמצנות |
|
D'este kadar de eskarsura de ombre no tengo ke ver (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3276 |
eska(r)so m.& adj. |
קמצן, צייקן; נדיר |
|
al eskarso i al djumérd a todos le viene uno (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7241 |
eskarvadero m. |
חטטנות |
|
Eskarvadero ke tiene (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3277 |
eskarvar/eskarvarse v./v. refl. |
חיטט, נבר, חפר; חיפש באופן מדוקדק |
|
eskarvar las faldukueras/un almario (Nehama) |
|
eskarvarse la narizes/los dientes/las orejas (Nehama) |
|
la gayina eskarva la tierra i topa ke komer (Nehama) |
|
No te vayas eskarvando los oyido (Moscona) |
|
Eskarvate las aldikeras (Moscona) |
|
Eskarvar el klavo i el burako (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7247 |
eskasarse v. refl. |
התפנק |
|
Vino a eskasarse ande su madre (Moscona) |
|
No te vayas eskasando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7245 |
eskasiano m. |
מוזג, שר המשקים (פרש תיוסף) |
|
Pekaron el eskasiano del rey de Ayifto i el panadero a su sinyor el rey de Ayifto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7248 |
eskaso adj. |
קמצן, צייקן, כילי; נדיר |
|
Eskasos de Vizu (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7250 |
eskatimar v. |
קימץ, חסך יתר על המידה; עקב וחיפש בקפידה |
|
No eskatimes en el presio (Moscona) |
|
La mitsva no la aga de baldes, sino ke la merke kon sus paras i no eskatime en eya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7301 |
eske? interog. |
האין זה כך? |
|
Otro echo no tenesh eske? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7302 |
eskierda f. |
שמאל |
|
Si a la eskierda i aderechare, i si a la derecha i aeskierdare (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3280 |
eskifo (it.) m. |
גועל, בחילה, מיאוס, קבס; זלזול |
|
eskifo da de verlo/de sentirlo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7303 |
eskilensia f. |
מחלה, חולי |
|
Le viene una mala eskilensia ke se muere de eya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3281 |
eskitarse v. refl. |
עזב, יצא מ-; התפטר |
|
no está mas al mizmo posto, ya s'eskitó (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3282 |
esklareser v. |
הבהיר, ברר; הנץ (שמש/יום) |
|
si no esklarese no amanese (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3283 |
esklavo m. |
עבד; סוג אריג פשוט לתפירת מדי חיילי השולטן |
|
kedar esklavo vendido debasho las devdas: (Nehama) |
|
Esklavo fuimos a Paro en tierra de Ayifto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3294 |
eskojer v. |
בחר, ברר, מיין |
|
la fruta freska se vende a un presio si es a eskojer, i mas barato si es a la sirá (Nehama) |
|
kien mucho eskoje peor le venga i no s'anojga (Nehama) |
|
Se eskojo por prezidente (Moscona) |
|
Ke se eskoja uno de estos aniyos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3296 |
eskojida f. |
בחירה, מיון; מה שנבחר |
|
buena/negra eskojida (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3297 |
eskojido adj. |
נבחר, משובח; ממויין |
|
una asistensia eskojida (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3284 |
eskolar v. |
יצא בסוף יום עבודה/בסיום העבודה; יצא מביה''ס; ניקז, ייבש מנוזלים; אסף הנוזל (שמן/דבש) שעלה על גדותיו |
|
eskolar la miel/l'azeite (Nehama) |
|
el chan ya dio Sulucha no skolo, ke guay de su madre Sulucha ya bolo (Moscona) |
|
los elevos dainda no shkolaron (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3286 |
eskolario adj. |
בית ספרי |
|
los livros eskolarios (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3285 |
eskolarse v. refl. |
זב; התרוקן, רזה, התייגע; התרוקן מכספו |
|
la plasa, las kayes, la sivdad s'eskolaron (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7254 |
eskombrado (cat.) adj. |
נקי, מטואטא, מפונה; מסודר |
|
Aki no se puede ver eskombrado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7255 |
eskombrar (cat.) v. |
פינה, ביער, ניקה, כיבד, טאטא; סילק מכשולים (מהדרך) |
|
El eskombrar me toma la manyana entera (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3287 |
eskonder v. |
החביא, הסתיר, הצפין, העלים; האפיל |
|
eskonder la verdad (Nehama) |
|
kierer eskonder el sielo kon la mano, kon un dedo (Nehama) |
|
arrojar la piedra i eskonder la mano (Nehama) |
|
kien s'eskonde detrás d'un dedo se le ve el puerpo entero (Nehama) |
|
ni del Dio ni del vezino no se puede eskonder (Nehama) |
|
Djugar al eskonder (Moscona) |
|
Del Dio i del vizino nada se puede eskonder (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7259 |
eskondidijo m. |
מחבוא, מסתור |
|
Salio de su eskondidijo (Moscona) |
|
Tiene mania de eskondidijo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3292 |
eskondido adj. |
חשאי, סודי; חבוי, נחבא, נסתר |
|
lo eskondido salió a luz (Nehama) |
|
En lugar eskondido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7261 |
eskontrar v. |
נתקל, פגש באופן בלתי צפוי |
|
No tokes kozas suzias ke puedes eskontrar en mil olaim (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7262 |
eskontrarse v. refl. |
נבהל קשות, נטרף מפחד |
|
Se eskontro de los gritos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7264 |
eskopo (it./port.) m. |
מטרה, תכלית, יעד, כוונה |
|
A ke eskopo? (Moscona) |
|
Kon ke eskopo? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3293 |
eskova f. |
מטאטא, מכבדת |
|
eskova mueva barre bueno (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7270 |
eskozer v. |
צרב, גרם כאב צורב |
|
Me esta eskoziendo la yara (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3298 |
eskrito m. |
כתוב; תעודה; צוואה; חוזה |
|
eskrito está sovre la palma lo ke deve de yevar el alma (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7271 |
eskrito adj. |
כתוב |
|
Ya esta eskrito en la palma lo ke tiene ke yevar la alma (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3299 |
eskritura f. |
כתב, כתב יד; ניהול ספרים |
|
tener buena/negra eskritura (Nehama) |
|
Tiene buena eskritura (Moscona) |
|
Eskritura grega (Moscona) |
|
Ken no puede meldar su eskritura es azno de buena natura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7275 |
eskrivano m. |
סופר, לבלר, סופר סת''ם |
|
Un eskrivano fransez disho [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3300 |
eskrividero m. |
כתבנות כפייתית |
|
está kon un mal eskrividero, no asolta un punto la penina (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7276 |
eskrividor m. |
מחבר; סופר, לבלר, פקיד, רשם, סופר בית דין |
|
El eskrividor de la presente [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3301 |
eskrivir v. |
רשם, כתב |
|
eskrive antes ke des i despues ke tomas (Nehama) |
|
Tengo de eskrivir (Moscona) |
|
Eskrivitelo en el meoyo (Moscona) |
|
Eskritos en livros de vida (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7278 |
eskrivirse v. refl. |
נרשם; התכתב |
|
M'eskrivi por miembro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3302 |
eskrushir v. |
חרק (שיניים), השמיע קול חריקה |
|
me demandó el dupyo del presio i no kije deskontarlo, eskrushi dientes i pagi (Nehama) |
|
kere untado la puerta ke no skrusha (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3303 |
eskuchar v. |
האזין, הקשיב; ציית, שמע בקול; שינן (שעור, תפילה) |
|
kien no eskucha a la madre eskucha a la mala madrasta (Nehama) |
|
kien no eskucha a la mujerika se arretuerse la orejika (Nehama) |
|
Eskucha lo ke t'estan avlando (Moscona) |
|
Eskucha a tus djenitores (Moscona) |
|
Eskucha la lishion (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7284 |
eskudiyar v. |
יצק לקערה; הגיש אוכל |
|
Esto me lo eskudiaron oy (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3320 |
eskuezer v. |
צרב, גרם צריבה בשל מורת רוח על הוצאה מופרזת |
|
el limón eskueze sovre una yara (Nehama) |
|
m'eskuezen las beshigas de la boka (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7285 |
eskulka m. |
מרגל |
|
No son tus siervos eskulkas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7286 |
eskulpidor m. |
פַּסָּל |
|
Eskulpidor o eskriviente de leyes sovre tavlas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10316 |
eskuma (port.) f. |
קצף |
|
la azeite esta tan negra ke la paila se incho de skumatina (Moscona) |
|
de la ira le salia skumaraje de la boka (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3305 |
eskupina f. |
רוק |
|
va i ven presto, vo a echar una eskupinika en basho: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7287 |
eskupinada f. |
רקיקה, רקיקה בפרצוף |
|
Komer maldisiones i eskupinadas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3306 |
eskupir v. |
ירק, רקק; גילה סוד |
|
kien al sielo eskupe en la kara le kae (Nehama) |
|
en el podjo donde bevites agua no eskupas (Nehama) |
|
kien englute amargo no eskupe dulse (Nehama) |
|
esta koza de skupir las unyas (Moscona) |
|
ken eskupe al sielo en la kara le kae (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3309 |
eskureser v. |
החשיך, האפיל, העיב, הקדיר,עמעם, ערפל |
|
echates las velas, eskuresites la udá (Nehama) |
|
kon tus espiegasiones embroliadas eskuresites la kestión al lugar de aklararla: (Nehama) |
|
las nuves eskuresen el sol (Nehama) |
|
Kuando muncho eskurese es para amaneser (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3312 |
eskureserse v. refl. |
החשיך (נעשה חשוך), הקדיר (נעשה קודר) |
|
a las oras de tadre el sielo se eskurese (Nehama) |
|
el korasón s'eskurese de ambezar lo ke se pasó en Birkenau (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7289 |
eskurido adj. |
סחוט; ספוג |
|
Eskurido en la agua (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3314 |
eskurina f. |
חשיכה, חושך, אפילה, חושך מצרים, חשיכה עמוקה; ''מציאה'' |
|
kaminar a las eskurinas (Nehama) |
|
Merko una eskurina de patatas ke al mundar la meata se fue aporaya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7290 |
eskurir v. |
נטף, טפטף; סחט |
|
Meter los chinis a eskurir (Moscona) |
|
La para le esta eskuriendo por la pacha (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3315 |
eskuro (port.) adj. |
חשוך, אפל, אפלולי; כהה, קודר; עגום; מעורפל; שקשה להסבירו, שקשה להבינו |
|
kuanto mas eskura esta la nochada, mas presto amanese (Nehama) |
|
el fecho kedó eskuro (Nehama) |
|
el zoar es un eskrito eskuro (Nehama) |
|
todo me lo izo skuro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3318 |
eskuro (port.) m. |
אדם פסימי, רואה שחורות |
|
es de los eskuros (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3319 |
eskuza (port.) f. |
התנצלות, הצטדקות; תירוץ, אמתלה |
|
eskuza de muchos, eskuza de bovos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7442 |
esmerar v. |
צחצח, ליטש; טיהר; טיפל באופן קפדני |
|
Limpio komo el oro refinado I ezmzrado siete vezes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3322 |
esmersar v. |
קנה, רכש, עשה קניות |
|
mas vale un buen esmersar ke un buen ganar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7445 |
esmover v. |
ריגש, גרם התרגשות, עורר רחמי |
|
Ezmover sus tiendas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7444 |
esmoverse v. refl. |
התרגש |
|
Ezmoverse de su lugar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7305 |
esnaf (t.) m. |
איגוד מקצועי, גילדה; בורגנות זעירה; בורגני זעיר; בעל מלאכה |
|
Apartiene al esnaf de los tenekedjis (Moscona) |
|
Es un buen esnafiko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7307 |
espada f. |
חרב, סיף |
|
Espada de siete kortes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7308 |
espalankar/espalankarse v. |
התנשם |
|
Ya m'espalanki de korrer arriva I abasho (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10321 |
espalda f. |
גב, שכם; כושר עמידה |
|
dar la spalda (Moscona) |
|
avlar a la spalda (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10322 |
espaldera f. |
משענת גב; החלק האחורי של |
|
la spaldera de la kaza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3323 |
espander v. |
פיזר, זרה; פרש, גלל; תלה/פרש כביסה ליבוש |
|
espande la pacha fina onde te alkansa la kolcha (Nehama) |
|
No te vayas espandiendo todo esto (Moscona) |
|
Se esta espandiendo arriva de su boy (Moscona) |
|
Las flores de la nieve espandesen komo la lana (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7312 |
espandidura f. |
התפשטות, פרישה, התפרסות; מרחב, שטח |
|
I la espandidura denonsia la ovra de sus manos (Moscona) |
|
En la espandidura de los sielos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7314 |
espantar v. |
הפחיד, הבעית, החריד, הבהיל |
|
Lo espantaron ke lo van a entregar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3324 |
espantarse v. refl. |
פחד, ירא, התירא, נבהל, נבעת, נחרד, נאחז פחד |
|
kien del Dio s'espanta no viene en falta: (Nehama) |
|
me despertó d'una d'una, ensúpeto, me espantó (Nehama) |
|
no s'espanta ni del guerko (Nehama) |
|
espántate de los kayados, de los ke van arrez de paré (Nehama) |
|
espantarse de ratón/de ladrón/de hazinura (Nehama) |
|
espántate de aire de kaleja i de pedo de vieja (Nehama) |
|
s'espanta el ojo de ver el gasterio en tiempo de boda (Nehama) |
|
No m'espanto de nada (Moscona) |
|
Espantate de djudio riko, de grego boracho I de turko prove (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3331 |
espanto m. |
פחד, מורך לב, מורא, אימה, יראה, חרדה, בהלה; פוביה |
|
ay espanto de ratón/de fuego/de hazinura/de muerte (Nehama) |
|
Le entro espanto (Moscona) |
|
No tiene espanto de dinguno (Moscona) |
|
No tiene espanto del Dio (Moscona) |
|
No me espanto - ya me aziron por espanto (Moscona) |
|
El Dio diera ke mis espantos fueran en vano (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3332 |
espantozo adj. |
פחדן, מוג לב, מפוחד, פחדני; מטיל פחד |
|
esta kriatura es muy espantoza, no durme sin pavolia (Nehama) |
|
Un fuego espantozo amenazava todas las kazas de la kaleja (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7323 |
esparanyar v. |
חסך |
|
Esparanya las avlas vazias (Moscona) |
|
El ke no esparanya de si arekoje para otros (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7325 |
esparanyo m. |
חסכון |
|
Yevarse kon esparanyo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3334 |
esparzido adj. |
מפוזר, נפוץ; דליל |
|
los djidios están esparzidos en kuatro partes del mundo (Nehama) |
|
Los djudios estan esparzidos por el mundo entero (Moscona) |
|
La kamareta esntera esta esparzida de migas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7332 |
esparzir v. |
פיזר, הפיץ, זרה |
|
I enbio sus saetas I los esparzio (Moscona) |
|
En esparziendo de este polvo no keda nil is de chincha (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10323 |
espasiar v. |
טייל במרחב הפתוח |
|
se fueron a spasiar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10324 |
espasiarse v. refl. |
התבדר, השתעשע; בלשון סגי נהור: לסבול מצרות וטרדות |
|
me spasiyi de ver [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7336 |
espasio m. |
מרחב, שטח, חלל; רווח, מרווח; סדק; שעשועים, בידור, פנאי; תענוג,עונג |
|
Los kuerpos selestes rodean en el espasio (Moscona) |
|
Espasio de ver (Moscona) |
|
I se vayan avriendo al espasio nuestras mezas (Moscona) |
|
una kara - spasio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7339 |
espavoreserse v. refl. |
נבעת |
|
No te espavoreskas en tu djuzgar derechedades (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7341 |
espejarse v. refl. |
טעה לחשוב, הביןהפוך, דימה לראות בטעות, נתחלף לו דבר בדבר; ראה עצמו בראי; נצנץ, הבריק; בחן בסקרנות |
|
La muchacha no sale de kaza sin atakanarse I espejarse (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3339 |
espejo m. |
מראה, ראי, אספקלריה; בבואה; נצנוץ, זיו; דוגמא, דגם |
|
t'echates a bever, kieres saver lo ke te va akonteser? tienes el espejo de tu tío, de tanto bever se le kemó el fégado i se murio mansevo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10326 |
espekulasión f. |
ספסרות, ספקולציה |
|
lo djuzgaron por spekula (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3336 |
esperansa f. |
תקווה, תוחלת, סיכוי |
|
si me kitas la esperansa me kitas la vida (Nehama) |
|
esperansa de salir lokos (Moscona) |
|
La esperansa ke se detadra es dolor de korason (Moscona) |
|
Kon la esperansa todo se alkansa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3337 |
esperar v. |
קיווה, ציפה, ייחל, חיכה |
|
kien bive esperando muere krepando: (Nehama) |
|
kien de otro espera se dezespera (Nehama) |
|
Espero de pueder reushir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7433 |
esperiensa f. |
נסיון, חוויה |
|
Merkansa de eksperiensia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7348 |
espesatina f. |
עובי, סמיכות |
|
Este kadar de espesatina de dulse no me tiene afitado (Moscona) |
|
La espesatina de este ombre no la esto podiendo tragar (Moscona) |
|
Agora no empeses kon las espesatinas ke uzas tu (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7346 |
espesear v. |
עיבה, עשה לסמיך |
|
El dulse se deve de espesar otro un poko (Moscona) |
|
No te vayas espesando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7351 |
espesia f. |
סוג, מין; תבלין; בושם |
|
Brigantes, asasinos I ladrones de la peor espesia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7353 |
espeso (1) adj. |
צפוף, סמיך, עבה, עבות, צמיג (נוזל); מלוכד, קומפקטי |
|
Tomo un yoro espeso I minudo (Moscona) |
|
El tren tadra muy espeso (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7352 |
espeso (2) adj. |
קפדן, נוקדן, איסטניס, נוקדן |
|
No te agas espeso (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7355 |
espesura f. |
עובי, צפיפות |
|
Komo de espesura de kriansa (Moscona) |
|
No ay roza sin espino (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3335 |
espidirse v. refl. |
התעכל |
|
no me se espidió el komer (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10327 |
espina f. |
קוץ, עצם דג |
|
bushkar la spiga por milizina (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3340 |
espino m. |
שיח, סנה; קוץ, חוח; כינוי לזד |
|
no ay roza sin espino (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7434 |
esplikar v. |
הסביר, באר, פרש; הצדיק |
|
Komo se eksplika ke [...] (Moscona) |
|
Agora me ekspliko la razon de su komporto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7435 |
esplikarse v. refl. |
הצטדק, הוכיח צדקתו, הבהיר עצמו; התבאר; התפרש |
|
Ven mos eksplikaremos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7359 |
espolvar v. |
איבק (הסיר את האבק) |
|
Esta ija ya m'espolvo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3341 |
espondjado adj. |
ספוגי |
|
no kamines sovre lo espondjado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3342 |
espondjar v. |
הספיג; שטף את הרצפות |
|
a las servideras d'al tiempo, la mansevez se les ia en espondjar i fregar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7361 |
espozado adj. |
ארוס, מאורס |
|
Tambien a los espozados les salio nueva moda, parese ke ya estan kazados en antes de azer boda (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3343 |
espozo/za n. |
חתן/כלה; בעל/אישה נשואה, רעיה |
|
no me des por espoza a la ke presto rie i presto yora: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10328 |
esprimida f. |
סחיטה; לחץ להשגת דברמה ממישהו (''סחיטה''); מאמץ קל הנעשהבלי חשק |
|
dar una sprimida al limon (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3344 |
esprimirse v. refl. |
עשה מאמץ חזק וניכר לעין; לחץ כדי לעשות צרכיו; נלחץ לתרום בלי רצון |
|
kuando ya s'esprimió dio dos soldos para los proves onde los otros dieron diez frankos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3345 |
esprito m. |
רוח; אלכוהול, ספירט, כוהל; אד זיקוק; רוח רפאים, רוח |
|
el meldar mantiene el esprito (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3346 |
espuntar m. |
הנצה, פתיחת פרח |
|
este kaminante viene de londje, de onde despunta el sol (Nehama) |
|
las flores empesaron a espuntar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10331 |
espuntar v. |
הנץ, צץ, ביצבץ, צץ ועלה, הופיע, נפתח (פרח) |
|
la igera spunto sus igos (Moscona) |
|
la nave spunto en el orizonte (Moscona) |
|
kuando spunta la luna [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7363 |
estableser v. |
ייסד, ביסס, כונן, הקים |
|
Para estableser la verdad [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7364 |
establesido adj. |
מבוסס; מיושב |
|
Estavlesido en Varna (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7366 |
estada f. |
שהייה, שהות, המצאות |
|
En mi estada en el ajeno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3348 |
estado m. |
מצב, מעמד, נסיבות; סמכות; מדינה |
|
las leyes del estado (Nehama) |
|
No esto en estado de azer este plazer (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7367 |
estajarse v. refl. |
נעצר |
|
No se estajan de azer orasion (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3356 |
estajo m. |
הפרדה, מחיצה, רווח, מרווח |
|
entre las tavlas de un parké no kave estajo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3349 |
estankar v. |
סתם, חסם, עצר, אטם; נעצר, הפסיק; חדל/נח ממאמץ |
|
ya estankó la sangre/la luvia (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5746 |
estanko m. |
עצירה, הפסקה, הפוגה |
|
la fuente estuvo kurriendo la noche entera sin estanko (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3350 |
estanyar v. |
ציפה בבדיל; נזף, ענש |
|
komo s'estanya el kovre arrelumbra (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3351 |
estar v. |
היה, נמצא; שהה, התעכב; פועל עזר לציון התמשכות הפעולה |
|
no está en kaza (Nehama) |
|
kuantos estamos? (Nehama) |
|
ke tiempo está? está de luvia (Nehama) |
|
estamos el primo del mez (Nehama) |
|
estar en kamino (Nehama) |
|
Esta en kaza (Moscona) |
|
Esto okupado (Moscona) |
|
Esto kaminando, fumando bailando (Moscona) |
|
Estamos a diez kilometros de leshura (Moscona) |
|
Esta en viaje (Moscona) |
|
Estamos del mizmo pareser (Moscona) |
|
Estamos de akordo (Moscona) |
|
Estar en kada koza (Moscona) |
|
Komo estas? (Moscona) |
|
Komo esta el sinyor padre? (Moscona) |
|
Estar de buenas (Moscona) |
|
No estar en si (Moscona) |
|
No se steyga en su reposo (Moscona) |
|
Por lo ke estamos bindigamos (Moscona) |
|
Desha a star (Moscona) |
|
Desha a star, toma hase (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7384 |
estatura f. |
קומה, גובה |
|
Toda estatura delantre de ti se enkorva (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3357 |
este pron. dem. |
זה |
|
este pan para este kezo (Nehama) |
|
Ken es este? (Moscona) |
|
Este kadar de grande (Moscona) |
|
Este boy de ijo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7388 |
estendido adj. |
פרוש, נפוץ |
|
Estendido en la tierra (Moscona) |
|
Este uzo es muy estendido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3358 |
estera f. |
מחצלת; שטיח כניסה |
|
dormir enriva de una estera: (Nehama) |
|
Vino kon la estera kemando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3359 |
esteso (it.) adj. |
זהה |
|
el hazino esteso deve de kuidarse (Nehama) |
|
el shastre me fizo un vestido esteso del ke yevo enriva (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7391 |
esteso m. |
אותו דבר |
|
Ve de su haver I aze lo esteso (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3361 |
estía f. |
קוץ, שבב |
|
donde salió esta estia? de akel mal madero (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3384 |
estiedra f. |
צד שמאל; יד שמאל |
|
kaminar a la estiedra de uno (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3385 |
estiedro adj. |
שמאלי |
|
la mano estiedra/el pie estiedro/el ojo estiedro/el lado estiedro (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3386 |
estierko/estierkol m. |
אשפה, זבל |
|
echar al estierko (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7392 |
estilar v. |
הוגיע, עייף, ייאש (בהמתנה ממושכת וכו') |
|
Ya se me estilaron las orejas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3362 |
estilarse v. refl. |
התייגע, התעייף, התייאש |
|
mos estilimos en el frío i el aire fina ke vino (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7393 |
estima f. |
הערכה, הוקרה, כבוד |
|
De alta estima I de korason (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7394 |
estimado adj. |
מכובד |
|
Lo ke demandas estimado? (Moscona) |
|
El patron lo estima muncho; el es estimado I de sus kolegas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7396 |
estimar v. |
כיבד, העריך, הוקיר; העריך, שם, עשה שומה |
|
Al prove lo estiman kuando es sezudo I al riko por su rikeza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7397 |
estirarse v. refl. |
השתרע, התרפה; מת, שבק חיים; נהיגה ביהירות ובצורה מנופחת |
|
S'estiro un poko (Moscona) |
|
Ya me s'estiraron las orejas por komer (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7399 |
esto pron. dem. |
זה, הזה |
|
esto es echo kolay (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7400 |
estofa f. |
אריג, בד; בד משי, ברוקאד |
|
Estofa de alta fantazia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3363 |
estómago m. |
קיבה |
|
dolor d'estomago (Nehama) |
|
Komo estas kon el estomago? (Moscona) |
|
Estomago se kere (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5747 |
estrafutarse (it.) v. refl. |
לא נתן חשיבות ל-, לא היה איכפת לו מ- |
|
estrafutarse de una koza/de uno (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7403 |
estranyedad f. |
זרות, מוזרות; נכר, ארץ זרה |
|
A las vezes tienes uas estranyedades ke azen pensar (Moscona) |
|
I no te enkorves a Dio de estranyedad (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7405 |
estranyo adj. |
מוזר, משונה, תמהוני, הפכפך, גחמן; זר, נוכרי |
|
Non sea en ti Dio estranyo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7406 |
estrasar v. |
הרס, החריב, נהג כוונדאל |
|
Toda la vida kamina estrasado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7407 |
estrasos m. pl. |
הרס, נזקים גדולים כתוצאה של ונדליזם/ מלחמה/ רשלנות/כוחות טבע וכו' |
|
Aviendo kavzado estrasos en la fragua [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7408 |
estrechar/estrechear v. |
הצר |
|
El pantaloon m'esta ancho kale dado ke me lo estrechen (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3364 |
estrecharse v. refl. |
הצטמק, התכווץ; דאג, אכל את עצמו, חש מועקה |
|
de ver estas manzías s'estreca el alma/el korasón (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3365 |
estrecho adj. |
דחוק, לחוץ, צר; הדוק; דחוק (כספית); קמצן, מוציא כספו בקמצנות |
|
el tiempo es estrecho (Nehama) |
|
la famiya es grande i la kaza chika, estamos estrechos (Nehama) |
|
la komida está muy estrecha para tantas personas (Nehama) |
|
Es estrecho I de kara kurta (Moscona) |
|
Ya savemos ke sos estrecho, agora tom alas kozas a la anchura (Moscona) |
|
Mas vale komer un pan estrecho debasho de su techo, mas ke estrecharse en kaza estranya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7412 |
estrechura f. |
צרוּת (צר); מצוקה, דוחק, דוחק (כספי), צמצום |
|
Estamos biviendo en grande estrechura (Moscona) |
|
Mi ermano esta pasando grandes estrechuras (Moscona) |
|
No me metas en estrechura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3371 |
estremeser m. |
זעם, זעף, רוגז; תוקפנות |
|
deshalo, no le favles oy, está kon estremeser (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3368 |
estremeser v. |
הפחיד, זעזע, החריד, גרם חלחלה, הטיל אימה, הבעית |
|
el djemido del tigre estremese (Nehama) |
|
Me asonyi un esfuenyo ke me izo estremeser (Moscona) |
|
De la tempesta los montes estremesen (Moscona) |
|
Estremeser las karnes (Moscona) |
|
Estremesedvos I no pekesh (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3369 |
estremeserse v. refl. |
הזדעזע, רעד, נבעת, נבהל, חרד |
|
s'estremese komo del guerko: (Nehama) |
|
estremeserse del padre/del mestro/del maestro (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3372 |
estrenado adj. |
שחנכו אותו, שמשתמשים בו לראשונה |
|
este vestido es estrenado de oy (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3373 |
estrenar v. |
חנך, לבש בפעם הראשונה, השתמש בפעם הראשונה |
|
estrenar kaza/un moble/un vestido (Nehama) |
|
fraguar una kaza i estrenarla (Nehama) |
|
Me estreni kalsado (Moscona) |
|
Kuando te vas a estrenar el vistido? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3375 |
estrenarse v. refl. |
לבש בגד חדש |
|
es muy embelekado, kada dos por tres se estrena una hazinura (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3376 |
estreya f. |
כוכב, מזל, גורל |
|
este vestido está la estreya negra (Nehama) |
|
Ver las estreyas (Moscona) |
|
Le valio la estreya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3377 |
estreyado m. |
שמים מכוכבים |
|
no te fíes del estreyado ni del marido d'al lado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7423 |
estreyería f. |
אסטרונומיה; אסטרולוגיה, קריאה בכוכבים |
|
Lo alkansaron a saver kon hohma de la estreyeria (Moscona) |
|
Los estreyeros estavan kada noche en la estreyeria (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7425 |
estreyero m. |
אסטרונום, אסטרולוג, חוזה בכוכבים |
|
Estreyeros ke esparten los sielos pensando de divinar de eyos lo ke a de vinir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3378 |
estrindjar (it.) v. |
הידק, לחץ, מתח; גרם חרדה, הדאיג |
|
s'estrindje el korasón kuando se pensó a los fornos de Birkenau (Nehama) |
|
estrindjar la chintura (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10332 |
estripar v. |
הוציא את המעיים, פתח את הבטן |
|
la djentoria fue tanta ke ya me ivan a stripar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7426 |
estriparse v. refl. |
החליק, גלש |
|
M'estripi para pasar entre tanta djentoria (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10333 |
estruidero m. |
נטיה להשחית, נטיה לבלות |
|
struidero de kalsado ke tiene este ijiko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3379 |
estruir v. |
גרף, החריב, השם, הרס, השמיד, בילה (מרוב שימוש), קלקל |
|
esta purga lo estruyó (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3380 |
estruirse v. refl. |
כילה את כוחו, ''הרס'' את עצמו; התקלקל, נהרס, חרב |
|
s'estruyó el mundo para ke diera sien frankos para los proves (Nehama) |
|
las ropas, los vestidos, los kalsados s'estruyen kon el tiempo (Nehama) |
|
ten pasensia, no se struyo el mundo! (Moscona) |
|
ya me strui de gastar (Moscona) |
|
lo ke parese ke ya se struyo el mundo, barminam (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3382 |
estruisión f. |
חורבן, שאיה, הרס, התמוטטות |
|
este fecho hue estruisión para fulano (Nehama) |
|
el kavo del pekador struision i para su yaga non milizina (Moscona) |
|
la karestia esta struision del mundo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10339 |
estudiar v. |
למד, עיין ב-, חקר |
|
se fue a studiar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3383 |
estuguerser v. |
הטיל אימה |
|
vino ensupito i me estuguersió (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7447 |
esvachearse (t.) v. refl. |
חזר בו, התחרט, ויתר על; איבד את החשק; הסיח דעתו |
|
Ya me ezvachei (Moscona) |
|
Va ezvacheate un poko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7430 |
eventualidad f. |
מקריות; אפשרות |
|
Por toda eventualidad (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7431 |
evidensia f. |
ודאות |
|
Meter en evidensia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7432 |
evlát (t.) m. |
בן |
|
Alkavo alkavo es tu evlat (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6865 |
exajerar v. |
הגזים, הפריז; השתמש לרעה, השלה, הטעה |
|
no kale exajerar las kozas (Moscona) |
|
la persona puede bever ma no exajerar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6867 |
existensia f. |
קיום, מציאות, ישות |
|
no kreo en la existensia de [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3388 |
ey adv. |
כאן, פה |
|
ey está (Nehama) |
|
no te kedes ey (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7439 |
eyaya! interj. |
ההיא שם, המסכנה! |
|
Eyaya lo ke esta yevando kon este borrachon (Moscona) |
|
Eyaya de la bova (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7441 |
ezdear (t.) v. |
מחץ, מעך |
|
Ya se me ezdeo la mano (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7446 |
ezmusharse v. refl. |
נפל על הפנים |
|
Ya s'ezmusho (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3390 |
facha (1) (it.) f. |
פנים, פרצוף, קלסתר; מראה, מראית עין, חזות; יוקרה, שם טוב |
|
facha de ombre, facha de león (Nehama) |
|
la facha de un sesto de fruta (Nehama) |
|
de facha a la paré/al sol/a la mar (Nehama) |
|
amostravos al espejo i la facha vos vere (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7634 |
fadario m. |
גורל (של מישהו); גורל, פור |
|
Al fadario no lo topimos en kaza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3393 |
fadarse v. refl. |
המזל האיר לו פניו |
|
ya se le fado un vestido muevo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7635 |
fadika f. |
פיה קטנה |
|
El echo me lo devo de eskapar yo, no van a vinir las fadikas a azermelo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7636 |
fado m. |
גורל; כישוף, קסמים |
|
Esto le fue el fado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7637 |
fafuria f. |
בד דקיק ולא חזק |
|
Esto no esta basma - esta una fafuria (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7638 |
faiz (t.) m. |
רבית |
|
Tomar paras kon faiz (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7639 |
fakir (t.) m. |
נזיר הודי, פאקיר; מסכן, עני |
|
Ay fakir ayi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3394 |
falda m. |
חיק, חֹצֶן; צד, שוליים, כנף הבגד; חצאית |
|
inchirse la falda de fruta (Nehama) |
|
tomar una kriatura a la falda (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7640 |
falsador m. |
כזבן, רמאי; אדם שאינו עומד בדיבורו |
|
I karera de falsadores es dura i trayen dolores (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7641 |
falsar v. |
רימה, הונה, בגד, לא עמד בדיבורו, מעל |
|
La manteka la ampesaron a falsar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7642 |
falsedad f. |
צביעות, אי כנות; שקר, רמיה, רמאות |
|
De mintira i falsedad mira de alesharte, en kaminos de verdad mira de andarte (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7643 |
falsía f. |
צביעות, אי כנות; שקר, רמיה, מעל; סוג של דג סול |
|
Todo lo de este mundo es falsio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7644 |
falso adj. |
כוזב, מזויף, מסולף, שקרי, מעוות; שגוי, מלאכותי, מעושה, מוטעה |
|
Es in falso ke no ay sigundo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3396 |
falta f. |
משגה, שגיאה, טעות; פגם; עבירה, עוון, חטא, אשמה; חוסר, חסרון, מחסור |
|
es su falta si se izo hazino, kumió mucho (Nehama) |
|
por falta de mezos, kedó sin fecho (Nehama) |
|
La falta tuya se remarko (Moscona) |
|
Una madre i una manta tapan munchas faltas (Moscona) |
|
Su faltura era mijor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3398 |
faltar v. |
שגה; חסר, היה חסר; לא קיים (את החובה) |
|
faltar de huersas/de moneda/de tiempo/de amigos (Nehama) |
|
me kansi ke viniera a pasear kon mi, faltava ke lo tomara en brasos (Nehama) |
|
Me faltan 1000 levos para pagar la politsa (Moscona) |
|
Konstati ke aparte de lo otro me faltan i paras (Moscona) |
|
Mueve faltan para minyan (Moscona) |
|
I no faltimos ni uno de nombrar (Moscona) |
|
Falta sea la onor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7652 |
falto adj. |
חסר, משולל, מחוסר |
|
El aroz esta falto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3400 |
fama f. |
שם, פרסום, תהילה, מוניטין |
|
tener buena fama/negra fama (Nehama) |
|
toma fama buena i echate a arrovar (Nehama) |
|
Kompra para ti fama buena ke eya te akompanyara (Moscona) |
|
Da buena fama, pishate en la kama (Moscona) |
|
Mijor es la buena fama ke el buen azeyte i el dia de la muerte ke el dia de el nasimiento (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1186 |
farfur/í (t.) m. |
כלי חרסינה, פורצלן |
|
Ni chini ni farfuri! (Moscona) |
|
Ni chini ni farfuri (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7658 |
faropia f. |
שרשראות, כבלי ברזל |
|
Por atar sus reyes kon faropias (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7659 |
farsí (1) (t.) m. & adj. |
פרסי; פרסית; שפה מתוחכמת שאינה מובנת להמון העם |
|
el fransez lo avla farsi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3409 |
fas f. |
פנים (פני המים/כדור הארץ) |
|
al tiempo del diluvio, las aguas kuvrieron la fas de la tierra (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7665 |
fashado adj. |
עקוד (עקודים נקודים וטלואים) |
|
Ovejas fashadas, pintadas i pedriskadas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7661 |
fasina f. |
אלומה |
|
Vendras a la vejez a la fuesa komo se rekoje la fasina en su tiempo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7662 |
fasla f. |
כתם שומן; כינוי לאשה גסת רוח |
|
El pantalon esta yeno de faslas (Moscona) |
|
Kuando l'eskudias ampesa a skarvar por ver si le kayo buena fasla (Moscona) |
|
La vizina mueva esta una fasla (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7666 |
fatiga f. |
עייפות, לאות, יגיעה, חולשה, רפיון; טירדה, טורח |
|
Kon pasensia i fatiga todo se alkansa (Moscona) |
|
Retirate mansevo, tu tiempo non piedras, ni menos a tu kuerpo fatiga le metas (Moscona) |
|
Afuera sta fatiga grande (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
643 |
fatigar v. |
עייף, הוגיע, ייגע, הלאה; הטריד; חש ברע בשל אוכל; גרם עצירות |
|
el komer mucha dolsura afatiga (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7669 |
fatigarse v. refl. |
נלאה, התעייף, התייגע |
|
Sin fatigarse no ay ganas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7670 |
fatigozo adj. |
מעייף, מוגיע; על מזג אוויר: מעיק, מחניק |
|
El tiempo esta fatigozo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3410 |
fato (it.) m. |
עובדה, מקרה, ארוע, התרחשות, חוויה |
|
kontar un fato (Nehama) |
|
los fatos le dieron razón (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7671 |
fatura (2) (port.) f. |
חזות, מראה חיצוני; חזות ירודה ובלויה; אדם לבוש בלואים |
|
Barminam en la fatura ke lo vidi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7672 |
favor m. |
חסד, חן, טובה (עשה לו טובה) |
|
Votar en favor de [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7673 |
favorizar (fr.) v. |
העדיף, נטה חסד ל-, נתן זכות יתר ל- |
|
El ke es emparsial no favoriza a dinguna de las partes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7674 |
fayo m. |
חסרון, פגם |
|
Kuala deve ser nuestra kondukta kuando vemos ke nuestro kompanyero tiene algunos fayos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3429 |
feder v. |
הסריח, הבאיש, העלה צחנה, הדיף ריח רע, הצחין; הטריד, הפריע |
|
de la kavesa fiede el peshe (Nehama) |
|
Esto me guele akeyo me fiede (Moscona) |
|
Fediendo a lesh (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3430 |
fediendo adj. |
מסריח, מבאיש, מצחין; רקוב; שחצן; מטריד |
|
kien paga el peshe adelantado lo kome fedido (Nehama) |
|
Deshalo a este fediendo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7678 |
fedionda f. |
סרחון |
|
Penso de darle su ija la loka fedionda de boka (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7679 |
fedor m. |
סרחון, צחנה, באשה, ריח רע; שערוריה; שחצנות, רהב |
|
Tiene una fedor en si ke es koza de murir (Moscona) |
|
Va salir a la fedor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3431 |
fedorento adj. |
מסריח; שחצן; חסר כל ערך, עלוב |
|
me yamó a komer, me paresió ke me iya a fazer pranso, i ke vites aki?- me dio un komer fedorento (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7681 |
felisitar v. |
שיבח, איחל, ברך; החמיא |
|
Felisitar el anyo nuevo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7683 |
féntis adj. |
שטחי |
|
Moshiko de los fentis (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3437 |
feo adj. |
מכוער, כעור, חסר חן |
|
un ombre feo, una mujer fea |
|
lo feo bushka lo feo |
|
lo feo en este ninyo es ke favla sin respeto a su padre |
|
El mazal de la fea ke tenga mi ija (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7686 |
ferah (t.) adj. |
מרווח, רחב ידיים; נדיב, בעל יד רחבה; רחב דעת |
|
Salimos a ferahlanearmos de la nochada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7685 |
ferah (t.) m. |
עונג, תענוג, הנאה, הרווחה |
|
Ke te sea un ferah de salir a la veranda (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7687 |
ferahlí (t.) adj. |
נעים, ערב, מהנה, מענג |
|
El balkon muestro es muy ferahli (Moscona) |
|
La kamereta buena es muy ferahli (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7689 |
feretro m. |
ארון קבורה |
|
Feretro or ataud para yevar los muertos a la fuesa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7725 |
ferida f. |
פצע, חַבּוּרה, מכה |
|
Firida de mayores (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7726 |
ferido m. & adj. |
פצוע |
|
Diez muertos i trenta firidos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7727 |
ferir v. |
פצע, חבל |
|
Si lo apanyo lo firio de mala muerte (Moscona) |
|
Tanto te kero ke te do una i te fiero (Moscona) |
|
I irio a Ayov kon sarna mala desde la planta de su pie asta su meoyera (Moscona) |
|
I irio a el aisiano I lo eskondio en la arena (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7690 |
fermán (t.) m. |
צו, פקודה, צו שולטני |
|
Kore kore Shemueliko ke el memun esta detras - no t'espantes chakiriko ferman tengo del pasaj (Moscona) |
|
Para meldar este ferman se kere una ora entera (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7660 |
ferroja (port.) f. |
חלודה |
|
Komo el fiero no desha su faruja, ansi tu enimigo su enimistad (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7692 |
ferver v. |
רתח, תסס, געש |
|
Fuerte komo la agua ke ferve (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1187 |
fesat/fesad (t.) m. |
קונדסות, מעשה קונדס, משובה; תכך; ארוע יוצא דופן |
|
De chiko ke ya tuvo estos fesates (Moscona) |
|
Buen fesat mos kito (Moscona) |
|
Es yeno de fesates (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3433 |
feuzia f. |
בטחון ב-, אמון, מיבטח |
|
tener feuzia en el Dio, no en fijo de ombre |
|
Bindicho tu Adonay asufriensai fifusia a los djustos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3434 |
fey f. |
אמונה |
|
no tener ni ley ni fey, ni profeta |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7695 |
fez (t.) f. |
פז, תרבוש תורכי; חלק מן הקופיה (כיסוי ראש נשי סלוניקאי) |
|
Le merki a mi chilibi una fez dalli (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3435 |
fiado adv. & m. |
באשראי, בהקפה; הקפה, אשראי; סך המכירות באשראי |
|
el fiado rovina |
|
el fiado es dos vezes pagado |
|
el fiado es dos vezes pagado (Nehama) |
|
No vendo fiado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7697 |
fiado adj. |
לקוח/נתון באשראי/בהקפה |
|
Lo fiado es siempre mas karo (Moscona) |
|
El fiado es kon su pekado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7699 |
fiansa f. |
ערבות, ערובה, ערבון, אחריות |
|
La fiansa es komo la nave entre las olas de la mar (Moscona) |
|
Le Sali fiansa (Moscona) |
|
No se fia de ninguno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3442 |
fiar v. |
מסר/הפקיד למשמרת (דבר יקר/ חשוב למוסר); נתן אמון ב-; מכר באשראי; השגיח מקרוב, עקב אחרי |
|
no te fies del estreyado ni del marido d'al lado (Nehama) |
|
no ay ke fiar ni en la kamiza d'enriva (Nehama) |
|
fiar me kiero ke el gayo me metió guevo: (Nehama) |
|
No lo fies en manos ajenas (Moscona) |
|
No lo fio de un ojo a otro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3501 |
fiasko (it.) m. |
כשלון, מפלה, פיאסקו |
|
azer fiasko (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3445 |
fiel adj. |
נאמן |
|
amigo fiel, perro fiel (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7704 |
fiero (fr.) adj. |
גאוותן; חייתי, פראי, בלתי מרוסן; אמיץ; נוקשה, קשוח; גדול, עצום |
|
El fierro se bate asta ke sta kayente (Moscona) |
|
Agora stamos fierro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3502 |
fierro m. |
ברזל; עוגן |
|
si el fierro da al vidro, guay del vidro; i si el vidro da al fierro, guay del vidro! (Nehama) |
|
kien kon fierro mata kon fierro muere (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7706 |
fiesta f. |
חג, חגיגה, מועד, יום טוב; שמחה,מסיבה, כרה |
|
El kalsado mo lo vo estrenar para las fiestas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7707 |
fiestar v. |
חגג, אכל ושתה, נהנה |
|
Fiestar el aniversario (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7708 |
figura f. |
דמות, דיוקן, צלם, פנים |
|
Sangrateo la figura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7709 |
figurar f. |
דימה, תיאר, הופיע; צייר; מילא/שיחק תפקיד, התבלט |
|
En el numero de los eskojidos figura i el Sr. [...] (Moscona) |
|
Ya te puedes figurar mi estado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3476 |
fijanko/fijanka n. |
בן/בת בוגרים, שיצאו מכלל ילדות |
|
parese chiko dainda, ma ya tiene dos fijankos: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7711 |
fikir (t.) m. |
רעיון, דעה |
|
Los fikires no se eskapan (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7741 |
fiksar v. |
קבע, הציב, ייצב; תקע, נעץ, סימרר; ברר, הבהיר |
|
Loke me esta fiksando esta persona? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3448 |
fila f. |
תור, טור, שורה; תהלוכה; בצק עלים, עלי בצק |
|
estuvo favlando dos oras en fila (Nehama) |
|
la fruta se merka a la fila mas barato ke kon eskojer. (Nehama) |
|
Ya se echo la fila (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3450 |
filar m. |
מחרוזת פנינים/מטבעות |
|
yadran de diez filares de perlas/de ambaras (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3451 |
filiko m. |
זרם דקיק; פלג, נחל קטן |
|
un filiko de agua (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3452 |
filindra /filinera f. |
רוק מר (מיצי קיבה העולים לפה) |
|
tener la boka yena de filindra (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3453 |
filindrozo adj. |
מלא רוק מר (מיצי קיבה) |
|
alevantarse la manyana kon la boka filindroza es sinyal de negra dijestión (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3454 |
fin f. |
קצה, גבול, תחום, סוף, קץ; הפסק, חידלון, כלה, מוות |
|
la fin de un livro (Nehama) |
|
fin de anyo (Nehama) |
|
deshar para la fin (Nehama) |
|
para todo ay fin (Nehama) |
|
para su negragura no ay fin (Nehama) |
|
Al empesijo i a la fin (Moscona) |
|
Le vino la fin (Moscona) |
|
Sin fin i sin kadar (Moscona) |
|
A fin de arivar a una konkluzion (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3459 |
fina prep. & conj. |
עד, עד ל- |
|
te vo a esperar fina ke eskapas de komer (Nehama) |
|
fina ke vino m'akoró el alma (Nehama) |
|
fina ke manea la pacha se kiere tiempo (Nehama) |
|
fina ke no tiene gana no lo forses a komer (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7713 |
findján/findjaniko (t.) m. |
ספל קפה, ספלון, ספלול, פינג'אן |
|
Djugo de fildjanes (Moscona) |
|
Unos ojos, unos fildjanes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3464 |
fineza f. |
דקות, דקיקות, עדינות; אנינות דעת |
|
la fineza de un teshido (Nehama) |
|
la fineza de un parfumo (Nehama) |
|
Preguntar kon fineza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3466 |
finga f. |
חתיכה, פיסה, חלק קטן מאוד |
|
no dar ni finga (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7721 |
fino adj. |
דק, דקיק, עדין, רזה, טהור (זהב); מעודן, טעים לחיך, משובח, מעולה; מזוכך; חד, שנון, פיקח |
|
Es muy fino (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3467 |
finyir v. |
לש, ערבל בצק |
|
a kien finye i amasa no le arroves la masa (Nehama) |
|
Lo finyo bueno, bueno (Moscona) |
|
En este echo esta amasado i finyido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7724 |
firaón m. |
פרעה; חוצפן, איש ריב ומדון |
|
Kon este firaon no se sale a bash (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7729 |
firmamiento/firmamento m. |
רקיע; ברית; חתימה |
|
Membrad para siempre su firmamiento (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7732 |
firmemente adv. |
ביציבות, בתקיפות |
|
Esto firmemente konvensido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7730 |
firmeza f. |
מוצקות, יציבות, איתנות, חוזק; תקיפות; התמדה |
|
En este mundo no ay firmeza de nada (Moscona) |
|
Resta en tu firmeza i siempre kon un modo de avla (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3440 |
firmo adj. |
קבוע, יציב, איתן, חסון, חזק; תקוע; תמידי; בטוח, עומד על דעתו |
|
dar/tomar un presio firmo |
|
Israel es bivo i firme (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7734 |
fishugar/fishugiar v. |
הטריד, הקניט; התעסק, מישש, ליטף |
|
No lo vayas fishugiando muncho (Moscona) |
|
Boz fishugante (Moscona) |
|
El aire fresko del mar figushava su figura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3469 |
fista prep. |
עד |
|
ir fista en kaza (Nehama) |
|
me kitó el alma fista ke vino: (Nehama) |
|
m'akompanyó fita'n kaza (Nehama) |
|
Fista ke abolto la kara (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3472 |
fit (t.) adv. |
בלי יתרון, בשוויון, באיזון, בלי להרוויח ובלי להפסיד; ''פיט'' |
|
lo ke te gani ayer me lo ganates oy estamos fit (Nehama) |
|
Echar fites (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3473 |
fitero m. |
דרגה עילאית; שעת השיא |
|
arrodear por los fiteros del sol (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3475 |
fitija f. |
(בהפרזת גנאי:) בחורה; בחורה משרכת דרכיה |
|
para kien está metido el devente? no tiene ni fijosni fitijos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7738 |
fitijo m. |
בן סורר |
|
Este fitijo repozo no me sta dando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3474 |
fitil (t.) m. |
פתיל, פתילה; פתיל רועם |
|
el fitil de la lampa: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7739 |
fito m. |
מטרה (לירי, לחיצים) |
|
Estiro su arko i me puzo komo fito a la saeta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7742 |
fizikamente adv. |
באופן פיזי, באופן חומרי, גופנית |
|
Fizikamente es imposivle (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7743 |
fizionomía f. |
פרצוף, הבעת פנים, סבר |
|
Loke parese ke se le troko la fizionomia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7748 |
flakeza f. |
רזון, שידפון; חולשה, תשישות, אנמיה, תורפה |
|
Esto es una flakeza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7744 |
flako adj. |
חלש, חלוש, רפה, בעל בריאות רופפת, רופף; רזה, צנום, כחוש, דק; שביר |
|
Los tratos estan flakos (Moscona) |
|
Flako de konstitusion (Moscona) |
|
Flako de korason (Moscona) |
|
El mantenimiento lo tenemos muy flako (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7749 |
flama f. |
להבה, שלהבת, לשון אש |
|
Enchikesi esta flama kela redoma del gas se puede patlear (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7750 |
flamada f. |
התלקחות |
|
Ke so estas flamadas, ya vas a kemar la kaza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7751 |
flamear v. |
חרך; התלקח, עלה בלהבות |
|
I ayi se flamean i se aze relampago (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7752 |
flatería/flaterías (fr.) f./f. pl. |
חנופה, התרפסות, חלקות, חונף |
|
no es mi kulpa si tomas por flateria el linguaje de mi korason (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7753 |
flema (gr.) f. |
ליחת גרון, ריר, כיח, רוק |
|
Estorvio de suenyo, dolor de vientre i flemas, todo viene de komer demaziado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3494 |
fogarero/a m./f. |
מוקד; כירה, אח, מחתת גחלים (לחימום ביתי) |
|
en invierno la famiya bivia al derredor del fogarero (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7754 |
folor f. |
כעס, זעם, חימה, חרון אף |
|
No se ensienda el folor en los ojos de mi senyor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7755 |
fonder/se cf. undir/se |
|
|
I eskojidura de sus kapitanes fueron fondidos en mar ruvio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3495 |
fondo adj. |
עמוק |
|
podjo muy fondo (Nehama) |
|
kitar i no meter al fondo ayega(Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7756 |
fondo m. |
תחתית, קרקעית; קרן, הון |
|
Estudiar una kestion a fondo (Moscona) |
|
Bever la kopa de la amargura asta el fondo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7832 |
fonksión (fr.) f. |
תפקיד, משרה |
|
El reinche unas kuantas funksiones (Moscona) |
|
En la funksion de [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7834 |
fonksionamiento/fonksionamento (fr.) m. |
תפקוד, תפעול |
|
El funksionamiento regolar de la makina fue impedido de [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7758 |
forma f. |
צורה, מראה, תבנית, דפוס, אופן; מדים |
|
Me lo disheron en forma de sekreto (Moscona) |
|
Una haya en forma de benadam (Moscona) |
|
Todos los elevos estavan vistidos en forma (Moscona) |
|
Ke forma tiene? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7762 |
formalidad/formalitá f. |
רשמיות, נוהל, צעדים מנהליים |
|
Reinchir las formalidades (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7763 |
formarse v. refl. |
נוצר, קיבל צורה, התהווה |
|
Ansina se forman los pleitos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7764 |
format/o m. |
גודל, מידה, צורה, תבנית, פורמט |
|
Por endelante la gazeta va salir en formato redusido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7765 |
forro adj. |
חופשי, בן חורין, משוחרר |
|
El anyo el vinien en tiera de israel ijos forros (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7766 |
forsar v. |
הכריח, אילץ, חייב, אנס, תקף |
|
No me forses (Moscona) |
|
Forsar la kale (Moscona) |
|
Esto forsado (Moscona) |
|
El krio no se deve de forsar para ke koma (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7770 |
forsudo adj. |
חזק, חסון, רב כוח |
|
Es muy forsudo, un vero Shimshon Agibor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7771 |
forta f. |
גאווה, יהירות, שחצנות |
|
Tiene unas fortas kon si ke barminam (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3498 |
fortaleza f. |
כוח, גבורה, עוצמה, עוז, תעוזה, חוזק; עצימות, אינטנסיביות; חומרה, קשיחות; מצודה, מבצר |
|
de la fortaleza de las aguas se derrokó el ponte (Nehama) |
|
No te puedo eksplikar la fortaleza de ombre ke es (Moscona) |
|
Te amare, Dio, mi fortaleza (Moscona) |
|
Kon fortaleza de mano nos sako Adonay de Ayifto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7775 |
forteresa/fortereza f. |
מבצר |
|
La fortereza de Ederne kayo despues de sinko mezes de muasere (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3500 |
fortuna (.t.) f. |
סערה, סערת ים |
|
mas vale fortuna en tierra ke bonacha en la mar (Nehama) |
|
Afuera esta fortuna (Moscona) |
|
Lo ke son estas fortunas? (Moscona) |
|
Males, fortuna (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3499 |
fortuna f. |
רכוש, הון, עושר; מזל |
|
la fortuna por kien la perkúra (Nehama) |
|
Guay del prove i su negra fortuna (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7780 |
fortunozo/fortunojo (2) (t.) adj. |
סוער; נסער |
|
La mar esta fortunoza (Moscona) |
|
Achakes ke la operaron a su mujer, esta muy fortunozo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7782 |
foya f. |
בור, שוחה, חור; קבר, שחת |
|
El lajado esta foyas foyas (Moscona) |
|
A la fin kada uno va entrar en la foya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7784 |
foyo m. |
גומה; בור, קבר; נקב; מפוח |
|
Ya abasta fumates ke pareses a un foyo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3504 |
fraguar v. |
בנה, הקים |
|
kien fragua se desfragua (Nehama) |
|
Yo fraguo – el doroka (Moscona) |
|
En la kaleja muestra se estan fraguando dos binas muevas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3505 |
frangula/frangola (it.) f. |
תות שדה, תות גינה |
|
dedientro de una frangola salió un djidió (Nehama) |
|
Unos mushos - frangolas! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3506 |
franko m. & adj. |
ארופאי, מערבי; לאדינו, ספניולית; פרנק (מטבע צרפתי) |
|
vestirse a la franka (Nehama) |
|
Koman todos komo frankos kon piron i manteles blankos, si no ay siyas en bankos, porke aze bien komer (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7790 |
frashka (it.) f. |
שבב, נסורת |
|
Meti unas kuantas frashkas ke se arebiva esta soba (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7789 |
frasko m. |
בקבוק |
|
Fraskito kon agua oloroza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7791 |
fregador m. |
סחבה, מטלית שפשוף, סמרטוט; סוחר רמאי |
|
El bakal vuestro es fregador de klasa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1640 |
fregar v. |
חיכך, שיפשף, הבריק; הדיח (כלים), מרק; הטריד, הרגיז; ''תקע'', ''דחף''; עיסה |
|
arrefregar la espalda kon kolonya para fazer pasar una dolor (Nehama) |
|
fregar el puerpo kon kolonya (Nehama) |
|
Me frego una mintira boy de el (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7793 |
fregarse v. refl. |
שיפשף, השתפשף |
|
No te freges los ojos kon manos suzias (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7794 |
fregatina f. |
סחורה מאיכות גרועה; שפשוף חזק, שפשוף אבר מגרד בגוף;שטיפת מוח |
|
Komo vinites a merkar esta manera de fregatina (Moscona) |
|
Buena fregatina! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3508 |
fregón f. |
סחבה, מטלית |
|
para ke se vaya al fregón mijor está el garón (Nehama) |
|
Para ke se vaya al fregon ke se vaya al garon (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7797 |
freno m. |
מתג, רסן, זמם, מחסום; בלם |
|
Bienaventurado el marido de mujer virtuoza porke no es giado kon freno de buey i azno auna (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3509 |
frente adv. |
ממול |
|
mora en frente de mi kaza (Nehama) |
|
en frente del oro la plata vale poko (Nehama) |
|
en frente de mi vino no vendas vinagre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7798 |
frente f. |
מצח |
|
Salir kon la frente limpia (Moscona) |
|
Torno del front kon tres firidas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3512 |
fresko adj. |
קריר, צונן, רענן, טרי |
|
al empesijo de la primavera las manyanadas son freskas (Nehama) |
|
el hazino parese kalmo, ya le abasho la kayentura; está fresko (Nehama) |
|
Asentarse a lo fesko (Moscona) |
|
Fresko komo la roza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7801 |
freskor m. |
קרירות, טריות, רעננות |
|
Se demudo mi freskor en sekuras de verano (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7802 |
freskura f. |
קרירות, טריות, רעננות |
|
Freskura de karas ke tiene esta (Moscona) |
|
El pipino da freskura (Moscona) |
|
En tiempo de freskura de komer sekura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7805 |
friar v. |
הקפיא |
|
Oh ke brasos blankos ke en la agua frien (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7806 |
friir v. |
טיגן |
|
Despues del gizado tengo de friir pishkado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3514 |
friirse /friyirse v. refl. |
ניטגן (להיטגן); דאג |
|
meter l'azeite a friirse kuando el peshe está en la mar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7807 |
frijalda/frijaldo f./m. |
בצק עלים, מאפה מבצק עלים; שכבה, רובד |
|
La reinika la zinganika se komia las frijaldikas, ya deshava las filikas, se chupava las manikas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3515 |
frío adj. |
קר, צונן; אדיש, קריר |
|
aguas frías (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3516 |
frío m. |
קור, צינה; חום קדחת |
|
en invierno aze frío (Nehama) |
|
El frio esta grande (Moscona) |
|
Me apanyaron siete frios (Moscona) |
|
Estar kon frios (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3517 |
fruchiguar v. |
נשא פרי, הניב פירות |
|
fruchiguad i muchiguad i inchid la tierra (Nehama) |
|
Fruchiguadvos i munchiguadvos i inchid a la tiera i sodjigualda (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3518 |
fruta f. |
פרי, פירות |
|
fruta de oy, pan de ayer, karne de antiyer (Nehama) |
|
La fruta enkaresio (Moscona) |
|
No ay konto de merkar pan fresko ke se va komo fruta (Moscona) |
|
Para las frutas vo kumplir 20 anyos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7816 |
fruto m. |
פרי; תוצר, תוצרת; תוצאה, תועלת |
|
El fruto de las prisas es arepintir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7817 |
fudulik (t.) f. |
בזבזנות, פזרנות; שפע |
|
Ya lo aferro el fuduluk (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7850 |
fuego m. |
אש, תבערה, שריפה, דליקה, בערה, להבה; בהשאלה: יקר מאוד |
|
Grande huego ay en la famiya (Moscona) |
|
De dizir huego la boka no se kema (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7818 |
fuero m. |
חוק; סמכות; זכות יתר, פריבילגיה |
|
Si en mis fueros anduvieres i a mis enkomendansas guardares i izieres a eyos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3681 |
fuersa f. |
כוח, גבורה, עוצמה, מרץ, יכולת |
|
kierer bien por fuersa no ay (Nehama) |
|
A fuersa de repetar uno se ambeza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3678 |
fuerte adj. |
חזק, חסון, קשה, עז; נמרץ, תקיף, סמכותי; נוקשה, קשיח, קשוח, חמור; שובב |
|
frío huerte/kalor huerte (Nehama) |
|
es fuerte de espartirse de los ijos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3680 |
fuerteziko adj. |
קשה מאוד |
|
el frio esta fuerteziko (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7820 |
fuesa f. |
בור, שוחה, שחת, קבר |
|
Repozo kero en la fuesa ke tengo prisa de repozar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3519 |
fuído m. |
בורח, נמלט |
|
parese un búfano fuido de l'arabá (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7821 |
fuín m. |
פיח, קורי פיח בארובה, על קירות המטבח, בפינת הבישול |
|
Los burus estan tikadeados de fuin (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3520 |
fuír v. |
ברח, נס, נמלט; נמנע מ-; סטה מ- |
|
te aharvan, fuy; te dan, toma (Nehama) |
|
fuir de pleitos: (Nehama) |
|
Fuyo ke dainda esta fuyendo (Moscona) |
|
Ken de kaza fuye a kaza torna (Moscona) |
|
Despues de la vaka fuida va serar la puerta (Moscona) |
|
Fuy de una ora mala biviras mil anyos (Moscona) |
|
Fuir dize, el sielo buraka (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3522 |
fulín (t.) adj. |
מפוייח, מלוכלך, מוזנח |
|
la kaza está un fulín (Nehama) |
|
está todo fulines (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7827 |
fumada f. |
שאיבת עשן סיגריה, ''שכטה'' |
|
Ya te bevites la chigara en dos fumadas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7828 |
fumadera f. |
(באירונ':) סיגריה, ''סיגרונת'' |
|
Daki una fumadera (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7829 |
fumadero m. |
עישון מוגזם |
|
Shaki de fumadero ke tiene (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7830 |
fumar v. |
עישן (מקטרת וכו'); עישן (מזון) |
|
Es kadir de fumarse tres paketos de tutun al dia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7831 |
funebre/o adj. |
של לווית המת, של אבלות |
|
La seremonia funebre tendra lugar en [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7835 |
furajka f. |
כובעית, כיפה |
|
De la alegria ampesaron a echar las furajkas por enalto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7836 |
furdá (t.) f. |
פסולת, לכלוך, שיירים; מוץ |
|
De la lana kayo muncha furda (Moscona) |
|
Del trigo salio muncha furda (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7839 |
furia f. |
זעם, כעס, רוגז, חרון; בת שאול |
|
Kon furia kato (Moscona) |
|
Kon grande furia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7841 |
furiozo adj. |
כעוס, זועם, נזעם, רוגז; נלהב, קנאי, מטורף, מלא רגשה |
|
En ora de tu sanya non seas furiozo! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7838 |
fursant f. |
שגעון לדבר אחד, אידה פיקס |
|
Le entro fursant (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7844 |
fushka (1) (gr.) f. |
אבעבועה |
|
De tanta sal ya me se izieron fushkas en la boka (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3524 |
fushko (port.) adj. |
חשוך, אפל, עמום; צנוע |
|
este desgrasiado va kon ojos fushkos, no mira en alto, no le ríe la kara (Nehama) |
|
viene a vermos komo un ladrón, entre muskos i fuskos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7842 |
fustán/a (t.) m./f. |
שמלה |
|
Una de la otra se van selando, las modas van kitando` detras del fustaniko se meten samariko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7843 |
fustanela (t.) f. |
חצאית קפלים; חצאית גברית יוונית (לבוש לאומי) |
|
La novia de las siete fustanelas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3526 |
fyel adj. |
מר כלענה |
|
la fyel le está kuriendo por la kara (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7845 |
fyel f. |
מרה; לענה |
|
Poka fyel aze amarga muncha miel (Moscona) |
|
Ni su miel ni su fiel (Moscona) |
|
Delantre de todos me izo unas echas ke me arrevento la fyel (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7449 |
gaavá/gavá (ebr.) f. |
גאווה, יהירות, יוהרה, עזות; חוצפה; גאוותנות, התפארות |
|
Para la gaava ke sta, ni avlar se le puede (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7450 |
gadar (t.) adj. |
אכזר; בהשאלה: סוחר יקרן''פושט עור'' |
|
Mil vezes son ke te lo enkomendo, ke no stes a emplear de este gadar, no se ke amistad te entro kon el (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7451 |
gadol (ebr.) adj. |
גדול |
|
Ay dizientes ke el gadol esta enkamado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7452 |
gajo m. |
פלח (תפוז, אשכולית וכו'); פלח (מחצית) השקד |
|
Al tinyozo un gajo mas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7453 |
galadrón m. |
גמול |
|
El bueno ayara su gualardon (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7454 |
galana adj. |
יפה, חיננית; בעלת בית מוכשרת |
|
Todas vinieron, mi galana no (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7455 |
galante adj. |
אדיב, מנומס, אבירי; מחזר, עוגב |
|
No te amostres por muy galante ke la djente ya save ijo de ken sos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3527 |
galera f. |
ספינת משוטים, ספינת ענושים (עבודת פרך); מאסר |
|
mijor sien anyos en galera ke uno debasho de tierra (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7456 |
galeta (it.) f. |
עוגה דקה, חררה |
|
Galetika mashka i a ti te amaha! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7457 |
galut/galú(d) (ebr.) m. |
גלות, גולה, שבי, שביה |
|
El galut de la agua no sta koza de tragar (Moscona) |
|
Huerte galut ke sta para moldear una kaza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7459 |
gálvano m. |
שרף ארומטי (בעל ריח חריף), חלבנה |
|
Galvano goma de guezmo fuerte (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7460 |
gam (t.) m. |
צער, עגמה |
|
No eches gam a la tripa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7461 |
gamashear (t.) v. |
סינוור |
|
De la luz fuerte ya me se gamashearon los ojos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7462 |
gambada (it.) f. |
פסיעה |
|
Asuvio las eskaleras en tres gambadas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3533 |
gameyo m. |
גמל |
|
el gameyo no ve su korkova, ve la del d'enfrente (Nehama) |
|
De una pulga azer un gameyo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3534 |
gana f. |
תיאבון, רצון, חשק, תשוקה |
|
tener gana de komer (Nehama) |
|
komer kon gana/sin gana (Nehama) |
|
fazer fuir la gana (Nehama) |
|
kada uno kon gana, la vieja kon la érrema tayarina (Nehama) |
|
Me se avrio la gana (Moscona) |
|
Para todo se kere gana (Moscona) |
|
No tiene gana de verse a si (Moscona) |
|
Me esta dando ganas de [...] (Moscona) |
|
Me sta dando ganas de arrankarle la kavesa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7469 |
ganado adj. |
מורווח, שהרוויח |
|
Todo lo ganado para Ham Merkado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3538 |
ganador /dera n. & adj. |
מרוויח, משתכר ללחמו, זוכה, מנצח |
|
una famiya grande kon un solo ganador (Nehama) |
|
un ganador no puede dar abasto a muchas bokas (Nehama) |
|
tengo un fijo ganador, se va kon tres, viene kon dos (Nehama) |
|
El ganador del bileto ainda no se demostro (Moscona) |
|
Es ganador de mil levos al mez (Moscona) |
|
Ijo el ganador yeva tres trae dos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7473 |
ganansia f. |
רווח, הכנסה, תקבולים, שכר; זכיה; רכוש |
|
El Dio ke mos de ganansias buenas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7474 |
ganansiozo adj. |
נושא רווחים, רווחי, כדאי, רנטבילי |
|
El saraflik es echo ganansiozo (Moscona) |
|
Ganansiozo del djugo salites tu (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3541 |
ganar v. |
הרוויח, זכה ב-; נהנה מ-, הפיק תועלת; ניצח, זכה; השתכר; רכש |
|
el ganar i el pedrer son ermanos/onde ay ganar ay también pedrer (Nehama) |
|
el buen ganar faze el buen gastar (Nehama) |
|
onde no ay ke ganar ay ke pechar (Nehama) |
|
El ganar i el pedrer son ermanos (Moscona) |
|
Ganaras el pan kon el sudor de frente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7478 |
ganarse v. refl. |
זכה |
|
Ansi te ganas rnimigos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3544 |
ganchear v. |
ניסה לתפוס משהו באנקול |
|
ganchear para kitar el kuvo ke kayo al podjo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7479 |
gancho m. |
וו, אנקול, קרס; חכה, צלצל; וונעילה; עוגן; מסרגה |
|
Derecho komo el gancho (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7480 |
ganeden/ganeder (ebr.) |
גן עדן |
|
Aki esta ganedem en vida (Moscona) |
|
Ke su alma repoze en ganedem (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3546 |
gargajo m. |
רוק, ריר, כיח; כינוי לאדם כחוש ותשוש |
|
kitar/eskupir gargajo (Nehama) |
|
kada gargajo i gargajo a su paladar es dulse! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3545 |
garganta/gargante m. |
גרון, צואר |
|
favlar kiero i no puedo, la garganta me duele (Nehama) |
|
Amudision en la garganta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7483 |
gargantear v. |
זלל ברעבתנות |
|
No te pareska ke se arekojeron para eskapar algun echo, todo es dafka para gargantear (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7484 |
gargantera f. |
מטפחת, צעיף; תחבושת לגרון |
|
Tiene gargantera chika (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7485 |
garón (ebr.) m. |
גרון, לוע, קנה |
|
Todo lo ganado es para el garon (Moscona) |
|
El garon es venturozo (Moscona) |
|
En el garon ke le kede lo ke komio i bevio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7488 |
gas m. |
גז, נפט |
|
Echa gas al gaz (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7489 |
gastador/gastadero/dera n. & adj. |
בזבזן |
|
Gastadero ke tiene este ombre para lo ke prime i no prime (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3548 |
gastar v. |
בזבז, הוציא כסף; בילה, כילה, קלקל, מירטט |
|
gasta el loko para ke koma el savio (Nehama) |
|
mas vale un buen gastar ke un buen ganar (Nehama) |
|
kien gasta viernes kome sabá (Nehama) |
|
kien gasta en lo seko kome en la mar (Nehama) |
|
Prime ke sepas komo ganar i mas de esto komo gastar (Moscona) |
|
Mozotros gastamos muncha agua (Moscona) |
|
Se gasto todas las paras (Moscona) |
|
En la manera ke esta kaminando este ijiko se va gastar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3552 |
gastarse v. refl. |
התבלה, התקלקל; התבזבז |
|
la karne/el peshe se gastan (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3553 |
gaste m. |
הוצאה, הוצאות |
|
el gaste lo estruyó (Nehama) |
|
salir de gaste (Nehama) |
|
Esta semana tuvimos munchos gastes (Moscona) |
|
No agas gastes sin pensar (Moscona) |
|
Muncho gaste mal Shabat (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3555 |
gata f. |
חתולה; טופר, ציפורן חתול |
|
las kiriaturas kaminan a gatas (Nehama) |
|
Ya le echo la gata (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3556 |
gato m. |
חתול |
|
el gato tiene siete almas (Nehama) |
|
kien mete la kampanía al gato? (Nehama) |
|
gato kon gantes no aferra raton (Nehama) |
|
gato eskaldado s'espanta del agua fria (Nehama) |
|
kaminar a puntas de pies, kom'al gato (Nehama) |
|
Se pasan komo el gato i el perro (Moscona) |
|
El ke mata gato yeva siete anyos de aniyut (Moscona) |
|
Es komo el gato, siempre kaye enpies (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3528 |
gaviente/to (ebr.) m. |
גאה, גאוותן, יהיר, עז פנים |
|
prove i gaviento (Nehama) |
|
Gaviento komo el bibo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3561 |
gayego adj. |
בן גליסייה שבספרד; עילג שפה |
|
semos gayegos no vos entendemos (Nehama) |
|
semos gayegos no mos entendemos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3563 |
gayina f. |
תרנגולת |
|
la gayina de la vezina da dos kaldos (Nehama) |
|
onde se hue la gayina ke se vaya i el kaldo (Nehama) |
|
Despues ke la degoyo, el sohet la spulgo la gayina por aki, por ayi i la kito trefa (Moscona) |
|
Dayi le dio la tos a la gayina (Moscona) |
|
Es el de la gayina blanka (Moscona) |
|
A la gayina del patron no se dize kish (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3565 |
gayo m. |
תרנגול |
|
kada gayo i gayo en su gayinero kanta (Nehama) |
|
gayo i muchacha, no mas d'un anyo (Nehama) |
|
entre daka'l gayo, toma'l gayo, kedan las plumas en la mano (Nehama) |
|
Kada gayo en su gainero kanta (Moscona) |
|
Gayo ke no kanta tiene koza en la garganta (Moscona) |
|
Saltar kom'al gayo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7509 |
gaytán (t.) m. |
סרט קישוט, שנץ, פס, שרוך, פתיל, חבל דק |
|
Abasho la lana, pujo el gaytan (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7510 |
gazela f. |
איילה |
|
Lo echaron a la gazeta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7511 |
gaznat/gaznate/gaznete m. |
גרון, גרגרת, קנה |
|
Detener sus palavras en su gaznete (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7512 |
geberear (t.) v. |
נבקע, התפוצץ; התפגר |
|
Ke se geberee bolayki (Moscona) |
|
Ke geberee por lo ke es (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3529 |
geinam (ebr.) m. |
גהינום, תופת |
|
las puertas de geinam están siempre aviertas (Nehama) |
|
geinam no se inche de paja sino de almas enfernadas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7514 |
gemer (ebr.) m. |
החלטה, הכרעה |
|
Ya se dio gemer de boda (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7515 |
general m. |
גנרל |
|
Mi general! Komandi sinyor rey! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7516 |
gerra f. |
מלחמה, קרב |
|
Los ermanos estan en una gerra (Moscona) |
|
Entre la paz i la gerra vay de ken las yeva (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3531 |
geulá (ebr.) f. |
גאולה |
|
el Mashíah traerá la geula a Israel (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7518 |
gía f. |
מדריך; מנהג |
|
El defonto fue un buen gia de nuestra komunita (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7519 |
giar v. |
הדריך, הנחה, הוביל, ניהל |
|
No saves giar famiya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7520 |
giarse v. refl. |
התנהל, התנהג, כלכל מעשיו |
|
Uno deve giarse asegun el revinido ke tiene (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7521 |
gibí (t.) adv. |
כמו |
|
Komo esta tu primo? Aman gibi! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7522 |
gidí! (t.) interj. |
כזה מין! |
|
Gidi pero hairsizi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7523 |
gilgul (ebr.) m. |
גלגול, שינוי צורה |
|
A la otra vinida va apareser en gilgul de haya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7524 |
gío m. |
חינוך, הכוונה |
|
El gio del padre ke no manke (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7525 |
giozboyadjí (t.) adj. |
מעמיד פנים; נוכל |
|
Giozgyore esta avlando mintiras (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7526 |
giriz (t.) |
ביצה; בהשאלה: פסולת החברה |
|
Lo kito del kanyo, lo enkasho al giriz (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7527 |
gizado m. |
בישול; תבשיל, נזיד |
|
El gizado toma muncho tiempo (Moscona) |
|
Kon la merendjena se azen modos i maneras de gizados (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7529 |
gizandor/dera n. |
טבח/ית, מבשל/ת |
|
Gizanderas en las kuzinas desplumando las gainas, kaymak yigurt kon miinas, me empesen a komer [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7530 |
gizar v. |
בישל |
|
El gizar es yuch, el komer es kolay (Moscona) |
|
El garvanso no se giza ansina (Moscona) |
|
Ya save gizar la bula Djamila kon la alkuza i la alburnia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7533 |
gliserin/a/glitserin/a m./f. |
גליצרין |
|
La glitserin ablanda el kuero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7534 |
gloria f. |
תהילה, תפארת, הוד |
|
Gloria a David! (Moscona) |
|
Grande gloria de trespajar un ombre viejo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3568 |
godrura f. |
שומן, חלב; עובי; כרסנות, שמנות יתירה |
|
lo mas de klientes demandan al karnesero karne alimpiada de toda godrura (Nehama) |
|
en algunas famiyas de Oriente se gizava kon godrura de pato (Nehama) |
|
la mucha godrura es danyoza para la salud (Nehama) |
|
ver bueno de los fijos es godrura (Nehama) |
|
tavla de dos dedos de godrura (Nehama) |
|
Ya se tiene visto djente godra, ma esto esta una godreza bisharet (Moscona) |
|
No kortes esta godreza de revanadas (Moscona) |
|
Godreza de karne ke merkates (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7539 |
goel (ebr.) m. |
גואל, מושיע |
|
Esperamos el goel komo luz de la manyana (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7540 |
gola (it.) f. |
לוע |
|
todo es para la gola (Moscona) |
|
Boka kon boka se avre la gola (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7542 |
goler v. |
הריח, רחרח; חש; מישש דופק |
|
No sto podiendo goler porke tengo las narizes tapadas (Moscona) |
|
Esta goliendo a gas (Moscona) |
|
Ken lo guele la nariz le kaye (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7545 |
golerse v. refl. |
העלה ריח, הבאיש |
|
La karne se golio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7546 |
golfo m. |
מפרץ |
|
Agora esta en el golfo del navego (Moscona) |
|
Tiene butika en el golfo del charshi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3573 |
golpe m. |
מכה, מהלומה, אגרוף, הולם; הלם, שוק, זעזוע; תקיפה; יריה |
|
kon un golpe no se rompe un lenyo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3574 |
gomitar v. |
הקיא |
|
la mar gomita toda koza mas liviana del agua (Nehama) |
|
Solo de ver ya vo gumitar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3575 |
gómito m. |
קיא; הקאה |
|
de sentir ke va aver gerra toma gomito i pulgadero (Nehama) |
|
Noche entera estuvo en un gomito (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7550 |
goral (ebr.) m. |
גורל, פיס; גורל, מזל |
|
Esto le fue el goral (Moscona) |
|
Me kayo al goral (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7552 |
gostar v. |
טעם; ניסה; נהנה; הבדיל, הפלה |
|
Daki a gostar (Moscona) |
|
Daki gostare (Moscona) |
|
Mas no lo kero ni saver, ya le gosti la savor (Moscona) |
|
Komo gustas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7556 |
gostarse v. refl. |
שמח, צהל, נהנה, נשא חן |
|
Me gusti de sentir (Moscona) |
|
No te gustes antes kon antes (Moscona) |
|
Deshalo ke se vaya gustando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3576 |
gota/gote (1) f. |
שיתוק; פודגרה |
|
la kaza esta sin agua, no ay ni gota (Nehama) |
|
a gota a gota el agua buraka la piedra (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7559 |
gotear v. |
נטף, טפטף, זלף, דלף |
|
Panal gotean tus lavios, novia (Moscona) |
|
Mi ojo gotea i no se akeda (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7561 |
governar v. |
משל ב-, שלט ב-, ניהל; כלכל |
|
No se save governar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7562 |
governo/govierno m. |
ממשלה, שלטון,ממשל; מזון, מחיה, כלכלה |
|
Se la va enkasar al governo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3578 |
gozar (de) v. |
נהנה (מ-) |
|
engrandeser fijos i gozar kon eyos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
257 |
gozarse v. refl. |
נהנה, התענג, התמלא שמחה, עלז |
|
Se agoze I se alegre su korason ke meresio ser tan onrado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7563 |
gozozo adj. |
שמח, עליז |
|
Kavayeros salieron muy apresurozos, alegres anduvieron i muncho gozozos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7564 |
grada f. |
מדרגה, מעלה |
|
No suvas por gradas a mi ara (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7565 |
grado (1) m. |
עונג, רצון |
|
Lo aresivieron de buen grado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3579 |
grado (2) m. |
דרגה, מדרגה, מעלה, רמה, מידה; מדחום; הוקרה, הערכה |
|
grado la kayentura le suvio a 39 grados (Nehama) |
|
las kozas vinieron a tal grado ke .. (Nehama) |
|
Alkanso a tal grado ke [...] (Moscona) |
|
La agua buye a sien grados (Moscona) |
|
Toma el grado i amezurate la kayentura (Moscona) |
|
I non suvas kon grados sovre mi ara (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7570 |
graja f. |
עורב; דיה |
|
Las grajas se akojen djuntos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3532 |
gramátika f. |
דקדוק |
|
mas vale la pratika ke la gramatika (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3581 |
grande adj. |
גדול, גבוה, מבוגר |
|
grande la nave, grande la fortuna (Nehama) |
|
ni al grande le digas echati, ni al chiko alevanta (Nehama) |
|
Se izo grande (Moscona) |
|
Mas ya sos grande (Moscona) |
|
Los grandes deven dar egzempio a los chikos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3583 |
grandeza f. |
גאווה, יהירות; גדולה |
|
ya basta tanta grandeza! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7574 |
grandiozo m. |
הבכור; הבכיר בדרגה, אדםבעל סמכות וכוח |
|
El grandiozo arrivo en fayton (Moscona) |
|
El negro enshemplo esta viniendo del grandiozo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3584 |
grano m. |
גרעין, גרגר; ניצה, כפתור של פרח; פצע, מורסה, אבעבועה; מטבע; מידת משקל |
|
un grano de trigo/de mijo/de uva (Nehama) |
|
el oro se peza a granos (Nehama) |
|
No lo tokesh ke oy esta un grano para patlear (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7577 |
grasia f. |
חן, חסד, קסם; חסד עליון |
|
Tiene muncha grasia (Moscona) |
|
Kaer en grasia (Moscona) |
|
No le entro en grasia (Moscona) |
|
Orasion ke bushka grasias (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7581 |
grasiozo adj. |
חינני, מלא חן, מלבב, נחמד, חמוד, נאה, נעים, חביב, מקסים, מושך את הלב, רב חסד |
|
Es muy grasiozo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3586 |
greda f. |
נתר, טיט; כסף |
|
el kovre se frigava al tiempo kon greda (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3587 |
grego n.& adj. |
יווני; יוונית (השפה) |
|
kuzinar a la grega (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3588 |
grenia f. |
זים (זימים); קרום שינה על העיניים |
|
aínda está kon las grenias a los ojos! (Nehama) |
|
Ya se kito las grenias de penar (Moscona) |
|
El pshkado no es fresko, se vee de las grenias ke estan roz en lugar de koreladas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3589 |
gritar v. |
צעק, זעק, צרח, צווח, קרא בקול; רגז, קצף; גער, נזף |
|
gritar no es kantar (Nehama) |
|
Tanto grita el ladron ke no desha para el patron (Moscona) |
|
Kuando te pizan - gritas (Moscona) |
|
Gritar a la vaya (Moscona) |
|
Te va gritar tu padre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7588 |
grosh (t.) m. |
מטבע קטן (גרוש, אגורה) |
|
Dar el grosh i tomar zolota (Moscona) |
|
Mijor es tomar ombre sin grosh ke tomar groshes sin ombre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7590 |
groso m. |
סיטונות |
|
Vender en groso (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7591 |
grosura f. |
שומן, חלב; עובי, יהירות |
|
Rusio de los sielos i grosuras de la tierra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7592 |
guadrado adj. |
שמור, גנוז; מוגן; שמור ל- (מיועד) |
|
No es ke la koza se pedrio, sino ke estuvo bien guadrada i mal bushkada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3590 |
guadrar v. |
שמר, הגן על; הסתיר, הצפין |
|
guádrate de médiko i de endevino (Nehama) |
|
El ke tiene mujer ermoza ke la tenga bien guadrada, se la yevan de la kama i se keda el sin eya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7594 |
guardia f. |
שמירה; משמר, משמרת; אשמורת; חוק |
|
Star en guardia (Moscona) |
|
Guardaresh pues mi guardia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7596 |
guardián m. |
שומר, נוטר |
|
Si tienes ijas mira de ser guardian sovre eyasi no les amostres muncha kara! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3591 |
guay! interj. |
אוי! אויה! אבוי! |
|
guay de mi, guay de la madre ke me parió (Nehama) |
|
guay si se favla de paseo delantre d'esta kriatura: al punto da patadas demandando de ir a pasear (Nehama) |
|
Guay de mi, no (Moscona) |
|
Guay ke ya bolo (Moscona) |
|
Guay de la ora ke ya disho no (Moscona) |
|
Guay del prove i su dia malo (Moscona) |
|
Guay a el malo i a su vezino (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3593 |
guaya f. |
בכי, קינה, זעקת כאב, מורת רוח |
|
ke se fizo de la para ke meti en tal fecho? -tu ke tengas la vida, faz guayas por Vianello (Nehama) |
|
kuando no tenemos a kien yorar, fazemos guayas por Vianello ke se murio mansevo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7602 |
guaymear v. |
התבכיין |
|
Ya abasta guaymear (Moscona) |
|
Ke vas guaymeando i tu! (Moscona) |
|
Ande sta akel guaymish (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7605 |
guérfano m. |
יתום |
|
Los guerfanos tienen munchos padres (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7606 |
guerkana f. |
שטניוּת |
|
No saves ke guerkana ke es (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7607 |
guerkería f. |
מעשה שדים; מעשה שובבות;זריזות, פקחות |
|
No es guerkeria de poko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3596 |
guerko m. |
שטן, שד; ערום, פיקח; שובב (שד משחת) |
|
kien te lo disho? - el guerko de la kalsada (Nehama) |
|
si no viene el guerko, embia al moso (Nehama) |
|
El guerko no tuvo ke azer (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3598 |
guerta/guerte f. |
גן, גינה, גן ציבורי, פארק; גן ירק |
|
pasearse por las guertas: (Nehama) |
|
krese en la guerta lo ke no kiere el patron: (Nehama) |
|
boda i guerta del vezino (Nehama) |
|
ya se lo ke tengo en la guerta (Nehama) |
|
Ya konosko rozas de mi guerta (Moscona) |
|
Avram es guerta por ombre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7611 |
guesiziko m. |
עצם קטנה; משחק העצמות |
|
Eya kome la gaina i dize ke es mintira, los guesizikos echa detras de la kama (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3602 |
gueso m. |
עצם, גרם; כף נעליים (עשויה עצם) |
|
los guesos ke akavas de raer no me los des a komer (Nehama) |
|
gueso ke te kayó en parte yévatelo kon arte (Nehama) |
|
Adovar los guezos (Moscona) |
|
Meter los guezos en buen lugar (Moscona) |
|
Gueso ke te kayo en parte , komelo kon buen arte (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3604 |
guevo m. |
ביצה; אשך |
|
de un guevo dar a komer al kal entero i al hazan primero (Nehama) |
|
Ya salio de la kashka el guevo! (Moscona) |
|
Kada koza en su tiempo - el guevo en Pesah (Moscona) |
|
Tomaldo este guevo, echaldo a la oya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7618 |
guezmar m. |
חוש הריח |
|
No digas ke kon muchedumbre de alsasion me perdonara el Dio i por mis revelios are guezmar prezente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7619 |
guezmo m. |
ריח |
|
El guezmo es mishilikero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7620 |
gusto m. |
טעם; רצון, תיאבון; הנאה, אושר, תענוג, סיפוק; נטיה, חוש טעם |
|
Se viste kon mucho gusto (Moscona) |
|
Tu tia no tiene gusto de nada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7622 |
gustozo adj. |
מאושר, שמח, עליז, מלא גיל; עשוי בחן וטעם |
|
Asi te vea gustozo i alegre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7623 |
guzanearse v. refl. |
התליע, התמלא תולעים, התמלא רימה |
|
El kezo se guzaneo (Moscona) |
|
Las chinchas se guzanearon (Moscona) |
|
Ya abasta, te guzaneaste! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7626 |
guzano m. |
תולעת |
|
Kon esta suziedad ya mos van a komer los guzanos (Moscona) |
|
Mis karikas koroladas - mansanikas de Stambol, ariento ay un guzano ke kavaka 'l korason (Moscona) |
|
No tengas ke azer kon este guzano (Moscona) |
|
Le entro el guzano de djugar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7630 |
guzmá (ebr.) f. |
גוזמה, הגזמה |
|
Sin guzma te rogo (Moscona) |
|
Es guzma la negrigura de este fitijo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7632 |
gyurultí m. |
צעקה, צווחה; רעש, מהומה |
|
No agas gyurulti ke tu padre echo a repozar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7852 |
haber (t.) m. |
ידיעה, חדשה, בשורה, הודעה |
|
Haberes buenos de parte a parte (Moscona) |
|
No tengo ni haber del echo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7854 |
habura (ebr.) f. |
אי סדר, בלגן |
|
Todo esta una habura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7855 |
hacheado (t.) adj. |
מצולק; מרוח, נגוע באצבעות לא נקיות |
|
La komida esta hacheada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7856 |
hachear v. (t.) |
חתך, צילק, שרט; שיסף, הרג בכלי נשק חד |
|
No hachees la leche (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7857 |
hachón adj. |
אוכל מכל הבא ליד, מערבב מאכלים; עצלן, אינו מדייק בעבודתו |
|
Mi kunyada es prestoza ma hachona (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7858 |
hachupón m. |
מאכל תפל וחסר טעם |
|
Komer en la kaye es komer hachupon (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7859 |
hadjí (t.) m. & adj. |
חג' (מוסלמי שעלה למכה), יהודי שעלה לרגל לירושלים; בעל נסיון חיים; מתעשר חדש |
|
No es Ali es Hadji Ali (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3657 |
hadra f. |
העוויה, פוזה, פאסון; מאמץ, עבודה |
|
ya estas en la hadra, trayeme un kopo d'agua (Nehama) |
|
ya te metites en la hadra, eskapa el fecho (Nehama) |
|
Tiene hadras grandes (Moscona) |
|
No agas hadras (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3659 |
hadrar v. |
עשתה הכנות לחג (עקרת הבית); עשה את עצמו, העמיד פנים, לבש סבר |
|
para bien no puede, para mal se hadra (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7862 |
hafif (t.) adj. |
חלש, קליל |
|
El echo esta hafif (Moscona) |
|
Oy la komanya estuvo hafif (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3660 |
haftoná (ebr.) |
מכות, מלקות, הלקאה |
|
komer una haftona de mestros (Nehama) |
|
Al pareser ke va komer haftona (Moscona) |
|
A la tadre vino mi padre una haftona me dio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3661 |
haham (ebr.) m. & adj. (pl. hahamim) |
חכם, ידען, למדן, מלומד; רב ספרדי |
|
en tanto haham, bien kave un amaares (Nehama) |
|
espantate de haham fijo d'amaares i de riko fijo de prove (Nehama) |
|
s'echo azno s'alevantó haham (Nehama) |
|
kada uno i uno es haham en su ofisio (Nehama) |
|
Es muy haham (Moscona) |
|
Haham a la kavesa (Moscona) |
|
Ense de haham (Moscona) |
|
Kada uno es haham de su ufisio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7870 |
hak (t.) m. |
חוק, משפט; זכות קנויה |
|
Me komio el hak (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7871 |
hakirá (ebr.) f. |
חשבון |
|
Azer hakira (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3665 |
hal (t.) m. |
מצב, מצב העניינים; צרה, מצב אומלל |
|
no me abasta mi hal, tengo de pensar por mi vezino (Nehama) |
|
Los persigimientos mos trusheron en este hal (Moscona) |
|
Barminam en el hal ke lo vidi (Moscona) |
|
No save el hal de la onor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7875 |
halal (t.) adj. |
מותר, סתמי; ברוך, מבורך |
|
Halal ke le sea (Moscona) |
|
Halal para (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3666 |
halayla adv. |
אף פעם, ביום כלשהו |
|
kuando va venir? -halayla! (Nehama) |
|
No vas a azer la pas kon tu kunyada - halayla (Moscona) |
|
Kuando se va azer benadam este tudro? Halayla (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3668 |
haleshentos adj. |
רב לאין מספר, מופלג (בשנים) |
|
dizes ke no ay kazas por arkilar? -Pregunta, vas a topar haloshentas (Nehama) |
|
Este minder ya es viejo de halushentos anyos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7880 |
halhalear v. |
צחק צחוק מהדהד ולא מרוסן |
|
Riendo i halhaleando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7881 |
halís (t.) adj. |
מקורי, אמיתי, אותנטי, טבעי |
|
No le es ijo halis (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3667 |
halís (t.) adv. |
לבטח, בלי ספק |
|
manyana viene halis (Nehama) |
|
Halis ke no ay (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7883 |
halitranka f. |
שבר כלי, גרוטאה, דבר בלתי נחוץ |
|
El dolap esta yeno de kuanta halitranka ay i no ay (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7884 |
halka (t.) f. |
טבעת, חוליה; עגיל |
|
Lo pasaron kon halkas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3669 |
halun- a halun de la madre |
ממקום שאינו קיים |
|
de onde va kitar paras? -de a halun de la madre! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7885 |
halush/halus (ebr.) adj. |
חלש, חלוש |
|
Es muy halush, de un aireziko se echa en kama (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7886 |
halvá (t.) f. |
חלווה; בליל; עניין פעוט, עניין של מה בכך |
|
Ya vendio la halva (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7887 |
halvadjí (t.) m. |
מוכר חלווה |
|
Ya se va el halvadji ma no se menea de aki (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1285 |
hamal (t.) m. |
סבל, סוור; כינוי לאדם גס הליכות |
|
solo los amales ganan kada dia (Nehama) |
|
favlar komo un amal (Nehama) |
|
komporto d'amal (Nehama) |
|
huersudo kom'un amal del porto/del komercho (Nehama) |
|
Hamal del Dio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7889 |
hamín (ebr.) m. |
חמין |
|
Hamin de spinaka (Moscona) |
|
Komer hamin (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7891 |
hamindjí (ebr.) m. |
אדם שחיד/שניתן לשחדו |
|
El muestro es hamindji (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3670 |
hamor/a (ebr.) n. |
חמור/אתון, בהשאלה: טיפש, אוויל, חסר דעת, שוטה |
|
un hamor i el dos (Nehama) |
|
viste al hamor, paresera un gran senyor (Nehama) |
|
a lavar la kavesa del hamor se piedre la leshia i el shavon (Nehama) |
|
Pedaso de hamor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7893 |
han (1) (t.) m. |
חאן, אכסניה, פונדק דרכים |
|
Esta puerta nunka no se sera, lo ke parese ke es puerta de han (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3673 |
han (2) (ebr.) |
מר (פניה לאדם פשוט - קיצור של התואר ''חכם'') |
|
pie kon pie, Han Merkado (Nehama) |
|
guay d'akel dor ke Han Sipinti por tanyedor (Nehama) |
|
Al azno dile ham azno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7895 |
handrajada f. |
ערימת סחבות |
|
Ya le se la handrajada de fustanes ke tiene (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7896 |
handrajear v. |
בילה, מרטט, עשה לסחבות |
|
Todo ya se handrajeo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7897 |
haniné (ebr.) adj. |
מפונק |
|
Chikitiko el hanine (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7898 |
hanino (ebr.) adj. |
בעל עור בהיר מאוד; חנני, בעל חן |
|
Es un ijo hanino (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7899 |
hanuká (ebr.) f. |
חנוכה; תאריך רחוק, רחוק בזמן |
|
Disho ke va tornar a las ocho - hanunka! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3675 |
hanum (t.) f. |
ריקוד תורכי |
|
hanum durmiendo, el mazal despierto (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7900 |
hap (t.) m. |
כדור, כמוסה, גלולה |
|
Englutimos un hap amargo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7901 |
harafot (ebr.) adv. |
במרחקים, במקום שאיש אינו פוקד אותו |
|
Ande mora? Por las harafot (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3676 |
haragán n. & adj. |
עצל, עצלן, בטלן, נרפה |
|
el moso haragan da muchos konsejos: (Nehama) |
|
la haragana, rosh-hodes kon kara (Nehama) |
|
Haragan en chiko, ladron en grande (Moscona) |
|
El haragan i el selozo nunka tienen repozo (Moscona) |
|
El haragan es konsejero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7905 |
haraganear/haraganearse v. |
התעצל, הלך בטל |
|
No se haraganea de alevantarse en las siete madrugadas ental de no tadrar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7906 |
haraganud/haraganut f. |
עצלנות, בטלנות, עצלות |
|
Es muy bueno ama la haraganut lo mata (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7907 |
haram (t.) m. & adj. |
איסור; אסור באיסור דתי |
|
Haram i mursa ke se le aga lo ke komio i bevio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7908 |
haramelo m. |
כובע קטן (באירוניה) |
|
Daki akel haramelo del enkolgador (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7909 |
hardal (t.) m. |
חרדל; תחבושת חרדל |
|
Me izo kagar hardal (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7910 |
harif (ebr.) m. & adj. |
חריף (מזון); פיקח, חריף, שנון, ממולח, ערמומי |
|
Ya es harif, no se desha enganyar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
278 |
harova f. |
חרוב (הפרי) |
|
Se agan sus enemigos sekos komo l'aharova (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7911 |
hasbón (ebr.) m. |
חשבון |
|
Esto aziendo hesbon de ir [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7912 |
hasé (t.) m. |
אריג, ארג כותנה |
|
La hase ke merkates esta una chendola (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7913 |
hasidut/hasidud (ebr.) |
חסידות, אדיקות, דבקות דתית |
|
El hasidumbre de este ombre ya es nombrado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7914 |
haspú m. |
סמרטוט |
|
Arekojo en un bogo kuanto haspu ay i no ay (Moscona) |
|
Asprikos i haspikos no se estan kayadikos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7916 |
hasubá f. |
לכלוך, זבל |
|
No merkes salamia ke ariento meten mil i una hasubot (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7917 |
hatán (ebr.) m. |
חתן, חתן תורה |
|
Va pagar komo 'l hatan (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7918 |
hatehot/hatahot (ebr.) f. pl. |
מטבעות |
|
Tiene muchas hatahot (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7919 |
hathut adv. |
לפתע, פתאום |
|
Es un echo muy liviano - hat-hut fin ke aboltates la kara (Moscona) |
|
Se fue hat-hut (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7921 |
hatir (t.) m. |
טובה (עשה לו טובה); הוקרה |
|
Azime este hatir (Moscona) |
|
No le rompas el hatir (Moscona) |
|
Por hatir de tu padre ke es un buen ombre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7924 |
haver (ebr.) m. (pl.: haverim/haveres) |
חבר, רע, עמית, שותף; חבר (בארגון) |
|
No agas a tu haver mal, no kon avla, no kon echa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7925 |
haveransa (ebr.) cf. havransa |
|
|
Tomaron el echo a haveransa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7926 |
havra (ebr.) f. |
תלמוד תורה, ''חדר'', ביכ''נ; חברה |
|
En la hevra entran sinko personas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7927 |
hayá (ebr.) f. |
חיה, בהמה; איש לא חברותי |
|
Oy vamos a ir a ver las hayot (Moscona) |
|
Una haya kon dos ojos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7929 |
hayir (t.) m. |
רווח, יתרון, תועלת, שימוש |
|
No tengo hayir de este echo (Moscona) |
|
Ke es el hayir (Moscona) |
|
Hayir ke no veyga (Moscona) |
|
Kita hayir de la boka (Moscona) |
|
Azeme este hayir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7934 |
hayirlí (t.) adj. |
מועיל, נושא רווח |
|
Hayirli ke sea (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7935 |
hayirsiz (t.) adj. |
בלתי מועיל, שאינו נושא רווח; שאינו אוהב לגמול טוב |
|
Pelo hayirsiz (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7936 |
hayirsizlik (t.) m. |
רשעות |
|
Este kadar de hayirsizlik se tiene visto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7937 |
haymaná (t).m. |
שוטטן, משתרך ברחובות |
|
Haymana de las kayes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7938 |
hazán (ebr.) m. |
חזן, פייטן |
|
Alevantar hazan (Moscona) |
|
I este loke alevanto hazan (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7940 |
hazanyá (ebr.) f. |
חזנות |
|
Tiene 40 anyos de hazanya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7941 |
hazinearse v. refl. |
חלה |
|
Se hazineo de mala hazinura (Moscona) |
|
Ya me hazinei de estar diziendo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7943 |
hazino m. |
חולה, פציינט |
|
El prove i el hazino no son aparientados (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
937 |
hazinura f. |
מחלה, חולי; נכות; דאגה, צרה, אובססיה; הרגל רע שקשה להגמל ממנו |
|
El Dio ke mos kure de toda hazinura (Moscona) |
|
Hazinura de leon komer i echar (Moscona) |
|
Hazinura larga - muerte sigura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7946 |
hazir (ebr.) |
חזיר; כינוי לאדם מעורר גועל |
|
No lo esto podiendo ver komo al hazir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7947 |
hazné/haziné (t.) f. |
אוצר, בית אוצר; מאגר; מאגר מים |
|
La hazne del rey no se derite (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7948 |
helek i belek (ebr.) |
חילק ובילק - פלוני ואלמוני |
|
No me enteresa lo ke van a dizir helek i belek (Moscona) |
|
Vinieron kuanto ay i no ay helek i belek (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7950 |
hem (t.) conj. |
גם, גם כן, באותה מידה |
|
Hem grande, hem ermozo (Moscona) |
|
Hem mos vamos a ver, hem vamos a pasar la ora (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7952 |
hen (ebr.) m. |
חן, טוב טעם, חינניות; סדר, נוהג |
|
Tiene muncho hen, kuando entra de la puerta se kita el kalsado i se troka el vistido (Moscona) |
|
Sin hen i grasia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7954 |
henozo (ebr.) adj. |
מסודר, ערוך יפה, חינני, מטופח |
|
Es muy henozo, todo le viene de la mano (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7955 |
henozura (ebr.) f. |
חן |
|
Esta la henozura de mi vava (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7956 |
hich (t.) adv. |
בשום אופן |
|
Hich ke no sea, yene va dar lo ke el dio emprezento (Moscona) |
|
Hich puede ser d'esta manera de koza? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7958 |
hidez m. |
אי סדר |
|
La kamareta esta adeta un hidez (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7959 |
hidush (ebr.) m. |
חידוש, חידוש תורה |
|
No ay hidush de nada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7960 |
hiyanet (t.) m. |
בן אדם כפוי טובה; טיפוס מזיק |
|
Azeme este plazer, no seas hiyanet (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7961 |
hohenta f. |
דרישה, תביעה; אמתלה, תואנה |
|
Esta bushkando hohentas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7962 |
hohmá (ebr.) f. |
חכמה, בינה, תבונה, נסיון |
|
Ay muncha hohma en el (Moscona) |
|
Palavras yenas de hohma (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7964 |
holhoy (t.) |
מפלצת; דחליל |
|
Kon este vistido te azes un holohoy (Moscona) |
|
Un plato - un holohoy (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7966 |
holi (ebr.) m. (pl.: holaim) |
חולי, מחלה; שחפת |
|
Holaim de echo ke esta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7967 |
horo/horó (gr.) m. |
ריקוד עם, מחול מעגל יווני |
|
I todos dos van akurridos komo si ganaron oro, rodancha de enlokesidos en el baile del horo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7968 |
hová (ebr.) f. |
חובה; חובות החג בפסח (כרפס, חרוסת וכו') |
|
Por salir de hova (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7969 |
hovardá (t.) adj. |
נדיב, רחב לב, פזרן |
|
Azete huvarda (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7970 |
hovardalanear (t.)v. |
פיזר ביד רחבה |
|
Huvardalaneate un poko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7971 |
hovardalik (t.) m. |
נדיבות, רוחב לב, פזרנות |
|
Darse al huvardalik (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7972 |
hupá (ebr.) f. |
חופה, טקס נישואין |
|
Ocho dias de hupa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7973 |
hupistra adv. |
אלהים יודע מאיפה |
|
De ande vino? De hupistra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7974 |
huy (t.) m. |
הרגל, נטיה שלילית |
|
Tiene huy de bever (Moscona) |
|
Negro huy (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7986 |
ibish (t.) m. |
מוקיון; בהשאלה: שטן |
|
Ya pago el dasio al ibish (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7987 |
ichizo m. |
קסם, כישוף |
|
kontra el ichizo es bueno bever agua de kurshum tuzu (Moscona) |
|
Bunika kayo hazina, alberto la miro, ya le dio la kura i el ichizo a bever [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7989 |
ichuría f. |
תרופה |
|
Para kada hazinura se topa ichuria (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7990 |
ida f. |
הליכה, יציאה, עזיבה, יציאה לדרך |
|
Una ida - dos mandados (Moscona) |
|
La ida sin tornada (Moscona) |
|
La ida esta en mi mano, la tornada en las manos del Dio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7993 |
idaré(t.) |
מינהל, אדמיניסטרציה, ניהול |
|
No m'esto abastesiendo de azer idare (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7994 |
idea f. |
השגה, תפיסה, ידיעה, מושג, מושכל, רעיון, מחשבה, אידיאה; דעה |
|
Azerse una idea (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7995 |
iftirá (t.) f. |
האשמת שוא, הרשעת שוא, השמצה, דיבה |
|
Kitar iftiras (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3446 |
igera/igero n. |
עץ תאנה |
|
en toda buena kaza de sefardí d'al tiempo avía una figera i una parrera (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3447 |
igo m. |
תאנה |
|
el figo bueno se lo kome la graja (Nehama) |
|
El igo de Adam arishon (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7997 |
igual adj. |
זהה, שווה, שווה ערך, שקול |
|
Todo me es igual (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7998 |
igualar v. |
היה שווה ל- |
|
Te puedes igualar kon el (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3640 |
ihtiyach (t.) m. |
צורך, נצרכות (להיות נצרך למישהו ותלוי בו) |
|
el ihtiyach faze ke aboke la kavesa a todo lo ke dize (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7999 |
ija f. |
בת, ילדה |
|
Estash kayados komo ke vos nasiera ija (Moscona) |
|
Ija de hazan, inyeta del guerko (Moscona) |
|
Ija de djudio no keda sin kazar (Moscona) |
|
Bosteja mi ija de la tripa vazia, bosteja mi nuera de la tripa yena (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8003 |
ijadas f. pl. |
קרביים |
|
Porke mis ijadas estan yenas de kemadurai no ay sanedad en mi karne (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3477 |
ijo m. |
בן, ילד |
|
un fijo de oro (Nehama) |
|
kual es akel fijo de la santa madre ke se mete en kamino kon esta nieve (Nehama) |
|
kréeme si sos fijo de tu padre!: (Nehama) |
|
el Dio ke no mos de a menester de fijo de ombre! (Nehama) |
|
por esta kaye no pasa fijo de ombre (Nehama) |
|
estávamos pasando la ora, deskuidados, ensupeto detente fijo de ombre ke ya te komí! se maneó la tierra i mos kayó el tejado enriva la kavesa (Nehama) |
|
fijos no tengo, nietos me yoran (Nehama) |
|
fiza de kazar, nave d'enkargar: (Nehama) |
|
mis fijas kazadas, mis ansias dubladas (Nehama) |
|
kien tiene fijos no muere d'afito (Nehama) |
|
ke darse mi fijo ke sea en tisabeá (Nehama) |
|
fija en la fasha, la dota en la kasha (Nehama) |
|
tengo fijo ganador, yeva tres i trae dos (Nehama) |
|
mi fijo no djuga a los dados, djuga a los malos mandados (Nehama) |
|
tal padre, tal fijo (Nehama) |
|
fijos de reyes no se depiedren (Nehama) |
|
ni tu ni yo ni fijo de djidió (Nehama) |
|
Ijo va naser (Moscona) |
|
Kaza a tu ijo kon su igual para ke no avlen de ti mal (Moscona) |
|
El ijo onra al padre i el siervo a su amo (Moscona) |
|
Ijos zaharim ke vos akompanyen al bedahaim (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3641 |
ikar (ebr.) m.(pl.: ikarim) |
עיקר, עקרון |
|
el meldar no es el ikar, ma las fechas (Nehama) |
|
El ikar para un ombre es ke goze de buen nombre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8009 |
ilacha f. |
סיב, פקעת חוטים |
|
El pantaloon esta ilachas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8010 |
ilaká(t.) f. |
יחס, קשר; תואנה |
|
Sta bushkando la ilaka para pelear (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8011 |
ilar v. |
טווה |
|
Ilavan a el kavrinyo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3642 |
illa (t.) adv. |
מעל לכל, בכל מחיר |
|
no me vo a repozar ni un punto, illa eskapar mi fecho (Nehama) |
|
me esta faziendo mucha fambre lo ke kieres dame, illa komer (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8012 |
illán (t.) adv. |
בעיקר, בראש ובראשונה |
|
Por si ya se biroto illan le disheron alguna palavra demazia (Moscona) |
|
Illan azer su dicha (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7715 |
ilo m. |
חוט; להב (צד חותך של סכין/חרב) |
|
Pasado por el filo de la espada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8014 |
imbutido adj. |
דחוס, ממולא, מפוטם |
|
Un kushin imbutido de pluma (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8015 |
impedir v. |
מנע, עיכב, עצר, שם מכשול, קידם פני; נעצב, הצטער; נפגע |
|
Esto puede impedir a la ovra (Moscona) |
|
No impide (Moscona) |
|
Me impedio muncho ke no me topi en kaza (Moscona) |
|
M'impidio muncho de sintir semejantes mintiras por mi konto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6927 |
implorar v. |
התחנן, ביקש, עתר, הפציר |
|
onde ti vengo rogandote i emplorando tu klemensia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6928 |
importante adj. |
חשוב, נחשב, בעל ערך |
|
es muy emportante de saver si [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6929 |
importar v. |
ייבא; היה חשוב |
|
me emporto muncho ke no mos podimos ver (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8019 |
imposivle adj. |
בלתי אפשרי, לא יתכן, מןהנמנע; בלתי נסבל |
|
De un karakter imposivle (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8020 |
impozar v. |
כפה, הכריח, הטיל על |
|
Impozar su opinion (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8021 |
impozarse v. refl. |
עמד על שלו, השתלט |
|
Impozarse kon la fuersa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8022 |
imprenta f. |
מלאכת הדפוס, הדפסה; בית דפוס |
|
Davan a su kara una imprenta oriental (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8023 |
inat (t.) |
עקשנות, קשי עורף, קשיות עורף |
|
No metas inat (Moscona) |
|
No es inat de poko ke tiene (Moscona) |
|
Por inat de mi mujer me la korto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8026 |
inchimiento m. |
מילוי, תכולה; תוספת |
|
La mar I su inchimiento (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3644 |
inchir v. |
מילא, גדש; פיטם, הלעיט |
|
inchir redomas (Nehama) |
|
no es bueno de inchir mucho a la vejes (Nehama) |
|
Inchiran los vazos I no diran beraha (Moscona) |
|
No se inche ni una kashka de alviana (Moscona) |
|
Grano a grano se inche el papo de la gaina (Moscona) |
|
Entre estas I estas se inchen las sestas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8031 |
independensia f. |
אי תלות, עצמאות |
|
Lucha por la independensia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8032 |
independente adj. |
עצמאי, בלתי תלוי |
|
Por motivos indipendentes de mi Buena veluntad (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8033 |
indeterminado adj. |
בלתי מוגדר, סתמי |
|
La siduta fue ajurnada para un dia indeterminado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8034 |
indihiarse (ebr.) v. refl. |
השתהה, התעכב, התאחר |
|
No ves ke estamos kon prisa, loke te vas indiheando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8035 |
indirearse (t.) v. refl. |
גמע מלוא לוגמיו |
|
Es kadir de indirearse media oka de raki komo nada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8036 |
indjenio m. |
זריזות, כשרון, מיומנות; כושר המצאה, תחבולה, תכסיס, המצאה |
|
El mal trae el indjenio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3647 |
indjidear (t.) v. |
הכאיב, עינה, גרם סבל; גרם נזק; גרם עלבון |
|
onde te indjidea la kunduria? (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3463 |
indriz f. |
סדק, חריץ |
|
tavlado yeno de findirizes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8037 |
inferno m. |
גהינום, תופת |
|
Seran tornados los malos al infierno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7019 |
influensa f. |
השפעה; שפעת |
|
En la sivdad esta kaminando la enfluensa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7020 |
influensia f. |
השפעה |
|
Esto tienen grande enfluensia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8038 |
inguyo m. |
בחילה, קבס, רצון להקיא |
|
Inguyo me da de sintir las alavasiones (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7197 |
iniervar v. |
עיצבן, הרגיז, הטריד |
|
No me agas enyervar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8039 |
inieto m. |
נכד |
|
Ijos no tengo inietos me yoran (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8040 |
inklinasión f. |
נטיה |
|
Tener inklinasion por la pintura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8041 |
inkomodar v. |
הטריד, הפריע |
|
No se inkomodi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8042 |
inku m. |
סיוט; בהשאלה: סבל, צער |
|
Gana bueno ma bive kon inku (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8043 |
inkuesta f. |
חקירה; סקר, משאל |
|
Los djuezes azieron una inkuesta minusioza sovre la testimoniansa I se konvensieron de su verdaderia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8044 |
inkulkarse v. refl. |
שינן לעצמו, הכניס לראשו; עמד על דעתו, התעקש |
|
Inkulkarse una idea falsa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8045 |
inosentar v. |
זיכה, טיהר, ניקה, זיכך |
|
Inosentame de mi pekado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8046 |
insaf (t.) m. |
מתינות, איפוק, שיקול דעת |
|
Insaf no tiene (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8047 |
intensión f. |
כוונה |
|
Mi ermano tiene intision de fraguar (Moscona) |
|
Ay intision de salir loko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3184 |
interés m. |
עניין; ריבית |
|
el interes kontrae rovinas (Nehama) |
|
es el interes ke lo gía (Nehama) |
|
Este livro se melda kon grande intereso (Moscona) |
|
El intereso antes de todo (Moscona) |
|
Dar paras kon intereso (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8052 |
interesante adj. |
מעניין |
|
Es interesante de saver [...] (Moscona) |
|
Lo interesante es [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
938 |
interesarse v. refl. |
התעניין, מצא עניין ב-; נטל חלק בעסק |
|
El ke es kuriozo, de todo s'interesa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8054 |
interlokutor m. |
איש שיח, בן שיח |
|
Mirava kon deskonfiensa a su interlokutor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8055 |
intermedio m. |
הפסקה; תיווך, תיווך למען, פעולה למען מישהו |
|
Kon el intermedio de [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8056 |
intervensión f. |
התערבות, תיווך |
|
Se izo menester de intervension hirurjika (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8057 |
intimo adj. |
ידידותי, משפחתי, מקורב, אינטימי |
|
En serklo intimo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3237 |
inventar v. |
המציא, בדה, דמיין, זרק לחלל חידוש/הפתעה; עורר חשק, העלה רעיון |
|
inventar makinas (Nehama) |
|
guay si inventates koza delantre de este ninyo: al punto lo kiere kon patadas i djemidos (Nehama) |
|
un día de Purím, se inventó barbut entre amigos i uvo kien pedrió fina los tumanes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8058 |
inverso adj. |
הפוך |
|
En senso inverso (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8059 |
inviernada f. |
תקופת החורף |
|
Este anyo la inviernada ampeso de muy temprano (Moscona) |
|
Kale aprontarmos para la inviernada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8061 |
invierno m. |
חורף |
|
Pensando al invierno no se goza del enverano (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3243 |
invitar v. |
הזמין |
|
sin envitar no dan lugar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8062 |
inyán (ebr.) m. |
עניין; מהות; נושא |
|
El inyan es ke [...] (Moscona) |
|
El nombre demostra su inyan (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8064 |
inyoransa f. |
בורות, בערות, אי ידיעה |
|
La inyoransa es mankansa de saver (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8065 |
inyudar v. |
קשר |
|
Me esta aziendo inyudar las tripas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8066 |
inyudo m. |
קֶשֶר |
|
Inyudo siego en la privada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8067 |
ipókrita/o adj.& m. |
מתעה, רמאי, נוכל; צבוע, מתחסד, דו פרצופי |
|
Kon la boka el ipokrita danya a su kompanyero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3648 |
ir v. |
הלך, ניגש אל, ביקר; כלה; חלף (זמן); פועל עזר לציון הווה מתמשך/עתיד; התאים |
|
no t'espantes de dolor ke va i viene (Nehama) |
|
el ombre va fina onde puede i no fina onde kiere (Nehama) |
|
ir a la mar i no topar agua (Nehama) |
|
dime kon kien vas, te diré kien sos (Nehama) |
|
este vestido te va (Nehama) |
|
se van el bien i el aver i el lodo keda a la paré (Nehama) |
|
onde irás ke mas valdras? (Nehama) |
|
en ke se le va la kandela del prove? - a kontar el bien del riko (Nehama) |
|
el ir está en mi mano, la venida no se kuando (Nehama) |
|
dime kon kien vas te diré kien sos (Nehama) |
|
el día de oy vaya i no venga! (Nehama) |
|
el yerro ke fizites merese un buen kastigo, vamos a ver ke sos flako de salud (Nehama) |
|
este vestido no te va (Nehama) |
|
ke va-aya yo tengo kupeta, vozotros no! (Nehama) |
|
ke va-aya, yo tengo vestido muevo, tu no! (Nehama) |
|
la anyada de oganyo vaya i no venga! (Nehama) |
|
la pará ya va ya viene (Nehama) |
|
los dias/los anyos ya van ya vienen (Nehama) |
|
no va ke un viejo kede en pies kuando djóvenes están asentados (Nehama) |
|
nochada de anoche vaya i no venga! (Nehama) |
|
se imajina ke su fijo esta daínda bivo, va dile ke ya se murió (Nehama) |
|
se tiene por meoyudo; va dile ke es un azno (Nehama) |
|
te tengo por empiegado i no me vales para nada; vate a alavar ke me adjideo de tu padre, sino ya te huera metido a la puerta (Nehama) |
|
vamos a ver ke sos fijo de un amigo karonal i te konfío las yaves de la kasha; en ninguno otro el mundo tuvria konfiansa (Nehama) |
|
Tu ke huites I vinites kontami de lo ke tu vites (Moscona) |
|
Kuanto das por ir I vinir (Moscona) |
|
Muncho ay muncho se va (Moscona) |
|
Se lo vo dizir (Moscona) |
|
Esta kolor no te esta yendo (Moscona) |
|
No vayamos mas leshos (Moscona) |
|
Desha el mundo por ande va (Moscona) |
|
Ande iras az lo ke versa (Moscona) |
|
Vayga al enimigo lo ke pensa el amigo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8077 |
irse v. refl. |
הלך לו, עזב |
|
Ya se fue el vazo (Moscona) |
|
Ya se me fue el tino en mil lugares (Moscona) |
|
Me se fue de la mano (Moscona) |
|
Vate a ganar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8081 |
ira f. |
כעס, זעם, חימה, כעס גדול |
|
Se tomo unas iras de struir mundos (Moscona) |
|
A la ira 'l Dio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8083 |
ironía f. |
לעג, לגלוג, אירוניה |
|
Avlar kon ironia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8084 |
irritar v. |
הרגיז, הכעיס, הקניט, הקציף; גרה |
|
No lo agas irritar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8085 |
isa! interj. |
קריאת זרוז והמרצה |
|
Yo sinyor, tu sinyor ken va dizir isa al hamor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8086 |
ishalla! (t.) cf. inshalla |
|
|
No te vayas sikileando, versa komo todo se va aresentar - ishalla (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8087 |
isharet (t.)m. |
קריצת עין |
|
D'enfrente me estuvo aziendo isharetes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8088 |
ishlear/ishleyar (t.) v. |
פעל, עבד (על כלי או מכונה) |
|
Oy no vamos a ishlear (Moscona) |
|
La yara esta ishleando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8090 |
ishtah (t.) m. |
תיאבון; חשק, רצון |
|
No tengo ishtah de nada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8091 |
ishtahlí (t.) adj. |
בעל תיאבון |
|
Parese ke ya esta ishtahli por merkar la kaza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8092 |
ishté (t.) adv. |
הנה שם |
|
Ishte, este modo I este modo pasa la koza (Moscona) |
|
Ishte ke no vino (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8094 |
izín (t.) m. |
רשות |
|
Ya dieron izin (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2522 |
izlacharse v. refl. |
נפרם |
|
los dizes del pantalon me se izlacharon (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3682 |
kabá (t.) m.& adj. |
אכזרי, גס, אלים, המוני, פרא אדם; מאיכות נמוכה |
|
ropa kabá (Nehama) |
|
una kondota kabá (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3684 |
kada adj. |
כל- |
|
kada uno por si, el Dio por todos (Nehama) |
|
kada uno s'arraska onde le kome (Nehama) |
|
kada gayo i gayo en su gayinero kanta (Nehama) |
|
kada dia k'amanese koza mueva akontese (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1188 |
kadir (t.) adj. |
מסוגל |
|
Es kadir de beverse una chuka de vino en un suluk (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3688 |
kaduno (kada uno) pron. |
כל אחד |
|
en la espartision tokó dos liras a kaduno (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3695 |
kagadura f. |
צואה, רעי |
|
kagadura de moshka/kagadura de raton (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3696 |
kagón adj. |
אינו שולט בצרכיו; פחדן; מעמיד פני גיבור |
|
el kagon aze burla al pishon (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3697 |
kaída f. |
נפילה, ירידת ערך (מטבע), מפלה,הרס, תבוסה, אסון; התמוטטות; כניעה |
|
la kaida de un imperio (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3815 |
kaje adv. |
כמעט, כאילו, כביכול |
|
mora kaje enfrente de mi (Nehama) |
|
es kaje esto (Nehama) |
|
kaje nada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3705 |
kal sheken (ebr.) prep. |
לא כל שכן, על אחת כמה וכמה |
|
el Dio tiene kuidado de una formiga, kal shekén del fijo del ombre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3698 |
kalada f. |
נזלת, הצטננות |
|
irse de kalada a la kama (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3699 |
kalar v. |
גרם הצטננות; זיהם; קלקל; גער קשות והעניש |
|
la luvia/los lodos le kalaron el vestido (Nehama) |
|
el shastre kaló la ropa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3701 |
kaldo m. |
רוטב; מרק |
|
manear el kaldo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1189 |
kalfa (t.) m. |
אומן; פרח אומנים, שוליה |
|
De la manera ke esta adelantado en el ufisio de chirak , presto se va azer kalfa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
48 |
kalidad/kalitá f. |
איכות |
|
Ropa de primera kualita (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3702 |
kalkadosh (ebr.) m. |
ק''ק, קהל קדוש |
|
el kalkadosh Aragon (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3703 |
kalmar v. |
שיכך, הרגיע, השקיט, הקל |
|
kalmar la ambre, kalmar la ravia, kalmar el frio, kalmar la kalor, kalmar los batimientos d'alma (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3704 |
kalsada f. |
מסילה, כביש |
|
kien te lo disho? —el guerko de la kalsada! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3706 |
kama f. |
מיטה, ערש, יצוע |
|
la kama es una buena koza, si no se durme se arrepoza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3707 |
kambur (t.) m. |
גיבן, בעל חטוטרת |
|
el kambur no ve la kambura suya, ve la del d'enfrente (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3708 |
kambura (t.) f. |
גבנון, חטוטרת |
|
el kambur no ve la kambura suya, ve la del d'enfrente (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3709 |
kaminar v. |
הלך, צעד, פסע, התהלך, טייל |
|
esta kravata no kamina kon este vestido (Nehama) |
|
kien kamina derecho topa a la paré/se da a la paré (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3711 |
kamiza f. |
כתונת, חולצה |
|
meterse la kamiza arrevez sinyal ke va aver boda serkamente en la famiya (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3712 |
kampanya f. |
כפר, נאות דשא, שדה, אזור כפרי; מערכה, מבצע; אסיף, קציר |
|
la kampanya de Rusia (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3713 |
kandil m. |
עששית, מנורת שמן; שתוי |
|
para moabét no se kiere kandil (Nrhama) |
|
unos lazdran al kandil, otros vienen azir azir (Nrhama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3715 |
kandja f. |
סד |
|
este koyar es una kandja (Nrhama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3716 |
kanseriozo adj. |
מייגע, מעייף, מלאה |
|
un lavoro kanseriozo (Nrhama) |
|
una kaza kanserioza (Nrhama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3718 |
kantonada f. |
פינה, זווית, קרן זווית; פינת רחוב, פינת בית |
|
kuatro kantonadas ay en esta kaza, kuatro malahim ke mos akompanyen i mos guadren de ira, i sanya, i muerte supetania (Nrhama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3719 |
kanyarandera/kanyarandika/kanyarandijo/kanyarandura |
דבר בלי שם ופעוט ערך התופס מקום בלי כל תועלת |
|
ya se hadró i embió kuanta kanyarandika ay i no ay por regalo de boda (Nrhama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3720 |
kapak (t.) m. |
מכסה |
|
el tendjeré arrodeó i a la fin se le kuajó kapak (Nrhama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3721 |
kara f. |
פנים, פרצוף, קלסתר; לחיים; גפת הנעל (החלק העליון של הנעל) |
|
kara tuerta, ventura derecha (Nehama) |
|
el mal i el bien en la kara se ven (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3723 |
karal (t.) m. |
כמות, דרגה, מידה |
|
este karal ya abasta (Nehama) |
|
no se tiene visto este karal de bovedad/de negregura (Nehama) |
|
ke karal kieres? (Nehama) |
|
kada uno da a karal de su poder (Nehama) |
|
no lo tengo visto este karal de arraviado (Nehama) |
|
este karal de grandeza no alkansó ni Paró (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3729 |
kareser v. |
חסר, נעדר |
|
no se topa al bazar, todo karese (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3730 |
karga f. |
משא, מטען, משקל, עומס; עול, נטל, מעמסה, חובה, שליחות |
|
al ammal págale apenas mete la karga en basho (Nehama) |
|
la madre tiene la karga de toda la famiya (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3732 |
karne f. |
בשר |
|
el benadam es de karne i sangre (Nehama) |
|
karne kruda, peshe kocho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3734 |
karnero m. |
כבש, איל |
|
kada karnero i karnero por su pacha lo enkolgan (Nehama) |
|
karnero viejo da buen kaldo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3736 |
karo adj. & adv. |
יקר; נדיר, בלתי מצוי; יקר ללב, יקיר; ביוקר |
|
lo karo es barato i lo barato es karo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3737 |
karrear (port.) v. |
הוביל משאות כבדים, הוביל, הסיע; החליף/העתיק דירה; גרם, היה הסיבה ל-; אסף, קיבץ; כלכל |
|
karrear kashas/karrear sakos/karrear lenya (Nehama) |
|
este padre de famiya va karreando el tiempo entero (Nehama) |
|
karrear pleito/danyo/hazinuras (Nehama) |
|
karrear piojos/chinchas/guzano (Nehama) |
|
karrear suenyo (Nehama) |
|
karrear djente (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3743 |
karrera f. |
מחצבה; דרך, נתיב, נתיבה, משעול; דרך חיים; שורה כתובה (ביד או בדפוס) |
|
beata al ke va en karrera derecha (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3744 |
karta f. |
גלויה, איגרת, מכתב; כרטיס; קלף משחק |
|
eskrivir/postar/embiar/arresevir karta (Nehama) |
|
kartas buenas no vienen de Yerushalayim (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3748 |
kashka f. |
קליפה; תרמיל (של אפונה וכו') |
|
kashka d'alviana/d'almendra/de muez/de fustuk (Nehama) |
|
kashka de pepita (Nehama) |
|
kashka de fijoleta/de fava (Nehama) |
|
kashka de melon/de karpuz/banana/pertukal/limon/pera/mansana (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3746 |
kasta f. |
כת, כיתה, מעמד, קסטה |
|
venir de katsa/de kasta alta (Nehama) |
|
de kasta vengan los reyes para ser emperadores (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3752 |
kat (t.) m. |
שכבה; קומה בבניין; חליפת בגדים |
|
doblar una ropa a dos kates/en kuatro kates (Nehama) |
|
kuando no se barre ni se alimpia, se apozenta en basho i sovre los mobles un kat de tierra (Nehama) |
|
un kat de suziedad (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3755 |
kavala (gr.) adv. |
עם כל הבטחונות |
|
estar kavala (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1460 |
kavaler (it.) adj.& m. |
אבירי; בן זוג, בן לוויה |
|
Dama i kavaler (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3756 |
kavaná (ebr.) f. |
כוונה |
|
fazer orasion kon kavaná (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3757 |
kavayero m. |
אביר, פרש; איש המעלה, בעל נימוסים |
|
komida de kavayeros verguensa de kuzineros (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3758 |
kavayo m. |
סוס; קלף ה''נסיך'' |
|
a kavayo maldicho bien arrelumbra el pelo (Nehama) |
|
kavayo maldicho no muere (Nehama) |
|
kien tiene kavayo al ahir no es verguensa ke kamine a pie (Nehama) |
|
al kavayo sarnozo akorre la moshka (Nehama) |
|
al desdichado no le korre el kavayo, dize ke es de ojo malo (Nehama) |
|
al lugar de un azno ato un kavayo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3764 |
kaver v. |
יכול להכנס (יש לו מקום); התאים |
|
en este auto no kaven mas de sinko (Nehama) |
|
no kavemos en esta kaza (Nehama) |
|
el aniyo no me kave al dedo (Nehama) |
|
no kavemos en pies i el gato mos pario tres (Nehama) |
|
shaká maká no kave aká (Nehama) |
|
en la meza d'akel rey bien kave una bogacha (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3770 |
kaverengí (t.) adj. |
בצבע הקפה |
|
vestir kaverengí (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3771 |
kavernozo adj. |
מלא מערות, חשוך, עמוק (קול עמוק), מפחיד |
|
una boz kavernoza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3772 |
kavesa f. |
ראש |
|
lavorar/meldar el dia entero sin alevantar la kavesa (Nehama) |
|
el rey korta kavesas, pan no korta (Nehama) |
|
kavesa elguenga, meoyo kurto (Nehama) |
|
kada kavesa es un mundo (Nehama) |
|
konta kavesas i mete bonetes (Nehama) |
|
la kavesa ke sea muestra para arraparla es kolay (Nehama) |
|
kavesa ke s'abokó no se kortó (Nehama) |
|
mas vale ser kavesa de ratón ke koda de león (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3780 |
kavesal m. |
כר, כרית |
|
mal de kavesal, no ay mas negro mal (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3781 |
kavesera f. |
מראשות; מנהיג, ראש, ראש כנופיה, מנהיג המרד; ראשות; כותרת נייר מכתבים; כר |
|
guadrar el portefolio debasho de la kavesera (Nehama) |
|
ke seamos siempre por kavesera i no por koda (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3783 |
kaveyo m. |
שער |
|
kaveyo lungo, meoyo kurto (Nehama) |
|
kaveyo i kantar no kumplen l'ashugar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3785 |
kavo m. |
סוף, קץ, אחרית; קצה |
|
para su negregura no ay kavo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3786 |
kavod/kavó/kavot (ebr.) m. |
כבוד, יְקר, דרך ארץ |
|
meter uno a la puerta kon kavod i kon onor (Nehama) |
|
tener kavod por padre i madre/por su maestro/por los sinyores hahamim/por un lugar santo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3788 |
kavzar v. |
גרם, גרם ל-, הביא לידי |
|
kavzar pleitos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3789 |
kavzo m. |
מקרה, מאורע |
|
en kavzo de gerra (Nehama) |
|
un kavzo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3791 |
kayado adj. |
שקט, דומם, שותק; שתקן |
|
espántate de los kayados (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3792 |
kayar m. |
שקט |
|
el kayar es la salú (Nehama) |
|
el kayar es de oro i el favlar es de plata (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3794 |
kayente adj. |
חם, שיש לו חום, קודח, לוהט |
|
kale aharvar el fierro en kayente (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3795 |
kayentor m. |
חום, להט, שרב; דרגת חום; התלהבות, להט; חיבה |
|
esta soba no da kayentor (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3689 |
kayer/se v./v.refl. |
נפל; חל, ארע |
|
le kayó la kaza (Nehama) |
|
el fruto fecho kae de suyo del arvol (Nehama) |
|
kaer de tripa/d'espalda/de lado (Nehama) |
|
kayeron los aniyikos, kedaron los dedikos (Nehama) |
|
kayer en manos del enemigo (Nehama) |
|
en kayer tu enemigo no te alegres (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3796 |
kaza f. |
בית, דירה; חדר |
|
ke bivamos, estamos sinko, padre i madre i tres fijos i la kaza sesh (Nehama) |
|
en kaza yena presto se giza la sena (Nehama) |
|
en kada kaza i en kada kashon ay una dolor de korason (Nehama) |
|
en kaza del djugador poko tura la alegría (Nehama) |
|
la kaza del riko se vazia i la del prove no se inche (Nehama) |
|
el kuento d'en kaza no sale a la plasa (Nehama) |
|
la butika faze kaza, la kaza no faze butika (Nehama) |
|
kaza mueva, vida mueva: (Nehama) |
|
la kaza es de la mujer (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3805 |
kazado adj. |
נשוי; ממולא (נאמר על פרי) |
|
mis fijas kazadas, mis ansias dupiadas: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3806 |
kazal (port.) m. |
עיירה, כפר |
|
en el kazal ke iras asegun veras faras (Nehama) |
|
abolta kazal, abolta mazal (Nehama) |
|
en kazal kon perros kamina kon palo (Nehama) |
|
en kazal sin perros kamina kon palo (Nehama) |
|
topar kazal sin perros (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3811 |
kazamiento m. |
חתונה, נִשואים, כלולות |
|
el kazamiento es koza sakra, es para la vida (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3812 |
kazar v. |
חיתן, השיא; התחתן, נישא; מילא (הכין מְמֻלָּאִים) |
|
kien se kaza kon amor bive kon dolor (Nehama) |
|
mi sinyor me kazara i yo no lo savia (Nehama) |
|
ke kaze Sara, ke venga mi sira (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8095 |
ke pron. |
ש-, אשר |
|
Uno ke avla mintiras no es kreido (Moscona) |
|
Kero ke entiendas de palavras (Moscona) |
|
Vini fin la konviksion ke [...] (Moscona) |
|
Ke no digas despues ke [...] (Moscona) |
|
Es tu kulpa ke no tomates las mizuras menesterozas (Moscona) |
|
Amostrate ke te estan yamando (Moscona) |
|
Ke bivas ke Kreskas! (Moscona) |
|
Fuerte ke fuerte (Moscona) |
|
Los ke se toman kon amor biven kon dolor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8104 |
ke? interog. |
מה? איזה? |
|
De ke kolor? (Moscona) |
|
Ke es de tu tio? (Moscona) |
|
Ke manera de koza es esto? (Moscona) |
|
Ke es esta kedada ke se kedo? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8108 |
keazer m. |
תעסוקה, התעסקות |
|
No me enlishees ke tengo keazer (Moscona) |
|
Machi de los keazerez (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8110 |
kedada f. |
עצירה, הפסקה; שהייה, שהות, השארות |
|
En mi kedada ayi tuve la okazion de ver (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3818 |
kedar v. |
נשאר, נותר; חדל, הפסיק; עצר |
|
kedar en medio el kamino (Nehama) |
|
kedar de favlar (Nehama) |
|
kedar de yorar (Nehama) |
|
kedar riir (Nehama) |
|
kedar de lavorar (Nehama) |
|
no kedó nada: (Nehama) |
|
fulano era konosido komo muy riko, agora emprovesió, ma el nombre de riko le kedó (Nehama) |
|
kedar solo/kedar bivdo/guérfano (Nehama) |
|
kedar siego/kosho/mudo/sodro/shashut/flako (Nehama) |
|
Kedo sin paras (Moscona) |
|
Kedo por balabay de kaza (Moscona) |
|
Kedo en el lugar (Moscona) |
|
Se kedo pensando (Moscona) |
|
Ke avia de kedarte esto todo? (Moscona) |
|
Se kedo kon un palmo de nariz (Moscona) |
|
Me kedi kon eyo (Moscona) |
|
Ya kedi en las demandas (Moscona) |
|
Ayi me kedaron los ojos (Moscona) |
|
Ya kedo komiendo (Moscona) |
|
Ya kedo riendo (Moscona) |
|
Ande kedimos? (Moscona) |
|
Kedado de dor amabul (Moscona) |
|
Kedado de antiohos zamani (Moscona) |
|
Kedado de dor a patlangach (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3827 |
kedarse v. refl. |
חנה; נשאר, נותר, שהה; נעצר, חדל לנוע |
|
kedarse en kaza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8126 |
kedo adj. |
אדיש, פסיבי, אפטי; שלו, שקט, רגוע, שאנן, שווה נפש; מגושם, מסורבל; דומם, נייח, בלי תנועה |
|
State kedo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3828 |
kefazer m. |
משימה, עניין, תעסוקה, עסק |
|
guadra ke komer i no kefazer (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8127 |
kefí (ebr.) prep. |
כפי, בהתאם ל-, כמו |
|
Kifi de mi [...] (Moscona) |
|
Kifi la ora ke se topa! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3829 |
keilá (ebr.) f. |
בית כנסת; קהילה |
|
desazer una keilá para tomar un klavo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8129 |
kelev (ebr.) m. |
כלב; כינוי לאדם מרושע |
|
Deshalos a estos kelavim (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8130 |
kemado adj. |
שרוף |
|
Ya esta kemada del primer kazafierto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8131 |
kemadura f. |
כוויה, צריבה |
|
Negra kemada se kemo (Moscona) |
|
El nishan de una kemadura keda asta la vejez (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8133 |
kemando adj. |
חריף, צורב; לוהט, בוער |
|
Mi tio es muy Amador de kemando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3830 |
kemar v. |
שרף, הבעיר, הדליק, העלה באש |
|
kemar papeles/kemar lenya (Nehama) |
|
ya me kemó la kaza (Nehama) |
|
kemar la kaza para eskapar de las chinchas (Nehama) |
|
este vendedor save kemar bivo al kliente (Nehama) |
|
Kemar la kaza para eskapar de las chinchas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3834 |
kemarse v. refl. |
נכווה; חש להט;איבד ביתו/עסקו בשרפה; אכל עצמו, התחרט |
|
kemarse la mano (Nehama) |
|
kien se kema, debasho lo yeva (Nehama) |
|
Ya me kimi la boka de esta pipirisa (Moscona) |
|
Ya se va kemar la komida (Moscona) |
|
Ainda me kemo ke no le dishe la verdad (Moscona) |
|
Ya me kemo la karne (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8139 |
ken? pron. interog. |
מי? |
|
Para ken sera? Para ken se lo komera (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8140 |
ken pron. |
מי ש-, ש-, אשר, ה- |
|
Ken save lo ke estara pensando (Moscona) |
|
Ken yeva la bolsa yeva el gozo (Moscona) |
|
No te adjidees de ken kolcha tiene I no se kuvija (Moscona) |
|
Ken amargo englute , no eskupe dulse (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3836 |
Kenán m. |
כנען |
|
tierra de Kenan (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8144 |
kenar (t.) m. |
חוף, גדה; שפה, קצה, שוליים; פינה |
|
El kenar de la kuedra (Moscona) |
|
De un kenar al otro (Moscona) |
|
Al kenar de la mar (Moscona) |
|
Kada teshido tiene dos kenares (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4038 |
kenkere |
אדם כלשהו, לא חשוב מי |
|
kenkere te aharve a la puerta, nos avras (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8148 |
kenoygarió! (ke no ayegaráyo) interj. |
שלא נדע! |
|
Kenoygarayo lo ke mos akontesio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8149 |
kerelia f. |
גניחה, אנחה; קטטה, ריב |
|
Oui a kerelia de ijos de Israel (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8150 |
kerensia f. |
חיבה, אהדה, אהבה, רוך, חסד |
|
Va a tu travajo kon kerensia presuroza (Moscona) |
|
No es kerensia de poko ke se keren los dos primos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3837 |
kerensiozo adj. |
רך, נעים, מגלה חיבה, שופע חום, חביב, אוהד; אדיב, טוב לב |
|
fijo kerensiozo/ermano kerensiozo (Nehama) |
|
Es muy kerensiozo de su djente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4043 |
kerer v. |
רצה, חפץ; אהב, חיבב, אהד |
|
tanto te kiero ke te fiero (Nehama) |
|
kieredme bien por zorla no ay (Nehama) |
|
kierer es pueder (Nehama) |
|
onde tiene los pies le kiere ver la kavesa! (Nehama) |
|
mas tiene, mas kiere (Nehama) |
|
lo ke la vieja kieria entre eshuenyos le venia (Nehama) |
|
el Dio ke te de todo lo ke kiere tu korason, lo ke te kiero yo ke sea demazyado! (Nehama) |
|
lo ke no keres para ti no lo kieras para tu haver (Nehama) |
|
onde ay bien kierer no kave mal meter (Nehama) |
|
todos lo kieren, todos lo yaman (Nehama) |
|
kiere una ora para eskrivir dos biervos (Nehama) |
|
kiero favlar kon fulano (Nehama) |
|
Kero komer (Moscona) |
|
Komo kere ke sea (Moscona) |
|
El ke no kere ke se siege (Moscona) |
|
Kerer es poder (Moscona) |
|
A la ija del rey me dan kerer no la kero (Moscona) |
|
Ninguno no muere si el Dio no lo kere (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4041 |
kerer m. |
רצון, חפץ |
|
matar lo kere (Nehama) |
|
ken kere lo muncho, piedre lo poko i lo muncho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4055 |
kererse v. refl. |
צריך היה; דאג לעצמו |
|
kien bien se kiere en poko lugar kave (Nehama) |
|
Me kero ir (Moscona) |
|
Para ke se kere? (Moscona) |
|
Para 'l guevo se kere sal I fuego (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3838 |
kerido adj. |
יקיר, יקר, אהוב |
|
mi fijo kerido (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8162 |
kerpedén (t.) m. |
מלקחיים |
|
Es tan kayado ke las palavras prime ke le traves kon kerpeden de la boka (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8163 |
kervasará(t.) f. |
אכסניה, פונדק, מלון אורחים; בהשאלה: מהומה/אי סדר/לכלוך |
|
Esto no es klasa ya lo aboltates a kervasara (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8164 |
kesat (t.) m. |
עונת השפל במסחר, תקופה ירודה בעסקים, מחסור |
|
El konducho esta kesat (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8165 |
kesha f. |
תלונה, תרעומת, קובלנה |
|
Tengo una kesha (Moscona) |
|
Dar las keshas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8167 |
keshada f. |
לסת; לחי |
|
Keshada de azno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
298 |
kesharse v. refl. |
התאונן, התלונן, קבל, העלה האשמות כנגד; נאנח, התאנח |
|
Se akesho a la polisia (Moscona) |
|
Se esta akeshando de dolores en la pierna (Moscona) |
|
Si te akeshas de mi, te akeshas de tus karnes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8168 |
keshke/keshki (t.) adv. |
לו לפחות, ולוואי ש- |
|
Keshki ke lo tomara (Moscona) |
|
Keshki olmayaydi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3839 |
kesijo m. |
גניחה, אנחה |
|
estuvo la noche entera en un kesijo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8170 |
keskín (t.) adj. |
כועס, זועם |
|
El vinagre esta kiskin (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8171 |
kestión f. |
שאלה |
|
Tengo de areglar una kestion (Moscona) |
|
Es kestion de moneda (Moscona) |
|
Ni kestion (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8174 |
ketatá (ebr.) f. |
קטטה, מריבה |
|
Los vizinos estan en una ketata (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8175 |
ketatear (ebr.) v. |
גרם מריבה |
|
Eskapates de ketatear? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8176 |
ketén (t.) m. |
פשתן, פשתה |
|
El keten tiene segula grande ke no pozan sovre el ichizos (Moscona) |
|
Kaveyos blankos - keten (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8178 |
ketentumu- papas de ketentumu/ketentomu |
איספלנית |
|
Lapa de ketentomu (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8179 |
ketubá (ebr.) f. (pl. ketubót) |
כתובה; בהשאלה: מסמך ארוך ומייגע |
|
Akodrate ke la tomates por mujer kon ketuba I kedusim (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3956 |
kevrantar v. |
שבר, שיבר, הכריע; ייאש |
|
los yoros/las alguayas krevantan el korason (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8180 |
kevrar v. |
שבר; פשט רגל |
|
Boz de Adonay kevran alarzes (Moscona) |
|
En la estampa fueron kevradas o esmovidas de sus lugares algunas letras (Moscona) |
|
Emprimero detuvo los pagamientos I despues kevro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8183 |
kevrarse v. refl. |
קיבל שבר |
|
No alevantes pezgo ke te puedes kevrar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8184 |
kezo m. |
גבינה |
|
El kezo es la nekochera de kaza (Moscona) |
|
El kezo esta un mantar (Moscona) |
|
El kezo esta un tebisir (Moscona) |
|
De komer muncho kezo I poko pan se azen lumbrizes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4056 |
kibrit (t.) m. |
גפרור |
|
kon un kibrit se kema una sivdad (Nehama) |
|
Es fuerte kibrit (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8189 |
kich (t.) m. |
בעיטת סוס/חמור |
|
Antes se estava nazlaneando, agora esta dando kichis para alkansarlo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8190 |
kidear (t.) v. |
העז; סרב (לאדם קרוב), נזף/ גער במישהו שבד''כ נענים לו; בזבז כסף |
|
Komo kideates a arejistar este buen ombre (Moscona) |
|
No kidea a dar nada de lo suyo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4035 |
kief (t.) m. |
עונג, תענוג, הנאה, שעשוע, כיף, מצב רוח טוב |
|
el mestro me paga la mezada kuando le viene el kief (Nehama) |
|
Es un kef de ver (Moscona) |
|
Te se izo el kef (Moscona) |
|
Estamos asperando ke le vanga el kef (Moscona) |
|
El kef entero de un djidiyo es una kupika de raki kon un guevo enhaminado (Moscona) |
|
Kef ke ayga! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8197 |
kieflí (t.) adj. |
שרוי במצב רוח טוב |
|
El muestro esta kefli (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8198 |
kiefsiz (t.) adj. |
נתון במצב רוח רע, מצוברח; חולה, סובל, עגום |
|
Mi marido va yendo kefsiz (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4036 |
kiefsizlik (t.) m. |
מחלה קשה; אי נוחות |
|
el Dio no de un kiefsizlik, no es bueno bivir solo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4037 |
kiefté (t.) f. |
כופתא, קציצה |
|
kiefté de kezo/d'espinaka/de patata (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8199 |
kiemer (t.) m. |
כיפה (ארכיטקטורה), שער נצחון; חגורה, אבנט, ארנק למעות בחגורה |
|
Asigun se vee ya izo el kemer (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4039 |
kiep m. |
מעיל מצמר גס |
|
si el rey mete kiep, iné rey parese (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8200 |
kiepazé/kiepazel (t.) m. |
חצוף, אדם גס, פרא אדם |
|
Ya se izo kepaze del mundo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8201 |
kiepazelik (t.) m. |
שערוריה, סקנדל, קלון |
|
Ande se tiene visto este kepazelik (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8202 |
kieratá (t.& gr.) m. |
נבל, נוכל, אדם בזוי |
|
Ande esta este kerata (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8203 |
kieto adj. |
שקט, רגוע, שלו |
|
I kontra los kietos de la tierra pensan kozas de enganyo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8204 |
kiimet (t.) m. |
ערך |
|
Este no save el kiimet de las kozas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8205 |
kijo m. |
מטיל, עשת, גוש מתכת |
|
Kijo de plata aun kon sus eskorias (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3840 |
kilate m. |
קראט, מידת משקל לזהב ואבני חן |
|
oro de 14 kilates (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8206 |
kilik (t.) m. |
מראה חיצוני, דמות |
|
Barminam en el kilik ke lo vidi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8207 |
kimyá (ebr.) cf. kemeá |
|
|
Se esta vendiendo al presio de kimya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8208 |
kiná (1) (ebr.) f. |
קנאה |
|
El kin lo tiene ariento l'alma (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8209 |
kindí (t.) m. |
שעת בין ערביים |
|
Ikindi ya se izo ainda esta por vinir (Moscona) |
|
Aksham para ikindi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8211 |
kinián (ebr.) m. |
הסכם ארוסין; קניין |
|
Ansi la kero I me kere ke ni kinian se kere (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3841 |
kinim (ebr.) m. pl. |
כינים |
|
esta yeno de kinim (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8212 |
kinlilik (ebr.) m. |
טינה |
|
Este kadar de kinlilik no se tiene visto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3842 |
kintal m. |
מאה ק''ג (יש רושמים: 50 ק''ג) |
|
el mal viene a kintales i se va a metikales (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3843 |
kinze num. |
חמישה עשר, חמש עשרה |
|
si al kinze no vino, al de vente no lo asperes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8213 |
kiohné (t.) adj. |
לא ערני, אפאטי |
|
Tiene una kiohne por butika (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8214 |
kiok (t.) m. |
שורש, מקור |
|
Muela de tres kiokes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8215 |
kiorpé (t.) adj. |
רענן, טרי |
|
La fasulia esta muy kiorpe (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8216 |
kioshé (t.) m. |
פינה, זווית |
|
A tres kuvas de bukluk en kada kishe (Moscona) |
|
Me lo veo asentadiko en la kishe (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4040 |
kirá (t.) f. |
שכירות; שכר דירה, דמי שכירות |
|
de ke estavas favlando kon tanto sekreto? - Por la kiera de la kaza! (Nehama) |
|
Las kiras pujaron (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8219 |
kiragí (t.) m. |
שכבת כפור |
|
La manyana amanesimos kon kiragi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8220 |
kirech (t.) m. |
סיד |
|
Enmedio del kamino kastiyo le fraguo de piedra minuda I I kirech al deredor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8221 |
kirlí (t.) adj. |
מלוכלך |
|
La kamiza esta kirli (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8222 |
kirlilik (t.) m. |
לכלוך |
|
Fregate bien ke te salga el kirlilik (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8223 |
kirtik (t.) m. |
חריץ; שריטה |
|
La meza esta sade kirtikes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3844 |
kish! interj. |
קריאת גירוש לבעלי חיים: קיש קיש! קישטה! |
|
a la gayinika del patron no se dize kish! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8224 |
kismet (t.) m. |
מזל, גורל |
|
Si tenemos kismet (Moscona) |
|
No tuvo kismet kon la mujer (Moscona) |
|
Si es kismet! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8227 |
kismetlí (t.) adj. |
בעל מזל, בר מזל |
|
El kismetli fuites tu (Moscona) |
|
Huites kismetli ke no te topates en akeya ora (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4057 |
kisto adj. |
אהוב |
|
médiko muy kisto de su klientela (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3845 |
kitar v. |
הוציא, הסיר, סילק, השמיט, גרע, ניכה, הפחית, החסיר, חיסר, הפריש; גרש, נתן גט; עזב, יצא |
|
kita la kavza, kita el pekado (Nehama) |
|
kitame de aki méteme mas par'ayi (Nehama) |
|
kita i mete Bula Sete (Nehama) |
|
Save kitar la para por debasho la piedra (Moscona) |
|
Para kitar un bokado de pan me estan saltando las vistas (Moscona) |
|
El kitar I no meter al fondo yega (Moscona) |
|
No lo kites de boka (Moscona) |
|
Ya me kiti el kuero de lazdrar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3848 |
kitlik (t.) m. |
מחסור, חוסר, דלות, רעב, בצורת |
|
por kitlik de ombres, al barvez lo yamaron han barvez (Nehama) |
|
Kitlik de pan ke ay en los ornos (Moscona) |
|
Kitlik de mushteris ande sta la ropa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8236 |
kiymat (ebr.) adv. |
כמעט, כנראה ש- |
|
Kiymat key a se eskapo (Moscona) |
|
Kiymat ke no kere (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8238 |
kizderear (t.) v. |
חימם, ליהט, ליבן, הסיק; הכעיס, הרגיז, עצבן |
|
No me agas kizdiriar (Moscona) |
|
Estq muy kizdriado (Moscona) |
|
La soba se kizdirio (Moscona) |
|
Ya se le kizdrio la tinya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8242 |
kizim! (t.) interj. |
בתי! |
|
Hayde kizim! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8243 |
kizishear (t.) v. |
ליבה, ליהט, שיסה |
|
Kizishea esta soba (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3973 |
kodjá (t.) adj. |
גדול, ענק; גבוה; מגודל |
|
kudja kaza/kudja mansevo/kudja mosa (Nehama) |
|
ya s'incho el mundo de kudja yemish (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
939 |
kojeta f. |
מגבית, איסוף כספים, קיבוץ נדבות |
|
fazer una akojeta para kazar una guerfana (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3849 |
kol (ebr.) adj. |
כל |
|
entre kol i kol se metió en la kaye (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3850 |
kolada f. |
כביסה, בגדים לכביסה, כיבוס; סינון |
|
lavar la kolada/espander la kolada/akojer la kolada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3851 |
kolar m. |
צוארון, צוארון נוקשה; רביד |
|
kolar el vino/el vinagre/l'azeite/el agua/la leshia (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1461 |
kolay (t.) adj. |
קל, נוח |
|
Danyar es kolay, adovar es fuerte (Moscona) |
|
desha por oy, mas tadre veremos, kolay será (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3853 |
kolondrina f. |
סנונית |
|
una kolondrina no faze la primavera (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3854 |
komandar v. |
פקד, ציווה, הורה; הזמין; שלח; היה בעלים של |
|
komandar una partida de teshidos (Nehama) |
|
kien paga - komanda (Nehama) |
|
kien komanda no se kansa (Nehama) |
|
komandar una kaza (Nehama) |
|
komandar kampos i vinyas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3859 |
komarka f. |
מחוז, גליל, אזור |
|
konoser las komarkas de una kaza (Nehama) |
|
según las komarkas es persona danyoza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3861 |
kombidado n. & adj. |
אורח, מוזמן |
|
Djohá ke deshó a los kombidados (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3862 |
kombinar v. |
צירף, תאם, התאים; עיבד; הקים; קרה ש- |
|
kombinar las kolores. (Nehama) |
|
kombinar las vestimientas: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3864 |
komeduras f. pl. |
רעב מתמיד |
|
komedura de raton (Nehama) |
|
komedura de la kunduria (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3887 |
komer m. |
מזון; ארוחה, תבשיל |
|
el komer esta yelado (Nehama) |
|
el komer esta kemando (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3866 |
komer v. |
אכל, סעד; גרד, איכל |
|
desha ke komer i no ke fazer (Nehama) |
|
ata al gato kuando kome (Nehama) |
|
komed ke de lo vuestro komesh (Nehama) |
|
no la kome ni del guerko ni del gran senyor (Nehama) |
|
el ke kome la manyana no se enganya (Nehama) |
|
kale komer para bivir i no bivir para komer (Nehama) |
|
la gana viene en kumiendo (Nehama) |
|
onde komen dos komen tres (Nehama) |
|
ke komer no ay, ma ay ravanikos para regoldar (Nehama) |
|
kome kon kien komes i favla kon kien t'entiende (Nehama) |
|
el komer i el arraskar son al empesar: (Nehama) |
|
s'arraska onde le kome (Nehama) |
|
kien kome i desha, kada dia mete meza (Nehama) |
|
el ke suda i kome no tiene kayentura (Nehama) |
|
todos los duelos kon komer son buenos: (Nehama) |
|
komites kaymak? komites kyebab? -No! –Dalde (Nehama) |
|
komites, no komites, a la meza estuvites (Nehama) |
|
mas kome el ojo ke la boka (Nehama) |
|
kuando se kome peshé, no se favla (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3885 |
komerse v. refl. |
אכל; אוכל, נאכל |
|
los takos/los kovdos se komen (Nehama) |
|
ya te komites el buey, por los kuernos? (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3889 |
komida f. |
ארוחה, סעודה; אוכל, מאכל |
|
komida de kavayeros, verguensa de kuzineros (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3890 |
komido adj. |
אכול, בלוי; שבע, שאכל לשבעה |
|
me invitó a komer kuando ya estava komido (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3891 |
komo adv. |
כמו, בדומה ל-, כפי ש-; בערך, כ- |
|
vino diziendo komo kual avia visto a fulano muerto en el kampo (Nehama) |
|
es avokato i se prezentó komo tal (Nehama) |
|
komo es la ley (Nehama) |
|
komo es el dover (Nehama) |
|
komo dize el refrán: (Nehama) |
|
le dádiva, komo el dador (Nehama) |
|
ay un frío komo el Dio no tiene ke dar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3899 |
konké conj. |
למרות/בתנאי/על מנת ש- |
|
deshó la kaza sola, konke lo avia akavidado, i entró ladrón (Nehama) |
|
te vo a pagar bueno konke lavores de korasón (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3903 |
konmigo prep. |
איתי, עימי |
|
ven konmigo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3904 |
konosido adj. |
מוכר, מפורסם, ידוע, בעל שם |
|
mas vale un mal konosido ke un bueno por konoser (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3907 |
konsavido adj. |
מיודע, מתודע, שיודע את הדבר |
|
no penes a kontarme lo ke se pasó, ya esto konsavido de todo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3913 |
konseja f. |
מעשיה, סיפור |
|
no me kontes konsejas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3914 |
konsejero n. |
יועץ |
|
la nochada es konsejera (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3915 |
konsejo m. |
עצה |
|
el moso haragán da muchos konsejos (Nehama) |
|
no des konsejo al ke no te lo demanda (Nehama) |
|
todos los konsejos son de varón, lo solo es lo ke disho el Dio (Nehama) |
|
konsejo de chikos, fragua de palikos (Nehama) |
|
konsejo - ande el viejo (Nehama) |
|
el konsejo de la mujer es flako, ma el ke no lo toma es loko (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3908 |
konsentirse v. refl. |
נוכח לדעת, הרגיש, חש |
|
konsentirse una dolor/un pezgór en el estómago (Nehama) |
|
kien no se konsiente no viene de djente (Nehama) |
|
me konsenti ke me mankava el portofolio (Nehama) |
|
le yevan la bolsa d'enriva i no se konsiente (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3912 |
konsenyarse v. refl. |
מסר עצמו בידי |
|
el ladron se konsenyó a la polisía (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3901 |
konsiderar v. |
העריך, החשיב, כיבד; הביא בחשבון, עיין ב- |
|
konsidera para ke te konsideren (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3902 |
konsigo prep. |
איתו, עימו |
|
el gasterio trae la mizeria konsigo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3923 |
konsolado adj. |
מנוחם; מרוצה, שקיבל כל מה שהתאווה לו |
|
konsolado ke te vea komo me konsolates a mi (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3921 |
konsuegrar v. |
בא בקשרי מחותנות |
|
el ke no kiere konsograr demanda mucho ashugar (Nehama) |
|
kien konsogra kon parientes se le apretan los dientes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3925 |
konsuegro m. |
מחותן |
|
mi konsuegro le dio a mi fija ke es su nuera un ermozo birlante; yo no kedi atras: a mi torno, yo le arregali a mi yerno, ke es su fijo, una leguentina de oro (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3924 |
konsumido adj. |
שצרכו אותו, שהוחלש, שאוכל, שרזה, שמיצו את נוזליו, תבשיל שאיבד את הרוטב שלו מרוב בישול |
|
komer konsumido (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3926 |
kontado adj. |
חשוב, ראוי לציון, נכבד, מפורסם; נחשב; ספור |
|
médiko kontado (Nehama) |
|
las kazas por arkilar son kontadas (Nehama) |
|
ashugar i kontado te puedo dar, la ventura vátela tu a bushkar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3929 |
kontante adv. |
במזומן |
|
oy kontante, amanyana fiado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3930 |
kontigo prep. |
אתך |
|
ten una arma kontigo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3931 |
kontra prep. |
נגד, כנגד, בנגוד ל-, לעומת |
|
un moble kontra otro (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3932 |
kontrariar v. |
הפריע, התנגד ל- |
|
al loko no lo kontraries, yévalo kon sus aguas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3933 |
konushear (t.) v. |
שוחח, דיבר, נכנס בשיחה, התחבר עם |
|
konushear kon los vizinos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3935 |
kopika f. |
גביע קטן |
|
kopika de yagur/de krema. (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3936 |
korasón m. |
לב, לבב, ליבה; מרכז |
|
el korason lo kiere el Dio (Nehama) |
|
me duele el korason de ver este gasterio (Nehama) |
|
se alegra el korason (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3939 |
korkova f. |
חטוטרת, גבנון; דבשת |
|
kien da i toma le sale la korkova (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3941 |
korredería/korreduría f. |
תיווך, סרסרות |
|
korrederías i kazamento, en kayente (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3942 |
korredor adj. |
מלא מרץ, אנרגטי, חולה עבודה |
|
shastre en pies, korredor asentado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3943 |
kortado adj. |
חתוך; נימול |
|
kuento kortado es medio pagado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3944 |
kortar v. |
גזר, חתך, כרת, קיצר; שבר, הפסיק, אסר; סיפר (תספורת) |
|
kual dedo de la mano se korta ke no duele? (Nehama) |
|
el se lo korta, el se lo kuze (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3946 |
korte f. |
חצר; חצר המלך, אנשי החצר; בית משפט; חוד, להב; חתך; בד גזור לבגד; גזרה; חיזור |
|
korte de shastre i punto de adjami (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
940 |
kortijo m. |
חצר, חצר פנימית, פטיו |
|
El moso de la shkola mora en el kurtijo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
941 |
koshkía f. |
דגדוג |
|
Azeme kushkias me riire (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
942 |
kostura f. |
תפירה, תפר |
|
Ande vozos la kostura se paga karo (Moscona) |
|
kostura no eskapada no la mostres ni a suegra, ni a kunyada, ni a vizina malfadada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
943 |
kovdisia f. |
תשוקה, חמדה, חשק |
|
Forma i ermozura – kovdisia del ojo, i mas ke eyas - la espiga en el kampo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
944 |
kovdisiar v. |
שאף ל-, חמד, חשק |
|
No kovdisies su ermozura en tu korason! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3948 |
kovija/kovidja f. |
סדין, כיסוי |
|
espande la pacha fina onde t'alkansa la kovija (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3949 |
kovijar v. |
כיסה, עטף |
|
yerro de médiko la tierra lo kovija (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3950 |
kovrador m. |
גובה |
|
mal kovrador faze mal pagador (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3951 |
kovre m. |
נחושת |
|
komo s'estanya el kovre, arrelumbra (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3952 |
koyunear (it.) v. |
הפיל בפח, רימה, הונה, ניצל תמימותו של |
|
no se desha koyunear (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3953 |
koza f. |
דבר, חפץ, דבר מה, עניין |
|
tres kozas son de muerir: asperar i no venir, asentarse a la meza i no komer, echarse a la kama i no dormir (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3954 |
kozina f. |
מטבח; (איסטנבול: שרותים) |
|
kien luze kon la kozina no luze kon la vizina (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
945 |
kozinero n. |
טבח |
|
Ken te izo kuzinera? El safran i la pimienta! (Moscona) |
|
kien te fizo kozinera? - el safran i la pimienta (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7 |
kreensa/kreensia f. |
אמונה, אמון |
|
La kreensa es pilar de fortaleza para los ke se asufren sovre eya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1 |
kreer v. |
האמין; סבר, הניח |
|
Kreo en la ley de moshe (Moscona) |
|
De lo ke vees kreete la mitad i de lo ke oyes - nada (Moscona) |
|
No me kreo en estas kozas (Moscona) |
|
No so kreido (Moscona) |
|
Se kree por muy savido (Moscona) |
|
Si no vos jreesh anda lo miresh (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8 |
kreser v. |
גדל, צמח, צמח לגובה, התארך; גידל; הגדיל, האריך |
|
Luna kresiente (Moscona) |
|
Del kavo de dekemvri ampesa a kreser el dia (Moscona) |
|
Crese el azno, mengua el sayo (Moscona) |
|
Esta kresiendo komo la flor de la kalavasa (Moscona) |
|
De kuando parí i krest mi papo no arti (Moscona) |
|
Kresio kon muncha adula (Moscona) |
|
Ya me kresio pipita en la boka de star (Moscona) diziendo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
15 |
kresido adj. |
מגודל; שגודל, שחונך |
|
Nasido i kresido de Varna (Moscona) |
|
Kresido de suziedad (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
17 |
kriado m. |
יצור אנושי, בריה; תינוק, יונק; גידול תינוק; תקופת ההנקה והטיפול בתינוק; אופן גידול תינוק |
|
Todos somos kriados del shem yitbarah (Moscona) |
|
el Dio tiene kuido de todos los kriados (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
18 |
kriador m. |
בורא, יוצר |
|
El kriador del mundo (Moscona) |
|
Non yeves nombre del kriador sovre tus lavios (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
20 |
kriadura f. |
יצור, בריה; בריאה, יצירה; תקופת ההנקה |
|
El Dio izo a toda la kriadura kon sensía (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3958 |
kriansa f. |
יצור, בריה; בריאה, יצירה |
|
faz tu sabat en semana i no tengas menester de las kriansas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3959 |
kriar v. |
ברא, יצר; הניק; גידל (ילדים) |
|
un komer ke krió el Dio/una kaza ke krió el Dio/un paseo ke krió el Dio (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
21 |
kriatura f. |
תינוק, ילדון; יונק, ינוקא; אדם חסר נסיון |
|
Meoyo de kriatura (Moscona) |
|
Una krivantura kuando kazo (Moscona) |
|
si no yora la kriatura no le dan leche (Nehama) |
|
a la kriatura i al loko se les dize todo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
22 |
krío m. |
תינוק, יונק, עולל; תקופת ההנקה; תקופת חינוכו וגידולו של ילד קטן; אופן הטיפול בתינוק |
|
Agora los krios son mas savidos de los grandes (Moscona) |
|
Dainda es un krio i por kazar demanda (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
24 |
krítiko adj. & m. |
ביקורתי; מכריע, גורלי; מבקר |
|
Momentos kritikos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
26 |
krizol m. |
כור, מצרף |
|
Komo plata ezmeralda en krizol de tierra, refinada siete vezes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
27 |
krónika f. |
ידיעות, דברי הימים, כרוניקה |
|
Enfermidad kronika (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
28 |
krosta (it.) f. |
קרום, קרום לחם, חלק קשה, גלד, קליפה, קליפת העץ; שכבת לכלוך |
|
La krosta de la tierra (Moscona) |
|
Bovo kon krosta (Moscona) |
|
Krosta de pan (Moscona) |
|
de un pan mal kocho se kome la krosta i se desha la miga (Nehama) |
|
la krosta del arvol (Nehama) |
|
la haragana desha todo a krostas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
31 |
krudez/krudeza f. |
טריות, חוסר בשלות, בוסר; ישירות, גסות |
|
Tratar kon krudeza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
32 |
krudo adj. |
חי, לא בשל, בוסר, נא, לא מבושל; גולמי, בלתי מעובד; גס רוח |
|
El pan esta krudo (Moscona) |
|
Ainda esta krudo (Moscona) |
|
Meoyo krudo (Moscona) |
|
Venir kon lo krudo (Moscona) |
|
No komas krudo i no kaminas a pie diznudo (Moscona) |
|
fruto krudo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
37 |
kruel adj. |
אכזר, אכזרי |
|
Persona kruel (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
38 |
kruz f. |
צלב |
|
La santa kruz (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
39 |
kuaderno m. |
מחברת, יומן רישום |
|
Kuaderno de trenta ojas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
40 |
kuadrada f. |
תפיסה, הבנה בחוש |
|
Esta fue buena kuadrada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
41 |
kuadrar v. |
הגה, הגה רעיון, דמיין, תפס בדמיונו, העלה בדעתו; מיסגר |
|
Ke te kuadra? (Moscona) |
|
No ay kuadrar en una persona (Moscona) |
|
El kuadrar es muncho de dizir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
44 |
kuajarse v. refl. |
נקרש, קפא; התגבש, הסתדר, התממש |
|
No se esta kuajando en la boka (Moscona) |
|
kon el frio l'azeite se kuaja (Nehama) |
|
ya se le kuajo un vestido (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4021 |
kuajón m. |
קריש |
|
un kuajon d'azeite/de leche (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
45 |
kual /kuala? kualos?/kualas |
מי/מה זה?, מי/מה זו?, מי/מה אלה? |
|
Kual dia de la semana? (Moscona) |
|
No se kual dia (Moscona) |
|
Tal i kual (Moscona) |
|
puedes venir kual día ke sea (Nehama) |
|
kual es tu fijo (Nehama) |
|
kualo ke faga en primero?: (Nehama) |
|
este es el ombre el kual t'està bushkando (Nehama) |
|
na la kaza de la kuala te favli (Nehama) |
|
manyana empesa el fecho para el kual te engaji: (Nehama) |
|
kualo te plaze? (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
49 |
kuán adv. |
עד כמה, כל כך, כה |
|
Kuan gloriozo es tu nombre en todsa la tierra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
50 |
kuando adv. |
כאשר, כש- |
|
Kuando siento dizir (Moscona) |
|
Kuando si, kuando no (Moscona) |
|
De vez en kuando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
53 |
kuando? adv. |
מתי |
|
Kuando va vinir? (Moscona) |
|
De kuando par'aki? (Moscona) |
|
Asta kuando? (Moscona) |
|
Fin kuando? (Moscona) |
|
kuando s'akava el mundo? kuando se muere la persona (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
57 |
kuantitativo adj. |
כמותי |
|
Analiz kuantitativo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
58 |
kuanto/kuantos/kuantas adv. |
כמה |
|
Tanto kuanto (Moscona) |
|
Kuanto mas (Moscona) |
|
En kuanto (Moscona) |
|
Entre kuanto (Moscona) |
|
Otra koza no es poka entre kuantas malas son, tener una en la bokai otra en el korason!... (Moscona) |
|
A kuantos paras es el metro? (Moscona) |
|
kuanto mas va mas apreta (Nehama) |
|
el de kuantos del mez vamos? (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
64 |
kuarenta num. |
ארבעים |
|
Unas kuarenta dias (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4015 |
kuarta m. |
מידה לנוזלים (רבע אוקה, 320 גרם) |
|
una kuarta d'azeite/de vino/de gaz (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4016 |
kuartana f. |
קדחת רבעונית |
|
estar kon kuartenas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
65 |
kuarto m. |
רבע; מטבע |
|
Un kuarto de kilo (Moscona) |
|
Un kuarto de ora (Moscona) |
|
Son las dos i un kuarto (Moscona) |
|
Un kuarto de milon (Moscona) |
|
Kuarto de masapan (Moscona) |
|
Kuartos de merendjena (Moscona) |
|
el kuarto de un melon (Nehama) |
|
fazer una kaminada de un kuarto (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
71 |
kuatro num. |
ארבע, ארבעה |
|
Mas bien spn kuatro ojos ke dos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
72 |
kubik/o adj. |
מעוקב, קובי, קובייתי |
|
Un kubik de lenya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
73 |
kuchara f. |
כף |
|
Kuchara de palo (Moscona) |
|
veremos de ke polo se le tiene ke fazer esta kuchara (Nehama) |
|
kon una parte de la kuchara te do a komer, kon la otra te kiero kitar el ojo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
74 |
kucharada f. |
תכולת כף, מלוא כף |
|
Se komio en dos kuchareadas! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
75 |
kucharear v. |
הניע בחוזקה, ערבב; טעם מן התבשיל בעודו מתבשל |
|
A penas kuchareo dos tres kucharas (Moscona) |
|
Se lo kuchareo todo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3969 |
kucharika f. |
כפית |
|
el meoyo no se echa kon kucharika (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3970 |
kuchiyada f. |
דקירה, דקירת סכין; צלקת, שריטה; פגיעה בכבוד |
|
kuchiyada en puerpo ajeno no duele (Nehama) |
|
pasan kuchiyadas i no malas palavradas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
77 |
kuchiyar v. |
פצע, דקר בסכין, תקע סכין, נעץ סכין; חתך בסכין |
|
El kuchiyado pedrio muncha sangre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
78 |
kuchiyo/kuchío m. |
סכין |
|
Kuchiyo de alpaka (Moscona) |
|
el frio korto kon kuchiyo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
86 |
kudiado m. |
דאגה, טיפול |
|
Muncho ke esta en kudiado! (Moscona) |
|
Esta kudriado de las paras! (Moscona) |
|
El Dio tiene kuidado de una formiga, no se kiere dicho del fijo del ombre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
87 |
kudiar v. |
טיפל ב-, דאג ל- |
|
Va por kudiar ande tu ermano (Moscona) |
|
Esto en kudiado por Avram (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
89 |
kudil m. |
עכוז העוף |
|
Kudil de pato (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
90 |
kudio m. |
השגחה, דאגה, טיפול מסור |
|
Tiene muncho kudio por el ambezamiento (Moscona) |
|
Ya tiene kudio por todos (Moscona) |
|
los kudios del dotor/del servidor (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
92 |
kudriada (t.) f. |
השתוללות, הוצאה מן הדעת |
|
Kudriada preta ke se kudriaron las chinchas! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
94 |
kudriado (t.) adj. |
מסוחרר, רוגש, נסער |
|
Los krios dales kudriar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
95 |
kudurearse (t.) v. |
השתולל,השתגע, התמלא זעם; עבר גבולות המוסר והצניעות |
|
Kuando no sta el gato los ratones se kudrean (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
96 |
kuduz/kudús (t.) adj. |
פראי; כעסן, עצבני, זועם, ''נדלק'' מהר; חולה בכלבת |
|
Deshaldo ke esta kuduz (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
97 |
kuduzluk (t.) m. |
כעס, זעם |
|
Ya lo afero el kuduzluk (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
98 |
kuecho m. |
שוחד, שיחוד |
|
Ni kera perdonar aunke muchigues kuecho (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
99 |
kuedra f. |
חבל, מיתר, רצועה, מיתר של כלי נגינה |
|
Kuedra de enkolgar (Moscona) |
|
Djurar a la kuedra (Moscona) |
|
Kada uno trava la kuedra por ande si (Moscona) |
|
atar kon kuedra (Nehama) |
|
a mucho travar la kuedra, se rompe (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
946 |
kuento m. |
חשבון, סכום, כמות, רווח; סִפּוּר |
|
Agora vos kontare un otro kuento kon mijor palavras i mijor asiento (Moscona) |
|
kuento arreglado es medio pagado (Nehama) |
|
los kuentos klaros el Dio los bendize; (Nehama) |
|
los buenos kuentos fazen los buenos amigos (Nehama) |
|
kontar un kuento: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4028 |
kuerno m. |
קרן, שופר |
|
kuerno de vaka/de toro/de bufa/de kamero/de siervo (Nehama) |
|
al marido bueno dos kuernos; al negro tres i kuatro (Nehama) |
|
el kezo está kuerno (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3940 |
kuernudo adj. |
מקורנן, בעל קרנים; ''מקורנן'' (שאשתו בוגדת בו); חסר ערך |
|
semos kornudos no demos kuento a ningunos (Nehama) |
|
kitar a uno delantre kon un grosh kuernudo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4032 |
kuero m. |
עור |
|
el kuero kita kueros (Nehama) |
|
los banyos de sol keman el kuero i lo ennegresen (Nehama) |
|
a la muntanya el kuero se emblankese (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
947 |
kuerpo m. |
גוף |
|
El kuerpo entero tengo tomado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
79 |
kukla (gr.) f. |
בובה, מריונטה; כינוי לאשה הדורה; כופתא |
|
Kukla de kuti (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
80 |
kuku m. |
קוקיה |
|
Un kuku seko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
81 |
kukush (t.) m. |
סרחון, צחנה |
|
El krio esta kukush! (Moscona) |
|
Guezmo de kukush (Moscona) |
|
Aki sta kukush (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
84 |
kukushear (t.) v. |
גרם צחנה, הבאיש |
|
Ya kukusheates la kaza entera! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
85 |
kukushearse (t.) v. refl. |
הצחין, הסריח, העלה באשה |
|
El kezo kedo sin salamura i se kukusheo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
948 |
kulanear (t.) v. |
השתמש ב- (שימוש רגיל ויומיומי), היה רגיל ל-, נטה ל- |
|
Este chapeo lo kulanea de kuando me akodro (Moscona) |
|
kulanear fanella (Nehama) |
|
kulanea de ir al kafé (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
949 |
kulo m. |
עכוז, שת, אחוריים, ישבן |
|
Se alevanto kon el kulo enpies (Moscona) |
|
lavorar por un kulo de pepino (Nehama) |
|
echarse/asembrarse de kulo en alto (Nehama) |
|
es maraviya: el pie le duele i el doktor l'enkomendó purga: del kulo al pulso? (Nehama) |
|
el tejado se korre i se hue adovar el temel; del kulo al pulso (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3981 |
Kulopansa m. |
עיירה נידחת במקדוניה - כינוי למקום דמיוני שאינו קיים |
|
Onde nasio fulano? ke te sale? mete a Kulopansa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
950 |
kulpabilidad f. |
אשמה |
|
Los djuezes eran konvensidos en la kulpabilidad del akuzado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
951 |
kulpar v. |
חטא, אשם, היה אשם |
|
Tu lo kulpas! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3982 |
kumadre f. |
מיילדת |
|
entre la kumadre i la partera enterraron a la kriatura (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
952 |
kumichear v. |
(צורה נלעגת:) בכה, התיפח, יילל, נדנד; הטריד, הטריח, הדריך מנוחה |
|
Ya me kumicheo el alma! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
953 |
kumistra f. |
(צורה נלעגת:) ארוחה |
|
El komer ke komimos komo la kumistra del enemigo! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3898 |
kumplido adj. |
משכיל מאוד, מלומד; שלם, מושלם, גמור, מלא |
|
ni bien kumplido ni mal akavado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
954 |
kumplir v. |
השלים, גמר, סיים; קיים, מילא |
|
Vos auguro a ke se kumplan todos vuestros dezeos! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
955 |
kunarse v. refl. |
התנדנד, התערסל, התנענע |
|
Me se estan kunando las pachas! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
956 |
kundir v. |
מתח, האריך, משך; מתח את הזמן; גרם המתנה מתמשכת ומייאשת; הועיל, הביא תועלת; (על מזון:) האריך ימים; הפיץ ידיעות/מחלה |
|
Para kundir el kezo come mas muncho pan i mas poko kezo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
957 |
kundjibí/kundjubí (t.) m. |
כיס קטן במכנסים לשעון/מעות קטנות |
|
Las poaras minudas las detengo en el kundjibi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3983 |
kunduriero (t.) |
סנדלר |
|
el kunduriero tiene la sapateta rota (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3934 |
kupa f. |
כוס, גביע; ''הלב'' בקלפים |
|
una kopa de yagur. (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
958 |
kura f. |
תרופה, סם מרפא; טיפול הניתן לחולה; דייטה לחולה; שיטת ריפוי; פתרון, תקנה; אחריות |
|
Esta kura se toma antes de komer (Moscona) |
|
kura de sol/kura de muntanya/kura de banyos tivios/kura de banys kayentes/kura de banyos de mar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3985 |
kurador/kurarador m. |
מרפא נקעים, חובש |
|
el tiempo es kurador (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
959 |
kurar v. |
ריפא, טיפל ב-, דאג ל-; כבש בחומץ/במלח תחת השמש |
|
Se fue a la lindja a kurar el revmatizmo (Moscona) |
|
El Dio ke mos kure de toda hazinura (Moscona) |
|
kurar una yara/kurar los dientes (Nehama) |
|
kurar por los echos (Nehama) |
|
kurar por los fijos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
961 |
kurarse v. refl. |
התרפא, טופל רפואית; העמיס על עצמו דאגה/אחריות |
|
Ken se kura – tura! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
962 |
kurear (t.) v. |
מתח שעון |
|
Me olvidi de kurear la ora (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
963 |
kuriozo adj. |
סקרן, מתעניין; מעניין, מוזר, משונה |
|
El ke es kuriozo, de todo s'interesa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3966 |
kurshum (t.) m. |
עופרת, כדור עופרת (כדור רובה); אוכל כבד וקשה לעיכול; כינוי לאדם כבד הליכות; אדם אטום (אפאטי) |
|
pezgado kom'al krushum (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
964 |
kurshumaná (t.) adj. |
כבד מאוד, כבד כעופרת |
|
Esto esta kurshuman (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
965 |
kurso m. |
קורס; מרוצה, מרוץ, רצף, מהלך, התנהלות |
|
No 'sto en el kurso de la koza (Moscona) |
|
Elevo de treser kurso (Moscona) |
|
En el kurso de unos kuantos dias (Moscona) |
|
Komo va oy el kurso de la sterlina? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
966 |
kurtarear (t.) v. |
הציל, הושיע |
|
Kurtarear la vida (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
967 |
kurtarearse v. refl. |
ניצל, נושע |
|
Me kurtarei de un ataganto muy grande (Moscona) |
|
Ya se kurtareo de yevar mal (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3989 |
kurteza/kurtez f. |
קיצור, קוצר, תמציתיות; ביישנות, התנהגות צנועה, צניעות בדרישות |
|
la kurteza de un vestido (Nehama) |
|
kurteza de un diskorso (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
969 |
kurto adj. |
קצר, תמציתי; חולף, בן חלוף, רגעי, ארעי; ביישן, חסר עוז |
|
El pantalon se le izo kurto (Moscona) |
|
un pantalon kurto (Nehama) |
|
en invierno los dias son kurtos (Nehama) |
|
a la vejes, kurtos son los dias ke kedan de bivir (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
970 |
kurujo m. |
תסבוכת, ערבוביה |
|
Todo esta en un kurujo (Moscona) |
|
La kolcha la echo en un kurujo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
972 |
kurunearse (t.) v. refl. |
נזהר; התנפח מגאווה |
|
Kale kuruneado la salud (Moscona) |
|
No te vayas kuruneando tanto! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
974 |
kushak (t.) f. |
חגורה, אזור; חישוק חבית |
|
Kushak de oro mandola azer para la ija de onra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
975 |
kushí (t.) m. |
ריצה |
|
Tornar kon/en kushi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
976 |
kushkusha f. |
קש, תבן |
|
Komo kushkusha i paja se asemeja todo esto: atar aire a la tovaja i echar agua al sesto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3997 |
kushterear v. |
דהר, הדהיר, דרבן |
|
este mestro va kushtereando a los empiegados (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
977 |
kusur (t.) m. |
שארית, שאר, יתר, יתרה, יותרת, עודף; פגם, חסרון, ליקוי |
|
Oy vamos komer los kusurikos (Moscona) |
|
El kusur de la djente tornaron atras (Moscona) |
|
es kusur tuyo si el gato se kumio la karne (Nehama) |
|
no deshar kusur en el chini (Nehama) |
|
la balabaya henoza save indjeniar los kusures (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
979 |
kutí (t.) m. |
קופסה |
|
Lo metio kuti dientro de kuti/tapon dientro tapon (Moscona) |
|
No lo mires minudiko, anyos tiene en kuti! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
981 |
kuvierta f. |
עטיפה; שמיכה, כיסוי (מיטה); כסות; גשר אניה, סיפון |
|
Se echo sin kuvierta (Moscona) |
|
viajar i dormir a la kuvierta (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3999 |
kuvierto adj. |
מכוסה |
|
el sielo esta kuvierto (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
982 |
kuvrirse v. refl. |
השתעמם; התעטף, התכסה; כיסה עצמו כספית; רכש כנגד מכירות באשראי |
|
El sielo se kuvrio de nuves (Moscona) |
|
El kuerpo se le kuvrio de yagas (Moscona) |
|
Kuvrite la kavesa! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4002 |
kuzido m. |
תפירה, דבר מה תפור ביד |
|
kuzido empesado es medio eskapado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
985 |
kuzindera f. |
תופרת |
|
Aparte ke es buena kuzindera es i prima modistra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
986 |
kuzir v. |
תפר |
|
Agora me vo kuzir la boka! (Moscona) |
|
todos saven kuzir samarra, ma los pelos les embarasan (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4004 |
kuzirse v. refl. |
תפר לעצמו |
|
tenerlo a negro de kuzir enriva de un bivo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
987 |
kuzum! (t.) interj. |
יקירי, יקירתי |
|
Ven aki kuzum! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
988 |
kvartal m. |
רובע, שכונה |
|
Bive en uno de los kvartales muevos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8244 |
kyaseika (t.) f. |
ספלון, ספלול |
|
De farfuri kyaseikas aun ke sean medianikas, aprestan bueno para bever (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8245 |
kyebarlik (t.) m. |
אצילות/יות |
|
Ke kebarlik de persona (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8246 |
kyuflear (t.) v. |
החליד |
|
El tebeke se kyufleo (Moscona) |
|
Merkader kiyfleado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8248 |
kyul (t.) m. |
אפר |
|
Todo se izo kyul (Moscona) |
|
Kedo kyul (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8250 |
kyutuk (t.) m. |
קורה |
|
Kyutuk de banyo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8251 |
ladinar v. |
תירגם לספניולית (לאדינו) |
|
Este vierbo se ladina dos modos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4058 |
lado m. |
צד; צד הגוף |
|
tener una ferida en el lado (Nehama) |
|
me duele el lado (Nehama) |
|
al lado de mi kaza (Nehama) |
|
ven a mi lado (Nehama) |
|
tener un fijo de kada lado (Nehama) |
|
al lado de el la yori i yo (Nehama) |
|
no pasar por al lado de una persona/de una koza (Nehama) |
|
lados no mos kedo de reir (Nehama) |
|
al lado de lo seko se kemo i lo vedre (Nehama) |
|
ken ladra no modre (Nehama) |
|
Lo estavan yevando dos personas una de kada lado (Moscona) |
|
Lados no me kedaron de riir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8254 |
ladrador adj. & m. |
נובח, נבחן; אדם גס המקלל בלי הרף |
|
Perro ladrador no modre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8255 |
ladrar v. |
נבח; השמיע קללות ואיומים |
|
Ladrar en el dezierto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4068 |
ladrón m. & adj. |
גנב, גזלן, פורץ; נוכל, רמאי |
|
az plazer i por paga ke te kiten o ladrón o putanyero (Nehama) |
|
setam ladrón sospechador (Nehama) |
|
el Dio adjidea al ladrón, ma kiere bien al patrón (Nehama) |
|
lo ke keda del ladrón se lo yeva el endevino (Nehama) |
|
Tanto grita el ladron ke no desha para su patron (Moscona) |
|
Ladron d'a medianoche (Moscona) |
|
En la komunita se enkasharon un alay de ladronim (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8259 |
ladronisio m. |
גניבה, פריצה; רמאות, הונאה |
|
Esto no es merkansia es ladronisio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8260 |
laganya f. |
לפלוף |
|
Las laganyas son sinyal de ojos hazinos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8261 |
lagar m. |
גת; מרתף יינות, יקב; מחסן בר |
|
Travaja tu kampo inchi tu lagar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4072 |
lagarto m. |
לטאה; כינוי לאדם המתנפל על האוכל |
|
echarse enriva de una koza komo un lagarto (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4073 |
lágrima f. |
דמעה; טיפה |
|
echar/verter/yorar lagrimas de sangre (Nehama) |
|
alimpiar las lagrimas (Nehama) |
|
deshar kaer las lagrimas (Nehama) |
|
Yorar kon lagrimas (Moscona) |
|
Me saltaron las lagrimas (Moscona) |
|
Yo kayi en estos kamposde arvoles I pinos altos, luvia kaye de los sielos, lagrimas de los mis ojos [...] (Moscona) |
|
Ken va kon lagrimas ken kon suspiros (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8266 |
lagrimar/lagrimear v. |
דמע, הזיל דמעות |
|
Me se lagrimaron los ojos (Moscona) |
|
La fuente esta lagrimeando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4105 |
laja f. |
מרצפת, אבן שיש או גרניט, אריח; חריץ (גבינה); אדם אטום כמו אבן |
|
si tu sos laja yo so piedra ke te maja |
|
En lugar de kapak, en la tinaja metemos una lajika (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8269 |
laklak m. |
הבלויות, שטויות |
|
No me vayas kontando laklakis (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4076 |
lamber v. |
ליקק, לחך |
|
el perro lambe las manos/la kara de su patron (Nehama) |
|
De lamber es feo (Moscona) |
|
Tanto le plazio ke se lambio el chini (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4077 |
lamberse v. refl. |
פעל בזריזות |
|
lamberse el kuzido (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4078 |
lambida f. |
לקיקה, ליקוק |
|
komerse un pan en una lambida (Nehama) |
|
en avrir i serrar el ojo se lambió una rima de chinís (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4080 |
lambido adj. |
שכחש, שרזה; הרוס, מותש |
|
estuvo tiempo en la kama, está lambido (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4081 |
lambidura f. |
לחיכה, לקיקה, ליקוק, לֹגֶם; שאריות |
|
no deshar ni lambidura (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4082 |
lampa (gr.) f. |
מנורה, פנס |
|
asender/abashar/amatar la lampa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4083 |
lana f. |
צמר |
|
abasha la lana, suve el algodón (Nehama) |
|
ir por lana i salir treskilado (Nehama) |
|
Marido traeme la lana ke ya me vino la gana (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8273 |
landra (1) f. |
קותלי ברווז |
|
La landra ke le de al gato ke ya se yevo la karne (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4085 |
landre/landra (2) f. |
דבר (מגיפה) |
|
la landra se hue, el pitum aketoret kedó (Nehama) |
|
en tiempo de landra, todos se fazen de guerko (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8274 |
langosta f. |
ארבה, גובאי, חסיל; ''מזיק'' - אדם הגורם נזקים |
|
Esta langosta ya mos va komer las orejas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8275 |
largeza/largez f. |
נדיבות, רוחב לב |
|
Largeza de siduta ke eskapasion no ay (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8276 |
largía f. |
התמשכות |
|
Tomo el echo a la largia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4087 |
largo adj. |
ארוך; רחוק; נדיב לב |
|
favlar/estar de largo kon uno (Nehama) |
|
el Dio te de vidas largas (Nehama) |
|
Ay largo tiempo ke no te veo (Moscona) |
|
Kontar en largo I en ancho (Moscona) |
|
Pasar de largo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8280 |
largura f. |
אורך, רוחב; מרחק; שפע, רווחה |
|
Este kadar de largura de ombre no tengo visto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4091 |
lashón (ebr.) m. |
לשון, שפה, עברית, לשון הקודש |
|
eskuchar un pasuk en lashon i en ladino (Nehama) |
|
Otro lason! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8282 |
laso m. |
לאסו, פלצור, לולאת חבל, עניבת חבל; פח, מוקש, מלכודת |
|
Komo ke tuviera un lazo en el garon (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8283 |
latida f. |
דופק, דפיקת לב, פעימה; דגדוג, דקירות; כאב פתאומי |
|
A las piedras! Unas latidas esto en la sien! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8284 |
lavaderío m. |
ערימת כביסה |
|
No es lavaderio de poko ke se arekojo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8285 |
lavadero m. |
כביסה; שגעון רחצה, נטיה להתרחצות בלתי פוסקת; עובד מכבסה |
|
Lavadero ke tiene en kada ora i punto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4092 |
lavado m. |
כביסה, כיבוס; רחיצה, שטיפה, הדחה |
|
esta ropa kiere una lavada para ruvinarse |
|
Apreva a darle una lavadika, no emporta ke es de seda (Moscona) |
|
El lavado esta sisko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4093 |
lavador m. |
כיור; ערימת כלים לשטיפה; רוחץ מתים; רחצה |
|
tener mucho lavador |
|
lavador de muertos |
|
las ropas se ennegresen kon las lavaduras presurozas |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8288 |
lavanda f. |
אזוביון; בושם האזוביון (לבנדר) |
|
El guezmo de la levanda esta matador (Moscona) |
|
La masa no se levdo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4096 |
lavar v. |
רחץ, כיבס |
|
lavar las ropas |
|
la luvia lava las kayes |
|
la vida se le va en lavar i espondjar |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4104 |
lavio m. |
שפה (שפתים) |
|
oigan tus oidos lo ke dizen tus lavios |
|
Unos lavios kolor de agranada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4099 |
lavor f. |
עבודה, יצירה |
|
tener lavor |
|
lavor empesado es medio eskapado |
|
lavor empesado no amostres ni a suegra ni a kunyada, ni a vezina alborotada |
|
lavor fecho dinero aspera |
|
Lavor no sera impuesto sovre eya (Moscona) |
|
Este diente me va avrir algun lavor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4103 |
lavorar v. |
עבד; פעל, תיפקד |
|
lavorar para kitar un djornal/para ganar el pan |
|
Lavorar de dia i de noche (Moscona) |
|
Lavora de al Dio (Moscona) |
|
El ke no kere lavorar demanda muncho al pagar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8296 |
lavoro (it.) m. |
עבודה, עמל, יגיעה; עסק, עיסוק; תפקיד, משימה; מוצר מעובד היטב, מוצר אמנותי |
|
Lavoro ampesado no lo amostres ni a suegra, ni a kunyada, ni a vizina aedada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8297 |
lavrar v. |
רקם; עבד את האדמה |
|
I no avia ombre para lavrar la tierra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4089 |
lazdrado adj. |
שהושג בעמל רב |
|
pará lazdrada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4090 |
lazdrado m. |
חסכונות שהושגו בעבודה קשה; עבודת פרך |
|
komer/vestir/gastar de su lazdrado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8298 |
lazdrar v. |
עמל, יגע, התייגע, עבד קשה, התאמץ; עבד במסירות ודיוק |
|
Penar i lazdar i poko alkansar (Moscona) |
|
El ombre lazdra de dia de salir de vientre de su madre, asta tornar a vientre de la tiera (Moscona) |
|
Unos lazdran al kandil, otros komen hazir - hazir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8301 |
lazeria/lazerio (port.) f./m. |
עבודה, עמל; עבודת פרך |
|
Esta lazeria preta i skura no sta koza de tragar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8302 |
leal adj. |
נאמן, כן, גלוי לב, ישר, הוגן |
|
Alma derecha i leal (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4106 |
leche f. |
חלב |
|
hair ke te se faga komo la leche ke te dio tu madre |
|
estas vezinas s'estan kitando los ojos, se les kiere dado leche de madre i fija |
|
kien te dio leche te dio fiel, kien te dio pachas te dio miel |
|
Mansevo de la leche (Moscona) |
|
A estos pleitezes kere dado leche de madre i ija (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
989 |
lechuga f. |
חסה, מרור |
|
dizen ke la alechuga aze dormir (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8305 |
legumbre m. |
ירק, ירקות |
|
Todo echo i bien kompuesto trigo i lugumbre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8306 |
lejería f. |
זריזות; מחסן לבנים |
|
La mitsva ke la aga kon lejeria muncha i enlugo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4109 |
lenya f. |
עץ (חומר), עץ הסקה; חבטות, מלקות; יער |
|
lenya para el forno/para la soba (Nehama) |
|
Al ombre palavra, al azno lenya (Moscona) |
|
Beraha i salu ke se aga la lenya ke komio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4110 |
lenyo m. |
בול עץ; בהשאלה: טיפש, אטום ראש |
|
un lenyo solo no asiende (Nehama) |
|
vestid a un lenyo i pareserá un djentil mansevo (Nehama) |
|
ensupito se fizo un lenyo (Nehama) |
|
kon una aharvada no se rompe un lenyo (Nehama) |
|
Lenyo bahar maredo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4114 |
leolam (ebr.) adv. |
לעולם |
|
dizes ke el tiempo s'adovó: leolam es k'esta faziendo luvia (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4115 |
león m. |
אריה, לביא, ארי; כינוי לאדם אמיץ לב |
|
vino komo el leon i se hue komo el makarrón (Nehama) |
|
arrojarse komo el leon (Nehama) |
|
Leon ke esta durmiendo no lo despiertes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8311 |
leorá (ebr.) adv. |
לאור |
|
Este echo no va salir a leora (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8312 |
lesensia f. |
רשות, זכות, רשיון, הרשאה |
|
Kon lesensia del autor (Moscona) |
|
Esto en lesensia (Moscona) |
|
Kon mucha lesensia padre bueno ke yo me vo kon el mi amado - ija me vayas en mazal klaro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8315 |
leshos adv. |
רחוק, הרחק |
|
Es muy leshos de mi kaza (Moscona) |
|
Leshos de la djuderia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8317 |
leshura f. |
מרחק, רוחק |
|
Es grande leshura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4117 |
letra f. |
מכתב, איגרת; אות; כתב |
|
letras buenas no vienen de Yerusalayim (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8318 |
levantino m. & adj. |
בן המזרח; קתולי מזרחי; לבנטיני |
|
Para los sefaradim levantinos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4118 |
levdar v. |
החמיץ, התפיח |
|
el pan en masa levda antes de ir al forno (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8319 |
levita m. |
לוי, אחד הלויים |
|
Resivi mi kanto komo akel del leviota (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4119 |
ley (1) f. |
מטבע רומני |
|
muestra Ley dize ke (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8320 |
ley (2) f. |
תורה, חוק; אמונה, דת |
|
La ley es mas larga de mizura de la tierra i onda mas de la mar (Moscona) |
|
La ley mos tiene savor komo la miel i no enfasia komo el oro (Moscona) |
|
Dizir las mil leyes (Moscona) |
|
Kon los aznos no avlo la ley (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8324 |
leylek (t.) m. |
חסידה |
|
En Vaera arivan los leylekes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8325 |
lezét (t.) m. |
טעם; עונג |
|
La karne pikada kon satir tiene otro lezet (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8326 |
líbero (it.) adj. |
חופשי, עצמאי |
|
El lugar esta libero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
990 |
lidja (t.) f. |
מעיין חם, מרחצאות חמים |
|
Se fue a la lindja a kurar el revmatizmo (Moscona) |
|
Las lindjas del Hisar son renomadas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4131 |
lijero adj. |
זריז; פועל בלי לחשוב; שטחי |
|
el Dio es duro para ensenyar i lijero para afalagar (Nehama) |
|
El ke es lijero kome i beve , durme i se envisia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4120 |
limitado adj. |
מוגבל, מוגדר, מצומצם |
|
tener un revenido limitado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4121 |
límito m. |
גבול, תחום, תיחום |
|
para todo ay limito (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4122 |
limón m. |
לימון |
|
para entender lo ke kieres dezir no se kiere limon (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4123 |
limpieza f. |
נקיון, זכות, צחות; חטאת |
|
la limpieza es media rikeza (Nehama) |
|
La limpieza es sanedad (Moscona) |
|
Toma a ti bezero, ijo de vaka, por limpieza, i barvez por salvasion (Moscona) |
|
La limpieza es media rikeza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8332 |
limpio adj. |
נקי, טהור, זך, צח |
|
Kon korason limpio (Moscona) |
|
De este echo salio limpio (Moscona) |
|
La mujer kriadera ni limpia ni arta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8335 |
limunio m. |
אבל, תוגה |
|
Avla sin tiempo asemeja komo el kante en kaza de limunio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8336 |
lindo adj. |
יפה, נאה; נחמד; חינני; הדור; מקסים |
|
Novia de amor ke tan galana sosh, tan linda i tan kolorada, ken vos izo tan demudada? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4124 |
lingua f. |
שפה, לשון; לשון (אבר בפה) |
|
kien lingua tiene a Roma va (Nehama) |
|
La lingua turka la konose a perfeksion (Moscona) |
|
El livro esta trezladado en munchas linguas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8339 |
linguaje m. |
לשון, שפה |
|
Este linguaje no me es konosido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4125 |
linia f. |
שורה, קו |
|
en kada foja de este livro ay trenta linias (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8340 |
lino m. |
פשתן, בד פשתן |
|
Las linias del tren (Moscona) |
|
T'eskrivo estas kuantas linias por [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4126 |
lira f. |
נבל (כלי נגינה); לירה (מטבע) |
|
lira ingléza, lira sterlina (Nehama) |
|
este komer kosta una lira un bokado (Nehama) |
|
entre dos litigantes, el terso se lo goza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8342 |
lis (t.) f. |
עקבות |
|
No ay ni lis (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8343 |
lisho adj. |
חלק, שעיע; בלי מכשול; חלקלק |
|
Por enriva lisho, i por debasho medra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8344 |
lishura f. |
חלקות, שעיעות |
|
Dar lisiones (Moscona) |
|
Esto ke te sea por lision (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8346 |
livianez/a f. |
קלות, קלילות |
|
Pario kon livianez (Moscona) |
|
La livianez de este ombre ya es konosida (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8348 |
liviano adj. |
קל, נוח, זריז; שטחי |
|
Aki no ay un kilo, me se esta viendo liviano (Moscona) |
|
Es muy grasiozo i muy liviano (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8350 |
livianos m. pl. |
תרופה עממית, תרופה ביתית (המסת עופרת) |
|
Le echaron livianos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8351 |
livrar v. |
מסר, נתן ביד, הסגיר; שחרר, פטר |
|
Sigun el akordo la ropa deve ser livrada en interval de kinze dias (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4129 |
livro m. |
ספר |
|
meldar livros (Nehama) |
|
enkachar un livro (Nehama) |
|
La suerte es un livro serrado (Moscona) |
|
Skritos en livro de vida (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8354 |
lo pron. pers. |
כינוי מיידע סתמי; אותו, את זה, לו (אותך, לך בפניה נימוסית) |
|
Ya lo vidi (Moscona) |
|
Lo ke debaldes me kosta, barato lo do (Moscona) |
|
Lo ke se aze para la boda no se aze kada dia (Moscona) |
|
Lo ke izites te azeran (Moscona) |
|
Todo lo ke brriya no es oro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4132 |
loar v. |
הילל, שבח, פאר, רומם |
|
es de loar al Dio (Nehama) |
|
Loaremos a ti para siempre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8360 |
loasión f. |
הלל, שבח |
|
Kon loasion i kantiga, kon alavasion i orasion salmeavan a el Dio bendicho (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4133 |
lodansina/lodasina f. |
בוץ, טיט, רפש, יוון; ביצה |
|
no se kamina por la kaye de la lodasina (Nehama) |
|
La lodasina estava asta las yakas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4134 |
lodo m. |
בוץ, רפש, טיט; בהשאלה: אדם חסר מוסר, חסר אופי |
|
es un lodo/es un lodo i no del bueno (Nehama) |
|
en el lodo no kave manía (Nehama) |
|
Del lodo no ay por ande pasar (Moscona) |
|
No estes a emplear de akel shavon ke es kanyo kon lodo (Moscona) |
|
Akeyos polvos trusheron estos lodos (Moscona) |
|
Un lodo kita otro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8366 |
lograr v. |
נהנה מ-, התענג על; הצליח, הגיע למטרה, השיג מה שרצה |
|
Lograr ijos (Moscona) |
|
Estas mezas son del vino, ke bevan i logren de ken son (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4136 |
lograrse v. refl. |
השיג מבוקשו; איחל לעצמו |
|
se logró la muerte i la fayó (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8368 |
lokamente adv. |
בטירוף, בשגעון, בפזיזות ובלי מעצורים |
|
Esta lokamente enamorado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8369 |
loke? pron. indeter. |
מה? |
|
Loke dishites? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4137 |
loko m. & adj. |
משוגע, מטורף, חולה נפש; שוטה, אויל; של טרוף, שגעוני |
|
al loko i al bovo según les da (Nehama) |
|
un loko kita sien (Nehama) |
|
mas save un loko en su kaza ke un savio en kaza de otro (Nehama) |
|
el loko gasta, el savio goza (Nehama) |
|
kieres matar a un savio, métele un loko al lado (Nehama) |
|
Un pedaso loko i bovo (Moscona) |
|
Un loko kita sien (Moscona) |
|
Ni loko ni sezudo! (Moscona) |
|
Arena, sal i fiero son mas livianos por yevar i no un loko (Moscona) |
|
Vena de lokos (Moscona) |
|
Ken demanda al Dio poko es loko (Moscona) |
|
No digas al loko ni poko ni tanpoko (Moscona) |
|
Del loko i de la kriatura ay ke deskuvrir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8378 |
lokura f. |
שגעון, טרוף, איוולת, סכלות |
|
Es lokura de salir en este tiempo (Moscona) |
|
Mas vale ke el loko eskonda su lokura i no el savio su sensia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8380 |
lokuria! adj. |
משהו משגע! שגעון של דבר! |
|
El karpuz salio lokuria (Moscona) |
|
Un vestido me estreni - lokuria! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4142 |
londjano (port.) adj. |
מרוחק, רחוק |
|
un lugar londjano: (Nehama) |
|
un tiempo londjano: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8382 |
londje (port.) adv. |
הרחק, במרחקים |
|
La piedra no viene de londje (Moscona) |
|
Londje de vista, londje de korason (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8384 |
longura f. |
אורך |
|
longura de dias (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8385 |
loores f. pl. |
שבח, תשבחות, תהילות |
|
Loores al Dio (Moscona) |
|
ke de loores ke eskapo la vida (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4144 |
lovo v. |
זאב |
|
el lovo tiene el piskueso godro porke se faze el propio sus mandados (Nehama) |
|
I el lovo arto i la karnera biva (Moscona) |
|
Se keren komo el lovo i la oveja en la konseja (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8389 |
luchar v. |
נאבק, נלחם, התקוטט |
|
Luchar por la paz (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4168 |
luenga f. |
לשון |
|
la luenga no tiene gueso, ma akreventa gueso (Nehama) |
|
kien luenga tiene a Roma va: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4159 |
luengo adj. |
ארוך |
|
los dias d'enverano son luengos (Nehama) |
|
kedar por luengo tiempo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4145 |
lugar m. |
מקום, אתר, מושב, איזור; תפקיד |
|
al lugar de Rahel le dieron a Lea ( (Nehama) |
|
en el lugar ke iras asegun verás farás (Nehama) |
|
al lugar de un azno, ato un kavayo (Nehama) |
|
en mi lugar burako (Nehama) |
|
A la boda sin kumbidar no dan lugar (Moscona) |
|
El Dio mos de bien i lugar ande meterlo (Moscona) |
|
Kemal mos kera, ya esta en su lugar (Moscona) |
|
El lugar esta kukush (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4161 |
lukso adj. |
פאר, יפעה, הדר, חגיגיות; מותרות |
|
oy al luso manyana al lustro (Nehama) |
|
Es un komite de grande lukso (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8395 |
lulá f. |
מקטרת |
|
Tutun de lula (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8396 |
lumbo m. |
מעיים, קרביים; מותן |
|
I reyes de tus lumbos saldran (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8397 |
lumbraria f. |
מאור |
|
I a la alminara para lumbraria (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4149 |
lumbre f. |
אש, להבה |
|
asender la lumbre (Nehama) |
|
amatar la lumbre (Nehama) |
|
la lumbre i la ventana kitan a la ninya haragana (Nehama) |
|
kien tuvo lumbre bivió, kien tuvo pan murió (Nehama) |
|
el komer está lumbre (Nehama) |
|
La lumbre i la ventana azen a la ija haragana (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8399 |
luminozo adj. |
מאיר, מבהיק, זוהר, קורן, זורח; בהיר מאוד, שאמיתותו ניכרת לעין |
|
Rayo luminozo (Moscona) |
|
Esprito luminozo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4154 |
lunar m. |
ירח במילואו; אור הירח; עור בסיס הציפורן; נקודת חן, שומה |
|
meldar al lunar (Nehama) |
|
pasearse al lunar (Nehama) |
|
Una noche al lunar yo sali a kaminar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4156 |
lunes m. |
יום שני |
|
de lunes a martes pokos son los artes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4157 |
lungeziko/lungito |
מעט ארוך מדי |
|
un pantalon lungeziko (Nehama) |
|
diskorso lungito (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8402 |
luto/lutio m. |
אבל, תקופת האבל |
|
Yevar lutio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8403 |
lúvaro adj. |
מפלצת טורפת |
|
Un mansevo, un luvaro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4162 |
luvia f. |
גשם, מטר; כינוי לשפע |
|
luvia i sol, kaza el guerko (Nehama) |
|
el amojado no s'espanta de la luvia (Nehama) |
|
para los safanyones la salu son las luvias, las aguas de Nisdn (Nehama) |
|
El sol i la luvia son para todos (Moscona) |
|
Ni luvia sin truenos, ni parto sin dolores, ni muchacha sin amores (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4165 |
luz f. |
אור |
|
poka karne i luz mucha (Nehama) |
|
A la luz del dia (Moscona) |
|
No vido luz de su mansevez (Moscona) |
|
La luz de un dia tapa la eskuridad de munchas noches (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4166 |
luzir v. |
האיר, זרח, הבריק, הבהיק, נצץ; ניצל נכסיו והפיק מהם תועלת; התלבש בטעם ודקדוק |
|
todo lo ke luze no es oro (Nehama) |
|
kien luze kon la kuzina no luze kon la vezina (Nehama) |
|
Lavar i luzir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8411 |
maaná (t.) f. |
תירוץ, טיעון; פגם |
|
Kon la maana de [...] (Moscona) |
|
No le topes maana (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8413 |
maanadjí (t.) adj. |
בלתי מרוצה |
|
Es muy maanadji en la komida (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8414 |
maané f. |
לחן, נעימה, מנגינה |
|
Maanes a la turka (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8415 |
mabul (ebr.) m. |
מבול; גשם זלעפות, שטפון; שפע |
|
afuera esta mabul (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8416 |
machukado adj. |
מעוך, מחוץ, כתוש, חבול; נכה, בעל מום |
|
Ken mete la mano entre dos piedras la kita machukada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8417 |
machukadura f. |
חבלה, חבּוּרה, מכה טריה |
|
Se dio negra machukada en el dedo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8418 |
machukar v. |
כתש, כתת, שחק, מעך, דרס ברגליים, מחץ, פצע, הכאיב, חבל, היכה, דיכא; לעס |
|
No te deshes machukar (Moscona) |
|
Machukale la nariz (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4170 |
madesha f. |
פקעת, סליל |
|
una madesha de lana/una madesha de filo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8420 |
madmuazel (fr.) f. |
עלמה; אומנת; מורָה |
|
La madmazel lo torno a kaza ke se korte las unyas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8421 |
madrasta f. |
אם חורגת; חמות, חותנת; אם אכזרית |
|
Madrasta - el nombre ya abasta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4171 |
madre f. |
אם, אמא; רחם; שמרים; מקור, מעיין |
|
madre mia kerida/madre mia regalada! (Nehama) |
|
no ay tal madre komo la ke pare/no ay mijor madre ke la ke pare (Nehama) |
|
akeya madre parió kulevros, al otro día demandó por eyos (Nehama) |
|
la madre le dize a la fija: ke me bivas i ke me fagas figas (Nehama) |
|
la madre galana kita a la fija haragana (Nehama) |
|
la madre olgana kita a la fija haragana (Nehama) |
|
kien se guadró, su madre no lo yoró/kien se akavidó, su madre no lo yoró (Nehama) |
|
kien no siente a la madre siente a la mala madrasta (Nehama) |
|
la madre al ogar, la fija al muladar (Nehama) |
|
la madre a la eskondidas, la fija a la miskita (Nehama) |
|
madre paridera ke sea tapadera (Nehama) |
|
entre la madre i la kumadre matan a la kriatura (Nehama) |
|
madre ke es kazar? - filar, parir i yorar (Nehama) |
|
madre ke pario a Silvana ke onra le kedaria (Nehama) |
|
Padre i madre son una vez (Moscona) |
|
Entre la madre i la komadre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8424 |
madrugada f. |
שחר |
|
Alevantarse de madruga (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4185 |
madrugador/dera adj. |
משכים קום |
|
al buen madrugador el Dio le bendize (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4186 |
madrugar v. |
השכים, נעור בשחר |
|
kien madruga el Dio lo ayuda (Nehama) |
|
ni por mucho madrugar amanese (Nehama) |
|
En echo del Dio madruge de mansevo asta viejo (Moscona) |
|
Al ke madruga i el Dio le ayuda (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8427 |
maestro m. |
מנהל עבודה; מורה; אדם מיומן במקצועו, רב אמן; מנצח, מאסטרו |
|
Kada uno es maestro de su ufisio (Moscona) |
|
Asigun la ovra, asigun es alavado el maestro (Moscona) |
|
Es muy maestro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4191 |
magaja/magadja f. |
חתיכה קטנה, פיסה, פרור, פתות |
|
una magaja de komer (Nehama) |
|
tenemos una magaja de tiempo (Nehama) |
|
en la ravia, arrojo un espejo i lo fizo magajas (Nehama) |
|
el ayudo ke tenia ke ser me lo dieron a pokos I a migajas ansi ke no vidi ni hair ni bereket (Moscona) |
|
No tiene una migajika de insaf (Moscona) |
|
El kezo se kome a migajikas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4194 |
magajika f. |
חתיכה קטנה מאוד, חתיכה זערורית |
|
una magajika d'asukar (Nehama) |
|
una magajika de lugar (Nehama) |
|
una magajika de tiempo (Nehama) |
|
fazer todo magajikas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4189 |
magazén (fr.) m. |
חנות, בית מסחר; מחסן, מרתף |
|
merkansias en magazen (Nehama) |
|
al magazen de la kaza se guadran vinos, rezervas de zayré (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4188 |
magefá (ebr.) f. |
מגיפה, כולרה, תמותה |
|
la magefa esta faziendo estrasos entre el puevlo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8433 |
mahamá (ebr.) conj. |
מחמת, מפני |
|
Mahama ke es bueno sufre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4198 |
mahashavá (ebr.) f. |
מחשבה, דעה, כוונה, תכנית |
|
kuando un fijo tadra de venir la noche, a la madre, la mahashavá se le va en mil lugares (Nehama) |
|
Le paso una mahashava por el tino (Moscona) |
|
La mahashava entera se abolta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8436 |
mahmur (t.) adj. |
מנומנם, רדום למחצה, מטושטש מרוב שינה |
|
La demanyana antes de bever kave esta mahmur (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4199 |
maho (arab.) adj. |
רפה, רך; אדיש, אפטי; שקט מאוד, רגוע, שלו |
|
kédate maho (Nehama) |
|
el hazino esta maho (Nehama) |
|
la mar esta maha (Nehama) |
|
Es maho i repozado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4202 |
mahpul (t.) m. |
דבר יחיד במינו/יוצא דופן/נדיר, דבר הבא בעיתו |
|
el regalo ke le trushe de mi viaje le pasó mahpul (Nehama) |
|
El livro ke me emprezentates es grande mahpul (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4203 |
mahsús (t.) adv. & adj. |
בכוונה, במתכוון, ''דווקא''; מכוון, מיועד ל- |
|
vestido mahsus para la boda (Nehama) |
|
dubara mahsus (Nehama) |
|
dale mahsus shalom de mi parte (Nehama) |
|
Lo izo por maksus (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8440 |
majamiento m. |
מעיכה, כתישה |
|
Dar una majada (Moscona) |
|
Dale una majada a la sal ke esta godra (Moscona) |
|
La mujer mala es eskuridad de ojos, kevrantamiento de korason i majada de esprito (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4339 |
majar v. |
ריסק, מעך, כתש, כתת, שחק |
|
majar, tajar i malograr (Nehama) |
|
Majando sisko, aziendo karvon (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8444 |
majoritá (fr.) f. |
רוב דעות |
|
Fue eskojido kon la majorita de las bozes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8445 |
maká (ebr.) f. |
מכה, פצע, מחלה; פגם, חסרון, דופי |
|
Tiene maka de arovar (Moscona) |
|
Negra maka (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8447 |
makam (t.) m. |
מקאם (מודוס מוסיקלי); נעימה, שיר |
|
Esta kantika tiene i otro makam (Moscona) |
|
Kon muncho makam (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8449 |
makará (t.) f. |
סליל; גלגילה, כננת |
|
La tuvlas las asuven kon makara (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8450 |
mákula f. |
פגם, חסרון, דופי; כתם, רבב |
|
Makula no ay en ti (Moscona) |
|
Tiene makula de avlar mintiras (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4221 |
mal adj. |
רע, גרוע, מרושע |
|
estar kon un mal bostejo (Nehama) |
|
hui a vijitar a una famiya konosida; ensupeto vide ke marido i mujer se aferraron de palavras; ke las kozas se iyan a agrear; viendo malas i no buenas me meti en la kaye (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4206 |
mal m. |
כאב, מכאוב; רע, רעה; חטא; מחלה; נזק; הרגל רע; רכילות, לשון הרע |
|
azer bien i topar mal (Nehama) |
|
mal tenga kien mal pensa (Nehama) |
|
kien mal pensa para si se lo pensa (Nehama) |
|
tiene el mal enraigado en el gueso/en el korason (Nehama) |
|
tengo mal a la espalda (Nehama) |
|
kien tiene mal a dedo se faze pregonero (Nehama) |
|
mal ke s'eskapa kon paras no es mal (Nehama) |
|
no ay mal ke por bien no venga (Nehama) |
|
mal de kavesal no ay mas negro mal (Nehama) |
|
este mal de la moda ke troka kada nada (Nehama) |
|
los males no van por las muntanyas, van por la kavesa de los ombres (Nehama) |
|
bendicho sea el mal kuando viene solo (Nehama) |
|
el mal i el bien en la kara se ven (Nehama) |
|
kien mal favla, mal tenga (Nehama) |
|
tiene un mal ke kome a dezoras (Nehama) |
|
No ay dingun mal (Moscona) |
|
Ke mal ay si [...] (Moscona) |
|
Grande mal mos vino a la kavesa (Moscona) |
|
Ande no ay mal ay (Moscona) |
|
Esta yamando los males de Paro (Moscona) |
|
El dia de mal en mal sale (Moscona) |
|
Todo modo de mal no es mal komo el de la mujer negra (Moscona) |
|
Si para bien no puede, para mal s'esforza (Moscona) |
|
El mal entontese, el bien engodrese (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8461 |
malah (ebr.) m. |
מלאך; בעל תכונות תרומיות, מי שמופיע כמלאך המושיע |
|
I los malahim bushkan piadades (Moscona) |
|
Para mi fue komo un malah de los sielos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8463 |
malamata (ebr.) adv. |
בקירוב, פחות או יותר, מעלה מטה |
|
Kuanto valdara malamata? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8464 |
malanyo m. |
שנה מקוללת, שנה שחורה ואומללה |
|
Ay diez malanyos ke esta hazino (Moscona) |
|
Mal i malanyo (Moscona) |
|
Mal i malanyo i piedra por kavesal (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8467 |
maldezir/maldizir v. |
קילל, דיבר רעות |
|
Maldezir a la piedra minuda (Moscona) |
|
Ni te maldigo ni te bindigo sion la ora ke te lo digo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4223 |
maldisión f. |
קללה, אלה; חרם, נידוי |
|
tener maldision de padre (Nehama) |
|
Maldision sin razon torna a su patron (Moscona) |
|
La maldision buen dia no trae (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4224 |
malelí (t.) m. |
תושב שכונה; מנהיג/חבר ועד שכונתי |
|
Djojá no kiere a la malá, ni los malelís no kieren a Djojá (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8471 |
maler (fr.) m. |
צרה, אסון |
|
En este mundo ay maleres ke vienen para bien (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4225 |
malgrado (it.) prep. |
אף על פי, למרות |
|
se metió en kamino malgrado el negro tiempo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4226 |
malhut (ebr.) f. |
מלכות; חיי נוחות ורווחה |
|
tener malhut (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8472 |
malisia f. |
זדון, רשע, רשעות, רוע לב |
|
De la malisia no sera eskapado malo i esperansa de djustos nunka se depiedre (Moscona) |
|
La malisia la tiene en el korason (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4227 |
malmeter v. |
סכסך, התנכל, רקם נכלים |
|
onde ay bien kierer no kave malmeter (Nehama) |
|
Ande ay bienkerer no ay malmeter (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4228 |
malo m. |
רשע, אדם מזיק, נוטה לעשות רע |
|
al malo fastelo ermano (Nehama) |
|
mas vale un malo konosido ke un bueno por konoser (Nehama) |
|
al malo, ni mersed ni grado (Nehama) |
|
al malo no le des a mano (Nehama) |
|
guay del malo i del vizino del lado (Nehama) |
|
El malo abolta la ley asigun su veluntad (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8476 |
malo adj. |
רע, רשע, מרושע, רע לב, נבל, מנוול; גרוע; שובב, בלתי ממושמע |
|
Los negros argates tienen malos alates (Moscona) |
|
Malo de vista, malo de korason (Moscona) |
|
Ke los malos anyos aga! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4233 |
malograr v. |
קלקל, השחית, בילה; בזבז; איחל רע |
|
malograr una ropa (Nehama) |
|
malograr un komer (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8479 |
malsinar/malshinar (ebr.) v. |
הלשין, מסר |
|
Te vo malsinar a tu padre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8480 |
maltener v. |
פירנס/קיים עצמו בקושי |
|
Ya mos vamos malteniendo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4235 |
mama/mamá(n) f. |
אמא |
|
mama i delantal tapan mucho mal (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8481 |
mamar v. |
ינק, מצץ; היניק |
|
Dado, mamaso i eskalavrado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8482 |
mamashut/mamasut (ebr.) m. |
ממשות, מציאות, ראליות |
|
No ay mamasut de nada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4237 |
mamón (ebr.) m. |
ממון, עושר |
|
onde ay mamón ay kavod (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8483 |
mampir m. |
ערפד; תינוק שאינו נרדם |
|
Komo esta? Mampir gibi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4236 |
mamzer/erá (ebr.) n. |
ממזר/ה; ''ממזר'' - זריז ותחבולן |
|
fijo d'un mamzer/fijo d'un mamzer de franko, ken fizo esto (Nehama) |
|
Es muy mamzer (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8485 |
mamzerta (aram.) f. |
ממזרתא |
|
Ande esta akeya mamzerta? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8486 |
man (ebr.) m. |
מן (שאכלו בני ישראל) |
|
I agora nuestra alma seka, non ay nada salvo a el man (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8487 |
maná (gr.) f. |
אמא; סנדקית |
|
Ke aze tu sebtora mana (Moscona) |
|
Mana arriva, mana abasho, mana de la eskalera abasho (Moscona) |
|
La grasia de tu mana (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8490 |
manadero m. |
מקור, מוצא ; מעיין, עין |
|
Manadero de sensia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8491 |
manadura f. |
שטף, זרם עצום |
|
Manadura de la karne ke se yama gonorea (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8492 |
manar v. |
נבע, קלח, זרם, שפע, זב |
|
Tierra manan leche I miel (Moscona) |
|
Non mas prezurozas ke las aguas manantes I non demudamiento mas ke korason I sezo de mujer (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4238 |
mancha f. |
כתם, רבב; אות קלון |
|
mancha d'azeite (Nehama) |
|
mancha de boyá (Nehama) |
|
Guay de la mancha (Moscona) |
|
Es negra mancha (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4241 |
manchado adj. |
מוכתם (גם כתם מוסרי), מרובב, מלוכלך |
|
mi fijo no djuga a los dados, djuga a los malos mandados (Nehama) |
|
no ay mijor mandado del ke yo me fago (Nehama) |
|
kien faze los mandados ke se koma los bokados (Nehama) |
|
Kedo manchado para toda la vida (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4240 |
manchar v. |
הכתים, לכלך; התווה אות קלון, הכתים, הדביק סטיגמה, הטיל דופי |
|
manchar un vestido (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8497 |
mancharse v. refl. |
נכתם, התמלא כתמים |
|
Me manchi el vistido muevo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8498 |
mandado m. |
שליחות, צו, שירות |
|
Esto yendo por mandados (Moscona) |
|
Una ida dos mandados (Moscona) |
|
A tu mandado siempre lo an baldado, a ti no estiman, no se en ke se arriman (Moscona) |
|
No ay mijor mandado de el ke yo me ago (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8502 |
mandar v. |
שלח, שיגר; פקד, ציווה, הורה; הזמין |
|
Ken bavas manda, mokos arresive (Moscona) |
|
Lo mandimos por lana mos torno arapado (Moscona) |
|
Ken anda el Dio le manda (Moscona) |
|
Izieron un ijo sin padre I madre I lo mandaron a kaminar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4253 |
mandjafarina f. |
דחליל; דמות דמיונית שמפחידים בה את הילדים |
|
kédate kedo porke ya viene el mandjafarina (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8506 |
mandjar (it.) m. |
מצרכי מזון, מזון |
|
I az a mi mandjares komo amo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4244 |
mando m. |
פקודה, צו |
|
por mando del rey (Nehama) |
|
Tu mando are (Moscona) |
|
El ke tiene mando de mi kaza es Eliezer de Damesek (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8509 |
mandra (2) (gr./t.) f. |
רפרפת בזק מקמח תירס |
|
No ay mas esta mandra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4251 |
manera f. |
אופן, דרך, שיטה; צורה, תבנית; נימוס, גינונים; כפפה |
|
no tengo visto esta manera de djente (Nehama) |
|
En ke manera lo keres? (Moscona) |
|
El Dio no da moneda ma aze modos I maneras (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8512 |
manga (1) f. |
שרוול |
|
Mos salio por la manga (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4252 |
mangal (t.) m. |
מחתת גחלים, מנגל |
|
asender el mangal (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8513 |
mangrana f. |
רימון |
|
I el bien mos munchigue komo granos de mangrana (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4298 |
mania f. |
שגעון לדבר אחד, בולמוס, הרגל רע; טיב |
|
pedrió su posto por sus manias/por sus negras manias (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4254 |
manido adj. |
(בשר) שהשאירוהו להתרכך; בלה (זקנה בלה) |
|
karne manida (Nehama) |
|
mujer manida (Nehama) |
|
La matsa se deve azer kon agua manida (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8515 |
maniya/manía f. |
צמיד, שרשרת ליד |
|
Maniya enkastonada de diamantes (Moscona) |
|
El ufisio es maniya de oro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4256 |
mankansa f. |
חסרון, חוסר, חסר, מחסור, העדרות, העדר, פגם, ליקוי; עניות, דחקות |
|
mankansa de tiempo (Nehama) |
|
mankansa de salud (Nehama) |
|
mankansa de huersas (Nehama) |
|
mankansa de fecho (Nehama) |
|
el no ir a bezar la mano a los parientes al salir de Kipur era, al tiempo, una grande mankansa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4261 |
mankar (it./fr.) v. |
חסר, היה חסר; שגה, החטיא; נעדר; לא קיים (את החובה) |
|
me manka una ora para eskapar este lavoro (Nehama) |
|
mankan una ojas en este livro (Nehama) |
|
manka un pedaso de ropa (Nehama) |
|
me manka komer para akontentar a tanta djente (Nehama) |
|
lo ke le manka al uno le sovra el otro (Nehama) |
|
no me mankan amigos (Nehama) |
|
no te manka nada (Nehama) |
|
le manka meoyo (Nehama) |
|
manka, ay un mez de su posto (Nehama) |
|
Para pensionarse le mankan otros dos anyos (Moscona) |
|
Me va vinir a mankar (Moscona) |
|
Te manki (Moscona) |
|
Mueve mankan para minian (Moscona) |
|
Nunka mos manke el pan I el vino, biva la patrona kon su marido (Moscona) |
|
No mankare de reinchir mi dover (Moscona) |
|
No manko de arivar a tiempo (Moscona) |
|
Esta djusto kon lo ke manka (Moscona) |
|
I a los reyes les viene a mankar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8526 |
mankeza f. |
חסר, חסך, חסרון, משגה |
|
Por mankeza de konoser la valor I el presio de la Ley (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4270 |
mankida f. |
גרעון, פחת, החלק החסר |
|
ay mankida (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4271 |
manko adv. |
פחות |
|
a lo manko va a ver a tu madré una vez la semana (Nehama) |
|
ni mas ni manko, le yamó ladrón (Nehama) |
|
Son las tres manko diez (Moscona) |
|
Me dio manko (Moscona) |
|
Esta manko en plasa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8530 |
manko m. |
גרעון, הפסד |
|
Manko de atagantos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8531 |
mankura f. |
כתם, רבב; חסרון, מום, פגם, משגה; תעלול, סטיה מדרך הישר; אשמה |
|
Ay mankura de severa (Moscona) |
|
Es mankura de la djente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4273 |
mano f. |
יד |
|
man-mano k'estava kaminando estava trikotando (Nehama) |
|
se le tomo la mano en la mákina (Nehama) |
|
aferrar a uno kon el rovo en la mano (Nehama) |
|
beza manos ke kieres kortar (Nehama) |
|
lo ke fazes kon tus manos no te lo faze ni tu ermano (Nehama) |
|
merkar una ropa de mano a mano (Nehama) |
|
una mano lava la otra, las dos lavan la kara (Nehama) |
|
en manos del Dio todo ay (Nehama) |
|
meter en mano de korredor (Nehama) |
|
de mano a mano krese un palmo (Nehama) |
|
dar una mano para el karreado (Nehama) |
|
salga de mi mano, vaya ende mi ermano (Nehama) |
|
la karmadera le pasó la mano i las dolores de kavesa le amaharon (Nehama) |
|
kuando kome la mano derecha es para dar, l'astiedra para tomar (Nehama) |
|
kien la mano espande, no muere de fambre (Nehama) |
|
Te vea tomado de pie I de mano (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8534 |
manovrar v. |
הפעיל, הניע, השתמש ב- |
|
Los marineros manovravan sus remos kon regularidad (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4288 |
mansana f. |
תפוח |
|
mansana ke mal sana (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8535 |
mansevería f. |
בני הנעורים, עלומים; פעולה אמיצה |
|
No kere amostrado manseverias (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4289 |
mansevez/mansevés f. |
נעורים, עלומים |
|
la mansevez es una vez (Nehama) |
|
En la mansevez se azen yerros (Moscona) |
|
Por mi mansevez Buena! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8538 |
mansevo m. |
בחור, עלם; רווק |
|
Ke bushkas manseva en el bodre del rio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8539 |
manta f. |
שמיכה; כיסוי מיטה; מרבד קטן; אדרת |
|
Arapate ke estas una manta de papaz (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8540 |
mantar (t.) m. |
שעם |
|
Estos mantares ande mi no pasan (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8541 |
manteka f. |
חמאה |
|
Mishtikas de manteka (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8542 |
mantekozo adj. |
דשן, חמאתי, מרוח בחמאה |
|
El kezo esta mantekozo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8543 |
mantener v. |
כִּלְכֵּל, פִּרְנֵס, החזיק, תמך כלכלית, קיים, זן, האכיל |
|
El dia de oy mantener una famiya no es kolay (Moscona) |
|
I mozotros tenemos kaza de mantener (Moscona) |
|
No mantuvo su palavra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8546 |
mantenerse v. refl. |
התקיים, התפרנס, ניזון |
|
Es un buen esnafiko ya se mantiene (Moscona) |
|
Si no komes y ate mantienes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8548 |
mantenimiento m. |
מחיה, פרנסה, קיום, מזון, תזונה, צידה, מכולת |
|
Ya se kita el mantenimiento (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4290 |
manto m. |
גלימה, מעיל |
|
debasho de mi manto al rey mato (Nehama) |
|
Bozear un chanto para azer un manto (Moscona) |
|
Debasho de mi manto al rey mato (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8551 |
manya (port.) f. |
נוהג, הרגל רע |
|
Tiene negras manyas (Moscona) |
|
Es manya de natura (Moscona) |
|
Ya se tomaron las manyas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4295 |
manyana adv. |
מחר |
|
manyana es dia de fiesta (Nehama) |
|
Ya stamos de oy para manyana (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4291 |
manyana f. |
בוקר, שחרית |
|
el dotor arresive solo la manyana (Nehama) |
|
la manyana lavora, despues de mediodia se arrepoza (Nehama) |
|
este fecho no está ni por oy ni por manyana (Nehama) |
|
kien save lo ke va ser el día de manyana (Nehama) |
|
El dia bueno se ve de la manyana (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4297 |
manyanada f. |
שעות שלפני הצהרים; הצגה יומית |
|
la manyanada de sabad se pasava, al tiempo, en vijitas a la parentera (Nehama) |
|
La manyanada entera me se fue en asperar (Moscona) |
|
Manyanada buena I klara (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8558 |
manyera f. |
עקרה |
|
Bulba manyera (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8559 |
manzía/manziya f. |
עצב, אומללות |
|
Me paresio ke alkansi un mudaber, tu diras pekado I manziya (Moscona) |
|
Tu moras en la tristeza I yo en la eskuridad, ke manziya por tu linda klaridad (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8561 |
maona (gr.) |
ארבָּה, אסדה, בּוּצית |
|
Dike estas tan penseriozo, no sea ke te se undieron las maunas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4299 |
mar f. |
ים |
|
vino una luvia huerte, se fizo todo una mar (Nehama) |
|
si a la mar va no topa agua (Nehama) |
|
En la mar ay una torre, en la torre ay una muchacha [...] (Moscona) |
|
Mar de roperio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8564 |
marafet (t.) m. |
דבר פלא, קסם, מקסם, דבר יפה שנוצר בכשרון ידיים |
|
De kada dedo a un marafet (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4301 |
maranya f. |
סיוט, מחשבה טורדנית, אובססיה, קבעון, שגעון לדבר אחד |
|
se l'entró una maranya (Nehama) |
|
kitar la maranya del meoyo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4303 |
maravía/maraviya f. |
פלא, נפלאות |
|
dias para ver maraviyas (Nehama) |
|
Me aze maraviya ke no vinites (Moscona) |
|
Ven por maraviya (Moscona) |
|
Daki ojos para ver maraviyas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4304 |
mareo m. |
סחרחורת; מחלת ים |
|
la meshidera me dio mareos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8568 |
marfil m. |
שן, שנהב |
|
De dientes de marfil se topa derunyir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4305 |
marido m. |
בעל, בן זוג |
|
al marido bueno dos kuernos, al malo tres i kuatro (Nehama) |
|
al marido komo lo ambezates; al fijo komo lo kriates (Nehama) |
|
todo bueno, marido viejo (Nehama) |
|
marido en kaza, dolor de keshada (Nehama) |
|
marido selozo no tiene repozo (Nehama) |
|
Al ijo komo lo ambezates, al marido komo lo auzates (Moscona) |
|
Mujer eskarsa mete a su marido por ekskuza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4310 |
martes m. |
יום שלישי |
|
kuando sea martes un dia mas antes (Nehama) |
|
de lunes a martes pokos son los artes (Nehama) |
|
en martes, ni fijos kazes ni panos kortes (Nehama) |
|
Di ke fue martes I no un dia antes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8572 |
martiyo/martío m. |
פטיש, מקבת |
|
Me salto martiyo de starmi dezvanesiendo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4313 |
mas adv. |
יותר, עוד |
|
por mas de prisa en pies se pisha (Nehama) |
|
deshar un fecho para mas tadre (Nehama) |
|
vino mas tadre de los otros (Nehama) |
|
mas vale ke me muera (Nehama) |
|
mas tiene mas kiere (Nehama) |
|
mas da el duro k'el desnudo (Nehama) |
|
mas da el ke kiere k'el ke puede (Nehama) |
|
mas vale dar ke tomar (Nehama) |
|
el frio estava matador: me demandó ke le emprestara el palto ke yevava enriva, i nada mas ke esto (Nehama) |
|
le dieron todo lo ke demandó, mas i no manko (Nehama) |
|
Por ombre grande mas ke ti non te afianses I si afiansates pagar pagaras (Moscona) |
|
Mas me lo valgo (Moscona) |
|
Mas vale tuerto I no muerto (Moscona) |
|
Mas alto me veo mas alto me dezeo (Moscona) |
|
Mas vale ser envidiado ke adjideado (Moscona) |
|
El ojo kome mas ke la boka (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4323 |
masa f. |
בצק, עיסה; מסה; כמות גדולה, המון; טבע, אופי; (אצל פושט רגל:) יתרת הנכסים |
|
a kien fine y amasa no le arroves la masa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8579 |
masadura f. |
בצק, עיסה מוכנה לאפיה |
|
Si vieras a la pulga amasando la masadura, dando teta a la kriatura [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8580 |
masal (t.) m. |
מעשיה, צ'יזבט |
|
No me vayas kontando masales (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4324 |
masha/mashá (t.) f. |
צבת, מלקחיים |
|
tener masha i kemarse la mano (Nehama) |
|
El ke tiene masha no se kema las manos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8582 |
mashala f. |
מדורה |
|
El krio esta mashala (Moscona) |
|
Anoche ke fueron akeyas mashalas por la kaye vuestra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8584 |
mashalla/h! (t.) interj. |
בלי עין הרע! |
|
Komo esta tu tio de la salud? - mashalla (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8585 |
masheahalnu (ebr.) |
אמצעי מחיה, אמצעי קיום |
|
Estas kitando el masheahalnu (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4325 |
mashiah (ebr.) m. |
משיח |
|
venga el Mashiah, ma no en muestros dias (Nehama) |
|
Venga mashiah ma no en muestros dias (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8587 |
mashkar v. |
לעס |
|
No esto pudiendo mashkar kon esta bokadura pustiza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8588 |
mashkareado adj. |
מחוק, מטושטש |
|
Achakes ke estava mashkareado no lo podimos meldar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8589 |
maskará (t.) f. |
שוטה, ליצן, בדחן; לעג, קלס, לצון |
|
Se izo maskara de la djente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8590 |
maskarear/se (t.) v./v. refl. |
היתל, לעג, שם ללעג; שם עצמו ללעג |
|
No te maskarees del d'enfrente ke te viene a la kavesa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8591 |
maso m. |
צרור, אלומה |
|
En la una mano mansanas I peras, en la otra mano un maso de kandelas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8592 |
masraf (t.) m. |
הוצאה, הוצאות, בזבוז |
|
Se aze muncho masraf (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8593 |
matado adj. & m. |
הרוג, נרצח; גופת הנרצח |
|
El matado estava estirado al kenar del rio (Moscona) |
|
Matado de mala muerte (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8595 |
matador/dera m. & adj. |
רוצח; תליין; מטאדור; מהמם, ''הורג'' |
|
El matador ya se topo (Moscona) |
|
La vidi a tu ermana estava kon un fustan matador (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8597 |
mataná (ebr.) f. |
מתנה, שי, מתן, דורון; הזדמנות, מציאה |
|
Matana para los proves (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8598 |
matansina/matasina f. |
טבח, הרג, רצח, קטל, הריגה |
|
Anoche en los deredores de la sivdad uvo una matansina (Moscona) |
|
Tanto uvo de djentoria ke fue una matansina para entrar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4326 |
matar v. |
הרג, המית; הטריד, הפריע |
|
mata al padre por un devente (Nehama) |
|
durmete, ke si no mos mata papá! (Nehama) |
|
Una bira se tomo - de matar djente (Moscona) |
|
No me mates aki, matame mas ayi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4328 |
matarse v. refl. |
התאבד, המית עצמו; השתדל מאוד; להתעייף עד מוות |
|
matarse por karne/por fruta (Nehama) |
|
ya se matan por pan (Nehama) |
|
Ay dizientes ke se mato (Moscona) |
|
Me mati ma no fui eskuchado (Moscona) |
|
Ken se mata mas ke mi (Moscona) |
|
Matami ke matarte te kero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4330 |
materia f. |
מוגלה; חומר, נושא |
|
punchar un panaris para ke salga la materia (Nehama) |
|
La sangre me la izo materia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8607 |
matranada f. |
שחר |
|
Se alevanto en la matranada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8608 |
mauyar v. |
נאנח, גנח, נאנק, ילל, יבב, נהם, זעק |
|
Ya me mauyates las tripas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8609 |
maví (t.) n. & adj. |
כחול, תכול, תכלת |
|
La palomba blanka del ojo mavi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4331 |
may (it.) adv. |
פעם, אי פעם, אף פעם |
|
may vimos tala koza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4332 |
maya f. |
חוליה בשרשרת; שריון; בד תחרה, בד רשת |
|
mayá para kezo/para yagur (Nehama) |
|
La maya la izo de la merkansia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4333 |
maymón/maymún (t.) m. |
קוף; בדחן |
|
maymon tuyo no se yo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8611 |
mayoral m. |
מחנך, מדריך; האיש הבכיר, מנהיג; ראש צוות |
|
El mayoral de los pastores (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8612 |
mayorgar v. |
גבר |
|
Mayorgar su apetite malo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8613 |
mayorgarse v. refl. |
התגבר, הגיע לשיא |
|
No te entreges kon toda tu alma a la mujer kisas se mayorgara sovre tu senyorio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4334 |
mayúskula f. |
אות גדולה, אות רישית |
|
letra mayúskula (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4335 |
mazal (ebr.) m. |
מזל, גורל; מזל ברקיע |
|
no tuvo mazal de tener un fijo para ke lo mire a la vejés (Nehama) |
|
unos nasen kon mazal i ventura, otros kon potra i krevadura (Nehama) |
|
el mazal no se merka kon paras (Nehama) |
|
el mazal de la fea la ermoza lo dezea (Nehama) |
|
Nasio kon mazal (Moscona) |
|
Negro mazal ke lo tuvo (Moscona) |
|
Mazal enmedio el sielo (Moscona) |
|
Ande esta akel mazal klaro (Moscona) |
|
La djente de eriho se ivan detras de sinyales de las estreyas I mazalot (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8619 |
mazaludo (ebr.) adj. |
בר מזל, בעל מזל, ממוזל |
|
Ande vas mazaludo ke seas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8620 |
meanadjí/meanedjí (t.) m. |
בעל בית מרזח, בעל מסבאה, מוזג |
|
Kual meyanedji dize ke su vino es vinagre? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4340 |
meané (t.) f. |
מרזח, בית מרזח, מסבאה |
|
yo no vo a la meana, tu no vienes a la yeshivá, komo ke mos enkontremos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8621 |
meatad/meatá f. |
חצי, מחצית |
|
La meatad de mil es kinientos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8622 |
mecha f. |
פתילה, פתיל; נר רפואי; תלתל, קווצת שער |
|
Ande esta esta mecha de yave (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8623 |
medalia f. |
עיטור, אות הצטיינות, אות כבוד, מדליה |
|
Loke pares eke por esto le van a dar medalia de oro (Moscona) |
|
El rovez de la medalia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8625 |
mediano m. |
בן המעמד הבינוני |
|
En Pesah son kuatro dias de moadim I kuatro de medianos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4341 |
médiko m. |
רופא |
|
no vayas ende el médiko sino en kien lo pasa (Nehama) |
|
médiko savio i entendido (Nehama) |
|
el médiko dize ke ya veo, ma yo no veo nada (Nehama) |
|
yerro de médiko la tierra lo kovija (Nehama) |
|
médiko viejo, berber mansevo (Nehama) |
|
La hevra tiene su mediko apropiado (Moscona) |
|
Mediko I dulier ande el enimigo (Moscona) |
|
El mijor mediko tiene su bedahaim aparte (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8629 |
mediodía m. |
צהרים, צהרי היום |
|
Las mediodias torno a kaza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8630 |
medra f. |
צואה |
|
Merese ser kemado kon medra de perro (Moscona) |
|
Lo ke parese ke komio medra de indivino (Moscona) |
|
Todo es paja I medra de graja (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8633 |
medrozo adj. |
צואי, מטונף; נוקדן, קפדן; רמאי, נוכל |
|
No lo tokes ke es medrozo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8634 |
mehaper (ebr.) m. |
תועלתן, נצלן, מבקש טובת עצמו, חסר נקיפות מצפון |
|
Ayi se arekojeron un suri de mehaperim (Moscona) |
|
A la kavesera en lugar de giadores se arekojeron un alay de mehaperim (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8636 |
mehoram (ebr.) m. |
מוחרם, כינויו של האשם; ערום, תחבלן |
|
Es muy mehoram, no se desha enganyar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8637 |
mekor (ebr.) m. |
מקור |
|
Esta en el mekor de los echos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4346 |
meldadero m. |
נטיה לקריאה בלי הרף |
|
esta kon mal meldadero ke ya mos atagento la salú (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8638 |
meldador/dera n. |
קורא; קריין; למדן |
|
I agora mi sinyor meldador ermozo, si patron de alma ermoza tu [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4347 |
meldar v. |
קרא; למד; הגה בתורה; התפלל |
|
meldar livros; meldar el djornal (Nehama) |
|
i no el meldar es el ikar, salvo las echas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8639 |
meldar m. |
חדר, תלמוד תורה, ת''ת; לימוד |
|
Las de mi edad mandan ijos al meldar (Moscona) |
|
El meldar es komo kontar dukados de la hazne del rey (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4349 |
melezina f. |
תרופה, סם מרפא |
|
para esta hazinura no ay melezina (Nehama) |
|
el Dio apareja la melezina antes de la yaga (Nehama) |
|
Para esta hazinura no ay milizina (Moscona) |
|
El Dio ke de, ke topes milizina (Moscona) |
|
De sus aldas milizinas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4351 |
melezinarse v. refl. |
החלים, הבריא |
|
muchas hazinuras se melezinan de suyo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8644 |
melezinozo adj. |
מרפא,שיש בו רפאות |
|
Puedo alavarme yo ke mi kueshko es milizinozo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8645 |
melisio m. |
תאום |
|
I ek milisios en su vientre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4352 |
melón (1) m. |
מלון |
|
partir un melón (Nehama) |
|
revanada de melón (Nehama) |
|
pepitas de melón (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8646 |
membrasión f. |
זֵכֶר, זכרון, זכרון העובר במשפחה מדור לדור |
|
Moshe, su membrasion por bendision (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8647 |
memoria f. |
זכרון, זכר |
|
Me se fuyo de la memoria (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8648 |
menasup (t.) adj. |
מתאים, בא בעיתו |
|
Esta muchacha no es menasup para mi suvrino (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8649 |
mendrugos m. pl. |
פתותי לחם יבשים |
|
Ke se aga pedasos I mindrugos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8650 |
meneamiento m. |
קריצת עין |
|
Kon meneamiento de ojos I de parparosla mujer yerada se da a konoser por lo ke es (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4245 |
menear v. |
זז, נע, התנועע; הזיז, הניד, הניע, נענע, זעזע, הרעיד, טלטל, ערבב |
|
menear un moble (Nehama) |
|
menear una redoma para enmeleskar lo ke ay adientro (Nehama) |
|
menear a uno k'está durmiendo (Nehama) |
|
Djohá antes de suvir al kavayo empesó a menear las pachas (Nehama) |
|
ninguno save lo ke ay en la oya sino la kuchara ke la menea (Nehama) |
|
Asta ke se va menear el gato ya le yeva la pacha (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4250 |
menearse v. refl. |
נע, זז, התנועע, התנודד, פירכס, פיזז, כרכר; הזיז עצמו, אץ, נחפז |
|
el mundo se menea ma no kae (Nehama) |
|
No te menees de tu lugar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4355 |
menester m. |
צורך, נחיצות, הכרח, כורח |
|
me se aze menester de un ayudante (Nehama) |
|
dile a fulano ke venga a verme, lo tengo menester (Nehama) |
|
no me se aze menester (Nehama) |
|
el Dio ke no mos de a menester/ke no me trayga a menester de las kriansas/de fijo de ombre (Nehama) |
|
Los menesteres son mas grandes de los revenidos (Moscona) |
|
No es menester de mensionar todos os nombres (Moscona) |
|
Todo el ke tiene de menester venga I paskue (Moscona) |
|
Para pelear I para kazar es menester ke sean dos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8657 |
menesterozo adj. & m. |
נצרך, עני, אביון; שזקוקים לו, שצריכים אותו |
|
No es prove, ma menesterozo (Moscona) |
|
No es menesterozo de adjuntar ke [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8659 |
menguado adj. |
חסר, מופחת |
|
Los menguados de saver s'enfiuzian sovre suenyos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4359 |
menguante m. |
תקופה הפחתת הלבנה |
|
no sale a bueno de trokar kaza/de dar boda en menguante (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8660 |
menguar v. |
חסר, פחת; החסיר, הפחית, הקטין; הפחית עיניים (בסריגה) |
|
Krese el azno, mengua el sayo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8661 |
menor adj. & m. |
קטין, צעיר, קטן, פרח (קדט) |
|
Ken se mete kon menor piedre su onor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4360 |
menos/meno adv. |
פחות |
|
no se eskuza lo ke fizo, al meno ke no lo konten por loko (Nehama) |
|
vo a venir a verte manyana, a meno k'esté hazino (Nehama) |
|
esta ropa es menos buena ke la ke vites ayer (Nehama) |
|
Sinko menos dos le aze tres (Moscona) |
|
Son las ocho menos diez (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8664 |
menospresiarse v. refl. |
זלזל בערך עצמו, הפחית בחשיבות עצמו |
|
Ser modesto no kere dizir de menospresiarse (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8665 |
menospresio m. |
זלזול, בוז, ביזוי, קלון, השפלה, בזיון, עלבון, השמצה, לעג |
|
Le echo una mirada yena de menospresio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8666 |
mentar v. |
ביטא, ציטט, הזכיר, איזכר; ביטא את שם השם; העליב, קילל; הרעים, פוצץ |
|
El ke no es de mentar (Moscona) |
|
Todas las frutas mentimos I no faltimos ni una (Moscona) |
|
El bienedukado no menta (Moscona) |
|
Mentar a la bizareha (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4363 |
mentira f. |
שקר, רמיה, תרמית, כזב |
|
-ya parese ke te yevi la bolsa d'enriva -mentiras será! ya me yevates la bolsa d'enriva (Nehama) |
|
la mentira no tiene pie (Nehama) |
|
no ay mijor mentira ke la vedrá (Nehama) |
|
La mintira laenreinimos, la tomimos por sinyora, la verdad abandonimos - vaya en la buena ora (Moscona) |
|
Pqrq ti mintiras, para mi verdad (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4366 |
mentirozo m. & adj. |
שקרן, כזבן, רמאי |
|
refran mentirôzo no ay (Nehama) |
|
para el mentirozo un sarnudo es un ayudo (Nehama) |
|
dize ke vido kon su ojo un azno bolando en aver komo un pasharo! Es ridikolo, e! Ma va kítalo mentirozo! (Nehama) |
|
Mundo falso, mundo mintirozo (Moscona) |
|
La kandela del mintirozo no tura muncho (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4369 |
menudaya f. |
אברים פנימיים של עוף או בהמה (כבד, טחול, לב, כליות); כנופית ילדים; פרוטרוט; זוטות, דברים חסרי ערך |
|
menudaya de kodredo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8674 |
meoyera f. |
קודקוד, מוח |
|
Tiene sal en la meoyera (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4370 |
meoyo m. |
מוח, שכל, חכמה; מצח |
|
kon una piedrada le avrió los meoyos (Nehama) |
|
los karneseros vendían al tiempo el meoyo i los rinyones en una i las mujeres fazian un komer savrozo, traidiko en l'azeite, de meoyo i rinyon (Nehama) |
|
el ke tiene meoyo no entra en este modo de fechos (Nehama) |
|
kien no tiene meoyo ke tenga pachas (Nehama) |
|
el meoyo de la mujer es poko, ma kien no lo toma es loko (Nehama) |
|
Para kada koza se kere meoyo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8676 |
meoyudo adj. & m. |
בעל מוח, פיקח, נבון, בר דעת, בעל שכל ישר |
|
el meoyudo lo pensa, el borracho lo dize (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8677 |
merak (t.) m. |
דאגה, עגמה, יגון, דכאון; חשק |
|
Meti merak de ambezarme ingles (Moscona) |
|
Tengo merak de [...] (Moscona) |
|
Se metio a la ovra kon grande merak (Moscona) |
|
Ya se me izo merak ke dainda no vino (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8681 |
meraklí (t.) adj. |
עגום, מלנכולי; אכול געגועים, מתאווה; אומן המבצע מלאכתו באהבה ומיומנות |
|
Esto muy merakli de saver [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8682 |
meraz (t.) m. |
ירושה, מורשה; הולך בטל |
|
Me kedo meraz de mi padre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8683 |
merekía (t.) |
דאגה, עגמה, צער, געגוע |
|
Ya me se izo mirikia (Moscona) |
|
Tiene muncha mirikia de ambezar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4375 |
merenda f. |
ארוחת אחה''צ קלה; התכנסות לבילוי ערב; פיקניק; חגיגה בחנוכה הכרוכה ביציאה לטבע |
|
krese el dia, krese el frio, krese la merenda de los fijos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8685 |
merendear/se v. |
הרג, המית, חיסל (וולג.) |
|
Al bekshi lo merendearon (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8686 |
merendjena f. (cf. berendjena) |
חציל |
|
La merendjena es la reina del konducho (Moscona) |
|
Kuando sale la merendjena no se bushka la kalavasa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8688 |
mereser v. |
היה ראוי ל- |
|
Onra la sandaka ke todo bien merese, mos kito un ijo, el dio se lo emprezente (Moscona) |
|
Merese arrankarle la kavesa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8690 |
meresido adj. |
ראוי, הראוי לו, שמגיע לו (שכר או עונש) |
|
Resiviras lo meresido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4376 |
merkar v. |
קנה, רכש |
|
merkar karo/merkar barato (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8691 |
mersed f. |
חסד |
|
Esta a la mersed del Patron del mundo (Moscona) |
|
Yo keria ser rubisa asentada en la kishe, ke me bezen I la mano, ke me yamen de mersed (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8693 |
mersedozo adj. |
נדיב, נוטה חסד, בעל חסדים |
|
El mersedeozo se afiansa por su kompanyero I el kruel lo aze aprezar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8694 |
mesajero m. |
שליח, רץ, בלדר |
|
I envoi Yaakov mensajero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8695 |
meser v. |
הניף |
|
I mesiras a eyos mesidura delantre Adonay (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8696 |
meshé (t.) m. |
אלון, עץ אלון (החומר), עץ קשה |
|
el meshe es el mijor lenyo para kemar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4381 |
mesheriko (port.) m. |
רכילות |
|
mesheriko mata tres (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4382 |
meshkita f. |
מסגד |
|
el ke s'arrova una meshkita tiene kuidado de aparejarse el kilif (Nehama) |
|
El ke kere arovar la mishkita s'apareja el kilif de adelantado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4377 |
meskino adj. |
עני, נצרך, מסכן; קמצן, צר עין |
|
al meskino despues de komer le faze frio (Nehama) |
|
al meskino le faze frio porke beve agua i no beve vino (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4379 |
mestra (port.) cf. maestra |
|
|
senyora mestra la kiero bien, (aparte:) no es a eya es al de diez (Nehama) |
|
a la mestra ke se le inche el fuzo i a mi ke me kede el uzo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8698 |
metalik (t.) m. |
מטבע תורכי |
|
No vale ni un metalik (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8699 |
metedura f. |
שימה, הנחה; ערבון |
|
Lugar de su metidura del tefilin de rosh es [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8700 |
meter v. |
שם, הניח, הציב, קבע; השקיע (כסף) |
|
Meter los guezos en buen lugar (Moscona) |
|
Kitar al rey meter al vizir (Moscona) |
|
El ke mete kara , kaza (Moscona) |
|
Kada uno mete la mano ande le arguele (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4383 |
meterse v. refl. |
לבש; החל |
|
meterse a yorar/a korrer/ a kantar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8704 |
meylem (t.) m. |
משחה |
|
Me vino yaraya meyle (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8705 |
mez m. |
חודש |
|
Es tomador de 200 levos al mez (Moscona) |
|
Ya entro en el mez (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4384 |
meza f. |
שולחן |
|
asentarse al derredor de la meza (Nehama) |
|
en la meza d'akel rey bien kave una bogacha (Nehama) |
|
Ken kome I desha mete dos vezes mesa (Moscona) |
|
Djura lo tiene la meza de no levantarse ambierta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4386 |
mezada f. |
שכר חודשי, משכורת חודשית; תקופת/משך חודש |
|
la mezadika va i viene, komo kiere ke le kaminen los fechos al patron (Nehama) |
|
Tengo pujita en la mezada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8710 |
mezé (t.) m. |
מתאבן; קינוח, פרפרת, ארוחה קלה; רווחים קטנים |
|
Ande Chilibi, el raki lo dan kon sesh modos de meze (Moscona) |
|
Su bovedad se esta aziendo meze en las bokas del mundo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8712 |
mezo (it.) m. |
אמצעים, אמצעים כספיים, משאבים |
|
Mezo mi primo te mando sien levos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8713 |
mezoniera f. |
פונדקאית |
|
I savresh ke dita Rahav Azona era mezonera ke su ufisio era ke dava a komer a los pasajeros ke ivan I vinian de sus kamino (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4387 |
mezura (fr.) f. |
מידה, שיעור; סאה; רצינות וכובד ראש; מתינות, שיקול דעת; משורה (כלי מדידה לנוזלים) |
|
gastar kon mezura (Nehama) |
|
komer kon mezura (Nehama) |
|
favlar kon mezura (Nehama) |
|
para su negregura no ay mezura (Nehama) |
|
El shastre me tomo mizura (Moscona) |
|
Tomad mizuras (Moscona) |
|
Ya tasheo la mizura (Moscona) |
|
A mizura ke vas entrando mas ariento [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4391 |
mezuzá (ebr.) f. |
מזוזה |
|
bezar la mezuzá (Nehama) |
|
arrovar pitas i bezar mezuzá (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4394 |
mi/mis adj. pos. |
שלי |
|
mi padre; mi madre; mis fechos; mis keshas; mi sinyor padre; mi sinyora madre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4393 |
mi pron. pers. |
אותי, לי |
|
si no yo para mi kien para mi? (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8718 |
miamarim (ebr.) m. pl. |
יסורים, המים המאררים |
|
Esto yevando miamarim (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8719 |
midá (ebr.) f. (pl.: midot) |
מידה, תכונה, הרגל |
|
I ke suva delantre de ti la mekdadura de tredje midot (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8720 |
midán (t.) m. |
כיכר ציבורית מקורה |
|
Si sos muy serbez, sal al meydan te vere (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4528 |
miedo m. |
פחד |
|
el miedo guadra la vinya (Nehama) |
|
el ke da primero da kon miedo, el ke da segundo da kon gusto (Nehama) |
|
ay miedo ke este perro modra (Nehama) |
|
por miedo de ratón (Nehama) |
|
por miedo de ladrón (Nehama) |
|
por miedo de huego (Nehama) |
|
No tiene miedo de dinguno (Moscona) |
|
Le entro miedo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4534 |
miel f./m. |
דבש |
|
kien de la miel manea algo se le apega (Nehama) |
|
kien se faze miel se lo komen las moshkas (Nehama) |
|
Ken en la miel menea se chupa los dedos (Moscona) |
|
Ken en la miel menea algo se le apega (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8725 |
miembro m. |
אבר; חבר בארגון |
|
Los miembros del kuerpo umano (Moscona) |
|
Los miembros del konsilio komunal (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4536 |
miente f. |
דעה, הבנה, כוונה; זכרון |
|
tener las mientes al djugo (Nehama) |
|
no meter mientes al estudyo (Nehama) |
|
mira bien i para mientes! (Nehama) |
|
Metamos todas muestras mientes para afirmar esta mitsva (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4539 |
mientres conj. |
בעת, במשך, בעוד |
|
mientres ke se kome peshe no se favla (Nehama) |
|
mientres ke tu durmías, yo lavorava (Nehama) |
|
Mientres estavamos konversando se desho de vinir I su ermano (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4541 |
mierkoles m. |
יום רביעי |
|
no ay mierkoles sin sol (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8729 |
miga f. |
פירור, פתות, תוך הלחם |
|
Es pekado de pizar miga (Moscona) |
|
No agas migas (Moscona) |
|
Ya me komio la miga del meoyo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8732 |
mihtar (t.) m. |
כמות, סך |
|
Un mihtar kedaron I otro partieron (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8733 |
mijo m. |
דוחן |
|
La mijor boza se aze de mijo (Moscona) |
|
Tanta fue la djentoria ke no uvo ande asoltar un mijo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4421 |
mijor adj. |
טוב יותר, עדיף |
|
el mijor elevo de la eshkola (Nehama) |
|
el mijor tiempo del anyo es la primavera: (Nehama) |
|
el hazino esta mijor (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8735 |
mijor adv. |
טוב יותר, מוטב |
|
Agora me siento mijor (Moscona) |
|
Poko es mijor ke nada (Moscona) |
|
No topi mijor para mi paladar ke de kayar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8738 |
mijorado adj. |
טוב יותר, משופר |
|
Mijurado de kada anyo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8739 |
mijuría (2) f. |
מעדן, בהשאלה: טוּב |
|
I kazas yenas de toda mijuria ke non unchaste (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8740 |
mikako f. |
קורטוב, שמץ, כמות מועטה |
|
En la redoma kedo una mikako de azeite (Moscona) |
|
Esta mikako de kandela no va turar ni media ora (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4395 |
mil num. |
אלף |
|
mil muertes i un selo no (Nehama) |
|
mil anyos en kadenas i no debasho de tierra (Nehama) |
|
Mil kandelas no azen un sol (Moscona) |
|
Mil penserios no pagan una devda (Moscona) |
|
Vistirse a las mil maraviyas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8745 |
milaim-milaim (t.) |
דבר מה מוצלח ומעולה, דבר מה העולה יפה |
|
La komposta me vino milaim (Moscona) |
|
tiene una avla milaim (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4397 |
milión num. |
מיליון |
|
esta madre kiere a su fijo un milión de bien (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8747 |
min (ebr.) m. |
מין, סוג; מין, כופר |
|
Ay min I min de djente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4398 |
mina (1) f. |
מכרה; מוקש |
|
va gastando komo si tiene mina (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8748 |
minado adj. |
ממוקש |
|
La mar esta minada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8749 |
minag (ebr.) m. |
מנהג, נוהג |
|
El minag po irenu (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8750 |
minar v. |
מיקש; כרה; חתר תחת; התיש, השחית בריאותו של |
|
Minar la autoridad de alguno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8751 |
minder (t.) m. |
ספה תורכית, דרגש, מזרן |
|
Lo metio debasho del minder (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8752 |
minero m. |
כורה |
|
Los mineros desendieron en la mina para sakar el metalo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8753 |
minhá (ebr.) f. |
תפילת מנחה |
|
Yo pasi por vuestras puertas ora de minha (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4399 |
mínimo adj. |
מזערי, מינימלי, הקטן ביותר |
|
el minimo ke un padre pueda demandar de su fijo es el respeto (Nehama) |
|
No deves de tener el minimo sospecho (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8755 |
ministro m. |
שר, מיניסטר; פקיד |
|
I se levanto Moshe I Yeoshua su ministro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8756 |
minudensia f. |
זעירות, קטנות; זוטה, דבר פחות ערך; בהשאלה: פרוטרוט, כסף קטן |
|
Las minudensias de la ave (Moscona) |
|
No tengo minudensia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8758 |
minudo adj. |
קטן, זעיר, דק, דקיק, עדין |
|
Es muy minudo (Moscona) |
|
Dio I tomo, dio I tomo, espeso I minudo, koza de salir loko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8760 |
minuto m. |
דקה; רגע |
|
No tengo ni un minuto de repozo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4400 |
mío/míos adj. pos. |
שלי |
|
lo mio mio, i lo tuyo mio (Nehama) |
|
de los mios kiero dezir ma no kiero sentir (Nehama) |
|
Lo mio es mio (Moscona) |
|
De los mios kero dizir I no sintir (Moscona) |
|
Si el mal no era mio me burlaria de mi vizino (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8764 |
mirada f. |
מבט |
|
Ya me va komer de las miradas (Moscona) |
|
Echa una Mirada a la sena (Moscona) |
|
Ashkolsum, buena mirada la mirates (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4402 |
mirar v. |
הסתכל, הביט, צפה, השקיף; השגיח, נתן דעתו; שקל; ריפא, טיפל ב- |
|
el Dio ke mos mire kon ojo de piadad (Nehama) |
|
el puerko mira en basho, no mira al sielo (Nehama) |
|
esta enfirmiera miró a mi madre de parida (Nehama) |
|
kien mira a la djente no bive kontente (Nehama) |
|
la gayina beve agua i mira al sielo (Nehama) |
|
mira a la savor i no a la kolor (Nehama) |
|
mira a ver de ganar tu pan/el pan de kada dia (Nehama) |
|
mira bueno lo ke vas a fazer (Nehama) |
|
mira kon kien estas avlando (Nehama) |
|
mira kon kien kaminas (Nehama) |
|
mira la madre i toma a la fija (Nehama) |
|
mirar famiya (Nehama) |
|
mirar fecho (Nehama) |
|
mirar por la ventana (Nehama) |
|
no mires ke no te respondí, es ke te tengo mucho respeto (Nehama) |
|
Sin mirar nada (Moscona) |
|
No mires la kolor, mira la savor (Moscona) |
|
Tu me ivas prometido de azerme un fustan ma agora sto mirando ke te vas aripintir (Moscona) |
|
Ken mira la djente ni bive kontente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8771 |
mishlikero/mishilikero (port.) m. |
מלשין, מוסר |
|
Los mishilikeros son de menospresiar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4418 |
mishpahá (ebr.) f. |
משפחה, בני הבית, צאצאים; ייחוס, אבות |
|
traerse a la mishpaha entera kon si (Nehama) |
|
Es de buena mishpaha (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8773 |
mishpat (ebr.) m. |
משפט |
|
Ya le azieron el mishpat (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8774 |
misteriozo adj. |
מסתורי, סודי, נסתר, סתום |
|
Desparesio de una manera misterioza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4417 |
Mistrayim (ebr.) f. |
מצרים |
|
en Mistrayim arrojaron piedras, me kayeron enriva de mi kavesa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8775 |
mizeravle adj. & n. |
אומלל, עלוב, מסכן, עני; פעוט ערך |
|
Toma una paga mizeravle (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8776 |
mizeria f. |
עוני, דלות, מצוקה, מחסור |
|
Kayo en grande mizeria (Moscona) |
|
Le estan aziendo munchas mizerias (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8778 |
mizmedad/mizmidad f. |
דמיון, זהות |
|
En mizmidad del dia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8779 |
mizmiz (t.) adj. |
קפדן, דקדקן; רטנן, מתאונן; קמצן, כילי |
|
El Dio ke guadre de aire tindriz I de mujer mizmiz (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8780 |
mizmizlik (t.) m. |
קפדנות מופרזת, דקדקנות; קמצנות, כילות |
|
Kon la vejez viene I el mizmizlik (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4419 |
mizmo adj |
שווה, דומה; אותו עצמו |
|
estos mobles son mizmos (Nehama) |
|
el oro mizmo no tiene valor en tiempo de l'ambrera (Nehama) |
|
En el mizmo tiempo (Moscona) |
|
Es todo lo mizmo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8783 |
mizvá (ebr.) f. |
מצווה; מת, ארון מת |
|
Ayudar a los menesterozos es mitzva (Moscona) |
|
Te vas a ganar mitzva (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8785 |
mo pron. pers. |
אותנו; לנו; מאתנו; (צורה מקוצרת של מוס המקדימה את הכינויי לו/לה/לוס/לאס) |
|
No mo lo disheron (Moscona) |
|
Tanto mo lo vemos fin ke lo kreemos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4424 |
moabet (t.) m. |
שיחה, פטפוט |
|
para moabet no se kiere kandil (Nehama) |
|
La kavane es lugar para muabet (Moscona) |
|
Del rovo paraki otro muabet no ay (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4425 |
moadim (ebr.) m. pl. |
מועדים, חגים |
|
moadim vienen i se van, kedan rosh hodesh i shabát (Nehama) |
|
Sin los sabatiot, moadim I dias enuvlados (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4426 |
moda f. |
אופנה |
|
vestirse a la moda (Nehama) |
|
a kada tiempo su moda (Nehama) |
|
Agora salio una dezmodratina de moda ke los ombres sin barva I mustachos paresen a unos shebekes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8791 |
moderado adj. |
מתון |
|
A presios moderados (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
991 |
modista/modistra f. |
תופרת, כובענית (של כובעי נשים) |
|
Aparte ke es buena kuzindera es i prima modistra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4428 |
modo m. |
אופן, דרך, שיטה, צורה, נוהג, סוג, מין |
|
ke modo de ombre es este? (Nehama) |
|
Ay modos I maneras de djentes (Moscona) |
|
Este modo de kozas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4429 |
modre (port.)- por modre de |
בגלל, כי |
|
por modre de ti no salí (Nehama) |
|
esta hazino por modre ke abuzó en el komer (Nehama) |
|
dike no vinites? - pormodo ke stuvi okupado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4431 |
modredero m. |
נשכנות, נטיה לנשוך |
|
la kriatura k'está kitando dientes, tiene modredero/está kon modredero (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4432 |
modrer v. |
נשך; גרם פצע/חתך; נשא רווח; הבין |
|
el perro modre (Nehama) |
|
perro ke grita no modre (Nehama) |
|
el perro no modre la mano del ke le da a komer (Nehama) |
|
Kulevra ke no modre ke biva sien anyos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8795 |
modrerse v. refl. |
נשך לעצמו |
|
Me modri el musho del rejisto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8796 |
modrisko m. |
נגיסה, נשיכה; ''מכה'' - רווח חד פעמי גדול |
|
El aire esta modrisko (Moscona) |
|
Le echo un buen de modrisko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8798 |
moed (ebr.) m. (pl. moadim) |
מועד, חג |
|
Buen moed, buenos anyos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8799 |
moela (fr.) f. |
מוח עצמות |
|
Asta la moela de los guesos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8800 |
mofa (port.) f. |
רקבון, רקב, עובש, עיפוש |
|
Esta de tufo de mofo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8801 |
mofeser/se (port.) v. |
נרקב, העלה עובש |
|
El pan se mofesio (Moscona) |
|
Ya me mofesi de star asperando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8803 |
mojado adj. |
רטוב, לח |
|
Trokate ke estas mojada de sudar (Moscona) |
|
El mojado no s'espanta de la luvia (Moscona) |
|
Tengo los pies mojados (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8806 |
mojarse v. refl. |
התרטב |
|
La kriatura se esta mojando (Moscona) |
|
Kuando ka eluvia todos se mojan (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8808 |
mojo m. |
השריה, שריה |
|
Mozos uzamos komer muezes metidas en mojo, ke se azen mijor de las freskas (Moscona) |
|
Ke me metites en mojo? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8810 |
moko m. |
ליחת האף, ריר אף |
|
Apegado kon moko de kandela (Moscona) |
|
Kedo kon los mokos enkolgados (Moscona) |
|
No tengo de kualo averguensarme, ni el moko me kae, ni la bava (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8813 |
molde m. |
אמצעי |
|
No tiene el molde (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8814 |
moldear v. |
קיים; היה בעל אמצעים, השיג את האמצעים |
|
No es kolay de moldear una famiya (Moscona) |
|
Salio a emplear para moldear el shabat (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8816 |
moleja f. |
זפק, מוראה, קורקבן; מטעמי לבלב/מוח |
|
Aduldar la moleja (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4497 |
moler v. |
טחן; עיכל |
|
moler kavé (Nehama) |
|
moler karne (Nehama) |
|
el estomago no le muele el komer (Nehama) |
|
aguas pasadas no molen (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4501 |
molido adj. |
טחון |
|
arroz molido (Nehama) |
|
pimienta molida (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4435 |
molinero m. |
טוחן, טחן (בטחנת קמח) |
|
kuando el molinero se sakude la barva bien sale una buena bogacha (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8817 |
molino m. |
טחנה, מטחנה; כינוי לפטפטן |
|
Aguas pasadas no boltan el molino (Moscona) |
|
Ke muela el Molino sea sevada, sea trigo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8819 |
momento m. |
רגע; זמן, הזדמנות |
|
En un momento de ravia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4436 |
moneda f. |
כסף, מטבע, מטבעות; הון |
|
moneda de plata; moneda de oro; moneda de kovre (Nehama) |
|
el Dio no tiene moneda, tiene modos i manera (Nehama) |
|
Kon la moneda todo se alkansa (Moscona) |
|
A munchos aze sombayar la moneda, tambien korasones de reyes los abolta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4438 |
montado adj. |
רוגז, זועם |
|
estar muncho montado kontra uno (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4439 |
montanya f. |
הר |
|
solo las montanyas no se enkontran (Nehama) |
|
ganar a montanyas (Nehama) |
|
esta ropa se topa a montanyas al charshí (Nehama) |
|
Los males no van por las montanyas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8823 |
morada f. |
בית, דירה, מגורים, מקום מגורים, דיור, אכסון |
|
No tiene ni kaza ni morada (Moscona) |
|
Ayi aze la morada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8825 |
morado adj. |
סגול; שחום |
|
Torno el musho morado de la kanseria (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8826 |
moral m. |
מוסר; דם קר |
|
La moral de esta konseja es [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8827 |
Mordehay- azerse del Mordehay |
להעמיד פני תם/לא יודע |
|
Azerse del Mordehay (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4440 |
morenika v. |
שחומה, חומה, ברונטית |
|
morenika i savrozika (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4441 |
moreno adj. |
שזוף, שחום, שחרחר, חום |
|
lo moreno fizo el Dio, lo blanko fizo el platero (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4442 |
morhunear v. |
הסתובב בבטלה, שוטט, הלך בנעלי בית |
|
el haragán pasa su tiempo en morhuneando (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8828 |
moro m. |
מורי, מאורי, שחור, מוסלמי |
|
Bira de moros (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4443 |
morra f. |
משחק אצבעות |
|
djugar a la morra (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8829 |
mortaja f. |
תכריכים |
|
De la faja asta la mortaja (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8830 |
mortal adj. |
קטלני, מועד לפורענות, גורם למוות; בן תמותה, בן אנוש |
|
Todo lo bivo es mortal (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8831 |
mortandad cf. mortaldad |
|
|
I no sera en eyos mortalidad en kontar a eyos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4444 |
moruk (t.) m. |
הזקן - כינוי לאבי המשפחה |
|
el moruk no me desha salir esta noche (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4445 |
mos pron. pers. |
אותנו; לנו; מאתנו; את עצמנו |
|
mos disho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4446 |
mosa f. |
עלמה, בחורה; עוזרת-בית, משרתת |
|
no ay mosa sin amor (Nehama) |
|
kien en mosa no se lo gaza, al otro mundo no arrepoza (Nehama) |
|
mil mosas para un mansevo i mil mansevos para una mosa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8832 |
mosear v. |
שרת; נהנה מן העלומים |
|
Ya m'enfasyi de mosear a la djente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8833 |
mosedad f. |
בתולין; עלומים, נעורים; מעשי עלומים |
|
Ijos de las mosedades (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8834 |
moshka f. |
זבוב |
|
Las moshkas en lugar suzio se adjuntan (Moscona) |
|
Komo la moshka en la leche (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8836 |
moshkear v. |
'צד זבובים'' - התבטל; שרת |
|
Dias enteros esta moshkear sin azer sefte (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8837 |
moshkito m. |
יתוש; זבובון |
|
Es repozado - una moshkita (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4455 |
mosho adj. |
קהה, שהוקהה עוקצו |
|
una alguja mosha (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4449 |
moso m. |
משרת, נער (משרת); עלם, בחור |
|
kien kiere moso ke koma poko (Nehama) |
|
al moso bueno le dan la fija del mestro (Nehama) |
|
el moso i el gayo un anyo, al de dos una koz (Nehama) |
|
mi moso tiene otro moso (Nehama) |
|
el moso haragán da muchos konsejos (Nehama) |
|
Ya me ize moso de la djente (Moscona) |
|
Ken kere ser amo prime ke ampese de moso (Moscona) |
|
Moso fui, tambien me enviejesi I no vidi al djusto deshado (Moscona) |
|
Ken es mosa I no se lo goza, al otro mundo no repoza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8842 |
motivo m. |
מניע, גורם, סיבה; מוטיב |
|
Kon motivo de [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8843 |
mover v. |
ילדה טרם זמן, הפילה (עשתה הפלה); הניע, הזיז |
|
I se movio de ayi Avraam a tierra del drom (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8844 |
movito m. |
נֶפֶל; זַחַל |
|
El kodreriko estava adeta un movito (Moscona) |
|
No tenemos a ken yorar, yoramos a los movitos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8846 |
mozos/mozas pr. pers. |
אנחנו |
|
Mozos paja no komeremos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4456 |
mozotros/mozotras pr. pers. |
אנחנו |
|
mis ermanos partieron, mozotros kedimos aki (Nehama) |
|
se tomaron kon mozotros (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8847 |
muaseré/muaselé (t.) f. |
מצור |
|
Enderne kayo despues de sinko mezes de muasere (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8848 |
muayar (t.) m. |
פקדון, קונסיגנציה |
|
Me desho la ropa muayar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8849 |
muchacha f. |
עלמה; משרתת |
|
Si komo skayo no tuvo otro remedio I fue ovligado a dar sus ijas por muchachas en kazas de rikos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4458 |
muchacho m. |
עלם, בחור; רווק |
|
un muchacho me se propuzo komo empiegado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8850 |
muchedumbre/muchidumbre f. |
ריבוי, כמות גדולה, שפע, מספר רב; המון, עם רב |
|
En la muchedumbre mos pedrimos (Moscona) |
|
Kon muchedumbre de komidas se muchiguan Dolores, empero el ke no tiene abasto muchigua hazinuras (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4459 |
muchiguar v. |
הרבה, הגדיל, הגדיל את הכמות; נמצא בשפע |
|
muchiguar rikezas es muchiguar ansias (Nehama) |
|
Fruchiguad I muchiguad I inched la tierra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8853 |
mudaber m. |
מעדן |
|
Komer melon a la entrada del invierno es grande mudaber (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8854 |
mudarse v. refl. |
החליף, החליף בגדים, החליף לבנים, עבר (ממקום למקום) |
|
Mudarse de lugar a lugar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8855 |
mudera f. |
שתיקה (מתוך בחירה), אלם |
|
Antes avlava a derecha I a siedra, agora le kayo la mudera (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8856 |
mudesko m. |
לשון אלמים |
|
Avlar en mudesko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8857 |
mudo m. & adj. |
אילם, דומם |
|
Los mudos se entienden entre si kon djestos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4515 |
muerte f. |
מוות, מיתה, פטירה |
|
para la muerte solo no ay remedio (Nehama) |
|
muerte i vida están en manos del Dio (Nehama) |
|
Djuzgado a la muerte (Moscona) |
|
Murio matado de mala muerte (Moscona) |
|
No ay muerte sin achake (Moscona) |
|
De muerte no, Patron del mundo (Moscona) |
|
Esto me es la muerte (Moscona) |
|
Kama kurta, muerte liviana (Moscona) |
|
La muerte la yevamos en la boka, mos parese koza poka (Moscona) |
|
Me paso la muerte chika (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4517 |
muerto m. & adj. |
מת, חלל, נפטר |
|
a tanto alavar al nuerto no se arrebiva (Nehama) |
|
estar muerto por komer; estar muerto por dormir (Nehama) |
|
muerto por favlar (Nehama) |
|
muerto por fazer bien (Nehama) |
|
ni muertos onora ni proves abedigua (Nehama) |
|
Mas muerto ke bivo (Moscona) |
|
Muerto por la tura del rey (Moscona) |
|
Ya esta muerto solo ke le digan (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4522 |
muestra f. |
דוגמה, דגם, דוגמית |
|
el maestro echa muestra de eskritura al elevo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4523 |
muestro/muestros adj. pos. |
שלנו |
|
muestra ley; muestros savios (Nehama) |
|
es muestro bien (Nehama) |
|
venga el Mashiah, ma no en muestros días (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4526 |
muevo adj. |
חדש, חדיש; מתחיל, ירוק, טירון |
|
vestido muevo; kaza mueva (Nehama) |
|
sedasiko muevo, al de tres dias a la paré (Nehama) |
|
Ke ay de muevo? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8870 |
muez f. |
אגוז |
|
Mas pokas son las muezes ke el ruido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8871 |
muhar (ebr.) adj. |
מובחר |
|
Todo lo ke merka es lo bueno I lo muhar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8872 |
muhardjé (ebr.) adj. |
מובחר |
|
Todo mos plaze muhardje (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4488 |
mujer f. |
אשה, בת זוג, בת לוויה, רעיה, חברה |
|
una mujer pompoza i un ombre gastador (Nehama) |
|
la mujer savia fragua la kaza, la loka la derroka (Nehama) |
|
abasha eskalón i toma mujer, suve eskalón i toma haver (Nehama) |
|
prima mujer, eskova; segunda sinyora (Nehama) |
|
mujer anojada, maldisión del Dio (Nehama) |
|
no t'aharvo mujer t'apreto a la pared (Nehama) |
|
mujer ke chufla, gayina ke kanta, mátalas! (Nehama) |
|
ni mujer ni tela no eskojgas a la kandela (Nehama) |
|
A mujer paridera del aver se le apega (Moscona) |
|
La mujer I el vino kitan al ombre del tino (Moscona) |
|
La mujer ke es onrada esta ariento de su kaza (Moscona) |
|
Kada dia da una buelta el mundo I la mujer kada segundo (Moscona) |
|
Buenos son parientes, kompanyeros I amigos I mask e estos la mujer buena (Moscona) |
|
No te aharvo mujer, te apreto a la pader (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4496 |
mujerika f. |
שם חיבה לרעיה |
|
kien no siente a la mujerika se arretuerse la orejika (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8879 |
mukaet (t.) m. |
תשומת לב, שימת לב |
|
Azte mukaet de adovar la yevadura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8880 |
mukaetsizlik (t.) m. |
רשלנות, אי זהירות |
|
Todo se va stroshando por mukaetsizlik del balabay (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4474 |
mula f. |
פירדה; כינוי לטיפש |
|
una mula i el dos (Nehama) |
|
la mulika de Pinhas, al lugar de ir adelantre va atrás (Nehama) |
|
El kashkaval esta unya de mula (Moscona) |
|
La mula de Penhas ni adelantre ni atras (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8883 |
mulk/mulkye (t.) m. |
בעלות; נכסי קרקע, נכסי דלא ניידי, בניין, נחלה |
|
Pan I trushi, myulk en el charshi (Moscona) |
|
Ni myulk en Turkia, ni mujer de Rumania (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4476 |
mulkyiziko (t.) m. |
בניין קטן |
|
ya se merkó un mulkyiziko (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8885 |
mumia f. |
מומיה, חנוט; תרופה עממית: ערלה מיובשת וכתושה נמהלת בשיקוי לטיפול בחולי |
|
El pan esta seko mumia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4460 |
muncho adj. |
מאוד, רב |
|
mucha miel da dolor de vientre (Nehama) |
|
mi fijo kumple oy sinko anyos, muchos ke faga (Nehama) |
|
mucha karne i mal sabá: (Nehama) |
|
dale muchas saludes de mi parte (Nehama) |
|
todo lo mucho es negro (Nehama) |
|
vino mucha djente/mucho puevlo (Nehama) |
|
kien a muchos servió a todos deskontentó (Nehama) |
|
kien kiere lo mucho piedre lo poko i lo mucho (Nehama) |
|
mal de muchos konsolasión de bovos (Nehama) |
|
Muchos me dieron I me daran, guay kuando de mi no ay (Moscona) |
|
Mucho koro para ti, mas negosios akavo para mi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4469 |
muncho adv. |
הרבה, רב |
|
ay, ay ay ke mucho ay i nada no mos dan! (Nehama) |
|
mucho favlar, mucho yerrar: (Nehama) |
|
mucho korrer i nada alkansar (Nehama) |
|
ni por mucho madrugar amanese (Nehama) |
|
lo ke mucho pezga i poko vale (Nehama) |
|
Mucho penar I poko alkansar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8889 |
mundarse v. refl. |
התקלף |
|
De la kaentura del sol te se esta mundando la nariz (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8890 |
munderío m. |
כמות גדולה, ריבוי, שפע |
|
Me konto un munderio de kozas (Moscona) |
|
Gastimos en baldes un munderio de paras (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4481 |
mundjir v. |
חלב; ''חלב'' מישהו, ניצל, חי על חשבון |
|
mundjir la vaka/la kavra/la azna (Nehama) |
|
Lo topo boyo, lo esta mundjendo komo se deve (Moscona) |
|
Mundjir las karneras (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4477 |
mundo m. |
עולם, תבל; כל הבריות |
|
el Dio krió el mundo (Nehama) |
|
el mundo se manea, ma no kae (Nehama) |
|
este modo topimos el mundo, este modo lo vamos a deshar (Nehama) |
|
este mundo es un bonete, kien lo kita, kien lo mete (Nehama) |
|
Ay en el mundo? (Moscona) |
|
En ke mundo estas biviendo (Moscona) |
|
No te vas azer ni en este mundo ni en el otro (Moscona) |
|
Me se undio el mundo (Moscona) |
|
Fuir me kero por estos mundos endelantre (Moscona) |
|
No ay por el mundo (Moscona) |
|
Kedar en medio el mundo (Moscona) |
|
En este mundo todo se arregla tadre o temprano (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8902 |
muraya f. |
חומה; דייק, סוללה; כינוי לאדם חסר הבנה או קהה רגש |
|
Kayo de la muraya abasho (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4503 |
murir/murirse v./v.refl. |
מת, נפטר |
|
murir de vejés (Nehama) |
|
kien es de onor muere de sitafón (Nehama) |
|
ninguno muere si el Dio no kiere (Nehama) |
|
a murir avía apenas sien personas (Nehama) |
|
se muere por dulse (Nehama) |
|
se muere por azer plazer (Nehama) |
|
murirse por ver a uno (Nehama) |
|
murirse por un kopo d'agua (Nehama) |
|
si se muere, no acheta (Nehama) |
|
muere Shimshón kon kuantos son! (Nehama) |
|
muera pato, muera farto (Nehama) |
|
no muere brusha, sino desha brusha (Nehama) |
|
Murir por komer (Moscona) |
|
Komer por no murir (Moscona) |
|
Me muri de riir (Moscona) |
|
Ya me muero por un vaso de agua yelada (Moscona) |
|
Muerete te kerere bien (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8908 |
mursá (ebr.) m. |
מורסה; כיעור; אדם/דבר מה בלתי נעים ומעורר גועל |
|
No la puedo ver a akeya mursa (Moscona) |
|
Mursa ke se aga! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8910 |
mursaíka f. |
בחורה כעורה |
|
La novia de tu primo esta mursaika (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8911 |
murushko adj. |
אדם שזוף מאוד |
|
Torno preto murushko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8912 |
musafir (t.) m. |
אורח/ת |
|
Venga sinyora, venga le kontare, el musafir de anoche salio ke era mujer (Moscona) |
|
El musafir nada kome ma la meza kompone (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8914 |
mushkada- muez-mushkada |
אגוז מוסקט |
|
Ke save el azno de muez-muskada? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8915 |
musho m. |
שפה (שפתים); פנים; חרטום |
|
Si metio el musho I Avramiya se fue la leche (Moscona) |
|
El musho ke te sea (Moscona) |
|
Musho enshuto, alma repozada (Moscona) |
|
Kuando da el Dio es entre musho I kara (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8919 |
mushtada (t.) f. |
עקיצה, דקירה |
|
Tengo unas mushtadas en la spalda (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8920 |
mustacha f. |
(בלשון לעגנית:) בחורה |
|
La mustacha mos izo kacha, disho ke se v air (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4454 |
mustacho m. |
שפם |
|
traer el mundo en un mustacho de raton (Nehama) |
|
El mustacho al yan (Moscona) |
|
Si no es verdad me arapo el mustacho (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8923 |
musyú (fr.) m. |
אדון, בעל הבית; מורה |
|
El musyu me alevanto a meldar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4484 |
mutlak (t.) adv. |
לבטח, בלי ספק, בלי תנאי |
|
prometer mutlak de venir a una seduta (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4485 |
muy adv. |
מאוד, ביותר |
|
muy interesante (Nehama) |
|
muy bueno (Nehama) |
|
te lo agradesko muy mucho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4542 |
na prep. |
הנה, הרי, ובכן; קח! |
|
na, toma esto! (Nehama) |
|
Na a mi, na a ti (Moscona) |
|
Na ke ya vino (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4543 |
nada f. |
אפס, אין, מאום, מאומה, לא כלום, שום דבר, דבר זניח; כינוי לאדם חסר ערך |
|
para nada mas vale agua (Nehama) |
|
el tiempo i la moneda se le van en nada (Nehama) |
|
vender una ropa por nada (Nehama) |
|
no digas nada (Nehama) |
|
no ay nada mijor ke la verdad (Nehama) |
|
Sin dolor nada no se alkansa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8927 |
nadadura f. |
שחיה |
|
Varon ke sintio esto al nado se echo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8928 |
nadar v. |
שחה; שט, צף |
|
Esta nadando en la para (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8929 |
nahamú (ebr.) |
'נחמו'' |
|
Kuando se va eskapar? Para Nahamu la tadre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8930 |
nal (t.) m. |
עקב; פרסת סוס |
|
Stiro los nales (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8931 |
nalchá (t.) f. |
פרסת סוס, פרסת מגף |
|
Dizen ke la nalcha de kavayo trae mazal (Moscona) |
|
El dantisto se desho las manos en la dientadura ke parese a nalcha de kavayo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8933 |
nalet (t.) m. |
אדם ציני, מקיאבליסט |
|
Es muy nalet kriansa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8934 |
naletlitik (t.) m. |
ציניות, רשעות |
|
Esto es naletlitik de tu parte (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8935 |
nalga f. |
ירך, עכוז |
|
La semanada entera se me fue entre kulos I nalgas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8936 |
nam (t.) m. |
שם, פרסום, תהילה |
|
Uno tiene el nam otro las echas (Moscona) |
|
Da nam bueno pishate en la kama (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8938 |
namorado m. & adj. |
אוהב, מאוהב, מאהב, אהוב |
|
La vieja Sara ke mal tiene ke namorados kere (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8939 |
namorozo adj. |
נעים, מלבב |
|
El ke la mirava se dezmayava, despues s'aretornava porke era grasioza I muy namoroza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8940 |
naranchada f. |
מיץ תפוזים, אורנז'דה |
|
Vos venish mi dama por la alvorada, beveresh raki kon naranchada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4548 |
nariz f. |
אף, חוטם |
|
asegún la nariz el panarís (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4549 |
narizes f. pl. |
נחיריים |
|
korrer sangre de las narizes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8941 |
nark (t.) m. |
מחיר רשמי קבוע |
|
Metieron nark en la asukar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4550 |
naser/naserse v. |
נולד; בקע, בצבץ |
|
kien nase kon ventura, kien kon potra i krevadura (Nehama) |
|
kien no tiene ventura no avría de naser (Nehama) |
|
de kuando nasió i kresió su papo no inchó (Nehama) |
|
kuando no nase arkilado, el andar keda siempre vazío (Nehama) |
|
nasen palos para endorar, nasen palos para aharvar (Nehama) |
|
no saver kien nase ni kien muere (Nehama) |
|
kien negro nase djamay se enderecha (Nehama) |
|
no kon kien nases, sino kon kien pases (Nehama) |
|
no nasió aínda el ke me tiene ke dar órdenes/el ke me tiene ke tuerser el braso (Nehama) |
|
Mi vava dize ke nasio por las frutas (Moscona) |
|
Este nasio en tiempo 'el Turkito (Moscona) |
|
Ken tuguerto nase nunka s'enderecha (Moscona) |
|
No nasio key a starnudo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8946 |
nasido m. |
יילוד |
|
Mazaludo ke mos sea el resin nasido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4559 |
nasílisa (t.) adv. |
בין כך ובין כך, בין כהוכה |
|
nasilisa ya pasimos l'anyada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8947 |
nasimiento f. |
לידה, הולדת |
|
I estos nasimientos de Esav el Edom (Moscona) |
|
Ser nato komo primero a Adonay (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4560 |
natura f. |
טבע; אופי, טבע, מהות |
|
es de natura ke kada uno i uno se kiere bien a si (Nehama) |
|
es su natura de estar siempre mutrozo (Nehama) |
|
no es mi natura de (Nehama) |
|
En la natura existe armonia perfekta (Moscona) |
|
La natura del benadam es ke el ojo vee I el korason kuvdisia (Moscona) |
|
Esto es en su natura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8952 |
natural adj. |
טבעי |
|
Es natural ke [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4563 |
nave f. |
אניה, ספינה, כלי שיט |
|
guay de akeya nave kon muchos kapitanes (Nehama) |
|
grande la nave, grande la fortuna (Nehama) |
|
Grande la nave, grande la fortuna (Moscona) |
|
Dike estas tan penseriozo, no sea ke te se undieron las naves? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8955 |
navegar v. |
שט, הפליג באניה; ניווט, הוביל, הדריך; עבר, סבל; גידל |
|
Navegar una famiya no es koza liviana (Moscona) |
|
Negradeya lo ke esta navegando kon este viejo enkamado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8957 |
navego m. |
נסיעה; דאגה, חרדה, טיפול מסור |
|
No es navego de poko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8958 |
navla f. |
כלי נגינה בעל מיתרים |
|
Kon navla de diez kuerdas salmead a el (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4565 |
navlo/navlón (gr.) m. |
מטען, משלוח; דמי הובלה |
|
estar empenyado por el navlo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4566 |
navo m. |
לפת |
|
ni el navo se faze ravo, ni el ravo se faze navo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8959 |
nazik (t.) adj. |
רך, מעודן |
|
La frenk es konducho nazik (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4567 |
neayet (t.) adv. |
בסופו של דבר |
|
favló oras enteras, neayet no konvesió a ningunos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8960 |
nebet (t.) m. |
פעם |
|
El sakadji trusho tres nebetis de agua (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8961 |
nedavá (ebr.) f. |
נדבה, צדקה |
|
Nedava no esto demandando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8962 |
neder (ebr.) m. |
נדר |
|
Dio neder de emprezentar un parohet para el ehal (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8963 |
nefes (t.) m. |
נשימה |
|
Nefes no le kedo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8964 |
nefesh (ebr.) f. |
נפש |
|
No le kedo nefesh (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4568 |
nefretiko adj. |
ששייך לכליות |
|
dolores nefrétikas. (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8965 |
neglijensa/neglijensia f. |
הזנחה, רשלנות, הקלת ראש |
|
Por su neglijensa kedo a repetar la klasa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8966 |
negosiasión f. |
משא ומתן |
|
Se esta yevando negosiasiones (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8967 |
negradeya! interj. |
מסכנה! |
|
Negradeya de mi, yo ke lo kulpo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8968 |
negregón m. |
סימן שחור בגוף (אחרי מכה) |
|
Toda la vida la tiene de nigrigones I chichones (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8969 |
negregura f. |
רֶשַע, רשעות, רוע לב, רעה |
|
Es negrigura de su parte (Moscona) |
|
La negrigura de este krio no existe (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8971 |
negrinyado adj. |
בזוי, נקלה, שפל |
|
Negrinyado se lo vea! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4569 |
negro m. & adj. |
רשע; רע, גרוע, כעור, מכוער, מזיק; מלוכלך; שחור |
|
mijor un negro konosido ke un bueno por konoser (Nehama) |
|
kien negro kiere senar, de noche i al eskuro lo vaya a bushkar (Nehama) |
|
negra djente (Nehama) |
|
por su negra mania le vienen los males (Nehama) |
|
si negra la fecha mas negra la desfecha (Nehama) |
|
tener negras entisiones (Nehama) |
|
a los negros ayuda el Dio (Nehama) |
|
adjuntate kon los negros i seras uno de eyos (Nehama) |
|
esta persona es de todo lo negro del mundo (Nehama) |
|
kien negro faze, negro topa (Nehama) |
|
kien negro pensa para si se lo pensa (Nehama) |
|
Se fue presto I negro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8973 |
negrudel! interj. |
איזה מסכן! |
|
Deshalo, negrudel lo ke te esta aziendo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4570 |
neisé/neisa (t.) adv. |
בכל אופן, בין כך וכך, איך שלא יהיה |
|
nisa, ya valió para alguna koza (Nehama) |
|
estava fambrento i no avía komer pronto; nisa, la ravanada de pan i un pedaso de kezo me abatieron la fambre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4572 |
nes (ebr.) m. |
נס, פלא |
|
akontesió un nes (Nehama) |
|
nes del Dio! nés del Sielo! (Nehama) |
|
es un nes ke, es por un nes ke (Nehama) |
|
nes ke me aperseví a tiempo (Nehama) |
|
el Dio mos fizo un nes, mo lo faga kada vez (Nehama) |
|
por un nes ke kedó bivo (Nehama) |
|
El Dio mos izo nes (Moscona) |
|
Se le fado grande nes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8976 |
nesesario adj. |
נחוץ, דרוש, הכרחי |
|
Izo todo lo nechesario (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8977 |
nesesitar v. |
הצטרך |
|
A las vezes nesesita ser mas duro ke de ordinario (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4588 |
ni conj. |
לא זה, גם לא, אף לא |
|
ni tu ni yo ni fijo de djidió (Nehama) |
|
no es savido, ni menos save meldar (Nehama) |
|
ni alto ni basho (Nehama) |
|
Ni el uno ni el otro (Moscona) |
|
Ni kaveyo ni kantar no se mete en el anshugar (Moscona) |
|
No le dishe ni bueno ni negro (Moscona) |
|
No se save lo ke hue del marido ansi ke la desgrasiada kedo ni bivda ni kita (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4591 |
nido m. |
קן |
|
el pasharo fragua su nido (Nehama) |
|
No tiene su nido (Moscona) |
|
Se le bozeo el nido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3244 |
niegar v. |
שלל, הכחיש; סרב, מאן; כפר ב-; הסתיר, שמר בסוד |
|
niegar devdas/palavras ya dichas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4642 |
niervo m. |
עצב; גיד |
|
estar kon niervos/suvir los nervos, (Nehama) |
|
Sus nervos de estiravan a romper (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4643 |
nieto m. |
נכד |
|
fijos no tengo, nietos me yoran (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4644 |
nieve f. |
שלג |
|
nieve, nieve, la gayinika me se muere, pan de sevada, chikitika revanada, Simón, Simón kapitán d'Estamból (Nehama) |
|
la nieve pizan los kavayos, la pimienta komen los reyes (Nehama) |
|
La nieve esta dando entre karas I ojos (Moscona) |
|
Blanko komo la nieve (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8987 |
niftar (ebr.) m. & adj. |
המנוח, נפטר |
|
Oy fue niftar [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8988 |
nigún (ebr.) m. |
ניגון, נעימה, לחן |
|
Este pizmon tiene I otro nigun (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8989 |
nikia f. |
תנאים (חתונה) |
|
Demando la nikia de su madre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8990 |
nikista f. |
רשעות, רוע |
|
No guadres nikista (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4592 |
nikur adj. |
מלוכלך, מזוהם |
|
esta un nikur entero (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4593 |
ningún/a adj. |
אף (אחד) |
|
no ay ningun períkolo (Nehama) |
|
ningun prizionero se kita de la prizión (Nehama) |
|
ningun fijo de djidió se tope en este sar (ebr.) (Nehama) |
|
ninguna madre kiere mal a su fijo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4597 |
ninguno pr. indef. |
אף אחד; אדם חסר ערך |
|
ninguno da lo ke no tiene (Nehama) |
|
ninguno save el mal de la oya sino le errema kuchara ke la manea (Nehama) |
|
Ninguno se arrelumbra kon su kandela (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8991 |
ninyeta/ninyete f. |
אישון עין; דבר מה יקר מאוד ללב |
|
Komo ninyete guadralo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8992 |
ninyo m. |
ילד, ילדון |
|
Para ke la kero esta blanka ninya, el rey es mansevo de eya s'enamoraria (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8993 |
nisán/nisanú (t./ebr.) m. |
ניסן |
|
Pesah kae al 15 de Nisan (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8994 |
nishán/nisham (t.) m. |
סימן; קישוט; עיטור, מדליה; מטרה, נקודת יעד |
|
Metiti un nishamiko entre las ojas para ke sepas fin ande alkansates (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
8995 |
nivel m. |
מפלס, רמה |
|
Al nivel de la mar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4600 |
niyet (t.) m. |
כוונה, כוונה נחרצת |
|
meterse en niyét de (Nehama) |
|
no tener niyet de (Nehama) |
|
lavora sin kedar, de día i de noche, en niyet de fazerse riko (Nehama) |
|
No tiene niet de salirse (Moscona) |
|
Sigun lo ke entendi es ke tiene niet de partir al ajeno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4603 |
no adv. |
לא, לאו |
|
disho no, es no (Nehama) |
|
a no komer, se kumió un pan entero (Nehama) |
|
a no tener, tiene ochenta anyos/sien mil liras (Nehama) |
|
no ay nada en el (Nehama) |
|
Por sip or no (Moscona) |
|
No le venga ni al enimigo lo ke se pensa por el amigo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4607 |
nochada f. |
ליל, נשף, מסיבת לילה, ערב תרבות/שירה וכו' |
|
kuanto mas eskura esta la nochada mas presto amanese (Nehama) |
|
Va fregando Avraam ke la nochada es grande (Moscona) |
|
Negra nochada ke la tuvimos anoche (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4608 |
noche f. |
לילה, ליל |
|
noche d'alhá/de lunes, etc. la noche es paridera (Nehama) |
|
la noche es paridera (Nehama) |
|
a la noche favlamos (Nehama) |
|
Si ampesaron a avlar es kon noches olvidadas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4611 |
nokayamal! interj. |
שלא נדע רע! |
|
ven aki nokayamal, ke t'akontesió?. (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9003 |
nombradía f. |
שם, כינוי, מוניטין, פרסום |
|
Ni su nombre ni su nombradia (Moscona) |
|
Por ke tengas una nombradia de mi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4612 |
nombrado adj. |
מכונה, נקרא, קרוי; נודע, ידוע, מפורסם |
|
un médiko/un avokato nombrado (Nehama) |
|
el nombrado Moshón (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9005 |
nombrar v. |
קרא שם, קרא בשם, נתן שם, כינה, נקב בשם; ציטט, ציין, העלה זכר |
|
Siempre te nombramos (Moscona) |
|
No seas nombrado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4614 |
nombre m. |
שם, שם פרטי |
|
toma nombre bueno y échate a arrovar (Nehama) |
|
vites al ombre, demanda por el nombre (Nehama) |
|
kien me nombra en bueno bien tenga, kien no, arrepentido kede (Nehama) |
|
Dale saludes de mi nombre (Moscona) |
|
En el nombre del rey (Moscona) |
|
Kon el nombre del Dio (Moscona) |
|
Le salio el nombre (Moscona) |
|
Nombre metido en su lugar vinido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9012 |
nominar v. |
מינה; הציע כמועמד |
|
Fue nominado al posto de [...] (Moscona) |
|
Fue nominada una komision (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9014 |
non adv. |
לא |
|
Non I non Patron del mundo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9015 |
non m. |
אי זוגי, פרט, מספר איזוגי |
|
Ya tiene a pares I a nones (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9016 |
nonu! adj. |
ובכן לא! לא, אז לא! (מענה למישהו המשיב בשלילה) |
|
No kero nonu (Moscona) |
|
No vo vinir - nonu (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4617 |
noranegra adv. |
למרבה הצער |
|
se murió, noranegra, antes de su tiempo (Nehama) |
|
tresalió, noranegra (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4619 |
nórdiko adj. |
צפוני |
|
los paezes nordikos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9018 |
nota f. |
הערה, רשימה, ציון; חשבון (במסעדה וכו') |
|
El buen elevo toma notas buenas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4620 |
notado adj. |
המצויין; מצויין, ראוי לציון, בעל שם |
|
una persona notada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4621 |
notariado adj. |
מאושר ע''י נוטריון |
|
un kontrato notariado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4634 |
notisia f. |
ידיעה, חדשה, הודעה; בשורה; דעה, חוות דעת; אורח חשיבה; סיפור קצר |
|
traer/anunsiar una buena notisia (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9019 |
novedad/novitá f. |
חידוש; חדשה; הודעה על ארוע חדש |
|
Ke novidad es? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4622 |
novio/via n. |
חתן/כלה; ארוס/ארוסה |
|
buena es la novia siega d'un ojo (Nehama) |
|
novia chika, novia grande, su tálamo kiere (Nehama) |
|
la novia por s'engrasiar se suvió al mosandará (Nehama) |
|
ni la novia ni la tela no las mires a la kandela (Nehama) |
|
asónate, le dizen a la novia, ma no para kitarte la nariz (Nehama) |
|
sien novios para una novia/sien novias para un novio (Nehama) |
|
los de la novia a la kuzina, los del novio a la kurtina (Nehama) |
|
ni novia sin seja, ni boda sin kesha (Nehama) |
|
Por vos novia toda la boda (Moscona) |
|
Novio kon padre I madre (Moscona) |
|
Novio kero, presto lo kero (Moscona) |
|
Los novios a sus novias embien dulse, rozas I briles I de djoya algunas kozas ke les kedan a dever (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4630 |
nuera f. |
כלה (אשת הבן) |
|
a mi nuera no le agrada fideos (Nehama) |
|
regolda mi nuera tripas yenas, regolda mi fija de tripas vazías (Nehama) |
|
mi nuera es buena kuzinera, ama guay de l'azeite i de la farina! (Nehama) |
|
nuera, dolor de muela (Nehama) |
|
Amor de suegra I nuera - de los dientes par'afuera (Moscona) |
|
La nuera es kulevra kon chalgi (Moscona) |
|
Mi nuera bien kuzina, guay de la manteka I la arina (Moscona) |
|
Se arremango las mangas mi nuera , vazio en la lumber la kaldera (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9028 |
número m. |
מספר, ספרה; גליון (של כתב עת); "מספר" – קטע בהופעה |
|
No es siempre el numero ke aze la fuersa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4635 |
nunka adv. |
אף פעם, בשום אופן, לעולם לא |
|
no kiere venir? ke nunka venga ni ayege a venir! (Nehama) |
|
nunka darsó mi fijo, ke darse i ke sea en tesabeá (Nehama) |
|
nunka sea ke el gato se kumió la karne? (Nehama) |
|
nunka sea ke se kayó i se rumpió la pierna? (Nehama) |
|
nunka lavrí, en día de viernes me arremangí (Nehama) |
|
Nunka se yora (Moscona) |
|
Nunka ni hanunka (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9031 |
nur (t.) m. |
יופי, מראה חיצוני |
|
Kon este peinijo te se fue el nur (Moscona) |
|
Kuando te metes esta kamiza te kitas el nur (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9033 |
nuvlado adj. |
מעונן; מעורפל, עמום |
|
Dia nuvlado, dia bolado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4640 |
nuvlarse v. refl. |
התענן |
|
el sielo se nuvló (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9034 |
nuvlo adj. |
מעונן; קודר, אבל |
|
El tiempo esta nuvlo (Moscona) |
|
El dia nuvlo se va komo el fumo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4641 |
nuvoté (fr.) m. |
בד לבגדי נשים |
|
merkader de nuvote (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4646 |
od ayom (ebr.) adv. |
עד היום, עד עתה |
|
me tomó una suma emprestado ay dos anyos, od ayom me la deve (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4647 |
odre m. |
נאד; ''נאד נפוח'' - כינוי לאדם שמן |
|
tiene una azeituna atrás i le parese ke tiene un odre d'azeite (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4649 |
ofisio m. |
מקצוע, עיסוק, מלאכה; משרד |
|
a kada uno su ofisio (Nehama) |
|
ke ofisio tienes? el ke me vesh (Nehama) |
|
kien tiene ofisio tiene benefisio (Nehama) |
|
ofisio bovo no ay (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4653 |
oganyo adv. |
השנה |
|
oganyo uvo buena rekolta (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4654 |
ogurlí (t.) adj. |
ממוזל, שמביא אושר ומזל |
|
ke te sea ogurlía i bien estrenada la kaza/la mobilia (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4655 |
oído m. |
אוזן; חוש שמיעה, אבר שמיעה |
|
tener oído duro (Nehama) |
|
por un oido le entra, por el otro le sale (Nehama) |
|
le entro por el un oido , le salio por el otro (Moscona) |
|
dos oidos tengo, por el uno me entra por el otro me sale (Moscona) |
|
m'esta komiendo el oido, parese ke vo sintir algun haber (Moscona) |
|
avriti bueno los oidos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4657 |
oír v. |
שמע, הקשיב, האזין; ציית |
|
oygan tus oidos lo ke dize la tu boka (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4703 |
ojo m. |
עין |
|
ojos blus; ojos pretos; ojos vedres (Nehama) |
|
taparse un ojo para ver del otro (Nehama) |
|
mas kome el ojo ke la boka (Nehama) |
|
el ojo del ombre se inche solo kon un punadiko de tierra (Nehama) |
|
londje de ojos, londje de korasón (Nehama) |
|
el ojo ve, el alma dezea (Nehama) |
|
s'avren los ojos: este padre tiene diez ijos, todos de buena salud, (Nehama) |
|
s'avren los ojos: fulano ganó sinko mil liras de oro en un echo (Nehama) |
|
el ojo kiere ver bueno (Nehama) |
|
el ojo del patrón engodrese la gayina (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4658 |
okazión f. |
הזדמנות; ארוע מיוחד (נשף, מסיבה) שיש להתהדר לקראתו; ''מציאה'' מיד שניה |
|
la okazión faze el ladrón (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4659 |
ola f. |
גל |
|
las olas de la mar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4660 |
olam (ebr.) m. |
עולם |
|
los djuustos de todos los puevlos tienen parte en olám abá (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4661 |
olvidadozo adj. |
שכחן, מפוזר, מבולבל; קל דעת, פוחז, פזיז |
|
el Dio es tadriozo ma no olvidadozo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4662 |
olvidar/olvidarse v./v. refl. |
שכח, נשה |
|
el fijo bueno no se echa a olvidar de la madre (Nehama) |
|
el fijo kerensiozo no se echa a olvidar de padre i madre (Nehama) |
|
el negro pagador se echa a olvidar de sus devdas (Nehama) |
|
los yernos se echan presto a olvidar de las es.huegras (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4671 |
ombligo m. |
טבור |
|
al amigo fin al ombligo (Nehama) |
|
ayi le kortaron el umbligo (Moscona) |
|
la ke tiene butika debasho del umbligo, no se muere ni de ambre ni de frio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4663 |
ombre m. |
בן אדם, אדם, אנוש, איש, גבר |
|
el ombre arreyeva mas ke la piedra (Nehama) |
|
el ombre se faze el nombre (Nehama) |
|
vites al ombre, demanda por el nombre (Nehama) |
|
el ombre va fina onde puede i no onde kiere (Nehama) |
|
al ombre kon la palavra, al buey kon la kuedra (Nehama) |
|
el ombre propone, el Dio dispoza (Nehama) |
|
el ombre es de karne i sangre (Nehama) |
|
el ombre se goza el nombre (Nehama) |
|
el Dio krió al ombre el sezén dia (Nehama) |
|
los ombres se empatronaron de la tierra (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4674 |
ondada f. |
חבטת גל, התנפצות גל; בחילה, קבס |
|
las prenyadas sufren akorruto de ondadas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4675 |
onde adv. |
איפה, היכן; אצל, במקום ש- |
|
onde está insistiendo, es ke ay alguna razón importante (Nehama) |
|
onde irás, asegún verás farás (Nehama) |
|
onde komen dos komen tres (Nehama) |
|
onde tiene los dientes tiene las mientes (Nehama) |
|
onde va la gruya va kon su negra ventura (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4680 |
ondear v. |
העמיק; קיווה, דמיין לו כאפשרי |
|
onde no se ondea sale (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4681 |
onor f. |
כבוד |
|
fazer onor a sus parientes/a su maestro (Nehama) |
|
kien es de onor muere kon sitafón (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4683 |
operasión f. |
ניתוח; ביצוע, מִבְצע, פעולה |
|
la operasión reushó, ma el hazino murió (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4684 |
ora (1) f. |
שעון |
|
para ir en tal lugar se kiere una ora/una ora kon la ora en la mano (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4685 |
ora (2) f. |
שעה |
|
oras de mediodía; oras de noche (Nehama) |
|
nada no kamina si no viene la ora del Dio (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4687 |
orasión f. |
תפילה |
|
kada buen djidió faze tres orasiones al día (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4648 |
ordenar v. |
ציווה, הורה, פקד, גזר על; סידר; הזמין (סחורה); חיבר (שיר) |
|
odrenar boda/meza/ziafét/ (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4688 |
oreja f. |
אוזן |
|
por una oreja me entra, por la otra me sale (Nehama) |
|
kien no siente a la mujerika se aretuerse la orejika (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4689 |
orejal m. |
עגיל |
|
para yevar orejales se kiería burakado las orejas las ninyas yevavan orejales fin a sus kazamiento; kuando se kazavan no se metían mas orejales, porke se vestían a la kofia, a la djudaika (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11202 |
oriya f. |
חוף, גדה; שפה, קצה, שוליים |
|
en la uriya de la mar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3497 |
ormiga f. |
נמלה |
|
el Dio tiene kuidado de una formiga, no se kiere dicho del fijo de ombre (Nehama) |
|
a la urmiga le da paso (Moscona) |
|
el dio tiene kargo i de la urmiga del kampo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4691 |
oro m. |
זהב, פז |
|
onde se mete el oro, arrelumbra (Nehama) |
|
se van el oro i el aver, keda el lodo a la paré (Nehama) |
|
todo lo ke briya no es oro (Nehama) |
|
prometer pasharikos d'oro (Nehama) |
|
sangre d'oro tiene de kombidar djente para un pranso i no tener ke pan i kezo para dar a komer (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4694 |
otro adj. |
אחר, שונה, נבדל |
|
kien de otro aspera se dezespera (Nehama) |
|
kon este vestido pareses otra persona (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4696 |
oveja f. |
כבשה |
|
el buey i la oveja todos en la mizma errema konseja (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4697 |
ovra f. |
יצירה, עבודה, מעשה, מפעל; ארגון, אגודה; קופה |
|
el mundo es ovra del kriador (Nehama) |
|
este moble es ovra de tal lavorador (Nehama) |
|
el Dio te page según tus ovras (Nehama) |
|
en este fecho se pedrió ovra de mil liras (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4711 |
oy adv. |
היום |
|
oy esto aki, amanyana me vo a ir (Nehama) |
|
mas vale un guevo oy ke una gayina manyana (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4713 |
oya f. |
סיר, קערה, קדרה; כור היתוך |
|
para kada oya ay su tapadera (Nehama) |
|
ni oya deskuvierta ni kaza sin puerta (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4715 |
oyada f. |
תכולת הסיר |
|
una oyada d'arroz (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11205 |
ozadía f. |
העזה, תעוזה, אומץ לב; עזות מצח |
|
de tener la uzadia de avlar semejante! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4718 |
pacha f. |
איזון (במשחק), פיפטי פיפטי |
|
pachás blankas no visten kalsas (Nehama) |
|
kien te dió pachás te dió miel, kien te dió leche te dió fyel (Nehama) |
|
kien no tiene meoyo ke tenga pachás (Nehama) |
|
espande la pachá fina onde t'alkansa la kolcha (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9440 |
pachá (t.) f. |
שוק, רגל |
|
kada karnero por su pacha s'enkolga (Moscona) |
|
ken te dio leche te dio fiel, ken te dio pachas te dio miel (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4722 |
padre m. |
אב, אבא |
|
tal padre, tal fijo (Nehama) |
|
kuando el padre da al fijo, rie el padre i rie el fijo; kuando el fijo da al padre, yora el padre i yora el fijo (Nehama) |
|
el padre se kome la karne (Nehama) |
|
fazer un fijo sin padre ni madre i embiarlo a la eshkola (Nehama) |
|
mi padre me kazava i yo no lo savía (Nehama) |
|
a padre guadrador fijo gastador (Nehama) |
|
estar sin padre ni madre ni perro ke ladre (Nehama) |
|
vestirse kom'al tiempo de muestros padres (Nehama) |
|
bindision de padre se konfirma (Moscona) |
|
el padre del novio trusho muncho (Moscona) |
|
los bienes de mi padre tapan mi korkova (Moscona) |
|
no sea ke es bien de tu padre! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9446 |
padrucho m. |
אבא'לה |
|
inchi padrucho bevi ermanucho (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9447 |
pae (t.) m. |
מצב, מעמד |
|
vinimos en pae de zinganos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4731 |
paga f. |
שכר, תשלום, משכורת, תגמול, גמול, תמורה, פרעון |
|
en paga de bien, topar mal (Nehama) |
|
en paga de un azno ató un kavayo (Nehama) |
|
su buena paga terná del Dio (Nehama) |
|
lavorar kon su buena paga, no por kavod del Dio (Nehama) |
|
detener las pagas (Moscona) |
|
toma buena paga (Moscona) |
|
de buena paga me esta aziendo en trompiesos (Moscona) |
|
a kada empiego su paga (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4735 |
pagador/dera n. |
שלם, גזבר; משלם |
|
a mal pagador buen arrekavdador (Nehama) |
|
biva el pagador tambien i el arekavdador (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9453 |
pagamiento m. |
תשלום, פרעון |
|
este mez tengo munchos pagamientos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4736 |
pagante adj. |
משתלם; שמשלם, חייב בתשלום |
|
es un fecho pagante (Nehama) |
|
un elevo pagante (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4738 |
pagar v. |
שילם, פרע, פרע את החשבון, שילם שכר ל- |
|
pagar devdas (Nehama) |
|
paga al ke deves, saves lo ke tienes (Nehama) |
|
kien paga el peshe adelantado lo kome fedido (Nehama) |
|
el mal pagar mata al emprestar (Nehama) |
|
kien paga komanda (Nehama) |
|
fazer asperar por pagar para ke arrogen por tus vidas (Nehama) |
|
pagan djustos por pekadores (Nehama) |
|
pagarse de la razon (Moscona) |
|
esto pronto por pagar kualsiker presio (Moscona) |
|
el dio ke te page por tu negrigura (Moscona) |
|
paga lo ke deves, savras lo ke tienes (Moscona) |
|
le vo pagar kon su demaziado (Moscona) |
|
ken paga el pishkado de adelantado, se lo ko;e fedido (Moscona) |
|
pagami lo ke me deves, ke lo ke te devo en kuenta sta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9461 |
pagavle adj. |
בר פרעון, שיש להחזירו, שיש לפרעו |
|
pagavle en tres ratas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4745 |
pago m. |
שכר, גמול, תשלום |
|
merkar una ropa por tres pagos (Nehama) |
|
estamos pagos! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4888 |
paja f. |
חציר, שחת, קש, תבן; קשית; כינוי לאוכל תפל וחסר טעם |
|
mucha paja i poko trigo (Nehama) |
|
una paja detiene un molino (Nehama) |
|
este anyo la paja esta falta (Moscona) |
|
la fasulia esta paja (Moscona) |
|
mozos paja no komemos! (Moscona) |
|
el se trae la paja, el se la kome (Moscona) |
|
es komo bushkar alguja en la paja (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9468 |
pajaza f. |
סוכה |
|
el ganado repoza en la pajaza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4746 |
paketo (it.) m. |
חבילה, חפיסה, צרור |
|
un paketo de ropa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4747 |
pala (1) f. |
כף לתנור, מירדה, יעה; את |
|
kon la pala se arrekoje la tierra ke kita la kazmá (Nehama) |
|
pala d'enfornar (Nehama) |
|
de la pala al orno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9470 |
pala (2) f. |
כתף |
|
tengo las palas doloriozas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9471 |
palada f. |
תכולת הכף, תכולת המירדה |
|
el orno es chiko i se inche kon tres paladas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4749 |
paladar m. |
חיך |
|
a kada paladar su gargajo es dulse (Nehama) |
|
kada uno kome a savor de su paladar (Moscona) |
|
kada mogo para su paladar es dulse (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4750 |
paladear v. |
טעם אל חיך, נהנה מן הטעם |
|
deshame paladear la kuchara de dulse (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9474 |
palamida (gr.) f. |
פלמידה (סוג דג), טונה; לשון |
|
ya me salio la palamida (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4751 |
palasio m. |
ארמון, טירה, פלטין; היכל, דביר |
|
el palasio del rey (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4752 |
palavra f. |
מילה, דיבור, כשרון הדיבור; שפה; מונח |
|
mucha palavra, poka palavra (Nehama) |
|
una palavra trava la otra/las palavras son komo las serezas, la una trava a las otras (Nehama) |
|
las palavras tienen kuatro kantonadas (Nehama) |
|
ni palavra ni piedadra no atornan atrás (Nehama) |
|
la palavra faze la diferensia entre los ombres i los animales (Nehama) |
|
raportar una konversasión palavra por palavra (Nehama) |
|
tengo de avlar dos palavras (Moscona) |
|
avlara medias palavras (Moscona) |
|
fulano es de pokas palavras (Moscona) |
|
este no save otro mas ke palavras (Moscona) |
|
no te gastes las palavras en baldes (Moscona) |
|
de este no asperes ni palavra mala ni echo bueno (Moscona) |
|
la palavra es palavra (Moscona) |
|
palavrikas dulses ke alkavo salen fiel (Moscona) |
|
las palavras entre es.huenyos ni azen ni dezazen (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9484 |
paleta f. |
טבלת צבעים, פאלטה; כף טייחים, מרית; יעה, מחתה; את; להב משוט |
|
echa dos paletas al eshporah (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4758 |
paliko m. |
מקלון, קנה, גבעול; אטב, מקל כביסה |
|
los palikos de la ora no kedan de kaminar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4759 |
palma f. |
כף יד; דקל, תומר, תמר |
|
eskrito esta en la palma lo ke tiene ke sufrir el alma (Nehama) |
|
yevar en palmas (Moscona) |
|
al prove espande tus palmas kon dadivas por ke seas bindicho en toda echa de tus manos (Moscona) |
|
ya esta eskrito en la palma lo ke tiene ke yevar la alma (Moscona) |
|
por tanto no komen los ijos de israel el niervo enkojido ke esta sovre la palma de la anka asta este dia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9489 |
palmadas f. pl. |
מחיאות כפיים, תשואות; מכות |
|
tomar en palmetas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9490 |
palmo m. |
טפח |
|
a un palmo de leshura (Moscona) |
|
kedar kon un palmo de nariz (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4760 |
palo m. |
מקל, אלה, מטה, מוט, כלונס; עץ (החומר) |
|
de tal palo, tala estía (Nehama) |
|
nasen palos para endorar; nasen palos para aharvar (Nehama) |
|
asembra palos para ke te aharven (Nehama) |
|
en kazal sin perros kamina kon palo (Nehama) |
|
ya se podra dar al palo, yo de lo mio no shashireo (Moscona) |
|
el paliko vino de ganedem (Moscona) |
|
le vo amostrar de ke palo se aze la kuchara (Moscona) |
|
torna mushiko por el paliko (Moscona) |
|
a la manyana lo toparon palo seko (Moscona) |
|
vites al malo, apareja el palo (Moscona) |
|
el palo tuerto, la lumbre lo enderecha (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9499 |
palpón/es m./pl. |
גישוש באפילה |
|
en la aliskuridad estuve kaminando a palpones komo los siegos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4764 |
pan m. |
לחם, פת |
|
a pan duro diente agudo (Nehama) |
|
pan kon sal i pan kon savor (Nehama) |
|
pan i kezo i tanyedores i no gayina kon dolores (Nehama) |
|
mas vale pan kon amor ke gayina kon sitafón (Nehama) |
|
mas vale pan solo kon paz ke gayina kon agra (Nehama) |
|
este pan es para este kezo (Nehama) |
|
el ke tiene pan al sesto, ni farto ni fabrento (Nehama) |
|
el pan de la vezina es melezina (Nehama) |
|
el ke tuvo lumbre bivió, el ke tuvo pan murió (Nehama) |
|
pan kon borajos, kezo sin burakos (Nehama) |
|
el rey korta kavesas, pan no korta (Nehama) |
|
pan kon pan se rie el Dio (Nehama) |
|
pan solo aze la boka d'oro i el kuliko godro (Nehama) |
|
pan i kezo ama la kara riendo (Moscona) |
|
menesterozo komo el pan de la boka (Moscona) |
|
pan para mil anyos! (Moscona) |
|
mi pan i mi pishkadiko (Moscona) |
|
pan dulse no m'esta dando (Moscona) |
|
me se amargo el pan (Moscona) |
|
por este pan del dio (Moscona) |
|
el pan ke me siege (Moscona) |
|
traedme un pan kaente, metemeldo enfrente, ke yo por el puedo djurar (Moscona) |
|
tanyir de un dia, guay del pan al otro dia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9510 |
panadero m. |
אופה, נחתום; מפיץ לחם |
|
mayoral de los panaderos (Moscona) |
|
el ijo del panadero levadura mos demanda (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9512 |
panal m. |
חלת דבש, יערת דבש |
|
komo panal de miel gotean tus lavios (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9513 |
panarís/panariz m. |
מורסה, פארונקל; אבעבועה בקצה החוטם |
|
esta un panariz para patlear (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4777 |
pandero m. |
תוף מרים, טמבורין |
|
kuando el prove va kazar se rompe el pandero (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9514 |
pandjá/pandjar (t.) m. |
סלק אדום |
|
de la verguensa se izo pandjar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4779 |
panpán m. |
(בלשון ילדותית:) מכות בטוסיק |
|
dar panpán al kuliko (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4778 |
pantalón/es m. |
מכנסיים |
|
pantalón estrecho sin devente al pecho (Nehama) |
|
toda la vida esta kon entojos en el pantalon (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9516 |
panyetes m. pl. |
תחתונים; מלבושים |
|
i az a eyos panyetes de lino (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4780 |
panyo m. |
בד, ארג, אריג; לבוש |
|
arremetida tu panyo lo yevarás otro un anyo; arremendalo otra vez lo yevarás otro un mez (Nehama) |
|
no lo agas bala de panyo (Moscona) |
|
los panyos dan onores (Moscona) |
|
un panyo aremendado tura munchos anyos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4781 |
papara/paparika (t.) f. |
ארוחה דלה (דייסת לחם), דייסת לחם בשמן וגבינה |
|
la suegra a la nuera: para kien es esta paparra? la nuera a la suegra: -para (n)eya sinyora suegra -la suegra: para mi es esta paparrika? (Nehama) |
|
endjuntos komieron la paparika (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4782 |
papás (gr.) m. [pl.: papazim] |
כומר (יווני אורתודוכסי) |
|
el papas ya pasa, kon las kodas anchas; a(n)el ke le kaygan, a mi ke kreskan (Nehama) |
|
el papaz no se kaza, de kirinti se pasa (Moscona) |
|
si no estas kontente akeshate al papaz ermeni (Moscona) |
|
ya se entezaron siete papazim (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9524 |
papasiega f. |
עטלף |
|
djugar a la papa-siega (Moscona) |
|
kaminar a la papa-siega (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9526 |
papeado adj. |
סמיך (תבשיל) |
|
al djudio dale papeadiko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9527 |
papearse v. refl. |
נעשה סמיך, כלו נוזליו (תבשיל על האש) |
|
mete la komida ke se vaya papeando (Moscona) |
|
papearse en la kama (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9529 |
papel m. |
נייר; שטר כסף |
|
del djuzgo trusheron un papel (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9530 |
papelada f. |
ערימת נייר, גל ניירות חסרי ערך; תכולת גביע נייר |
|
lo ke es esta toda papelada por la tierra? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4796 |
papeliko m. |
פיסת נייר; ברפואה עממית: אבקת תרופה ארוזה בפיסת נייר |
|
el dotor me dio unos papelikos ke me trusheron la salú (Nehama) |
|
tomar papelikos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9531 |
papo m. |
זפק, מוראה; קיבה |
|
ni se kome todo lo ke ay en el plato, ni se dize todo lo ke ay en el papo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4798 |
papú (gr.) m. |
סבא; ישיש |
|
aferró una kalada, unos fríos del papú del padre (Nehama) |
|
unas peras de papu el padre, kada una tantas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9533 |
papusha (rum.) f. |
בובה |
|
es una papusha (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4783 |
par m. |
זוג |
|
un par de guantes (Nehama) |
|
un par de kalsas (Nehama) |
|
un par de kundurias (Nehama) |
|
un par de pantuflas (Nehama) |
|
un par de sávanas (Nehama) |
|
un par de kultukes (Nehama) |
|
un par d'orejales (Nehama) |
|
un par de manías (Nehama) |
|
un par de botones de mangas (Nehama) |
|
un par de mangas (Nehama) |
|
un par d'entojos (Nehama) |
|
un par de bragas (Nehama) |
|
el Dio te page a pares dublados, triplados, tresdublados! (Nehama) |
|
ya stan un par muy uygun (Moscona) |
|
ke te sea de avizo i no digas ke en supito fuimos en par de ti (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4799 |
para prep. |
בשביל, למען, כדי ש-, ל-, לכיוון, לקראת |
|
akorer para arremediar al prove (Nehama) |
|
déshalo para manyana (Nehama) |
|
el kuchiyo vale para kortar (Nehama) |
|
grito para ke me sientan (Nehama) |
|
agua para las plantas (Nehama) |
|
es bueno para la salud (Moscona) |
|
kariola para echar (Moscona) |
|
paras para la kira (Moscona) |
|
no tiene unyas para araskarse (Moscona) |
|
ke lo kulanees para bien (Moscona) |
|
kal para enkalar (Moscona) |
|
partio para el kazal (Moscona) |
|
para tehiat a-metim (Moscona) |
|
sos muy chiko para saver todo (Moscona) |
|
estar para kaer (Moscona) |
|
esta para parir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4804 |
pará (t.) f. |
מטבע עות'מני; כסף |
|
la pará va i viene (Nehama) |
|
pará hazina no se piedre (Nehama) |
|
no vale ni una par? burakada (Moscona) |
|
mas vale tener onor en plasa ke par?s en kasha (Moscona) |
|
toda la vida le faltan trenta par?s para adjustar el grosh (Moscona) |
|
las par?s son redondas, van i vienen (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9551 |
parabienes m. pl. |
איחולים, ברכות |
|
i parabien es profesor! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9552 |
paradizo (it.) m. |
גן עדן; כינוי למקום נעים ומלא קסם |
|
ke su alma repoze en el paraizo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4812 |
parar v. |
עמד, עצר |
|
mira bien i para mientes (Nehama) |
|
non, ke se pare por nos (Moscona) |
|
ma su madre parava mientes a la koza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9555 |
paratraz adv. |
אחורה |
|
no mires paratras (Moscona) |
|
ansina va reushir paratras! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4806 |
pared/paré m. |
קיר, כותל |
|
las paredes tienen oídos (Nehama) |
|
azerse todo paré i nada puerta (Nehama) |
|
kien kamina derecho topa a la paré (Nehama) |
|
se enserro entre kuatro paderes (Moscona) |
|
kitar kon la pader basha (Moscona) |
|
las paderes tienen uidos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9560 |
parentesko m. |
קרבה משפחתית, שְאֵרוּת |
|
vate detu tierra i de tu parentesko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4809 |
pareser m. |
מראה, הופעה; עמדה, דעה, שיפוט |
|
las kozas no son según paresen (Nehama) |
|
parese ke va fazer luvia (Nehama) |
|
le paresió peshalado, se lo echo en un bokado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9561 |
pareser/se v. |
דמה, נדמה, נראה כ-; הופיע |
|
los primos se paresen (Moscona) |
|
komo te parese? (Moscona) |
|
no te pareska ke [...] (Moscona) |
|
lo ke parese ke no es ijo de este padre (Moscona) |
|
si no parese ke es bien de su padre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4824 |
parida f. |
יולדת |
|
parida de un ninyo/parida de una ninya (Nehama) |
|
la parida ya estuvo liviana (Moscona) |
|
la parida esta bien i el krio tambien (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9568 |
paridera f. |
יולדת, ולדנית |
|
entrimientez yo sto paridera (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9569 |
parido m. |
בעל היולדת, אבי הבן/בת; (במשחק:) המפסידן הראשי; (בבילוי:) מי שמשלם עבור הכל |
|
ya viene el parido al dip de la kama (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9570 |
paridura f. |
לידה |
|
paridura de ijo bizradel (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4825 |
pariente m. |
קרוב, קרוב משפחה; מקורב |
|
inga minga pariente de mi karkanyal (Nehama) |
|
mas valen dientes ke parientes (Nehama) |
|
mas valen dientes ke parientes (Moscona) |
|
ken kons.huegra kon parientes apreta dientes (Moscona) |
|
los parientes vinieron para la boda (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9574 |
parientez f. |
קרבה משפחתית |
|
no tenemos dinguna parientez (Moscona) |
|
ombre no puede vijitar a mujer hazina ke no es su parientez (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4813 |
parir v. |
הוליד/ילדה |
|
kien parió ke mesha (Nehama) |
|
kien no parió no se adolorió (Nehama) |
|
guay de las yervas de parir kuando no se traen kon si (Nehama) |
|
tu stuvistes al djugo, yo stuve pariendo (Moscona) |
|
mama dami almishada kon pan! - agora te la vo parir (Moscona) |
|
deznudo asegun lo pario su madre (Moscona) |
|
un sako de chinchas ke pariera su madre i no a este ugursuz (Moscona) |
|
madre ke pario kulevros se apiado de eyos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9581 |
parirse v. refl. |
נולד, בא לעולם |
|
se pario un ijo de beyas kolores (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9582 |
parladear (t.) v. |
התפוצץ; שילם בעל כרחו |
|
ya me parladeo las tripas (Moscona) |
|
no me agas parladear (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4816 |
parlak (t.) adv. |
בצורה בהירה, בבירור |
|
asender un parlak (Nehama) |
|
amatar un parlak (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9584 |
parnasá (ebr.) f. |
פרנסה, מחיה, תזונה, מזון |
|
ya se va kitando la parnasa (Moscona) |
|
somos rogadores por parnasa tova (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4818 |
Paró (ebr.) adj. |
רשע, ''פרעה'' |
|
ni Paró alkansó su grandeza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9586 |
parparear (t.) v. |
התבלט, התהדר, התפאר |
|
este tiene mania de parparear (Moscona) |
|
azela esta soba parparear (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9588 |
parparlí (t.) adj. |
הדור, מרשים, מעורר כבוד |
|
la soba esta parpari (Moscona) |
|
akeyos gazes estavan parpari (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4819 |
parte f. |
מנה, חלק; אזור; צד |
|
tomar parte a un divertimento (Nehama) |
|
tomar parte a una ovra de bienfezensia (Nehama) |
|
la parte derecha/la parte istiedra (Nehama) |
|
azer parte de un grupo (Nehama) |
|
azer parte de un klub (Nehama) |
|
es de la buena parte (Nehama) |
|
no tener ni arte ni parte (Nehama) |
|
a parte ke es bovo del Dio, es i ramay (Nehama) |
|
a parte ke ya resivió su buena paga, kiere i para bever (Nehama) |
|
meter paras a parte (Nehama) |
|
yo tambien tengo parte en la hevra (Moscona) |
|
azelo en diez partes (Moscona) |
|
la parte del leon (Moscona) |
|
la mayor parte de los [...] (Moscona) |
|
sin parte, kon parte (Moscona) |
|
echar a la parte (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9596 |
partensia f. |
עזיבה, יציאה, נסיעה, הפלגה, זינוק |
|
la partensia esta en mi mano, la tornada en las manos del dio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4832 |
partida f. |
חלק, מנה; חטיבה, מפלגה, קבוצה מקצועית; סבוב במשחק; חבילה; יציאה, הפלגה |
|
djugar una partida de kartas (Nehama) |
|
djugar una partida de tavla (Nehama) |
|
es indjinier muy huerte en su partida (Nehama) |
|
una partida de la kaza es para dormir (Nehama) |
|
una partida de ropa (Nehama) |
|
aguas pasadas no muelen (Nehama) |
|
una partida de la djente (Moscona) |
|
la partida esta a tu dispozision (Moscona) |
|
avrir or serrar las partidas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9600 |
partido m. |
מפלגה; צד; ''שידוך'' (כינוי לבחור/ה מועמד/ת לשידוך) |
|
tomo un partido todo lo ke ay de mijor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9601 |
partikolar adj. |
מיוחד, ייחודי, בלעדי; אישי |
|
tiene su fayton partikular (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4843 |
partir v. |
עזב, יצא, יצא לדרך, נסע, הפליג; חתך, חצה |
|
partir melón (Nehama) |
|
partir pan (Nehama) |
|
kon una dada no se parte un lenyo (Moscona) |
|
partio al ajeno (Moscona) |
|
nuestro enimigo se parta komo la kashka de la muez (Moscona) |
|
no partio ni una lagrima (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9606 |
partirse v. refl. |
נחצה, נחתך, נבקע; יצא, יצא לדרך, |
|
se partio la kavesa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9607 |
partisipar v. |
השתתף, נטל חלק |
|
partisipar a la alegria (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9608 |
parto m. |
לידה |
|
tambien a las prenyada les toman los partos i los van pariendo enmedio los kampos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9609 |
pasa f. |
צימוק |
|
una kara una pasika (Moscona) |
|
el novio ke tomo es una pasa de miel (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9611 |
pasada f. |
מעבר; שכחה |
|
tiene buena pasada (Moscona) |
|
te kontare ke pasada me paso (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9613 |
pasadero adj. |
עובר, חולף, זמני; בר מעבר |
|
loke es este pasadero i tornadero? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4839 |
pasado adj. |
שחלף, שעבר |
|
el mez pasado (Nehama) |
|
aguas pasadas no muelen (Nehama) |
|
los tiempos pasados (Nehama) |
|
kontar males pasados (Nehama) |
|
ya es pasado de dos (Moscona) |
|
pasado de bueno (Moscona) |
|
pasado de siguro (Moscona) |
|
pasado sea! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4838 |
pasado m. |
עבר, זמן עבר |
|
para lo pasado no ay remedio (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9618 |
pasaje m. |
מעבר, פסאז', פרוזדור; פיסקה |
|
el pasaje esta serrado (Moscona) |
|
los pasajes de la vida (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9620 |
pasaporto (it.)/pasaporte/ m. |
פספורט, דרכיה, תעודת מסע |
|
afirmar el pasaporto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4845 |
pasar v. |
עבר, חלף, חצה; בילה |
|
pasar la mar (Nehama) |
|
por esta kaleja no pasa alma biva/no pasa ni gato (Nehama) |
|
pasar de un piano al otro (Nehama) |
|
pasar un ponte (Nehama) |
|
pasar un rio (Nehama) |
|
pasa por mi kaza! (Nehama) |
|
pasí a ver a mi madre (Nehama) |
|
del pasarlo al kontarlo se piedre la metad (Nehama) |
|
mal pasando, bien asperando (Nehama) |
|
i reyes pasan (Nehama) |
|
pasa punto pasa mundo (Nehama) |
|
pasar por loko (Nehama) |
|
pasar por mudo (Nehama) |
|
si aznedad me pasa, para ke kiero el erremo sehel (ebr.) (Nehama) |
|
ya me pasó la fambre (Nehama) |
|
ya le pasó la marekía (Nehama) |
|
ya me pasó la gana (Nehama) |
|
ya me pasó la dolor (Nehama) |
|
ya me pasó el estilo (Nehama) |
|
es defendido de pasar (Moscona) |
|
me paso de tino (Moscona) |
|
pasar de largo (Moscona) |
|
pasar la lishion (Moscona) |
|
pasar la mansevez (Moscona) |
|
no me esta pasando (Moscona) |
|
de mi ke pase (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4864 |
pasarse v. refl. |
קרה, התרחש; הלך לו, הסתדר |
|
pasarse por riko (Nehama) |
|
pasarse por avokato (Nehama) |
|
pasarse por médiko (Nehama) |
|
pasarse a kaza mueva (Moscona) |
|
pasarse kon lo ke tiene la persona (Moscona) |
|
lo ke me la pasi es esto (Moscona) |
|
ainda no me pasa (Moscona) |
|
les paso el gato preto (Moscona) |
|
los dos no se pasan (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9634 |
pasatiempo m. |
בילוי, בידור, שעשועים |
|
afuero de la kavane, otro pasatiempo no tenemos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9635 |
pasavle adj. |
עביר; מניח את הדעת, מתאים |
|
ropa pasativle i ganansioza (Moscona) |
|
los hahamim hueron aziendo livros de moral en kada tiempo, lo pasavle para su dor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4867 |
pasearse v. refl. |
התהלך, הלך לטיול, טייל, שוטט, הלך בטל, טייל להנאתו |
|
pasearse por los kampos (Nehama) |
|
pasearse por la guerta (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4869 |
pasensia f. |
סבלנות, אורך רוח |
|
kien pasensia terná de la foja del arvol vestirá (Nehama) |
|
la pasensia es media sensia (Nehama) |
|
el Dio ke le mande pasensia/pasensia ke l'embíe el Dio! (Nehama) |
|
ten pasensia! (Moscona) |
|
ya pedri la pasensia (Moscona) |
|
para el bien se kere sensia, para el mal pasensia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9640 |
paser v. |
רעה |
|
por paser a ovejas de su padre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4872 |
pashá (t.) m. |
פאשה, פחה (תואר תורכי עות'מני); גנרל; כינוי חיבה לאדם אהוב |
|
la karne la mas dura se korta pashá yibí kon un kuchiyo bien esmolado (Nehama) |
|
es un pasha por ijo (Moscona) |
|
ayde pasha de la madre (Moscona) |
|
daviko pasha, traeme dos kuvas de agua (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4873 |
pasham! (t.) interj. |
טעות בידך! |
|
pasham, no es komo dizes tu! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9644 |
pashareta f. |
עוף |
|
ke komitesh? - pasharetas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4874 |
pásharo/pasharó m. |
ציפור, עוף |
|
el mas grande pásharo se abate kuando le detienen las dos alas (Nehama) |
|
mas vale un pásharo en la mano ke dos bolando (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9645 |
pasión f. |
סבל, כאב, מכאוב, ייסורים; תשוקה עזה, תאווה, חשק, להיטות |
|
la pasion del djugo (Moscona) |
|
pasion por la muzika (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4876 |
pasionar v. |
הלהיב, הלהיט; התאווה |
|
el echo Dreyfus avia pasionado el mundo entero (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9647 |
paslaná (t.) f. |
לכלוך, זוהמה |
|
akel fustan - paslana! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4877 |
paso (1) m. |
צעד, שעל; מידת צעד; הליך; תוקף; שם טוב, יוקרה; זכות מעבר, כרטיס מנוי בתחבורה ציבורית |
|
este artikolo kedó de tener paso (Nehama) |
|
a dos pasos de lugar (Moscona) |
|
primeros pasos (Moscona) |
|
paso i butika (Moscona) |
|
a kada paso (Moscona) |
|
alargar el paso (Moscona) |
|
no da ni un paso sin [...] (Moscona) |
|
de este paso [...] (Moscona) |
|
aves de paso (Moscona) |
|
al ke fue, sus pasos se le veen kurtos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4878 |
pastel m. |
בצק, עיסה; פשטידה; פסטל, ציור בצבעי פסטל |
|
pastel de poyo (Nehama) |
|
pastel de kalavasa (Nehama) |
|
pastel de merendjena (Nehama) |
|
pasteliko i banyo ke no mos manke todo el anyo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4881 |
pasto m. |
טעם; עודף שומן; מרעה, רְעִיָה, שדה מרעה, אחו |
|
pasto tiene ke novio no venga a los kidushim (Nehama) |
|
no deshar tomar pasto (Nehama) |
|
ovejas de tu pasto (Moscona) |
|
kuando es kon limon la agristada tiene otro pasto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9660 |
pastrafucho m. |
תבשיל |
|
zahud de shabat: pastrafucho i pastel; peshkado i el guevo enhaminado, kon salero i pimentel (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9661 |
pasuk (ebr.) m. |
פסוק |
|
ansi disho el pasuk (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9662 |
pasul (ebr.) adj. |
פסול, חסר ערך |
|
el etrog sin la koronika es pasul (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9663 |
pata f. |
ברווזה; (המוני:) אבר המין של האשה/גבר |
|
komer patas kon merendjena (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4883 |
patada f. |
עקבות; בעיטה; נקישת עקבים; צעד, שעל; רקיעה |
|
despues de Hanuká los dias kresen de una patada de gayo (Nehama) |
|
sentir la patada konosida de uno (Nehama) |
|
de la patada la madre endevina la venida de kada fijo (Nehama) |
|
no agas patadas ke agora estamos eskapando d'espondjar (Moscona) |
|
de mi patada haire ke veas (Moscona) |
|
kuanto ermozas son las patadas de esta muchacha (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9667 |
pataleando adj. |
מפרכס |
|
lo desho pataleando de yorar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9668 |
patalear v. |
פרכס, פרפר, פיזז, כרכר, התנועע |
|
ni buye ni patalea (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9669 |
patladear/se (t.) v./v. refl. |
התפוצץ, התנפץ, ''התפוצץ'' (מעצבים/ מקנאה/ מרוב אכילה) |
|
ya me patladeo la fiel (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9670 |
patlak (t.) m. |
התפוצצות, פיצוץ |
|
ya dio el patlak (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9671 |
patlear/patleyar (t.) v. |
פוצץ, ניפץ; התבקע, התפוצץ; ירה |
|
patlear kon rebolver (Moscona) |
|
no m'espanto, ya tengo la fiel patleada (Moscona) |
|
no m'esta aziendo patlear (Moscona) |
|
la sensia entera echo en patlear (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9675 |
patlearse/patleyarse (t.) v. refl. |
התפוצץ, התנפץ |
|
se kayo, se patleo la kavesa (Moscona) |
|
esta kavesa dize ke me se va patlear (Moscona) |
|
la piedra se patlea, el ombre no (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4893 |
pato m. |
ברווז |
|
pato kuriendo, gato asegiyido (Nehama) |
|
muera pato, muera farto (Nehama) |
|
la vizinika vuestra es un buen pato (Moscona) |
|
mira pato ke esta pasando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4890 |
patraka (fr.) adj. & m. |
חולני, חלוש, כואב בכל גופו |
|
estar entero una patraka (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4886 |
patrón m. |
אדון; מעביד, מעסיק, בוס; בעלים; תומך |
|
a la gayinika del patrón no se dize kish (Nehama) |
|
kada koza tiene su patrón (Nehama) |
|
ata al azno ande kere el patron (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4891 |
patrulia f. |
משמר, סיור, פטרול |
|
las patrulias azen voltas las noches (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9681 |
paveza f. |
שביב אש, רמץ, ניצוץ |
|
tomad a vos inchimiento de vuestros punyos paveza de ornaja i la esparza moshe a los sielos a ojos de paro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9682 |
pay (t.) m. |
חלק, מנה |
|
kada uno tomo su pay (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4730 |
payís/payiz f. |
ארץ, מדינה |
|
en el paez ke irás, asegún verás farás (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4892 |
paz f. |
שלום |
|
ke el Dio de paz en los reinados (Nehama) |
|
ke ayga paz en el mundo (Moscona) |
|
kuando estan en paz la shuegra i la nuera? - kuando el azno suve la eskalera (Moscona) |
|
i esta ley de sakrifisio de las pazes ke ayegara para adonay (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9686 |
pazmo m. |
השתוממות, השתאות; הצטננות, התקררות; כאב חזק |
|
no vino de pazmos (Moscona) |
|
lo arondjo kon siete pazmos (Moscona) |
|
mama! - ke pazmo? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9689 |
pechadura f. |
חזה, מפלש חזה אשה; לבבית חזיה |
|
kuvijati ke te vas a yelar la pechadura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9690 |
pechar v. |
שילם, פרע מס; שילם נגד רצונו |
|
para este echo ay ke pechar muncha moneda (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4895 |
pecho m. |
שד, דד, חזה, חיק; חזיה גברית |
|
kuvrirse los pechos (Nehama) |
|
se lo echo al pecho (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4898 |
pedadero m. |
נטיה לנפוח בלי הרף |
|
estar kon pedadero (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4896 |
pedar/pedarse v./v. refl. |
נפח, נתן נפיחה |
|
ya pedó, ya sarnudó (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4899 |
pedasiko m. |
חתיכה, שבר, פיסה, רסיס, קטע |
|
un pedasiko de pan (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4900 |
pedaso m. |
חתיכה, נתח, חלק, מנה, שבר |
|
onde está fulano? - naldo en un pedaso! (Nehama) |
|
las manos las tengo un pedaso de buz (Moscona) |
|
no te se kome el pedaso (Moscona) |
|
kaerse a pedasos (Moscona) |
|
muerto por un pedaso de pan (Moscona) |
|
ni un pedasiko de amistad no tiene por sus parientes (Moscona) |
|
para ke se aga mas pastozo se echan dos-tres pedasikos de asukar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4907 |
pedir v. |
ביקש, התחנן, דרש; הזדקק, נזקק |
|
no me pide a mi ke me merkes tu, tengo un padre merkader muy grande ke me va merkar sapatos del lugar (Nehama) |
|
kiero fazer un fecho, me pide moneda (Nehama) |
|
vino su kompanyia i de el pidio [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4904 |
pedo m. |
נפיחה |
|
kon pedos no se boyadean guevos (Nehama) |
|
el sonido del pedo (Nehama) |
|
el guesmo del pedo (Nehama) |
|
kon pedos no se boyadean guevos (Moscona) |
|
el dio mos guadre de pedo de vieja i aire de kaleja (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4901 |
pedregozo adj. |
מלא אבנים, סלעי |
|
kamino pedregozo (Nehama) |
|
pasaje pedregozo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4897 |
pedrer v. |
איבד |
|
el pedrer i el ganar son ermanos (Nehama) |
|
el pedrer viene amargo (Nehama) |
|
no te vayas pedriendo el tiempo en bavajadas (Moscona) |
|
ya pedrio charshamba i pershembe (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9703 |
pedrerse v. refl. |
תעה, איבד דרכו, הלך לאיבוד; איבד כל כספו; איבד שמו וכבודו |
|
la kriatura se pedrio (Moscona) |
|
en lugar de irme a la kavane, me tomo el meamloez i me piedro de mi (Moscona) |
|
se piedre este mundo i el otro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4913 |
pedrido adj. |
אבוד; שאיבד דרכו; מופסד |
|
del djugo se sale pedrido, ganado o al par (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4909 |
pedrika f. |
חלוק אבן |
|
mi fijo, amarga de mi, echo tres pedrikas atrás: ya mezes ke no me viene a ver ni demanda por mi salú (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9706 |
pedrisión f. |
אובדן, הרס; אבדן מוסרי, אובדן רגש מוסר ומחוייבות |
|
el nombre del malo por perdision, i membrasion de el djusto resta para siempre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4910 |
pedrisko m. |
ברד |
|
el pedrisko kayó i rompió tejas i djames (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4914 |
pedromo m. |
'קצה העולם'', ''חור'', מקום מרוחק שקשה להגיע אליו |
|
en ke pedromo se topa fulano? (Nehama) |
|
en ke pedromo están las yaves? (Nehama) |
|
en ke pedromo estuvites fin agora? (Nehama) |
|
ir a bushkar a uno al pedromo muevo (Nehama) |
|
fraguar kaza al pedromo muevo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4919 |
pedrón m. |
סליחה, מחילה |
|
no ay pedron para este pekado? (Nehama) |
|
ni peko ni demando pedron (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9708 |
pedronar v. |
סלח, מחל, חנן |
|
vas a pedronar! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9709 |
pegamasa f. |
טיפוס טרדן/דביק |
|
es pegamasa i medio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9710 |
pegimá (ebr.) f. |
פגימה, ליקוי; כתם |
|
en el visitido no le puedes ver ni una pigima (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4965 |
peinar v. |
סירק |
|
kien save kien se estará peinando por ti (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4920 |
peka f. |
נמש (נמשים), בהרת קיץ; חטא |
|
tiene la kara yena de pekas (Nehama) |
|
por todos esta topando su peka sovre el (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4921 |
pekado adj. |
מנומש; מכוסה אבעבועות |
|
es pekado de favlar de tala persona (Nehama) |
|
ya le tomates atrás lo ke avía arrovado: pekado ke no lo fizites meter en prezo (Nehama) |
|
ya te atrevites a aharvarlo, ya estavas en la hadra, pekado ke no le kitates un ojo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4911 |
pekado m. |
חטא, עוון |
|
kien save por ke pekados mos está kastigando el Dio (Nehama) |
|
pekado atorgado es medio pedronado (Nehama) |
|
es pekado de pizar migas (Moscona) |
|
es pekado de maymonearse de un kosho (Moscona) |
|
esta pagando sus pekados (Moscona) |
|
pekado atorgado - medio perdonado (Moscona) |
|
el fiyado es kon su pekado (Moscona) |
|
yo no tengo pekado (Moscona) |
|
pekado ke no mos vimos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4924 |
pekador/dera n. |
חוטא; עבריין |
|
pagan djustos por pekadores (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4925 |
pekar v. |
חטא, עבר עבירה |
|
favlar de un ombre djusto es pekar (Nehama) |
|
árvoles pekan, ramales la yoran (Nehama) |
|
Yarovam pekó i fizo pekar a los muchos (Nehama) |
|
peki por dezir lo ke pensó, solevantaron gayos (Nehama) |
|
peki por dezir/por nombrar chokolata delantre los chikos, saltaron todas las kriaturas kon guayas diziendo: chokolata kieremos! (Nehama) |
|
Yerovam pekó i fizo pekar a los muchos (Nehama) |
|
esto es avlar i pekar (Moscona) |
|
el ke arrova peka una vez, el ke sospecha peka tres (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9721 |
pelago m. |
אפיק, ערוץ נחל; מפל מים, אשד; אגם; לב ים |
|
sus ojos komo de palombinos sovre pelagos de agua (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9722 |
pelaím (ebr.) m. pl. |
פלאים, נסים ונפלאות |
|
sta kitando pelaim de la boka (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4930 |
pelar v. |
קלף, קילף; הסיר שער |
|
pela el brisko a tu amigo i la pera a tu enemigo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9723 |
pelarse v. refl. |
התקלף; הסיר שערו |
|
pelarse las sejas (Moscona) |
|
ya me peli los ojos por el (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9725 |
peleado adj. |
מסוכסך |
|
esta peleado kon todos (Moscona) |
|
parese ke los ermanos estan peleados (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4933 |
peleador/dera n. & adj. |
לוחם |
|
los dos peleantes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9727 |
pelear v. |
נאבק, נלחם; רב |
|
pelear por la verdad (Moscona) |
|
asperando esta una palavra para ampesar a pelear (Moscona) |
|
un bueno i un negro no pelean (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9730 |
pelearse v. refl. |
רב, התקוטט, התכתש, הסתכסך |
|
no te pelees ko djente pleytez, porke ansi yevas lenya por muchiguar brazas (Moscona) |
|
pelearse kon el vizindado es mankura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9732 |
pelejo m. |
גיד; קמט עור |
|
en lugar de karne te fregaron solo pelejos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9733 |
peligro m. |
סכנה |
|
estar en peligro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4931 |
pelishko m. |
צביטה |
|
pelishko en puerpo ajeno no duele (Nehama) |
|
ya aferró peshe de pelishko (Nehama) |
|
me lo yevo de piyishkos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9735 |
pelo (2) m. |
שער, פלומה |
|
le esta briyando el pelo (Moscona) |
|
ya le podras dizir mil kozas, a el pelo no le pasa (Moscona) |
|
mucho pelo - poko meoyo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4934 |
pelota f. |
פקעת, סליל (חוטים/צמר); כדור |
|
vestirse a rotas i a pelotas (Nehama) |
|
aparejar una valija a rotas i a pelotas (Nehama) |
|
kontar una koza a rotas i a pelotas (Nehama) |
|
djugar a la pilota (Nehama) |
|
una pilota d'asuka, una pilota de manteka, una pilota de tahina (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9738 |
peltekear v. |
גמגם |
|
kuando se estrecha ampesa a pelteklenear (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9739 |
pembé (t.) m. |
ורד |
|
roz, pembe kolor del sielo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4941 |
pena (1) f. |
מאמץ, טורח; צער, עצב, סבל, מכאוב, ענות, ענות; עונש |
|
apenas vino se echó a la kama (Nehama) |
|
ay una ora a pena ke salió de aki (Nehama) |
|
este asuvir i abashar me da muncha pena (Moscona) |
|
para meter en regla este ambar de kamareta , es la pena del diavlo (Moscona) |
|
a mala pena (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9743 |
penador/dera adj. |
מסכן; עמלן |
|
el marido es muy penador (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4938 |
penar v. |
התאמץ, עמל; הכאיב, עינה |
|
kien pena alkansa (Nehama) |
|
el pan no sale sin penar (Moscona) |
|
penar kon sus vente unyas (Moscona) |
|
el penar es dado para la djente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1193 |
penché (t.) f. |
סוליה |
|
Me se desklavaron los chivis de la penche (Moscona) |
|
las penches muevas no turaron ni un mez (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4939 |
pendón m. |
כיסוי מיטה; וילון; נס, דגלון |
|
enriva pendones debasho kagajones (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9748 |
péndola f. |
עט, עט נובע |
|
tiene buena pendola (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9749 |
pendón m. |
נס, דגל |
|
por enriva pendones, por debasho kagajones (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4943 |
penetensiozo adj. |
המצריך מאמצים מרובים וקשים |
|
lavoro penetensiozo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9750 |
pensada f. |
מחשבה, מזימה; דעה; השראה |
|
esto son pensadas (Moscona) |
|
tu mira ke pensada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9752 |
pensamiento m. |
מחשבה |
|
porke lo todo i pensamiento de viento (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4944 |
pensar/se v./v. refl. |
חשב, הרהר, הגה, העלה על הדעת; דאג |
|
pensar de fazer un viaje (Nehama) |
|
pensar de fazer un fecho (Nehama) |
|
pensar de fraguar (Nehama) |
|
pensando a la vejés no se goza de la mansevez (Nehama) |
|
pensa para el dia de amanyana (Moscona) |
|
son echas sin pensar (Moscona) |
|
pensa lo ke podia akonteser (Moscona) |
|
muncho pensar es danyo para la salud (Moscona) |
|
no penses ke la djente estan durmiendo (Moscona) |
|
pensa a lo bueno para ke se aga (Moscona) |
|
pensar es uno, azer es otro (Moscona) |
|
no save pensar asta el kavo (Moscona) |
|
esto pensando de [...] (Moscona) |
|
antes de azer la echa pensate bien (Moscona) |
|
antes de azer lo ke sera, pensa a su kavo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4948 |
pensativle adj. |
חושש, חרד, מודאג; מהורהר, שקוע במחשבות |
|
pensativle está el buen rey (Nehama) |
|
tu sinyor esta muy pensativle (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9765 |
penserio m. |
דאגה; מחשבה |
|
este penserio no me esta dando repozo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9766 |
penya f. |
סלע, צור |
|
adonay es mi pinya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9767 |
penyasko m. |
סלע גדול |
|
mi dio, mi pinyasko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4940 |
peor adj. & adv. |
יותר גרוע, רע יותר |
|
peor lo roto ke lo deskuzido (Nehama) |
|
no se vaya este sinyor i mos venga un pior (Nehama) |
|
luego entran en otra peor ke eya (Moscona) |
|
no se vaya un sinyor i mos venga otro peor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9770 |
pepino m. |
מלפפון; (בקוביה: ) המספר אחת |
|
se alevantaron los pipinos i aharvaron a los bahchavanes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4949 |
pepita (1) f. |
גרעין, גרעין אבטיח/מלון, גרעינים לפיצוח |
|
kien pepitas vende, pepitas gana (Nehama) |
|
ashugar kumplida sin ke manke una pepita (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9771 |
pepita (2) f. |
מחלת עופות (יבלת/גידול על הלשון) |
|
biva la gaina, biva kon la pipita (Moscona) |
|
ya me kresio pipita en la boka de estar diziendo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9773 |
pepitear v. |
בגד, גילה סוד, ''טפטף'' סוד, גילה טיפין טיפין |
|
no tiene animo de pipitear (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9774 |
pera f. |
אגס |
|
la pera buena el puerko se la kome (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9775 |
peral m. |
עץ אגס |
|
la pera no kae mas leshos del peral (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4951 |
perat (ebr.) m. |
פרט, מקרה; אדם יחיד |
|
en este perat tienes razón (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9776 |
perdé (t.) m. |
וילון, מסך; מפרש; אקרן; תיאטרון צלליות |
|
no tiene perde en la kara (Moscona) |
|
ya kito el perde (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4952 |
perdón m. |
סליחה, מחילה |
|
kien arrova del ladrón tiene siete anyos de perdón (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4937 |
peregrino m. |
צליין, עולה רגל; נודד, נע ונד; מהגר; זר, גר, נוכרי |
|
el semen de Israel es pelegrino desde dos mil anyos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9778 |
pereshil m. |
פטרוזיליה |
|
mos fuimos del prishil, mos kresio en la nariz (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9779 |
peresozo/perezozo m. |
עצלן |
|
no seas presurozo kon tu luenga, ni perezozo en tus ovras (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4953 |
períkolo/kulo (it.) m. |
סכנה, סיכון |
|
períkolo (it.) de fuego/de ladrón/de muerte (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4957 |
perkura f. |
מאמץ, התאמצות; יפוי כוח, מנדט |
|
fulano tiene mi perkura (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4958 |
perkurador m. |
שתדלן, מיופה כוח, פרקליט; מפרנס משפחה, מחזיק ומסייע |
|
guérfanos sin perkurador (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4959 |
perkurar/se v./v. refl. |
התאמץ, השתדל, ניסה, טיפל ב- |
|
perkurar de ganar el pan (Nehama) |
|
perkurar de venir a tiempo (Nehama) |
|
perkurar kon sus vente unyas (Nehama) |
|
no ay kien perkura por estos desgrasyados (Nehama) |
|
la ventura - por kien la perkura (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9780 |
perla f. |
פנינה, מרגלית |
|
la perla de las beviendas (Moscona) |
|
kitar perlas de la boka (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4966 |
perlado adj. |
מעוטר בפנינים; עשוי בתשומת לב מרובה |
|
un lavoro perlado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9782 |
permeter v. |
התיר, הרשה, איפשר |
|
el entrar sin batir no es permetido (Moscona) |
|
el se permetio de ensultarlo publikamente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9784 |
permisión f. |
חופשה; רשות, היתר, הרשאה |
|
kon permision de [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9785 |
perodear v. |
התנהג בחופשיות יתר על המידה |
|
ke regla es esto de perodear fin a medias noches ? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4964 |
perrada f. |
חבורת כלבים; חבורת אנשים נלוזים |
|
vino a la boda kon su perrada entera (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4954 |
perro m. |
כלב |
|
perro de kazal/perro de guertelano ni durme ni deha durmir (Nehama) |
|
perro ke ladra no modre (Nehama) |
|
en kazal sin perros kamina kon palo (Nehama) |
|
arrastar komo el perro (Moscona) |
|
el perro blanko ke sea o preto, de preto no sale (Moscona) |
|
perro ke sea, de soy ke sea (Moscona) |
|
ken ke fuera perro en tiempo de kodrero (Moscona) |
|
el buen bokado se lo kome el perro (Moscona) |
|
el perro del guertalano ni duerme ni desha durmir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9792 |
persegir/perseguir v. |
רדף אחר; ביקש, חיפש; המשיך |
|
loke me vas persigiendo? (Moscona) |
|
persigir para alkansar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9794 |
perso (it.) adj. |
חולה אנוש, אבוד; נתון בסכנה מיידית |
|
avraam esta perso (Moscona) |
|
estamos persos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9796 |
persona f. |
בן אדם, איש |
|
la persona ke no se alave de si para si (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9797 |
personal m. |
צוות עובדים, סגל, פרסונל; קהל |
|
el personal no esta kontente de las pagas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4967 |
peshalado m. |
מליח, דג מלוח |
|
le paresió peshalado se lo echó en un bokado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4968 |
peshe (port.) m. |
דג |
|
kuando se kome peshe no se favla (Nehama) |
|
el peshe grande se lo kome al chiko (Nehama) |
|
kien duerme no alkansa peshe (Nehama) |
|
el ke paga el peshe adelantado lo kome fedido (Nehama) |
|
onde venden peshe?- a la peshkadería! (Nehama) |
|
aínda el peshe esta en la mar! (Nehama) |
|
peshe buyido/peshe asado/peshe frito (Nehama) |
|
kontente i livre komo el peshe en el agua freska (Nehama) |
|
ay varios peshes en el río (Nehama) |
|
bivas, kreskas i engrandeskas komo el peshiko en el agua freska/el peshiko para komer i tu/i el fijiko para engrandeser (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4978 |
peshkado m. |
דג |
|
gizar peshkado (Nehama) |
|
el peshkado grande s'englute al chiko (Moscona) |
|
peshkado i agua de mar (Moscona) |
|
miren de komer peshkado primo, kocho i asado, i ke no manke salado porke aze bien bever (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4979 |
peshkesh /peshkish (t.) m. |
מתנה; מתנה הניתנת לבנאים עם יציקת הגג; מתנה לכלה ביום חתונתה |
|
kien echó peshkesh ke se kede, kien no ke se vaya (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9801 |
peskerir v. |
חקר, ביקש, חיפש |
|
eskudreniemos muestros kaminos i pishkeramos i tornemos a adonay (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9802 |
peskueso m. |
עורף, מפרקת, צואר |
|
el piskueso lo tengo torsido (Moscona) |
|
merese ser degoyado por el piskueso (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9804 |
peskuzar v. |
חקר, בדק, תיחקר, שאל לעומק, תישאל, ערך חיפוש |
|
no piskuzi por saver ken era (Moscona) |
|
ken uzo, no piskuzo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9806 |
pestanya f. |
ריס; אישון, בבת עין |
|
los ojos pedrimos, las pistanyas vamos a bushkar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9807 |
pestil (t.) m. |
ממתק עשוי מציפת משמש או שזיף ירוק דקה ושטוחה |
|
la prostela ya sta pistil (Moscona) |
|
azer a alguno pistil (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4980 |
peyda m. |
איסור |
|
fize peyda a mi fijo de pizar al kafé (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9809 |
pez m. |
זפת |
|
pes i ashufre ensienden mas muncho el fuego, ansii las avlas de menospresio para la ira (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4981 |
pezar (1) v. |
שקל |
|
pezar djusto i vender karo (Nehama) |
|
un sako de asukar peza sien kilos (Moscona) |
|
komo ke pezas tu plata i tu oro, ansi ke pezes tus dichas antes de dizirlas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4982 |
pezevenklik (t.) m. |
סרסרות; דמי סרסרות |
|
me bozeó el fecho i por mas pezevenklik, demanda korredería (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4983 |
pezgadía f. |
כובד; משא קשה לנשיאה; משימה כבדה הנעשית נגד הרצון; הפעלה נוקשה של כללים וחוקים; שעמום |
|
ya me mata; sien vezes me demanda la mizma koza; para desbarasarme de esta pezgadía, le di todo lo ke kijo (Nehama) |
|
el tavlado s'esfondó de la pezgadía de la kasha de fierro (Nehama) |
|
me es pezgadía de ir a vijitarlo (Nehama) |
|
deshate de estas pezgadias (Moscona) |
|
me fui antes del tiempo por no darles pezgadias (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4986 |
pezgado adj. |
כבד, כבד משקל, מעיק; כבד תנועה, מגושם; בלתי נסבל בשל פדנטיות; מטומטם, טיפש; חמוּר |
|
eskapí a fulano de un embrolyo, ma me viene pezgado de demandarle paga (Nehama) |
|
lo ke komi me kayo pezgado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4987 |
pezgar v. |
שקל, היה כבד; הטריד, הדאיג |
|
esta ropa pezga una oka (Nehama) |
|
me pezga de demandar lo ke me se deve (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9815 |
pezgo m. |
משא, מטען, כובד, עומס, משקל, כבידה, נטל, זבורית; מועקה, ייסורי מצפון |
|
no alevantes pezgo (Moscona) |
|
el fierro es mas pezgo ke la tavla (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4989 |
pezgor m. |
משקל, כובד; תחושת כובד בקיבה, קשיי עיכול; דאגות |
|
no se alevante de en basho del pezgor (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4993 |
pezo m. |
מאזנים, משקל; משקולת |
|
lo mas de ropas se venden a pezo (Nehama) |
|
el pezo no esta amezurando djusto (Moscona) |
|
kon esta djente todo kale estado kon el pezo i la vezne (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4994 |
pi m. |
הגה, הברה |
|
un pi si dishe, al punto todo se faze a dover (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4995 |
piadad f. |
רחמים, רחמנות, חמלה, חסד; חסידות |
|
aharvar kon piadad/kon mano de piadad (Nehama) |
|
el Dio ke mos mire kon ojo de piadad (Nehama) |
|
ten piadad! (Moscona) |
|
ombre de piadades (Moscona) |
|
no estamos diziendo ke no komas, ma el komer deve ser kon piadad (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4997 |
piadozo adj. |
רחום, רחמן, חסוד, בעל צדקה, נדיב לב, חנון |
|
el Dio piadozo (Nehama) |
|
el piadozo no tienen repozo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5250 |
piano (2) m. |
קומה |
|
kaza de ocho pianos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5249 |
piano (it.) adv. |
לאט, בעדינות, ברכות |
|
no te apresures, va pian piano (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4998 |
piante- ni piante ni mamante |
אין נפש חיה |
|
no topar ni piante ni mamante (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4999 |
pich (t.) m. |
ממזר, אדם נקלה |
|
es un pich (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5259 |
pie m. |
רגל; מידת רגל |
|
ya estás en pies, az la kama (Nehama) |
|
no meter pie en kafé/en yeshivá/en eshkola/en keilá (Nehama) |
|
le das el pie, kiere el pie i la mano (Nehama) |
|
kuando se tiene kavayo al ahir no es verguensa de kaminar a pie (Nehama) |
|
en mi kaza no entra pie ajeno (Nehama) |
|
en esta kaye no piza pie de bivo/de benadam (Nehama) |
|
de pies fina kavesa yevar todo muevo (Nehama) |
|
azer echos en pies (Moscona) |
|
no le des pie d'entrada (Moscona) |
|
ande le veo los pies, le vere la kavesa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5263 |
piedra f. |
אבן; חומר קשה מאוד; אבן מצבה, מצבה |
|
si la piedra da al vidro, guay del vidro, i si el vidro da a la piedra, guay del vidro (Nehama) |
|
la piedra no viene de londje (Nehama) |
|
ken tiene tejado de vidro ke no arroje piedras al vezino (Nehama) |
|
arrojar la piedra i eskonder la mano (Nehama) |
|
kayo piedra en pozo (Moscona) |
|
save kitar la para por debasho la piedra (Moscona) |
|
el ombre yeva mas ke las piedras (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5264 |
piedrada f. |
מכה באבן, פצע שנגרם מאבן |
|
ni palavra ni piedrada no tornan atrás (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5265 |
pierna f. |
שוק, ירך |
|
espande la pierna fina onde va la kuvierta (Nehama) |
|
las piernas las tengo tomadas (Moscona) |
|
los del rey en meza komen, i los tuyos a mi pierna (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4990 |
pikado adj. |
טחון; מדוקר, עקוץ; נפגע, פגוע |
|
mas vale pikado ke guzaneado (Nehama) |
|
de lo pikado se faze kyeftes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9831 |
pikar v. |
טחן; עקץ, דקר, נעץ; טעם מאכלים בלי להסב לשולחן; פגע (במילים) |
|
las gainas se estan pikando una a la otra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5000 |
pikarse v. refl. |
נדקר; נפגע |
|
se pika de tener muy buena edukasión/de konoser lenguas/de ser de buena famiya (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9832 |
piko m. |
מידת אורך: טפח; מקור (של עוף); מקב, מעדר |
|
i el prove i el riko se amizuran kon un piko (Moscona) |
|
piko para lavorar las piedras (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9834 |
pikurina f. |
דבר מה פעוט |
|
la fuente esta koriendo una pikurina (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5001 |
pila f. |
כיור; שוקת; ערימה |
|
una pila de ropas (Nehama) |
|
una pila de topes (Nehama) |
|
una pila de lenya (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9835 |
pilikura (gr.) m. |
דבר פעוט, חסר ערך |
|
unos pishkadikos, una pilikuria (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9836 |
pilishti (ebr.) m. |
פלשתי; בהשאלה: רשע |
|
kon este pilishti ke no tengas ke azer (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
4992 |
pimienta f. |
פלפל |
|
la pimienta komen los reyes, la nieve pizan los kavayos (Nehama) |
|
grano de pimienta (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9837 |
pino m. |
שיא, פסגה, צמרת; אורן |
|
un ombre alto komo el pino (Moscona) |
|
estar en la punta 'el pino (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9839 |
pinta adj. |
מאיכות גרועה; בהשאלה: נאמר על אדם במצב בריאותי ירוד שאין לקנא בו |
|
komo esta el hazino? - pinta (Moscona) |
|
el shavon ke merkates esta pinta zahro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9841 |
pinta f. |
נקודת חן; נמש; נקודה, כתם, צבע; טיפוס המעיים |
|
kon pintos pretos i blankos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9842 |
pintado adj. |
צבוע, מצוייר; ירוד מבחינה חומרית/בריאותית |
|
pintado a las mil maraviyas (Moscona) |
|
avram esta pintado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9844 |
pintar (1) v. |
צבע, צייר; תיאר בצורה ציורית; קישט (עוגה) |
|
el saver pintar es un dono (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9845 |
pintar (2) v. |
שילם במזומן; בזבז כסף |
|
pintar las paras (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9846 |
pintarse v. refl. |
התאפר, התפרכס, הצטבע |
|
ke se pinti por lo ke es (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9847 |
pintilik (t.) |
קמצנות, צייקנות |
|
el pintilik ke tiene no lo desha gozar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9848 |
pinturia f. |
תמונה, ציור |
|
korason de pensamientos buenos asemeja a pinturia de rozas sovre pared enkalada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5009 |
pinya adj. |
מלוח מאוד |
|
el kezo esta pinya (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9849 |
pinyuga f. |
גחלת |
|
del buen karvon - buena pinyuga (Moscona) |
|
kavesa de pinyuga (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5008 |
pinzel m. |
מכחול, מצבוע |
|
ensúpito me se metió delantre komo un pinzel (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5010 |
pío a pío/píos a píos adv. |
בהדרגה, מעט מעט |
|
pagar una devda a píos a píos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9851 |
piojo m. |
כינה |
|
piojo sovre kustura (Moscona) |
|
se ancheo komo el piojo en la tinya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9853 |
pir (fr.) adj. |
יותר גרוע |
|
su ermano es pir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5011 |
pir (gr.) m. |
הנקודה הגבוהה ביותר, השיא |
|
el pir de la kalor (Nehama) |
|
el pir del frio (Nehama) |
|
al pir de la ravia (Nehama) |
|
al pir de la mansevez (Nehama) |
|
al pir de la ermozura (Nehama) |
|
el pir es ke [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9855 |
piriz (t.) m. |
צום, תענית |
|
no tiene piriz en la boka (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9856 |
pishada f. |
הטלת מים, השתנה |
|
pishada sin pedo es komo boda sin pandero (Moscona) |
|
le esta kaminando atras komo la pishada del azno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9858 |
pishadero m. |
הטלת מים/השתנה תכופה |
|
la bira da en pishadero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9859 |
pishado adj. |
מוכתם בשתן |
|
ken se echa kon pishado se alevanta pishado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9860 |
pishar v. |
השתין, הטיל מימיו |
|
pisharse en la palavra (Moscona) |
|
es el ke pisho en el ojo del guerko (Moscona) |
|
pisharse en la banyika (Moscona) |
|
no save ni por ande pisha la gaina (Moscona) |
|
djoha, alevanta, pisharas (Moscona) |
|
pisharon en una kalavasa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9866 |
pishik (t.) m. |
מרמה, תרמית |
|
azer pishikes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9867 |
pishín (t.) adj. |
משולם מראש |
|
fiado no vende , ande mi se paga pishim (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9868 |
pishín/pishim (t.) adv. |
מיד, תכף, מהר; מראש |
|
pishim de todo, prime ke sepas kualmente [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9869 |
pishkín (t.) adj. |
מומחה, מיומן, מוסמך, בר סמכא |
|
si sos pishkin sal en medio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9870 |
pishmán(t.) adj. |
מתחרט, בעל תשובה |
|
mil vezes esto pishman ke me apanyi en este baile (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9871 |
pishmanlik (t.) m. |
חרטה, חזרה בתשובה |
|
pensa bueno para ke despues no ayga pishmanlik (Moscona) |
|
en arrepintiendose se ovliga a pagar 100 levos de pishmanlik (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5017 |
pisho m. |
שתן; זרזיף, טפטוף |
|
dar guezmo de pisho (Nehama) |
|
un pisho d'agua/d'azeite/de vinagre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9873 |
pishpón m. |
שם של משקה; לגימה, סביאה |
|
lo ke gana mosho se va para pishpon (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9874 |
piska f. |
קורטוב, קמצוץ, קורט; חתיכה, פיסה |
|
no tiene una piska de verguensa (Moscona) |
|
en la papelera kedo una piska de sal (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5016 |
pisón m. |
פיטמה |
|
la kriatura aferra el pisón kuando está fabrenta i lo asolta kuando está farta (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5019 |
pita (gr.) f. |
פיתה |
|
kien se kumió la pita?- la nuera (Nehama) |
|
pita kayente kon kezo fresco (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9877 |
pitilá (ebr.) f. |
רטיה, אספלנית דביקה; ''דבק'' - אדם דביק ובלתי נסבל |
|
no te apanyes kon esta pitila (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9878 |
piyadé (t.) m. |
צבא, חיל רגלים |
|
mi ijo sierve en un piyade (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9879 |
pizada f. |
דריכה; בעיטה |
|
dar una pizada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5020 |
pizar v. |
דרך, דרס, רמס, בטש, מעך; השיג גבול; כתש; ניצב על |
|
este moble no piza bueno (Nehama) |
|
mas ke no pizes por aki (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9881 |
pizma (gr.) f. |
עקשנות, רשעות; טינה; התגרות |
|
azer algo por pizmas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5021 |
plaka (gr./t.) m. |
אדם איטי וגמלוני |
|
una plaka de chimento/una plaka de marmol/una plaka de métal/una plaka de piedra/una plaka de vidro (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9882 |
plan/o m. |
תכנית, מתווה, תרשים, שרטוט, מפת שטח |
|
el plan de la sivdad lo estan lavorando de muevo (Moscona) |
|
la kaza se va ir al plan (Moscona) |
|
los planes de muestros adversarios salieron yerados (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5022 |
planta f. |
שתיל, נטע, צמח; כף (רגל/יד) |
|
planta de la mano, planta del pie (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9885 |
plantarse v. refl. |
ניטע; נתקע, ננעץ, קבע עצמו |
|
se planto delantre de mi i no me esta deshando ver nada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9886 |
planteo m. |
נטיעה; צמחיה |
|
los planteos ermoyesen i kuvijan la tierra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5023 |
plasa f. |
כיכר; כיכר השוק, שוק |
|
kuento de kaza no vale a la plasa (Nehama) |
|
lo ke pasa en kaza no pasa a la plasa (Nehama) |
|
el fijon esta falto en plasa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5025 |
plasar v. |
הציב, הניח, שם, מיקם, שם במקום, קבע, השקיע (כסף); מכר בקמעונאות, הציע למכירה |
|
plasar ropa/bilietos de lotería (Nehama) |
|
esta bien plasado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5026 |
platero m. |
צורף |
|
la morena fija del Dio, la blanka fija del platero (Nehama) |
|
ovra de maestro i de manos de platero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5027 |
platiko m. |
צלחת קטנה, קערונת; שי של צלחת ממתקים/פירות; משלוח מנות |
|
kien manda/embía platikos arresive chanakitas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5028 |
plato m. |
צלחת, מגש; מנה; שי פירות/ממתקים/פרחים הנשלח לרגל ארוע |
|
en una famiya medianera, para un komer regolar se sierven algunos mezetes para avrir la gana, uno o dos platos i fruta para kitar la savor de la boka (Nehama) |
|
no dates haber ke el plato se chatleo (Moscona) |
|
en las kazas djudias uzan gizar en viernes ocho platos , a dos para kada meza asta noche de alhad (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5029 |
plazer m. |
עונג, תענוג, הנאה, עדנה; טובה, חסד |
|
az plazer, no mires a kien (Nehama) |
|
azer plazer i topar la belá (Nehama) |
|
kon grande plazer (Moscona) |
|
tengo el plazer [...] (Moscona) |
|
azimi este plazer (Moscona) |
|
el azer akonanta el plazer (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5031 |
plazer v. |
מצא חן, נשא חן, נעם, ערב |
|
no ay a kien no plazgan las flores (Nehama) |
|
me plaze estar en buena kompanía (Nehama) |
|
lo bueno plaze a todos (Nehama) |
|
no me plaze repetar (Moscona) |
|
te plazen kastanyas? (Moscona) |
|
le plazio la koza en sus ojos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5034 |
plaziente adj. |
נעים, נוח, ערב |
|
tu plaziente, yo kontente (Nehama) |
|
es una persona muy plaziente (Moscona) |
|
el klima en estos lugares es muy plaziente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9901 |
plazo m. |
מועד |
|
a la luna la kompozo por plazos i por azer saver los trokamientos de los tiempos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5035 |
pleito m. |
מריבה, ריב, מחלוקת, קטטה, תגרה, סכסוך, מדון |
|
pleito d'ermanos, alhenya de manos (Nehama) |
|
pleito de merkaderes, alegría de djabadjis (Nehama) |
|
en pleito no s'esparte konfites (Nehama) |
|
después de un buen pleito una buena paz (Nehama) |
|
los vizinos estan en un pleito (Moscona) |
|
padre i ijo estan en pleito (Moscona) |
|
en kaza ke ay pleito no se akoje ni la siniza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9905 |
pletez m. & adj. |
איש ריב, איש מדון, שוחר מדון, קנטרן, רגזן, אלים |
|
pursedaka no te apanyes kon este ombre pleitez (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9906 |
plomada f. |
חרט עופרת; משקולת עופרת, אנך |
|
la plomada se uza para enderesar i azer derechos los muros ke se fraguan (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9907 |
plombar (fr.) v. |
סגר בחותמת, חתם בפלומבה |
|
tengo dos muelas por plombar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9908 |
plomo m. |
עופרת; כדור יריה; טרדן, טרחן |
|
no te djuges kon plomo yeno porke se tienen visto munchas desgrasias (Moscona) |
|
loke fueron akeyos plomos a media noche? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5039 |
pluma f. |
נוצה, פוך; ציפורן, עט, קולמוס |
|
kavesal de pluma (Nehama) |
|
kultúk de pluma (Nehama) |
|
fuir kon plumas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1462 |
podar v. |
גזם, זמר, קצץ |
|
apodar la vinya (Nehama) |
|
podar la vid o alimpiarla kortando sus sarmientos demaziados (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5041 |
poder m. |
יכולת, סמכות, יפוי כח, עצמה, כוח, שלטון; רווחה, מצב כלכלי טוב, אמצעים כלכליים |
|
bien bueno en poder negro (Nehama) |
|
a poder de gritos (Nehama) |
|
a poder de kinino (Nehama) |
|
a poder de melezinas (Nehama) |
|
a poder de menazos (Nehama) |
|
a poder de rogativas (Nehama) |
|
estas dolores en poder de otro se kierría konsulta de dotores (Nehama) |
|
kada uno da según su poder (Nehama) |
|
se le tomo el poder (Moscona) |
|
al poder vino el partido demokratiko (Moscona) |
|
lo keres konoser - dale poder (Moscona) |
|
a poder de paras (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9916 |
poderozo adj. |
עשיר, בעל יכולת; חזק, כל יכול |
|
el todo poderozo ke mire i se apiade (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9917 |
podestador m. |
שליט, אדון |
|
kruel podestador dezgrasia del puevlo i governadores derecheros azen enfloreser sivdad (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5049 |
podestanía f. |
שלטון; שליטה |
|
la Rusia i los Estados Unidos de Amarika se pelean por ganar la podestanía sovre todos los Estados de la tierra (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9918 |
podestar v. |
שלט על, חלש על, משל, רדה ב-; הכריע (אויבים) |
|
lo iziste podestar sovre las ovras de tus manos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5050 |
podjo m. |
באר; בור |
|
asi me echen al podjiko de las agujas si estó favlando mentiras (Nehama) |
|
en el podjo donde bevites agua no eskupas (Nehama) |
|
es podjo sin fondo, echas i no se inche (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9919 |
poezía f. |
שירה |
|
agora vamos a sintir la poezia dicha por [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9920 |
pohondra f. |
קבעון |
|
ya le entro la pohondra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5053 |
pokito m. |
כמות מועטה, קומץ |
|
aspera un pokito (Nehama) |
|
vate un pokito mas par'ayí, ven un pokito mas par'akí (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9921 |
pokitura f. |
כמות מועטה, סכום פעוט |
|
ke pokitura ke te dieron por un levo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5073 |
poko adj. |
מועט |
|
pokos son los ke saven razonar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5063 |
poko adv. |
מעט |
|
lo ke poko pezga i mucho vale (Nehama) |
|
poko favlar i mucho sentir (Nehama) |
|
poko favlar mucho entender (Nehama) |
|
poko favlar poko pekar (Nehama) |
|
poko favlar poko yerrar (Nehama) |
|
poko favlar salú para la bovedá/salú para'l puerpo (Nehama) |
|
por poko ke sea [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5055 |
poko m. |
כמות קטנה |
|
a kitar de lo poko no keda nada (Nehama) |
|
dame otro un poko (Nehama) |
|
en vezes, kon un poko de kanseria se alkansa mucho (Nehama) |
|
este póvero padre no pudo dar a su fija ke sinko mil liras de oro de dote. Poko i nada! (Nehama) |
|
kien demanda poko es loko (Nehama) |
|
kien poko da porke poko tiene da kon su alma, kien mucho da porke mucho tiene da de su bolsa (Nehama) |
|
komer poko i luz mucha; komer poko i ver al Dio a la kama (Nehama) |
|
komer poko i vestir bueno (Nehama) |
|
merkar un poko de ropa (Nehama) |
|
otro un poko ya viene (Nehama) |
|
pedrer lo poko de bien ke se tiene (Nehama) |
|
pelearse por poko i por nada (Nehama) |
|
antes un poko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5074 |
poliyarse v. |
נאכל ע''י עש; התמלא דאגות כוססות; נשאר תקוע בחור שלו בלי קשר לבריות |
|
poliyarse por los ijos/por la kaza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9924 |
polka f. |
ריקוד הפולקה; ז'קט נשי עם שולי פרווה |
|
i por este i por todos mi alegria se apoka kuando bailan a dos a dos en el baile de la polka (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5075 |
polviko m. |
אבקת תרופה |
|
las viejas del tiempo konosian polvikos ke davan para pasar adelantre de los fríos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5076 |
polvo m. |
אבק, עפר; אבקה; קמח |
|
korre korre, i a la fin polvo i guzano! (Nehama) |
|
alevantar del polvo (Moscona) |
|
alimpiar el polvo (Moscona) |
|
todo es del polvo i todo tornara al polvo (Moscona) |
|
polvos para dolor de kavesa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9929 |
pompa f. |
זוהר, יפעה, תפארת, פאר, ראוותנות; משאבה |
|
salieron a su resivo kon grande pompa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5077 |
pompeada f. |
שאיבה; לגימת משקה גדולה |
|
inchir un kántaro en dos pompeadas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5078 |
ponentino adj. |
מערבי |
|
en Venezia existían tres komunidades djudías: la ponentina, de los orijinarios de la Europa oksidental, la djermánika, de los eskenazím ke favlavan yidish, orijinarios de la Europa sentral i de Rusia, i la levantina, de los orijinarios de las tierras turkas, sefardis, por la mas parte de Salonik (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9930 |
poner v. |
שם, הניח; הניח הנחה, דמיין |
|
poner karga sovre alguno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5079 |
ponerse v. refl. |
ניגש ל-; שקע (השמש) |
|
de onde nase el sol i asta onde se pone (Nehama) |
|
al ponerse del sol (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5080 |
ponte m. |
גשר; סיפון, גשר הספינה |
|
el ponte del rio (Nehama) |
|
pasar el ponte (Nehama) |
|
el ponte de la nave, el ponte del vapor (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5093 |
por prep. |
בתור; מחמת, בגלל; בשביל, בעבור, כדי, למען; בעד, מבעד ל-, דרך; באמצעות; למשך, במשך; ב-, בתוך |
|
Abel hue matado por Kaín (Nehama) |
|
arrivar/partir por treno/por vapor/por avión (Nehama) |
|
dar a Lea por Rajel (Nehama) |
|
dar una koza por otra (Nehama) |
|
darse a entender por djestos (Nehama) |
|
el pan es fecho por el panadero (Nehama) |
|
empesar por el empesijo/por enmedio/por el kavo (Nehama) |
|
es luvia por luvia (Nehama) |
|
esta kaza esta por arkilar/por vender (Nehama) |
|
estar en una sivdad por un día (Nehama) |
|
ganar tanto por día/por semana (Nehama) |
|
ir por lana i salir treskilado (Nehama) |
|
lavorar por interés/por amistad/por negregura/por vengansa (Nehama) |
|
merkar una koza por bavas (Nehama) |
|
ninguno lo kiere por su negregura (Nehama) |
|
pasar por el ponte (Nehama) |
|
pasar por la puerta (Nehama) |
|
pasearse por el molo (Nehama) |
|
pasearse por las guertas (Nehama) |
|
por bueno lo fizo (Nehama) |
|
salir por/para tomar aire (Nehama) |
|
sufrir por modre de uno (Nehama) |
|
tener a un negro por amigo (Nehama) |
|
tomar a uno por otro (Nehama) |
|
tomar por empiegado (Nehama) |
|
travar por las orejas (Nehama) |
|
viajar por todos los tiempos/por tiempos serenos i por tiempos truvios/por las luvias/por las nieves (Nehama) |
|
pasar por la kaye (Moscona) |
|
luchar por la pas (Moscona) |
|
una koza por otra (Moscona) |
|
el artikolo fue eskrito por [...] (Moscona) |
|
por su buendad (Moscona) |
|
por mi mansevez buena (Moscona) |
|
por moso (Moscona) |
|
por mujer (Moscona) |
|
por tres levos (Moscona) |
|
pasar por savio (Moscona) |
|
darse por vensido (Moscona) |
|
ainda esta por vinir (Moscona) |
|
la kaza esta por vender (Moscona) |
|
por poko (Moscona) |
|
por mi parte (Moscona) |
|
por mas bueno (Moscona) |
|
por amor de (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9949 |
porfiar v. |
התחנן לפני, הפציר ב-; עמד על, התעקש |
|
esto purfiando por entrar (Moscona) |
|
no eeas selozo kon tu mujer porke purfiara por enganyarte (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5083 |
porke conj. & adv. |
מפני ש- |
|
no partió porke mankó el treno (Nehama) |
|
se kayó porke se arresvaló (Nehama) |
|
lo yevan por la mano porke es siego (Nehama) |
|
me arrepozo porke estó kanso (Nehama) |
|
kierer saver el porke de todo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5088 |
porke interog. |
מדוע, למה |
|
porke yoras? (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9951 |
portador m. |
סבל, נושא; שוער |
|
el portador de la prezente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9952 |
portalero m. |
שוער |
|
pero no se ke batir tuvieron los portaleros esta noche, ke por lo tanto tadraron de serrar las puertas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5089 |
portanto (fr.) conj. |
בכל זאת, למרות זאת, אולם, אף על פי כן, מכל מקום; לכן, על כן, משום כך |
|
es akojedor i portanto esta yeno de liras (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5090 |
portativo adj. |
מיטלטל, נייד |
|
lampa portativa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5091 |
porto m. |
נמל |
|
porto de mar; porto de rio (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9953 |
portokalar m. |
עץ תפוז |
|
el kamino pasava entre portokalares i limonares (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9954 |
posa (t.) f. |
משקע, תחתית החבית/ הבקבוק |
|
la pusa de la djuderia (Moscona) |
|
despues de kolar kedo una pusa vedre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9956 |
posibilidad/posibilitá/posibilidat f. |
יכולת, חלופה, אפשרות |
|
no tengo la posivilidad (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9957 |
posivle adj. |
אפשרי |
|
azeras todo lo posivle (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5092 |
posta (1) (it./t.) f. |
דואר; משימה (לזמן מוגדר); ניידת, רכב להסעת עצירים, משלוח |
|
oy vino mucha posta (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9958 |
postal (2) (bulg.) adj. |
עצלן |
|
de este postal echo ke no asperes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5120 |
postema (gr.) f. |
מורסה, אבצס, פרונקל; בהשאלה: מכאוב; כינוי למישהו מאוס ומכביד; עוגמה ישנה ומכבידה |
|
postemas tiene mamá al fondo de la kasha! (Nehama) |
|
el vidjut entero lo tengo una postema (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5252 |
posto (it.) m. |
תפקיד, משרה; מקום, מושב |
|
no es su puesto (Nehama) |
|
meter kada koza a su puesto (Nehama) |
|
el posto de direktor esta vakante (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9961 |
postura f. |
יציבה, תנוחה, מצב; שקיעה |
|
de onde esklarese el sol asta su postura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5121 |
potá (t.) f. |
כור היתוך, מצרף, בית יציקה |
|
estos dos no se pueden kalar; se kieren echados a la pota (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9962 |
potín (t.) m. |
מגף |
|
bastoniko djilali, el putin delgado, entojiko mavili, se asenta allado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5122 |
potra f. |
זפקת, בלוטה נפוחה; שבר, פקע |
|
kien kon la potra kien kon la krevadura (Nehama) |
|
no m'abasta mi potra sino enriva me viene otra (Nehama) |
|
todo adjusto shimshon, mas ke potra i kevradura (Moscona) |
|
no abastese mi potra, ke agora me sale otra (Moscona) |
|
no se mira el su potra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9966 |
povoreza f. |
עניות, דלות |
|
kada uno kon su penserio, el riko kon su rikeza, i el prove kon su povreza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9967 |
poyiko m. |
אפרוחון; כינוי לבחורה צעירה וצנומה |
|
se izo un puyiko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5124 |
poyo m. |
אפרוח, תרנגול צעיר; רווח גדול; אדם חיוני ואמיץ; הולם לב |
|
onde mete la mano kita poyos/onde piza salen poyos (Nehama) |
|
la asentada ke di ya vo kitar poyos (Moscona) |
|
apanyo un poyo lo sta splumando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9970 |
poyrás/poyraz (t.) m. |
רוח צפונית- מזרחית |
|
vino komo el poyraz (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5125 |
pozar v. |
חנה, נטה אוהלו; הציב, הניח, שׂם, הציג; דיגמן; הציג עצמו לראווה |
|
pozar una karga (Nehama) |
|
devemos de pozar las kozas en regla (Moscona) |
|
no se save ni pozar ni empozar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9973 |
pozisión f. |
מצב, עמדה, מעמד; משרה |
|
es de buena pozision (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9974 |
pozitivamente adv. |
באופן חיובי |
|
a la kestion mos respondio pozitivamente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9975 |
pozo m. |
באר, בור |
|
kavakar pozo kon alguja (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9976 |
prado m. |
אחו, נאות דשא |
|
krese la yerva del prado sin agua? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5126 |
pranga (t.) f. |
בית סוהר, בית כלא, מחנה מעצר, תא כלא; שלשלאות לרגליים |
|
meter en pranga (Nehama) |
|
kuatro anyos de prezion en la pranga metido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5127 |
pranso (it.) m. |
משתה, סעודה חגיגית, מסיבה, בנקט |
|
aparejos de pranso (Nehama) |
|
invitar/kombidar/yamar a pranso (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9978 |
prasa (t.) f. |
כרשה, כרתי, פראסה |
|
ya sta por prasa i kalavasa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5129 |
pratika f. |
מיומנות; מעשה, ביצוע, הגשמה, שמירה, קיום (חוק, מצוות) |
|
tener la pratika de un fecho (Nehama) |
|
la pratika vale mas ke la gramatika (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5131 |
pratikarse v. refl. |
רכש מיומנות |
|
pratikarse en un ofisio/en una lingua/en un arte (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5132 |
prátiko adj. |
נוח, שימושי, פרקטי; מיומן |
|
un ombre pratiko (Nehama) |
|
bushkamos un eskrivano bien pratiko en los kontos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9980 |
prear v. |
שדד, בזז, שלל, גזל, חטף |
|
ajenos los prian i los eredan, no tienen ijos israel (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9981 |
predezir v. |
ניחש, ניבא |
|
predizir los akontesimientos venideros (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5133 |
pregón m. |
הכרזה, הצהרה, הודעה, צו |
|
salió pregón del rey (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5134 |
pregonero m. |
כרוז |
|
kien tiene mal al dedo se faze pregonero (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9982 |
preguntar v. |
שאל, חקר, ברר, הציג שאלות; שאל בשלום |
|
su manera de preguntar dava a entender el uzo de komando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5135 |
premir v. |
נצרך, נזקק ל-, השתוקק ל- |
|
no me prime, ya puedo asperar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9983 |
prenda f. |
משכון, ערבון, עבוט; עיקול, החרמה, הפקעה |
|
dar en prenda (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9984 |
prender v. |
לקח, נטל; לכד, תפס |
|
en la red ke eskondieron fue prendido su pie (Moscona) |
|
ke vos dire mi kerido, vinieron letras de fransia, el negosio esta prendido, en nada no ay ganansia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5136 |
prenyado m. |
הריון |
|
ni el prenyado ni el dukado pueden kedar guadrados (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5137 |
preparativa/o f./m. |
הכנה |
|
preparativos de viaje/de fiesta (Nehama) |
|
azer preparativas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9987 |
preparativo adj. |
מכין |
|
los lavoros preparativos ya ampesaron (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9988 |
presiar v. |
קבע, הידק; העריך, אמד; ערך את שומת הנדוניה |
|
no saves presiar las kozas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5140 |
presio m. |
מחיר; ערך |
|
mos trusho un sesto de fruta, no debaldes, kon su presio (Nehama) |
|
los presios estan en pujita (Moscona) |
|
no ay presio para su kapachita (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9991 |
presto adj. |
זריז, מהיר |
|
se fue presto i negro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5138 |
presto adv. |
מהר, חיש, מיד, בקרוב; מוקדם |
|
el dar presto es komo dar dos vezes (Nehama) |
|
vinites muy presto (Moscona) |
|
kamina mas presto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9994 |
prestura f. |
מהירות, זריזות, חפזון |
|
en la prestura me alvidi de tomarlo (Moscona) |
|
ke es la prestura de alevantarte? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9996 |
presurozo adj. |
דחוף; מהיר, זריז, נחפז; שאוהב לפעול מהר ובלי לחכות |
|
ganansia rovada komo la luvia presuroza, presto viene i pasa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5141 |
preto adj. & m. |
שחור; כושי; אומלל, עצוב, אבל; אדם אלים |
|
mira ke viene el Preto! (Nehama) |
|
disho la pes a la kaldera, kulo preto vate mas aya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
9998 |
preva f. |
הוכחה, ראיה; נסיון |
|
asta preva kontraria (Moscona) |
|
dar prevas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5142 |
prevaz (t.) m. |
כרכוב, צוק; מסגרת (דלת/ חלון) |
|
el prevaz de la puerta/de la ventana (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10000 |
prezentar v. |
הציג, הראה, הגיש, מסר |
|
vos prezento el konto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10001 |
prezentarse v. refl. |
התייצב, הציג עצמו |
|
ayer se prezento sr [...] (Moscona) |
|
sosh rogados de prezentarvos a la ora apropiada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10003 |
prezente adj. |
נוכחי, נוכח |
|
tener prezente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5143 |
prezente m. |
הווה; מתנה, שי, מתן, דורון, מנחה |
|
kien echó prezénte ke se kede, kien no, ke se vaya! (Nehama) |
|
dar prezente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5144 |
prezo m. |
בית סוהר, בית כלא; מאסר; אסיר |
|
porke estas en prezo? -por diez groshes de medra (Nehama) |
|
echar en prezo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10006 |
prezumir v. |
הניח, שער, ניחש, ניבא; התיימר |
|
i eya sintiendo ditas avlas se prezumio mas mucho por kaminar komo novia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5145 |
prima adv. |
ראשית כל |
|
los vezinos se adjuntan de prima para pasar la ora (Nehama) |
|
empesar de primas a primeras (Nehama) |
|
me alevanti de prima (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10008 |
primario adj. |
ראשוני, יסודי; קדום; מצוין |
|
se topa en sofia i esta primario (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5139 |
prime adv. |
יש צורך ב-, צריך ל- |
|
antes de partir por tiempo, prime ke meta todo en regla (Nehama) |
|
prime pasensia (Moscona) |
|
prime repozo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10011 |
primer (it.) v. |
היה זקוק ל-, היה צריך |
|
guadrati la salud ke te va primir (Moscona) |
|
prime ke vayas (Moscona) |
|
prime dicho a su padre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5147 |
primer/primero adj. |
ראשון, התחלתי |
|
el primer día (Nehama) |
|
la primera ora (Nehama) |
|
por primer komer tenemos peshe (Nehama) |
|
el primer fijo (Nehama) |
|
los primeros ombres bivian en las sharas (Nehama) |
|
la primera regla para la salud es de komer kon mezura (Nehama) |
|
los primeros tiempos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5152 |
primero/en primero adv. |
בתחילה, ראשית, קודם כל |
|
primero el Dio, no tengo menester de fijo de ombre (Nehama) |
|
primero el Dio, ya se dirijir mi fecho (Nehama) |
|
kien da en primero da kon miedo, kien da segundo da kon gusto (Nehama) |
|
en primero las paras (Moscona) |
|
en primero de todo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5151 |
primería f. |
ביכורים; התחלה |
|
todas las primerias son duras (Nehama) |
|
az tornar nuestros djuezes komo en la primeria (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5158 |
primo adj. & m. |
ראשון, ראשון במעלה, מעולה |
|
la prima foja del livro (Nehama) |
|
el primo i el último (Nehama) |
|
el primo número (Nehama) |
|
por primo devo dizir [...] (Moscona) |
|
va ser primo si es ke puedo alkansar a tiempo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5161 |
primo m. |
דודן, בן דוד |
|
ir por kaminos onde no ay primos ni parientes (Nehama) |
|
mi primo (Nehama) |
|
semos primos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10019 |
primodjenito m. |
בכור |
|
tus ijos i tus ijas estavan komiendo i beviendo vino en kaza de su ermano el primojenito (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10020 |
primura f. |
דחיפות, שעת חירום; צורך דחוף, נחיצות |
|
tengo primura de [...] (Moscona) |
|
ke primura avia de enmeleskarte en este echo (Moscona) |
|
no se aze primura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10023 |
primurozo/primorozo adj. |
דחוף; נחוץ; נצרך, נזקק |
|
no es prove ma primurozo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10024 |
prink m. |
בדיה |
|
este prink kontaselo a otro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5164 |
prinsip/prinsipio m. |
עקרון; התחלה, ראשית |
|
prinsipios de un ofisio/de un arte/de una sensia (Nehama) |
|
el prinsipio de los menesteres del ombre son: fuego i agua, fierro i sal, vino i azeite, trigo i arina, leche i miel, kuvierta i panyo para vistir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10026 |
prinsipal m. |
מנהל |
|
aki nada no se aze sin el prinsipal (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5165 |
prisa f. |
חפזון, פזיזות, מהירות |
|
por mas de prisa en pies se pila (Nehama) |
|
ande kon tanta prisa? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10028 |
privada f. |
שירותים, בית כסא, בית שימוש; אדם גס ולא ישר; דבר דוחה ומעורר גועל |
|
la ora de la pishada, fraguala la privada (Moscona) |
|
la privada no le abasha de la boka (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10030 |
prizión f. |
כלא, בית סוהר, בית אסורים |
|
lo echaron en una prezion onde no ve luz de sol (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5166 |
prizionero m. |
אסיר; שבוי |
|
ningún prizionero se kita de la prizión (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10031 |
pro prep. |
בעד |
|
diez bozes pro i sinko kontra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5167 |
profito (it.) m. |
רווח, תועלת, הכנסה |
|
onde no ay profito ay danyo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10032 |
profondina f. |
עומק, מעמקים, מצולה |
|
i echara en profondinas de mar todos sus pekados (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10033 |
profondita (it.) f. |
עומק, מעמקים, העמקה |
|
estudia las kestiones en profundita (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5168 |
profondo/profundo adj. |
עמוק |
|
penserios profondos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10034 |
progresar v. |
התקדם |
|
progresar en el estudio (Moscona) |
|
progresar en el empiego (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10036 |
proksimamente adv. |
בקרוב; בקירוב, בערך |
|
proksimamente se asperan grandes evenimientos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5169 |
próksimo adj. & m. |
קרוב, סמוך; קרוב משפחה |
|
lunes próksimo (Nehama) |
|
ama a tu proksimo (Moscona) |
|
ke entre el proksimo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10039 |
prolongar/prolungar/prolungear v. |
האריך; האריך תוקף |
|
prolongar una politsa (Moscona) |
|
ken prolonga meza, prlonga dias (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10041 |
prometa f. |
הבטחה; נדר |
|
ya esto arto de prometas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5170 |
prometer v. |
הבטיח; נדר; הועיד, יעד |
|
kien promete en devda se mete (Nehama) |
|
le prometieron a rahel, le dieron a lea (Moscona) |
|
mijor es ke no prometas ke kuando prometes i no pagas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5171 |
pronto adj. |
מוכן, נכון; מהיר, זריז |
|
estó pronto para servirte (Nehama) |
|
el komer esta pronto (Nehama) |
|
kalsados prontos/ropa pronta (Nehama) |
|
esto pronto por azer tu dicha (Moscona) |
|
todo ya esta pronto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5174 |
pronunsia f. |
ביטוי, הגיה, היגוי |
|
pronunsia klara (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10046 |
pronunsiar v. |
הגה, ביטא, הביע, נאם, חרץ |
|
prononsar las palavras klaro (Moscona) |
|
el djuzgo ainda no se prononso (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10048 |
pronunsiarse v. refl. |
בוטא, נהגה, נחרץ |
|
tu tambien deves de prononsarte (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5175 |
propio adj. |
אישי, עצמי, ייחודי; הולם; עצם (בעצמו), זהה, אותו ה- |
|
eskrivir kon su propia mano (Nehama) |
|
afirmar kon su propio punyo (Nehama) |
|
me lo disho el propio (Nehama) |
|
lo propio me akontesió a mi (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10049 |
propózito m. |
כוונה, מטרה, תכלית; נושא, עניין, משפט, מילה |
|
kuanto mas grande es el propozito, mas mijor es poko avlar i muncho dar a entender (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10050 |
proseso m. |
הליך, תהליך; משפט, דין |
|
oy se mira el proseso de kontrabanda (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10051 |
prosperar v. |
שגשג, הצליח |
|
si agora tu estas prosperando mi kamino por el kual ando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10052 |
prostemería f. |
הסוף, אחרית; קץ הימים, התקופה האחרונה |
|
manyadero de el pekador sobervia i su prostimeria por entinyirse i estruimiento (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5179 |
prove n. & adj. |
עני, רש; מסכן |
|
de ser prove no es verguensa (Nehama) |
|
el povre i el riko se amezuran kon el mismo piko (Nehama) |
|
kuando el prove va kazar se le rompe el pandero (Nehama) |
|
ni por ey prove ni por ey riko (Nehama) |
|
prove no es el ke tiene poko, es el ke kovdisia lo del otro (Nehama) |
|
ayudami proves, no sere uno de vos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1463 |
provecho m. |
רווח, תועלת, הנאה, יתרון; יעילות; הקלה, הרווחה |
|
Ay danyos ke se trastornan por provecho (Moscona) |
|
la melezina le fizo provecho (Nehama) |
|
lavorar kon/sin provecho (Nehama) |
|
ke es el provecho? (Moscona) |
|
de los sanyos no vidi dingun provecho (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5186 |
provechozo adj. |
יעיל, מועיל, בעל תועלת, שימושי; מרגיע, מקל, מעלה מרפא |
|
melezina provechoza (Nehama) |
|
ansi seras provechozo para ti i para tu famiya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10057 |
provedad f. |
עניות, דלות, אביונות, ריש, חוסר כל, מחסור, דחקות, מסכנות |
|
la provedad es negra koza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10058 |
proveer v. |
סיפק, המציא, צייד, פרנס |
|
i disho avraam, el dio proveera para si el karnero para alsasion (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5187 |
provizorio adj. |
ארעי, זמני |
|
lo provizorio se aze en vezes de tura (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5188 |
pruna/prunia/pruma f. |
שזיף |
|
pruna dulse/pruna vedre/agra (Nehama) |
|
savrozo komo la sena ke echan en eya prunas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10060 |
pruntar v. |
חקר, שאל |
|
pruntale a ke oras trava el tren (Moscona) |
|
kon pruntar puedes alkansar asta stambol (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5189 |
pu! pu! pu! interj. |
התבייש לך! - קריאת בוז בכיווץ השפתיים, מעין יריקה בפרצופו של מי שעשה מעשה מביש |
|
pu ke me digan si no le do un shamár en medio la kaye (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10062 |
publikarse v. refl. |
התפרסם; יצא לאור |
|
su baragania ya se publiko por el mundo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5222 |
públiko adj. |
פומבי, ציבורי |
|
un lugar públiko (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10063 |
pudra (fr.) f. |
אבקה, אבק, טלק, פודרה |
|
enfuchido en la pudra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10064 |
pudrá f. |
כסף |
|
el mal de la pudra esta negra koza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10065 |
pudre (1) m. |
אבא (עיוות של ''פאדרי'') |
|
en akel momento entro el pudre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10066 |
pudridura f. |
רקב, רקבון, מק; החלק הרקוב |
|
d'esta manera de pudres mijor es ke no se ayegen a topar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5190 |
pudrir v. |
השחית, גרם רקבון; נרקב |
|
la umidad pudre la ropa (Nehama) |
|
el guzano pudre los frutos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5192 |
pudrirse v. refl. |
רקב, נרקב, כורסם, נכסס; דאג מאוד, נכסס מדאגה |
|
el peshe se pudrió (Nehama) |
|
por esta ropa no pagan ni la metad de lo ke kostó; la vo a deshar ey, ke se pudra (Nehama) |
|
pudrirse por los fijos (Nehama) |
|
pudrirse por la djente/por los otros/pudrirse por todos (Nehama) |
|
de las luvias todo se va pudrir (Moscona) |
|
pudre i no se pudre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10069 |
pudrisión f. |
דאגה גדולה, חרדה; רקבון |
|
la pudrision por la ija no la desha repozar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10070 |
pudrum (t.) m. |
חשיכה, אפילה |
|
afuera esta pudrum (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5223 |
pueder v. |
יכול, היה מסוגל, היה בעל יכולת |
|
el djidió i el muzulmano no pueden komer puerko (Nehama) |
|
El ke puede ke te oyga (Nehama) |
|
el ombre va fin ande puede i no fin ande kiere (Nehama) |
|
kada uno puede disponer liberamente de su moneda (Nehama) |
|
kierer es pueder (Nehama) |
|
los amales de Selanik puedían yevar a la espalda arriva de sien kilos (Nehama) |
|
muzulmanos pueden tener asta kuatro mujeres lejítimas (Nehama) |
|
para bien no puede, para mal s'esforsa (Nehama) |
|
pueder bever una redoma de vino sin emborracharse (Nehama) |
|
pueder kaminar oras enteras (Nehama) |
|
pueder mantener famiya (Nehama) |
|
pueder tener una korrespondensia en una lingua forastera (Nehama) |
|
uno solo no puede alevantar esta kasha de fierro (Nehama) |
|
no puedo mas (Moscona) |
|
poder saltar, djugar, fumar, etc. (Moscona) |
|
puede ser (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5236 |
puederse v. refl. |
ניתן ל-, אפשר |
|
en sabá no se puede asender kandil, ni fumar, ni tokar lumbre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5237 |
puerkería f. |
חזירות, מעשה נבלה, תועבה; לכלוך, זוהמה; דיר חזירים |
|
azer puerkerías (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5238 |
puerko m. |
חזיר; ''חזיר'' - כינוי לנבל; כינוי לאדם שמן ודוחה |
|
boz de puerko no suve al sielo (Nehama) |
|
el puerko no mira al sielo (Nehama) |
|
no lo esto podiendo ver komo al puerko (Moscona) |
|
las peras buenas el puerko se las kome (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5240 |
puerpo m. |
גוף |
|
el melón avre el puerpo (Nehama) |
|
la harrova serra el puerpo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5242 |
puerta f. |
דלת, שער, פתח |
|
entrar/salir por la puerta (Nehama) |
|
avrir/serrar la puerta (Nehama) |
|
deshar la puerta media avierta (Nehama) |
|
serra tu puerta alava tu vezino (Nehama) |
|
se le serraron todas las puertas (Nehama) |
|
lo echas por la puerta, entra por la ventana (Nehama) |
|
las puertas de Geinam están siempre aviertas (Nehama) |
|
la puerta del Dio está siempre avierta (Nehama) |
|
kuando una puerta se serra otra se avre/sien se avren/las puertas del Dio se avren (Nehama) |
|
kien da a la puerta siente su repuesta (Nehama) |
|
aharva a la puerta i te será respondido (Nehama) |
|
una puerta se sierra, sien se avren (Moscona) |
|
ke aspera el gato? mujer deskuidada i puerta avierta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5275 |
puertal cf. portal |
|
|
no pizar puertal de keilá (ebr.) (Nehama) |
|
no pizar puertal de kafé (fr.) (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10078 |
pues adv. |
אחרי, אחר כך, אז |
|
pus dishimos ke [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5276 |
puevlo m. |
עם, גוי; ציבור |
|
boz del puevlo, boz del sielo (Nehama) |
|
uvo muncho puevlo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5245 |
puja f. |
תוספת, עליה, הגדלה |
|
la sal da puja porke embeve umidad (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10080 |
pujamiento m. |
הוספה, תוספת, ריבוי, גידול |
|
el pujamiento se konta del mez pasado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10081 |
pujar v. |
הוסיף, הגדיל; התייקר; גדל, התווסף |
|
de pesah endelantre me van a pujar la paga (Moscona) |
|
las aguas del rio pujaron muncho (Moscona) |
|
los presios de la severa pujaron kon trenta por sien (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5196 |
pulga (1) f. |
פרעוש |
|
kien kon pulgas se echa kon yagas se alevanta (Nehama) |
|
se desha chupar la sangre por las pulgas (Nehama) |
|
de una pulga aze un gameo (Moscona) |
|
asi bivan tus pulgas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10086 |
puliarse v. refl. |
נוּגע בעש, התמלא עש |
|
ya me pulii de estar asperando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5277 |
pulso m. |
דופק, פעימה; פרק היד |
|
para ke el lavado esté bien limpio, se kiere azeite de pulso (Nehama) |
|
arremangar los pusos (Moscona) |
|
del kulo al puso (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10089 |
punchada f. |
דקירה, כאב פתאומי וחזק, עקיצה; חתך להוצאת מוגלה; רמיזה; עידוד |
|
tengo punchadas en la spalda (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5198 |
punchadika f. |
דקירונת ; עידוד, דחיפה |
|
este panaris una punchadika solo kiere (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5199 |
punchar v. |
דקר, עקץ, נעץ; פתח מורסה להוצאת המוגלה; גרם כאב עם מכשיר חד; ''דקר'', השמיע רמז פוגע |
|
l'aguja puncha los dedos (Nehama) |
|
la bezba puncha kuando la disturban (Nehama) |
|
la kunduria me puncha (Nehama) |
|
la mulika echa kiches kuando l'albadra le puncha (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10090 |
puncharse v. refl. |
נדקר, נעקץ |
|
en kuziendo me punchi (Moscona) |
|
ainda me puncha ke no lo vidi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5203 |
punchonozo/punchonioso adj. |
קוצני; חריף; (משקה) מוגז; דקדקני, נוקרן |
|
beveraje punchonozo/vino punchonozo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5204 |
punta f. |
קצה, סוף, פסגה; נקודה; כף |
|
asentarse en una punta del mendel (Nehama) |
|
guadrar parás en una punta de rizá (Nehama) |
|
la punta de l'aguja; la punta del klavo (Nehama) |
|
vestir a uno de punta pie/de punta pie fina kavesa (Nehama) |
|
la punta de la kaleja (Moscona) |
|
de una punta a la otra (Moscona) |
|
en la punta 'la nariz (Moscona) |
|
en la punta 'el tufek (Moscona) |
|
kaminar en puntikas de pie (Moscona) |
|
azer las kuatro puntas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1545 |
puntador m. |
מחווה, ''יד'' (לספר תורה); חוטר, מקל הצבעה |
|
el maestro sesierve de un apuntador para ambezar a meldar a los empesantes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5208 |
puntero m. |
מרצע; קליד (קלידים); מצביע, מחוון, ''יד'' (לספר תורה) |
|
el hazán gia kon un puntero de oro o de plata la meldadura del yahid yamado al sefer (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10098 |
punto (1) m. |
הוד, פאר; גינוני טכס |
|
dar de puntos (Moscona) |
|
no tiene punto (Moscona) |
|
vistido de punto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5209 |
punto (2) m. |
רגע, דקה; נקודה; סימן פיסוק; רגישות יתר, נוחות להשפעה; תפר, תפר כירורגי; נקודה לדיון; מידת אורך (ס''מ) |
|
a punto vino; a punto salió de aki (Nehama) |
|
es a punto lo ke te iya a dezir (Nehama) |
|
estar de punto en punto para parir/para muerir/para venir/para partir (Nehama) |
|
estar en punto de ravia (Nehama) |
|
la ora esta adelantre de vente puntos; la ora esta atrás de sinko puntos (Nehama) |
|
me se fizo un punto un anyo (Nehama) |
|
meza alta de ochenta puntos (Nehama) |
|
pasa punto, pasa mundo (Nehama) |
|
pasar negros puntos (Nehama) |
|
se emprovesió a tal punto ke duvo de echarse akojer (Nehama) |
|
de aki dos puntos parte el tren (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10102 |
puntozo adj. |
קפדן, נוקדן, דייקן, חשדן, רגיש; מקפיד על דקדוקי נימוסים |
|
es muy puntozo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5219 |
punyada f. |
מהלומת אגרוף |
|
echar a uno kon punyadas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5220 |
punyadiko m. |
חופן, קומץ מועט |
|
el ojo del ombre se inche solo kon un punyadiko de tierra (Nehama) |
|
un punyadíko de fustukes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5246 |
punyado m. |
חופן, מלוא היד, קומץ |
|
un punyado de fruta seka (Nehama) |
|
esta ganando a punyados (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10104 |
punyo m. |
אגרוף; מכת אגרוף; חופן |
|
aharvar kon punyos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5247 |
Purim (ebr.) m. |
פורים |
|
kien a Purim vela, su tiempo pedrió (Nehama) |
|
buen purim, buenos anyos (Moscona) |
|
ni purim moed, ni frios hazinura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10107 |
puro adj. |
טהור, זך, נקי, צלול, בהיר, ברור, צח, שקוף |
|
de lo puro skuro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5248 |
puro m. |
סיגר |
|
fumar un puro (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10108 |
pursedaká! (ebr.) interj. |
למען השם! |
|
pursedaka no steas a dizirlo a alguno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10109 |
pustas f. pl. |
כסף, מעות |
|
tiene munchas pustas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10110 |
púsula (t.) f. |
רשימה, מרשם, חשבון, הערה, כרטיס; מצפן |
|
ya pedrio la pusula (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10111 |
puta f. |
זונה, פרוצה, יצאנית, נפקנית |
|
puta la madre, puta la ija, puta la kolcha ke las kuvija (Moscona) |
|
la puta vieja kita burla de la manseva (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5279 |
raat (t.) adj. & m. & adv. |
רגוע, שקט; רגיעה, מנוחה, הרפיה; ברוגע, בשקט |
|
el padre de famiya está en raat kuando ya trusho la komania para la semana entera: (Nehama) |
|
el sabá es dia de raat (Nehama) |
|
es tan travieso ke ni por un momento no se sta rat (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10116 |
raatlik (t.) m. |
מנוחה, רוגע, הרפיה, נוחיות, חוסר דאגה |
|
mos se sozeo el ratlik de kaza (Moscona) |
|
kon el sporah ke merkimos, mos ganimos el ratlik del mundo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10118 |
racha (port.) f. |
קו, חריץ, סדק, בקיע; מקף; שריטה |
|
echar rachas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10119 |
raegavle adj. |
מושרש |
|
i sera komo raegavle de la tierra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5280 |
raer v. |
גרד, קרד, קירצף, שרט; מחק, העביר קו על; הפיק רווח; כירסם ברעש |
|
estarse raendo i kumiendo por la djente (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10120 |
rafidán (t.) adj. |
מורתח קלות (ביצה) |
|
guevo rufidan! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10121 |
rafinado (fr./it.) adj. |
עדין, ענוג, מזוקק |
|
ombre kebar i rafinado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5281 |
rafraganearse (t.) v. refl. |
רגע, התרגע, שלו, נפש אחר יגיעה קשה |
|
rafraganearse en la kama/en un diván/en una poltrona (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5284 |
rahaná litslán!/rahamana letsilá! (aram.) |
רחמנא לצלן! אלוהים ישמור! |
|
después ke pedrió bienes i fijos, Iyov kedó rahamaná letsilá (Nehama) |
|
a esta madre se le murió el solo fijo ke tenía i está rahamaná letsilá (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10122 |
raíz f. |
שורש |
|
kortar a raiz (Moscona) |
|
echar raizes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10124 |
rakí (t.) m. |
יי''ש, עראק |
|
na una de raki ke te vayas de aki, porke plazer no tengo de avlar kon ti (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10125 |
rama f. |
ענף, בד; סניף; ענף (מקצועי וכו') |
|
i ke sean las ramas komo su raiz (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5282 |
ramal m. |
סבך ענפים |
|
árvoles pekan, ramales la yoran (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10126 |
ramo m. |
ענף, נצר, חוטר; אגף, שלוחה; מסגרת רקמה; ענף רקום על בד; ''כוכבי'' שלג על זגוגית; סימן מחלה/פגיעת מוח |
|
arvoles pekan, ramos yoran (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10127 |
rana f. |
צפרדע; אדם זריז היודע להגיע לכל מקום/להשיג מידע חיוני (בנימה שלילית) |
|
kuando le kresera a la rana pelos (Moscona) |
|
lo ke kita de la boka son ranas i kulevras (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5286 |
rango m. |
תור, טור, שורה; מקום, מעמד, עמדה, מעלה |
|
bivir kon djente de su rango (Nehama) |
|
alkansar al rango el mas alto (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10129 |
rapidez f. |
מהירות, זריזות |
|
las negras novidades se espanden kon la rapidez del viento (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5287 |
raportar (fr.) v. |
הביא לידיעה, דיווח; הלשין; נשא רווחים |
|
los imobles bien arkilados/las tierras bien kultivadas raportan (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5288 |
raporto (fr.) m. |
קשר הדדי, יחס גומלין, זיקה; דו''ח, דיווח; רווח, הכנסה; הספק; השוואת ערך/איכות שני דברים מאותו סוג |
|
fecho de buen raporto (Nehama) |
|
en reporto [...] (Moscona) |
|
esto no tiene reporto kon [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10132 |
rapoza/o f./m. |
שועל; אדם ערום, ערמומי כשועל |
|
rapozos pekenyos danyantes vinyas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10133 |
raramente adv. |
באופן נדיר, בצורה נדירה, לעתים רחוקות |
|
entre los djudios ralamente puedes enkontrar ombres iletrados (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10134 |
raro adj. |
נדיר, יקר המציאות; דליל, קלוש |
|
la leche esta rala, parese ke ya la ampesaron a falser (Moscona) |
|
en ralas okaziones (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10136 |
rasión f. |
מנה, מכסה |
|
eyos devian resivir kada dia doble rasion (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5344 |
raskunyo m. |
שריטה, שרטת |
|
la madre se afortunea por un raskunyo de su kriatura (Nehama) |
|
la madre no kere ver ni un rizgunyo en el dedo chiko de su ijo (Moscona) |
|
ken kon gatos djuga, kon rizgunyos sale (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10139 |
rastrear/rastreyar v. |
גרר, סרק; שידד, יישר קרקע |
|
despues de arar la tierra, se deve de dezminuzar en rastreyandola (Moscona) |
|
lino rastreyado o penyado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10141 |
rata (it.) f. |
מנה, מכסה, תשלום (תשלומים) |
|
pagamiento en tres ratas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5291 |
ratón m. |
עכבר; חולדה |
|
los ratones bailan kuando se va el gato (Nehama) |
|
kien se kumió el kezo? - los ratones (Nehama) |
|
el gato no aferra al ratón por el alma del padre, es para komerle la kavesa (Nehama) |
|
el gato no kome el raton por los ojos pretos del patron (Moscona) |
|
es verdad ke la kaza se va a kemar, ama i raton bivo no va a kedar (Moscona) |
|
paso el ratiko, echo un pediko (Moscona) |
|
salto el raton de su kanton (Moscona) |
|
ken se komio el kezo? - los ratones (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10147 |
ratonera f. |
מאורת עכברים; מקבץ עכברים בבית; מלכודת, מלכודת עכברים |
|
la ratonera se kudrio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10148 |
ravada f. |
מבט, הצצה, מעוף עין; מבט כעוס |
|
mirar de ravada (Moscona) |
|
echar ravadas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5292 |
rávano m. |
צנון, לפת; בהשאלה: בור, בער, עם הארץ |
|
ni el ravano se faze navo, ni el navo se faze ravano (Nehama) |
|
pan para komer no ay - ravanos para regoldear (Moscona) |
|
es un buen ravano (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10152 |
ravia f. |
כעס, רוגז, חרון, זעם, זעף, חימה |
|
no es ravias de poko ke se tomo (Moscona) |
|
en tres kozas se konose el ombre: en la ora de su ravia, kuando beve vino i en su bolsa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10154 |
rayo m. |
קרן; ברק; מגררת, פומפיה; משוף; חישור (בגלגל); כינוי לאדם המטריד בדרישות/עצות |
|
los rayos del sol (Moscona) |
|
en la meshkita kayo rayo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10156 |
razgar v. |
קרע |
|
razgare kon mi dolor mi korason i no mi manto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10157 |
razgelear (t.) v. |
מצא במקרה, נתקל במקרה, נפל על הזדמנות, הזדמן לו |
|
si razgeleas en sofia algun kadife bordo, merkami un top (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5295 |
razgo m. |
קרע; תווי פנים; תכונה, אופי |
|
el chiko atornó de la eshkola a razgos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10158 |
razgón (1) m. |
קרע |
|
se enliseo en un klavo i se echo un buen razgon en el pantaloon (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5294 |
razimo m. |
אשכול, אשכול ענבים |
|
un razimo d'uva (Nehama) |
|
si me endevinas lo ke yevo en la falda te do un razimo (Nehama) |
|
de los ke tengo en la alda te dare un razimo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5299 |
razón f. |
שכל, תבונה; טעם, סיבה, נימוק, הצדקה, הוכחה; יכולת חשיבה, הגיוניות |
|
ay razón/es razón de alavar a uno (Nehama) |
|
razón de muchos, razón de bovos (Nehama) |
|
la razón umana (Nehama) |
|
la razón diferensia al ombre de las bestias (Nehama) |
|
para esto no uvo unas kuantas razones (Moscona) |
|
por razon es de alavar al Dio noches i dias (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10162 |
razonar v. |
הסיק דבר מתוך דבר; התווכח, התפלמס |
|
los deshi ke se estavan razonando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10163 |
razonavle/razonivle adj. |
נבון, שקול, הגיוני, סביר, לוגי |
|
a presios razonavles (Moscona) |
|
no es razonavle de [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10165 |
rea (ebr.) m. |
ריאה |
|
ya me komio la rea (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10166 |
realizar v. |
מימש, הגשים, הוציא לפועל |
|
para realizar esta buena intision [...] (Moscona) |
|
de la ropa realizi poka ganansia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5300 |
rebasho m. |
ירידה, שפל; הוזלה, הנחה, קיצוץ |
|
las ropas están en rebasho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10168 |
rebuelta f. |
התקוממות, מרד, מרי, מרידה, הפיכה, מהפכה; בלבול, סכסוך; מהומה |
|
todo esta en rio i rebuelta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10169 |
redjá (t.) f. |
בקשה, תחינה |
|
tengo una ridja (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5301 |
redonda f. |
מעגל, עיגול, חוג; כינוי למטבע כסף: כתר |
|
redonda redonda, kom'al pie de la onda, onda de peshé, tara tara peshé, peshé la luna, ke ya viene kufa, kufa sinyora a la puerta de la Velona, Simon Simon kapitán d'Estambol (Nehama) |
|
asentar a la redonda (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5302 |
redondez f. (m.) |
עֹגֶל, עגלגלות; כרכוב |
|
la redondez del karro (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5303 |
redondo adj. |
עגול, עגלגל |
|
la tierra es redonda (Nehama) |
|
mundo redondo, ken no save giarlos kae al fondo (Moscona) |
|
la para es redonda - va de mano en mano (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10173 |
referensia f. |
סימוכין, אסמכתא, הפניה, מראה מקום; המלצה |
|
kon referensia a [...] (Moscona) |
|
por el suplo del reflo de tu folor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5305 |
refrán m. |
פתגם, אימרה, מימרה |
|
refrán mentirozo no ay (Nehama) |
|
refran mintirozo no ay (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5304 |
regalo m. |
מתנה, שי, מתן, דורון |
|
resevir regalo; tomar regalo; mereser regalo (Nehama) |
|
es regalo de mi ermano (Moscona) |
|
le das muncho regalo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10178 |
regla f. |
חוק, כלל, תקן, שיטה, סדר; צו, פקודה; סרגל |
|
ande mozos la regla es de komer temprano (Moscona) |
|
ke regla es esto? (Moscona) |
|
aki no ay regla de nada (Moscona) |
|
el Dio krio al ombre en buena regola (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5306 |
reglado adj. |
בדוק, מדוייק; מסודר, בעל הרגלי סדר וחסכון; פועל במתינות; משורטט, מקווקו |
|
kuento reglado es medio pagado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10182 |
reglamiento m. |
הסדרה (חשבון, סכסוך); תשלום |
|
reglamiento del trafiko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5307 |
regoldar/regoldear v. |
גיהק |
|
regolda mi nuera de tripas yenas; regolda mi fija de tripas vazias (Nehama) |
|
es mankura de regoldear en la meza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10184 |
regretar (fr.) v. |
התחרט; הצטער על, נעצב |
|
es de regretar ke [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10185 |
regreto (fr.) m. |
צער; חרטה |
|
a mi regreto devo dizir ke [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5357 |
reina f. |
מלכה |
|
tanto es la reina para el rey, tanto es Djoya para su marido (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10186 |
reinado m. |
מלכות |
|
ta se levantaron los siete reinados fuersa para el turko ya no le desharon (Moscona) |
|
la mujer buena tiene su reinado detras de la puerta (Moscona) |
|
komo estas? - reinado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10189 |
reinchir v. |
מילא, מילא שנית |
|
reinchir su dover (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5308 |
rekoltar (fr.) v. |
קצר, אסף, ליקט |
|
kien asembra, rekolta (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10190 |
rekompensa f. |
פרס, גמול, תגמול, שכר |
|
este akto de koraje merese su rekompensa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10191 |
rekonoser v. |
זיהה; הכיר ב-; הודה |
|
rekonosko mis faltas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10192 |
rekonosido adj. |
מוכר, בדוק |
|
no ser rekonosido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10193 |
rekonosiente adj. |
אסיר תודה |
|
te so rekonesiente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10194 |
rekreser v. |
קרה, התרחש; פיתח, הגדיל; גדל; הוסיף ''עיניים'' (בסריגה) |
|
pueden rekreser obstakulos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10195 |
relampagear v. |
הבריק, הזהיר, נצץ |
|
el sielo relampageava (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10196 |
relasión f. |
קשר, יחס, זיקה; סיפור המעשה; דו''ח |
|
en relasion a [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10197 |
relumbror m. |
זוהר, ברק; מראה זוהר |
|
oh ke relumbror de novia galana (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5313 |
remandar v. |
דחה |
|
remandar un viaje (Nehama) |
|
remandar la boda (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5314 |
remaneser v. |
נעור; צץ והופיע; נותר, שרד |
|
te veo mucho alborotado, ke te remanesió? (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5310 |
remedio m. |
תרופה, מרפא; פתרון, תקנה, תיקון, מוצא, תקווה, אמצעי, עזרה |
|
para todo ay remedio, para la muerte no (Nehama) |
|
para lo pasado no ay remedio (Nehama) |
|
para este mal no ay remedio (Moscona) |
|
no ay remedio ni uno ni medio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5311 |
remendo m. |
הטלאה, תִּקּוּן בבגד; טלאי |
|
remendo de hesha en sayo de seda (Nehama) |
|
echar remendos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5316 |
remirar v. |
בחן, בדק, השווה; דמה ל- |
|
los fijos remiran al padre o a la madre (Nehama) |
|
el bronzo remira al oro (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5317 |
remorso (it./port.) m. |
יסורי מצפון, מוסר כליות, חרטה |
|
el remorso se lo está kumiendo (Nehama) |
|
konsentir remorso (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10202 |
rempushón m. |
הדיפה, דחיפה אלימה |
|
lo echo de la butika a rimpushones (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10203 |
rendelear (t.) v. |
הקציע במקצועה; גרר (במגררת) בהשאלה רזה |
|
la hazinura te rendeleo bueno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5322 |
rendista m. |
קצבאי, גמלאי |
|
bivir komo rendista (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10204 |
reniegante m. & adj. |
משומד, כופר, מומר, בוגד; סותר |
|
i ansi dos pasukim los reniegantes este a este asta ke venga el tresero i kontrapeze entre eyos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5324 |
reniegar v. |
השתמד, המיר דתו, כפר, התכחש ל-; סתר את |
|
reniegar una palavra dada (Nehama) |
|
reniegar una prometa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10205 |
renovar v. |
חידש, שיפץ, תיקן |
|
renova sovre mozotros anyada buena i dulse del presipio i asta el kavo del anyo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5325 |
renta f. |
קצבה, רנטה |
|
bivir de rendida (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5326 |
rentado adj. |
בעל קצבה |
|
estar bien rentado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10206 |
renuevo m. |
חידוש; תבואה |
|
i sesh anyos sembraras tu tierra i apanyaras tu renuevo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10207 |
reparavle adj. |
בר תיקון, ניתן לשיפוץ |
|
no es mal grande, el danyo ya es reparavle (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10208 |
repartirse v. refl. |
נחלק |
|
toma tu parte asigun te se repartee (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5327 |
repensar v. |
העמיק לחשוב, חשב פעם נוספת |
|
pensar i repensar antes de embarkarse en un fecho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10209 |
repeté (fr.) adv. |
שוב, עוד פעם, באופן חוזר ונשנה |
|
repete fijon! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10210 |
repozado adj. |
שלו, שקט, שוקט, רוגע, רגוע, נינוח, שאנן |
|
la mar esta repozada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10211 |
repozar v. |
הרגיע, השקיט; נח, חדל מעבודתו/מפעילותו |
|
aki repoza el defonto (Moscona) |
|
no m'estan deshando repozar (Moscona) |
|
m'estiri por repozar un poko (Moscona) |
|
la kama es una koza ke si no se durme se repoza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5329 |
repozo m. |
שלווה, מנוחה, רוגע, מרגוע, שקט, שאננות, הפוגה; מתינות, שיקול דעת |
|
el hazino está en repozo (Nehama) |
|
el Dio ke mos de repozo i paz/el Dio ke mos de repozo!/repozo ke mos de el Dio! (Nehama) |
|
repozo no ay (Moscona) |
|
repozo no estan deshando (Moscona) |
|
el varon bien dotrinado, kome i beve kon repozo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5331 |
repuesta f. |
תשובה, מענה |
|
kien da a la puerta siente su repuesta (Nehama) |
|
asperar repuesta de si o de no (Nehama) |
|
dar repuestas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5333 |
resalir v. |
בלט החוצה, יצא, התבלט; הגיע ל- |
|
de buen lavoro resale siempre profito (Nehama) |
|
la fatura resale a una suma konsideravle (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5336 |
resentir (fr.) v. |
הרגיש ב-, חש ב- |
|
resentir frío; resentir kalor (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5337 |
resentirse v. refl. |
סבל מתוצאות ארוע קודם |
|
agora m'esto resentiendo de la kaída/de la kanseria (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10219 |
resfolgo m. |
מנוחה, הפוגה, מרגוע, הקלה, נופש; נוחות; תזונה; מזווה; חדר אורחים |
|
kozas de refolgo komo karne, dulse i semejante (Moscona) |
|
bokado kayente refolgo del alma (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10221 |
resivida f. |
קבלה, אישור; קבלה, קבלת פנים |
|
no saves ke resivida ke me resivieron (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5349 |
resivo m. |
קבלה; קבלת פנים |
|
al resivo de tu letra te respondí de vista (Nehama) |
|
fazer un resivo yelado (Nehama) |
|
fazer un resivo kayente (Nehama) |
|
fazer un resivo kalorozo (Nehama) |
|
fazer buen resivo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5342 |
reskaldo/reskaldada m./f. |
רמץ לוהט |
|
kayentarse las manos a la reskaldada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5343 |
reskontrar v. |
נתקל בדבר רע; סבל מתוצאות של |
|
eskapar de un mal i reskontrar kon un pior (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10222 |
resplandor m. |
זוהר, זיו, נוגה, קרינה |
|
el resplendor de su blankura envisia i goza el korason (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10223 |
responsabilidad/responsabilitá f. |
אחריות |
|
no te tomes esta responsabilidad (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10224 |
responsavle adj. |
אחראי |
|
va ser tenido responsavle kada ken [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10225 |
respuesta f. |
תשובה, מענה, תגובה |
|
la respuesta blanda abolta sanya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5350 |
resta/reste f. |
מחרוזת (שומים, בצלים וכו') |
|
una resta de figos (Nehama) |
|
meteme en resta ke ajiko so (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10227 |
restán m. |
שארית, יתרה |
|
el restan de los yahidim (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10228 |
resto m. |
שארית, מותר, יתרה, עודף, שיור, שריד |
|
tornar el resto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5345 |
resumir v. |
נזל, טפטף, חלחל |
|
la pared/el taván está resumiendo umidá (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5351 |
retardo m. |
אחור, פיגור, דיחוי, שיהוי |
|
el treno tiene retadro (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5346 |
retener v. |
החזיק; זכר, שמר בזכרונו; שם מכשול, עיכב |
|
retener una kantiga (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10229 |
retenyer v. |
שמח, צהל |
|
un flako ruido retenyo i la puerta se avrio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5353 |
retomar v. |
לקח מחדש; התחיל מחדש |
|
la moda retomó (Nehama) |
|
la luvia retomó (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5358 |
retorser v. |
עיקם, פיתל |
|
kien no siente a la mujerika se retuerse la orejika (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10230 |
retravar/se v./v. refl. |
משך עצמו, נסוג; בהשאלה: התאפק |
|
falsi i no me retravi noche i dia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10231 |
reunión f. |
אסיפה, כינוס; איחוד, חיבור, התאחדות, איסוף, קיבוץ |
|
la reunion aze la fuersa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10232 |
reushir (fr.) v. |
הצליח, עלה יפה |
|
riushir en la vida (Moscona) |
|
no riusho a kumplir sus dezeos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10234 |
revah (ebr.) m. |
רווח, רווחה |
|
dar paras a revah (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5359 |
revalsarse (it.) v. refl. |
החליפו ביניהם שטרי חוב |
|
estos dos merkaderes se revalsan (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5362 |
revanada f. |
פרוסה, נתח, פלח |
|
revanada de torta (Nehama) |
|
revanada de melón (Nehama) |
|
revanada de pan (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10235 |
revedrido adj. |
מחודש, שהוריק מחדש |
|
buido, vino revedrido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5363 |
revelado adj. |
גלוי, נגלה |
|
la Tora es la Ley revelada a Moshé sovre el Monte de Sinay (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5365 |
revenir (fr.) v. |
חזר, שב; התאים; השתווה בערכו ל-; הגיע לו; עלה (כסף) |
|
los fijos s'espartieron la eredad de sus padres i kada uno tomó la parte ke le reviene (Nehama) |
|
una redoma media yena i una redoma media vazía revienen a lo mizmo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5366 |
revés m. |
צד שני, גב |
|
no grites, a revés, avla kon repozo (Nehama) |
|
todo lo entiende a la rovez (Moscona) |
|
se alevanto kon la kamiza a la rovez (Moscona) |
|
el rovez de la medalia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5367 |
reveyar v. |
מרד; כפר ב- |
|
reveyar en la Ley/reveyar en el Dio/en el rey (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10239 |
reveyo m. |
מרד, התקוממות; חטא, פשע |
|
doloriozo de korason, yo parado i atristado sovre mi revelio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10240 |
revoltado adj. |
מתקומם, מרדן; מזועזע, סולד |
|
esto muy revoltado de su komporto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5368 |
rey m. |
מלך |
|
al rey le agrada figos (Nehama) |
|
debasho de mi manto al rey mato (Nehama) |
|
el rey esta hazino, al vezir le echaron las ayudas (Nehama) |
|
el rey korta kavesas, pan no korta (Nehama) |
|
fijos de reyes no se depiedren (Nehama) |
|
kada uno es rey en su kaza (Nehama) |
|
kien a dos reyes sierve ni a uno ni a otro akontenta (Nehama) |
|
kien es rey, en la kara se ve (Nehama) |
|
kuando el rey emprovesió bushkó tefteres viejos (Nehama) |
|
rey muerto, rey puesto (Moscona) |
|
ken del rey se kome la gaina flaka, godra la paga (Moscona) |
|
en la meza del rey una bogacha enamora (Moscona) |
|
el rey esta hazino al vizir le echan ayuda (Moscona) |
|
ni rey viene a su pie (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10246 |
rezervado adj. |
מאופק, מתון, זהיר, מסוייג, מהסס, שתקני; שמור |
|
por las oras esta muy rezervado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5348 |
rezgate/rezgato m. |
גאולה, פדיון, שחרור, כופר |
|
azer sedaká por el rezgate de su alma (Nehama) |
|
el rezgate de Ayifto (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10247 |
rezín adv. |
לא מכבר, לא מזמן, זה אך, זה מקרוב |
|
los rizin kazados se echan dos, se alevantan tres (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10248 |
rezina f. |
שרף |
|
a saumerio de las rezinas para la santidad (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5377 |
rezma f. |
(מידה לנייר:) חבילת 500 גליונות |
|
rezma de papel (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10249 |
rezultar v. |
נבע מ-, יצא (תוצאה), קרה כתוצאה, בא בעקבות |
|
todas las konseguensias ke rezultarian [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5378 |
ribuy (ebr.) m. |
ריבוי, גידול, עליה; כמות גדולה |
|
al dirush del haham uvo un ribuy de puevlo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10250 |
rifa f. |
הגרלה, תגרולת |
|
djugar a la rifa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10251 |
riga (it.)f. |
קו, פס, שורה, שרטוט; חוק, כלל |
|
kero eskrivirle dos rigas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10252 |
rigor m. |
קפדנות, הקפדה, חומרה, קשיחות, קשיות |
|
a la rigor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10253 |
riidero m. |
צחוק |
|
loke es este riideero kuando se avla de kozas seriozas (Moscona) |
|
le dio en riidero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5318 |
riir v. |
צחק |
|
ni todos rien en un día, ni todos yoran el mismo día (Nehama) |
|
el riir es bueno para la salud (Moscona) |
|
ni todos rien en un dia, ni todos yoran en el mizmo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5321 |
riirse v. refl. |
הצטחק, צחק |
|
rendido estar rendido (Nehama) |
|
yo k'esté kayente i ke se ría la djente (Nehama) |
|
pan kon pan se rie el Dio (Nehama) |
|
riirse de la dezgrasia del d'enfrente es negridura (Moscona) |
|
yo stare kaente desha ke se rian la djente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10259 |
rijidor/dera n. |
מנהלן, מנהל משק, מנהל, מארגן, מסדר |
|
parnas i rijidor de Israel (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10260 |
rijir v. |
אירגן, ניהל, סידר, ערך, התקין, טיפל ב-; סיפק, נתן; רחץ את המת; הכין אוכל, בישל |
|
ke vas a rijir para shaba? (Moscona) |
|
galut ke sta por el komer, no s'esta topando lo ke rijir (Moscona) |
|
rijir el muerto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5397 |
rijo m. |
ניהול, ארגון, סידור, טיפול; עבודה, מטלה; בישול; סעודת חג; תבשיל עשיר להבראת חולים |
|
el rijo de un hazino/de una parida/demandan esveltez i kara de riza (Nehama) |
|
mos manka el rijo (Moscona) |
|
en este rijo estesen [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10265 |
rikeza f. |
עושר, הון, רכוש; שפע |
|
el saver linguas es una rikeza (Moscona) |
|
las rikezas le estan eskuriendo por la pacha (Moscona) |
|
en la rikeza no ay firmeza - la moneda supito aze alas i se bola (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5379 |
riko adj. & m. |
עשיר, אמיד; שופע; מוצלח, יפה |
|
al riko i al prove, kon el mizmo piko los amezuran (Nehama) |
|
al riko, la gayina le mete dos guevos (Nehama) |
|
el Dio no de a tener kefazer kon riko fijo de prove ni de haham fijo d'amaares (Nehama) |
|
el riko kome lo ke kiere, el prove lo ke puede (Nehama) |
|
el riko kuando emprovese es komo kuando el prove s'enrikese (Nehama) |
|
fina ke al riko le viene la gana, al prove le sale el alma (Nehama) |
|
ke no se alave el riko kon su rikeza ni el barragán kon su barraganía (Nehama) |
|
kien al riko servió su tiempo pedrió (Nehama) |
|
la bolsa del riko se vazia i la del prove no se inche (Nehama) |
|
ni al riko devas ni al prove akometas (Nehama) |
|
ni por ey prove, ni por ey riko (Nehama) |
|
riko es el ke se akontenta kon su parte (Nehama) |
|
riko es el mi padre? -el guerko lo save! (Nehama) |
|
ni al riko devas, ni al prove aprometas (Moscona) |
|
al riko le dizen ''kon salud'', al prove le demandan ''ken te lo dio'' (Moscona) |
|
al riko i el gayo le mete guevo (Moscona) |
|
ken al riko sirvio, sus dias pedrio, a la fin del anyo sale ladron o putanero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10272 |
rikón adj. |
עשיר מאוד, עשיר גדול, עשיר מופלג |
|
para el rikinion lo imposivle no existe (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5392 |
rima f. |
חרוז (בשירה); ערימה, אוסף |
|
rima de ropa; rima de kashas; rima de balas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5393 |
río m. |
נהר, נחל, פלג |
|
todos los rios a la mar baten (Nehama) |
|
mas vale kaer en un rio furiente/kuriente ke en bokas de la djente (Nehama) |
|
el rio pasa, el arenal keda (Nehama) |
|
todos los rios van a la mar i la mar no se inche (Moscona) |
|
despues de la luvia las kayes estan rios (Moscona) |
|
mas grande es el rio mas grandes son los pishkados (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5396 |
riza f. |
צחוק |
|
me tomo/me saltó la riza (Nehama) |
|
me dio la riza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10277 |
rizika f. |
צחוק מעושה ומאומץ; העויות צחוק שעושים לתינוק |
|
echar rizikas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10278 |
rizikar (it.) v. |
סיכן, הימר על |
|
rizikar la vida (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10279 |
rizil (t.) m. & adj. |
חרפה; בוש, מבוייש, עוטה חרפה |
|
azerse rizil (Moscona) |
|
oy vizir, amanyana rizil (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10281 |
rizilik (t.) m. |
חרפה, עלבון, בושה |
|
ande se tiene visto este rizilik (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10282 |
rodear/rodearse v./v. refl. |
נדד, סבב, הסתובב, שוטט; הקיף, סובב |
|
el ke rodeo por el mundo prevo tanto el bien komo el mal (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10283 |
rodeo m. |
סיבוב, הליכה מסביב, עקיפה; גלגל |
|
le tomo los bienes kon rodeo (Moscona) |
|
azer mil rodeos (Moscona) |
|
todo es rodeo de los sielos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10286 |
rodiyas/rodías f. pl. |
ברכיים |
|
meterse de rudiyas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10287 |
rogador m. |
המעתיר, המתפלל |
|
el ke sea rogador delantre del patron del mundo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5398 |
rogar v. |
ביקש, הפציר, התחנן, הפגיע, התפלל |
|
los frutos están a rogar (Nehama) |
|
te rogo kon ardor ke me digas la verdad si otro amas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10289 |
rogativa f. |
תחינה, תפילה, תחנון, בקשה |
|
tengo una rogativa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10290 |
rolo (2) (fr.) m. |
רשימה, תור; תפקיד (בתיאטרון וכו') |
|
no djuga rolo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5399 |
romana f. |
מאזנים, משקל, פלס; אשה מכוערת |
|
alevantar el top kon la romana (Nehama) |
|
komerse todo el dulse de un plato al lugar de tomar una kuchara es alevantar el top kon la romana (Nehama) |
|
no se alevanta ni kon la romana (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10291 |
romanesido m. |
שארית, יתרה, הנותר |
|
uno de eyps no fue romanesido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10292 |
romansa f. |
בלדה, רומנסה |
|
romana i balansas de djuisio son de adonay (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5402 |
romper v. |
שבר, ניפץ, ריסק; קלקל; עצר, הפסיק, ביטל; הפר ברית, חילל שבועה |
|
romper djames (Nehama) |
|
romper kopos; romper redomas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5404 |
romperse v. refl. |
נשבר; שבר, קרע; נקע את הירך |
|
no se rompe por ser delgado, se rompe por ser mal filado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10293 |
ropa f. |
בד, ארג, אריג; בגדים; סחורה; לבנים; וילון עבה |
|
ropa pronta , para aspera (Moscona) |
|
rahelina, rahelina, ande sta tu mama? - mi mama se fue a lavar, echando blu en la ropa para el dia de la boda (Moscona) |
|
ke ropa de komporto es esto? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5355 |
rosh-hodesh (ebr.) |
ראש חודש |
|
kada rosh-hodesh i sabá lo tenemos akí (Nehama) |
|
tener una buena mezada fiksa, aparte de rosh-hodesh i sabá (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10296 |
rosío m. |
טל |
|
las yervas estan mojadas del rusio (Moscona) |
|
viene el rusio i remoja en la tierra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10298 |
roska f. |
צנים, עוגה יבשה, כעך |
|
mi madre fue roska, yo me muero al ambre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10299 |
roto adj. |
שבור, מקולקל |
|
un kantaro roto tura mas ke un sano (Moscona) |
|
el viejo va yendo roto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10301 |
rovada f. |
מבט נסתר |
|
mirar a las rovadas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10302 |
roza f. |
ורד, שושנה; פרח |
|
ya konosko rozas de mi guerta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5405 |
ruda f. |
פיגם, רודה |
|
ruda menuda ke nunka s'amurcha (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10303 |
ruido m. |
רעש, המולה, שאון; שקשוק, קרקוש; שמועה |
|
las paras azen un ruido ke de leshos se siente (Moscona) |
|
korren ruido ke el governo esta para kaer (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
992 |
rumatismo/tizmo m. |
שגרון, ראומטיזם |
|
Se fue a la lindja a kurar el revmatizmo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10305 |
rumía f. |
גירה |
|
a el gameo porke alsan rumia el, i unya non el unyan (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5406 |
rupo m. |
מידת אורך לאריגים |
|
la novia no trusho ni un rupo de ropa (Nehama) |
|
oganyo no me kortí ni un rupo de ropa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10306 |
ruvina f. |
הרס, מפולת, חורבה, חורבות, הריסות, עיי חורבות; התרוששות |
|
ruinas de kazas i sivdades derrokadas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10341 |
saalam (t.) adj. |
בריא, חזק, שלם, שניתן לבטוח בו |
|
es ombre saalam (Moscona) |
|
el echo no me se esta viendo saalam (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5408 |
sabá/sabat (ebr.) m. |
שבת |
|
faz tu sabá en semana i no tengas menester de las kriansas (Nehama) |
|
mucha karne i mal sabá (Nehama) |
|
ni oy es sabá, ni el dukado está en basho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10343 |
sadé (t.) adj. & adv. |
פשוט, סתמי, טהור, לא מעורב; בלבד, סתם |
|
i si kaye en mis manos lo vo azer sade merkader (Moscona) |
|
sade ke tenga animo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5412 |
safanyón m. |
אבעבועות חורף |
|
las aguas de Nisán son la mijor melezina para los safanyones (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5413 |
safek (ebr.) m. |
ספק, פקפוק; חשש, חשד, חשד לאי כשרות |
|
meter ratonera por safek de ratón (Nehama) |
|
akavidarse por safek de huego/de ladrón (Nehama) |
|
esto en safek (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5415 |
safí (t.) adj. & adv. |
טהור; לבטח, ללא ספק |
|
kavé safí; leche safí (Nehama) |
|
fazte panadero, es safí ganar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10345 |
safrá (t.) f. |
מרה, מרה שחורה |
|
komer almendra es bueno porke bastirea la safra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
993 |
safrán m. |
כרכום, זעפרן |
|
Ken te izo kuzinera? El safran i la pimienta! (Moscona) |
|
kien te fizo kuzinero? - el safrán i la pimienta (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10346 |
sagrado adj. |
קדוש |
|
mos azemos un dover sagrado de [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10347 |
sakadjí (t.) m. |
שקאי, מוביל מים (בנאד עור) |
|
sakadjis agua traen de la fuente limpia komo la azeite (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10348 |
sakametlí (t.) adj. |
מסוכן |
|
es echo sakametli (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10349 |
sakapro m. |
שובב, משחית כל מה שבא לידיו |
|
a este sakapro, ya le podras meter kalsado de fierro, yene los va estruir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5417 |
sakar v. |
הוציא, הסיר, הוריד, סילק |
|
los katalanes de las piedras sakan panes (Nehama) |
|
saka de la boka i mete a la bolsa (Nehama) |
|
sakonos Adonay de Ayifto kon poder fuerte i kon braso tendido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5419 |
sakat (t.) m. & adj. |
פגום; נכה, בעל מום, קיטע |
|
un moble sakat; un vestido sakat (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10351 |
sakatlik (t.) m. |
נכות, מום |
|
echa tino ke no afite algun sakatlik (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5420 |
sako m. |
שק; מעיל קצר, וסט, מותניה |
|
mijor ke pariera tu madré un sako de chinchas i no te pariera a ti (Nehama) |
|
sako vazío no se detiene en pies (Nehama) |
|
sako vazio en pies no se sta (Moscona) |
|
la boka del mundo no es sako ke lo kuzas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10354 |
sakudida f. |
נענוע, זעזוע, טלטול; חקירה נמרצת; רעש, רעידת אדמה |
|
dales unas sakudidas a estas sakas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10358 |
sakudir v. |
נענע, זעזע, טלטל, ניער; איבק, ניקה באופן יסודי |
|
sakudi el arvole ke kayan las peras echas (Moscona) |
|
kuando el arinero se sakude la barva, le sale una bogacha (Moscona) |
|
sakudir la yaka (Moscona) |
|
me sakudieron komo se deve (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5422 |
sakudirse v. refl. |
התנענע, הזדעזע, התנער |
|
kuando akel farinero/molinero se sakude la barva, iné sale una buena bogacha (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5423 |
sal f. |
מלח |
|
la sal al agua no kayó (Nehama) |
|
pan kon sal i sal kon savor (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10359 |
saladear (t.) v. |
הניע, הזיז |
|
a este arur yo no le saladeo kauk (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10360 |
salado adj. |
מלוח; כבוש במלח; יקר |
|
le va salir salado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10361 |
saladura f. |
מליחות; מליחה |
|
ya sta kadar de saladura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5425 |
salario m. |
שכר, משכורת |
|
toda pena merese salario (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5426 |
salata (t.) f. |
סלט, ''סלט'' – ערבוביה; |
|
para una buena salata se kiere dos d'azeite i una de vinagre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5427 |
saldado adj. |
שנפרע, ששולם |
|
kuento saldado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10362 |
saldar v. |
חיסל (מלאי, סחורה); פרע חוב, סילק חוב |
|
vini por saldar el konto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5428 |
salida f. |
יציאה, מוצא; יציאה לבילוי; תירוץ; מוצאי; הוצאה; יציאת קיבה, צואה |
|
esta semana no tuvimos ninguna salida (Nehama) |
|
la salida del virus me toma las huersas (Moscona) |
|
no se topa ni la salida ni la entrada (Moscona) |
|
si el Dio kere, salida de Pesah parto al ajeno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5429 |
salir v. |
יצא מ-, עזב את; יצא לבילוי |
|
l'esta saliendo el alma detrás de los fijos (Nehama) |
|
le kayo la fez, le salio la tinya (Moscona) |
|
a ti ke te sale? (Moscona) |
|
mos vamos a salir de kaza (Moscona) |
|
salir kon la vida (Moscona) |
|
me sali del echo (Moscona) |
|
salir kon los dedos por afuera (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5430 |
saliva f. |
ריר, רוק |
|
no piedras tu saliva! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5431 |
salmear v. |
שיבח, הילל, שר תהילות, קרא מזמורי תהילים |
|
salmear al Kriador (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5432 |
salpikar v. |
טפטף, ירד גשם; התיז, הטיל בוץ על |
|
la luvia arrojada/el lodo arrojado salpikan (Nehama) |
|
echa tino de no sarpikarte el vistido (Moscona) |
|
esta sarpikando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5433 |
salsa f. |
רוטב |
|
mas vale la salsa k'el peshe/mas de salsa ke de peshe (Nehama) |
|
la kaza esta yena de todo lo bueno del mundo, ma la patrona de kaza es chincha, lo mete todo en salsa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10374 |
saltanat (t.) m. |
פאר, הדר, הוד, הפגנת עושר וכוח; מלכות |
|
el resivo se izo kon grande saltana (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5435 |
saltar v. |
קפץ, דילג, ניתר, זינק, התפרץ; פוצץ; קפץ לביקור; נבהל |
|
mira no te salte de la boka de lo k'estas sintiendo (Nehama) |
|
salto una vez la semana ende mi madre (Nehama) |
|
meldando se salto una oja entera (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10377 |
saltarse v. refl. |
נשבר; דילג |
|
se salto en seko (Moscona) |
|
se salto en durmiendo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10378 |
salto m. |
קפיצה, דילוג, ניתור גבוה, זינוק, גלגול, התהפכות, סאלטו |
|
dar saltos de alegria (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
3905 |
salud/salut/salú f. |
בריאות |
|
kon salu ke lo yeves!/ke lo gozes! (Nehama) |
|
un ''kon salu'', mil dukados (Nehama) |
|
al mez venidero vamos a partir para Paris, salú ke ayga/salú i vidas ke mos de el Dio! (Nehama) |
|
kortar de fumar es ganarse la salú (Nehama) |
|
no tiene salud/le manka salud (Nehama) |
|
tiene buena salud (Nehama) |
|
poko favlar viene bueno para la salú (Nehama) |
|
kayades bulisu, ke para vos es salu (Moscona) |
|
buenos dias - salud i vidas (Moscona) |
|
bever a la salud de alguno (Moscona) |
|
kuando uno esta sano no apresia la salud (Moscona) |
|
struir la salud (Moscona) |
|
kon esto ke kavimos pozo en el kurtijo, mos ganimos la salud (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5442 |
saludar v. |
ברך לשלום, דרש בשלום |
|
kada uno saluda kon el chapeo ke tiene (Nehama) |
|
kada uno saluda kon el chapeo ke tiene (Moscona) |
|
ay dar, ay saludar (Moscona) |
|
vos saludo a la okazion del despozorio de vuestra ija augurandovos [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10389 |
saludo m. |
ברכת שלום, דרישת שלום, הצדעה |
|
me korto el saludo (Moscona) |
|
pasa mis saludos a madam (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5443 |
saludozo adj. |
בריא |
|
le demandi un empréstimo i me refuzó; saludozo m'esté! (Nehama) |
|
sano i saludozo ke m'estes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10393 |
salvadiento adj. |
קמחי, בעל טעם של לחם |
|
ken se aze salvado se lo komen los patos (Moscona) |
|
la arina esta sade salvado (Moscona) |
|
no me plazen las mansanas salvadientas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5444 |
salvado m. |
סובין; נסורת; קשקשים בראש |
|
kien se faze salvado, se lo komen los patos (Nehama) |
|
las vakas/los kavayos komen salvado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10394 |
salvasión f. |
הצלה, תשועה, ישע, גאולה |
|
esta bushkando salvasion (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10395 |
salvo adj. |
שלם, בריא ושלם; נושע |
|
arivo sano i salvo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5446 |
salvo prep. |
חוץ מ-, פרט ל-, להוציא, מלבד, זולת; רק אם |
|
te vo a venir a ver manyana, salvo si esto hazino (Nehama) |
|
lavorar kada día, salvo el sabá (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5448 |
samara f. |
פרווה |
|
todos saven kuzir samara, ma los pelos les embarasan (Nehama) |
|
todos saven kuzir samara ma el pelo les embarasa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5449 |
samarón m. |
מעיל פרווה קצר |
|
si no viene sevó, no te kites el samarón (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10397 |
sanarse v. refl. |
התרפא, הבריא, השתפר מצבו, חזר לקדמותו |
|
ya me sani (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10398 |
sanasión f. |
ריפוי; הבראה |
|
sanasion ke ayga (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10399 |
sanedad f. |
בריאות |
|
sanedad i repozo ke mos mande el dio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10400 |
sanglut(e)ar/sanglutir (fr.) v. |
שיהק |
|
muncho estas sanglutiendo, kale ser ke alguno te esta nombrando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10402 |
sangluto/sangloto (fr.) m. |
שיהוק |
|
en este mundo apronto, kome de todo asta ke vos de sangluto i demandesh por bever (Moscona) |
|
me dio sangluto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5450 |
sangre f. |
דם; קרבה משפחתית |
|
el ke toka sangre no muere de fambre (Nehama) |
|
korrer sangre por las narizes (Nehama) |
|
la sangre s'estankó (Nehama) |
|
este ninyo les beve la sangre al padre i a la madre kon su komporto negro delantre la djente (Nehama) |
|
la sangre no se faze agua (Nehama) |
|
mirar un konosido i no saludarlo tiene sangre de un insulto (Nehama) |
|
ya se fizieron mil aparejos para un piknik a la kampanya: sangre tiene agora ke salga una buena bora (Nehama) |
|
la sangre agua no se aze (Moscona) |
|
ya me bevio la sangre kon kanyika (Moscona) |
|
ya me bevio la sangre! (Moscona) |
|
no tiene sangre en el ojo (Moscona) |
|
ya me asuvio la sangre a la kavesa (Moscona) |
|
chorear en la sangre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10409 |
sangrear v. |
דימם, שתת דם |
|
la yara esta sangreando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10411 |
sangrudo adj. |
נעים, נוח, אהוד, סימפטי, קל מזג; תורשתי |
|
sangrudo de la madre (Moscona) |
|
es muy sangrudo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10413 |
sangujuela f. |
עלוקה |
|
se va fuyendo de la mano komo una sandjuguela (Moscona) |
|
echar sandjuguelas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5457 |
sankí/sankyí/sankim (t.) adv. |
כאילו |
|
es un ladrón patentado i se kiere fazer pasar por un santo; sankyi no lo konosemos! (Nehama) |
|
vino a vermos en lo ke estávamos kumiendo; lo yamimos a sentarse a la meza kon mozotros, se fizo arrogar, sankyi no tenía gana, ma presto achetó i kumió bendicho (Nehama) |
|
un komporto tiene kon si sankim es ministro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5459 |
sano adj. |
בריא, שלם; טוב/יפה לבריאות, מבריא |
|
de lo sano no partas, de lo roto no komas (Nehama) |
|
se demanda al hazino, al sano se le da (Moscona) |
|
si keres estar sano azte viejo de temprano (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10417 |
santifikar v. |
קידש |
|
membra al dia de Shabat por santifikarlo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10418 |
santim (fr.) m. |
סנטים (מטבע צרפתי), פרוטה |
|
no da un santim por nada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5460 |
santo adj. & m. |
קדוש |
|
kien es este fijo de la santa madre ke se atrive a salir delantre un tigre? (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10420 |
sanya f. |
זעם, זעף, רוגז, כעס |
|
varon de sanya entiende baraja (Moscona) |
|
la sanya del reyes komo mesajero de muerte (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10421 |
sanyozo adj. |
רוגז; רגזן, כעסן |
|
non lo ensiendas mas al sanyozo, kisas te kemaras en brazas de su sanya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10422 |
sapá (t.) adj. |
נידח, שכוח אל |
|
la butika es en una kaleja sapa anayore i el trato (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10423 |
sapatada f. |
(אירוני:) פסיעה, צעד |
|
se fuyo en tres sapatadas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10424 |
sapatear v. |
טייל, שוטט, הלך בטל, טייל להנאתו; גרר רגלים, השתרך |
|
dias enteros esta sapateando por aki por ayi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5461 |
sapatero m. |
סנדלר |
|
el sapatero ke tiene el sapato roto (Nehama) |
|
sapatero amigo - s.huelas kemadas i filo pudrido (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10425 |
sapato m. |
נעל בית, אנפילאה, דרדס; נעל |
|
el sapatero yeva el sapato roto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5463 |
sapio (gr.) adj. |
רקוב, אכול |
|
un fruto sapio (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5464 |
sar (1) (ebr.) m. |
שר, מנהיג, ראש |
|
los sarim (ebr.) del kolel (Nehama) |
|
los sarim (ebr.) del governo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5466 |
sar (2) (ebr.) m.. (pl.: sares) |
חרדה, פחד, בהלה, אימה; ייסורים |
|
asi te kite el Dio de sar (ebr.)! (Nehama) |
|
el Dio save los sares (ebr.) ke tenemos travado (Nehama) |
|
valer para ora de sar (Nehama) |
|
no ay dingun sar (Moscona) |
|
se tomo grande sar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10428 |
saraguelos m. pl. |
לבנים, בגדים תחתוניים |
|
iki don saraguel bir saraguel (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5469 |
sarampión f. |
חצבת |
|
le salió sarampión (Nehama) |
|
todo adjusto Shimshon mas ke sarna i sarampion (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5470 |
sarat m. |
ביליארד; גולות משחק |
|
djugar a los sarates (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5471 |
sarnozo adj. |
מוכה שחין, חולה גרדת/גרב, נגוע; מזוהם; אדם פחות ערך ומנופח |
|
al kavayo sarnozo le viene la moshka (Nehama) |
|
al kavayo sarnozo le viene la moshka (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5472 |
sarnudar v. |
התעטש |
|
hazino ke sarnuda está serka de estar bueno (Nehama) |
|
prenyada ke sarnuda no está serka de parir |
|
starnudado por la nariz (Moscona) |
|
lo guadro en una kasha, la kasha era de pimienta, el marido ke entrava, el namorado ke starnudava (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5473 |
sarnudo m. |
עיטוש, עטישה, התעטשות |
|
para el mentirozo un sarnudo es un ayudo (Nehama) |
|
al guzmadji un starmudo le abasta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10434 |
sarpuído adj. |
שיש לו פריחה (בעור) |
|
la garganta la tengo sarpuida (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5475 |
sartén f. |
מחבת |
|
dize la sartén a la kaldera: vate vate ke sos preta (Nehama) |
|
ya me frii en la sertena (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10436 |
saserdote m. |
כהן; כומר |
|
i todos sus ermanos saserdotes - ijos de Aaron (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10440 |
satán (ebr.) m. |
שטן, שד; מלאך המוות |
|
es un satan ke su faltura era mijor (Moscona) |
|
el guerko ke lo yeve, el satan ke lo arraste (Moscona) |
|
malah le avlas - satan te responde (Moscona) |
|
el satan no tuvo keazer (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10441 |
satanearse (ebr.) v. |
התכעס, התמלא כעס |
|
no me agas satanear (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10442 |
saushar (t.) v. |
החליק, נשמט |
|
se le saushio de las manos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10443 |
savá (ebr.) f. |
צוואה; בקשה אחרונה; מורשת אבות |
|
mi padre desho de sava [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5476 |
saver m. |
ידע, הבנה, שכל, דעה |
|
dar a saver al mundo/a la djente (Nehama) |
|
fina ke grado lo kulpa, el Dio i su alma lo saven (Nehama) |
|
lo ke save el lo se i yo (Nehama) |
|
mas save el loko en su kaza ke el savio en kaza de otro (Nehama) |
|
saver meldar; saver eskrivir (Nehama) |
|
saver linguas (Nehama) |
|
solo un Dio i mi alma saven lo ke tengo sufrido (Nehama) |
|
se yora por el muerto porke perdio la vida i por el loko ke perdio el saver (Moscona) |
|
del espanto se le tomo el saver (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10457 |
saver v. |
ידע, היה מלומד, הכיר |
|
ya es savido ke [...] (Moscona) |
|
ya save asta lo ke komio el pasha anoche (Moscona) |
|
no es komo saves ma komo puedes (Moscona) |
|
todo saver es bueno ma no todo azer (Moscona) |
|
mas saven las kashkas ke las muezes (Moscona) |
|
save la roza en ke kara apoza (Moscona) |
|
yo ya savre lo ke azer (Moscona) |
|
avras de saver [...] (Moscona) |
|
no se ke te diga (Moscona) |
|
mas poko saver, mas poko mal tener (Moscona) |
|
el ke no save por demandar (Moscona) |
|
no save dos kon tres (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10458 |
saverisio m. |
ידיעה, ידע |
|
muncho saverisio en esta kavesa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5483 |
savido adj. |
בקי, ידען, למדן, נבון |
|
un médiko savido/un ofisial savido (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5484 |
savidor m. |
בעל ידע בנושא |
|
no te fagas savidor, déshalo ke te konte el (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10459 |
saviduría f. |
חוכמה, נסיון, ידע, ידענות |
|
la boka del djusto avla saviduria i su lingua avla djuisio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5493 |
savio m. |
חכם, מלומד, ידען, למדן |
|
espántate de savio fijo de amaares, de riko fijo de prove (Nehama) |
|
kieres matar a un savio, métele un loko al lado (Nehama) |
|
no es savio el ke para si no save (Nehama) |
|
el savio se aira de lo ke vee, el loko de lo ke pensa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5485 |
savor f. |
טעם; עונג; רושם, קסם |
|
buena savor; negra savor (Nehama) |
|
de tiempo en tiempo asistir a una komedia, a un buen koncherto, su savor tiene (Nehama) |
|
déshame tomar savor (Nehama) |
|
faz plazer i por paga arresive keshas, ke savor tiene? (Nehama) |
|
kada uno favla a savor de su paladar (Nehama) |
|
mira la savor, no la kolor (Nehama) |
|
ni todos komen a la mizma savor, ni todos visten a la mizma kolor (Nehama) |
|
savor dulse; savor amarga; savor agra (Nehama) |
|
ni todos komen kon una savor, ni todos visten una kolor (Moscona) |
|
me kedo la savor en la boka (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10465 |
savorear v. |
נתן טעם, עינג; טעם, התענג, טעם בהנאה, נהנה מ-, מיצה את הטעם, חש טעם; קישט סיפור בפרטים פיקנטיים |
|
el angustiarseen angustia de su kompanyero asavurea tambien su alegria (Moscona) |
|
loke ay para savurear la boka? (Moscona) |
|
savurea este kave por ver si te va agradar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10466 |
savrozo adj. |
טעים, ערב לחיך, מענג, נעים, חינני |
|
el pan moreno es mas savrozo del blanko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10468 |
savrozura f. |
טעם, עונג, מתיקות |
|
d'este kadar de savrezura de krio mashalla! (Moscona) |
|
gosta esta pera ke veas savrezura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10469 |
saygí (t.) m. |
כבוד, הוקרה, הערכה |
|
no tiene saygi por dinguno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5496 |
sayo m. |
שלמת גבר; שמלה; מקטורן, חזיה; מעיל ארוך; שכמית משי (ללא שרוולים) |
|
todos los sayos le vienen djustos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10470 |
sazonado adj. |
טעים, מתובל |
|
sazonado kon vinagre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5508 |
sebeb/sebep (t.) m. |
סיבה, טעם, מניע, גורם |
|
ser sebeb de la rovina de uno (Nehama) |
|
ser sebeb de la salvasión de un desgrasiado (Nehama) |
|
por su sebep (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5497 |
sedaká (ebr.) f. |
צדקה, נדבה, חסד |
|
demanda sedaká no por menester, ma para atagentar a los gevirim (Nehama) |
|
kien demanda sedaká no s'echa sin senar (Nehama) |
|
la sedaká (ebr.) balda la gezerá (ebr.) (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5500 |
sedaso m. |
נפה, כברה |
|
sedasiko muevo al de tres días a la paré (Nehama) |
|
tapar el sielo kon sedaso (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10474 |
sedat (t.) m. |
קול, צליל |
|
ni sedat (Moscona) |
|
sedat no ay (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10475 |
sedesiozo adj. |
צמא |
|
asigun la boka sedeziosa aspera por agua, ansi el torpe por novedades (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10476 |
seduta (it.) f. |
ישיבה, כינוס, מושב |
|
entrar en siduta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5510 |
sefer/sefer torá (ebr.) m. |
ספר תורה |
|
los días de sefer (ebr.) son asinyalados (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5504 |
sefté (t.) |
מכירה ראשונה של היום/ השבוע/ החודש, ''סיפתח'' |
|
kien la ve no faze sefté la semana entera (Nehama) |
|
vites ke mintiras ke me va kontando? - no es sefte (Moscona) |
|
ken lo enkontra la manyana, sefte no aze (Moscona) |
|
alhad la demanyana, sin azer sefte la ija paras me demanda (Moscona) |
|
serrar sin sefte (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10481 |
segada f. |
קציר |
|
el ke duerme en la segada es ijo ke me kavza verguensa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10484 |
seguir v. |
הלך אחרי, הלך בעקבות, בא אחרי, עקב; המשיך |
|
sigio diziendo [...] (Moscona) |
|
sigir el kamino derecho (Moscona) |
|
sigir las novidades (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5511 |
séguita (it.) f. |
המשך, תוצאה; פמליה |
|
a la séguita (it.) de mi reklamasión (Nehama) |
|
la séguita (it.) de una istoria/de una konversasión (Nehama) |
|
la séguita (it.) de un ministro (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5501 |
según prep. |
כפי, לפי, בהתאם ל- |
|
el lavorador deve ser pagado según su valor (Nehama) |
|
kada uno viste según su gusto (Nehama) |
|
según va el djidió lo ayuda el Dio (Nehama) |
|
sigun va el djidio, ansi le ayuda el dio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10488 |
segundo adj. |
שני |
|
mi ermano se va kazar para los sigundos de sukot (Moscona) |
|
no se lo desho dizir sigunda vez (Moscona) |
|
al ke demanda sigunda vez, dale i az ke no lo vez (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5514 |
seguro adj. & adv. |
בטוח, מובטח, ודאי |
|
va venir tu tio a la boda tuya? – seguro! (Nehama) |
|
lo meti en lugar siguro (Moscona) |
|
esto mas de siguro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5515 |
sehel (ebr.) m. |
שכל, תבונה, חכמה, שיקול דעת |
|
un anyo mas, un sehel (ebr.) mas (Nehama) |
|
lo dishi, tambien lo digo, por la mujer topi eskrito ke el kaveyo tiene largo ma el sehel poko i kurto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5516 |
sehorá (ebr.) f. |
מרה שחורה, עגמה, צער |
|
Djojâ no se echa a la kama kon sehorá vieja (Nehama) |
|
no te tomes tanta sehora (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10493 |
seja f. |
גבה |
|
arrugar la seja (Moscona) |
|
embatakarse asta las sejas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10495 |
seka/sekada f. |
תחינה או בקשה טרחנית/ טורדנית, טרחנות; יבשה |
|
i yamo el rey a la seka tierra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10496 |
sekaná (ebr.) f. |
סכנה |
|
kon estos buzes esta sekana de kaminar por las kayes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10497 |
sekanalí/a (ebr.) adj. |
משחית, איש ריב ומדון |
|
es un lugar muy sekanali (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5517 |
sekanozo (ebr.) adj. |
מסוכן; קיצוני, עז, מופרז; שקשה לחיות איתו, מחפש ריב |
|
esta aziendo un frío sekanozo (Nehama) |
|
persona sekanoza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10498 |
sekar v. |
ייבש; שעמם, הוגיע, הטריד, הפריע ל- |
|
pipirisas metidas a sekar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5519 |
sekarse v. refl. |
התייבש, יבש, הוביש, חרב; השתעמם |
|
la kolada se sekó (Nehama) |
|
los árvoles se sekaron (Nehama) |
|
se sekaron las huentes (Nehama) |
|
ya me seki por un poko de fruta (Moscona) |
|
el arvole se seko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5522 |
sekera f. |
יובש, חורב, בצורת, צמא |
|
en Aífto, en tiempo de Yosef, uvo siete anyos de sekera (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5523 |
seko adj. |
יבש, צחיח |
|
al lado de lo seko se kema i lo vedre (Nehama) |
|
el maramán esta seko (Nehama) |
|
kien gasta en lo seko kome en la mar (Nehama) |
|
los kampos están sekos (Nehama) |
|
a la mar entra, seko sale (Moscona) |
|
se arrastro seko i vedre (Moscona) |
|
el tiempo esta seko (Moscona) |
|
no komas el kezo a sekas (Moscona) |
|
komer a sekas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5527 |
sekreto m. |
סוד, רז |
|
para sekreto no des paras, presto de suyo lo savrás (Nehama) |
|
para sekreto no des paras ke pasa tiempo i lo savras (Moscona) |
|
todo se esta aziendo en sekreto (Moscona) |
|
kon el torpe no te akonsejes por sekreto siendo no save por guadrar (Moscona) |
|
konfesar un sekreto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10512 |
sekura f. |
בצורת, יובש, חורב, צחיחות |
|
sekura ke le kaya! (Moscona) |
|
kayo sekura de asukar (Moscona) |
|
la sekura esta grande (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10513 |
sekutar v. |
מינה, ייעד, הועיד, סימן; דן, פקד על (עוון) |
|
no te diskulpes kon dizir i otros pekaron, siendo el dio sekutara sovre tus delitos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10514 |
sel (t.) m. |
גשם שוטף, מבול |
|
el sel pasa - el kanyo keda (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5528 |
selam (t.) m. |
דרישת שלום, ברכת שלום |
|
por dar un selam topar la bela (Nehama) |
|
maksus selam a mi tio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10516 |
selar/selarse v./v. refl. |
קינא ב-, התקנא ב- |
|
i selo rahel en su ermana (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10517 |
selebrar v. |
חגג, ציין |
|
selebrar la fiesta de Pesah (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5530 |
selo m. |
קנאה |
|
el selo i la embidia kitan a el ombre del mundo (Nehama) |
|
mil muertes i un selo no (Nehama) |
|
el selo kamina detras de lo bueno (Moscona) |
|
el selo i la envidia kitan al ombre de la vida (Moscona) |
|
el selo i el dezeo kitan al benadam d'enmedio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5532 |
semana f. |
שבוע |
|
los siete días de la semana son alhá, lunes, martes, mierkoles, djueves, viernes i sabá (Nehama) |
|
me anguali kon semana de dozientos levos (Moscona) |
|
semana buena i klara! (Moscona) |
|
la semana entera no gani, noche de viernes m'arremangi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5533 |
semanada f. |
שבוע, משך השבוע; שכר שבועי |
|
muchos givirim fazian semanada a los proves (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10524 |
sembrar v. |
זרע, שתל, נטע |
|
si no sembras no arekojes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5534 |
sembultura f. |
הופעה, חזות כללית של אדם, זכרון דמותו של מישהו |
|
no kierer ver ni la sembultura de uno/ni su sembultura (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10525 |
semeja f. |
דמיון |
|
no ay ni semeja (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5535 |
semejansa f. |
דמיון; רוח רפאים; אשליה |
|
en el es.huenyo vide una semejansa de león (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5536 |
semejante adj. |
דומה, כזה, תואם |
|
dezovedese a padre i madre: semejante komposto es muy feo (Nehama) |
|
viene en ayuda a la sekreta a famiyas deskaidas: semejantes fechos son de alavar (Nehama) |
|
yevo un vestido semejante al tuyo (Nehama) |
|
koza semejante no tiene akontesido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5539 |
sementar v. |
ייסד, יסד, ביסס, כונן; זרע |
|
sementar una ovra/un fecho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10528 |
semer (t.) m. |
מרדעת, אוכף; אמתחת |
|
si sos azno, semeres ya se toparan (Moscona) |
|
yo no me desho meter semer (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5540 |
sená (ebr.) |
סנה |
|
echate sin sena i no kon devda (Nehama) |
|
mijor sin sena i no sin kandil (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10530 |
sena f. |
ארוחת ערב, סעודה, ארוחה |
|
ni sena de karne ni estar kon tu madre (Moscona) |
|
meter la sena (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5542 |
senar v. |
אכל ארוחת ערב, סעד ליבו |
|
kien negro kiere senar, de noche i al eskuro lo vaya a buhskar (Nehama) |
|
el ke se echo a demandar no se echo sin senar (Moscona) |
|
ya ke no ay lo ke senar, vamos a aterkar (Moscona) |
|
ken es patron de ufisio no se echa sin senar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10534 |
sendero m. |
נתיב, משעול, שביל, מסלול; דרך החיים |
|
los senderos de la vida (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5543 |
sené adarim (ebr.) |
שני אדרים (בשנה מעוברת) |
|
mos viene a vijitar kada senadarim (ebr.) (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5544 |
seno m. |
חיק, חזה |
|
del seno del djudaizmo en muestro tiempo salieron muchos grandes savios (Nehama) |
|
kale fuir de engreshos en el seno de la famiya (Nehama) |
|
la madre abrasa a la kriatura sovre su seno (Nehama) |
|
i mi orasion tornava a mi seno (Moscona) |
|
en el seno del djudaizmo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5547 |
sensia f. |
מדע, השכלה; ידע, דעת, תבונה |
|
la pasensia es media sensia (Nehama) |
|
para kada koza se kere sensia i saverisio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5548 |
senso (it.) m. |
חוש; משמעות, הוראה; מניע, סיבה, מטרה; כיוון; שכל ישר |
|
el senso de un biervo (Nehama) |
|
razonar kon un loko no tiene ningun senso (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10538 |
sentensia f. |
גזר, גזר דין, פסק דין, חריצת דין, גזירה; פתגם, אימרה |
|
razga la mala setensia en muestro desfavor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5550 |
senteya f. |
ניצוץ, זיק, גץ |
|
onde kaye la senteya? en ojo de la siega (Nehama) |
|
pagar avokatos i dotores saltan senteyas (Nehama) |
|
me saltaron senteyas de los ojos (Moscona) |
|
una senteya muchas kazas kema (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10542 |
sentido m. |
חוש; מובן, משמעות, הוראה, כוונה, פירוש; שכל, בינה |
|
ya me tomo el tino i el sintino (Moscona) |
|
porke el meldar de los biervos sin entender el sentido de lo ke el Dio disho, es vano komo el viento ke pasa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5552 |
sentigrado m. |
של מאה מעלות (צלסיוס) |
|
termometro sentigrado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10543 |
sentimiento m. |
רגש, תחושה, הרגשה, נטיה טבעית |
|
no tiene sentimiento de djudio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5553 |
sentir v. |
חש, הרגיש; שמע, הקשיב, האזין; שמע בקול; הבין; הריח, רחרח |
|
kien no siente a la mujerika se arretuerse la orejika (Nehama) |
|
kien siente a la djente no bive kontente (Nehama) |
|
sentir guesmo bueno; sentir negro guesmo, sentir guesmo de kemado (Nehama) |
|
sentir de chamushkado (Nehama) |
|
sentir l'azeite kemado (Nehama) |
|
sentir la roza (Nehama) |
|
sentir muzika; sentir kantar; sentir avlar; sentir gritos; sentir luvia; sentir truenos (Nehama) |
|
sentir palavras de Ley (Nehama) |
|
sentites el gayo kantar, ma no entendites de onde (Nehama) |
|
sientan tus oídos lo ke dize la tu boka (Nehama) |
|
sentir terretemblo (Nehama) |
|
sentir dolor (Nehama) |
|
sentir frío/sentir kalor (Nehama) |
|
sentir punchadas (Nehama) |
|
sentir fuzadas (Nehama) |
|
sentir komesina (Nehama) |
|
sentir estilos de fambre (Nehama) |
|
sintir i oyer son kozas diferentes (Moscona) |
|
ya sintio el gayo kantar ma no save en ke lugar (Moscona) |
|
ya no siento a dinguno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5570 |
sentirse v. refl. |
נשמע; הורגש; חש עצמו |
|
es una kriatura muy maha, no se siente (Nehama) |
|
se siente ruido (Nehama) |
|
no se le siente la boz (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5572 |
senya f. |
מחווה, תנועה, ג'סטה |
|
a Dio no lo vemos, ma de senyas lo konosemos (Nehama) |
|
avlar kon senyas (Nehama) |
|
azer de senyas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10549 |
senyir v. |
אזר, חגר |
|
senyi tu espada sovre anka baragan (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5574 |
senyor m. |
אדון, מר; פניה לאב או אדם נכבד ומבוגר; בעל הבית; כינוי לאבות האומה |
|
mi senyor padre; senyor tío; senyor es.huegro (Nehama) |
|
no mos se vaya este senyor i mos venga otro peor (Nehama) |
|
sinyor papú; sinyora bava; sinyor tío; sinyora tía; sinyor suegro (Nehama) |
|
sinyor kosuegro; sinyora kosuegra, etc. (Nehama) |
|
mi sinyor padre (Nehama) |
|
sinyor padre trae en kaza todo bueno i kumplido (Nehama) |
|
sentí el konsejo de senyor padre (Nehama) |
|
el sinyor de Avraam; el sinyor d'Eliau; el sinyor d'Elisha; el sinyor d'Arambam (Nehama) |
|
el sinyor maestro; el sinyor haham; los sinyores hahamím (Nehama) |
|
no mos se vaya este sinyor i mos venga un pior (Nehama) |
|
si se kema la kaza, o! no Sinyor del mundo, kedamos arrastando (Nehama) |
|
un sinyor está dando a la puerta (Nehama) |
|
ya no se puede mas somportar, Sinyor del mundo! (Nehama) |
|
mi sinyó me kazava i yo no lo savía (Nehama) |
|
sienta, sinyó, t'estó avlando (Nehama) |
|
sinyó komanda (Nehama) |
|
no m'aharves, mira ke se lo vo a dizir a mi sinyó (Nehama) |
|
tu sinyor te esta yamando (Moscona) |
|
es muy riko es un sinyor (Moscona) |
|
mi sinyor padre, buen mundo tenga [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5662 |
senyora f. |
גברת |
|
la sinyora de Sara; la sinyora de Rahél; la sinyora d'Ester (Nehama) |
|
la sinyora mestra (Nehama) |
|
mi sinyora madre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10553 |
sepet (t.) m. |
סל, מזוודה, ארגז, תיבה, תיבת נדוניה |
|
yo le di siete sepetes, uno ke serre i otro ke avra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5505 |
ser v. |
היה, התקיים |
|
un sea-dizyente riko (Nehama) |
|
la sea-dizyente ermana (Nehama) |
|
los sea-dizyentes savios (Nehama) |
|
el ser prove no es verguensa (Nehama) |
|
lo ke kiere ke sea, una madre se adoloria por su fijo (Nehama) |
|
ser riko (Nehama) |
|
tengo mucha fambre, trayme alguna koza de komer, lo ke kiere ke sea (Nehama) |
|
esto es ke [...] (Moscona) |
|
sea komo sea (Moscona) |
|
fuera ke un akto partikular no las aya metido en libertad (Moscona) |
|
seas el bienvinido (Moscona) |
|
para ken sera? - para ken se lo komera (Moscona) |
|
lo ke fue es lo ke sera i lo ke fue echo es lo ke se ara i nada ay nuevo debasho del sol (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5580 |
sera f. |
דונג, שעווה; שעוות האוזן |
|
el nido de las bezbas es fecho de sera (Nehama) |
|
no desha sera en el uido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10561 |
serbest (t.) adj. |
בטוח בעצמו, יהיר; חופשי, עצמאי, אומר את אשר עם ליבו |
|
si sos serbez sal enmedio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10562 |
serbestlik (t.) m. |
גאווה, יהירות; עצמאיות, חופשיות בכל הליכותיו |
|
a mi estos serbezlikes no me pasan (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10563 |
seremonía f. |
טקס, טכס |
|
la seremonia tendra lugar en [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5581 |
sereno m. |
טללי בוקר, אגלי טל בוקר על זגוגית החלון (משמשים בתרופות ביתיות) |
|
dormir al sereno (Nehama) |
|
ambezada está la kavra a dormir al sereno (Nehama) |
|
metelo al sereno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5583 |
sereza f. |
דובדבן |
|
las palavras son komo las serezas: las unas travan a las otras (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5610 |
seriedad/serietá f. |
רצינות, חומרה |
|
avlar/komportarse kon seriedad (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5589 |
serín (t.) adj. |
קריר, צונן, רענן, טרי; מוצל, אפל |
|
el tiempo está serín (t.) (Nehama) |
|
ven a lo serin (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5611 |
serio adj. |
רציני, חמור |
|
fecho serio (Nehama) |
|
persona seria (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5613 |
serio adv. |
ברצינות |
|
avlar serio (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10566 |
seriozo (fr.) adj. |
רציני |
|
el echo esta seriozo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5584 |
serka adv. |
קרוב ל-, לקראת, בערך |
|
de serka viene la piedra (Nehama) |
|
serka de la mar (Nehama) |
|
serka de mi kaza (Nehama) |
|
serka d'akí (Nehama) |
|
este komplé, ropa i fechura, se asenta serka tres liras (Nehama) |
|
en un lugar serka a la kapitala (Moscona) |
|
de serka (Moscona) |
|
serka las dos de la noche (Moscona) |
|
serka de mi kaza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5590 |
serkano adj. |
קרוב, סמוך |
|
un lugar serkano (Nehama) |
|
en tiempo serkano (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5591 |
serkano m. |
רֵעַ, חבר, הזולת |
|
ama a tu serkano komo a ti propio (Nehama) |
|
no fagas a tu serkano lo ke no kieres ke te fagan a ti (Nehama) |
|
me lo disho un serkano (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5593 |
sermé/sermayé (t.) m. |
הון, קרן, רכוש, קפיטל, מחיר הקרן; נדוניה |
|
el sermé i l'ashugar se eskriven en la ketubá (Nehama) |
|
sochetá kon muncho sermé (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5595 |
serner/sernir v. |
ניפה, כבר; סרק ביסודיות |
|
sernir la farina (Nehama) |
|
sernir la plasa/la sivdad para topar una melezina (Nehama) |
|
sernir forseles/almarios/la kaza entera (Nehama) |
|
sierne i sierne - arina no kita (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5598 |
sernerse/sernirse v. refl. |
התרוקן; איבד כל אשר לו |
|
se sernió la plasa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10576 |
serrado adj. |
סגור, נעול; משונן (כמשור); קמצן, קפוץ יד; ערל, לא נימול |
|
kon ojos serrados (Moscona) |
|
mazal serrado (Moscona) |
|
ningun serrado no koma de el (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5599 |
serrar v. |
סגר, נעל, חסם, רכס, פרף |
|
serra tu puerta i alava a tu vezino (Nehama) |
|
serrar almaryos; serrar kashones (Nehama) |
|
serrar la butika (Nehama) |
|
serrar la huente (Nehama) |
|
serrar puertas i ventanas (Nehama) |
|
serrar l'anyada kon ganasio/kon piedrita (Nehama) |
|
serra la puerta ke no se fuya el pashariko (Moscona) |
|
una puerta se serra sien se avren (Moscona) |
|
serra tu puerta alava tu vizino (Moscona) |
|
serrar puertas i ventanas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10581 |
sersem (t.) adj. |
נבוך, מבולבל, נדהם, כסיל |
|
esta araba ya me izo sersem (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10582 |
sert (t.) adj. |
קשה, נוקשה, חמור; צורמני, רטנני |
|
el vinagre esta muy sert (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10584 |
servimiento m. |
שירות, פעולת שירות; שָׁרֵת |
|
demando la paga del servimiento ke le izo (Moscona) |
|
i serviran a el servimiento el este (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5606 |
servir v. |
שירת, היה משרת, שימש כ-; עבד (עבודת אלילים) |
|
la penina sierve para eskrivir (Nehama) |
|
desbarasarse de lo ke no sierve a nada (Nehama) |
|
kien a muchos servió, a todos deskontentó (Nehama) |
|
kien a muchos servió, mucho pekó i poko ganó (Nehama) |
|
no sierve avlar muncho (Moscona) |
|
no sierve para nada (Moscona) |
|
servir en la armada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5605 |
servís (1) m. |
צואר, עורף |
|
los bueyes ke aran la tierra/ke travan arabos yevan el yugo sovre sus servises (Nehama) |
|
kevra yugo de las djentes de sovre nuestro servez (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5614 |
sesto m. |
שישית, החלק השישי |
|
un sesto d'uva (Nehama) |
|
kien faze un sesto faze sien (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5616 |
setam (ebr.) adj. |
סתמי, אנונימי, פשוט |
|
setam djiió se adjidea de su djiió (Nehama) |
|
setam ladrón sospechador (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10590 |
sevará (ebr.) f. |
סברה, דעה, עצה, הגיון |
|
kon ke sevara pintates tanta moneda? (Moscona) |
|
ya da la sevara (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10591 |
severa f. |
דגן |
|
ek, oyi ke ay severa en ayifto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10592 |
severamente adv. |
בקפדנות, בחומרה, בכובד ראש |
|
va ser apenado severamente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10593 |
severidad/severitá f. |
קפדנות, חומרה |
|
kon toda severidad (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10594 |
severno m. |
עץ גופר; עצי שיטים (שמהם היו עשויים הבדים לנשיאת הארון) |
|
az a ti arka de maderos de severno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10595 |
sevo m. |
חלב, שומן, לשד |
|
sevo no me kedo del inku (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5618 |
Sevó (ebr.) m. |
חג השבועות |
|
si no viene sevó no te kites el samarrón (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5619 |
sevoya f. |
בצל; כינוי לתורכי |
|
sevoya dulse no ay (Nehama) |
|
el amerikan ke estan kitando agora esta tela de sevoya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5620 |
sezo m. |
מוח, בינה |
|
komportarse kon sezo (Nehama) |
|
vaziado de sezo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5621 |
sezón (fr.) f. |
עונה |
|
las kuatro sezónes son la primavera, el enverano, l'autunyo (entrada del invierno) i el invierno (Nehama) |
|
la primavera es la sezón del kodrero (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10598 |
sezudamente adv. |
בשום שכל, בתבונה, בשיקול דעת |
|
avlar sezudamente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5818 |
sha! interj. |
תן לי! |
|
kuando va venir le vo a kalar la estreya porke vino tadre; sha ke venga en primero! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5819 |
shaare or ve shaare beraha (ebr.) |
(באירוניה:) שטף של עלבונות וגידופים |
|
avrió la boka i disho shaaré or ve shaaré berahá (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10599 |
shabat/shabad (ebr.) f. |
שבת |
|
mos dio Shabat por olgansa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5820 |
shaká (2) (t.) f. |
בדיחה, מהתלה; טריק |
|
una de shakás lo dishe, se fizo de vedrá (Nehama) |
|
ni por shaká vale/ni por shakás lo digas/ni por shakás lo kites de boka (Nehama) |
|
shaká hue, en dos oras adientro, karreimos el moble i lo arresentimos en la kaza mueva (Nehama) |
|
shaká maká no kave aká (Nehama) |
|
shaká shaká se kumió todo el dulse (Nehama) |
|
shaká shaká ya se fizo media noche (Nehama) |
|
shaka-maka se izo doktor (Moscona) |
|
shaka-maka ya apanyimos la nochada (Moscona) |
|
la shaka de tu vava! (Moscona) |
|
la shaka es media verdad (Moscona) |
|
komo te parese. shaka es esto? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10605 |
shakeka f. |
כאב ראש, צלחית/צלחה (מיגרנה) |
|
de tanto avlar ya me salto shakeka (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10606 |
shakueko (t.) adj. |
מפוקפק, חשוד, בעייתי, מעורפל; לא בטוח, הססן |
|
el echo esta shakueko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5826 |
shaliah (ebr.) m. |
שליח; שד''ר |
|
embiar a dezir mezo shaliah (Nehama) |
|
fazer fecho por mano de shaliah (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10607 |
shalvar/shalvás (t.) m. |
מכנסים רחבים מזרחיים, אברקיים |
|
dainda no se save atar los shalvares i el va avlar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5828 |
Sham (arab.) m. |
דמשק |
|
onde Sham, onde Bagdad? (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10608 |
shamalada f. |
להבה, מדורה |
|
las shamaladas impedian a ke uno se pueda aserkar a la kaza en flamas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10610 |
shamar (t.) m. |
סטירה, סטירת לחי, מהלומה בפנים |
|
esto es grande shamar para el padre (Moscona) |
|
dar shamares (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10611 |
shamatá (t.) f. |
רעש גדול, שאון, נהמה, המולה; פאר צעקני |
|
no agas shamata (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5829 |
shanim (ebr.) f.. pl. |
שנים |
|
los shanim (ebr.) no se van en baldes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10612 |
shap (t.) m. |
אלום (משמש לעצירת דימום) |
|
estersa shap a la trazera ke se meta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10613 |
shaplamak (t.) m. |
סטירה |
|
le enkasho dos shaplamakes lo desho pataleando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10614 |
shara f. |
יער |
|
shara sin arvole tuerto no ay (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5830 |
sharope /sharopi (port.) m. |
סירופ, עסיס, תמיסת סוכר; באירוניה: דבר לא נעים |
|
sharope de vijna (Nehama) |
|
sharopes para la madre! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10616 |
shashear (t.) v. |
סיחרר, גרם סחרחורת; הדהים, הבעית |
|
me esta shasheando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5837 |
shashearse (t.) v. refl. |
חש סחרחורת, הסתחרר |
|
me se shashareó el meoyo de sentir tanta palavra (Nehama) |
|
i yo ya me shashei! (Moscona) |
|
ya me shashei de ver (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10619 |
shasheo (t.) m. |
סחרחורת |
|
esto kon shasheos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10622 |
shashirear (t.) v. |
סחרר, בלבל, הביך, הדהים |
|
de lo suyo no shashirea (Moscona) |
|
esta koza de shashirear (Moscona) |
|
no me shashirees ke esto kontando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10623 |
shashiriada (t.) f. |
התעלפות; סחרחורת |
|
enduna me dan unas shashiriadas ke todo me se aze preto delantre de los ojos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10624 |
shashiriado (t.) adj. |
המום, מסוחרר |
|
del golpe kedo shashiriado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10625 |
shashrandá f. |
דבר חסר ערך, כלי בלתי שימושי |
|
me kito mil i una shashranda (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5834 |
shashut/shashuto (t.) adj. & m |
פוזל |
|
shashut no te yamí (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5831 |
shastre m. |
חייט |
|
al shastre haragán se le piedren kuando l'aguja, kuando el dedal (Nehama) |
|
korte de shastre i punto d'adjamí (Nehama) |
|
shastre en pies korredor asentado (Nehama) |
|
shastre enpies, korredor asentado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10628 |
shastrear v. |
תפר, חייט; (באירוניה:) ''הינדס'', ''בישל'', הכין דבר מה |
|
negro-bueno ya lo shastrei (Moscona) |
|
loke sta shastreando tu sfuegra? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10629 |
s.hatá (gr.) f. |
עסק מלוכלך, עסק שערורייתי, סקנדל |
|
se izo grande s.hatata (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10630 |
shatar-patar |
קרוע לחתיכות |
|
de anyos ke no se mete nada en su lugar, ansi ke todo ya esta shatar-patar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10632 |
shavalear (bulg.) v. |
התנועע, זז |
|
koza esta shavaleando en la yerva (Moscona) |
|
no me desha shavalear de alado de si (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5835 |
shavdo adj. |
תפל, חסר טעם |
|
komer shavdo (Nehama) |
|
shavdo en la meza, salado en la kavesa (Moscona) |
|
muy shavda kriansa (Moscona) |
|
la kitates muy shavda! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10636 |
shavón m. |
סבון, בורית |
|
arrapar sin shavon! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10639 |
shavonada f. |
סיבון; מי סבון |
|
azer shavonadas (Moscona) |
|
dati una shavonada en esta kavesa (Moscona) |
|
no se ke ermo de shavon , ke no esta aziendo shavonada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10640 |
Shavuot (ebr.) |
שבועות (חג) |
|
si no viene Shevo, no te kites la shamara (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10641 |
shayna (bulg.) f. |
מזחלת; בהשאלה: מצב רוח |
|
es asigun le da la shayna (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5836 |
shefoh (ebr.) m. |
טכס ''שפוך'' בליל הסדר |
|
al shefoh sentiremeos las bozes (Nehama) |
|
al shefoh se sienten las bozes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10644 |
shehiná (ebr.) f. |
שכינה, חסד |
|
ke kuenta es ke el dara delantre de la shehina kuando le demandara: ''tratates tu kon emuna?'' (Moscona) |
|
le abasho la shehina (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10645 |
shehitá (ebr.) f. |
שחיטה |
|
kayo grande shehita (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10647 |
shemá/shemáh (ebr.) f. |
קריאת שמע |
|
la shema biervos konta dozientos i kuarenta i ocho, se komen trenta, kuarenta medio krudo medio kocho (Moscona) |
|
un djidio no se echa sin dizir shema (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10648 |
shemá Israel /shemah Israel (ebr.) interj. |
שמע ישראל! |
|
todo afito ariento de un shema-Israel (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10649 |
shemibarah (ebr.) m. |
השם יתברך |
|
el shemimbarah ke mos guadre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5838 |
shevat (ebr.) m. |
שבט |
|
shevat ke la barva bate (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5839 |
sh.huelika f. |
גרזן קטן, קרדום |
|
mos kansimos de darle a entender ke no ay lo ke demanda. Shhuelika! (Nehama) |
|
par ve haftór (ebr.) shhuelika, va i viene i enguaya lo mizmo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10650 |
shifro m. |
מספר, סיפרה |
|
no save arekojer dos shifros (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10652 |
shihiano (ebr.) m. |
ברכת שהחיינו |
|
oy ize shihiyanu de sereza (Moscona) |
|
asigun se vee, este anyo no vamos a azer shihianu de [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10653 |
shimshir m. |
תאשור, כופר, ליגוסטרום (בוט.) |
|
es komo el shimshir ke alarga sus raizes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10654 |
shinik (t.) m. |
מידה לתבואה |
|
la kavesa me se izo un shinik (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5665 |
shirtá-ferta adv. |
ככה ככה, מפה לשם, בין כך וכך |
|
shirta-ferta ya pasimos l'anyada (Nehama) |
|
shirta ferta, ya pasemos el día (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10656 |
shish (t.) m. |
שיפוד; כידון |
|
por aki yo me esto dando al shish (Moscona) |
|
ya se podra dar un shish (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5842 |
sho i mo i patarich |
חבורת פחותי ערך |
|
kien avía a la boda? - kuanto hirbo ay i no ay, Sho i Mo i Patarich (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5843 |
shohad (ebr.) m. |
שוחד |
|
el shohad faze siegar ojos de savios (Nehama) |
|
arur es ombre ke toma shohad por matar alma sin pekado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10658 |
sholko m. |
תלם, מענית |
|
los sholkos de la tierra arada i lavorada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5844 |
shukiur/shukyur! (t.) interj. |
תודה לאל! |
|
el hazino ya estuvo bueno, shukyur! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5845 |
shukyur unu (t.) |
גורם מפריע ומעכב, תירוץ |
|
kada dia mos sale kon un shukyur unú: (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5846 |
shupé (t.) f. |
חשד, ספק |
|
akavidarse por shupé de huego/de ladrón/de ratón (Nehama) |
|
me entro shupe (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10661 |
shupelí (t.) adj. |
מוטל בספק, מפוקפק, חשוד |
|
es shupeli si va vinir (Moscona) |
|
el echo esta shupeli (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10662 |
shupelear/shupelenear (t.) v. |
חשד, הטיל ספק; עורר חשד |
|
esto me aze shupelenear (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5847 |
shushunera /shushulera f. |
שלשול |
|
mal por durera, peor shushunera (Nehama) |
|
si no es durera es shushulera (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10664 |
shushurtada f. |
שלשול |
|
le dio la shushurtada enmedio de la kaye (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5629 |
si adv. |
כן |
|
un si enkapa, un no deskapa (Nehama) |
|
ken dize de no dize i de si (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5623 |
si conj. |
אם, לו, אילו |
|
si conj. si es bueno, mérkalo (Nehama) |
|
si faze frío, no salgas (Nehama) |
|
si viene, arresivelo (Nehama) |
|
si se disho, el peshe es kocho al forno kon tomat i pimientón (Nehama) |
|
si se disho, la tinya es para arraskar (Nehama) |
|
ni si se arrasta por en basho no lo miro mas en la kara (Nehama) |
|
si es ke [...] (Moscona) |
|
si no ay en la bolsa ke ayga en la boka (Moscona) |
|
si keres ven (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5630 |
si pron. pers. |
(לאחר מילת יחס) עצמו/ה/ם/ן; עצמך/כם/כן (בנימוס) |
|
kada uno por si i el Dio por todos (Nehama) |
|
de si kayó (Nehama) |
|
la alechuga da de si, la patata beve (Nehama) |
|
por si el karvón es preto (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5635 |
sibur (ebr.) m. |
ציבור |
|
ningun sibur es prove i no ay mas prove ke el sibur (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5776 |
siegar v. |
עיוור, גרם עוורון; האפיל; סינוור |
|
me siegara el Dio i no viera tal! (Nehama) |
|
ke se siege (Moscona) |
|
ya me vo siegar kon esta luz (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5777 |
siego m. & adj. |
עיוור, סגי נהור |
|
onde kae la senteya? -en ojo de la siega (Nehama) |
|
buena es la novia, siega d'un ojo (Nehama) |
|
el siego para mal ve (Nehama) |
|
kien es akel siego ke no kiere ver la luz? (Nehama) |
|
muerto i siego por fazer plazer (Nehama) |
|
muerto i siego por fazer danyo (Nehama) |
|
muerto i syego por dezir mal (Nehama) |
|
kual es el siego ke no kere ver (Moscona) |
|
i un siego lo vee (Moscona) |
|
djugar a la papa siega (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10674 |
siegura f. |
עיוורון, סנוורים |
|
siegura ke no te kaya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5771 |
sielo m. |
שמים, רקיע |
|
boz del puevlo, boz del sielo (Nehama) |
|
boz de puerko no suve al sielo (Nehama) |
|
kien al sielo eskupe en la kara le kae (Nehama) |
|
la gayina beve agua i mira al sielo (Nehama) |
|
todo lo ke fazen de los sielos es por bien (Nehama) |
|
el sielo no se toka kon la mano (Moscona) |
|
bien de los sielos, males de la tierra (Moscona) |
|
todo lo ke rijen de los sielos es para bueno (Moscona) |
|
el sielo ke este en muestro ayudo (Moscona) |
|
aboltar los ojos al sielo (Moscona) |
|
el sielo esta enkargado (Moscona) |
|
se avrieron los sielos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5784 |
siempre adv. |
תמיד, בכל עת |
|
bendezir al Dio para siempre i siempre (Nehama) |
|
siempre de siempre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5848 |
sien f. |
רקה, צדע |
|
en vezes las sienes duelen de tanto sentir favlar, o de mashkar koza muy dura, o koza lastiklia (Nehama) |
|
meteti la mano en la sien i pensa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5849 |
sien num. |
מאה |
|
sien novios para una mosa; sien novias para un mansevo (Nehama) |
|
al sinko por sien (Moscona) |
|
en sien una (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5850 |
siendo prep. |
היות ש-, מאחר ש- |
|
no vino siendo estava hazino (Nehama) |
|
siendo no es el mizmo kavzo [...] (Moscona) |
|
siendo es riko [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10688 |
sieno m. |
בוץ, טיט, רפש; ביצה |
|
krese el djunko sin sieno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5851 |
siento num. |
מאה |
|
un siento de guevos (Nehama) |
|
siento de vezes (Moscona) |
|
siento de livros (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10692 |
sierna/sierne f. |
לבלוב, פריחה, סמדר |
|
i las vides en sierne dieron guezmo (Moscona) |
|
estar en sierna (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5852 |
sierpe m. |
נחש; זוחל, שרץ; כינוי לאדם מזיק - ''נחש'' |
|
sierpe i guzano es todo lo ke keda de un puerpo muerto (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5853 |
sierto adj. |
וודאי, בטוח; מסויים |
|
un sierto día (Nehama) |
|
una sierta persona (Nehama) |
|
un sierto tiempo (Moscona) |
|
un sierto Avraam (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10695 |
siervo (2) m. |
עבד, משרת |
|
siervos huimos a Par'o en tierra de ayifto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5855 |
siete num. |
שבע, שבעה |
|
las mujeres tienen siete almas (Nehama) |
|
ya se van los siete ermanos, ya se van para la orka, i guay ke dolor! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5636 |
sifra f. |
אות, סימן, אות מבשר, תג; סיפרה, מספר; מפתח; ציון |
|
al Dio no lo vemos, ma de sifras lo konosemos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5637 |
sigara/sigaro m. |
סיגריה |
|
asender un sigaro; amatar un sigaro (Nehama) |
|
ofrir un sigaro (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10696 |
siguente adj. |
העוקב, הבא, הבא אחרי |
|
deves de tomar en konsiderasion lo sigiente (Moscona) |
|
el numero sigiente de la gazeta [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10698 |
sikileado (t.) adj. |
עצוב; משועמם |
|
de ke estas sikileado? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10700 |
sikilearse /sikiliar (t.) v. refl. |
נעצב, נעגם; השתעמם עד מוות |
|
no ay por kualo ke te sikilees (Moscona) |
|
no te sikilees (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5639 |
sikintí (t.) m. |
צרה, מתח, דאגה, מרה שחורה, דכאון, שעמום, מצוקה כלכלית |
|
no ay día sin sikinti muevo (Nehama) |
|
los sikintis i los afeentos en la vida no se eskapan (Moscona) |
|
tiene munchos sikintis en la kavesa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5640 |
siklear (t.) v. |
לחץ, הידק, הגביל את חופש הפעולה; העציב, לחץ נפשית |
|
siklear las charikas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5641 |
siklearse (t.) v. refl. |
נלחץ, דאג, נכנס למועקה (בשל בדידות/העדר תעסוקה/העדר בידור), נטרד והודאג |
|
no te siklees, tu fijo ya vino borracho pedrido (Nehama) |
|
no te siklees, komo ya lo vites de londje, fulaniko krevó! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10703 |
siklet (t.) m. |
עוגמת נפש, חרדה; משקל, ערך, חשיבות |
|
del siklet se echo hazino (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10704 |
sima f. |
פסגה, שיא, צמרת, קדקד, זניט |
|
me esta dando la sima de [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10705 |
simán (ebr.) m. |
סימן, אות, תסמין, סמל |
|
siman bueno ke mos sea (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10706 |
símbalo m. |
מצילתיים |
|
simbalos ke eran siempre dos a kada musiko ke los tokava (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10707 |
simiento m. |
יסוד, בסיס, מסד |
|
echar la piedra del simiento (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5643 |
sin prep. |
בלי, בלא, ללא |
|
s'esta arraviando sin ser i sin porke (Nehama) |
|
sin ir por mares pasi fortunas (Moscona) |
|
sin kulpa i sin pekado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10710 |
sinamón m. |
קינמון |
|
i tu toma por ti espesias primeras almiskle fino kinientos i sinamon de espesia su meatad dosientos i sinkuenta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10712 |
sindrearse (t.) v. refl. |
השתעמם, התעייף, נלאה |
|
ya me sindrii de la vida (Moscona) |
|
ya me sindrii de estar navegando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10713 |
singín (t.) m. |
כעס, רוגז, תרעומת |
|
esto singin (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5644 |
sino/sinón conj. |
אלא |
|
sino yo para mi, kien para mi? (Nehama) |
|
no kiero nada de ti sino ke me sientas (Nehama) |
|
no solo ke echó gritos, sino ke mentó a todos (Nehama) |
|
no es ke es muy kapache sino ke tiene buen arimo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5666 |
sinyalado adj. |
ידוע, מפורסם; מצולק; מועד לפורענות |
|
un dotor sinyalado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10716 |
sinyifikar v. |
רמז על, הורה על; היה בעל משמעות, ציין; הודיע באופן משפטי |
|
esto sinyifika ke [...] (Moscona) |
|
ke sinyifika por enshemplo [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5667 |
Sipintí- han Sipintí m. |
'חכם סיפינטי'' - איש שפל ערך |
|
guay d'akel dor ke Han Sipinti por tanyedor (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5668 |
sirá (t./gr.) f. |
תור, טור, שורה, סדר |
|
kada uno a su sirá (Nehama) |
|
arresentavos en dos siras (Moscona) |
|
agora es mi sira (Moscona) |
|
para mi no kedo sira (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10720 |
sirgí (t.) m. |
דוכן, בסטה |
|
avrir sirgi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10721 |
sirio m. |
נר גדול, נר כנסיה |
|
ya le podras azer los diez dedos sirios. torna no sos agradesido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10722 |
sírkolo m. |
מעגל, עיגול, חוג; חוג חברתי |
|
en los serklos politikos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10724 |
sirkulasión f. |
מחזור, תקופה; תנועה, תעבורה |
|
salio de sirkulasion (Moscona) |
|
paras en sirkulasion (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10725 |
sirkunstansia/sirkonstensia f. |
נסיבות, מצב |
|
no fue posivle de aklarar las sirkunstansias ke kavzaron la muerte (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10726 |
sirma (t.) f. |
חוט כסף/זהב לרקמה; פיליגרן |
|
las ke son de seda, echaldas al rio, las ke son de sirma, atras de mi kavayo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10727 |
siske (si es ke) conj. |
האם? |
|
no se siske va vinir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10729 |
sisko m. |
אבק פחם |
|
la savanna ya esta sisko (Moscona) |
|
todo esta sisko i karvon majado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10730 |
sisra f. |
משקה משכר, שכר |
|
vino ni sisra no bevas tu, ni tus ijos kontigo en vuestro vinir a tienda de plazo i non morideresh (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5669 |
sistrano/sistraniko m. |
פלוני, פלוני אלמוני |
|
faz tu dover i no te metas en penserio por lo ke dizen fulaniko i sistraniko (Nehama) |
|
fulano i sistrano se meten de akodro para echar al sako a un merkader (Nehama) |
|
a fulano lo yamo, es sistrano ke me responde (Nehama) |
|
no sientas a fulano i sistrano (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10733 |
situasión f. |
מצב, עמדה |
|
es de buena situasion (Moscona) |
|
la situasion se le va agravando de en dia en dia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5673 |
sivdad f. |
עיר, קרת, כרך |
|
en sivdad de siegos el ke ve d'un ojo es rey (Nehama) |
|
bive en los deredores de la sivdad (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10735 |
sivrí (t.) adj. |
מחודד, בעל חוד |
|
la pipirisa sivri es buena para trushi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5680 |
siya f. |
כסא, מושב; אוכף |
|
asentarse en la siya (Nehama) |
|
alevantarse de la siya (Nehama) |
|
arresentar las siyas (Nehama) |
|
siya basha; siya alta (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10736 |
siyar (1) v. |
חתם (בחותם), החתים |
|
i las kartas las siyo mizmo kon sus manos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10737 |
skala (t.) f. |
רציף, מזח; פיגום |
|
a la skela akosto un vapor italiano (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10738 |
skularichas (gr.) f. pl. |
עגילים |
|
le kedo skuralicha en la oreja (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10739 |
soba (t.) |
תנור חימום, מחתת גחלים |
|
la soba esta tikadeada, d'ayi es ke no esta adriendo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10741 |
sobervia f. |
להט, התלהטות; גאווה, שחצנות; פאר, הוד, תפארת; כעס, זעם, התקפת כעס; זדון |
|
kometer una kulpa kon sovervio (Moscona) |
|
les respondio el rey kon sobrevio grande (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10742 |
sobervio adj. |
גאוותן, רברבן, יהיר; נשגב, מרומם, נישא, מפואר |
|
no se pararan los sovervios delantre de tus ojos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5684 |
sobreviarse v. refl. |
התכעס; התעצם, גאה, גדל, התפתח |
|
el frío/la kalor/el ayre/la fortuna en la mar se sobrevian (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10743 |
sodjiftar/sodjeftar v. |
שעבד |
|
i sudjeftaste debasho de mi a los ke se levantaron kontra mi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5687 |
sodjifto/sodjefto adj. & m. |
משועבד; עבד |
|
Israel era sodjefto en Aífto (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10744 |
sodjiguar v. |
אילף, הכניע, השתלט על, שעבד, כבש |
|
sodjiguar su truble (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5685 |
sodro m. & adj. |
חרש; מטושטש, לא ברור |
|
el sodro para mal siente (Nehama) |
|
no ay mas sodro d'el ke no kiere sentir (Nehama) |
|
el sodro tiene orejas para mal (Moscona) |
|
no ay mas sodro de akel ke no kere oyer (Moscona) |
|
sodra la mala ora (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10748 |
soflama f. |
תבערה, להט, חום; התקצפות; דלקת; טירדה, אי נעימות |
|
de la kemadura la mano la tengo en una soflama (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5688 |
sol m. |
שמש, חמה; אור השמש, חום השמש |
|
asentarse al sol (Nehama) |
|
arrovarse el sol al bel mediodía (Nehama) |
|
el sol se alevanta la manyana i se echa/s'enserra la tadre (Nehama) |
|
kaza onde no da sol (Nehama) |
|
kuando el sol sale, sale para todos (Nehama) |
|
vende el sol i merka l'azeite (Nehama) |
|
no ay miérkoles sin sol (Nehama) |
|
onde entra el sol no entra dotor (Nehama) |
|
sol madrugador no es turador (Nehama) |
|
yerno, kom'al sol d'envierno (Nehama) |
|
le paso el sol (Moscona) |
|
vo ir a tomar un poko de sol (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10751 |
solas- a solas adv. |
לבד |
|
komer a solas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10752 |
soldado m. |
חייל, איש צבא |
|
lo tomaron soldado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10753 |
soldar v. |
הלחים, התיך |
|
soldar una erida atandola kon una fasha o venda (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10754 |
solearse v. refl. |
השתזף; קיבל מכת שמש |
|
el vistido se soleo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1194 |
soledad f. |
בדידות, בידוד |
|
De la solaldad ya vo salir chivgin (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10755 |
solenel (fr.) adj. |
חגיגי |
|
en esta ora solemne [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5674 |
soler v. |
היה רגיל, התנהג |
|
s.huele a venir kada sabá (Nehama) |
|
s.huelgo a komer bueno la manyana (Nehama) |
|
no s.huele a kitar negro de la boka (Nehama) |
|
s.hueler a fumar (Nehama) |
|
s.hueler a bever (Nehama) |
|
s.hueler a azer taní (ebr.) el día de su sinyor padre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5698 |
solero m. |
שמש קופחת |
|
ir por los soleros (Nehama) |
|
del solero me estava dando dezmayo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10757 |
soleta f. |
סוליה |
|
echar soletas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5699 |
soleziko m. |
שמש נעימה ולא קופחת |
|
asentarse al soleziko (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5701 |
solo adv. |
רק, בלבד, לבד |
|
dizes ke tienes kampos i vinyas, amostramos un kampiko ke sea tu bien, solo i solo por ver (Nehama) |
|
no solo ensulta, ma alevanta mano (Nehama) |
|
ya era flako i desmizeriado i agora se kayó i se rumpió las dos pachas, esto solo mos mankava! (Nehama) |
|
meterse a la solombra de un tejado (Nehama) |
|
kaminar a la solombra (Nehama) |
|
la solombra del arvol (Nehama) |
|
komer pan solo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5700 |
solo adj. |
בודד, מבודד, גלמוד |
|
mas vale solo ke mal akompanyado (Nehama) |
|
solo asolado (Moscona) |
|
guay del solo kuando kayere i no ay sigundo para levantarlo (Moscona) |
|
mas vale solo ke mal akompanyado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10765 |
solombra f. |
צל; מחסה |
|
no tiene ni solombra de verguensa (Moscona) |
|
onde esta la solombra de la hohma, ayi esta la solombra de la para (Moscona) |
|
no le kero ver ni la solombra (Moscona) |
|
ken a buen arvole se arrima, buena solombra lo kuvija (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10766 |
soltar v. |
פענח חלום; שיחרר, הירפה, התיר קשר; גרש (את אשתו) |
|
disheron ke un suenyo ke no se solta es komo una karta ke no se melda, ke no aze ni mal ni bien (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10767 |
soltura f. |
התרופפות; שחרור; גירושין, גט; פתרון חלומות |
|
el marido no le kere dar soltura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10768 |
solusión f. |
פתרון, התרה; תמיסה |
|
otra solusion no existe (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10769 |
sombayer/sombaer/sombayir v. |
פיתה, שידל, השיא, הסית; הקסים, משך לב |
|
el kulevro me sombayo i komi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5710 |
someno (port.) adj. |
נחות, רע, גרוע |
|
el hazino está muy someno (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10771 |
somportar v. |
סבל, נשא, נשא משא |
|
todo modo de dolor se puede somportar pero no la de korason (Moscona) |
|
no esta koza de somportar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5711 |
son m. |
צליל, קול; לחן, נעימה, מנגינה |
|
el son de la kampana (Nehama) |
|
esta kantiga se kanta al son de … (Nehama) |
|
al son de la kitara (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5713 |
sonar v. |
צלצל, הדהד; ניגן בכלי נגינה |
|
sonar piano; sonar violino (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5714 |
sonarse v. refl. |
מחט (אף); התפרסם, נפוץ, נודע בציבור |
|
se sonó por la plasa/por la sivdad (Nehama) |
|
sonarse las narizes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10775 |
sonet m. |
צלצול; רשרוש |
|
anoche sinti sonet de raton (Moscona) |
|
asonar el sonet (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5715 |
sonido m. |
צליל, קול |
|
sentir sonido (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10776 |
sonriza/o f./m. |
חיוך |
|
sonrizo yeno de frankeza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5716 |
sontraer v. |
גרם ל-, היה המניע ל-; חולל; לכד, שבה; משך, האריך |
|
sontraér guzano/piojo/hazinuras (Nehama) |
|
arrevata al povre sontraendolo en su red (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5717 |
sonyar/sonyarse v. refl. |
חלם |
|
akodrarse la manyana lo ke se sonya la noche (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5718 |
sopatina f. |
לחות גבוהה, רטיבות גדולה |
|
la ropa no s'enshugó, está dainda sopatina (Nehama) |
|
vino kon una luvia arrojada i se fizo sopatina (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5720 |
sopliko m. |
רוח קלילה, נשיפה קלה; מיומנות |
|
konose todos los detalios del ofisio, ma el sopliko le manka (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5721 |
soplo m. |
נשיפה, נשיבה, משב |
|
el aver está pezgado, no ay ni soplo (Nehama) |
|
la vida es komo la kandela - un suplo, se amata (Moscona) |
|
los dias se arrezvalavan uno atras de otro komo un suplo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10780 |
sorcheada f. |
נפילה (ברעה/לצרה) |
|
sorcheada preta ke sorcheo kon esta hazinura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10781 |
sorchear v. |
נפל (ברעה/לצרה) |
|
kuruneate bien ke puedes surchear en mil holaim (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5722 |
sorear (t.) v. |
כילה/איכל תוך כדי שימוש, בזבז; מכר בכמויות; שיבץ מלים זרות כדי לעשות רושם |
|
el merkader, mas sorea, mas gana (Nehama) |
|
esta soba sorea mucha lenya (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5724 |
soró (gr.) m. |
ערימה, תערובת; כמות גדולה |
|
huí al charshí i merkí un soro (gr.) de kozas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5725 |
sorretear/sorretar (t.) v. |
שוטט, נדד, נע ונד, תעה |
|
sorretear kayes (Nehama) |
|
dale sorotear el dia entero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5726 |
sorta/sorte (fr.) f. |
סוג, מין, אופן, צורה |
|
una sorta de makyina (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10783 |
sorte (fr.) f. |
סוג |
|
ke sorte de kozas son estas? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10784 |
sortija f. |
טבעת |
|
sorteja kon siyo para siyar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5727 |
sorver v. |
גמע, גמא, גמע ברעש, מצץ; שאף, הריח, רחרח; כרסם; נחלש בשל פעילות יתר מינית |
|
sorver un kavé (Nehama) |
|
sorver el moko (Nehama) |
|
sorver la supa (Nehama) |
|
sorver un guevo refidan (Nehama) |
|
medikos i avokatos sorven a los klientes (Nehama) |
|
beviendo kave no se sorve ke es feo (Moscona) |
|
amokaldo a este krio ke se esta sorviendo los mokos (Moscona) |
|
ya me sorvio la sangre kon kanyika (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10788 |
sorvido adj. |
מותש, בלה, מאוכל; כחוש; מותש בעקבות פעילות מינית מוגברת |
|
tanto stuvo en la agua ke salio sorvido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5732 |
sorvo m. |
לגימה, גמיאה, גמיעה; כמות הנלקחת בגמיעה/שאיפה אחת |
|
bever en dos sorvos (Nehama) |
|
no te estes ambierto, toma un sorvo de leche (Moscona) |
|
bever a sorvos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10791 |
sosegar v. |
השקיט, הרגיע |
|
sosegar no me desha (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10792 |
sosiedad/sosietad/sosietá f. |
חברה |
|
saverse komportar en la sosieta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10793 |
sosio m. |
שותף, עמית, חבר |
|
yo are de el un sosio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5733 |
sospechador m. |
חושד, חשדן |
|
setám (ebr.) ladrón sospechador (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5734 |
sospechar v. |
חשד, האשים ללא יסוד |
|
sospechar es pekar (Nehama) |
|
si me sospecha en ansia no me echa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5735 |
sostansia f. |
עצם, עיקר, תמצית; חומר |
|
onde no ay sostansia no ay ansia (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10795 |
sostansiozo adj. |
ממשי, מלא תוכן; מזין, משביע |
|
el arroz no esta sostansiozo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5736 |
sostener v. |
החזיק, תמך ב-, עודד, פרנס |
|
sostener una paré ke está para kaer (Nehama) |
|
nozotros sostenemos la propozision echa por el (Moscona) |
|
para sostener este vidjut se kere komido (Moscona) |
|
para sostener dos ijos en la universidad, mi alma me lo save (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5737 |
sostenerse v. refl. |
התפרנס, החזיק עצמו, עומד/ניצב על |
|
según los savios de Israel, sovre tres kozas el mundo se sostiene: sovre la Ley i sovre la Verdad i sovre la Paz (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10799 |
sostenio/sostento m. |
משען, תמיכה; תומך, מחזיק, מפרנס |
|
sin sostenio de ninguno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10800 |
soto (it.) adv. |
תחת, מתחת ל- |
|
soto la prezidensia de [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5738 |
sovadear (t.) v. |
טייח בטיח גס |
|
sovadear paredes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10801 |
sovako m. |
בית השחי |
|
mi ermano esta sufriendo de una kulundruna en el sovako (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10802 |
sovra/sovrita f. |
עודף, יתרה, שארית |
|
sus dias van sin regal, kuando kon manka, kuando kon sovra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5739 |
sovrar v. |
עלה על, עבר על; היה מיותר |
|
ya abasta i sovra (Nehama) |
|
lo ke sovra del ladrón se lo yeva el endevino (Nehama) |
|
si te sovran parás, sal garante; si te sovra tiempo, sal shaed (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5742 |
sovre prep. |
על, מעל, על גבי; בקשר ל- בענין |
|
mételo sovre la meza (Nehama) |
|
sovre la kestion ni palavra! (Moscona) |
|
tomo la responsabilidad sovre si (Moscona) |
|
una superfisia de piko sovre piko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5743 |
sovrefas/sovrefaz m. |
שטח, שטח הפנים, משטח |
|
el deluvio kuvrió la sovrefaz de la tierra (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5744 |
sovresalud m. |
הענקה מעבר למוסכם |
|
dar a uno a komer, a bever, i aslik por sovresalud (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5745 |
sovrindaje m. |
קשר משפחתי |
|
tener sovrindaje kon uno (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10806 |
soydear (t.) v. |
שדד, גנב, בזז, הפשיט עירום ועריה |
|
ya me soydearon (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5749 |
sozde (t.) adv. |
כביכול, כאילו, כמו שאומרים |
|
me vino a dar konsejo, sozdé (t.) komo si es mas seheludo de mi (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10807 |
sozlevantarse v. refl. |
התרגש |
|
me sozlevanti muncho (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10808 |
spajado adj. |
מסודר, מאורגן |
|
esta kamareta ni una vez no la puedes ver spajada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10809 |
spajarse v. refl. |
הסתדר, התקין עצמו |
|
atakanarse i spajarse (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10810 |
spalankarse v. refl. |
פישק רגלים; נקרע |
|
ya me spalanki de estar diziendo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5750 |
spete nekamot (ebr.) |
עינוי, סבל (''משפטי נקמות'') |
|
fazer sovre el puerpo de uno spete nekamot (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10811 |
spidirse v. refl. |
התעכל |
|
va kaminate ke te spida la komida (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10812 |
spondjada f. |
שטיפת רצפה |
|
kale dado una spondjada en la skalera (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10813 |
stalar/se v./v. refl. |
התפוצץ |
|
se stalo de riir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5751 |
steso (it.) adj. & pron. |
זהה, אותו דבר; עצמו |
|
favlar kon el rey steso (it.) (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10814 |
stiya f. |
שבב, קיסם |
|
ize un poko de stiyas para asender la soba (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5752 |
subvenir v. |
תמך, בא לעזרה, טיפל ב-, סיפק צרכים |
|
subvenir a los menesteres de la famiya (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10815 |
sudado adj. |
מזיע, מכוסה זיעה |
|
no bevas agua yelada kuando estas sudado (Moscona) |
|
son paras sudadas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5753 |
sudar /sudarse v. |
הזיע; נרגע |
|
kien entra al banyo no sale sin sudar (Nehama) |
|
kuando s'está sudando no kale meterse al kurriento (Nehama) |
|
mijor sudar ke sarnudar (Nehama) |
|
sudar de la kalor (Nehama) |
|
sudar de kanseria (Nehama) |
|
toma un polvo para ke se aga sudar (Moscona) |
|
para ganar kale sudar (Moscona) |
|
ya se le sudaron los dientes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5758 |
sudor m. |
זיעה |
|
de sentir el djemido del león, me vinieron sudores yeladas (Nehama) |
|
kon la sudor en la frente (Moscona) |
|
embanyado en la sudor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5785 |
suegra f. |
חמות, חותנת |
|
amor de suegra i nuera de los dientes par'ahuera (Nehama) |
|
entre la suegra i la nuera deshan la kaza sin barrer (Nehama) |
|
la suegra kon el yerno kom'al sol d'invierno (Nehama) |
|
suegra ni de barro buena (Nehama) |
|
lo ke ve la suegra (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5790 |
suerte f. |
גורל, מזל |
|
ninguno fuye a su suerte (Nehama) |
|
negra suerte ke la tuvo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10823 |
sueto (fr.) m. |
איחול, ברכה |
|
mis mijores suetos a la okazion de [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10824 |
sufriensa (it.) f. |
סבל, ייסורים, ענות, כאב, מכאוב |
|
las sufriensas de Par'o (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10825 |
sufriente adj. |
סובל, כואב, חולה |
|
ayudar a los sufrientes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5707 |
sufriir (2)/sufreir v. |
טיגן קלות, חרך, השחים (בשר, בצל) |
|
sufriir la karne (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10826 |
sufrir v. |
סבל, התייסר; עבר, ספג |
|
no me agas sufrir (Moscona) |
|
sufre de mal de asukar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10828 |
suká (ebr.) f. |
סוכה |
|
ken lo metio a djoha en mi suka (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10829 |
sukseso (it.) m. |
הצלחה |
|
tuvo grande sukseso (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10830 |
suladear (t.) v. |
השקה |
|
suladear los kavayos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1195 |
suluk (1) (t.) m. |
עלוקה |
|
Es kadir de beverse una chuka de vino en un suluk (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10831 |
suluk (2) (t.) m. |
שאיפת אוויר, נשימה |
|
de korrer ya me se tomo el suluk (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5708 |
suma f. |
סכום, חיבור, סך הכל; כמות גדולה |
|
en soma: avló ora entera, en soma no espiego nada (Nehama) |
|
no te komportates bueno, en soma, pedronado ke seas (Nehama) |
|
la suma amonta a [...] (Moscona) |
|
trusho suma de kozas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10834 |
sumbultura f. |
צורה, דמות, צלם, דיוקן |
|
mas no le vimos la sumbultura (Moscona) |
|
no le kero ver ni la sumbultura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5759 |
sumo m. |
מיץ, עסיס, רוטב, צוף |
|
el sumo del limón (Nehama) |
|
el sumo de la karne (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10836 |
supa f. |
מרק |
|
kada boka kere su sopa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10837 |
supiensa f. |
ידיעה |
|
en supiensa i entendnsia alavara al dio keriensia [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10838 |
supitanio/supitiano adj. |
פתאומי |
|
el Dio ke mos guadre de ora mala i muerte supitania (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10839 |
surear (t.) v. |
נמשך, התקיים, ארך |
|
kuanto tiempo va surear la siduta? (Moscona) |
|
la operasion sureo tres oras (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10841 |
surú (t.) |
עדר, להקה, קבוצה; שורה ארוכה, טור ארוך |
|
me ambezi un suru de kozas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10842 |
suruklunear (t.) v. |
האריך, מתח |
|
ke ay de suruklunear tanto tiempo un echo de bavajadas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10843 |
survisio m. |
בית כסא, בית שימוש |
|
una boka, un survisio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10844 |
susto m. |
פחד, בעתה, חרדה |
|
de grande susto se muria en el mizmo dia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10845 |
sutlach (t.) m. |
דייסת אורז חלב, קרישת אורז בחלב |
|
sutlach i kozas de leche al ke kome le aproveche (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5761 |
suvida f. |
עלייה |
|
kada suvida tiene su abashada (Nehama) |
|
en la vida ay suvidas i abashadas (Nehama) |
|
kada suvida tiene su abashada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5763 |
suvido adj. |
מעוצבן, נרגז; רוכב, רכוב; בעליה, במחיר גבוה; מבושל בישול יתר |
|
las ropas están mucho suvidas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10847 |
suvidura f. |
עליה |
|
el sigundo anyo de la suvidura del kativerio de Bavel (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5764 |
suvir v. |
עלה, טיפס, העפיל; העלה |
|
el mestro le suvió el djornal/la semanada/la mezada/la paga (Nehama) |
|
le suvió la kayentura (Nehama) |
|
suve eskalón i toma havér, abasha eskalón i toma mujer (Nehama) |
|
suvió el frío; suvió la kalor (Nehama) |
|
suvir eskalera (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5769 |
suvirse f. refl. |
עלה; התרגז, זעם, קצף |
|
suvirse enriva la meza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5770 |
suyo adj. pos. |
שלו |
|
lo suyo suyo, i lo de los otros suyo (Nehama) |
|
de suyo va kaer (Nehama) |
|
este fecho kamina de suyo (Nehama) |
|
la moneda/la pará no viene de suyo (Nehama) |
|
kada uno kon lo suyo i la vieja kon la errema tayarina (Nehama) |
|
el livro es suyo (Moscona) |
|
me konto lo suyo i lo ajeno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10850 |
suziedad f. |
לכלוך, זוהמה, טינופת, סחי |
|
la suziedad trae hazinuras (Moscona) |
|
kresido de suziedad (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5795 |
suzio adj. |
מלוכלך, מזוהם, מטונף; ''מלוכלך'' - נבל |
|
una rizá suzia (Nehama) |
|
la kaza esta suzia (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10852 |
tabahea/tabaheya (arab./t.) f. |
סוג של נקניק מתובל; קרביים |
|
me se abolto la tabahea (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5857 |
tabaká (t.) f. |
קומה, דיוטה; מדף; שכבת אבק/זוהמה; דרגה, גובה; ענק מטבעות זהב |
|
kaza de tres tabakás (Nehama) |
|
enriva el almario se apozentó una tabaká de tierra (Nehama) |
|
lavarse enriva enriva para kitar una tabaka de suziedad (Nehama) |
|
un dolap kon tres tabakas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10854 |
tabiet/tabiát (t.) m. |
תכונה, אופי, טבע; הרגל |
|
persona de negro tabiet (Moscona) |
|
la demanyana bir avrio el ojo uza bever kave, esto le es el tabiet (Moscona) |
|
komo estas kon el tabiet? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5860 |
tablada (t.) f. |
מגש, טס; תכולת המגש של רוכל |
|
merkar una tablada de serezas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5861 |
tabló (fr.) m. |
לוח (לכתיבה); מסגרת; תמונה, ציור; תמונה דרמטית, תיאור; טבלא (טבלת נתונים) |
|
eskrivir al tabló (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5862 |
tabur (t.) m. |
גדוד; פמליא; המון |
|
traerse kon si un tabur de djente (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10857 |
tacha f. |
מגרעת, חסרון, פגם; (רפואה:) תוצאה/פגם בגוף הנותרים אחרי מחלה |
|
la novia de las siete tachas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5863 |
tachón m. |
כתם, רבב; משימה גדולה |
|
tener el vestido a tachones/estar a tachones (Nehama) |
|
alimpiar los tachones (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10858 |
tadjí/tadjís/tadjiz (t.) m. |
טירדה, הטרדה, הפרעה |
|
tadjiz esto de la vida (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10859 |
tadrada f. |
ערב, ערבית; הצגת ערב, מופע ערב; מסיבת ערבית; איחור |
|
las tadradas estan freskas (Moscona) |
|
la tadrada del tren se deve a [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5865 |
tadrar v. |
איחר; דחה |
|
kuando tadran las luvias, tadran las plantas/los trigos/los frutos (Nehama) |
|
kuando fiksates ora es mankura de tadrar (Moscona) |
|
no me asperes porke vo tadrar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5866 |
tadre adv. |
מאוחר |
|
mas vale tadre ke nunka (Nehama) |
|
venir tadre (Nehama) |
|
agora ya es tadre (Moscona) |
|
mas vale tadre ke nunka (Moscona) |
|
ken viene tadre a la meza le enkolgan la kuchara (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5868 |
tadre f. |
ערב |
|
la tadre, el merkader serra su magazén (Nehama) |
|
viniras a la tadre verso las sesh (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5869 |
tadría f. |
אחור, פגור, דיחוי; השהיה, דחיה, עיכוב |
|
el treno tiene tadría (Nehama) |
|
es un fecho ke se kiere eskapado sin tadría (Nehama) |
|
la tadria del invierno; la tadría de las nieves (Nehama) |
|
se viene esta tadreza? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10868 |
tadrino adj. |
אפיל, לקיש, שאחר להבשיל, שאחר להגיע |
|
ovejas tardias ke son siempre flakas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5872 |
tadriozo adj. |
אפיל, מאחר להגיע |
|
el Dio es tadriozo, ma no olvidadozo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10869 |
tafuyo m. |
סמרטוט מטונף; בהשאלה: מזוהם מאוד |
|
la novia me se esta viniendo tafuyiko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10870 |
taha/tahat (ebr.) m. |
עכוז, שת, אחוריים, ישבן |
|
tahi-taha una negra de mishpaha (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10871 |
tahtón (ebr.) m. |
עכוז, שת, (אחוריים, ישבן |
|
asentati en el tahton (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10872 |
taín (t.) m. |
מנה, נתח, פת; מנת מזון; מנת קרב; מינוי, ייעוד |
|
no vos apresuresh, kada uno va aresivir su tain (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10873 |
tajar v. |
חתך, גזר, כרת; חצב; הכרית, טבח, השמיד, רצח, ניתח אברים אברים |
|
i tajaron firmamento en Beer Sheva (Moscona) |
|
i a mi aboresedores los taji (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10875 |
takat (t.) m. |
כוח |
|
takat no me kedo de asuvir i abashar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5873 |
takatuka (t.) adv. |
בזריזות ובמאמץ קשה ומרוכז |
|
avia de kopiar sien fojas d'un livro, me metí kon yugo; en manko d'una semana, takatuka, las di en basho (Nehama) |
|
topimos una oya grande de dulse, kome tu, komo yo, takatuka, en una ora adientro m'ola alempyimos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10876 |
takilear/se (t.) v. |
הקניט, קינטר, לגלג ברוח טובה; פלירטט בלי כוונה רצינית |
|
kon mi topates de takilearte (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10877 |
taklit (t.) m. & adj. |
חיקוי; מלאכותי, מחוקה |
|
la manteka esta taklit (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5875 |
tako m. |
עקב, עקב עץ; קבקב; טריז לייצוב רגל שולחן; טריז, יתד, מעצור, דיבל |
|
tako alto; tako basho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10878 |
taksa f. |
מס, הטל; גזר |
|
taksas buenas patron del mundo! (Moscona) |
|
komo la negra taksa ke la tuvo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10880 |
taksar v. |
הטיל מס, מיסה, קבע שיעור המס; גזר, קבע, החליט |
|
el Dio ke mos takse kon taksas buenas (Moscona) |
|
Bunika de kinze anyos, Alberto de venti i dos, los sielos mos taksaron ke mos kazemos los dos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5876 |
taktuk (t.) adv. |
בזריזות, צ'יק צ'אק |
|
no uvo ke dezir: se disho, se fizo; se kitó de la boka: taktuk a la ovra (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5877 |
takum (t.) m. |
מערכת לבוש שלימה; זוג; קבוצה, חבורה |
|
un takum de kamizas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5892 |
tal adv. |
כך |
|
en tal ke le venga la salú, su famiya daría fortunas (Nehama) |
|
en tal ke de uno a los proves, yo daré dos (Nehama) |
|
le daré kaza i morada a mi fijo en tal ke achete a tomar mujer (Nehama) |
|
ke tal van los fechos? (Nehama) |
|
ke tal está? (Nehama) |
|
ya s'alevantô de hazino, komo tal ya está por la kaye (Nehama) |
|
es un buen ombre i komo tal el Dio lo ayuda (Nehama) |
|
vino diziendo komo tal el lo vido kon su ojo travar kuchiyo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5878 |
tal/a adj. |
כזה/כזאת; זהה ל-, דומה ל- |
|
estó bushkando un vestido tal el ke yevo (Nehama) |
|
no tienes razón, tala es mi manera de pensar (Nehama) |
|
ropa rezia tala la de al tiempo no se topa mas en plasa (Nehama) |
|
tal arvol, tal fruto (Nehama) |
|
tal padre, tal fijo (Nehama) |
|
matar/arrovar, tales fatos son kastigados por la ley (Nehama) |
|
tal fecho es ganansiozo (Nehama) |
|
tal nombre, tal ombre (Nehama) |
|
tal mano, tal dado (Nehama) |
|
verné tal dia, a tala ora (Nehama) |
|
Tal vez vino i no lo supimos (Nehama) |
|
tal vez kome aki i se va (Nehama) |
|
no sea tal vez ke vino i topo la puerta serrada (Nehama) |
|
en tal lugar akontesió tal fato (Nehama) |
|
ke bushkash vos la mi dama a tal ora por aki? (Moscona) |
|
a tal dia a tal ora (Moscona) |
|
tal padre tal ijo (Moscona) |
|
tal kulo, tal braga, tal chikur de kanyamazo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5900 |
tálamo m. |
חופה; אפיריון, כס הכבוד של הכלה אחר הקידושין |
|
novia chika, novia grande, su tálamo kiere (Nehama) |
|
boda chika, boda grande, talamo se kere (Moscona) |
|
talamo le ize de oro i de marfil para ke venga la novia a dar kedushim (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5901 |
talentozo/talentuozo (fr.) adj. |
מוכשר, מחונן |
|
musikante talentuozo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5902 |
talet/talé (ebr.) m. |
טלית |
|
tanto dezir amen fina ke kae el talé (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10888 |
talón m. |
עקב |
|
dezde la anka asta el talon (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10889 |
talva f. |
חלב שקדים |
|
tu tienes la kara talva, kada lado su kolor, kada diente una perla, linda de mi koraon (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5903 |
tam (t.) adv. |
זהו, בדיוק |
|
venir tam a la ora (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10890 |
tamam (t.) adv. |
בדיוק |
|
el kalsado le vino tamam (Moscona) |
|
tamam ke iva entrar me detuvieron (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10892 |
tamamladear (t.) v. |
השלים, סיים |
|
para tamamladear las paras, me se azen de menester otros sien frankos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5904 |
también adv. |
גם; חוץ מזה, מלבד זאת; אף לא (במשפטי שלילה) |
|
es riko porke tiene mucha entrada i también porké tiene poko gaste (Nehama) |
|
lo kombidí a komer; vino el i se trusho también a dos fijos (Nehama) |
|
es bovo i también ramay (Nehama) |
|
está muerto de kanseria i también de fambre (Nehama) |
|
faze mucho frío i también ay luvia a chorros (Nehama) |
|
mi vizino tenga bien i yo tambien (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10894 |
tamo m. |
מוץ |
|
sean komo tamo delantre viento (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5909 |
tan adv. |
כה, כל כך |
|
es tan grande ke no kave por la puerta (Nehama) |
|
el frío está tan huerte ke no se ve djente por la kaye (Nehama) |
|
es tan riko ke no save ke fazer de sus parás (Nehama) |
|
es tan prove ke gavyento (Nehama) |
|
tan kolay ke mos venga el bien (Nehama) |
|
tan negra Hana ke su ermana (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5914 |
tané (t.) m. |
גרעין, זרע; יחידה |
|
las pertukalas se venden al tané (Nehama) |
|
el arroz, el fijón kuzinados a dover se ven tané tané (Nehama) |
|
echar lagrimas tané tané (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10896 |
tanelí (t.) adj. |
גרעיני |
|
los datelis estan tanelis (Moscona) |
|
el arroz esta taneli (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5917 |
taní/tanid (ebr.) m. |
תענית, צום |
|
el taní del djidió, guay del pan del otro día (Nehama) |
|
bozear taanit (Moscona) |
|
disheron hahamim ke el ke tiene su alma ansiozo por el es.huenyo, ke aga taanit (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5925 |
tantas f. pl. |
מהלומות, מכות אגרוף, סטירות |
|
kédate kedo, ke sino te vo a dar tantas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5926 |
tantiko m. |
כמות מועטה, תוספת קטנה |
|
por tu lavoro te vo a dar lo ke demandas i un tantiko (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5927 |
tanto adj. |
כה הרבה |
|
ay tantos proves ke no se puede arremediar a todos (Nehama) |
|
avia tanta djente ke no se puedía kaminar (Nehama) |
|
tiene tantos embrolyos ke no save onde dar la kavesa (Nehama) |
|
no te des tanta pena (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5930 |
tanto adv. |
כל כך, כה, עד כדי כך; באותה מידה, אותה כמות |
|
el Dio te page dos i tres tantos del bien ke m'estás faziendo (Nehama) |
|
kumió tanto ke se fizo hazino (Nehama) |
|
tanto me vino a huerte ke me saltaron las lágrimas (Nehama) |
|
te manka tanto para salir kumplido ke kale ke estudies aínda mucho tiempo (Nehama) |
|
la luvia estava tanto huerte ke me amojí entero (Nehama) |
|
tanto va el kántaro a la huente fina ke se rompe (Nehama) |
|
tanto favló ke se enrokesió (Nehama) |
|
tanto me afeshugo ke le di lo ke me demanda (Nehama) |
|
se averguensó tanto ke se le tomó la palavra (Nehama) |
|
por tu parte ternás tanto (Nehama) |
|
se vende a tanto el piko (Nehama) |
|
kosta tanto (Nehama) |
|
al tanto ke farás, al tanto toparás (Nehama) |
|
vine del estranyero i me vo a arresentar akí; estó bushkando kaza; en tanto, m'estó kedando al otel (Nehama) |
|
en tanto ke no me vas a ovedeser, no te vo a mirar en la kara (Nehama) |
|
tapadera kien no es tapadera no sea paridera (Nehama) |
|
tanto me lo kero ke me lo kreo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5923 |
tanyedor/dera n. |
נגן, מוסיקאי |
|
guay d'akel dor ke Han Sepinti por tanyedor (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5918 |
tanyer v. |
ניגן |
|
tanyer pandero; tanyer violino; tanyer gitara; tanyer ud (Nehama) |
|
el se la tanye, el se la kanta, el se la baila (Nehama) |
|
fulaniko krevó: kien i kien la tienen ke tanyer (Nehama) |
|
veremos kien la tiene ke tanyer/ke tanyer este pandero (Nehama) |
|
l'azeite suvió, los azeiteros ke tienen ropa en magazén la van a tanyer (Nehama) |
|
komo se va tanyer este pandero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10903 |
tanyeres m. pl. |
נגינות |
|
vino i tanyeres alegran el korason (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5924 |
tapa f. |
פקק, מגופה, מכסה |
|
la tapa de una redoma/de un atuendo,de una mákula/de un burako (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5946 |
tapar v. |
סתם, חסם, אטם, כיסה; עמעם, האפיל על |
|
tapar una redoma; tapar un kutí (Nehama) |
|
tapa lo ke no kieras ke se vea (Nehama) |
|
mama i devantal tapan mucho mal (Nehama) |
|
no tapes, no vayas tapando a la sirá, kon tapar no se gana nada (Nehama) |
|
tapar la boka de alguno (Moscona) |
|
ken kere tapar la boka de la djente, ke serre enprimero el kampo kon puertas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5950 |
taparse v. refl. |
התכסה, כיסה |
|
no te tapes la konsensia (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10906 |
tapet/e m. |
שטיח, מרבד |
|
me areselo de sakudir este tapet porke es kurshumana (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5951 |
tapón m. |
פקק, מגופה, מכסה; כיסוי, שמיכה |
|
tapón de redoma; tapon de kutí; tapón de oya; tapón de tendjeré (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10907 |
tapushear v. |
(בנימת גנאי:) כיסה, סתם |
|
para tapushear las faltas kalio avlar mintiras (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5952 |
tara f. |
דופי, כתם |
|
no ay persona sin tara (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5953 |
tara/tará f. |
טרה, משקל האריזה |
|
un oke de ropa dos de tara (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10908 |
tarabá (t.) f. |
גדר עץ |
|
delantre de la kaza vas a ver una taraba vedre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10909 |
taraká f. |
חזיז; צחוק לא מרוסן, צחוק פרוע |
|
en lugar de responder, tuvo una taraka de riza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10910 |
taranieto/tarainyeto m. |
נין, ריבע |
|
el Dio ke te ayege a ver tarainietos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10911 |
tarapaná/tarapané (t.) |
מטבעה; בנק; מקום הומה ומלא אנדרלמוסיה |
|
oy la butika estuvo tarapana (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5954 |
tarapapú m. (gr.) |
סבא רבא, רב סבא |
|
está faziendo un frío del tarapapú del padre (Nehama) |
|
le aferró una kalada del tarapapú del padre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10912 |
targa f. |
מינשא, תיבה |
|
yevar piedras kon targa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5956 |
tarlá (t.) f. |
שדה; חווה; ערוגת גינה; שדה פלחה |
|
i en mi tarlá kaerá luvia (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5957 |
tartuga f. |
צב |
|
ir komo la tartuga (Nehama) |
|
kamina la tartuga, kamina kon su kaza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10914 |
tashear/se (t.) v. |
עלה על גדותיו, גלש |
|
la leche se tasheo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10915 |
tashidear/tashirear (t.) v. |
הביא, נשא ממקום למקום |
|
para tashidear esto todo de roperio i diez arabas son pokas (Moscona) |
|
para viernes mos vamos tashidear (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10917 |
tashkín (t.) adj. |
גולש, עולה על גדותיו |
|
ya esto tashkin (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5958 |
tav f. |
האות העברית ת"ו |
|
moblear la kaza de la ale (ebr.) fin a la tav (ebr.) (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5959 |
taván (t.) m. |
תקרה, גג; כינוי לאלהים |
|
el taván no de, si mos se kema la kaza sin ke tengamos seguritd de huego, kedamos en medio la kae (Nehama) |
|
el Taván save si tiene meldado un livro en su vida (Nehama) |
|
el Tavan save ke ya fago kon el arriva de mis huersas (Nehama) |
|
el tavan ke mos guadre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10919 |
tavla f. |
לוח, קרש, עץ (חומר), משטח; מדף; מגש; אחת מאבני ''חמש אבנים'' |
|
en tavla churuk no pizo (Moscona) |
|
le manka una tavla (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5962 |
tayarinas/tayerinas f. pl. |
אטריות מעשה בית |
|
kada uno kon su gana i la vieja kon su errema tayarina (Nehama) |
|
Sara tiene un gayo i siete gainas, la semana entera kome tayarinas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5963 |
teatro m. |
תיאטרון; חזיון מגוחך, גרוטסקי |
|
teatro es de ver un akojedor de sedaká kumiendo en un restorán de luso (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5964 |
techo m. |
תקרה, גג; פסגה, שיא |
|
avrigarse debaso de un techo (Nehama) |
|
el techo esta korriendo , kale trestejado (Moscona) |
|
de el al techo no manka un dedo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5965 |
tedarí (t.) m. |
הכנה; אמצעים; חסכון |
|
el padre de famiya faze tedarí para no deshar a sus fijos sin komer (Nehama) |
|
fazer tedarí para no kedar sin fecho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5967 |
tedzo adj. |
נוקשה, קשיח, מתוח |
|
al tiempo las pulseras i las yakas de la kamiza de día se enkolavan para ke kedarán tedzas (Nehama) |
|
la kolada espandida al aver se fizo tedza del yelor (Nehama) |
|
tedzo komo un palo derecho (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10925 |
tefla f. |
(בנימה לעגנית:) חזה, שד |
|
dale tefla (Moscona) |
|
este yoro largo es porke kere tefla (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5969 |
tefter (t.) m. |
מחברת, פנקס; סך מכירות באשראי |
|
el tefter rovina al merkader (Nehama) |
|
esto no lo ténia en tefter/no estava en tefter (Nehama) |
|
no abastesko de merkar livros i tefteres (Moscona) |
|
Avram tiene mucho tefter (Moscona) |
|
esto no estava eskrito en el tefter (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5971 |
tehiat ametim (ebr.) |
תחית המתים; שיבה ניסית לחיים (אחרי מחלה, תקופה קשה); שחרור, חזרה לחופש |
|
l'atornada de Birkenau/de Bergen-Belzen hue un verdadero tehiat ametim (ebr.) (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6012 |
tejado m. |
גג, תקרה |
|
kien tiene tejado de vidro ke no arroje piedras al vezino (Nehama) |
|
su tejado el mas basho en los tejados, goteantes los tejados sovre su tejado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5972 |
tek (t.) adj. |
אי זוגי, פרט, אחד, בגפו |
|
en la karrosa ay aínda lugar para una persona teka (Nehama) |
|
merkar una rizá tek (Nehama) |
|
un orejal tek (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5977 |
teklifsiz (t.) adv. |
בלי טכס, בלי צרמוניות |
|
estar teklifsiz entre vezinos/entre amigos/entre parientes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10931 |
tel (t.) m. |
חוט ברזל, תיל; מברק, טלגרמה (קיצור מ''טיליגראמה'') |
|
los teles del telefon (Moscona) |
|
porke esta amulado el dito? - le tokaron el tel (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5975 |
tela f. |
אריג, ארג, בד; יריעה; חוט, קוּר; קרום; קרום החלב; כברה; רשת; סרט קישוט |
|
el meoyo del ombre es una tela de sevoya (Nehama) |
|
me se stringaron las telas del korason (Nehama) |
|
para un par de perdes se azen de menester tres telas (Moscona) |
|
ya me se apretaron las telas del korason (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10935 |
telá/telal (t.) m. |
כרוז, כרוז עירוני |
|
vender las kozas al telal (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10936 |
teleka (t.) f. |
בלנית |
|
si me vieras Hananel, diznuda en el banyo kon dos telekas i tres banyeras de kada parte (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5978 |
tembla f. |
רעדה, חלחלה, חרדה |
|
tembla toma de ver a un tigre/de sentir un terretemblo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5979 |
temblar v. |
רעד, חרד, הזדעזע |
|
temblar de frío (Nehama) |
|
temblar kon pies i manos (Moscona) |
|
i tembla la tierra asta su ser pronta para partirse (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10939 |
temblor m. |
רעד, רעידה, רעדה, חלחלה |
|
solo de pensar me da temblor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5980 |
temel (t.) m. |
יסוד, בסיס, אשיה; תנאי הכרחי, עיקר; האדם החשוב בעסק, שהכל תלוי בו |
|
el temel de un fecho es el orden/una buena administrasión (Nehama) |
|
fulano es el temel de tala ovra (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5982 |
temer v. |
פחד מ-, חשש מ- |
|
kien esparte, del Dio teme, i la mas mucha parte se detiene (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5983 |
temor m. |
פחד, מורא, יראת כבוד |
|
temor de padre/de madre; temor de padre i madre; temor de la Ley/de la polisía/del maestro (Nehama) |
|
echarse i alevantarse temprano (Nehama) |
|
tener temor del Dio (Moscona) |
|
no tiene temor de dinguno (Moscona) |
|
no tiene temor de padre i madre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10943 |
temperatura f. |
דרגת החום, טמפרטורה, מעלות חום; חום |
|
la temperatura entre el dia alkansa asta 25 grados (Moscona) |
|
la kriatura esta kon temperatura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10945 |
tempesta (it.)/tempestad f. |
סופה, סער |
|
temblar por kavza de la tempesta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10946 |
templo m. |
מקדש, היכל, דביר; בית כנסת |
|
se glorifiken kon tu templo los santos de tu nasion (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5985 |
temporada f. |
עונה, תקופה, זמן מסויים |
|
mientres una temporada se komportó bueno, después trokó (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10947 |
tempraniko adv. |
השכם בבוקר, עם שחר |
|
viendras mas tempraniko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10948 |
temprano adv. |
מוקדם, מוקדם מהרגיל |
|
dainda es temprano de [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5986 |
tenay (ebr.) m. |
תנאי |
|
te perdono kon tenay (ebr.) ke te vas a komportar bueno de agora en delantre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5987 |
tenay adj. |
שקט, שלו |
|
ombre muy tenay (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10949 |
tender v. |
נטה; מתח |
|
i tendio Avraam a su mano (Moscona) |
|
i tendio su tienda (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5994 |
tendjeré (t.) m. |
סיר, קדרה; ''צנצנת'' - תם, שוטה, טיפש |
|
kuezer el komer en el tendjere (Nehama) |
|
para kada tendjere ay su kapak/kada tendjere topa su kapak (Nehama) |
|
el tendjere arrodeó i topó su kapak (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5997 |
teneké (t.) m. & adj. |
פח, כלי פח עשוי ממחצית פח נפט ומשמש אצל העניים לצרכים שונים (דלי, סיר, מחתת גחלים); בלי כסף |
|
teneké (t.) de miel (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5988 |
tenemaká (tenedme aká) |
'החזיקוני כאן'' - מילת מפתח להעסקת ילד בעת שאמו שקועה בעבודתה |
|
disho mamá ke me des un poko de tenemaká (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5989 |
tener v. |
היה לו/יש לו, החזיק, הכיל; התנגד, עמד בפני |
|
mas tiene mas kiere (Nehama) |
|
ni las tiene ni las deve (Nehama) |
|
tener para dar (Nehama) |
|
tener uzo de komer poko (Nehama) |
|
tiene mucha pará (Nehama) |
|
tengo muchos amigos (Moscona) |
|
lo tengo en mis manos (Moscona) |
|
el muchacho tiene venti anyos (Moscona) |
|
un kilometro tiene mil metros (Moscona) |
|
tengo dezeo de [...] (Moscona) |
|
tenga la buenda (Moscona) |
|
tengo de ir (Moscona) |
|
ten en vista (Moscona) |
|
no tenga mal (Moscona) |
|
lo ke tiene en el kotason lo tiene i en la boka (Moscona) |
|
de tener muncho no sale danyo (Moscona) |
|
lavora para tener i guadra para ora mala (Moscona) |
|
no se ande tengo la kavesa (Moscona) |
|
si no tiene lo ke azer, azete ishaet (Moscona) |
|
en la boka tengo un griyo ke va diziendo dilo, dilo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10966 |
tenerse v. refl. |
החזיק עצמו |
|
tente, no te espantes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5998 |
tenida f. |
ישיבה, התכנסות, סיאנס |
|
asistir a una tenida (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
5999 |
tenor- a tenor ke |
במידה ש- |
|
a tenor ke va suviendo el sol, el aver se va kayentando (Nehama) |
|
a tenor ke abasha la valor de la moneda, los presios suven (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6001 |
tentura f. |
צבע (לבגד, לשער, לצפרנים); תמצית יוד; אלכוהול עם יוד |
|
tentura de yodio (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10967 |
teom (ebr.) m. (pl. teomot) |
תהום |
|
ya me echo a las teomot (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6002 |
tepdil (t.) adv. |
בעילום שם, אינקוגניטו |
|
los sultanes salían tepdil para saver lo ke pensava el puvevlo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10968 |
tepé (t.) m. |
פסגה, שיא, גג, צמרת, קדקד; כיסוי, פונפון (של כובע צמר), כיפה |
|
ya me kito el tepe de la kavesa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10969 |
tepegyozluk (t.) m. |
חוצפה, עזות פנים |
|
esto es tepegiozluk (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10970 |
tepeledear (t.) v. |
הצליף, חבט |
|
kurtarealdo ke ya lo van a tepeledear (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6003 |
terdjumán (t.) m. |
מתורגמן, תורגמן |
|
no kyero terdjumán (t.), ya me kamina la boka (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10971 |
tereha (ebr.) adv. |
בחפזון |
|
si mos damos a la tereha, este echo se puede eskapar en media ora (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10972 |
terminarse v. refl. |
נגמר, הסתיים, נשלם |
|
se terminen los pekados de la tierra i non mas egzistan negros (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10973 |
término m. |
גבול, תחום, ספר, חזית; מונח |
|
por karrera de rey andaremos asta ke pasemos tu termino (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6004 |
terreno m. |
קרקע, שדה, חלקת אדמה; רצפה לא מרוצפת |
|
dormir sovre el terreno (Nehama) |
|
fraguar sovre buen terreno (Nehama) |
|
terreno rezio (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6007 |
terser/tersero/tersén/terseno adj. |
שלישי |
|
el terser dia; el terser fijo; el dia terseno; el fijo terseno (Nehama) |
|
entre dos litigantes, el terser la gana (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10974 |
tersiné (t.) adv. |
בצורה מהופכת, להפך, נגד הכיוון |
|
todo esta kaminando tersine (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6010 |
tersio adj. |
שלישי |
|
una tersia persona (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6009 |
tersio m. |
שליש |
|
los dos tersios de la umanidad sufren de fambrera (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10975 |
tertip (t.) m. |
סדר, סדור, ארגון, תכנית, הרכב |
|
tiene muncho tertip (Moscona) |
|
es del mizmo tertip solo ke mas grande (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6011 |
tesabeá (ebr.) |
תשעה באב; אווירה קודרת ועצובה; אדם עצוב ומלנכולי |
|
ke darse mi fijo, ke sea en tesabeá (Nehama) |
|
este echo se va eskapar para teshabeav la tadre, por estas oras (Moscona) |
|
se va azer benadam para teshabeav (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10979 |
teshabeavtá (ebr.) adv. |
לעולם לא |
|
kon bueno, ya le verna el meoyo teshabeavta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6013 |
tesher v. |
ארג; איחה/הטליא אריג/בגד/ גרב; הקים עסק, ארג תכניות |
|
teshe i teshe i no teshe nada (Nehama) |
|
ya me se tesho un paseo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6015 |
teshidero m. |
נטיה מעצבנת לעסוק כל הזמן בתיקונים והטלאה |
|
merkader de teshidos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6016 |
teshtirear (t.) v. |
הופיע כנדרש; שרת בזריזות; סיפק בזריזות |
|
esta balabaya teshtirea a su ora al komer a toda la famiya (Nehama) |
|
teshtirear el material a la fabrika/a la fragua (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10980 |
teshuvá (ebr.) f. |
תשובה, חרטה; תשובה, מענה |
|
la persona ke torne en teshuva oy , ke puede ser muere amanyana (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10981 |
testa (it.) f. |
ראש |
|
la onestedad te ara meter korona de ermozura sovre tu testa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10982 |
testé (bulg.) m. |
אריזה של עשר יחידות |
|
un teste de kibrit (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10983 |
tetika f. |
שד (בהקטנה) |
|
ya lo izo titika (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10984 |
tevá (ebr.) |
תיבה (ביכ''נ), דוכן |
|
asuvir a la teva (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10985 |
tevekel/tevekiel (t.) adj. |
רשלן, מוזנח |
|
no te agas tevekel (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10986 |
tevekelik/tevekelilik (t.) m. |
רשלנות, הזנחה, חוסר תשומת לב |
|
todo el mal le vino por su tevekelik (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6018 |
ti pron. pers. |
אותך, לך (אחר מילת יחס) |
|
a ti, de ti, por ti, para ti, entre ti, verso ti (Nehama) |
|
a ti te toka (Nehama) |
|
es a ti ke m'esto favlando (Nehama) |
|
atórgatelo de ti para ti (Nehama) |
|
abolta, de ti al Dio! (Nehama) |
|
ayde, de ti al Dio, ven damos una mano (Nehama) |
|
de ti al Dio ke no m'eskondas nada (Nehama) |
|
di, de ti al Dio: kien de mozotros dos tiene razón (Nehama) |
|
fuy de pleitos, de ti al Dio (Nehama) |
|
para ti estó lavorando (Nehama) |
|
por modre de ti (Nehama) |
|
de ti para ti (Moscona) |
|
prime ke te venga de ti (Moscona) |
|
te vinites en ti? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10990 |
tía f. |
דודה, דודה גדולה; שם המשמש בפניה לאשה מבוגרת במקרה של קרבה או לאשה משכבה עממית |
|
ni ande tu tia vayas kada dia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6215 |
tiempo m. |
זמן, עת, מועד, תקופה, שהות, ארכה; מזג אוויר |
|
ay tiempos de akojer piedras i tiempos de arrojar piedras (Nehama) |
|
el tiempo es kurto i la ovra mucha (Nehama) |
|
el tiempo está a la nieve (Nehama) |
|
el tiempo kura al yenso (Nehama) |
|
el tiempo no tiene ni empesijo ni fin (Nehama) |
|
en tiempo de landra, todos se fazen de guerko (Nehama) |
|
es el tiempo del melón; es el tiempo del tomat (Nehama) |
|
kada koza a su tiempo (Nehama) |
|
kien tiempos tiene, no tiene devda (Nehama) |
|
kon el tiempo todo pasa (Nehama) |
|
lo ke va fazer el tiempo ke lo faga el meoyo (Nehama) |
|
peshe del tiempo (Nehama) |
|
según el tiempo kura el yenso (Nehama) |
|
tiempo luviozo (Nehama) |
|
todos los tiempos no son unos (Nehama) |
|
vinieron tiempos onde no tenía para komer (Nehama) |
|
en tiempo de vedrura komer sekura (Moscona) |
|
el tiempo esta kargado (Moscona) |
|
el tiempo se esta avriendo (Moscona) |
|
en tiempo de ambrura no ay mal pan (Moscona) |
|
sigun el tiempo se seka el yenso (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6231 |
tierra f. |
ארץ, קרקע; אדמה, עפר, אבק; רצפה; ארץ, מדינה, כדור הארץ |
|
la tierra arodea al torno del sol (Nehama) |
|
la tierra se manea i no kaya (Nehama) |
|
dormir sovre la tierra (Nehama) |
|
el vestido te se inchó de tierra, furchealo (Nehama) |
|
el aire alevanta tierra (Nehama) |
|
yerro de médiko la tierra lo kovija (Nehama) |
|
amar su tierra (Nehama) |
|
ir por tierras ajenas (Nehama) |
|
lo gomitó la tierra/lo arreversó la tierra (Nehama) |
|
merkar tierras; vender tierras (Nehama) |
|
todo vino de la tierra i a la tierra tornara (Moscona) |
|
mas vale fortuna en tierra ke mar repozada (Moscona) |
|
bezar la tierra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6241 |
tierregina f. |
משבי אבק |
|
en verano, kuando no se arregan las kayes, no se puede bivir de la tierregina (Nehama) |
|
la sekera karrea tierregina (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
10999 |
tifigán m. |
יופי |
|
tifigan de ver (Moscona) |
|
ande esta akel tifigan? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1196 |
tikadeado (t.) adj. |
סתום, אטום; סובל מעצירות |
|
La chiminea no sta travando, parese ke esta tikadeada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11001 |
tikadear (t.) v. |
סתם, חסם, אטם |
|
el abdizlik se tikadeo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11002 |
tikanear (t.) v. |
דחס, תקע |
|
en tikaneando de este boy de hapes, ya lo vas aogar al pato (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11003 |
tikía f. |
שחפת; רזון גדול, שחיפות |
|
el azno no muere de tikia (Moscona) |
|
ya m'arrepinti ke kazi kon ti, tikia de gueso, ke 'skontri kon ti (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11005 |
tikishtriar (t.) v. |
דחס, מילא |
|
no abasta ke le esto dando a tikistriar, enriva no es rekonosiente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6029 |
tikyir tikyir/tikyir yikyir adv. |
אחד אחד |
|
echar lágrimas tikyir-tikyir (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11006 |
tiliminipuf! interj. |
הפלא ופלא! |
|
la vites a tu prima, estava tiliminipuf (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11007 |
timar (t.) m. |
נקיון |
|
dar un timar (Moscona) |
|
para lunes vamos a dar un timar en la kaza entera (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11009 |
timbaraná (t.) f. |
בית משוגעים |
|
ke es esta timarana? (Moscona) |
|
lokos i bovos a la timarana (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6030 |
timbrado adj. |
מבוייל |
|
karta timbrada (Nehama) |
|
a kartas no tembradas no se les da paso (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11012 |
timón m. |
הגה ספינה |
|
kaza sin mujer es barka sin timon (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11013 |
tinetiko m. |
הרגל, מנהג |
|
el tinetiko de djugar no lo esta deshando rat (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6040 |
tinievla/s f./f. pl. |
חשיכה, חושך, אפילה; קדרות, אבל, עצב עמוק; כנוי לאדם קודר |
|
onde piza esta tinievla se abaldan las riza (Nehama) |
|
fuy de esta tinievla (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6031 |
tino (2) m. |
תשומת לב, שימת לב, מודעות, זהירות, שקידה; דעת, שכל; זכרון |
|
no me vino a tino/me se fuyo de tino/lo pedri de tino (Nehama) |
|
las bovedades de este torpe no vienen a tino! (Nehama) |
|
el vino piedre el tino (Nehama) |
|
meter el tino en una koza/meterse en tino de fazer una koza (Nehama) |
|
meterse en tino de ambezar un ofisio (Nehama) |
|
los Arabos se metieron en tino de destruir a Israel (Nehama) |
|
meter tino en el meldar (Nehama) |
|
meter tino al estudio (Nehama) |
|
meter tino al fecho (Nehama) |
|
vengash en buena ora sinyora del vuestro kamino, ke yo por vos pedri mi tino (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6042 |
tinta f. |
דיו; ''דיו'' - כינוי לשיכור שאינו יכול לעמוד על רגליו |
|
tinta preta; tinta korlada (Nehama) |
|
la mar está tinta preta (Nehama) |
|
se unfló de bever i está tinta (Nehama) |
|
ya esta tinta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11016 |
tintón m. |
שיכור, סובא |
|
ya esta un tinton (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6045 |
tinya f. |
שחין, נתק, גזזת; זוהמה; חוב ישן |
|
si se disho la tinya es par'arraskar (Nehama) |
|
el pepino sin sal da savor de tinya de Bohor (Nehama) |
|
esta tinya era duz komo la laja, no ay ken la pase mas ke la nevaja (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6047 |
tinyoziko adj. |
סובל ממחלת נשירת השער |
|
al tinyoziko una krostika mas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6048 |
tinyozo n. & adj. |
מוכה שחין, מחוטט; אדם היוצא מכליו כדי לקבל אורחיו בסבר פנים ובתשומת לב מירבית |
|
los tinyozos son mentirozos (Nehama) |
|
el tinyozo es venturozo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11019 |
tipkisi (t.) adj. |
זהה |
|
el pan del orno muestro es tipkisi simit (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11020 |
tipo m. |
טיפוס, דגם, דוגמה; ''טיפוס'' |
|
ke tipo de djente ke ay en este mundo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6049 |
tira f. |
רצועה, רצועת בד, חיתול; סחבה |
|
una tira de ropa; una tira de papel (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6050 |
tirador m. |
קָלָע; קֶלַע, כף קלע |
|
kada sabá despues de mediodía, el tirador al ombro i las faldukueras yenas de piedras, muchachikos i mansevikos de Salonik se iyan a las Salinas a pelear kon los gregos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6051 |
tirar v. |
ירה, קלע; זרק, השליך; הדפיס, הדפיס מהדורה; לקח, משך, קיבל |
|
tira la piedra i eskonde la mano (Nehama) |
|
i tira de nos ansia i suspiro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11022 |
tirarse v. refl. |
נסוג, נרתע; נמשך |
|
tirarse de su lugar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6052 |
tirbushón (fr.) m. |
מחלץ פקקים |
|
no dize biervo, se kiere travado las palavras kon tirbushón (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6053 |
tiritelo m. |
אדם אחוז תזזית, אינו מסוגל להתמיד במשהו |
|
ninguno se atrive a konfiar fecho a un tiritelo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11023 |
tiro m. |
יריה, כדור; קול נפץ, קול יריה; ''פצצה'' - ידיעה מרעישה; אסון; פחד ממכת גורל; תותח |
|
tiros de grande kalibro (Moscona) |
|
los tiros fueron oyidos a grande distansia (Moscona) |
|
de la ventana avierta esta travando tiro (Moscona) |
|
dos tiros de kavayo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6054 |
tis.hí mis.hí (t.) |
בצורה זו או אחרת, בין כך ובין כך |
|
tis.hi mis.hi ya kití el djornal (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6055 |
titirear/titiriar (t.) v. |
רעד, רטט, רעד מקור, רחפו עצמותיו מקור |
|
la flama del parmachet está titireando (Nehama) |
|
se titirea del padre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6056 |
títolo m. |
כותרת; תואר, שם; תעודה (של מינוי, בעלות וכו') |
|
a títolo de amigo (Nehama) |
|
a títolo de regalo (Nehama) |
|
el titolo del livro es [...] (Moscona) |
|
le dieron el titolo de [...] (Moscona) |
|
en titolo de prezidente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11031 |
tivies/tivieza f. |
פושרות |
|
kon esta tivieza de agua es enposivle de meterme a lavar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6058 |
tivio adj. |
פושר, ''פושר'' - אדיש, בעל יחס מנוכר |
|
agua tivia (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6059 |
tizna f. |
פיח |
|
la tizna le dize a la kaldera: vate vate, ke sos preta! (Nehama) |
|
la tizna no desha a la kaldera (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11033 |
toaf (t.) m. |
דבר מוזר ויוצא דופן |
|
vos kontare un toaf (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11034 |
toaf (t.) adj. |
מפליא, מוזר, מעורר השתאות |
|
muy toaf koza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6060 |
todavía adv. |
עדיין, עוד |
|
no se aínda si vo a partir, a todavía ya esto pronto (Nehama) |
|
todavía ke te vas a komportar negro, no te tengo ke mirar en la kara (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6062 |
todo adj. & adv. |
כל- |
|
todos los ombres dezean lo bueno (Nehama) |
|
la buena madre konsakra todo su tiempo a sus fijos: (Nehama) |
|
meterse al estudio, kon todas sus huersas (Nehama) |
|
todo empesijo tiene fin (Nehama) |
|
todo lavoro merese paga (Nehama) |
|
lo todo es sin valor (Nehama) |
|
todo el ke tiene ambre venga i koma (Moscona) |
|
el esta en todo (Moscona) |
|
kuando yo tenia, todos me kerian (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11038 |
todo m. |
הכל |
|
todos no estan de tu gana (Moscona) |
|
rogamos el todo poderozo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11040 |
tokadero m. |
משמשנות, משמוש, מגע מגרה; נטיה לנגוע בכל דבר |
|
shaki de tokadero ke tienes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6068 |
tokadiko adj. |
מקולקל מעט, מקולקל בשל נגיעה בו |
|
la fruta esta tokadika (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11041 |
tokado m. |
שביס, כיסוי ראש של אשה |
|
sinyora novia abashesh abasho - no puedo no puedo ke me estan tokando tokado de novia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6069 |
tokante adj. |
נוגע, נוגע ללב |
|
tokante a los fechos, estuvimos favlando una ora (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6070 |
tokar v. |
נגע, מישש; נגע ללב; העליב; ניגן על כלי נגינה; ''סחב'', גנב גניבה קטנה |
|
tokar piano; tokar mandolino (Nehama) |
|
esta servidera toka (Nehama) |
|
estar muy tokado de la djentileza de uno (Nehama) |
|
la servidera está haziná, le toka a la balabaya a mirar la kaza (Nehama) |
|
no es al padre ke le toka a alavar a sus fijos (Nehama) |
|
no te tokes la kara kon las manos suzias (Moscona) |
|
tokar lumbre en shabat es pekado grande (Moscona) |
|
ya me toko el kuchiyo al gueso (Moscona) |
|
los ke tokavan la trompeta [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11046 |
tokmak (t.) m. |
פטיש עץ, מכושית דלת; אדם נבער וחסר דמיון |
|
lo ke le esta paresiendo a este tokmak (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11047 |
tomada f. |
לקיחה, לכידה; הכמות הנלקחת; בחירת מסלול; זינוק ראשוני של עסק |
|
las dadas son tomadas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11048 |
tomadero m. |
לקיחה, נטיה לקחת |
|
el muestro tiene tomadero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6075 |
tomado adj. |
עסוק, תפוס, מחוייב; מלא מכאובים; נכפה; שוטה |
|
no puedo ir manyana a komer kon ti, esto tomado (Nehama) |
|
este apartamento ya está tomado (Nehama) |
|
esto entero tomado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6077 |
tomador/dera n. |
לקוח, קונה; אדם האוהב לקבל מתנות בלי תמורה, מקבל בלי לתת |
|
es de los tomadores (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6078 |
tomar v. |
לקח, נטל; תפס; לקח אשה/לקחה בעל - התחתן/נה; קיבל; קנה |
|
estar en toma i daka kon uno (Nehama) |
|
frio toma de ver a un tigre (Nehama) |
|
le tomaron los fríos (Nehama) |
|
mas vale un toma ke dos te daré (Nehama) |
|
tomando este guevo i echandolo a la oya (Nehama) |
|
tomar a un ninyo por la mano (Nehama) |
|
tomar un bastón (Nehama) |
|
tomar un livro (Nehama) |
|
de bovo lo tomó, de loko lo deshó/de ladrón lo tomó, de bandido lo deshó (Nehama) |
|
tomar por bovo a uno (Nehama) |
|
no desharse tomar por bovo (Nehama) |
|
es fecho ke toma tiempo (Nehama) |
|
le tomó el Dio el meoyo (Nehama) |
|
tomar los pies por la kavesa (Nehama) |
|
tómame kuando me ves i no kuando me kies (Nehama) |
|
tomarlo de korrida i dar la taklá (Nehama) |
|
tomar karne (Nehama) |
|
el arroz tomó de la karne (Nehama) |
|
tomar una limonada (Nehama) |
|
tomar melezina; tomar purga; tomar tósego (Nehama) |
|
tomar empiegado; tomar a uno a djornal/a semanada/a mezada (Nehama) |
|
onde le tomó la manyanada? onde le tomó la nochada? (Nehama) |
|
mas vale un toma ke dos te dare (Moscona) |
|
dar kon la mano, tomar kon el pie (Moscona) |
|
para tomar - boka de oro, para tornar - boka de kanyo kon lodo (Moscona) |
|
no lo tomes por pena (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6100 |
tomarse v. refl. |
החשיב עצמו; לקח לעצמו; נתפס; נישאו |
|
este mansevo se tomó kon su kompanyera de estudios (Nehama) |
|
tomarse la libertad de [...] (Moscona) |
|
tomarse de pies i de manos (Moscona) |
|
los ke se toman kon amor biven kon dolor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6101 |
tomba f. |
קבר, קבורה; מצבה |
|
faz lo ke te demando, fazlo por la tomba de tu padre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11057 |
tontón m. |
תור, בן יונה; טיפש, טיפשון |
|
ya me ize un tonton (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11058 |
top (t.) m. & adj. |
כדור, כדור בד, כדור נייר; גליל/חבילה (של בד/של חוטים); גוּלה; פגז; חידוד לא מוצלח; מגושם |
|
un top de panyo (Moscona) |
|
se va el top kon la romana (Moscona) |
|
djugar al top (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6104 |
topar v. |
מצא, גילה, מצא שוב |
|
en kaminando por la kaye topí en basho un aniyo (Nehama) |
|
esta ropa no se topa en plasa (Nehama) |
|
este mundo, ansina lo topimos, ansina lo vamos a deshar (Nehama) |
|
kien lo faze lo topa; no ay kien lo faze ke no lo tope (Nehama) |
|
te hue a bushkar en kaza i no te topí (Nehama) |
|
topar la puerta serrada (Nehama) |
|
ya topí lo ke me se avia pedrido (Nehama) |
|
topar de aki, de ayi (Moscona) |
|
ken bien aze, bien topa (Moscona) |
|
andavos a Belogrado, ayi toparesh lo ke vos keresh (Moscona) |
|
del Dio ke lo tope (Moscona) |
|
me topo en Varna (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11066 |
toparse v. |
נמצא (להמצא), מצא עצמו, נתקל ב-, נוכח |
|
enduna me topi en la kaye (Moscona) |
|
toparse en apreto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6102 |
topo (port.) m. |
שיא, פסגה |
|
el topo de la muntanya (Nehama) |
|
el topo del árvol (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11068 |
toptán (t.) adv. |
בסיטונות |
|
avlar toptan (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11069 |
tornada f. |
חזרה, שיבה; הלוך רוח, ביטוי הגיגים |
|
la ida esta en mis manos, la tornada en las manos del Dio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11070 |
tornar v. |
סובב, סבב, הפך, פנה, השתנה; חזר; החזיר |
|
tornando sovre la kestion [...] (Moscona) |
|
tornar kon su demazia (Moscona) |
|
tornar kon los mokos entornando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11073 |
tornarse v. refl. |
הפנה, הסב; שב בחזרה |
|
komo de adjamilik tornarse despues de [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6111 |
torno m. |
סיבוב, סיור, הקפה; כננת, אבניים (קדר); מחרטה; תור; טריק |
|
a la koda, kada uno aspera ke le venga su torno (Nehama) |
|
es mi torno a djugar (Nehama) |
|
kada uno a su torno (Nehama) |
|
tomar el torno de otro (Nehama) |
|
para avrir este kadenado se kieren dos tornos de yave (Nehama) |
|
fazer un torno en la sivdad (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11074 |
torpe n. & adj. |
טיפש, אויל, חסר דעת, קשה הבנה, שוטה, מטומטם; מגושם, כבד תנועה, חסר כשרון, בעל ידיים שמאליות, נרפה |
|
los torpes korren detras de vanidades (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
7146 |
torrar v. |
קלה |
|
Fustukes entorados (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11075 |
torre f. |
מגדל, צריח |
|
en la mar ay una torre, en la torre ay una muchacha [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11076 |
torser v. |
פיתל, עיקם, שזר |
|
yo no me do a torser el braso (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11077 |
torserse v. refl. |
התפתל, התעקם; נקע |
|
me se torsio el braso (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11078 |
torta f. |
עוגה, פאי |
|
mankando pan i las tortas son buenas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11079 |
tortura f. |
עינוי |
|
aborreses a todos los ke ovran tortura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6117 |
tos/tose f. |
שיעול |
|
d'ey le dio la tose al gato (Nehama) |
|
la tos i la provedad no se pueden eskonder (Moscona) |
|
de ayi le dio la tos a la gaina (Moscona) |
|
me dio la tos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6118 |
tósigo m. |
רעל, ארס |
|
poko tósego no entosega (Nehama) |
|
poko tosego no entosega (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11084 |
tostar v. |
צלה, קלה |
|
aki esta tostar de la kalor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6126 |
toyaka (t.) f. |
אלה; אדם חסר דעת, אויל; חרש; הכאה |
|
ten rezio tu toyaka i favla kon kalmo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6119 |
toybé (t.) m. |
איסור |
|
fazerse toybé de pizar en kafé (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11085 |
toyo adj. |
שראשו סחרחר |
|
azerse un toyo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6127 |
tozluk/tuzluk (t.) m. |
ממלחה; חותלות, קרסוליות, מוקיים |
|
en invierno los ke uzan a sufrir de safanones yevan kaloshes kon tuzlukes (t.) (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11086 |
tradisión f. |
מסורת |
|
las tradisiones son mas fuertes ke la ley (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6120 |
traer v. |
הביא, לקח איתו, הוליך; גרם |
|
el padre trae el pan a su famiya a la sudor de su frente (Nehama) |
|
si no lo trushites kon ti, no lo bushkes en Salamanka (Nehama) |
|
traed kon vos, komed kon dos (Nehama) |
|
la suziedad trae asko/hazinuras (Nehama) |
|
traer bostejos; traer regoldo; traer niervos (Nehama) |
|
traer pleitos (Nehama) |
|
traer agua de mil mulinos (Moscona) |
|
traer en bokas del mundo (Moscona) |
|
estos todos atagantos se los trusho kon sus manos (Moscona) |
|
me ize traer un piano del ajeno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11091 |
tragar/se v. |
בלע |
|
no lo esto podiendo tragar (Moscona) |
|
i las vakas feas de vista i menudas de karne tragavan a las siete vakas ermozas de vista i gruesas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11093 |
tragón adj. |
גרגרן, רעבתן, זללן; קל דעת |
|
el tragon es aborresido de los de la meza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11094 |
traido m. |
מה שמביאים, תרומה, השקעה |
|
kere al traido ke ti biva el parido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11095 |
traisión f. |
בגידה, הפרת אמונים, בגד, פשע |
|
esta manera de traision el dio ke no de a dinguno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6151 |
traje m. |
חליפה, מלבוש; צורת לבוש |
|
traje elegante (Nehama) |
|
traje desmodrado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11096 |
traki-ti-truki adv. |
במוקדם או במאוחר; פחות או יותר ... (מתייחס לזמן) |
|
traki-ti-truki ya me la veo vinir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11097 |
trampantosho/ojo m. |
רמיה, נכלים |
|
azer trampantoshos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11098 |
tramudar v. |
הריק מכלי אל כלי |
|
tramudar la kol (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
386 |
tramuz m. |
תורמוס |
|
Un darus por un altramuz (Moscona) |
|
altramuzes mundar i mosikas bezar, no ay artar! (Moscona) |
|
salar tramuzes; mundar tramuzes; mashkar tramuzes; trinkar tramuzes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11099 |
tranka f. |
בריח; קרש; טיפש; סיכה לבגד; ''כחול'' לכביסה |
|
no deshar tranka en pader (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11100 |
transfigurar v. |
שינה פניו, החליף קלסתר |
|
transfigurar la palavra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11101 |
transirse v. refl. |
מת |
|
mis saserdotes i mis viejos en la sivdad se transieron kuando bushkavan komida para si (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6129 |
trapo m. |
סמרטוט, סחבה, בלואים; אדם בזוי |
|
vestirse kon un trapo i un handrajo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
1464 |
trastornar v. |
החזיר; שינה, החליף, המיר; הפך, בלבל, הפריע |
|
Ay danyos ke se trastornan por provecho (Moscona) |
|
trastornastes mi endecha por dansa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6131 |
trasvelar v. |
הרדים |
|
trasvelar a la kriatura (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6132 |
tratar v. |
התמקח, נשא ונתן; התייחס אל, עסק ב-, טיפל ב-; ניסה |
|
tratar un komer/un peshe/un kiebab (Nehama) |
|
tratar a uno kon onor (Nehama) |
|
trati una araba de lenya (Moscona) |
|
tratate ke no te enganyen (Moscona) |
|
ken trata i barata, asuve i abasha (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6134 |
tratarse v. refl. |
היה עניין של |
|
se trata de la onor (Nehama) |
|
se trata de la vida (Nehama) |
|
se trata de ovedeser (Nehama) |
|
se trata de parás (Nehama) |
|
se está tratando de akontentarnos a los dos, por lo ke se trata de mi, no kiero nada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11106 |
trato m. |
מקח, משא ומתן; מסחר, סחר, מכירה, יחסי מסחר; חוזה, אמנה |
|
oy el trato esta flako (Moscona) |
|
un tratiziko vos are, koza ke tengash provecho (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6139 |
travada f. |
גרירה, משיכה, סחיבה; לגימה, גמיעה, גמיאה |
|
kon una travada deskarrankó una patija (Nehama) |
|
le dio una travada lo despego (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6140 |
travado adj. |
נמשך, נגרר, מוארך; שנגרר ממקומו; ביישן, הססן; בעל ריח שומן חרוך |
|
no demanda nada de ninguno, es mucho travado (Nehama) |
|
este moble esta travado de su lugar (Nehama) |
|
i ek un barvez detras de el, travado en una rama por sus kuernos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11110 |
travajar v. |
עבד, עמל; קיים יחסי מין |
|
el travajan kon el barro, aze formas kon su mano (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11111 |
travajo m. |
עבודה, עמל, יגיעה; יצירה |
|
en todo travajo ay provecho (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6142 |
travar v. |
משך, הוציא, גרר, סחב, הוציא, משך (כסף), משך (בקסם); דמה ל-; סבל |
|
a mucho travar la kuedra, se rompe (Nehama) |
|
el kavayo trava la karrosa (Nehama) |
|
por su padre no kieria venir, lo traví kon kuedras (Nehama) |
|
la traví de la sesh de la tadre fina las diez de la manyana (Nehama) |
|
travar un moble (Nehama) |
|
el salado/el abutargo travan el viniko (Nehama) |
|
trava para onde ti (Nehama) |
|
tener a kien travar (Nehama) |
|
el tren trava a las dos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6149 |
travarabá (t.) n. |
טיפש, מטומטם |
|
es un travarabá (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11113 |
travarse v. refl. |
נסוג, חזר בו, התחרט, נמנע מ-; הסיר, הוציא, הוריד; נמנע; יצא מ-, התפטר; התקמט, התקפל |
|
travarse a la vanda (Moscona) |
|
travarse al Dio por las manos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6153 |
traverso- a traverso |
דרך, מבעד ל- |
|
a traverso la ventana veo lo ke s'esta pasando en la kaye (Nehama) |
|
sonreir a traverso las lágrimas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11115 |
travieso adj. |
שובב, קונדס; טרחן שאינו נותן מנוח |
|
a mizura ke se va enviejesendo mas travieso se va aziendo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6155 |
travón m. |
משיכה, גרירה |
|
no kieria venir, lo trushe a travones (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6156 |
trazer/o adj. |
אחרון, אחורי |
|
el trazer dia (Nehama) |
|
la trazer foja (Nehama) |
|
el trazer bokado (Nehama) |
|
el trazero de la klasa (Nehama) |
|
venir el trazero (Nehama) |
|
al modo ke yom akipurim perdona por el anyo entero, trazer dia de el mez perdona por los pekados de el mez entero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11117 |
trazera f. |
עכוז, שת, אחור (אחוריים), ישבן |
|
esta kaminando kon las trazeras de ahuera (Moscona) |
|
se mete la mano en la aldikera, se la topa en la trazera (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6159 |
trazería f. |
ירכתיים; סיום, סוף |
|
marido i mujer bivieron en paz i amor fina las trazerías (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11119 |
trazyerrar v. |
התעה, הטעה |
|
todo esto kon el pezo i el vezne mirando de no trazyerar en alguna koza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11120 |
tredje num. |
שלושה עשר, שלוש עשרה |
|
estar en sus tredje (Moscona) |
|
si al tredje no vino, al kinze no lo asperes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6162 |
tren/o m. |
רכבת |
|
asperar el treno (Nehama) |
|
alkansar el treno (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6164 |
trensa f. |
מקלעת, מחלפה, צמה |
|
peinarse las trensas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6165 |
trentén/o adj. |
השלושים |
|
el trentén día del mez (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6166 |
tres num. |
שלוש, שלושה |
|
el de tres (Nehama) |
|
tres en un plato, presto lo dan en basho (Nehama) |
|
tres kozas son de muerir: asperar i no venir, asentarse a la meza i no komer, echarse a la kama i no dormir (Nehama) |
|
venir a las tres (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6170 |
tresalido (fr.) adj. |
מוקסם, נלהב, שהאושר גאה בו; שאיבד את ראשו, משוגע |
|
estar tresalido/tresalido de la alegría (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6171 |
tresalir (fr.) v. |
הלהיב, גרם התפעלות; יצא מדעתו |
|
tresalió de kuando se le murió el solo fijo ke tenía (Nehama) |
|
tresalir de la alegría (Nehama) |
|
me esta aziendo tresalir (Moscona) |
|
ya me tresali (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6130 |
tresdublado/tresdovlado adj. |
כפול שלוש, פי שלושה |
|
el Dio te lo de trasdublado (Nehama) |
|
el Dio te lo de tresdublado! (Nehama) |
|
lo vo tornar dublado i trezdublado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6174 |
treser/o adj. |
שלישי |
|
es treser dia (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6175 |
treskilado adj. |
מסופר, שנגזז (גז) |
|
ir por lana i salir treskilado (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11125 |
treskilar v. |
גזז (צאן); סיפר, עשה תספורת |
|
no se puede konsolar al malaventurado de ke fue a traskilar i vino traskilado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11126 |
treslado m. |
תרגום |
|
munchas vezes la traslada de esta palavra non es de menester en la lingua sefardit (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11127 |
trespajar v. |
השפיל, התעלל ב-, הכניע, דיכא, רמס ברגליו, לעג ל-; גער ב-, דיבר קשות אל |
|
no te deshes trespajar (Moscona) |
|
le esta paresiendo marafet de trespajar un viejo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6176 |
trespasado (2) adj. |
פגוע מאוד, נדכא, נעגם; מתאווה |
|
trespasâdo por paseos (Nehama) |
|
trespasado por favlar mal (Nehama) |
|
trespasâdo por komer (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6179 |
trespasar (port.) v. |
עבר, חצה לעבר השני; פילח, חילחל; חלף על פני, הקדים, עבר את, עלה על, הצטיין; אפה יתר על המידה; מת |
|
la sudor trespasó el vestido (Nehama) |
|
la luvia trespasó el tejado (Nehama) |
|
el varon viejo ke ya trespaso su tiempo, no tiene fuersa por travajar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6181 |
trespasarse v. refl. |
חש מכאובי נפש; התאווה מאוד; מת |
|
ya se trespasa ke kiere azer paz (Nehama) |
|
se trespasa por haviar (Nehama) |
|
ay personas ke se trespasan por fazer danyo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6184 |
trespil (t.) m. |
מחרוזת; שרשרת אינסופית של פעולות המשתלשלות זו מזו |
|
hue a ver a un hazino prove; me adjidiyí i le trushe dotor, le pagí las melezinas, me okupí de su famiya, me enmeleskí en sus fechos, los arresentí, le bushkí mientes, le amejoreí el kapital, etc. etc.; es un trespil ke no tiene fin (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11130 |
trespizar v. |
דרס, רמס, מעך, כתש; השפיל; השיג גבול |
|
ya me van a trespizar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11131 |
tresudar/se v./v. refl. |
הזיע הרבה |
|
me izo sudar i tresudar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11132 |
trezver v. |
ראה (צורת גנאי) |
|
no me esta deshando ni ver ni trezver nada de bueno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11133 |
triaklí (t.) adj. |
מכור ל-, ממוכר |
|
i el mas triakli de tutun, en Shabat para modre del isur, lo kita del tino i no pensa en el (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6185 |
trigo m. |
תבואה, דגן, חיטה |
|
ambezar komo viene el pan del trigo (Nehama) |
|
los trigos estan en buen estado (Moscona) |
|
no ay trigo sin paja, ni lenyo sin umo (Moscona) |
|
el trigo rodea rodea fin ke viene al mulino (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11137 |
trikufiar v. |
(צורת גנאי:) הגמיע, השקה |
|
le plaze trikufiar (Moscona) |
|
dale trikufiar i otra koza no le demandes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11139 |
trikufiarse v. refl. |
(צורת גנאי:) גמע |
|
es kadir de trikufiarselo todo en un suluk (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6186 |
tripa f. |
מעי; בטן, כרס |
|
bendichas tripas de madre ke tal parieron (Nehama) |
|
tripa amarga embeve i enkalka! (Nehama) |
|
ya me izo las tripas migajas (Moscona) |
|
ya esta la tripa en la boka (Moscona) |
|
dia bueno a la tripa (Moscona) |
|
tripa vazia - el korason sin alegria (Moscona) |
|
bindicha tripa de madre ke tal ijo pario (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11145 |
tristeza f. |
עצבות, עצב, צער, יגון, תוגה |
|
a su kaza se ando kon grande tristura, yorando su ventura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6188 |
trivo m. |
שבט, מטה |
|
los dodje trivos de Israel (Nehama) |
|
los diez trivos pedridos (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11146 |
triyar v. |
דש; שמח, נמלא שמחה, חי בנעימים |
|
triyar kon la vara el trigo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6190 |
trokar v. |
החליף, המיר, שינה, חידש; סילף, פגם |
|
trokar vestido (Nehama) |
|
trokar de kaza (Nehama) |
|
troka kazal, troka mazal (Nehama) |
|
trokar los mobles (Nehama) |
|
trokar una koza kon otra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11148 |
trokarse v. refl. |
השתנה, התחלף; החליף בגדים |
|
muncho te trokates en estos anyos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6194 |
trompa f. |
חצוצרה |
|
no se desperta ni a son de trompa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11149 |
tronar v. |
ישב על כס מלכות, השתרר ברב גאות ויפעה; הזכיר, ציין, נקב בשם; הרעים |
|
antes ke se aziera prezidente no lo tronaron tanto (Moscona) |
|
esto ya me lo tronates sien vezes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11151 |
trublar (fr.) v. |
העכיר, דלח; הביך, בלבל |
|
trublar las buenas relasiones (Moscona) |
|
nada no trublava el gran repozo de la natura (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11153 |
trublarse (fr.) v. refl. |
נעשה עכור, נעשה דלוח; נבוך, התבלבל |
|
te estas trublando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11154 |
truble (fr.) m. |
מהומה |
|
el tren no partio achakes de los trubles (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11155 |
trueko m. |
התחלפות, חילופין, שינוי |
|
muchos truekos afitaron en su vida (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11156 |
trueno m. |
רעם |
|
no ay trueno sin relampago (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11157 |
trup m. |
בעיטה |
|
dar trupis (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11158 |
trushaná (t.) adj. |
רטוב עד לשד עצמותיו |
|
el palto te esta trushana (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6195 |
truvio adj. |
עכור, דלוח, מעורפל |
|
agua truvia; vino truvio (Nehama) |
|
tu kaza; tu padre; tus pies. (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11159 |
tsadik (ebr.) m. |
צדיק |
|
los tsadikim no miran avantaje de este mundo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6197 |
tubo m. |
שפופרת, צינור |
|
tubo de agua; tubo de gaz (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6198 |
tudesko m. |
אשכנזי; יידיש |
|
favlar en tudesko (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6243 |
tuerser/tuguerser v. |
עיקם, עיוות, סילף |
|
tuersér fierro (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6246 |
tuertez f. |
עקמומיות, עקלקלות, עיוות |
|
la tuertez de una kaye (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6244 |
tuerto adj. |
מעוות, עקום, מסולף; פוזל |
|
una regla tuerta (Nehama) |
|
estar tuerto (Moscona) |
|
meter al tuerto (Moscona) |
|
vinir tuerto (Moscona) |
|
ayi tengo unos tuertos ke ya me vo murir (Moscona) |
|
kon mi boka ize lo tuerto derecho por mi ambision i mi provecho (Moscona) |
|
kazo la tuerta, metio el mundo en revuelta (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6245 |
tuerto adv. |
לא למישרין; לא ביושר |
|
tuerto vaya, derecho venga (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11166 |
tufek/tufenk (t.) m. |
רובה |
|
estar en la punta 'el tufek (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11167 |
tufo m. |
צחנה, ריח עיפוש, ריח/טעם תפל |
|
la karne tiene tufo (Moscona) |
|
m'esta dando tufo de bozeado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6199 |
tufozo adj. |
מבאיש, מעופש, מקולקל |
|
kezo tufozo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6200 |
tulum (t.) m. |
נאד, חמת; כינוי לאדם שופע משמנים; כמות גדולה מאוד; סוג גבינה |
|
esta mujer gasta un tulum de liras para vestirse (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11169 |
tumbruk (t.) m. |
כפתור פרח, ניצן |
|
mashalla la ija de Mazal esta un tumbrukito (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11170 |
tup m. |
דפיקת לב, פעימה |
|
bir lo vidi, tup de korason me dio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11171 |
tupé (fr.) m. |
בלורית, ציצת שיער; חוצפה, חוצפנות |
|
de tener el tupe de [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11172 |
tupú-tupú |
מילת הסכמה בשיחה |
|
a Mois lo eskojeron por prezidente - tupu-tupu ken es Mois (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6201 |
tura f. |
משך, משך זמן |
|
la luvia esta de tura (Nehama) |
|
el ninyo era mucho malo, parese ke trokó: de tura ke le sea (Nehama) |
|
el tiempo ave estado muy negro, ya salió el sol: de tura ke sea (Nehama) |
|
muerto por la tura del rey (Moscona) |
|
de tura ke vaya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6204 |
turada f. |
משך, משך זמן |
|
ir a la kampanya por la turada del enverano (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
994 |
turar v. |
ארך, נמשך, נותר, נשאר, החזיק מעמד, התקיים |
|
Ken se kura – tura! (Moscona) |
|
en kaza del djugador poko tura l'alegría (Nehama) |
|
esto no puede turar muncho (Moscona) |
|
Avram no va turar en el empiego muevo (Moscona) |
|
un mal no tura sien anyos ni ay ken lo pueda rezistir (Moscona) |
|
un kantaro roto tura mas ke un muevo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6206 |
turkesko/turkuesko m. |
תורכית |
|
favlar en turkésko (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6207 |
turkito m. |
ילד תורכי |
|
kien te deskuvrió mis sekretos? - el turkito de la mishkita (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6208 |
turko m. & adj. |
תורכי; תורכית |
|
el rey turko (Nehama) |
|
vestirse a la turka (Nehama) |
|
los djidiós de Turkía se vestían a la turka kuando salían por los kaminos (Nehama) |
|
gizar a la turka (Nehama) |
|
turko no aharva a djidió, ma si aharvó! (Nehama) |
|
ambezar el turko; saver el turko; favlar el turko (Nehama) |
|
estate bueno sino mira ke viene el turko! (Nehama) |
|
el turko tiene la ley tuguerta i el refran derecho (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11180 |
turudí m. |
סואן, הומה, תוסס |
|
unos krios, unos turudis (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11181 |
tutam (t.) m. |
קורטוב, קמצוץ |
|
no ay tutam en esto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11182 |
tutear (t.) v. |
הינה, השביע רצון |
|
no me esta tuteando (Moscona) |
|
mira de tomar koza ke va tutear (Moscona) |
|
esto no tutea (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6248 |
tutulear (t.) v. |
בלבל, המם, הוציא מעשתונותיו; חש, נוכח לדעת |
|
el huego ya kemó la media kaza i no tutuleó (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6247 |
tutún (t.) adj. |
יבש |
|
la ropa/la kolada/el espandido está tutun (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11185 |
tutunearse (t.) v. |
התקוטט |
|
tutuneada preta ke se tutuneo kon mi (Moscona) |
|
tutunearse kon la pader basha (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11187 |
tutushear (t.) v. |
שרף, הבעיר |
|
ya se va tutushear (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11188 |
tuyido adj. |
כואב, סובל ממכאוב; משותק, נכה, חיגר, בעל מום |
|
esto entero tuido (Moscona) |
|
esto kon el kuerpo tuido (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6249 |
tuyir v. |
הכאיב, לחץ, גרם כאב; לחץ כספית; שיתק, הטיל מום, קטע, הקשה (את האברים); חבל |
|
me se tuyera el pie i la pierna el día ke devía entrar en esta kaza! (Nehama) |
|
no lo ovliges a ir mucho al teatro: le tuye, tiene todo kontado (Nehama) |
|
el fijo gasta, al padre le tuye (Nehama) |
|
una dada me dates, me tuites (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11191 |
tuyirse v. refl. |
נחבל, שותק (קיבל שיתוק) |
|
ke te se tuyan las manos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6252 |
tuyo/tuya/s pron. |
שלך/שלכם/ן (כינוי קניין אחרי שם עצם) |
|
este livro es tuyo (Nehama) |
|
lo tuyo tuyo i lo mio tuyo (Nehama) |
|
lo mio tuyo i lo tuyo mio (Nehama) |
|
lo mio es mio i lo tuyo es tuyo (Moscona) |
|
si me vo al meoyo tuyo me komen los perros (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11194 |
tyukyudear (t.) v. |
התיש, גמר, חיסל |
|
ermo de pulgas ke no ay tyukyudear (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11206 |
uchurearse (t.) v. refl. |
התעופף |
|
apenas eskapa de komer ya se uchurrea (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6255 |
ud (arab.) m. |
עוּד (כלי נגינה) |
|
tokar ud (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6256 |
udá (t.) f. |
חדר |
|
udá d'echar; udá de mosafir (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11207 |
udjí (t.) m. |
סרט מבד מוסלין להידוק מצנפת נשית |
|
no sto topando el udji (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6257 |
udjilé (t.) cf. yudjilé |
|
|
el ninyo se avia fuido de por las kayes; padre i madré estavan dezesperados. Udjilé, kon penas, kon males lo kandereí k'atornara en kaza. Al lugar d'arresevirlo kon kara alegre, se metieron todos a ensultarlo, a aharvarlo. Deskorajado, el ninyo dio un bolo i se fuyó otra vez (Nehama) |
|
Yakó no uza a vijitar a mama la suya; martes, udjilé, se dechidió en supito a venir a verla i no la topó en kaza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11208 |
ufaklik (t.) m. |
כסף מזומן, כסף קטן; ילדון |
|
no tengo ufaklik (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11209 |
ufisio m. |
סריגה; רקמה; מקצוע |
|
el ufisio no lo desha ni en la kama (Moscona) |
|
ke ufisio tienes? (Moscona) |
|
kada uno es maestro de su ufisio (Moscona) |
|
lo tomo por ufisio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11213 |
ufké (t.) m. |
כעס, זעם |
|
no te tomes ufke (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6259 |
ugrashear (t.) v. refl. |
התאמץ, השתדל, טרח, עבד; התעסק |
|
estar ugrasheando mezes enteros (Nehama) |
|
ya kedo ugrasheando kon la fuente sin poderla adovar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11215 |
ugrashmá (t.) f. |
עבודה, עמל |
|
en los echos de kaza ay muncha ugrashma (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6260 |
ugur (t.) m. |
סימן מזל ואושר |
|
traer ugur (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11216 |
ugurlí (t.) adj. |
מבשר טוב, ממוזל |
|
ugurli ke sea (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11217 |
ugursuz (t.) adj. |
ביש מזל; קודר, נוגה; נוכל, רמאי, נבל |
|
ugursuz dezmazalado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6261 |
ultimasión f. |
סיום, סיכום; החלטה סופית |
|
este fecho ya fedió; ultimasión ke ayga (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11218 |
último adj. |
אחרון, קיצוני; סופי, מוחלט |
|
arrivo por ultimo (Moscona) |
|
en los ultimos dias (Moscona) |
|
a los ultimos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11221 |
uluk (t.) m. |
צינור, תעלה |
|
los ulukes estan tikadeados (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6262 |
umá (ebr.) f. |
אומה, עם |
|
es onor para la umá (Nehama) |
|
es repudio, bizayón para la umá (Nehama) |
|
ser onor de la umá (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11222 |
umanidad f. |
אנושות; אנושיות, אדיבות, חסד |
|
umanidad no tiene (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6265 |
umano adj. |
אנושי, הומני; נדיב, רחום |
|
el puerpo umano (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6266 |
umbral m. |
סף, מפתן |
|
no tiene pizado el umbral de mi kaza (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11223 |
umearse v. refl. |
התמלא עשן |
|
la kamareta se umeo (Moscona) |
|
la kal no esta umeando, es sinyal ke ya se amato (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6267 |
umidento adj. |
רטוב, לח |
|
morada umidenta (Nehama) |
|
siertas personas tienen siempre las manos umidentas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6269 |
úmido adj. |
לח, טחוב, רטוב |
|
la kolada no s'enshugó bueno, esta daínda úmida (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11225 |
umildansa f. |
ענווה, ענוותנות, שפלות ברך |
|
antes del trueno es el relampago, i antes de la grasia - la umildansa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11226 |
umilde adj. |
ענו, צנוע |
|
i kuanto mas grandes eran, mas umildes eran (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11227 |
umo m. |
עשן |
|
ya me suvieron los umos a la kavesa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6270 |
umor f. |
הלוך נפש, מצב רוח; אופי; הומור |
|
de ke umor esta el mestro? (Nehama) |
|
estar de buen umor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11229 |
umut (t.) m. |
אמונה; תקווה; כוונה |
|
no ay umut (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6271 |
un/una adj. |
תווית מסתמת; אחד/אחת |
|
a la una sonaron a la puerta (Nehama) |
|
ke ora es? -es una (Nehama) |
|
estar en un djemido; estar en un yoro; estar en un keshido (Nehama) |
|
si yo savía una de mil (Nehama) |
|
tiene una fija solo (Nehama) |
|
un dia la vas a entender (Nehama) |
|
un lenyo solo no asiende (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11230 |
undear v. |
הניח, העלה בדעתו |
|
ken podia undiar una koza semejante (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11231 |
undisión f. |
התכה, יציקה |
|
non katidesh a vos idolos i diozes de undision non agadesh a vos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11232 |
unflado adj. |
נפוח, מנופח |
|
ojos unflados de yorar (Moscona) |
|
unflado de paras (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11234 |
unflar v. |
ניפח; אכל בבולמוס, ''טרף'' מזון |
|
ya me unflo la kavesa (Moscona) |
|
ya mos unflimos de komer dulsuras, de modos i maneras (Moscona) |
|
le unflo el bogo (Moscona) |
|
le unflo la tripa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6278 |
úniko adj. |
יחיד |
|
adorar un Dio úniko (Nehama) |
|
fijo úniko; fija únika (Nehama) |
|
la únika koza ke ay de fazer (Nehama) |
|
en mi praktika tengo tuvisto un uniko kavzo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6281 |
unión f. |
איגוד, איגוד מקצועי, אגודה, התאגדות, איחוד, התאחדות; אחדות, הרמוניה, התחברות |
|
la unión faze la huersa (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6282 |
uno/una num. |
אחד/אחת |
|
a la seduta avia unos diez miembros (Nehama) |
|
el Dio es uno/uno es el Kriador (Nehama) |
|
kada uno por si i el Dio por todos (Nehama) |
|
keda uno solo (Nehama) |
|
lo ke es uno no son todos (Nehama) |
|
mas vale uno en la mano ke dos fiado (Nehama) |
|
onde kome uno no komen dos (Nehama) |
|
todos los dedos de la mano no son unos (Nehama) |
|
una mano lava la otra i las dos lavan la kara (Nehama) |
|
uno avía lo tomí yo (Nehama) |
|
uno solo no pelea (Nehama) |
|
uno sonó a la puerta (Nehama) |
|
tengo unas kuantas paras (Moscona) |
|
uno kere pan, otro demanda agua (Moscona) |
|
desha l'uno toma l'otro (Moscona) |
|
si el uno dize blanko, el otro dize preto (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6294 |
untado adj. |
משוח; שקיבל שוחד (ש''מרחו'' את ידו) |
|
tomar una koza emprestada i atornarla untada de miel (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6295 |
untar v. |
משח, סך, מרח; טבל, הרטיב, שרה |
|
si no se unta el karro no arrodea (Nehama) |
|
El Dio untó a David (Nehama) |
|
untar el pan en el vinagre (Nehama) |
|
la manteka esta dura i no se esta podiendo untar (Moscona) |
|
todas las mujeres se untan, ma lo de esta si no parese ke se enkalo la kara! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6298 |
unya f. |
ציפורן |
|
al ke le toka unya de mi fijo le kito los ojos (Nehama) |
|
estar entre karne i unya (Nehama) |
|
kortar las unyas (Moscona) |
|
no le puedes tokar la unya (Moscona) |
|
penar kon sus vente unyas (Moscona) |
|
no tiene unyas para arraskarse (Moscona) |
|
el kashkaval esta unya de mula (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11250 |
usuladjik (t.) |
בקלות |
|
le travo la bolsa usuladjik (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11251 |
uva f. |
ענב, ענבים |
|
lo alavamos kon vino ke de la buena uva sale (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11252 |
uydear (t.) |
הסכים, התאים; פייס, פישר |
|
a una persona komo se deve no le uydea mal komporto (Moscona) |
|
no me esta uydeando (Moscona) |
|
si le uydeas a la kavesa suya piedres i no ganas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11255 |
uydearse (t.) v. refl. |
התאים עצמו, הגיע לעמק השווה, הסכימו זה עם זה |
|
los dos no se estan uydeando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11256 |
uydureada (t.) f. |
המצאה |
|
esto es uydureada tuya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11257 |
uydureado (t.) adj. |
מומצא, פרי הדמיון, מתוחמן |
|
bien uydureado! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11258 |
uydurear (t.) v. |
התאים; המציא; הפיח כזבים, שיקר; ייפה את הדברים ונתן להם סבר של אמת; השלים (בין שני אנשים מסוכסכים) |
|
esta konseja es uydureada de ti (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11259 |
uydurearse (t.) v. refl. |
הגיע לידי הבנה/הסכמה |
|
ya me uydurei (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11260 |
uygun (t.) adj. |
זהה, תואם |
|
ya stan un par muy uygun (Moscona) |
|
este lugar no es uygun (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6300 |
uzado adj. |
משומש; מורגל, רגיל, שגור |
|
estar uzado a bever (Nehama) |
|
estar uzado a fumar (Nehama) |
|
estar uzado a komer a ora fiksa (Nehama) |
|
un pantalón uzado (Nehama) |
|
un par de estivaletos uzados (Nehama) |
|
ropas uzadas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6306 |
uzaje m. |
שימוש |
|
el uzaje del telefón es una grande fachilitá (Nehama) |
|
fazer uzaje de melezinas (Nehama) |
|
ni kites uzo ni metas uzo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6309 |
uzansa f. |
הרגל, נוהג, מנהג |
|
kada país tiene sus uzansas (Nehama) |
|
komportarse komo usanza del mundo (Nehama) |
|
no es su uzansa (Moscona) |
|
komo es de uzansa se arrekojeron todos asta el mas chiko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6311 |
uzar v. |
היה רגיל, היה בעל הרגל; השתמש ב-; השמיש (עשה משומש); הרגיל |
|
mi amigo uza a komer a mi kaza kada sabá (Nehama) |
|
uza a komer kon pirón/kon kuchara/kon kuchiyo (Nehama) |
|
uza a komer kon tevaja (Nehama) |
|
uzar a alevantarse temprano (Nehama) |
|
uzar a lavorar diez oras al día (Nehama) |
|
uzar a komer liviano (Nehama) |
|
uzar a komer a la lokanda (Nehama) |
|
uzar alates; uzar sierra; uzar martiyo; uzar mákyinas (Nehama) |
|
uzar palto; uzar bastón; uzar chapeo (Nehama) |
|
uzar los kovdos de la sultuka (Nehama) |
|
no uzamos komer antes de la una (Moscona) |
|
lo estas uzando el tendjere muevo? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6321 |
uzarse v. refl. |
היה נהוג; התרגל, רכש הרגל, הרגיל עצמו |
|
es bueno de uzarse de chiko a vestir henozo i limpio (Nehama) |
|
lo ke se uza no s'eskuza (Nehama) |
|
en Israel se uza a saludar kon el biervo «shalóm» ke kiere dezir «paz» (Nehama) |
|
agora no se uza yevar largo (Moscona) |
|
lo ke se uza no se eskuza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11268 |
uzlashearse (t.) v. refl. |
הגיע לידי הבנה/הסכמה |
|
enaiti ya se uzlashearon (Moscona) |
|
no mos estamos pudiendo uzlashear (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6324 |
uzo m. |
מנהג, נוהג, הרגל; שימוש |
|
empesó a fazerlo por reir, avagar avagar se le fizo uzo (Nehama) |
|
tener el uzo de fazer una paseadika kada manyana (Nehama) |
|
komo de uzo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6326 |
vaday (ebr.) adv. |
בוודאי |
|
estas pronto? – vaday! (Nehama) |
|
vaday ke emprimero la ropa, después las parás (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11271 |
vaday (ebr.) m. |
דבר ודאי |
|
no se desha lo vaday para tomar el safek (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11272 |
vadé (t.) f. |
מועד |
|
la vade es dos mezes (Moscona) |
|
vade se kae de aki un mez (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11274 |
vaivien/vaiven/vaivan m. |
הלוך ושוב, תנודה מתמדת; ''תלך תבוא'' |
|
el tiempo se le va en vaivien (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6328 |
vaka f. |
פרה |
|
la vaka es vaka, el kodredo es agua (Nehama) |
|
una sala una vaka (Nehama) |
|
una oya una vaka (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6331 |
vakansa/vakansas f./f. pl. |
חופשה, פגרה |
|
estar en vakansas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6332 |
vakante adj. |
פנוי |
|
un apartamento vakante (Nehama) |
|
el lugar esta vakante (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6333 |
valer v. |
היה שווה, עלה; היה יעיל, היה בעל תועלת |
|
la platina vale mas mucho del oro (Nehama) |
|
en las grandes sivdades los imobles valen kada día mas karo (Nehama) |
|
esta ropa vale al dupio de la otra (Nehama) |
|
el haragán no vale para nada (Nehama) |
|
un tiesto roto no vale para nada (Nehama) |
|
vale bolsas de moneda, vale todo (Nehama) |
|
mos kansimos para suvir a la muntanya, ma valió la pena el panorama ke vimos de ayi arriva (Nehama) |
|
mas vale ke me muera (Nehama) |
|
mas vale dar ke tomar/ser de los dadores ke de los tomadores (Nehama) |
|
mas vale un negro konosido ke un bueno por koneser (Nehama) |
|
mas vale tadre ke nunka (Nehama) |
|
para nada mas vale agua (Nehama) |
|
mas vale poko ke nada (Nehama) |
|
mas vale un buen amigo ke parientes i sovrinos (Nehama) |
|
kuanto vale? (Moscona) |
|
ke vale kuando de si no le kuadra (Moscona) |
|
no vale la pena (Moscona) |
|
no vale ni un dediez burakado (Moscona) |
|
ande iras ke mas valdras (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11281 |
valerse v. refl. |
השתמש ב- |
|
valerse de la razon (Moscona) |
|
mas me valgo (Moscona) |
|
le valio un nes ke [...] (Moscona) |
|
la kavesa ke le valga (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6347 |
válido adj. |
בר תוקף, בתוקף, שריר וקיים; יקר, חשוב, נכבד, מצויין |
|
haham valido (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6348 |
valor m. |
ערך, שווי; תוקף של תעודה; בבנקאות: יום ערך; גבורה |
|
se kiere valor de una ora para este fecho (Nehama) |
|
bever valor de un litro (Nehama) |
|
gastar valor de vente groshes (Nehama) |
|
mostra sin valor (Moscona) |
|
no saver la valor de [...] (Moscona) |
|
no konose la valuta de la ley (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6351 |
vanda f. |
צד, עבר, מקום |
|
d'esta vanda del rio (Nehama) |
|
el huego vino de vanda del vezino (Nehama) |
|
por ke vanda vas? (Nehama) |
|
de vanda de mar (Nehama) |
|
de vanda de la muntanya (Nehama) |
|
de ke vanda se abolta topa todo paré i nada puerta (Nehama) |
|
de una vanda dize ke está kontente, de otra vanda se va keshando (Nehama) |
|
no ay vanda onde no bushkí (Nehama) |
|
me toka de vanda de la novia (Nehama) |
|
deshar todo a una vanda i irse a pasear (Nehama) |
|
uno de kada vanda (Moscona) |
|
echar a la vanda (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6361 |
vandos m. pl. |
בכי, יבבות |
|
kieres saver por fulaniko? az vandos por el! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6362 |
vano adj. |
ריק, ריקא, איש ריק ונבוב, יהיר, רברבן, שחצן; טפל, של שוא/הבל/סרק |
|
los abismos son vanos i vazíos (Nehama) |
|
un balkón detuvido por una kornicha parese estar en vano (Nehama) |
|
favlar, lazdrar, penar en vano (Nehama) |
|
lo ke vinimos fue en vano (Moscona) |
|
asentarse en vano (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11292 |
vantaje/vantaja m./f. |
תועלת; יתרון, עדיפות |
|
ke vantaje a el ombre en toda su lazeria (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6365 |
vantarse (fr.) v. refl. |
התרברב, התפאר ביתרונותיו מתוך גוזמה |
|
se vanta de eskapar un fecho en un día kuando otro kiere tres días (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6366 |
vapor (1) f. |
אוניה, ספינה, ספינת קיטור |
|
viajar kon vapor (Nehama) |
|
vapor de dos badjas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11294 |
vara f. |
מוט, מקל, מטה, שבט, שרביט, חוטר; מחיקה, קו מחיקה |
|
tu vara i tu verga eyas me konortan (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11295 |
varear v. |
חבט, היכה בשבט |
|
varear el olivo para kojer las olivas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6367 |
vario adj. |
שונה, מגוון, רבגוני |
|
varias ropas (Nehama) |
|
ay varios peshes en el rio (Nehama) |
|
sovrekama teshida de varios kolores (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11297 |
vasiedad f. |
ריקות, ריקנות; דברי הבל |
|
vaziuras no puedo sintir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6369 |
vavá (gr.) f. |
סבתא; זקנה בלה |
|
el ninyo ya se fizo bueno, ya le vino el meoyo; este modo es, asi biva mi vavá! (Nehama) |
|
si mi vava tenia shurububu iva ser papu (Moscona) |
|
la grasia de tu vava (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11300 |
vaye m. |
עמק, בקעה |
|
si eskuchash mis enkomendansas, enfloreseridesh komo las rozas en los valies aguentos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6370 |
vazada f. |
תכולת כוס |
|
una vazada de vino (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6371 |
vazía f. |
דיבור שנזרק לאוויר כדי ''לדוג'' מידע |
|
echar una vazía para aferrar una yena (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6378 |
vaziada f. |
מאמץ ופעולת ריקון; טפשות |
|
en dos vaziadas s'alimpió la redoma (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6379 |
vaziar v. |
שפך, הגיר, הערה; יצק; רוקן, הריק |
|
vaziar un kopo; vaziar una bota (Nehama) |
|
ya vazyimos la kamareta (Moscona) |
|
beviti una gota i no vazies una gota (Moscona) |
|
el lugar esta vazio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6380 |
vaziarse (pop.) v. refl. |
התרוקן; התרברב, התפאר, השמיע דברי רהב; הלך לשירותים, סבל משלשול; רזה, הדלדל |
|
la bota se burakó i se vazió de suyo (Nehama) |
|
kuando echaron a los djidios de Espanya en 1492, una muchedumbre de kazales se vaziaron (Nehama) |
|
plasas i kayes se vaziaron del espanto de un kavayo ke se fuyó del ahir (Nehama) |
|
el kantaro se vazio (Moscona) |
|
la kaza ya se vazio (Moscona) |
|
ya me vazyi los ojos kon este arroz yeno de bukluk (Moscona) |
|
no te vayas vaziando te rogo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6372 |
vaziko m. |
כוסית; כוסית משקה |
|
kon dos, tres vazikos se trae la buena umor (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6373 |
vazío adj. |
ריק, פנוי (מקום); ריקא, איש ריק ונבוב; חסר ערך, שאין בו ממש |
|
un kopo vazío; una redoma vazía (Nehama) |
|
pekado! la redoma ya está media vazía, dize el pesimista; i el optimista le responde: bendicho el Dio, la redoma está aínda media yena (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6375 |
vazío m. |
חלל, מקום ריק |
|
la muerte de fulano desha un vazío en la komunidad (Nehama) |
|
deshar kaer una koza en lo vazío (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6377 |
vazo m. |
כוס; אגרטל |
|
un vazo de agua; un vazo de vino (Nehama) |
|
el vazo ya kazo (Moscona) |
|
amigo de vazo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11310 |
vazyechearse (t.) v. refl. |
הסיח דעתו מ(עצב, אבל וכו'); התחרט |
|
ya me vayechei de ir (Moscona) |
|
vazyecheate de este merak (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6383 |
veche- en veche (it.) prep. |
במקום ל- |
|
en veche de ganar salir pedrido (Nehama) |
|
en veche de kedar kon las manos aplegadas, lavora (Nehama) |
|
en veche de Rahel, dar a Leá (Nehama) |
|
en veche de un azno ato un kavayo (Nehama) |
|
en veche ke vaya yo ende el, ke venga el ende mi (Nehama) |
|
no topí fruta freska, tomí en veche dulsura (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6389 |
vedar v. |
חדל, הפסיק; התחמק מ-, השתמט מ-, נמנע מ-; אסר, מנע |
|
el dolor me vedó de komer frituras (Nehama) |
|
mi fijo kazado no vede de venir a vijitarme en kada fiesta (Nehama) |
|
vedar de pasar por una kaleja (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6392 |
vedarse v. refl. |
נמנע, נשמר מ- |
|
vedarse de pekado (Nehama) |
|
vedarse de mal (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6394 |
vedre adj. |
ירוק; לא בשל, בוסרי; טירון; טיפש, חסר דעה והשכלה; שפניו הוריקו |
|
a la primavera los kampos están vedres (Nehama) |
|
las fojas del arvol son vedres (Nehama) |
|
ojos vedres (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6397 |
veente n. |
פיקח (שרואה); צופה |
|
los veentes i los oyentes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11312 |
vega f. |
שפלה, בקעה פוריה |
|
ayaron una viga en la tierra de Senaar i moraron ayi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6398 |
vejés/vejez f. |
זיקנה |
|
lo ke no fizo a la masevez, lo fizo a la vejés (Nehama) |
|
pensando a la vejés no se goza de la mansevez (Nehama) |
|
la vejez es negra koza (Moscona) |
|
una ija - una maraviya, dos - buenas son, tres - guay de mozos, kuatro ijas i una madre - mala vejez para el padre (Moscona) |
|
el ijiko de la vejez (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6400 |
vela f. |
מפרש; וילון, מסך, מחיצה; שבשבת, דגל, נס; אדם הפכפך; שמירה (מת/יולדת), ליל שימורים; נר |
|
aboltar la vela por onde viene el aire (Nehama) |
|
vela de hazino, de parida, de muerto (Nehama) |
|
dizidmi bela bulisa si keresh vinir kon mi , las velas tengo puestas, me kero ir (Moscona) |
|
para la fiesta la sivdad entera amanesio kon velas (Moscona) |
|
la vela se abolta komo bate el aire (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6402 |
velija f. |
פתית, רסיס |
|
la nieve está kaendo a velija (Nehama) |
|
la kavesa ya te se inchó de velijas; es ora ke t'arrapes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6404 |
velo m. |
צעיף, רדיד, רעלה, הינומה, לוט (הסיר את הלוט) |
|
las mujeres turkas yevavan siempre un velo kuando salían a la kaye (Nehama) |
|
kitar el velo de la verguensa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11320 |
veluntad f. |
רצון |
|
no tiene veluntad de nada (Moscona) |
|
sea veluntad delantre de ti (Moscona) |
|
sey lazdran kon veluntad i siempre seras sano de salud (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11323 |
veluntozo adj. |
משתוקק, מתאווה |
|
esto veluntozo de saver (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11324 |
vena f. |
וריד, עורק (של שיש, עץ); רובד; מצב רוח, שגעון חולף |
|
tiene una venika de amargo (Moscona) |
|
es persona de venas (Moscona) |
|
lo topi de buena vena (Moscona) |
|
asigun la vena ke se topa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6412 |
vender v. |
מכר |
|
delantre de mi vino no vendas vinagre (Nehama) |
|
esta ropa no es de vender (Nehama) |
|
merkar i vender (Moscona) |
|
vender en kontante (Moscona) |
|
no lo mires ansina te merka i te vende (Moscona) |
|
vender hadras (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11332 |
venderse v. refl. |
נמכר (להמכר); בגד, מכר עצמו |
|
la kaza del kishe se esta vendiendo (Moscona) |
|
me vendi por doktor (Moscona) |
|
se vendio al enimigo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11335 |
vengansa f. |
נקמה, פעולת גמול |
|
vengansa ke te venga (Moscona) |
|
kale ke tome mi vengansa (Moscona) |
|
el puevlo demanda vengansa (Moscona) |
|
vengansa no! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6418 |
vengarse v. refl. |
התנקם |
|
se vengó de mi alma (Nehama) |
|
kon bueno ya me vengare (Moscona) |
|
ya se vengo de mi i de mi alma (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6414 |
venida f. |
ביאה, כניסה, הופעה |
|
el puevlo djidió aspera la venida del Mashíah (Nehama) |
|
la ida está en mi mano, la venida no se kuando (Nehama) |
|
la venida de un ninyo trae la alegría en la kaza (Nehama) |
|
vinida buena i klara (Moscona) |
|
por vinidura de mi pie (Moscona) |
|
en vinidura del Mashiah ben David (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6417 |
venidero adj. |
הקרוב, הבא |
|
el mez venidero (Nehama) |
|
la semana venidera (Moscona) |
|
loke es venidero tan akuruto? (Moscona) |
|
i mas les pujava el tsaar de Israel pensando lo vinidero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6419 |
venir v. |
בא, הגיע; התאים; היה לה מחזור |
|
venir de la kaye (Nehama) |
|
venir de viaje (Nehama) |
|
venir kanso (Nehama) |
|
kien d'ahuera verna en medio la kaye vos meterá (Nehama) |
|
algunas vezes este djénero de ropa ya me viene a la mano (Nehama) |
|
lo ke está akontesiendo estos días no viene a meoyo (Nehama) |
|
lo ke estás kontando ya viene a meoyo (Nehama) |
|
no me vino a tino (Nehama) |
|
échate un nyudo a la rizá (t.) para ke lo ke tienes ke fazer te venga a tino (Nehama) |
|
me viene karo (Nehama) |
|
me viene estranyo (Nehama) |
|
la boda de su fijo le vino a estar mucha pará (t.) (Nehama) |
|
un chiko yerro viene a estar en vezes los ojos de la kara (Nehama) |
|
de suyo no viene la pará (t.) (Nehama) |
|
nada no reushe sino viene la ora del Dio (Nehama) |
|
ya vino la ora del Dio (Nehama) |
|
el aver de la mar le vino bueno (Nehama) |
|
en kavesa grande no viene chapeo chiko (Nehama) |
|
en piedregal no viene a kaminar deskalso (Nehama) |
|
esta yave no viene a este kadenado (Nehama) |
|
este vestido no me viene bueno (Nehama) |
|
faz todo lo ke te viene bueno (Nehama) |
|
las kundurias muevas no me vienen bueno (Nehama) |
|
no viene ke un mansevo kede asentado kuando un aidado esta en pies (Nehama) |
|
sin aguja no viene a kuzir (Nehama) |
|
sin luz no viene a eskrivir (Nehama) |
|
kon la prezente vengo a dizirte (Moscona) |
|
dainda no me vino haber (Moscona) |
|
el vistido no m'esta viniendo (Moscona) |
|
vaya i no venga (Moscona) |
|
de si ke le venga (Moscona) |
|
el dia ke no bari vino el ke no asperi (Moscona) |
|
el kazar i el arrepintir por un kamino los veo vinir (Moscona) |
|
de afuera vino, de ariento te echo (Moscona) |
|
vinir a mujer (Moscona) |
|
i el vino a Agar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11357 |
venirse v. refl. |
הגיע; טרף חלבון עד שעשהו סמיך |
|
se vinieron por dos sabatiot i tres moadim (Moscona) |
|
para los moadim penso de vinirme (Moscona) |
|
ya me vino la alma al garon (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6445 |
ventana f. |
חלון, צוהר |
|
por mankansa de una ventana no se eskurese una kaza (Nehama) |
|
por una ventana manko no se siega la kaza (Moscona) |
|
las dos ventanas de la nariz (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6446 |
ventanera adj. |
המבלה כל זמנה בצפיה מן החלון |
|
fija ventanera, negra kuzinera (Nehama) |
|
la ninya ventanera desha la kaza sin barrer (Nehama) |
|
ninya ventanera may será buena kompanyera (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11362 |
ventena f. |
מקבץ של עשרים |
|
de aki una ventena de dias [...] (Moscona) |
|
una ventena parte (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11364 |
ventoza f. |
כוס רוח, קרני אומן |
|
echar ventozas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6449 |
ventura f. |
מזל, אושר; מציאת בעל |
|
kada uno kon su ventura nase (Nehama) |
|
kien no tiene ventura no avría de naser (Nehama) |
|
kien ve i no deprende, de otros depende (Nehama) |
|
los unos nasen kon ventura, los otros kon potra i krevadura (Nehama) |
|
la ventura por kien la perkura (Nehama) |
|
m'embruji en esta ventura (Moscona) |
|
ken kon mazal i ventura, ken kon potra i kevradura (Moscona) |
|
estar a la ventura (Moscona) |
|
la ventura - a ken la prokura (Moscona) |
|
anshugar i kontado te puedo dar, la ventura vatela a bushkar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6454 |
ver v. |
ראה, הסתכל; בחן, שפט, העריך |
|
al ver parese un santo (Nehama) |
|
al Dio no lo vemos, ma de sifras lo konosemos (Nehama) |
|
kien ve i no deprende no viene de djente (Nehama) |
|
mi ermano no tiene ke ver en mis fechos (Nehama) |
|
vites al azno? -ni preto ni blanko (Nehama) |
|
si me vites burlí, si no me vitesh vo la enfelí (Nehama) |
|
ver bueno de los fijos (Nehama) |
|
ver sin entojos (Nehama) |
|
vites al ombre, demanda por el nombre (Nehama) |
|
ver la luna i tomar bayram (Nehama) |
|
kerer ver kara de amigos (Nehama) |
|
se ve limpieza, se ve blankura! (Nehama) |
|
no mos deshó ver de los ojos (Nehama) |
|
la luna no tiene ke ver en el destino de los ombres (Nehama) |
|
no tiene ke ver una koza kon otra (Nehama) |
|
vitesh no vitesh sale kon una demanda (Nehama) |
|
nunka se arta el ojo por ver la ermozura (Moscona) |
|
manera de ver (Moscona) |
|
ver i dezear (Moscona) |
|
no lo kero ni ver (Moscona) |
|
daki a ver (Moscona) |
|
veremos a ver si es ke tiene razon (Moscona) |
|
veremos! (Moscona) |
|
komo si lo viera (Moscona) |
|
echas vemos, korasones no konosemos (Moscona) |
|
lo ke ves kon el ojo, apuntalo kon el dedo (Moscona) |
|
lo ke veo ago i entero me kago (Moscona) |
|
para verle en este grado mi alma me lo save (Moscona) |
|
deshate ver (Moscona) |
|
ken la su kara via, gran plazer tomava (Moscona) |
|
ver negras i no buenas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6405 |
verdad f. |
אמת |
|
de shakás (t.) lo dizi, salió vedrá (Nehama) |
|
de vedrá es o de shakás? (Nehama) |
|
de vedrá estás favlando? (Nehama) |
|
dize ke vino tadre porke no se sentía bueno; la vedrá es ke fizo una paseadika antes de venir (Nehama) |
|
es vedrá ke avrió el djustán, ma parás no me dio (Nehama) |
|
kien dize la vedrá piedre l'amistad (Nehama) |
|
la vedrá va enriva, komo l'azeite (Nehama) |
|
no es vedra (Moscona) |
|
el loko i el chiko avla la vedra (Moscona) |
|
del bovo sale la vedra (Moscona) |
|
la verdad es ke [...] (Moscona) |
|
todas las verdades no se dizen (Moscona) |
|
a la verdad [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11391 |
verdadería f. |
אמת; האמת בלי כחל ושרק |
|
varones de verdaderia (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11392 |
verdjel m. |
בוסתן, גינה; גן יפה המרחיב את הלב; אדם המביא שמחה ומצב רוח טוב; אדם קודר ועגמומי |
|
aprometer guertas i verdjeles (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11393 |
veréf (t.) adj. |
במשופע, באלכסון |
|
mirar al veref (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6470 |
verga f. |
מטה, שבט, שרביט, מקל, מוט, מקל הליכה, מקל להורדת פירות |
|
asembra vergas para ke t'aharven (Nehama) |
|
en kazal kon perros, kamina kon verga (Nehama) |
|
en kazal sin perros kamina kon verga (Nehama) |
|
favla kon kalmo i ten en mano una buena verga (Nehama) |
|
verga para aharvar las ramas del arvol para akojer el fruto (Nehama) |
|
asembra vergas para ke las yeves (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6475 |
verguensa f. |
בושה, בושת, בושת פנים, חרפה, כלימה, בזיון; ביישנות, צניעות; האברים האינטימיים בגוף |
|
me vinieron en súpeto djente para komer i no tenía nada para darles; para salir de verguensa, indjenyí mani mani guevos kon kezo i una makarronada (Nehama) |
|
komida de kavayeros, verguensa de kuzineros (Nehama) |
|
no es verguensa de ser prove (Nehama) |
|
es verguensa de la djente (Moscona) |
|
verguensa ke te sea (Moscona) |
|
no tiene verguensa en kara (Moscona) |
|
le salieron las verguensas por ahuera (Moscona) |
|
mas vale verguensa en kara ke dolor en el korason (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11400 |
verguensozo adj. |
ביישן, בוש, נכלם, מבוייש; מביש |
|
un kavzo verguensozo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11401 |
verifikar v. |
בדק, בחן, ביקר; אימת, וידא |
|
se verifika kualmente [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11402 |
vermejo adj. |
חכליל, אדמדם, תולע |
|
tinyido en vermejo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11403 |
vero adj. |
אמיתי, נכון, מקורי, נאמן |
|
un vero djudio (Moscona) |
|
no es vero ke [...] (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6478 |
versado adj. |
בקי, בעל ידע רחב ועמוק במקצועו |
|
médiko/avokato muy versado (Nehama) |
|
es muy versado en kestiones de ley (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6479 |
versar (fr.) v. |
הפקיד (כסף); יצק |
|
versar el vino en redomas (Nehama) |
|
tengo de versar una suma emportante (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11407 |
verse v. refl. |
ראה עצמו, נראה, השתקף; התראה |
|
verse al espejo (Moscona) |
|
no tiene gana de verse asi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11409 |
versíkolo m. |
פסוק |
|
un verseto de Koelet (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6481 |
verso (it.) prep. |
אל, לעבר, לקראת, כלפי, לעומת, נגד, בערך |
|
ir verso la ventana (Nehama) |
|
ir verso un amigo (Nehama) |
|
kosta verso los sien frankos (Nehama) |
|
komportarse negro verso sus parientes (Nehama) |
|
no tengo nada verso ti (Nehama) |
|
verso las dos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6480 |
verso m. |
חרוז (שירה); אחורי הדף |
|
los versos de una poezía; los versos de una kantiga (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11411 |
vertedor m. |
שופך |
|
vertedor de sangre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6486 |
verter v. |
שפך, הריק, יצק, הגיר, הערה |
|
ay k'echar i ke verter (Nehama) |
|
verter lagrimas (Moscona) |
|
ir a verter aguas (Moscona) |
|
los rios vierten sus aguas a la mar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11415 |
verterse v. refl. |
נשפך |
|
el arroz se vertio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11416 |
vertuozo adj. |
בעל מידות טובות, איש חיל, בעל יושרה |
|
fragua ermoza i vistidos buenos envisian el korason, empero la mujer virtudoza es mas ke todas dos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6487 |
vesilé (t.) f. |
תירוץ, עילה, תרופה |
|
topar vesilé (t.) para adovar un yerro (Nehama) |
|
el mal ya se fizo; agora se kiere bushkado vesilé (t.) (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6489 |
vestidijo m. |
בגד בלתי מתאים, דוחה |
|
aynará (ebr.) le apozento a mi fijo de kuando s'estrenó este vestidijo: kada día k'el Dio da s'alevanta kon una dolor mueva (Nehama) |
|
este vestidijo no s'asenta nunka bueno: le suves el kol (fr.), s'estrecha la espalda; le arrodeas un poko una manga, se faze todo bolsones (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6491 |
vestir v. |
הלביש; נהג ללבוש |
|
kien de otro viste, en medio la kaye lo desnudan (Nehama) |
|
ni todos visten de la mizma manera, ni todos komen a la mizma savor (Nehama) |
|
vestid a un lenyo i paresera un djentil mansevo (Nehama) |
|
el vistir le toma dos oras enteras (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6494 |
vestirse v. refl. |
התלבש, לבש |
|
vestirse a la turka (Nehama) |
|
vestirse a la djudaika (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6496 |
veta f. |
חוט תפירה; עורק במכרה |
|
veta preta; veta blanka (Nehama) |
|
veta preta (Moscona) |
|
vetas embrujadas (Moscona) |
|
kitar las vetas (Moscona) |
|
veta de oro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6497 |
vez f. |
פעם |
|
dos vezes amezura, una vez korta (Nehama) |
|
lo tengo visto una vez o dos (Nehama) |
|
meldar un livro dos vezes (Nehama) |
|
te lo enkomendí sien vezes/ya es la de sien vezes ke te lo enkomendo (Nehama) |
|
una vez puta, fiel nunka (Nehama) |
|
a las vezes el mal viene por bien (Moscona) |
|
de vezes ke vengo yeno - so bueno (Moscona) |
|
una vez se muere la persona (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11425 |
vezindado m. |
שכונה, סביבה; יחסי שכנות; השכנים |
|
tener buen vizindado es muncho ke dizir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6502 |
vezino m. |
שכן |
|
a mi vezino le incho el fuzo, a mi me keda el uzo (Nehama) |
|
buen vezino vale mas k'ermano i sovrino (Nehama) |
|
de buen vezino s'ambeza/de buen vezino buen dotrino (Nehama) |
|
del Dio i del vezino no se puede eskonder (Nehama) |
|
la purga le fizo dos vezes (Nehama) |
|
mi vezino tenga bien i yo también (Nehama) |
|
serra tu puerta i alava tu vezino (Nehama) |
|
tomar una melezina en dos vezes (Nehama) |
|
vezino malo, afuera! (Nehama) |
|
mas vale un buen vizino ke ermano i primo (Moscona) |
|
por mil godra ke sea la gaina tiene menester de su vizina (Moscona) |
|
la agua de mi vizina es milizina (Moscona) |
|
el Dio mos guadre de vizino malo i de aire de burako (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6511 |
vezir (t.) m. |
וזיר, שר |
|
oy vezir, manyana rezil (Nehama) |
|
kita al rey, mete al vizir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6512 |
vía f. |
דרך, מסילה; כיוון |
|
la vía está serrada (Nehama) |
|
la vía de Atena (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6514 |
vía prep. |
דרך, באמצעות |
|
embiar regalo vía de mesadjero (Nehama) |
|
ir de Salonik a Paris vía Roma (Nehama) |
|
se espede ropa en los kazales vía la sivdad vezina (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6517 |
viajar v. |
נסע, הפליג |
|
viajar por mar (Nehama) |
|
viajar por tierra (Nehama) |
|
viajar kon treno (Nehama) |
|
viajar kon otó (Nehama) |
|
viajar kon karrosa (Nehama) |
|
viajar kon avión (Nehama) |
|
viajar kon tren (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6523 |
viaje m. |
נסיעה, מסע, טיול |
|
venir/atornar de viaje (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11432 |
vianda f. |
שומן נוזלי; מרק סמיך; צידה, דברי אוכל |
|
vianda para la karrera (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11433 |
vibrante adj. |
רועד, רוטט; מרגש |
|
un diskorso vibrante (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11434 |
vibratorio adj. |
רוטט |
|
movimiento vibratorio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6524 |
vid f. |
גפן |
|
beato el ombre ke tiene su vid i su figero (Nehama) |
|
tu mujer komo vid fruchiguoza en arinkones de tu kaza, tus ijos komo ramos de olivares derredor de tu meza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6525 |
vida f. |
חיים, קיום |
|
este buen ombre aze vida kon todos (Nehama) |
|
kien da su bien en vida merese apedreado (Nehama) |
|
fazer bueno mientres la vida (Nehama) |
|
traedme a komer por vida vuestra (Nehama) |
|
dar la mala vida (Moscona) |
|
darse a la vida (Moscona) |
|
salir kon la vida (Moscona) |
|
tornarse a la vida (Moscona) |
|
ken da sus bienes en vida, merese apiedregado (Moscona) |
|
por mi vida buena! (Moscona) |
|
la vida es un biskocho, ken se lo kome krudo, ken kocho (Moscona) |
|
vida de kelavim (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11444 |
vidar (t.) v. |
הבריג; תפס בבורג |
|
vida tu boka de avlar entre los ke no gustan por oyerte (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6529 |
videlo (port./ it.) m. |
עור עגל מעובד דק וגמיש |
|
guantes de videlo (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11445 |
vidija f. |
קווצת שער |
|
mi kavesa se incho de rusio i mis vidijas de gotas de noche (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11446 |
vidjud/vidjut (t.) m. |
גוף האדם; מצב גופני |
|
ya me se tomo el vidjut de lazdrar (Moscona) |
|
este vidjut no es de fierro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6530 |
vidro m. |
זכוכית, זגוגית |
|
si el vidro da al fierro, guay del vidro, i si el fierro da al vidro, guay del vidro (Nehama) |
|
el vidro se arrompio (Moscona) |
|
pasar vidros (Moscona) |
|
el ke tiene tejado de vidro ke no eche piedras and'el vizino (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6531 |
viejo m. & adj. |
זקן, בא בימים; ישן, ישן נושן, עתיק; בלה, משומש |
|
daínda uza a vestir a la vieja (Nehama) |
|
kada uno kon su gana i la vieja kon su érrema tayarina (Nehama) |
|
kuando la vieja demandó karne no degoyaron los karneseros (Nehama) |
|
la vieja no se kiería muerir por mas ver i mas oír (Nehama) |
|
la ropa vieja al eskidjí (Nehama) |
|
lo ke m'estas kontando ya es viejo (Nehama) |
|
ni vieja sin pedo ni boda sin pandero (Nehama) |
|
un ombre viejo; una mujer vieja (Nehama) |
|
un vestido viejo (Nehama) |
|
una siya vieja (Nehama) |
|
el viejo tura porke se kura (Nehama) |
|
viejo en kama entrompieso de kaza (Nehama) |
|
viejo onrado, ten tu kavod (ebr.) en tu mano (Nehama) |
|
el chapeo le esta viejo aviejentado (Moscona) |
|
ni al viejo dize alevantar ni al chiko echar (Moscona) |
|
si no tienes viejo en kaza - merkatelo (Moscona) |
|
del viejo el konsejo (Moscona) |
|
si keres ser viejo onrado, tiente el kavod en tu mano (Moscona) |
|
lo ke la vieja keria en su es.huenyo lo via (Moscona) |
|
kuando la vieja se kere alegrar, se akodra de su anshugar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6585 |
vienikua (it.) f. |
חן, חנניות, קסם יופי |
|
esta ninya tiene mucho vienikua (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11458 |
viento m. |
רוח |
|
i aze salir el viento de sus siyeros (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6586 |
vientrada/ventrada f. |
תכולת הבטן; מקבץ הגורים שממליטה חיה בהמלטה אחת |
|
el gato kitó sinko en una vientrada (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6587 |
vientre f. |
בטן, כרס |
|
lo ke es bueno para la vientre no es bueno para el diente (Nehama) |
|
i ek milisios en su vientre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11460 |
vierme m. |
תולעת, רימה |
|
en murir el ombre vierme su parte i sus entranyas eredan guzano (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6588 |
viernes m. |
יום שישי |
|
los empiegados no tienen viernes (Nehama) |
|
oy es viernes, petikas kayentes, marna kon la pala, sino kon los dientes (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11461 |
vigor m. |
כוח, תוקף |
|
en la vigor de la mansevez (Moscona) |
|
la ley entro en vigor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11463 |
viguela f. |
וִיאוּאֵילָה (גיטרה עתיקה) |
|
viguela i arpa asavorean el oyer i mas ke eyas avlas ermozas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6544 |
vijita f. |
ביקור |
|
vijita sin sol no es de korasón (Nehama) |
|
las vijitas se hueron tempraniko (Nehama) |
|
azer vijita (Moscona) |
|
en el tiempo de su vijitasion se deperderan (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6546 |
vijitar v. |
ביקר |
|
vijitar parientes/sovrinos/amigos (Nehama) |
|
el Dio lo krio i no lo vijito (Moscona) |
|
vijitar al hazino es kon tres kozoas, kon la alma, kon el kuerpo, i kon la moneda (Moscona) |
|
yo keria ser vizino de mi madre para vijitarla manyana i tadre (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11469 |
víktima f. |
קרבן |
|
viktima de la sensia (Moscona) |
|
azerse viktima (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11471 |
viktoriozo adj. |
מנצח, עטור נצחון |
|
sukseso viktoriozo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6547 |
vinagre m. |
חומץ |
|
vinagre de baldes es dulse (Nehama) |
|
vinagre dulse no ay (Nehama) |
|
delantre de mi vino no vendas vinagre (Nehama) |
|
vinagre huerte a su atuendo faze danyo (Nehama) |
|
el ke bendisho a l'azeite bendizerá al vinagre (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6552 |
viniko m. |
יין דל אלכוהול |
|
kon los mezedikos, el viniko te se va de suyo (Nehama) |
|
te tomó l'amistad kon el viniko (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6554 |
vino m. |
יין |
|
el vino piedre el tino (Nehama) |
|
el vino kita ahuera lo ke ay adientro (Nehama) |
|
el vino faze kantar (Nehama) |
|
buen vino no kiere pregonero (Nehama) |
|
apregonar vino i vender vinagre (Nehama) |
|
las grasias por el vino van a kien lo eche i no a kien lo page (Nehama) |
|
beve el vino sin pezo asta salir de el sezo, asta komer karne i kezo, asta esto es el bever (Moscona) |
|
el vino i al vizir lo aze rizil (Moscona) |
|
karear vino i bever agua (Moscona) |
|
el vino esta repozado solo en la bota (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11476 |
vinya f. |
גפן, כרם |
|
dos dulumes de vinya (Moscona) |
|
por mi vinya! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11478 |
vinyadero m. |
יינן, יצרן יין |
|
el vinyadero echa agua kita dinero (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6561 |
violar v. |
הפר (חוק), עבר על; אנס |
|
violar la Ley (Nehama) |
|
violar un reglamento (Nehama) |
|
violar los órdenes superiores (Nehama) |
|
violar la palavra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6560 |
violín/violino/violina m./f. |
כינור |
|
no kamina el violi (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11480 |
vira (t.) f. |
מאמץ עילאי |
|
vira va tomando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11481 |
vira adv. |
בלי הפוגה |
|
vira va avlando bavajadas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11482 |
virané (t.) f. |
חורבה, עיי הריסות, חורבן |
|
la kaza esta una virane (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11483 |
virguela/viruela f. |
אבעבועות רוח, אבעבועות שחורות (מחלה), עגבת |
|
no yames a tu ija ermoza fista ke no kita virguela (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6579 |
visio (1) m. |
עונג, תענוג, סיפוק |
|
tomar visio a pasearse/a viajar/a estar entre djente (Nehama) |
|
fulaniko no siente (mas) ke keshas i gritos de su mujer; ya lo tomó a visio (Nehama) |
|
el bever es un visio (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6577 |
visio (2) m. |
חיסרון, פגם, עיוות; פגם מוסרי, מידה רעה |
|
el visio del djugo yeva a la rovina (Nehama) |
|
korer detrás de mujeres/bever sin mezura son visios dezastrozos para la salud (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11485 |
visiozo (1) adj. |
מענג, עליז |
|
visiozo de vista (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
2516 |
vista f. |
ראיה, ראות, חוש הראיה; מראה, נוף; תחזית, פרספקטיבה; דעה, השקפה; ארון זכוכית; החלק הנראה לעין |
|
traeme una kopa de agua! –de vista!(Moscona) |
|
de vista ke entro ... (Moscona) |
|
de esta ventana se tiene una buena vista (Nehama) |
|
desveloparse a vista de ojo (Nehama) |
|
la fachata (it.) de este palasio tiene una ermoza vista (Nehama) |
|
la mucha klaridad aharva la vista (Nehama) |
|
londje de vista, londje de korasón (Nehama) |
|
no estar de las mizmas vistas kon un otro sovre una kuestión (Nehama) |
|
tener koza en vista (Nehama) |
|
tener vista sovre la mar/tener vista sovre la muntanya/tener vista sovre un verdjel (Nehama) |
|
tener vistas sovre una persona/sovre una koza (Nehama) |
|
vista tiene ke un tapet por el kual te demandavan sien te lo deshen a la fin por sinko, (Nehama) |
|
vista tiene ke un haspiziko de enbasho a un barragán (Nehama) |
|
non mi alma, non mi vista (Moscona) |
|
se kitaron las vistas (Moscona) |
|
kuzir en lo aliskuro es kitarse las vistas (Moscona) |
|
pedrer de la vista (Moscona) |
|
ermoza vista (Moscona) |
|
tiene buena vista (Moscona) |
|
malo de vista, feo de forma (Moscona) |
|
ermoza vista veamos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6575 |
visto adj. |
שראוהו, נחשב כ- |
|
ya es visto ke, en paga del bien ke farás toparás mal (Nehama) |
|
visto ke no lavorates, no ternas paga (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6581 |
vizaví (fr.) adv. |
מנגד, ממול, פנים אל פנים, לעומת |
|
vizaví de mi kaza (Nehama) |
|
poko le tengo pagado vizaví de todo el bien ke me tiene fecho (Nehama) |
|
vizavi de mi kaza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6584 |
vizión f. |
ראיה; חזיון, חזות; הזיה, חזיון תעתועים, סיוט, חזיון שוא, התגלות; נקודת מבט |
|
tener viziones espantozas (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6583 |
vizón m. |
חורפן (ב''ח), מינק |
|
manto/palto de vizón (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6590 |
volum/vulume/volumen m. |
נפח; כרך (של ספר) |
|
el oro peza mucho i tiene poko volum (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11495 |
vos pron. |
אתם/אתן; אתה/את בפניה של נימוס רב |
|
vos savesh (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11496 |
vos pron. |
אותכם/אתכן;לכם/לכן; פניה ליחיד/יחידה בנימוס רב |
|
a vos es (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11497 |
voto m. |
הצבעה, קול בהצבעה |
|
fue eskojido kon sien votos de mayoria (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6591 |
ya adv. |
כבר |
|
el tiempo ya trokó (Nehama) |
|
era prove, ma ya se enrikesió (Nehama) |
|
manyana ya viene (Nehama) |
|
ya es kon amargura ke vengo a kesharme (Nehama) |
|
ya es ora ke venga (Nehama) |
|
ya se fizo de noche i no eskapimos lo ke teníamos ke fazer (Nehama) |
|
ya se ve klaro (Nehama) |
|
ya se ve lo ke vale (Nehama) |
|
ya te lo dishe mas de una vez (Nehama) |
|
ya va venir la ora onde va pueder favlar klaro (Nehama) |
|
ya vino i ya se hue (Nehama) |
|
si ya lo dates no lo demandes atrás (Nehama) |
|
si ya savías ke es negra persona para ke tuvites ke fazer kon el (Nehama) |
|
ya ke lo demandas te akontentaré (Nehama) |
|
ya se muere ke le envite a komer (Nehama) |
|
ya lo vidi (Moscona) |
|
ya se lo dishi (Moscona) |
|
ya no lo kere (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6604 |
ya! interj. |
בוודאי!, בהחלט! |
|
te lavates las manos? -ya! (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6608 |
yaga f. |
פצע, חבּוּרה, נגע, כיב, מורסה, אבעבועה; גלד |
|
el Dio de la yaga kon la melezina (Nehama) |
|
el Dio da la yaga, da i la milizina (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11503 |
yagada f. |
נזק; פגיעה |
|
negra yagada me yago (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11504 |
yaganá (t.) |
משמנת; בהשאלה: דבר שמן/ מוכתם בשמן |
|
el vistido esta yagana (Moscona) |
|
el arroz esta yagana (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11506 |
yagar v. |
פצע |
|
kon esta balta siega ya me yagi las manos (Moscona) |
|
lo yagaron bueno? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6607 |
yaglí (t.) adj. |
בעל משמנים, דשן; שומני, מכיל הרבה שמן |
|
la kuzina turka es mucho yaglía (Nehama) |
|
mi tia giza muy yagli (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6609 |
yagum (t.) m. |
כד |
|
un yagum de agua; un yagum de leche (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11509 |
yagur (1) (bulg.) m. |
יוגורט |
|
ken se kema en la chorba, asupla el yigurt (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6610 |
yahid (ebr.) m. |
יחיד, אחד ממתפללי ביהכ''נ; חבר בארגון קהילתי/חברתי |
|
yahid de keilá/ de yeshivá (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11510 |
yaká (t.) f. |
צוארון, דש |
|
embatakarse asta las yakas (Moscona) |
|
no m'esta deshando la yaka (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
995 |
yakishear (t.) v. |
התאים, הלם |
|
este vestido no te akishea (Nehama) |
|
no akishea para ti ke digas palavras feas (Nehama) |
|
no akishean una koza kon otra (Nehama) |
|
el mismo peinado no yakishea a todos (Nehama) |
|
el uzo de fumar no yakishea para una ninya (Nehama) |
|
este vestido no te yakishea (Nehama) |
|
la pará yakishea al ke la save emplear (Nehama) |
|
no yakishea para ti ni para tus parientes ke vayas arrastando por los kafés (Nehama) |
|
esta kolor no me yakishea (Moscona) |
|
estas palavras no yakishean para un prezidente (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11514 |
yakshiklí (t.) adj. |
מיומן, זריז, כשרוני |
|
es muy yakshikli, todo le viene de la mano (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6616 |
yamado m. |
מוזמן, קרוא; בעל הכינוי ... |
|
el yamado Avram (Nehama) |
|
el yamado N. (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11516 |
yamadura f. |
כנוי, שם; הזמנה, פעולת הזמנה; מקרא |
|
i en el seten dia yamadura santa avra a vozotros (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6617 |
yamar v. |
קרא, קרא ל-, זימן, הזמין; נתן שם, קרא שם, כינה |
|
ke no me yamen mas por mi nombre si no mantengo palavra (Nehama) |
|
yamalo a tu ermano (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6618 |
yamarse v. refl. |
נקרא |
|
komo se yama? (Nehama) |
|
komo te yamas? (Moscona) |
|
komo se yama en fransez? (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11520 |
yan (t.) m. |
צד |
|
echar los koches al yan (Moscona) |
|
la boka al yan (Moscona) |
|
se metio la fes al yan (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11523 |
yaneza f. |
שטיחות; כנות |
|
persona de una yaneza ekstraordinaria (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6619 |
yano adj. |
שטוח, חלק; כן - תוכו כברו, נעים הליכות, פשוט |
|
morar a pie yano (Nehama) |
|
terreno yano (Nehama) |
|
persona yana (Moscona) |
|
los chinis yanos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6621 |
yará (t.) f. |
פצע, כיב, חבּוּרה, מורסה |
|
avrir la yará; serrar la yará; kurar la yará. (Nehama) |
|
al ke no esta ambezado a yevar bragas, las kosturas le azen yaras (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6622 |
yardán (t.) m. |
ענק, רביד, מחרוזת, שרשרת |
|
vender un yadrán para fazer un kandelar (Nehama) |
|
yadrán de perlas; yadrán de dukados; yadrán de ambaras; yadrán de oro (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11527 |
yasak (t.) m. |
איסור, עיכוב, איסור מעבר |
|
es yasak de pasar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6624 |
yasemí (gr.) adj. |
נקי, מבהיק בלובנו |
|
la ropa se fizo yasemí (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11528 |
yashadear (t.) v. |
חי בנעימות, עשה חיים |
|
komo esta Haim? - yashadeando (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11529 |
yaspus i kara boyá! (t.) interj. |
הכל התחרבן! |
|
todo se izo yaspus i kara boya (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11530 |
yatak (1) (t.) m. |
מיטה, מצעים |
|
todo lo ke ay en la kamareta es un yatak kon dos siyas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11531 |
yatak (2) (t.) m. |
נותן מחסה (לעבריין וכו'), סוחר ברכוש גנוב |
|
oy vimos pasar al matador kon sus dos yatakes (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11532 |
yave f. |
מפתח |
|
echar kon yave (Moscona) |
|
echar siete yaves (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11534 |
yazer v. |
שכב, ישן; נח/שכן בקבר; רבץ |
|
en tu andar por la karrera i en tu yazer i en tu alevantar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11535 |
yazidura f. |
משכב, מצע; שכיבה, נטיה לשכב |
|
no des tu yazida (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11536 |
yazik! (t.) interj. |
כמה חבל! |
|
yazik ke tanto penimos (Moscona) |
|
yazik por las paras (Moscona) |
|
Ay yazik! (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11539 |
yedjelik (t.) m. |
כתונת לילה, חלוק בית |
|
le trusho yedjelik ke se trokara (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11540 |
yegar v. |
הגיע, קרב; זכה ל-, הגיע ל- |
|
yego a ver muncho bueno (Moscona) |
|
no djuzges a tu kompanyero si no yegas a su lugar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6625 |
yelada f. |
תקופת הקור הגדול |
|
el Dio da la yelada asegún la muntanya (Nehama) |
|
anoche dio la yelada, todo esta en buzes (Moscona) |
|
echar yeladas (Moscona) |
|
loke avia de echarle akeya yelada, de esto no ganates nada (Moscona) |
|
se va i se va, la yelada lo detiene (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6626 |
yelado adj. |
קר, קריר, צונן; קפוא; עקר; מצונן |
|
los platos gizados kon azeite se komen yelados (Nehama) |
|
mi marido esta un poko yelado (Moscona) |
|
este espozorio parese ke no va salir alegra, el novio esta yelado (Moscona) |
|
oy esta yelado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6627 |
yelar v. |
קרר, צינן; התקרר (מזג האוויר) |
|
no deshes yelar el kavé, tómalo kayente (Nehama) |
|
la tadrada yeló mucho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11549 |
yelarse v. refl. |
התקרר, הצטנן; נקרש; איבד את ההתלהבות והחשק, התקרר רגשית |
|
me esto yelando (Moscona) |
|
la agua ya se yelo (Moscona) |
|
eran buenos amigos ma se yelaron (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6629 |
yelor m. |
קור, צינה; התקררות; צינון יחסים |
|
yelor entre ermanos tura poko (Nehama) |
|
oy el yelor esta grande (Moscona) |
|
apanyo un buen de yelor ke lo echo en kama (Moscona) |
|
el aksento enderechava la yelor de las palavras (Moscona) |
|
me entro yelor en el korason (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6630 |
yema f. |
חלמון; לובן העין |
|
los guevos de mi vezina tienen dos yemas (Nehama) |
|
el guevo de la vizina tiene dos yemas (Moscona) |
|
la yema del ojo siedro la tengo enflamada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11558 |
yemish (t.) m. |
פרי |
|
muncho yemish en filise (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6654 |
yené (t.) prep. |
למרות זאת, אף על פי כן, למרות ש-, על אף; שוב |
|
esta faziendo luvia, yiné (t.) salió (Nehama) |
|
yiné (t.) k'está hazino, se hue al fecho (Nehama) |
|
ya lo echí kon palos, yiné (t.) vino (Nehama) |
|
yo sino yo para mi, kien para mi? (Nehama) |
|
yo k'esté kayente i ke se ría la djente (Nehama) |
|
yine ampesaron a travar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11560 |
yeno adj. |
מלא, גדוש |
|
yeno de paras (Moscona) |
|
yeno de alegria (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6631 |
yenso m. |
אריג, בד פשתן, ארג כותנה; אריג דק (בטיסט); כתונת תחתונה לנשים |
|
el tiempo kura al yenso (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6632 |
yerno m. |
חתן |
|
amistad de yerno, sol d'invierno (Nehama) |
|
yerno - komo el sol del invierno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11563 |
yerrado adj. & adv. |
שגוי, מוטעה, משובש; בצורה מוטעית |
|
adereso yerrado (Moscona) |
|
mujer yerrada (Moscona) |
|
azerse el konto yerrado (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6633 |
yerrar v. |
הטעה |
|
mucho favlar, mucho yerrar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11566 |
yerrarse v. refl. |
טעה, שגה, תעה |
|
nada de kuriozo, la persona se puede yerrar (Moscona) |
|
ken darsa a su mujer no se yerra (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11568 |
yerravle adj. |
מועד לטעות, מועד לחטא |
|
el haham tambien es yerravle (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6634 |
yerro (1) m. |
שגיאה, טעות, משגה, שיבוש |
|
este elevo le kita yerros al maestro (Nehama) |
|
yerro de mediko la tierra lo kovija (Nehama) |
|
yerro de pendola (Moscona) |
|
yerro de medko, la tierra lo kuvija (Moscona) |
|
azer yerros (Moscona) |
|
tener yerro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6636 |
yerva f. |
עשב, דשא; טחב |
|
yerva mala krese presto (Nehama) |
|
aspera azno a la yerva mueva (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6637 |
yeshivá (ebr.) f. |
ישיבה (מקום לימוד); ישיבה, הסבה |
|
yo no vo a la kavané, tu no vienes a la yeshivá (ebr.), komo mos puedemos enkontrar? (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11574 |
yesurim (ebr.) m. pl. |
סבל, ייסורים |
|
komo se va 'zer kon el yesurim del'agua (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11575 |
yetser ara (ebr.) cf. yeser arah |
|
|
lo aferro el yetser ara (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6638 |
yevadijo m. |
ניהול (עסק), התיחסות (לזולת) |
|
el buen yevadijo asegura la reushida (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11576 |
yevador m. |
מוביל, איש תובלה, סבל |
|
yevador de mal (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6639 |
yevar/yevarse v./v. refl. |
לקח, נטל, נשא, הביא; ''סחב'', גנב, גזל; הוביל, הוליך, נהג, העביר; נשא; לבש; הכיל; סבל, התיסר |
|
el aire se yevó la kolada (Nehama) |
|
flako i atemado komo es, ya se lo yeva el aire (Nehama) |
|
kien se kema, debasho lo yeva (Nehama) |
|
este atuendo yeva un litro (Nehama) |
|
el ambar del vapor yeva mucha ropa (Nehama) |
|
el bolsero me yevó el djustán (Nehama) |
|
tiene yevado mucho mal en su vida (Nehama) |
|
mal yevando bien esperando (Nehama) |
|
desfiate de este benadam; es kapache de se yevar al sol al bel mediodía (Nehama) |
|
se lo yevaron los ladrones (Nehama) |
|
yevar a pasear una kriatura (Nehama) |
|
yevar karrosa (Nehama) |
|
yevar palto (Nehama) |
|
yevar una karga (Nehama) |
|
yeva este tipsi al orno (Moscona) |
|
yevadlo ke se kamine (Moscona) |
|
me esta paresiendo ke la vas a yevar (Moscona) |
|
esta yevando lo ke no yevo Par'o (Moscona) |
|
yevar mal kon okas (Moscona) |
|
yevar mil okas de mal (Moscona) |
|
el sapatero yeva el sapato roto (Moscona) |
|
ya son dos anyos ke yevo este kalsado sin darlo a adovar (Moscona) |
|
ya me yevaron bivo (Moscona) |
|
lo kontado se lo yeva el gato (Moscona) |
|
yeva el ombre mas ke el fierro (Moscona) |
|
yevando mal asperando yesurim (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6653 |
yibí (t.) adj. & adv. |
כמו, דומה ל-, כ-; בלי להתלונן, בלי לערער |
|
gozar de la vida bey yibí/pashá yibí (t.) (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11589 |
yikilear (t.) v. |
הרס, החריב; התמוטט |
|
es pekado de yikilear una kaza (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11590 |
yimushadear (t.) v. |
ריכך, התרכך |
|
el pan metido al bafo se yimushadea (Moscona) |
|
el frio ya yimushadeo un poko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11592 |
yimushak (t.) adj. |
רך |
|
el kadife es yimushak (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11593 |
yimushaklik (t.) m. |
רכות |
|
la fruta es yimushaklik (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11594 |
yitishtirear (t.) v. |
סיפק |
|
es muy kazero, el dia entero esta yitishtireando de muncho i bueno (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6659 |
yoldjí/yuldjí (t.) m. |
נוסע |
|
al yoldjí (t.) avréle el kamino (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6660 |
yorado adj. |
שניתן בבכי, בלי רצון, בעל כרחו |
|
komer yorado/ayudo yorado (Nehama) |
|
son paras yoradas (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11596 |
yorador adj. |
בכיין, מקונן |
|
bivan los yoradores, ke los riidores son pokos (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6661 |
yorar v. |
בכה |
|
kien te kiere bien te faze yorar, kien te kiere mal te faze reir (Nehama) |
|
las kriaturas yoran kuando tienen una dolor (Nehama) |
|
yorar a un muerto (Nehama) |
|
de los sielos lo yoraron (Nehama) |
|
akel es de yorar ke tuvo mucho bien i vino en mal (Nehama) |
|
yorándolo ke no kumió marrochino (Nehama) |
|
kuando no tenemos por kien yorar fazemos guayas por Vianello ke se murió mansevo (Nehama) |
|
kuando yoran las bivdas yoran los kazados (Nehama) |
|
si no yora la kriatura no le dan la leche (Nehama) |
|
la mansevéz bailó, kurrió oras enteras, todos estavan muertos kansos i fabrentos: el pan, el kaniyé la yoraron (Nehama) |
|
este fecho kamina yora yorando (Nehama) |
|
los unos la gozan, los otros la yoran (Nehama) |
|
no me yores prove, yorame solo (Moscona) |
|
ay ke yorar para mamar (Moscona) |
|
el ke se akavido, su madre no yoro (Moscona) |
|
no tenia a ken yorar, yora al rey ke no tiene padre (Moscona) |
|
yorar la eha (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11602 |
yoro m. |
בכי, נהי, הי |
|
en la tadre keda el yoro i en la manyana viene el kantar (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6673 |
yovenearse (t.) v. refl. |
חש בטחון עצמי, סמך על עצמו/על כוחו; סמך ידו על |
|
primero el Dio, yo me yovenéo (t.) en mi de pueder enkaminar este fecho (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6674 |
yoya (t.) adv. |
כביכול, כאילו |
|
no vino al randevú, yoya porke estava hazino (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11603 |
yoynum (t.) m. |
חשק |
|
ya se le izo el yoynum (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11604 |
yozanía f. |
רגלי ההר |
|
i se pararon en yozania del monte (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6675 |
yuch (t.) adj. |
קשה, מייגע, מצער |
|
es yuch (t.) de suvir una eskalera empepinada (Nehama) |
|
para uno ke no esta alisheado, esto es muy yuch (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6676 |
yuch (t.) adv. |
בקושי |
|
lo negro eskrito se melda yuch (t.) (Nehama) |
|
agora yuch te puedes arepintir (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6677 |
yuchulurme? (t.) interj. |
היתכן?? |
|
Yuchulurme (t.) ke una mujer sea primo ministro de un Estado? (Nehama) |
|
yuchulurme (t.) la van a entender a la fin ke la pará no es todo en este mundo? (Nehama) |
|
yuchulurme (t.) ganó la rifa ke va a pagar todas las devdas? (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6680 |
yudjilé (t.) adv. |
בקושי, במאמצים גדולים |
|
yudjilé este Pesah mos topimos todos los miembros de la famiya en una (Nehama) |
|
yudjilé ya vino el día de la boda (Nehama) |
|
yudjilé, kon mil penas aferrimos al ladrôn, ma mos se fuyó de las manos (Nehama) |
|
este manseviko estava arrastando por los kafés; yudjilé le topimos un lugar; ma del primer día se peleó kon todos i lo metieron a la kaye (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6684 |
yugo m. |
עול (על צואר בהמה), עבדות; חריצות, להיטות |
|
los bueyes ke lavoran en los kampos o ke travan las arabas, a la vieja, yevan el yugo al kueyo (Nehama) |
|
tiene muncho yugo (Moscona) |
|
kevra yugo de sovre nuestro servez (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6685 |
yullé yullé (t.) adv. |
בקלות רבה, בלי מאמצים |
|
yulle yulle me dió todo lo ke le demandí (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11609 |
yunduluk (t.) m. |
שכר יום |
|
ya kitimos el yunduluk (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11610 |
yurídiko adj. |
משפטי, חוקי, יורידי |
|
de punta de vista yuridiko (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6686 |
yuse- por yuse |
ליתר זהירות |
|
no ay perros en este kazal, ma por yuse toma verga en mano (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11611 |
yuvá (t.) f. |
קן |
|
en las yuvas no ay pasharos de olganyo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11612 |
yuvarlanear (t.) v. |
ליפף |
|
despues de esto se yuvarlanean en arina (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11613 |
zahró adj. |
חמוּר, גרוע |
|
la tovaja ke merkates esta pinta ve zahro (Moscona) |
|
komo esta avram? - pinta ve zahro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6687 |
zahú/zahud (ebr.) m. |
זכות; מצווה; חסד; כבוד, יוקרה; גמול |
|
gánate un zahú; te vas a ganar un zajú (Nehama) |
|
kon este zahú ke te malezine el Dio a tu fijo (Nehama) |
|
no tuve zahú (ebr.) fina oy de ver un día de alegría (Nehama) |
|
salir/fuir de zahú para no entrar en pekado (Nehama) |
|
un pedaso de pan tenemos los dos para el día entero, el ya kumió de manyana, yo no; mas zahú es ke me lo koma yo (Nehama) |
|
tener a zahú de ir a tefilá al kal kada manyana/de kombidar un prove a komer kada noche de sabá (Nehama) |
|
faz por zahú de tu padre! (Nehama) |
|
ven dame una mano, por zahú! (Nehama) |
|
fazer por zahú de los guérfanos (Nehama) |
|
esta ninya no te plaze?! zahú ke tengas! es la flor de las ninyas (Nehama) |
|
es zahud de ayudar a los proves (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11616 |
zanayat/zanaat/zanat (t.) m. |
מקצוע |
|
a kada zaanat su alat (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11617 |
zap/zapt (t.) m. |
השתלטות, ריסון |
|
diez personas no lo podieron azer zap (Moscona) |
|
dainda no me puedo azer zap (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11619 |
zaval (t.) m. |
דבר מעורר רחמים |
|
no mos da zaval de nada (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11620 |
zavalidjik (t.) m. |
מסכנות |
|
zavalidjik ke buen ombre ke era (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6697 |
ze- el ze (ebr.) m. |
הלה (משמש כאשר מדברים על נוכרי, כדי שלא יבין) |
|
el ze vino para merkar fiado, mira ke no es de fiar (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11621 |
zelo m. |
קנאה; להט |
|
se metio al estudio kon grande zelo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6698 |
zemán (ebr.) m. |
זמן, תקופה |
|
al zeman (ebr.) se viajava poko (Nehama) |
|
un zeman kierías merkar una kaza (Nehama) |
|
kedado de Antiohos zemani (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6700 |
zembeliko (t.) m. |
שק, אמתחת |
|
el Dio no echa kon zembeliko (Nehama) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11623 |
zera/zerah (ebr.) |
זרע, גרעין; מקור, מוצא; צאצאים |
|
zera de un mamzer (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11624 |
zevro m. |
זברה; כינוי לבעל פרופורציות לא מאוזנות, או לאדם מסורבל וחסר חן |
|
i el sera ombre zivro (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11625 |
zinganería (t.) f. |
רובע הצוענים |
|
bive en la zinganeria (Moscona) |
|
esto es zinganeria (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11627 |
zíngano/zinganó (t.) m. |
צועני |
|
zingano de la chosa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11628 |
zingí/zingín (t.) f. |
משוורת, ארכוף |
|
ya sta el pie en el zingi (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11629 |
zit (t.) m. |
גועל; הדבר הנגדי, אנטי תזה |
|
el zit me es de ver komer sin hen (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11630 |
zolota (t.) f. |
מטבע תורכי ישן |
|
dar la zolota para pelear (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11631 |
zor (t.) m. |
קושי; צרה, בעיה; מאמץ |
|
el zor esta grande (Moscona) |
|
tenemos grande zor (Moscona) |
|
no me vayas dando tanto zor (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
6701 |
zorlá/zorlán (t.) adv. |
בכוח, בניגוד לרצון, בכפיה |
|
no kiería venir, lo trushe zorlá (t.) (Nehama) |
|
kieredme bien por zorlá (t.) no ay (Nehama) |
|
lo esta aziendo zorlan (Moscona) |
|
zorlan traerse atagantos a la kavesa (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11636 |
zorladear/se (t.) v./v. refl. |
התאמץ |
|
ke me vas zorladeando esto todo (Moscona) |
|
מפתח |
מפתח |
ערך |
פירוש |
|
número |
indeks |
entrada |
esplikasion |
|
11637 |
zuro m. |
בכי |
|
se tomo un zuro largo ke no ay kedar (Moscona) |